Americké námořnictvo nasadí bojové robotické lodě proti Číně

Americké námořnictvo nasadí bojové robotické lodě proti Číně
Technologický demonstrátor bojové lodě Sea Hunter / DARPA (Zvětšit)

Americké námořnictvo (US Navy) hledá způsoby, jak udržet svou přítomnost ve světových oceánech tváří v tvář neustále sílícím protivníkům. Jednou z cest je vývoj robotických bojových lodí. US Navy například plánuje nakoupit deset robotických korvet LDUSV (Large Displacement Unmanned Surface Vessels) s výtlakem 2000 tun. Nákup robotických lodí již řeší rozpočet pro fiskální rok (FY) 2020.

Robotické lodě mají teoreticky řadu výhod. Při stejném množství zbraní a senzorů, v porovnání s loděmi s posádkou, mohou být robotické lodě mnohem menší a výrazně jednodušší. Výsledkem jsou výrazně menší pořizovací a provozní náklady, snadnější logistika, nenáročná údržba a delší doba nasazení (včetně většího dosahu).

Na druhé straně jsou zde však výzvy s elektronikou, řídícím softwarem, řešením poruch na lodi a zejména výzvy se schopností bezpečně operovat v hustém civilním lodním provozu. Další obavy plynou z nasazení prostředků radioelektronického (REB) a kybernetického boje protivníka proti robotickým lodím.  

V každém případě rozpočet US Navy pro FY 2020 počítá s nákupem testovacích robotických plavidel. Pro FY 2020 (od 1. října 2019 do 30. září 2020) US Navy požaduje celkový rozpočet 205,6 miliardy dolarů, což je o 9,5 miliardy dolarů více než v běžícím FY 2019. Součástí rozpočtu je požadavek na stavbu deseti velkých robotických plavidel LDUSV za 2,7 miliardy dolarů. Stavba má v letech 2020 až 2024 probíhat rychlostí dvou lodí ročně. Mimo to v období 2020 až 2024 námořnictvo požaduje finance na stavbu 55 klasických bojových plavidel a ponorek (viz tabulka níže).

LDUSV je součástí širší „robotické“ iniciativy námořnictva. US Navy od roku 2016 mimo jiné testuje technologický demonstrátor robotické lodě Sea Hunter, která patří do „střední“ rodiny robotických lodí MDUSV (Medium Displacement Unmanned Surface Vehicle). Sea Hunter letos v lednu jako první robotická loď zcela autonomně zvládla cestu tam a zpět ze západního pobřeží USA (San Diego) do přístavu Pearl Harbor na Havaji.


Požadavky US Navy na stavbu nových lodí pro FY 2020 s výhledem až do FY 2024 / US Navy

US Navy rozlišuje čtyři kategorie robotických bojových lodí (viz obrázek níže). Nejmenší jsou lodě Třídy 1 (Class 1) s délkou trupu do 7 m. Tyto lodě budou využívány pro průzkum, sledování a zpravodajství (ISR), dále jako komunikační relé nebo eskorta. Větší lodě Třídy 2 (Class 2) s délkou trupu 7 až 12 m zastanou stejné úkoly a navíc získají schopnost pokládat a likvidovat námořní miny, případně vést boj proti ponorkám. Do Třídy 2 patří i námořnictvem testovaná robotická minolovka MCM USV (Mine Countermeasures Unmanned Surface Vehicle).

Střední kategorie robotických lodí Třída 3 (Class III), kde patří i 40 m dlouhý demonstrátor Sea Hunter, s délkou trupu 12 až 50 metrů, navíc zastane boj proti hladinovým lodím a REB. U Třídy 3 se také počítá s taktikou „rojení“ (swarming), tedy s taktikou koordinovaného působení velkého počtu spolupracujících lodích, s cílem přečíslit protivníka zahltit jeho senzory a zbraňové systémy. Úkolem lodí Třídy 3 se rovněž stane boj s „roji“ robotických lodí a ponorek protivníka nebo vypouštění malých robotických průzkumných ponorek.

Zanedlouho plavidlo Sea Hunter nahradí pokročilejší plavidlo Sea Hunter II, které za 43,5 milionu dolarů staví firma Leidos. Sea Hunter II poslouží k další demonstraci schopností robotických plavidel Třídy 3.


Vize rozvoje robotických plavidel v US Navy; větší foto / US Navy

Podle USNI News námořnictvo do konce letošního roku rovněž vypíše výběrové řízení na lodě kategorie MDUSV (Třída 3). Půjde o lodě schopné přepravovat jeden 40 stop dlouhý lodní kontejner (s nejrůznějším vybavením) a operovat na moři až 60 dní. US Navy požaduje dosah 8300 km, cestovní rychlost 22 km/h, schopnost provádět ISR mise a zajišťovat komunikační spojení.

Největší Třídu 4 (Class 4) tvoří lodě s délkou trupu více než 50 metrů, které lze výtlakem a velikostí zařadit mezi korvety. Zde patří i v úvodu zmíněné LDUSV s výtlakem 2000 tun a délkou trupu 61 až 91 metrů (200 až 300 stop).

Přesné takticko-technické požadavky i schopnosti lodí LDUSV nejsou ještě známy. Lodě ale musí pojmout vertikální šachty s raketovou výzbrojí. Dá se tedy očekávat, že LDUSV pojmou například střely s plochou dráhou letu Tomahawk, protilodní střely LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) nebo například protiletecké a protiraketové střely rodiny Standard Missile.

O podobě LDUSV (zda půjde například o trimaran jako Sea Hunter) nejsou žádné informace. Námořnictvo každopádně první plavidla LDUSV, stejně jako střední MDUSV, využije především k testování, osvojení si know-how a k vypracování konceptu nasazení. Ostatně problémem není ani tak technická stránka robotických lodí, jako právě vypracování konceptu nasazení.

V nejbližších letech tedy US Navy lodě MDUSV nebo LDUSV do ostrých akcí nenasadí. Teprve později ve 20. letech 21. století na základě testování robotických lodí námořnictvo vypíše standardní výběrové řízení.


Sea Hunter

„Musíme pochopit detaily koncepce operací, velení a řízení, jak vše bude fungovat v distribuovaném [sesíťovaném] prostředí. Potřebujeme však tyto testovací články [lodě] a musíme je rychle zavést do provozu, abychom skutečně viděli, jak to vše bude fungovat,“ říká admirál ve výslužbě Randy Crites, který nyní slouží jako zástupce náměstka sekretariátu námořnictva pro řízení a rozpočet.

Robotické lodě, ostatně jako většina velkých amerických zbrojních programů poslední doby, jsou určeny především pro mocenský střet s Čínou. Hlavním úkolem čínských ozbrojených sil je boj s americkým námořnictvem a s jeho spojenci v západním Pacifiku. Říše středu například zavádí moderní balistické protilodní rakety DF-21D nebo DF-26, které mohou zasáhnout loď vzdálenou až 1600 km.

Americké námořnictvo proto vyvíjí prostředky (platformy i zbraně) s dlouhým dosahem, které umožní projektovat vojenskou sílu v oblasti mimo dosah čínských zbraní. Můžeme zmínit například bezpilotní tanker MQ-25 Stingray nebo novou protilodní střelu LRASM.

„Musíme se chránit před věcmi jako DF-21, DF-26 a celou řadou čínských raket, které mohou doletět a udeřit na flotilu nebo území, jako je například Guam,“ řekl Alan Shaffer, zástupce ministra obrany pro akvizice a udržitelnost.

Zdroj: The Drive, USNI News, MarineLog

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

ACTUV – robotický lovec ponorek

ACTUV je robotická loď bez osádky určena k boji proti rozšiřující se flotile tichých ...

MUTT – tažné robotické vozidlo pro námořní pěchotu

Americká námořní pěchota (U.S. Marine Corps) testuje nové zásobovací robotické vozidlo MUTT ...

Budoucnost námořního válčení: Roje robotických lodí

Americká Kancelář pro námořní výzkum ORF (Office of Naval Research) testuje technologii umožňující ...

Námořní dron Sea Hunter: Revoluce v námořním válčení

Americká DARPA dokončila vývoj námořního dronu Sea Hunter. K jeho hlavním úkolům patří vyhledávání a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Czertik
    12:48 15.03.2019

    Jen by me zajimalo reseni robotu proti tomu, aby se je jim na palubu dostal protivnik a lod "jednoduse" ukradl.

    • Poly
      13:53 15.03.2019

      Stačí aby tam byl jeden námořník. Takový "kapitán", který tam bude jen za tímto účelem. Kajuta a nějaké to zázemí zaberou minimum místa.

      • stirling
        13:57 15.03.2019

        No to by asi trochu postrádalo smysl, já bych si vsadil spíše na nějaký samodestrukční systém.

        • Slavoslav
          14:14 15.03.2019

          samodestrukcny asi nie, kym sa nebude jednat o vojnovy stav, ale urcite bude sucastou vypracovanej taktiky aj nieco na sposob sil rychlej reakcie kde v pripade problemov bude velmi rychlo nad niecim takym kruzit niec co zabezpeci dozro

        • logik
          09:24 16.03.2019

          Tak ve válečném stavu se k tý lodi jen tak někdo nepřiblíží...
          A samodestrukce jako poslední bezpečnostní prvek.

    • danny
      14:06 15.03.2019

      Možná tam bude cedule Zákaz vstupu osob bez zvláštního pověření a upozornění, že se jedná o majetek vlády USA nebo tak něco. Ale dovedu si představit, že je by mohl být nosič tomahawků a sm3 plující bez posádky poměrně lákavé sousto na vyřazení senzorů a spojení a následný transport pod záminkou uklizení bludného Holanďana.

      • Czertik
        16:51 16.03.2019

        jenze jakakoliv cedule nikdy neodradila zlodeje. A pokud yb cedule byla to nejsilnejsi co by mohly amici nasadit..

  • apache
    11:40 15.03.2019

    Vzhledem k vrozené čínské drzosti a oblibě v průmyslové špionáži, výsledkem čehož se již mnohé technologické firmy přesvědčily, že Číňané jsou schopni se i pod dozorem pokoušet ukrást vše co není přibité, není nasazení těchto lodí proti Číně dobrý nápad.

    • NeoXII
      12:51 15.03.2019

      A kde nasadia tieto lode? V čínskom mori, alebo v mexickom zálive, či na východ od Floridy?

      • NeoXII
        12:55 15.03.2019

        Doplním: Kde končia teritoriálne vody USA? Na strednom toku Chuang-che, či Jang-c-ťjang?

        • Slavoslav
          14:12 15.03.2019

          kde koncia teritorialne vody USA je jasne. Rozpor je kde koncia teritorialne vody Ciny. A ten rozpor je taky velky, ze US Navy zacina byt vitana Vietnamom v tamojsich vodach

          • NeoXII
            17:01 15.03.2019

            Rozpor medzi teritoriálnymi vodami Číny a Vietnamu nemá čo riešiť USA. A Čína si s Vietnamom poradí aj bez Pindosov. a USA to vie, tak ešte kope. Ale dlho už nebude. Čína si na svojom pieskovisku poriadok urobí.

          • Dovi
            17:52 15.03.2019

            Výborně NeoXII, váš občanský kredit byl navýšen. Od teď smíte jezdit vlakem... Víc takových příspěvků a vaše dědi budou smět studovat na univerzitě!

          • apache
            18:57 15.03.2019

            Na svojom pieskovisku? Víte, to je ten problém, ten písek není jejich. Nejde ani tak o Vietnam, ale o to, že ze strany Číny dochází ke zcela jednoznačnému porušování mezinárodního práva.

            Primitiv vašeho ražení ale asi stejně nepochopí, že zkrátka není možné v jednadvacátém století jednat jako hráč počítačové hry, ve které pomocí vojáčků zabíráte další území a zvětšujete svojí říši.