Americké námořnictvo nasadí Tomahawky proti lodím

Foto: Torpédoborec USS Arleigh Burke (DDG 51) odpaluje střelu Tomahawk proti pozicím Islámskému státu v Iráku; větší foto / Raytheon
Torpédoborec USS Arleigh Burke (DDG 51) odpaluje střelu Tomahawk proti pozicím Islámskému státu v Iráku; větší foto / Raytheon

Americké lodě se v boji proti nepřátelským plavidlům spoléhají na protilodní střely Harpoon. Střely ale výkonově zaostávají za ruským i čínskými konkurenty. Americké námořnictvo se proto rozhodlo oprášit myšlenku vývoje protilodní verze "legendárních" střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

Střely s plochou dráhou letu Tomahawk poprvé americké námořnictvo zavedlo do výzbroje v roce 1983. Tomahwky umožňují námořnictvu ničit cíle na pevnině na vzdálenost téměř 2000 km. Ve výzbroji amerického námořnictva se nalézá cca 4000 střel Tomahawk. 

Tomahawk je vysoce spolehlivá  zbraň - byla již 2000x použitá v boji a více než 500x testována.

Podle tiskových materiálů firmy Raytheon jediná ponorka (konvenční verze ponorek třídy Ohio) při bojové operaci odpálila 90 střel Tomahawk na různé cíle. Konvenční ponorka třídy Ohio (SSGN) pojme až 154 střel Tomahawk.

Poslední verze střely RGM/UGM-109E TLAM Block IV (Tomahawk Land Attack Missile) vyrábí firma Raytheon. Střelu Tomahawk Block IV s doletem 1850 km dokáží odpalovat jak lodě, tak i ponorky.

Americké námořnictvo nyní v pětiletém plánu za 434 milionů dolarů plánuje upravit 245 střel Tomahawk pro použití proti lodím. Námořnictvo nasadilo protilodní Tomahawky již na počátku 90. let minulého století, avšak za nedlouho (1994) zbraně z výzbroje stáhlo.

V té době totiž ještě neexistovaly dostatečně pokročilé senzory a použití takto výkonných zbraní na dlouhé vzdálenosti bylo hodně riskantní - velmi snadno mohla být zničena vlastní nebo civilní loď. Ke změně došlo na začátku minulého roku, kdy upravená střela Tomahawk Block IV prokázala schopnost zasáhnout pohybující se námořní cíl.

Odpal střely Tomahawk.

Americké námořnictvo de facto při úpravě pouze vymění naváděcí hlavici ve střele Tomahawk, posílí komunikační schopnosti střely a upraví letový počítač. Jaký typ nové naváděcí hlavice (radar, infračervený senzor, atd.) protilodní Tomahawk získá, však není známo.

"Velkým úkolem Třetí vyvážující strategie je najít inovativní cesty k nasazení nadějných technologií," řekl před rokem náměstek ministra obrany Bob Work. "Tohle je potenciálně hru měnící technologie za málo peněz. Je to protilodní střela s doletem 1850 km. Můžete ji použít prakticky na celé naší flotile lodí a ponorek."

Třetí vyvažující strategie (Third Offset Strategy) je nové pojetí obrany Spojených států.

“Třetí strategie” si klade za cíl vyvinout takové technologie, proti kterým lze jen obtížně (rozuměj - za velmi vysoké náklady) najít vhodnou obranu. Cílem je vrátit vojenskou nadřazenost Spojeným státům, která se snížila díky posilování vojenských schopností Ruska a Číny.

Během testu v roce 2015 byl protilodní Tomahawk odpálen z torpédoborce USS Kidd (DDG-100) třídy Arleigh Burke a veden na cíl stíhačkou F/A-18 Hornet.

Podle současných plánů námořnictvo získá první protilodní Tomahawky v roce 2021. Nosiči se stanou raketové křižníky třídy Ticonderoga, torpédoborce třídy Arleigh Burke, jaderné útočné ponorky třídy Sea Wolf, Las Angeles, Virginia a raketové ponorky třídy Ohio (SSGN).

Americké námořnictvo financuje vývoj pokročilé protilodní střely AGM-158C LRASM. Střela ale není vyzkoušená v boji a je samozřejmě také patřičně drahá.

Protilodní Tomahawky umožní přesunout část ofenzivní síly námořnictva na hladinová plavidla. V současné době většinu ofenzivní síly představují letadlové lodě. Avšak v případné námořní bitvě, pokud bude letadlová loď zničena, bojová hodnota amerického námořního svazu výrazně poklesne.

Pokud nasazení střel Tomahawk bude úspěšné, může dojít dokonce k ohrožení vývoje nové protilodní střely AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) od firmy Lockheed Martin. Americké námořnictvo do ní investuje značné prostředky, ale ještě nerozhodlo o její zavedení do výzbroje.

AGM-158C je pokročilejší střela s prvky stealth - je tedy mnohem odolnější před působením protivzdušné obrany protivníka. AGM-158C je však samozřejmě mnohem dražší než upravené protilodní Tomahwky.

Americké námořnictvo také před nedávnem přiznalo, že protiletadlové a protiraketové střely SM-6 (Standard Missile 6) mohou být nasazeny proti pozemním i hladinovým cílům. Střela SM-6 má dosah téměř 400 km proti vzdušným cílům a rychlost letu Mach 3,5. Přesný dosah při použití proti lodím není znám.

Zdroj: USNI

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký kongres se zajímá o obnovení výroby F-22A Raptor

Výbor pro ozbrojené síly Kongresu (House Armed Services Committee) zaúkoloval americké letectvo k ...

RS-28 Sarmat: Ruská super raketa pro konec světa

Moskva je podle ruských médií připravena otestovat novou mezikontinetální balistickou raketu ICBM ...

Ruský Kuzněcov vs. americké útočné skupiny CSG

Ruské námořnictvo provozuje jedinou letadlovou loď, resp. letadlový křižník Admiral Kuzněcov. V ...

Americké námořnictvo zvětšuje počet bojových lodí

Americké námořnictvo (U.S. Navy) v následujících pěti letech výrazně zvýší počet bojových lodí. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Shania
    00:23 05.06.2016

    Raytheon měl podobný projekt Multi-stage hyper-velocity kinetic energy

    mach +6 penetrator, raketa měla dva stupně, vešla se do odpalovače TOW

    Stupeň jedna měl rychlost pod mach 1,5, kousek od cile se aktivoval druhý stupeň co urychlil KEP (tyč) na mach 5-6. Takže v podstatě skoro podkaliberní střela, akorát je urychlena raketovým motorem...


    patent zde kde jsou nákrery a popisy i k CKEM/LOSAT a HATEM

    http://www.google.com/patents/...

    A zrovna na principu HATEM podle mě funguje i Zircon:

    Another example of a KE-rod penetrator is the HATEM class of missiles that boost the missile to hyper-velocity, separate the free-flying KE-rod (no separate boost capability) and guide the rod to impact the target. These missiles are heavy, 100 lbs or more

  • Shania
    23:59 04.06.2016

    Abych byl fer, LM pak pokračovala po zrušení LOSATU vývojem menší Compact Kinetic Energy Missilem, která měla rychlost přes mach 6,5

    Problém je, že tento přístup nelze použít pro něco co by mělo delší dolet než pár kilometru... Tady bylo dosaženo zvýšení rychlosti zmenšením a zlehčením střely...

    Naopak by to byl problem, hlavně pokud je třeba udržet střelu na této rychlosti po delší dobu, to vyžaduje velké množství energie a jak ji poskytneš? Raketovým motorem? Ten nevydrží běžet dlouho... Proudovým motorem? Ten nedá tyhle rychlosti. Ramjet? Může vůbec fungovat takhle nízko?

  • Shania
    23:29 04.06.2016

    KOLT: to bude asi LOSAT, max rychlost 4,5

  • KOLT
    23:14 04.06.2016

    Asi jsem špatně informován, ale Hermes A je odpalovaná ze vzdušných prostředku (proto to A). Má také pozemní variantu. Ani u jedné jsem ale o její schopnosti létat M 10 nikde nic nenašel (měla by dávat 3.5, což tedy také není málo).

    LASAT je co? Znám ASAT, která tedy létala hodně rychle (aby ne, když měla sestřelovat družice). Ale nebyl to žádný drobek. Navíc její rychlost je téměř jistě udávána ve vysokých vrstvách atmosféry, což je zcela jiné prostředí než u hladiny moře.

  • strikehawk
    22:16 04.06.2016

    Shania

    Hermes A
    LASAT

  • KOLT
    21:19 04.06.2016

    pro zimbio: Tak to je průšvih! Royal navy nezbude než zaměstnat Harryho Pottera s Kulovým bleskem ;-)

  • KOLT
    21:17 04.06.2016

    Aby nevznikla mýlka, já absolutně nepochybuji o schopnostech Ruska stavět skvělé rakety. Co se HW týče, tak v současnosti asi nejlepší vůbec. Ale to jednostrané vidění světa u některých příznivců ruské techniky, ze kterého navíc osočují ostatní, mi fakt leze krkem.

  • KOLT
    21:15 04.06.2016

    Shania, to máte marný, marný, marný. Ruské zbraně prostě umí všechno, co o nich výrobce tvrdí. Vlastně ještě víc, protože přeci neprozradí všechna esa, co mají! Pamatujete na plazma-stealth PAK-FA? Zatímco "západní", zejména pak zbraně zpoza Velké louže, naprosto nemohou zvládat to, co o nich výrobce tvrdí. Třeba AIM-120D prostě nemůže létat 180 km.

    Nejdřív člověku vyčtou, že argumentuje raketami, které mají létat až za pět let. Sice se jedná "jen" o upgrade již exitující rakety, která notabene tuhle možnost už kdysi měla, ale co, Amíci to určitě podělají a v lepším případě jim to bude trvat deset let. Pak tím, že LRASM vlastně ještě neexistuje a možná ji ani nezavedou. Co na tom, že raketa už před víc jak dvěma lety dokázala zasahnout pohybující se námořní cíl. A že už se její použití "montuje" do simulátorů pro F/A-18. A že krom USN o ni mají zájem také v USAF (odpaly se dělají mmj z B-1B). A po nedávných zkušenostech s RF o ni projevili zájem i ve Švédsku.... A že je vlastně také postavená na již existujícím nosiči.
    Chvíli na to přijde argument o Zirkonu, který je na tom, co se vývoje týče, +- podobně jako LRASM.
    A nakonec ještě přijdou s takovou nehorázností, že ostatní obviní přesně z toho, co dělají sami! Tedy ze spekulací o něčem, čehož vlastnosti ještě nejsou známy. Že byly ale chvíli před tím použity ve prospěch jejich světonázoru, to jim nevadí.

  • zimbio
    20:57 04.06.2016

    Rusové mají na zirkony speciální kluzný steált nátěr-zirkonium.Díky němu může letět těsně nad hladinou moře rychlostí 10M přes den,v noci i víc!Příměsí dvou procent teflonitu je navíc i nepromokavý,takže můžou střílet i za deště!Nikomu to zatím neříkejte,je to tajné.

  • Shania
    16:58 04.06.2016

    sanityangel1: zajimavy, že moje spekulace ti vadí, ale stikehawkovi o tom jak je zirkon seaskimming raketa, která dá u hladiny mach7 v klidu přejdeš...

    Takže aby bylo jasno, jediný co tvrdím je, že je dost nepravděpodobný aby zirkon dokázal letět rychlostí mach 7 v nízké výšce.

    Už jen pro to, že rychlost zvuku v 30km je podstatně nižší než u země.

    Takže jestli v 30km raketa musí letet 4050kt(7500km/h), tak u zeme je to už 4667kt (8643km/h)

    Takže u země musí nejenže letět rychleji, ale taky má větší odpor a tepelné tření, bude potřebovat podstatně silnější a těžší motor a víc paliva atd.

    Možná že poletí rychlej ijak mach 3 u zeme, ale asi to nebude mach 7...

    pokud se tohle rusům podaří, tak budou mít opravdu superzbran...

    Myslím si, že se tu berou max papirové udaje od vyrobce a pouzivají se v kazdé situaci.

    Např letadlo co unese 15t, má maximalku mach 2,5 a doleti 2000km neda 2,5 machu s 15t a neuletí pri té rychlosti 2000km...

    ASM co ma dva rezimy, jeden u hladiny more po celou dobu letu a druhy let v cestovni vysce a v terminalni fazi u hladiny bude mít napstosto rozdilny dolet v obou rezimech (v tom druhém doletí dál.)

    atd.
    Strikehawk: napiš mi prosím o jaké atgm se prosím jedná, díky.

  • sanityangel1
    14:03 04.06.2016

    Hele Shanio,

    ty Tvoje prispevky jsou nekdy fakt perly. Hele, fraze typu:

    1. Možná se pletu, ale Zirkon mi přijde jako Kluzák, který booster urychlí na mach 7 hodně vysoko a on pak klouže k cíly. Každopádně se o něm moc neví, tady je info z databaze commandu

    2. Pokud by mela letět nějakou dobu u hladiny, tak je dost pravděpodobně, že neudělá víc jak Mach 3.

    Tve prispevky deklasuji zhruba na uroven toho trola, ktery ma logiku pouze ve nicku. Az se bude vedet o Zirkonech vice, tak ma smysl se o nich bavit do Te doby se jedna o pouhe fabulace.

  • strikehawk
    07:26 04.06.2016

    Shania
    Fyzikální vlastnosti prostředí v nízké nadmořské výšce jsou samozřejmě velkou výzvou. Už dnes ale existují PTRS s doletem 5-10 km a letovou rychlosti 7M v hmotnostní kategorii cca 50 kg. Bojova hlavice bude muset byt cca 200-500 kg a dolet cca 50 -100 km od kluzaku ale jistě není nemožné toto dosáhnout. Ano je to velmi komplikované a proto vývoj trva deset let. Srovnání s letadly typu Mig31 a SR71 je trochu od věci - bavíme se spise o projektilu než o letadle s posadkou

  • Shania
    22:44 03.06.2016

    Strikehawk: u země mas větší hustotu vzduchu, větší odpor atd, proto je nesmysl očekávat, že dá Mach 7 v nízkém vysce. To platit pro letadla, rakety, Ufo. .. sr 71 nebo Mig 31 poletí max rychlosti vysoko, u zemědělství by se rozpadli.

    Zirkon si nechová při sestupu Mach 7 ani kdyby sel střemhlav na cíl. .. a pak je to jen další balisticka raketa... a navíc snadno zjistíte na po celou dobu letu. Pokud by mela letět nějakou dobu u hladiny, tak je dost pravděpodobně, že neudělá víc jak Mach 3.

  • strikehawk
    21:39 03.06.2016

    Shania
    Pochybuji ze se vzrůstajícím ohrožením v cilove oblasti a přiblížením k cíli bude Zirkon ztrácet svoji největší devizu davajici mu nezranitelnost a to je rychlost. To je naprosto proti logice nasazeni. Jaký smysl má udržovat extrémní rychlost 300-400 nm pred cilem s poklesem na 3M v cílové oblasti a dejme tomu 50nm před nim kdy vstupuje do nejohroženější zóny s nejsilnější obranou?
    Dovolují si tvrdit ze Zirkon nebo jeho bojova manevrujici hlavice bude přiletat k cíli min stejnou rychlosti nebo dokonce vyšší než je ledová rychlost kluzaku. A raket létajících 6-8M je dost (menších rozměru)

  • Shania
    18:34 03.06.2016

    strikehawk: dost pochybuji, že cokoliv dá Mach 7 u hladiny moře, tohle je prostě míchání papírových maximálních udajů bez ohledu na prostředí.

    Možná se pletu, ale Zirkon mi přijde jako Kluzák, který booster urychlí na mach 7 hodně vysoko a on pak klouže k cíly.

    Každopádně se o něm moc neví, tady je info z databaze commandu

    cestovní výška: 39624m.... stoupavost 457m/s; dolet 5-700nm

    Jak je vidět, počítají se slušným doletem, přece jen kluzak urychleny na mach 7 (4050kt) v 39,5k by mohl doplachtit pěkně daleko...

    Ale teď to hlavní, když sestupuje, ztrácí logicky rychlost v 10-7 km už to neni mach 7, ale mach 5,29 (3200kt), v 7-3,5 km mach 3,79 (2400kt) a pod 3,5km jen mach 3,02 (2000kt)

    Brahmos má u hladiny taky jen mach 2,2 a ne max 2,7 v 11km

  • logik
    18:18 03.06.2016

    Stejnětak mohu napsat, že jedinnou předností zirkonu je rychlost. Dosah je jednou z nejpodstatnějších parametrů námořních zbraní - IMHO daleko podstatnější než rychlost. Srovnej to s IIWW - co vyhrálo: pomalá letadla, která byla snadno sestřelitelná pomocí PVO, jen prostě měla velký dosah, anebo supersonické projektily střílené z kanónů, jen bohužel s kratším dostřelem?

    Pokud tedy netvrdíš, že USA nejsou schopni vyrobit hypersonickou raketu, tak co vlastně tvrdíš? Že naschvál vyrábějí křápy, i když by mohli vyrobit něco daleko lepšího?

    Nedochází Ti, že prostě strategie nasazení CSG je zaprve jiná:
    - hlavní úder povedou letadla - u kterých se nové střely vyvýjí (LRASM), tomahavky jsou jen defakto doplňková výzbroj a tedy má smysl udělat levný upgrade tomahavků, kterým navíc zůstane pořád AG schopnost?
    - že to, že se soustředí na subsonické rakety není třeba ignorancí, ale tím, že subsonické rakety mají na své straně i výhody: horší detekovatelnost, větší dolet atd...

    PS: jinak brahmos II je M7

  • strikehawk
    17:48 03.06.2016

    Logik
    1 ) totéž platí proti tvému Tomahawku, který má být dle článku k dispozici nejdříve 2020 pokud vše dobře půjde. Také se zatím není proti čemu bránit
    2 ) záleží na taktice nasazení, šanci mít bude a určitě řádově větší než všechny ostatní dosavadní i vyvíjené ASM . Neobrátí pravidla hry naruby ale šanci bude mít velkou a USN je si velkého rizika dobře vědomo....
    2a ) Tomahawk prostě nedisponuje ničím, čím by mohl sofistikovaně překonat PVO hladinových plavidel a nebylo použito u existujících ASM. Malá rychlost , nízká manevrovatelnost....Jeho jedinou předností je dolet
    2b ) záleží na taktice nasazení. Při zonové PVO svazu tvořeného S-400/500 si jen stěží dovolí několik letadel vstoupit do chráněného prostoru v dosahu PLŘS. A nezapomínej na útočné ponorky
    3 ) Je úplně jedno jaký bude mít seeker a zda bude zarušitelný. Určitě bude a určitě se bude dát zdokonalit aby zase nebyl. Podstatou Zirkonu je že hardwarově posunuje boj někam jinam.... Nikdo se nemůže spoléhat na to, že se náhodou podaří zarušit systém navádění
    4 ) nikoliv více cílů v nízké výšce nad hladinou a letové rychlosti 7M. Tvoje negace je na tom ještě hůř než moje informace - nikdo nemá k dispozici cvičný cíl schopný vyvinou 7 a vice M tak zase neplácej. Jak můžeš vědět, že naváděcí systemy a rakety mají tuto schopnost? Já tvrdím, že nemají protože nikdy nebyli na tento typ cíle testovány - sestřelit cíl v nízké výšce je něco úplně jiného než ve stratosféře v predikované balistické křivce. Rovněž detekce cíle je značně omezena...A Zirkon bude odpalován salvově stejně jako ostatní ASM takže když nic jiného zahltí PVO a minimalizuje čas k aktivní obraně
    5 ) Brahmos umí jen 2,6 M a i to působí vrásky USN. Zirkon je někde úplně jinde.

    Nikdo neřekl že USA neumí vyrobit ekvivalent Brahmosu, možná i lepší...ale vidíš že VPK raději utrácí neskutečné peníze za nekonečné reinkarnace starých technologií

    Nejsi objektivní - nikdo netvrdí, že USN bude vymazána z moří. V současné době ale neexistuje moc způsobů jak vážně ohrozit svaz s letadlovou lodí. Zirkon je jedním z mála nebo úplně jediný který představuje skutečně vážnou hrozbu

  • Shania
    17:32 03.06.2016

    grull,logik: to je z databaze commandu. Berte to jako pruměrnou hodnotu co je potřeba k potopení lodi, tzv proniknutí přes obranu a způsobení dostatečně velké škody.. hlavně se tim ridí jak velkou salvu AI odpalí na konkretní cíl. Původní Kirov měl např score 48, většina té hodnoty uvadá jak má dobrou PVO.

    Za špatného počasí, pokud loď udržuje EMCON muže i jedna raketa proletět nezpozorována.... Naopak pokud je dobrý systém včasného varování, je víc lodí ve formaci, atd může být obrana podstatně odolnější...

    Takže je to o kompromisu, buď mít zaplí radar a ostatní budou vědět kde jsi a co jsi zač, nebo popluješ bez emisí a nepřítel bez vizuální kontroly neví co a čí ta loď je, ale pokud to nějak zjistí, tak je hodně zranitelná. Mít nad hlavou E-2D nebo aspoň vrtulník je obrovská výhoda.

    Kirov, letadlovky vydrží i několik zásahu, torpedoborce tak 2-3 podle typu hlavice a kam se trefí. Většinou je ale lod vyřazená z boje po prvním nebo druhém zásahu pokud to není obrovská loď ...


    Zkusil jsem nerealistický test jak si modernizovaný Kirov (byl sám, bez další podpory) povede proti tomahawkum a LRASM, hlavně pro porovnání jaký je kvalitativní rozdíl mezi raketami.

    Tomahawky neslo Ohio (má jich cca 150) a LRASM B1B (nese 24), MADL B52, má jich 14


    Takže je třeba aspoň 50-60 tomahawku, 40 pokud je podporuji MADL, hra zatím neumí vypustit střely ve formaci ala https://www.youtube.com/watch?...
    takže dosáhnout toho aby 40 raket přiletělo k cíly ve stejnou dobu je dost těžké a obrana má víc času.

    LRASM je něco naprosto jiného z deseti rakt je dost velká šance, že 1-2 zasahnou cíl, tři zásahy a Kirov jde ke dnu.

    I když byli odhaleny >20nm (na tuto vzdálenost může odstřelovat Tomahawky) od lodi, fire control radar pro rakety 48N6M nedokázal cile ozařit dál než 6nm od lodi... a SA-N-11b nevystřelili vůbec, CIWS pak měli velmi nízké PK proti terminálnímu manévrování LRASM 0-20%...

  • logik
    17:07 03.06.2016

    Strikehawk: ve své brilantní analýze jsi zapoměl na pár drobností
    1) Proti zirkonu není obrana. Protože se zatím není čemu bránit.
    2) Až bude nasazen, tak I tak nebude mít loď se ziroknama proti CSG šanci, protože
    2a) dolet zirkonů je 250mil. tomahawky mají asi tak pětkrát tolik.
    2b) dolet zirkonů je 250mil. Palubní letadla CSG mají asi tak pětkrát tolik
    takže se loď se zirkonama ani nedostane na dostřel.
    3) Máš asi lepší křišťálovou kouli než všichni vojenští analitici, když víš, jak dobře bude fungovat seeker zirkonu a zdali nebude zarušitelný
    4) Americké protiraketové systémy umí likvidovat i hypersonické cíle. Jak dobře je
    opět klasifikovaná informace, takže prosím sdělit model Tvé křišťálové koule.
    5) Kdyby to bylo tak jak tvrdíš, tak si NAVY koupí např. brahmos od "indiánů" a zkopčí ho.

    Zirkony budou asi hodně dobrý rakety, ale právě jsi vyrobil klasický ruský trolling, kdy všechno západní nefunguje a vše ruské je nepřemožitelné...

  • strikehawk
    16:03 03.06.2016

    Většina prispevatelu evidentně nepochopila ze modifikace Tomahawk pro protilodní aplikace je z nouze ctnost. Americký VPK (vojensko-průmyslový komplex) tvořeny giganty typu Martin-Marietta závislých z 95% na armádních zakázkách a s totálně marginální civilní výrobou již není za unosnych nákladu schopen a ochoten vygenerovat použitelnou ASM byt složenou z 99% z existujících technologii. Armáda a Navy tedy zoufale vytváří konkurenční tlak za použití existujících platforem zcela nevhodných pro moderní námořní boj.
    Srovnávat Zirkon s Tomahawk je zcela mimo. Proti Zirkonu v současnosti v podstatě neexistuje obrana. Vzhleďem k extrémní letové rychlosti není zachytitelny současnými PLRS a i CIWS jsou zcela nepoužitelné. Zirkon utekl Amuericanum o minimálně 10 let a vrátil jistou možnost ruskému námořnictvu pomoci teto asymetrické strategie uhrát v hypotetické střetu s NAVY alespoň lokální remízu pres gigantickou převahu v hladinovém loďstvu

  • RiMr71
    15:38 03.06.2016

    Tak tam by bylo i zajímavé vědět, v jakém časovém sledu by ten ještě odrazitelný útok "musel" přijít a za jak dlouho je "vyčerpaná" loď schopna se znovu postavit opětovnému útoku takové intenzty.

  • logik
    14:25 03.06.2016

    Btw. - Shanio - odkud si ta čísla čerpal?

  • logik
    14:25 03.06.2016

    Grull: zásah kteroukoli z těch raket bude pro loď fatální (neříkám, že ji potopí, ale zmrzačí do nepoužitelna).
    Jde IMHO o index, kolik se předpokládá že její protiraketová obrana je schopna zneškodnit před dopadem.

  • Grull
    14:19 03.06.2016

    Shania - to číslo: Kirov 60 - znamená, kolik musí dostat zásahů Harpoonem, aby šel ke dnu?
    Je nějaký přepočet, kolik by to bylo (na americké straně) v Moskitech? Nebo je nesená nálož +- stejná, jen doručená rychleji?
    Děkuji.

  • Shania
    10:49 03.06.2016
    Oblíbený příspěvek

    Jinak ještě k té diskuzi kolik raket se musí vystřelit na potopení Gorskova,

    tohle je FF, obrana je dimenzovana na 8x Harpoon nebo ekvivalentních střel.... Takže to může být +/- 4 rakety podle štěstí, pokud se lode vzájemně podporují tak klidně i víc...

    ve fjordech by i Skjold byl smrtelně nebezpečný nepřítel pro tuto lod...

    Pro porovnání většina ruských lodí má tento faktor na 6-8, raketové torpédoborce na 16 a modernizovaný Kirov na 60, Kuznetsov 32.... jen pro představu..

    Zumwalt má 20; ticonderoga podle verze 64-96.. burke podle verze 16-20, moderní CVN 28 atd...LCS 4 atd..

    Takže tady můžete vidět jakou odolnost bude mít svaz okolo CVN nebo Kirova...

  • zimbio
    10:42 03.06.2016

    Jo,jo,rusové jsou prý už jenom krůček od objevu nabíjecích baterek!Jo,jo.Vzpamatujte se,probůh.

  • asdf
    07:34 03.06.2016

    logik > Rychlosti letu

    tomahawk - 550 mph
    harpoon > 540 mph

    Co sa tyka rychlosti letu, tak je to jedno.

    Podla tohto http://www.ausairpower.net/TE-... sa ten Harpoon placa pri hladine mora. Takze tomahawk nebude mat ani v tomto asu nejaku extra vyhodu.

  • podivi23
    22:59 02.06.2016

    gaunt: tady si vybere snad každý

    https://www.edx.org/...

  • gaunt
    22:20 02.06.2016

    *tipy

  • gaunt
    22:20 02.06.2016

    Máte zkušenosti s nějakými online kurzy? Máte typy na nějaké kurzy týkající se vědy a techniky? Možná mimo téma, ale trochu to s tou diskuzí souvisí.

  • Todomatch
    21:55 02.06.2016
    Oblíbený příspěvek

    Pokud někdo trpí předpojatostí vůči americkému žebříčku prestižních univerzit, nabízím tedy žebříček čínský. Doporučuji hlavně těm, kterým se líbí malé ikonky amerických vlaječek na stránkách komunistické Číny:

    www.shanghairanking.com...

  • logik
    20:21 02.06.2016

    Pojďte to trollování už ignorovat a vrátit se zpět k protilodním raketám.

    Jak jsou na tom Tomahavky oproti Harpunám ve schopnostech proniknout protiraketovou obranu?

    A naopak - co má Rusko a popř. čína za obranu proti těmto raketám?

  • Shania
    19:49 02.06.2016
    Oblíbený příspěvek

    Zimbio: blbější otázky už jsi fakt polozit nemoh:)

    Pokud by jsi na ne znal odpověď, tak by jsi takovou argumentaci nikdy nepoužít. ..

    PS: vzhledem ke stari tech raket, tak diskety jsou poměrného moderna, bud rad ze nepoužívají magneticke pasky nebo derne stitky:)

  • Arassuil
    19:47 02.06.2016
    Oblíbený příspěvek

    zimbio:

    a) proč by jsi vyvíjel něco, co už někdo jiný má a dával jsi za to zbytečně prachy? (pomineme fakt, že se pracuje na vyspělejších motorech, ale utrácet peníze za objev objeveného je blbost)
    b) podívej se, kdo ty motory vyrábí. Podílí se na nich jak Rusové, tak Američani. To není o tom, že USA nejsou schopní poskládat ani papírovou vlaštovku a musí vše koupit od Rusů. Kdyby teď Američané ze společné výroby vycouvali, tak toho Rusové taky moc nepostaví.
    c) Podívej se, jak dnes vypadá vesmírný výzkum. Ruské raketové motory a desítly let vylepšované Sojuzy jsou nejspíš to jediné, čím Rusové k mezinárodnímu výzkumu přispěli v posledních 20 letech. I část ruské části ISS je financovaná Američany.

    K těm disketám - a co má být? Myslíš, že Rusové fachčí na něčem modernějším? Nedávno se tu objevila informace, že F-22 běží na na elektronice z 90. let a přitom je to něco, k čemu se Rusové zatím ani nepřiblížili. Nehledě na to, že Američani už pomalu zavádějí vyšší generaci.

    Jak už tu bylo 100x zmíněno, podívej se na žebříček světových univerzit - Američani se o svůj náskok opravdu bát nemusí. Ještě mi tu začněte tvrdit, že i za projektem Manhattan a Apollo stojí ruské mozky. Nebo třeba, že celá DARPA je vlastně ruský modelářský kroužek...

  • zimbio
    19:29 02.06.2016
    • (11)

    Přátelé,řebříčkáři!
    Položím Vám jednoduchou otázku.
    Proč američané kupují RD-180 od rusů,když mají tak fantastické univerzity?
    A jěště taková maličkost-amíci nedávno vyblekotali,že programují minutenmany přes diskety!
    Co na těch úžasných univerzitách dělají?Není to všechno pouze propaganda a lá holyvúd?
    Co vím z dostupných zdrojů,tak za drtivou většinou "amerických"objevů jsou nakoupené mozky a to hl.z Ruska!

  • gaunt
    19:15 02.06.2016

    Alstratt: "cista dnesni moda nadavani na usa jako drive na sovety a jak najednou v dnesni dobe to otocily jak se jim to najednou hodi." - není to spíš naopak?

  • Alstratt
    18:54 02.06.2016
    Oblíbený příspěvek

    Omlouvam se predem za cestinu nejsem z ceska ale to co tu melou nekteri o universitach tak jsou nesmysly. To ze v rusku pracuji vedci mimo university to je ale i v usa ale to by chtelo taky vytahnout hlavu ze zadnice te nebo z te strany a nevymyslet si nesmysly nebo necist nejake lzive propagandy blogysky apod. V USA mnozi vedci ucit na skolach prijmou jsou za to velmi dobre placeni a nejen to jinak delaji to i v rusku nekde. To ze US ma malo dobrych vedcu je cisty nesmysl cista dnesni moda nadavani na usa jako drive na sovety a jak najednou v dnesni dobe to otocily jak se jim to najednou hodi. Spousta vedcu nejsou z ciziny ale primo narozeni v USA co si tak o tom neco zjistit ale to je asi tezke ze protoze to nehraje do karet nekterym. Kdyz uz tak si zjistete kde mnozi vedci z ciziny studovaly je jedno odkud kdo je zalezi spis kde studuje a jake ma zkusenosti ve vysledku stejne zalezi na zkusenostech skola z vas neudela automaticky supervedce to si musite vybojovat sama skola to z vas neudela to ze je nekdo z ruska nebo nemecka ci odkud nedela z nej automaticky chytreho. Zjistite napriklad ze spousta vedcu co se pristehovaly do USA tak studovaly na americkych universitach. Nejake blogysky, lzi a ruzne nesmysly si umim taky najit na netu ... cteni na netu kde se pisou nesmysly typu jak us skolstvi je zaostale takovy lide nikdy v usa nebyly max byly nekde v bronxu a to je tak vse a pokud jo tak studovaly na tech nejslabsich universitach v usa to je rozdelene na ruzne stupne universit o cem ani mnoho lidi nevi ze neco takoveho je. Proto i mnozi rikaji ze americka vysoka je jako ceska stredni berou totiz ty nejhorsi university ale ty dobre uz radsi neporovnavaji a dalsi si pletou high school coz neni vysoka ale stredni atd to mohu dale a dale pokracovat i vic do detailu ale to sem nepatri do tohoto vlakna tak se vratme k tem pohadkam co tu nekteri vypravi o raketach. Jak pise Luky v usa jsou obrovske rozdily skol najdete tu jak zaostale kam chodi povetsinou lide jine pleti a lide co nezvladaji lepsi uceni a pak tu najdete ty nejlepsi a to se netyka jen skol ale i zdravotnictvi jako jsou napriklad doktori a zdrav. zarizeni. Navic pokud koukate na nejake vedecke souteze tak na ty vam uz spousta uspesnych lidi kasle mate to same jako v nhl kde spousta hracu radsi si zahraje nhl nez nejake mistrovstvi ono v nhl dostanou vic penez. Nejake vedecke vysledky absolventu jsou casto nesmysly kazdy tvrdi neco jineho a tak neznaly clovek si veme jen to co se mu hodi do karet navic spousta absolventu co takovehle vedecke vysledky dela tak to provadi uplne spatne bez dalsich znalosti ktere jim chybi porovnavaji casto neporovnatelne. Mnozi si mysli ze kdyz porovnaji jeden studijni obor na jeden skole tak ze to uz je vysledek cele skoly nebo vsech skol v cele zemi a pak to porovnaji s jinou zemi kde ale studovaly da se rict neco jineho i kdyz podobneho. Strasne se musim smat jak nekdo tvrdi ze je neco nejlepsiho jak odstelovac tak studium zdravotnictvi a nevim co vsechno este vetsinou jsou to same nesmysly nejlepsi ani neexistuje ale mnohym se to hodi kdyz jim to hraje do karet a dokonce tomu veri. Na nejake *kdyby* se nehraje to by mohla rict kazda strana. Stale tu mnozi porovnavaji neco o cem nemaji ani tolik znalosti a hrajou si na chytrejsi nez jsou vedci jen co se o to kde docetly neboco jedna pani povidala. V USA mate jedno studium treba rozprostreno na vice skol pripadne nekde na jednu skolu takze se stava ze nekdo dokonci jednu universitu a mysli si ze pobral vse co se uci jenze zapomel na dalsi stupne ktere se tam stale uci nebo se uci uz na jinych skolach v usa je to vazne uplne jinak rozdelene neda se to porovnavat. Ted si me tu klidne kamenujte tezko zmenite pravdu preji prijemny den lepe udelate kdyz budete psat o tematu raket kterych se tento clanek tyka nez sem cpat nesmysly co sem ani nepatri.

  • logik
    18:53 02.06.2016

    gaunt: ale já se nepřu o tom, že neexistují lepší školy než hardward. Co vyvracím je to, že si tady podporoval názor černakuse, který tvrdí, že amerika není schopna vzdělávat své lidi a jen "vykrádá zahraničí". Což je evidentní nesmysl, protože dobré školy tam prostě jsou - a není jich málo.
    To, že jsou tam i špatné školy, nebo že některé špičkové univerzity jsou zaměřené více na "bussiness vědu" než na vědu skutečnou, na tom nic nemění.

  • gaunt
    18:31 02.06.2016

    KOLT: To jsem psal já, ne crusader. Nehodnotím co je dobře a co špatně. Nejsem vědec. Když jsem před lety studoval, vyučovali lidé z AV některé předměty. Započítávala se jejich práce do výsledků univerzity? Myslím, že ne.

  • gaunt
    18:06 02.06.2016

    logik: Jsou lepší americké univerzity než Harvard podle vědeckých výsledků absolventů. Píší o tom i Američané. To, že rusové odchází na americké univerzity je důkaz kvality ruského školství.

  • Luky
    18:05 02.06.2016

    Amerika je země extrémů - mají tam ty nejlepší, ale i nejhorší školy. Úroveň výuky na obyčejné státní škole bude hádám horší než u nás. Otázkou je, co budeme posuzovat. Absolvent pravděpodobně nebude mít problém se vyjadřovat a dobře prezentovat, asi bude také umět vyhledávat informace. Nadruhou stranu v hlavě toho spíš moc neponese. Pokud mu půjde nějaký populární sport, může být klidně negramotný a vystuduje univerzitu.
    My už jsme v jejich imperiální sféře, takže nás můžou hodnotit podle svých kritérií a budou mít i data. Jako doktorand jsem měl na ústavu pořád nějaké Amíky na stáži. Nevíme ale, jak to bude u "cizejších" zemí. Třeba Sýrie měla hodně úspěšné a kvalitně připravené studenty, kteří měli výborné výsledky v mezinárodních soutěžích. Jak si ale stojí její školy dle US hodnocení?
    Stejně tak jsou státy, které vůbec nemají ekonomický rating od amerických agentur.

  • KOLT
    17:54 02.06.2016

    crusader: "...V Rusku nejlepší vědci pracují v různých ústavech mimo univerzity."

    Což je mimochodem špatný systém, který nám Rusové/Sověti vnutili, a na který dodnes doplácíme (a nejen my). Primární věda se má dělat především na universitách, její odklonění na instituce typu Akademie věd je chyba. A to říkám přesto, že naše škola měla s AV ČR velmi dobré vztahy. V podstatě jsme dotahli tenhle model tak blízko k modelu dělání vědy na universitách, jak jen to šlo.

    Každopádně považovat americkou vědu za postavenou pouze či převážně na kradení mozků usvědčuje přispěvatele z buď totální neznalosti, nebo neschopnosti vyhodnotit informace, nebo z úmyslné lži. S ohledem na osobu tipuju to druhé ;-) Pokud si tady tedy dotyčný, mající jistě značné, ale také značně selektivně vnímané, technické znalosti z nás nedělá celou dobu srandu :-)

  • gaunt
    17:54 02.06.2016

    Todomatch: Podle vědeckých výsledků je nejlepší University of California Berkeley.

  • logik
    17:52 02.06.2016

    Ach jo - a na českých školách také studují řiditelští synkové, že (vzhledem k počtu obyvatel) dopadli lépe než ruské? A kolik těch amerických miliardářů je, že dělají nějaký významný počet ze studentů amerických univerzit (jen na Hardwardu je jich 21 tisíc....).

    Kolik Rusů odchází na americké univerzity a kolik američanů na ty Ruské?

    To musíte zpochybňovat i takovéto evidentní věci?

  • gaunt
    17:39 02.06.2016

    Todomatch: O který žebříček se jednalo? Ve většině těch srovnání se zohledňuje i výše platů absolventů. Vzhledem k tomu, že na Harvardu studují děti většiny amerických miliardářů, kteří hned po promoci nastoupí jako ředitelé v rodinných firmách, není se čemu divit. Výsledky ovlivňuje i to, že se americké univerzity těm žebříčkům přizpůsobují. Jinde na to třeba dost kašlou. V Rusku nejlepší vědci pracují v různých ústavech mimo univerzity.

  • logik
    17:34 02.06.2016

    No já teda nevím, ale pokud máme v první tisícovce stejně univerzit jako 14x lidnatější Rusko, tak na tom zas tak blbě nejsme, ne?

  • crusader
    17:02 02.06.2016

    Todomach
    A nebude to tím, že tenhle žebříček sestavují Američané?

    A jinak je dobře, že jsi tu uvedl jak špatně jsou na tom ruské univerzity, ale bohužel podle Američanů jsou ty české ještě horší - Karlova univerzita (270), Masarykova univerzita v Brně (702), ČVUT (716) a VŠCHT v Praze (980).
    Takové žebříčky jsou nanic, když čtvrtinu hodnocení tvoří to kolik CEO (Chief executive officers) pochází z dané univerzity.

  • RiMr71
    16:58 02.06.2016

    ...no jo Todo, ale zapomínáš, že to nejsou úspěchy americké, ale úspěchy zběhlých, v podstatě "konzumem ukradených" mozků z jiných států, hlavně z toho jednoho...!
    I když si kladu otázku, proč kurňa neutíkají na druhou stranu...
    Pak to vypadá tak jak to vypadá... Pluto fotí v HD, síť kterou tu zatěžujeme koninami, stroje u kterých teď sedíme, GSM co používáme, mikrovlnky u kterých čekáme na cink, digitální fotoaparáty která chrlí každý den tuny zhusta čehosi, rakety co se po staru vracejí automaticky na plošinu na moři atd atd - všechno se to rozmohlo díky té dodělávající zemi, která krade mozky.
    Skutečně si myslíte, že je to jen o penězích? Není to i o něčem jiném?
    _____________________

    K té ceně Tomahawků - skutečně si myslíte, že při výdajích USA je salva TOmahawků nějakým finančním zatížením?
    Vždyť přece i pro RUsy nebyl problém vypálit salvu(y) střel s plochou dráhou letu proti... proti čemu vlastně, že jim to za to stálo? Pokud Rusům s jejich množstvím vyrobených CH-55 stojí za to jich desítky vypráskat na ručníkáře, jaký je asi problém pro Američany stovku z tisíců svých Tomahawků pustit na tak cenný cíl?
    Jednu se jim hihňáte, že hážou drahou munici na pikapy s Duškou a za chvilku vážně zpochybňujete možnost raketové salvy na jedinou ruskou skoroletadlovku...
    Furt dokola...

  • Todomatch
    15:58 02.06.2016
    Oblíbený příspěvek

    Hned ráno v úvodu diskuze mě rozesmál příspěvek, jehož autor napsal, že se Američanům "vrací ten jejich "skvělý" školský systém i s úroky". Je to takový ten tradiční blábol prostých pro ještě prostší, nad kterým lze mávnout rukou, ale na druhou stranu je to naprostá lež a lži by se měly uvádět na pravou míru - dokud to jde - abychom se jednoho krásného dne neprobudili v Rusku.

    Takže, jak je to ve skutečnosti:

    V pravidelně sestavovaném žebříčku nejprestižnějších univerzit světa jsou na prvních třech místech americké univerzity Harvard, Stanford a Massachusetts Institute of Technology. Celkově je hned v první desítce 6 univerzit z USA, 3 z Velké Británie a 1 z Kanady. Celkem je mezi 1000 nejvýznamnějších univerzit světa těch amerických 229. A v první stovce jich přes 50. Pro srovnání - například ruské univerzity se do žebříčku s tisícovkou prestižních škol dostaly pouze čtyři (4 ruské proti 229 americkým). Lomonosova (59. místo), Moskevský technologický a fyzikální institut (250. místo), Státní univerzita v Petrohradu (406. místo) a Národní jaderný institut (765. místo).

  • lorgarius
    15:13 02.06.2016

    mne to pride ako celkom dobry napad, pokial sa im podari vyvinut kit na upravu strely, ktora je siroko rozsirena a je jej dost v skladoch a odpalovacie zariadenia su tiez pomaly na kazdej vacsej americkej lodi tak to bude jednoduchsie ako vyvoj a masove prezbrojenie na novy typ asm.

Stránka 1 z 2