Američané pokračují ve vývoji elektromagnetického děla

Záběr EM děla při výstřelu (listopad 2016). / YouTube

Americké námořnictvo (US Navy) pokračuje ve vývoji a testování elektromagnetického (EM) děla, které do roku 2025 plánuje umístit na vybraná hladinová plavidla. Námořnictvo i pozemní vojsko (US Army) EM zbraně plánují použít nejen proti pozemním a hladinovým cílům, ale také proti nepřátelským letounům a nejrůznějším typům přesně naváděné munice.

Původní plány počítaly s námořním testováním EM děla na palubě rychlé transportní lodi USNS Trenton v roce 2016, ale došlo k odložení testů na tento rok. Zdali se však uskuteční je nejisté, jelikož část vedení projektu považuje tyto testy za zbytečné zdržování (potřeba až roční přípravy).

Pokud k námořním testům nedojde, prototyp EM děla bude pravděpodobně rovnou instalován na rozestavěný torpédoborec USS Lyndon B. Johnson třídy Zumwalt.

Poslední známý test EM děla od BAE Systems proběhl v listopadu 2016 na pevnině. Testovaný prototyp vystřeluje 10 kg projektily s úsťovou rychlostí Mach 6 (7350 km/h) na vzdálenost až 180 km. Projektily mají po opuštění hlavně energii 32 MJ a čelí přetížení 45 000 G.

V minulých letech námořnictvo pracovalo na vývoji EM děla také s firmou General Atomics, avšak zdá se, že námořnictvo již dalo zcela přednost řešení firmy BAE Systems.

Častým mýtem spojeným s EM děly je krátká životnost hlavně, kvůli extrémně vysokým teplotám a zátěži materiálu. Tento problém však byl vyřešen již na konci 90. let. V roce 2014 admirál Matthew Klunder uvedl, že hlaveň vydrží 400 výstřelů. Cílem námořnictva je dostat se alespoň na 1000 výstřelů.

Vývoj se nyní nachází ve fázi, kdy námořnictvo pracuje na zvýšení kadence palby. Současné prototypy dosahují 6 až 10 ran za minutu. Usilovně se pracuje také na 64 MJ verzi EM děla a na zvýšení odolnosti naváděcích systémů projektilů proti vysokému přetížení.

Záběry z posledního testování EM děla z listopadu 2016.

Primární platformou pro EM děla budou torpédoborce třídy Zumwalt, které disponují potřebným elektrickým výkonem (78 MW) - dostatek výkonu i pro provoz dvou EM děl. Zumwalty v budoucnu získají právě EM děla o výkonu 64 MJ.

Slabší EM děla (31 MJ) mohou získat torpédoborce třídy Arleigh Burke a křižníky Ticonderoga. Žádné z plavidel těchto tříd prozatím nedisponuje dostatečným elektrickým výkonem k provozu EM zbraní. Avšak nové lodě třídy Arleigh Burke mají být výrazně vylepšeny, včetně instalace výkonného zdroje elektrické energie.

EM děla budou střílet projektily HVP (Hyper Velocity Projectile). Pomocí sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP použít i v námořních kanónech Mark 45 (127 mm), AGS (Advanced Gun System; 155 mm) a dokonce i v samohybných houfnicích M109 Paladin (155 mm) a tažných houfnicích M777A2 (155 mm) - dostřel z pozemních houfnic ráže 155 mm má být až 80 km!

Všechny HVP budou naváděné a vznikne několik výkonově (a cenově) odlišných variant. Počítá se například s výrobou HVP projektilů s wolframovým penetrátorem s povelovým naváděním, HVP projektilů s vlastním naváděcím infračerveným senzorem nebo radiolokátorem, či HVP projektilů se satelitním naváděním (GPS).

Prospekt HVP / BAE Systems

Vedle čistě kinetických projektilů vybavených wolframovým penetrátorem je ve vývoji i varianta s vysoce explozivní nebo tříštivo-trhavou hlavicí. Cena naváděného projektilu HVB má být podle zprávy Winning The Salvo Competition: Rebalancing America's Air And Missile Defenses nezávislého centra CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments) 25 000 až 50 000 dolarů.

To se může zdát na první pohled mnoho, ale například přesně naváděná dělostřelecká munice M982 Excalibur stojí 68 000 dolarů a přesně naváděná munice LRAP (Long-Range Land Attack Projectiles) pro námořní děla AGS těžko pochopitelných 800 000 dolarů.

Projektily HVP však mohou nahradit i řízené střely, nejen při útocích na hladinové a pozemní cíle, ale také na aerodynamické a balistické cíle. Jedná řízená střela přitom může přijít až na jednotky milionů dolarů.

Zdroj: The Motley Fool, The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Obří námořní cvičení RIMPAC 2016

Před několika dny skončilo více než měsíc trvající mezinárodní námořní cvičení Rim of the Pacific ...

Elektromagnetické zbraně a jejich potenciál v současném světě

Vojenství a vojenská technologie patří k oborům lidské činnosti, které se mění a vyvíjejí ...

Nová americká taktická jaderná puma B61-12

Americké letectvo v rámci širokého programu modernizace amerického jaderného arzenálu představilo ...

Ruská hrozba: Protivzdušná obrana a raketové systémy

Zatímco NATO se posledních 15 let soustředilo na bojové operace proti povstalcům, Rusko využilo ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • JnPn
    09:17 28.04.2017

    Překlep, má být (2*32 000 000/10)^(1/2).

  • JnPn
    09:16 28.04.2017

    Grull, Shal:
    Chyba, v článku se píše 7350km/h (na m/s děleno 3,6 = 2042m/s) , takže ne 7,3km/s ale 2,042km/s (to není o moc víc než tankové APFSSD).

    K vynášení satelitů: Nejde použít pouze dělo, co jsem četl balistická křivka vždy buď končí zpátky na Zemi, nebo pokračuje od Země pryč. Ke změně balistické křivky na eliptickou/kruhovou oběžnou dráhu by satelit potřeboval ještě motor.

    Dále je uvedeno projektil 10kg rychlost 7350km/h energie 32MJ (1/2)*10*2042^2 = cca 21MJ, z druhého konce (2*10*32 000 000)^(1/2) = cca 2530m/s. To není zaokrouhlovací rozdíl, někde je chyba.

  • Grull
    18:51 27.04.2017

    Oki, vzdávám se.

    Jsem si to představoval moc jednoduše, že vezmem hlavici z MIRVu, naládujem do Elmagu a vystřelíme na cíl :-)

    O nějaký satelit mi ani tak moc nešlo :-P

  • Beld
    18:19 27.04.2017

    + kdyz neco "pada" z obezne drahy na zem , tak to ma naopak nizsi rychlost . Cili to musite zpomalit aby to spadlo :D

    Ta rychlost dopadu by tedy byla vyrazne nizsi nez u mezikontinentalnich strel .

    Nekde na kosmo.cz jsem videl vypocet nutne ustove rychlosti pri hladiny more ( k odporu ) . Snad to najdu , ale je to vyrazne vice . Nejake vystrelovani satelitu neni s dnesni technikou realne mozne .

  • KOLT
    18:01 27.04.2017

    7.9 km/s je především kruhová rychlost, která je počítána pro těleso zanedbatelné hmotnosti a bez vlivu atmosféry. S atmosférou byste museli hooodně přidat.

  • shal
    17:59 27.04.2017

    Beld: Jo aha, ty už jsi to napsal :)

  • shal
    17:58 27.04.2017

    Grull: Tak trochu zapomínáš, že 7.3 km/s je úsťová rychlost a ne rychlost projektilu mimo atmosféru.

    Naváděná munice potřebuje minimální množství pohyblivých dílů. Navíc je to velmi jednoduché zařízení ve srovnání se satelitem.

  • Beld
    17:49 27.04.2017

    otecko : 78MW je maximalni vykon Zumwaltu . Přikon toho dela bude 10-12MW



    Grull : 1 kosmicka je tusim 7,9 km/s . Jenze Ustova rychlost je neco jineho . Navic vas to dostane jen nad LEO , kde nic bez vlastniho pohonu nevydrzi . Pochybuji ze neco pouzitelneho s palivem vydrzi 45 000 G. Ale bude se to moci v budoucnu pouzivat na mesici .

  • Grull
    17:09 27.04.2017

    shal - to pokusný střílí 7,3 km/s, 1 kosmická je 7,6 km/s a má to střílet naváděnou munici, takže v tom už nějaký udělátka být musí.
    A když to přežije takovou rychlost v husté atmosféře, tak to cestu zpátky dolů přežije taky.
    A nevím, jestli v tom potřebuješ ještě nějakou výbušninu. Přeci jen, je to kus železa z oběžné dráhy, to na barák musí stačit :-)

    A střílet po tom naproti také Elmagem by bylo hodně obtížné, protože ta přilétající může lehce manévrovat pomocí kormidel (něco na bázi náhodného generátoru směru), kdežto ta proti musí také manévrovat, ale musela by mít v sobě buď nějakou vlastní naváděcí soupravu (radar+výpočetní výkon) nebo to vše dostávat v reálném čase z povrchu a to při střetné rychlosti převyšující 2 kosmickou :-)

    Ale je to samé jako u raket.
    To, co vynese na oběžnou dráhu satelit, tak to samé ti tam donese i jadernou hlavici.
    Takže jestli Rusko koumá nad tímdle, tak se máme na co těšit.

  • shal
    15:39 27.04.2017

    Grull: Bude to HODNĚ těžké, pokud máš v úmyslu to na orbitu vystřelovat. Takové zařízení by muselo být poměrně hodně složité, muselo by obsahovat mnoho mechanických součástek a palivo, aby mohlo manévrovat - například navést samo sebe do atmosféry a pak udržovat stabilizaci, aby to neshořelo v atmosféře. A to nemluvím o samotné nějaké výbušnině, kterou by ten satelit vůbec měl obsahovat, aby to mělo vůbec smysl. A je vyloučené, aby takové zařízení přežilo vystřelení z děla.

    Pokud bude mít jedna strana dělo schopné vystřelit satelit první kosmickou rychlostí, tak vyrobit dělo schopné tenhle satelit sestřelit na oběžné dráze bude pro američany legrace. Zvlášť, když už teď jsou desetiletí před konkurencí.

  • Grull
    12:55 27.04.2017

    Olivav Pepos

    Tak když už něco ("satelit") dostaneš na oběžnou dráhu, jak těžké to bude upravit, aby se to o půl planety dál zase vrátilo zpátky na zem? :-P

    Docela levný způsob jak nechat Amíky vystřílet protiraketovou obranu do "sucha".

  • Olivav
    10:07 27.04.2017

    Pepos

    o vystřelování minisatelitů uvažuje Ruská konkurence. Před časem to prohlašovali, že dle jejich názoru budou spíše směřovat tam než jako EM dělo. Dlouho se nic neobjevilo a zdroje jsou trochu +- spolehlivé :)

  • Gen.Schwarzkopf
    09:58 27.04.2017

    A Cínan schovaní v miske s ryzou uz len caka,az to bude moct zkopírovat.

  • PavolR
    09:01 27.04.2017

    juhelak:
    Išlo by to dať aj pekne "po starom" na železničné koľaje - bolo by to mobilné, len by bolo zložitejšie strieľať do rôznych smerov.

  • Zdenoušek
    08:31 27.04.2017

    Z toho jde mráz po zádech.

  • otecko
    07:55 27.04.2017

    Příkon 78MW elektrických ? Kolik toho bude třeba ještě k ostatním napájením na lodi? Myslím, že to budou jedny Počerady :(
    Aby cena toho děla a munice byla adekvátní očekávání.

  • juhelak
    07:24 27.04.2017

    já bych si to dokázal představit jako pevnou dělostřeleckou baterii..s pripojením do el. sítě a rezervnim mini jadernym reaktorem. mohlo by to postřelovat pozemni objekty v okruhu do 200 km a zároveň sestřelovat letadla nebo balisticke rakety v rámci PVO. Nakonec by to bylo v obrane ucinnejsi a levnejsi nez dělostřelectvo.

  • Pepin Nešpor
    22:11 26.04.2017

    Souhlasim jestli to dotahnou do konce tak to bude velmi slusny naskok a vykonny system dlouhe budoucnosti.

  • Takeda
    21:59 26.04.2017

    Roland: No ale na rozdíl od němců za WW II maj stále nad soupeřema kromě technický, i ekonomickou převahu. To se řekl bych počítá.

  • Roland
    20:49 26.04.2017

    dobry - před pár rokama to bylo velký jako bytovka a ted už to vypadá jako skoro normální zbraň. A jetště k tomu podobně šlapou do laserů.

    vypadá to jako slušný náskok ...

    otázka je jestli to nění náskok v technologii jako měli nemci za WW II :-/

  • Pepos
    20:25 26.04.2017

    Princíp jednoduchý ,ale technicky zvládnuť to je fakt problém. Až to bude fungovať v reálnych podmienkach bude to technicky náskok pred súpermi.
    Myslím ,že sa budu dať vystreľovať aj mini satelity na obežnú dráhu.