Americké námořnictvo se zbavuje svých delfínů-bojovníků

Bojový lachtan
Foto: Ač se to na první pohled nezdá, lachtani patří do řádu šelem. Jsou tedy vývojově spjati například s medvědy nebo vlky / US Navy

Americké námořnictvo využívá k bojovým akcím delfíny a lachtany již od 60. let minulého století. Nyní však po více než 50 letech opouští od výcviku těchto inteligentních mořských savců a nahrazuje je bezpilotními robotickými stroji. Program výcviku delfínů a lachtanů má být ukončen v roce 2017.

Delfíni a lachtani v americkém námořnictvu

Začátky programu využívajícího mořské savce (U. S. Navy Marine Mammal Program) pro vojenské využití sahají do roku 1960. Původně šlo o zkoumání hydrodynamiky tvarů těla delfínů, pro zlepšení konstrukce torpéd. Výzkumníci ale záhy zjistili, že inteligentní delfíní mohou být vyškoleni k provádění jednoduchých úkolů vojenského charakteru.

Delfíní tak byli cvičeni k vyhledávání předmětů skrytých pod vodou pomocí na hřbetu umístěného sonaru, k označování podvodních min, nebo dokonce také k pokládání min na trupy nepřátelských lodí. 

Foto: Výcvik delfínů. V tomto případě má delfín najít a „označit“ nepřátelského potápěče / YouTube

Ve válce ve Vietnamu byli dokonce delfíni používáni pro přímý boj s nepřátelskými potápěči. Prameny uvádí, že delfíni měli strhnout nepřátelským potápěčům masky nebo přerušit přívod kyslíku. Delfíni měli být vybavení dokonce i noži nebo injekčními stříkačky s oxidem uhličitým, který zasaženého potápěče spolehlivě zabil.

Miroslav Špička pro Český rozhlas v roce 2003 komentoval výcvik bojových delfínů: "Dokáže se naučit věci, které potom mechanicky plní. Pokud ho cvičitel naučí jednak na vyhledávání určitých věcí, jednak k tomu, že se jich nemá dotýkat, tam už jsou určitě i fyzické tresty, ví, že to nesmí udělat, ale tak abstraktní myšlení, že by si uvědomoval nebezpečí výbuchu (podvodní miny – pozn. redakce), určitě nemá."

Konec bojových mořských savců a nástup bojových mořských robotů

Informace o konci výcviku mořských kytovců a šelem se objevila v listopadu tohoto roku. Za vším stojí především rozpočtové škrty americké armády a pokrok techniky. Jednoduše se ukázalo, že současné bezpilotní podmořské systémy mohou levněji a plnohodnotně nahradit bojové delfíny a lachtany.

BIOSwimmer

Foto: Tvar bezpilotní podmořské ponorky BIOSwimmer je inspirován stavbou těla tuňáků / Boston Engineering Corporation (BEC)

V současné době má americká armáda ve své „výzbroji“ 70 delfínů, z toho 24 je určeno pro boj s minami a zbytek pro „jiné úkoly“. Vedle toho využívá také 30 lachtanů. Roční náklady na výcvik se pohybuji kolem 20 miliónů dolarů. O savce se stará tým trenérů, veterinářů a odborníků na dopravu, kteří mají živočichy dostat kdekoliv na světě do 72 hodin.

A jaké stroje mají tyto mořské savce vůbec nahradit?  Můžeme zmínit například bezpilotního lovce ponorek ACTUV, „tuňákového“ robota BIOSwimmer nebo stroj Knifefish, jenž může pod vodou operovat až 16 hodin.

Zdroj: Altair, Český Rozhlas, Koktejl

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ochránci lidských práv chtějí zakázat vývoj bojových robotů

Americká televizní stanice FOX News přinesla informaci o zprávě mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch, která varuje před vývojem autonomních bojových robotů. Organizace přinesla své varování v 50-ti stránkové zprávě „Ztráta lidskosti – argumenty proti zabijáckým robotům“ (Losing Humanity: The Case Against Killer Robots).

Střelba do prasat – ideální výcvik pro bojové mediky?

Člověk i prase domácí májí velmi podobné tkáně i celkovou anatomii těla. Této podobnosti využívají k výcviku armády po celém světě. Britská armáda však zašla ve využívání těchto tvorů o něco dále. V rámci simulace reálného zranění střílí do prasat a následně dává zraněné živočichy k "záchraně" bojovým medikům. Ač podobný výcvik může zachránit mnoho lidských životů, zveřejnění této praxe vyvolalo v Británii mezi ochránci zvířat zděšení.

Projekt Hydronaut: Pod vodu i do vesmíru

V roce 2010 se Česká republika stala centrem světové kosmonautiky. Tehdy se v Praze konal 61. Astronautický kongres. A právě v rámci této jedinečné události se světu představil i ojedinělý projekt, jehož idea se pomalu začíná měnit v realitu. Představujeme vám unikátní podvodní výzkumnou stanici a výcvikový a záchranný modul Hydronaut H3.

X-47B poprvé na letadlové lodi

Na konci listopadu poprvé odstartoval pomocí katapultu bezpilotní palubní letoun X-47B. Ve stejné době byl další prototyp umístěn na palubu americké letadlové lodě USS Harry S. Truman. Jedná se o velký pokrok ve vývoji, jelikož větší bezpilotní letouny prozatím startovaly jen ze země. První vzlet z paluby se má uskutečnit v příštím roce.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře