Americké námořnictvo vybralo italské fregaty FREMM

Americké námořnictvo vybralo italské fregaty FREMM
Fregata Carlo Margottini (F 592) / Fincantieri (Zvětšit)

Tříletá soutěž na stavbu menších hladinových plavidel, která převezmou část úkolů přetěžovaných a drahých amerických torpédoborců je u konce. Přihlásilo se do ní pět zájemců. Všichni přišli s modifikovanou verzí už existujícího projektu.

Vítězem tendru FFG(X) (Future Frigate Guided eXperimental) na stavbu nových fregat pro americké námořnictvo se stala italská společnost Fincantieri se svým typem FREMM (Fregata europea multi-missione).

Fincantieri ji společně s francouzským koncernem Naval Group navrhla na začátku století pro italské a francouzské námořnictvo. V současnosti je v aktivní službě patnáct těchto lodí. Vedle Itálie a Francie provozují po jednom kusu také Maroko a Egypt. Americké fregaty FREMM postaví loděnice ve městě Marinette na břehu Michiganského jezera. Fincantieri ji vlastní už od roku 2009.

Zakázka vytvoří víc než tisícovku pracovních míst. Kontrakt je zatím na stavbu první lodě s možností přistavět devět dalších. Cena fregaty je rozdělená na dvě části. Trup lodě přijde na 795 milionů dolarů, tedy asi 19,85 miliardy Kč. Zbraně a senzory nakoupí Pentagon zvlášť za dalších 486 milionů dolarů (12,13 miliardy Kč). Celková cena za jednu loď bude tedy 1,281 miliardy dolarů (32 miliardy Kč).

Námořnictvo chce fregat celkem dvacet. Dodavatel dalších deseti lodí zatím není znám. Pentagon měl původně v plánu koupit v letech 2020 a 2021 po jedné lodi, a pak pokračovat v nákupu po dvou ročně do roku 2030. Podle nejnovějších zpráv se ale termín začátku stavby první lodě posunul na rok 2022. Vstup do služby se očekává v roce 2026. dodávka všech prvních deseti fregat proběhne do roku 2035.

Fregaty mají mít na délku 151 metrů a výtlak okolo 6700 tun. Jejich nejvyšší rychlost bude 26 uzlů (48 km/h). Posádka čítá 200 námořníků. 


Představa americké fregaty FREMM; větší foto / Fincantieri

Vylučovací metoda

Jméno první fregaty, a tedy celé třídy, ještě není známo. V minulosti byla řeč o tradičních pojmenováních Intrepid, Endeavor a Dauntless, nebo v americkém námořnictvu dosud nepoužitém jméně Agility. 

Samotná volba designu FREMM vypadá jako výsledek prosté vylučovací metody. Do soutěže na stavbu fregat se kromě Fincantieri přihlásily ještě společnosti Austal USA, Lockheed Martin, General Dynamics a Huntington Ingalls Industries. Společnosti Austal a Lockheed Martin nabízely prodloužené varianty svých plavidel kategorie Littoral Combat Ship (LCS).

Americké námořnictvo v současnosti provozuje devatenáct LCS. Příliš se ale neosvědčila. Letos v únoru oznámilo záměr čtyři nejstarší LCS předčasně vyřadit jen po zhruba deseti letech služby. Proto není divu, že nechce nakoupit jejich zvětšenou verzi. 

Společnost General Dynamics nabídla amerikanizovanou verzi španělské třídy Álvaro de Bazán. Označuje se také jako F100. Z designu Álvaro de Bazán je odvozená norská třída Fridtjof Nansen. 

Jedna z těchto lodí, Helge Ingstad, se v roce 2018 potopila po srážce s tankerem. Šla ke dnu, poněvadž kolem hřídelí jejích lodních šroubů pronikla voda skrz vodotěsné přepážky. U fregat F100 by mohl hrozit stejný problém. Společnost Huntington Ingalls zase přišla s upraveným projektem svých kutrů pro americkou pobřežní stráž. Pro účely námořnictva byl příliš malý.


FREMM

Jeden vrtulník

Nové fregaty mají fungovat především jako eskorty jiných plavidel. Musí být ale schopné i samostatných operací. V roce 2017 zveřejnilo námořnictvo seznam pěti úkolů nových fregat. Mají umět potápět hladinové lodě za horizontem, vyhledávat ponorky, chránit lodě plující v konvojích, využívat prostředky elektronického boje a bránit se proti útokům rojů malých člunů. Boj proti ponorkám se zdá ze všech těchto misí nejdůležitější. 

Dosud postavené lodě FREMM existují ve dvou základních verzích: univerzální a protiponorkové. Výstroj amerických fregat zřejmě bude odpovídat spíše druhé variantě, ačkoliv to není nikde explicitně řečeno. Mají dostat dva vlečné sonary, jeden obyčejný a druhý s měnitelnou hloubkou, a informační systém pro protiponorkový boj. Budou však vozit jen jeden protiponorkový vrtulník SH-60 Seahawk. Může to být hendikep.

Lodě z poslední americké třídy protiponorkových fregat třídy Oliver Hazard Perry měly vrtulníky dva. Přitom byly o patnáct metrů kratší a měly přibližně o čtyřicet procent menší výtlak (řeč je o kratší variantě. Američané stavěli třídu Perry ve dvou velikostech).

Seahawk na nových fregatách doplní dron MQ-8C Fire Scout, což je bezpilotní verze civilního vrtulníku Bell 407. Fire Scout je ale určený jen k průzkumu a řízení palby. K vyhledávání a ničení ponorek se nedá použít. Nové americké fregaty obdrží také protivzdušný systém Aegis, vertikální šachty Mk 41 VLS pro raketovou výzbroj a námořní kanon MK 57 ráže 57 mm.

Zdroje: DN, 2, The Drive, 2, USNI, 2

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Fregaty Type 26: Ochránci letadlových lodí britského námořnictva

Ministerstvo obrany Velké Británie objednalo u BAE Systems stavbu prvních tří fregat Type 26. ...

FFG(X): Americké fregaty nové generace

Americké námořnictvo (US Navy) zveřejnilo žádost o informaci RFI (Request For Information), ve které ...

FFG(X): Americké námořnictvo se vrací k fregatám

Americké námořnictvo (US Navy), za podpory úřadu Donalda Trumpa, plánuje provozovat minimálně 355 ...

Fregaty pro US Navy: Pět kandidátů z USA a Evropy

Americké námořnictvo (US Navy) plánuje v rámci programu FFG(X) nakoupit minimálně 20 nových ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • alexa123
    07:49 11.05.2020

    Odporúčam si ešte prečítať - hlavne príspevok Starlighta

    https://www.armadninoviny.cz/f...

  • SofF
    23:16 10.05.2020

    zajímavé už druhý prodej italské techniky do Států, tak to asi nebude taková náhoda jak se prezentovalo některými u helikoptér.

    • Roland
      10:15 11.05.2020

      Ona to náhoda asi nebude - stejně tak jako asi nebude náhoda těch 100, nebo kolik F35 co vylepší italské letectvo... je to něco za něco a třeba taková námořní základna v Itálii a servisní zázemí pro F35 - to se taky může hodit...

      • CerVus
        12:27 11.05.2020

        Tady spíše vyhrála nejlepší možná nabídka. Námořnictvo požadovala osvědčenou, spolehlivou konstrukci s modernizačním potenciálem. Fregat v té velikosti moc v nabídce není a ty dvě nabídky založené na LCS platformě byly odsouzeny k neúspěchu.

  • alexa123
    10:47 10.05.2020

    Debata ku kalibru 57mm.

    Na túto tému tu bola diskusia už asi pred dvomi rokmi - nepamätám si už presne na detaily takže iba orientačne - Amici argumentovali tým, že kaliber 127mm slúži hlavne ako delo palebnej podpory veľkých plavidiel. Ľahké lode kategórie LCS nie sú určené na palebnú podporu takže im stačí 57mm. Vzhľadom na to, že tento kaliber už majú rozšírený v hojnom počte, nemá podľa nich zmysel teraz zavádzať ďalší kaliber napr. 76mm. Ako už tu bolo napísané, výhodou 57mm je okrem iného rýchlosť streľby, množstvo munície ale hlavne to, že vo vývoji je riadená munícia 57mm ktorá znásobí účinnosť tohto kalibru, takže nemajú dôvod zavádzať ťažší kaliber medzi 57 a 127mm. Aj keď môj osobný názor je taký, že plavidlá LCS a väčšie by mali mať kaliber 76mm, 57mm je predsa len slabota. Európania mali a majú kaliber 76mm aj na raketových člnoch s výtlakom cca 200 ton tak prečo by ho Amici nemohli mať na LCS a pod.

    • PetrTechnik
      11:23 10.05.2020

      Já jsem vzal v úvahu i fakt, že je požadována i schopnost samostatných operací.

    • PetrTechnik
      13:08 10.05.2020

      kadence tohoto kanonu by pasovala
      https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • CerVus
    09:53 10.05.2020

    Teď jsem koukal, že oni tu 57 mají posazenou na přídi i níže. Chybí tam vyvýšená nástavba, která musela kvůli rozložení váhy uvolnit místo. Bude to mít co dočinění s větší a těžší superstrukturou můstku a jediném stožáru, který je nad můstkem. Větší ráže děla by nejspíše ještě zhoršila poměr rozložení váhy.

    Loď je sice prodloužená, ale tam se bude brát v potaz budoucí modernizace. Výrobce uvádí, že nebude problém aby superstruktura pojala i SPY-6 v4 AGEIS radar z poslední verze torpédoborců AB a další elektronické vybavení. Navíc se počítá s možností podstatného navýšení křižujících střel.
    Tahle fregata je po dlouhé době opravdu povedený nákup. Nedokáže sice díky nižší rychlosti dlouho držet krok s bitevní skupinou letadlovek jako AB, ale jako dříč námořnictva se osvědčí.

    • PavolR
      14:34 10.05.2020

      Ten použitý 57mm kanón váži bez munície presne toľko ako kanón OTO Melara 76mm, čiže rozloženie váhy by sa nezmenilo a menší počet vezenej munície by kompenzovala jej účinnosť a dostrel: https://www.defenceturkey.com/... Čo sa kadencie týka, tak jediným 57mm kanónom by útok vedený z viacerých strán súčasne (či už strelami, alebo rýchlymi člnmi) mali sotva väčšiu šancu odraziť, než 76-kou, keďže vežu zrejme oba kanóny otáčajú +- rovnakou rýchlosťou.

      • SYN_
        17:54 20.05.2020

        Útok rychlými čluny z více směrů naráz považuji za situaci typu FUBAR která by se hlavně pokud možno neměla vůbec vyskytnout... a navíc, oni ty čluny zase nadzvukovou rychlostí neplují, pokud je ta 57mm věž rozumně svižná tak nevidím důvod proč by to nemohla řešit tempem 1cíl za nějakých 10s palby (což je řádově 30ran) a řekněme dalších 10s přesun na další cíl...

  • apache
    19:35 09.05.2020

    Myslím, že FREMM bude důstojný nástupce mých oblíbených neopěvovaných dříčů O. H. Perry. Už aby byly hotové a mohly převzít část úkolů od třídy A. Burke a umožnit těmto větším lodím a jejich posádkám náležitou údržbu a odpočinek.

    • danny
      22:17 09.05.2020

      přesně. Jen doufám, že si nějaký snílek nevymyslí nějaké kosmické zbraně, čímž to celé zkomplikuje.

      • SYN_
        07:39 11.05.2020

        Ty by právě kdyžtak měli vymýšlet na Burky a ne na "běžnou rutinu" fregaty...
        Teda pokud má někdo rozum.

  • CerVus
    18:25 09.05.2020

    Jinak na prezentaci výrobce na SNA 2020 uváděli, že se do hangáru vejdou dva Seahawky. Takže v případě potřeb prostě dron nahradí plnohodnotný stroj.
    A kdyby se někdo divil proč se vzhledově o tolik liší proti evropským druhům, tak je to hlavně radarem převzatým z letadlovek třídy Ford a kompletním stožárem z torpédoborců.

    • Starlight
      01:09 11.05.2020

      1)

      Ano, je to tak. Hangár na FFG(X) odvozených od italských fregat FREMM bude schopen pojmout až dva vrtulníky H-60.

      Pro výrobce to bylo poměrně snadné, protože italské FREMMy mají dvojitý hangár pro dva NH90 nebo dokonce kombinaci NH90 a většího AW101. FFG(X) bude mít podle představeného modelu jen jeden velký hangár s velkými vraty. https://youtu.be/BXSL6B5EwWQ?t...


      US NAVY ve specifikacích požaduje schopnost současně ubytovat jeden MH-60R Seahawk a jeden VTUAV MQ-8C Fire Scout. Tedy kombinaci, jejímž průkopníky jsou lodě třídy LCS (třída Independence dokonce umožnuje vzlet a přistání dvou strojů současně díky obrovské vrtulníkové palubě).

      • Starlight
        01:09 11.05.2020
        Oblíbený příspěvek

        2)

        A teď trochu historie. Fregaty třídy Oliver H. Perry (FFG-7) měly hangár pro dva vrtulníky. Zpočátku pro menší SH-2F Seasprite) systému LAMPS Mk I (stejný systém používaly i modernizované fregaty třídy Knox (FF-1052)). Později se používal vylepšený systém LMAPS Mk III s vrtulníky SH-60B Seahawk.

        Poznámka: Sh-2F a SH-60B se používaly na křižnících a torpédoborcích až po současné A. Burke (DDG-51) Flight IIA). Torpédoborce třídy Spruance (DD-963), A. Burke Flight IIA (DDG-79) a křižníky třídy Ticonderoga (CG-47) měly/mají hangáry pro dva vrtulníky H-60 Seahawk.

        Základní konceptem nasazení vrtulníků systému LAMPS v protiponorkovém boji byla úzká integrace se systémy lodi. Tehdy moderní trupové a později vlečné sonary mateřské lodi byly schopny zachytit ponorku (respektive kontakt, co by mohla být ponorka) na vzdálenosti desítek kilometrů. Bylo to relativně nepřesné a zejména to přesahovalo dosah palubního protiponorkového raketového systému ASROC. Proto k vzdálenému kontaktu bylo nutné vyslat protiponorkový vrtulník. Ten byl automatickým datalinkem spojen s bojovým řídícím centrem na lodi, které celou akci řídilo. Toto řídící centrum bylo schopny pojmout tehdejší počítače, které zpracovávali obdržená data.

        Vrtulníky systému LAMPS Mk I a Mk III neměly vlastní ponorný sonar. Měly pouze aktivní a pasivní sonobóje (SH-menší SH-2F 15 kusů, větší SH-60B pak 25 kusů). Těmi zarámovaly prostor předpokládaného výskytu ponorky. Jejich data se přes vrtulník přenášela do řídícího centra na lodi k další taktické analýze. Pro lokalizaci ponorky byly vrtulníky vybaveny vlečným detektorem magnetických anomálií (MAD). Pokud byla ponorka nalezena a identifikována, pak vrtulník na pokyn z mateřské lodi vypustil své protiponorkové torpédo.

        Druhou hlavní rolí vrtulníků systému LAMPS bylo zahorizontální vyhledávání a sledování hladinových cílů pomocí palubního radiolokátoru. Tato data pak mohla být použita pro naprogramování zahorizontálních protilodních střel RGM-84 Harpoon.

      • Starlight
        01:10 11.05.2020
        Oblíbený příspěvek

        3)

        Skok do současnosti – vrtulníky MH-60R Seahawk a VTUAV MQ-8C Fire Scout.

        a)

        VTUAV MQ-8C jsou považovány za primární palubní prostředek pro udržování situačního povědomí lodi o dění na povrchu za horizontem. Vzdušný průzkum pochopitelně obrovsky rozšiřuje oblast povrchu, kterou je loď schopna kontrolovat. A to z poloměru 10-15 NM okolo lodi, kam vidí palubní senzory fregaty, na oblast o poloměru 100 NM.

        Poměrně velké RQ-8C jsou schopny současně nést EO hlavici (TV/FLIR) a malým AESA radarem AN/ZPY-8 (Leonardo Osprey MM) se třemi pevnými anténami. Tak je zajištěno celokruhové zorné pole radaru. Senzorové vybavení umožňuje nalézt, sledovat a identifkovat hladinové lodě. Toto schopnost je považována za kritickou v oblastech s hustou lodní dopravou, kde se protivník může snadno schovat. Nebude překvapením, že všechny materiály jako příklad zmiňují Hormuzský průliv a Iránskou asymetrickou taktiku nasazení malých člunů.

        Pro tento scénář jsou vypracovány taktika současného nasazení lodě, vrtulníku MH-60R a VTUAV RQ-8, kde létající platformy plní roli především situačního přehledu. Vrtulník MH-60R jako ozbrojená platforma (Hellfire, APKWS II, velkorážné kulomety) může plnit i roli střelce, pokud to situace bude vyžadovat.

        Výdrž VTUAV RQ-8C se uvádí 12+ hodin. U vrtulníku MH-60R (v konfiguraci pro boj s hladinovými cíli, bez podvěsných přídavných nádrží) je to jen cca 3+ hodin. A to je rozhodující důvod, proč US NAVY prosazuje VTUAV – efektivní délka nasazení a „minimální“ nároky na počet strojů a související počet personálu. https://youtu.be/lDzyrzomjDY...

      • Starlight
        01:10 11.05.2020

        b)

        Co se děje pod hladinou budou mít na starosti vlečné sonary fregaty FFG(X).

        Jednak je to aktivní/pasivní vlečný sonar Lockheed Martin TB-37 MFTA, což je nová generace sonarů pro všechna plavidla US NAVY (křižníky, torpédoborce, fregaty, LCS). Fregaty FFG(X) pravděpodobně dostanou jeho nejnovější verzi označovanou jako TB-37/X, které je teprve ve vývoji. Sonar TB-37 je integrovaný s vlečným sonarem s proměnlivou hloubkou (VDS) typu AN/SQS-62 od společnosti Raytheon. Tento systém je mimochodem výsledek vývoje protiponorkového modulu pro lodě LCS. Akční reklamní video výrobce: https://youtu.be/ar3XeniSjv4...

        US NAVY si s touto sonarovou sestavou věří, že v případě její instalace už nepožaduje instalaci trupového sonaru. Letos vystavený model Fincantieri FFG(X) to potvrzuje.

        Všechny data s protiponorkových senzorů se schází v integrovaném protiponorkovém bojovém řídicím systému AN/SQQ-89A(V)15. To je zase poslední generace tohoto systému vyvinutého pro modernizované torpédoborce třídy A. Burke (DDG-51) a křižníků třídy Ticonderoga (CG-47).

        Zatím není zcela jasné, jak to bude s palubní protiponorkovou výzbrojí. Specifikace US NAVY požadovaly jako ideální řešení mít na palubě torpédomet pro protiponorková torpéda (LCS je nemají). Typ nebyl specifikován, takže se to nechalo na nabídkách výrobců. US NAVY dnes používá jako standardní torpédomety Mk32 SVVT a lehká torpéda Mk46 až Mk54.

        Dále US NAVY požadovalo možnost budoucí integrace protiponorkových raketových torpéd do VVS Mk41. Typ neuvedla, ale US NAVY dnes používá systém RUM-139 VL-ASROC (poslední varianta používá torpéda Mk54) s dosahem přes 10 NM.

        Hlavní zabijákem ponorek ale bude hned od začátku vrtulník MH-60R, který je vyzbrojený lehkými torpédy (nejnovější je Mk54).

      • Starlight
        01:12 11.05.2020

        c)

        Moderní vrtulník MH-60R (patří do systému formálně označovaného jako LAMPS MkIII Block II) má pro protiponorkový boj nové senzory. https://youtu.be/zn64qpK-hwo...

        Výmetnice (25 ks) a datalink pro moderní sonarové boje zůstaly. Stejně jako datalink pro spojení s lodí. Hlavní změnou je nahrazení sondy MAD aktivním/pasivním nízkofrekvenčním ponorným sonarem AN/AQS-22. Díky integrovanému akustickému procesoru přímo na palubě vrtulníku mlže vrtulník operovat nezávisle na lodi. Tomu také odpovídá prezentace dat ze senzorů přímo na palubě vrtulníku, která je na zcela jiné úrovni než na SH-60B.

        Vrtulník už nemusí nad ponorkou v podstatě přeletět, ale může si ji najít v mnohem větším prostoru ve visu pomocí svého ponorného sonaru, který lze spustit do optimální hloubky. To zrychluje proces nalezení a identifikace kontaktu. Systém je navržen i s ohledem na hledání tichých dielektrických ponorek v akusticky složitém prostředí jakou jsou pobřežní vody.

        d)

        Další taktickou změnou, kterou má dnes US NAVY k dispozici, díky technologiím datovému přenosu je, že při operacích bojových skupin nebo svazů jsou jednotlivé protiponorkové platformy přímo řízeny z jednoho velitelského centra/velitelem protiponorkové obrany.

        Jedno velitelské centrum/velitel není v organizaci námořních operací žádnou novinkou, ale díky přenosu dat v téměř reálném čase, získává díky integraci všech dat velmi komplexní přehled o situaci. A naopak datová spojení umožnují přímé řízení jednotek bez nutnosti složité komunikace s vrtulníkem přes jeho mateřské plavidlo.

        U svazů CSG okolo letadlové lodě je toto velitelské centrum právě na palubě letadlové lodi. Zpravidla je velí velitel (nebo jiný nejvyšší důstojník) eskadry doprovodných torpédoborců/fregat svazu.

        • Strategist
          12:01 11.05.2020

          Dotaz ze zajímavosti, pracujete v nějaké formě v obranném průmyslu nebo všechny tyto informace jste se naučil, protože military berete jako své hobby? Ten obsah informací a souvislosti jsou neuvěřitelné. Čtu vaše komentáře pravidělně pod různými články a vždycky je to hodnotné čtení, které je mnohdy i důležitější než článek samotný. Dobrá práce a jen tak dál :).

  • flanker.jirka
    10:58 09.05.2020

    Je vidět, že někomu stačí na výběr tak komplexní platformy, jakou jsou fregaty tři roky.
    ...neporovnatelné s tím jak pracuje MO ČR a AČR.

    • satai
      11:40 09.05.2020

      Nutno ale dodat, že je to několikátý pokus o řešení...

      • Poly
        17:26 09.05.2020

        + časový press a ochota jít do "konfekce"

  • Poly
    00:15 09.05.2020

    Neví někdo, zda dostanou CODLAG a nebo CODLOG?

    Jinak hezký políček americkým loděnicím.

    • Starlight
      13:38 10.05.2020

      1)

      Bude tam pohon typu CODLAG, protože:

      a) Výrobce to má uvedeno na svých webových stránkách -:)
      b) US NAVY požaduje schopnost působit i ve svazu CSG s CVN, což je vidět v bodě 3
      c) US NAVY v RFI z roku 2017 uvádí, že FFG(X) musí při plném výtlaku plout udržitelnou rychlostí 28 uzlů při 80% maxima dlouhodobě udržitelných otáček motorů.
      d) Takto vysoké rychlosti (30+ uzlů) mají italské FREMMy s pohonem typu CODLAG, ale francouzské FREMMy s CODLOG jsou pomalejší (asi jen 27 uzlů).


      2)

      Přísně vzato to žádný velký políček americkým loděnicím není.

      a)

      Technicky vzato je sice vítězný návrh FFG(X) evropský design trupu a pohonu, ale například plynová turbína řady GE LM 2500 je pochopitelně americká a používají ji asi všechny moderní italské, francouzské i německé fregaty. Senzory a bojové systémy (až na jednotlivé licenční výjimky) jsou na FFG(X) americké.

      Pro srovnání. Lodě LCS mají pohony a elektroniku také od evropských výrobců. Třída Freedom má plynové turbíny a waterjety od britského Rolls-Royce, diesely od francouzského SEMT Pielstick (patří německému MANu) a elektrocentrály/diesel generátory od italské Fincantieri Isotta Fraschini. 3D radar je od německého EADS (dnes Hensoltd).

      Třída Independence má sice plynové turbíny LM2500 americké, ale diesely a elektrocentrály jsou od německého MTU Friedrichshafen (patří Rolls-Royce), waterjety od finské Wärtsilä a 3D radar je od švédského Saabu.

      Příkladem, kdy i návrh koncepce, trupu a pohonu není zcela „made in USA“, jsou například lodě LCS třídy Independence. Výrobcem je sice Austal USA, ale mateřská Austal je australská firma, který se proslavila právě návrhem a výrobu rychlých lodí typu katamarán nebo trimarán z hliníkových slitin.


      b)

      Hlavní je, že vítězným tým tvoří Fincantieri Marinette Marine (prime kontraktor a současně americká loděnice, kde budou lodě stavět), Gibbs & Cox (tradiční americká lodní konstrukční kancelář, který bude zodpovědná za konstrukční návrh a dokumentaci) a Lockheed Martin, který bude integrátorem systémů.

      Loděnice Marinette Marine mají sice středomořský název, ale jsou to americké loděnice založené v americkém městě Marinette už za druhé světové války. Poznámka: toto město získalo svoje jméno v 19. století po Američance s francouzským jménem Marie Antoinette Chevalier(ové), jejíž předci pocházeli z frankofonní části Kanady.

      Italský loďařský koncern Fincantieri tyto loděnice koupil až v roce 2009, kdy už tu běžela (a běží dodnes) výroba lodí LCS třídy Freedom (prime Lockheed Martin, design by Gibbs & Cox). Pro pořádek je také dobré říci, že Fincantieri byl a je „pouze“ většinovým investorem s 87% podílem. Minoritním investorem s cca 13% podílem pak není nikdo jiný než právě Lockheed Martin.

      Fincantieri Marinette Marine tak oprávněně všude zdůrazňuje, že jsou čistě americká firma s americkým managementem (včetně bývalých admirálů US NAVY, kteří mají know-how a bezpečnostní prověrky, které by žádný Evropan nezískal), kteří jsou samostatní vůči evropskému majoritnímu vlastníkovi akcií mateřského holdingu. To je v podstatě podmínkou pro všechny americké zbrojovky vlastněné zahraničními majiteli, pokud se chtějí ucházet o velké americké vládní zbrojní kontrakty.

      • Horny
        21:58 11.05.2020

        Čili shrnuto a podtrženo; FFG(X) budou dělat ti samí "výtečníci" zodpovědní za spáchání LCS třídy Freedom, zatímco italové propůjčí možná tak dobré jméno. Chápu to správně?

        • Starlight
          22:18 12.05.2020

          Určitě nebudeš mít problém ty výtržníky v programu LCS odhalit.

          Byly to prime kontraktor Lockheed Martin? Nebo loděnice ve Wisconsinu? A co třída Independence? Ta je v pořádku? Nebo taky ne? Byly to prime kontraktoři lodí General Dynamics Bath Iron Works nebo Austal USA? Nebo loděnice v Alabamě?

          Nebo za to můžou dodavatelé komponent? Nebo za tom může integrátor modulů Northrop Grumman?

          U té poslední otázky bych zpozorněl – vývojové náklady na plavidla v základní verzi byly 3 mld USD (to je včetně dvou prototypů LCS-1 a LCS-2). Oproti tomu vývojové náklady „jen“ na moduly byly dalších 2,5 mld USD

          A nebyl to náhodou Kongres, který na LCS pravidelně uvolňuje peníze? A nebyl to náhodou jediný společný prvek toho všeho – tedy námořnictvo US NAVY. To si přesně definovalo schopnosti lodě, vybralo si řešení a jejich dodavatele. Lodě zkouší a přejímá, cvičí posádky, zabezpečuje provoz a dokonce je nasazuje na operační plavby.

          Nebo za to může společný komplot Kongresu s US NAVY. Trochu my vrtá hlavou, proč zafinancovali a objednali celkem 35 lodí LCS. Poslední loni a to dokonce hned 3 kusy naráz. Jejich výroba poběží až do roku 2026.

          To máme podezřelých!

          Jako by byli všichni slepí a nemohli číst internetové diskuse o tom, kdo je jaký výtržník a co spáchal.

      • Poly
        17:40 12.05.2020

        Nazývejte si to jak chcete. Americká firma prostě loď nedodá. Sice nabízí, ale US NAVY je nechce a co víc proto, že to, co nabízí je předělaný neúspěch. Subdododávky jsou jedna věc a výroba konečného produktu věc druhá.

        Těch 13 % je většinový podíl? To není ani pětinový. Výhodou toho je leda fakt, že se bude vyrábět v USA. To je ale obvyklý postup, není to žádná neobvyklá výhoda. To chtějí brazilci, Indové, Řekové, Korejci, a kde kdo. V případě velkých zakázek je to dnes už samozřejmost.

        "Fincantieri Marinette Marine tak oprávněně všude zdůrazňuje, že jsou čistě americká firma s americkým managementem"
        Čistě americká není. Až bude držet americká firma i zbylých 87 % tak to bude pravda. Tohle je lhaní si do kapsy a budování PR.

        • Starlight
          22:19 12.05.2020

          Řešíš tu naprosto umělé vymyšlené „problémy“. Fincantieri Marinette Marine je etablovaný dodavatel US NAVY (stále realizuje celkem 16 lodí LCS).

          Další diskuse s tebou bude přínosná až tehdy, pokud osobně navštívíš v Mladé Boleslavi sídlo firmy ŠKODA AUTO a.s. Dej vědět, jaký bude jejich názor na tvoje vskutku revoluční myšlenky ohledně „národnosti“ firmy podle státní příslušnosti akcionářů. Hlavně se nenech nachytat tím, že je budeš požadovat za německou firmu. 100% jejich akcí vlastní lucemburská firma. Jistě ti rádi vysvětlí, proč tedy nesídlí v Lucembursku, neplatí tam daně a odvody za zaměstnance a proč nezaměstnávají hlavně lucemburské občany, kteří by tam platili daně.

          Mimochodem vlastníkem 100% akcii Fincantieri Marinette Marine je jiná americká firma. Co si vymyslíš teď?

          Je třeba takový Lockheed Martin Corporation vůbec americká firma, když má veřejně obchodovatelné akcie a akcionáři jsou z celého světa? Co ty na to?

  • Rase
    19:02 08.05.2020

    Italským zbrojovkám se v USA docela dost daří, vezměme si třeba takové ACV vozidlo pro námořní pěchotu. To je prostě velká paráda (viz obrázek).

    https://imageproxy.themaven.ne...

  • danny
    16:18 08.05.2020

    To mě těší. Italům s FREMMem jsem to hodně přál. Po delší době by Navy mohla získat jednotky, které nebudou vzbuzovat víc kontroverzí, než přinesou užitku.

    • satai
      16:23 08.05.2020

      Nudná je dobrá ;-)

  • tryskac
    15:34 08.05.2020

    A ako zaujímavosť dodám, že CEO Fincantierri USA je istý pán G. Giordo známy aj z Aera...

  • satai
    14:36 08.05.2020

    Pro swarm killer dobrý.

    • satai
      14:37 08.05.2020

      Omlouvám se, to mělo jít pod PavolR

  • PavolR
    14:33 08.05.2020

    Čo má US Navy stále s tými 57mm kanónmy? Však to je akurát tak pre pobrežnú stráž...

    • PetrTechnik
      16:46 08.05.2020

      Slušela by tam MK45/127mm s naváděnou municí. Na různé dotěry, aby je udržela pěkně stranou.

    • CerVus
      18:59 08.05.2020

      Údajně se dají používat i na obranu lodi proti letadlům, dronům všeho druhu, proti-lodním střelám atd. Na větší a vzdálenější cíle mají raketovou výzbroj. Navíc je to standardní výzbroj jejich fregat (LCS lodí).

      • PetrTechnik
        19:46 08.05.2020

        Nevíme jak je konstruovaná příď u FREMM, z tak velké ráže už jsou to docela zpětné rázy a taky jak jestli by se vešel nabíjecí automat. Ale i s obyčejnou hloupou municí by 127mm dokázala udržet rychlé motorové čluny v uctivé vzdálenosti. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.

        • MeV6
          20:14 08.05.2020

          O té možnosti udržet rychlé motorové čluny v uctivé vzdálenosti i s obyčejnou hloupou 127mm municí dost pochybuji. Ty čluny jsou malé, vcelku mrštné a rychle se pohybující cíle. Kadence Mk45ky také není kdoví jaká 16-20 ran/min. Abyste v tomhle případě aspoň něco pořídil, potřebujete kazetovou/chytrou munici, např. Mark 172 HE-ICM (Cargo Round).
          Ta Mk 110/57mm s vyšší kadencí a chytrou municí je podle mě lepší volbou. Rychlé čluny taky udrží dost daleko a má větší šanci něco trefit.

      • PavolR
        20:33 08.05.2020

        To ale dokáže aj 76-ka ( https://en.wikipedia.org/wiki/... ) ktorá na talianskych FREMMoch plní vyslovene úlohu CIWS, popri hlavnom 127mm kanóne.

        • CerVus
          18:03 09.05.2020

          To asi ano, ale v tomhle případě prostě vidím preferenci 57 v tom, že více než dostačuje pro své účely a jde o zavedenou, prověřenou výzbroj užívanou na lodích stejné třídy pro kterou bude na základnách po celém světě i dostatek munice.

    • liberal shark
      20:56 09.05.2020

      Menší ráže, vyšší kadence, více munice.