Americké námořnictvo zneškodnilo íránský dron pomocí elektronického boje

Americké námořnictvo zneškodnilo íránský dron pomocí elektronického boje
Polaris MRZR se systémem LMADIS na palubě USS Boxer / USMC přes The Drive (Zvětšit)

Včera oběhla médií informace o „sestřelení“ íránského dronu americkou výsadkovou lodí USS Boxer (LHD-4) třídy Wasp. Ve skutečnosti byl dron zneškodněn pomocí systému elektronického boje LMADIS (Light Marine Air Defense Integrated System). Zajímavé je, že LMADIS není organickou součástí výzbroje plavidla, ale nachází se na bugině Polaris MRZR.

Americké lodě v Perském zálivu

USS Boxer třídy Wasp je výsadkové plavidlo americké námořní pěchoty (USMC). Výsadkové lodě třídy Wasp mají dva hlavní úkoly ‒ zajistit námořní a letecký výsadek mariňáků na pobřeží a poskytovat jim leteckou podporu. Nejnovější víceúčelové taktické bojové letouny F-35B Lightning II však umožňují plavidlům třídy Wasp (a novějším třídy America) provádět i složitější letecké operace, včetně boje proti protivzdušné obraně protivníka.

USS Boxer se v roce 2009 rovněž účastnil proslavené operace na záchranu rukojmí z kontejnerové lodě Maersk Alabama. O operaci pojednává nedávný film Kapitán Phillips s Tomem Hanksem.

Pro svou obranu je USS Boxer vybaven čtveřicí kulometů M2 ráže 12,7 mm, čtyřmi automatickými kanóny Mk.38 ráže 25 mm, třemi systémy Phalanx CIWS s rotačními kanóny, dvojicí modulů pro střely země-vzduch krátkého dosahu RIM-7 Sea Sparrow (dosah 19 km) a dvojicí modulů pro střely země-vzduch RIM-116 (dosah devět km).

Plavidlo je v oblasti Perského zálivu nasazeno od polovina června letošního roku (doba nasazení je šest měsíců) a je vlajkovou lodí Obojživelné pohotovostní skupiny Boxer ARG (Boxer Amphibious Ready Group). Součástí uskupení Boxer ARG je také výsadková transportní loď USS John P. Murtha (LPD-26) a výsadková doková loď USS Harpers Ferry (LSD-49).

 
Výcvik boje proti rychlým člunům na USS Boxer


Test RIM-116 na USS Boxer

Boxer ARG je dočasným domovem 11. expediční skupiny americké námořní pěchoty 11th MEU (11th Marine Expeditionary Units). V 11th MEU se kromě 2200 mariňáků nachází také letecká technika ‒ bojové letouny AV-8B Harrier II, těžké vrtulníky CH-53E Super Stallion a CH-46E Sea Knight, střední dopravní vrtulníky UH-1Y Viper, útočné vrtulníky AH-1Z Venom a konvertoplány MV-22B. USS Boxer zatím nemá ve výzbroji nejnovější letouny F-35B Lightning II.

Dodejme, že v oblasti se pohybuje také útočná skupina CSG (Carrier Strike Group), utvořená kolem letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN-72).

Během incidentu skupina Boxer ARG plula v konvoji s torpédoborcem třídy Arleigh Burke, s velkou plovoucí základnou USS Lewis B. Puller a vojenským tankerem třídy Henry J. Kaiser. Úkolem zajímavého plavidla USS Lewis B. Puller je především boj proti minám (k tomu slouží čtyři protiminové vrtulníky MH-53E Sea Dragon) a podpora operací speciálních sil.


Provoz na palubě USS Boxer (2015)

Americký prezident zneškodnění íránského dronu komentoval následovně: „Boxer podnikl defenzivní akci proti íránskému dronu, který se dostal do velmi, velmi blízké vzdálenosti, přibližně 1 000 yardů [914 metrů], ignoroval několik výzev ke stažení a ohrožoval bezpečnost lodě a posádky. Dron byl okamžitě zničen.“

„Přibližně v 10 hodin místního času, se výsadková loď USS Boxer nacházela v mezinárodních vodách a prováděla plánovanou plavbu skrze Hormuzský průliv. Bezpilotní letecký systém s pevnými křídly (UAS) se přiblížil k lodi Boxer a ustálil se v nebezpečné vzdálenosti. Loď provedla obranou akci proti UAS, aby zajistila bezpečnost lodě a posádky,“ stojí v tiskové zprávě Pentagonu.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v New Yorku naopak uvedl:. „Nemáme žádné informace, že bychom ztratili dron.“ Zarífův náměstek Abbás Arakčí dokonce uvedl, že Američané zřejmě sestřelili vlastní dron.

Američané neuvedli, o jaký dron se jedná. Írán má v každém případě mnoho typů dronů, některé dokonce mohou nést výzbroj nebo fungují jako tzv. kamikaze drony. Íránské drony zcela běžně sledují americké lodě v průlivu, ale většinou si drží odstup. Známý se stal incident z roku 2016, kdy íránský dron natočil v Perském zálivu z blízké vzdálenosti americkou letadlovou loď Nimitz.

Nejvýkonnějším dronem íránských revolučních gard je dron Shahed 129 s nosností 400 kg (vydrž 24 hodin), který může nést malé přesné pumy Sadid-345 (34 kg) s dosahem šest kilometrů.

V každém případě drony představují pro loď velké riziko a jsou také cenným nástrojem propagandy. Dron, nebo dokonce roj dronů, může velmi vážně poškodit leteckou techniku na palubě (či dokonce zasáhnout munici), zasáhnout můstek nebo poškodit senzory lodě. Pro účely propgandy lze celou akci nahrávat z povzdálí z jiného dronu.

Hormuzský průliv jako škrtící bod

Americké válečné lodě působí v Perském zálivu, aby zajistily volnost pohybu v Hormuzském průlivu, který patří mezi tzv. „škrtící body.“ Jde o místo, které je naprosto klíčové pro světovou ekonomiku ‒ každý den průplavem propluje zboží (především ropa a plyn) v hodnotě cca dvě miliardy dolarů.

Jak jsme psali v článku „Podoba válek v 21. století: Ovládnutí klíčových bodů“, přerušení některého ze škrtících bodů (Hormuzský průliv, Malacký průliv, průliv Bab el Mandeb, Panamský průplav, Suezský průplav a Sumedský ropovod) způsobí enormní ztráty světové ekonomiky kvůli nedoručení ropy. Pokud se uzavře Hormuzský průliv, cena ropy okamžitě podle odhadů vyletí na 200 dolarů za barel, více než na trojnásobek oproti současnému stavu.


Základem systému LMADIS jsou AESA radilokátory RPS-42

„Je tedy možné prohlásit, že bez jakékoliv pochybnosti, že kdokoliv dostane pod kontrolu některý z těchto bodů a bude mít schopnost jej uzavřít, pak ten jistý subjekt (ať již státní nebo nestátní) získá schopnost položit světovou ekonomiku na kolena,“ napsal Ondrej Rajkovič ve výše uvedeném článku z roku 2013.

Sestřelení íránského dronu přichází v době rostoucího napětí v oblasti. Během posledních měsíců bylo několik tankerů zasaženo explozí ‒ podle amerického námořnictva za výbuchy stojí íránské miny, které k trupům tankerů připevnili členové íránských revolučních gard. Před pár dny dokonce íránské revoluční gardy zadržely Perském zálivu tanker Riah ze Spojených arabských emirátů (plující pod panamskou vlajkou), který podle Íránu nezákonně pašoval jeden milion litrů ropy.

Írán se v průlivu pokusil zadržet i britský tanker, ale doprovodná britská válečná loď tomu zabránila. Zřejmě šlo o pokus o odvetu za to, že Britové zadrželi u Gibraltaru íránský tanker dopravující, navzdory embargu, ropu do Sýrie.

K vážnému incidentu došlo v červnu, když Írán sestřelil výkonný americký průzkumný dron RQ-4A (konkrétně šlo o prototypovou verzi BAMS). Ještě předtím 6. června byl sestřelen americký dron MQ-9 Reaper poblíž Jemenu (zřejmě Íránem podporovanými povstalci). Američané chtěli na oplátku provést letecké údery na pobřežní radarové systémy Íránu, ale Donald Trump nakonec útok, z důvodu obav o velký počet obětí, odvolal.


Americký MH-60R vyprovází íránský vrtulník; větší foto / USMC

Incidentů v oblasti se odehrává ale mnohem více. Reporter z deníku Wall Street Journal, který byl přítomen během incidentu na USS Boxer, uvedl, že americký vrtulník MH-60R Sea Hawk (se střelami Hellfire a kulomety ráže 12,7 mm) musel vyprovodit íránský vrtulník Bell 212, který se dostal jen 500 metrů od USS Boxer.

Pro boj s podobnými cílí se hodí útočný vrtulník AH-1Z Viper, které operuje z USS Boxer a je vybaven střelami vzduch-vzduch Sidewinder s infračerveným naváděním. Viper tak může ničit jiné vrtulníky, drony nebo pomalu a nízko letící letadla. AH-1Z také pomocí střel Hellfire, 70mm laserem naváděných APKWS II nebo pomocí palubního rotačního 20mm kanonu dokáže účinně bojovat s íránskými čluny.

Konvoj rovněž proplul kolem velkého počtu íránských rychlých bojových člunů a jedna nespecifikovaná velká íránská válečná loď se dostala na vzdálenost přibližně 500 metrů od USS Boxer. K lodi se také přiblížilo íránské průzkumné turbovrtulové letadlo Y-12.


AH-1Z Viper se střelami Sidewinder nad Perským zálivem; větší foto / USMC

Elektronický boj

Podle amerických médií íránský dron nebyl sestřelen, ale „sundán“ kompletem elektronického boje LMADIS. Systém obsahuje ploché radiolokátory RADA RPS-42 (typ AESA), volitelně pozorovací elektro-optický senzor CM202 a prostředky elektronického boje Modi, které jsou umístěny na mariňácké bugině Polaris MRZR. LMADIS měl původně chránit vyloďující se mariňáky, ale námořní pěchota umístila LMADIS také na paluby výsadkových lodí, jako další vrstvu obrany proti dronům. LMADIS se nacházel také na palubě výsadkové lodě USS Kearsarge (třída Wasp), která v lednu 2019 proplouvala Suezským průplavem.


LMADIS na bugině MRZR; větší foto / USMC


USS Kearsarge proplouvá „škrtícím“ Suezským průplavem (2013).

Pokud mariňáky LMADIS neochrání, mohou použít (na souši, i na palubě lodě) z ramene odpalované střely země-vzduch FIM-92 Stinger. Střely Stinger nedávno získaly novou bojovou hlavici a přibližovací zapalovač, právě pro efektivnější boj proti dronům. 

V minulých letech námořní pěchota na paluby výsadkových lodí umístila dokonce taktická vozidla (HMMWV, M1161 Growler) se zbraňovými stanicemi, či dokonce 25 tun těžká bojová vozidla LAV-25, aby poskytla další ochranu lodím při plavbě přes rizikové oblasti. V některých případech jsou na palubách rozmístěny protitankové raketové komplety TOW, které mohou na vzdálenost téměř 4000 metrů zasáhnout hladinový cíl.

Zdroj: The Drive, 2USNI

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

USS America – nová výsadková loď americké námořní pěchoty

20. října byla slavnostně pokřtěna nová obojživelná útočná loď USS America americké námořní pěchoty. ...

Operační nasazení F-35B Lightning II námořní pěchoty

Víceúčelová stíhačka 5. generace F-35 Lightning II přestává být papírové letadlo. Americká námořní ...

CMV-22B Osprey pro americké námořnictvo

Americké námořnictvo udělilo společnému týmu firem Bell a Boeing (Bell-Boeing Joint Project Office) ...

Stíhačky F-35B a 20 letadlových lodí amerického námořnictva

Ve včerejším článku jsme popsali probíhající testy letounů F-35B Lightning II na britské letadlové ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • danny
    11:12 24.07.2019

    Tak legrace kolem dronů pokračuje. Možná byly sundány dokonce dva. Nebo taky ještě víc:-) https://www.lidovky.cz/svet/mi...

    https://www.cbsnews.com/news/c...

  • PetrTechnik
    08:45 22.07.2019

    Prezident Trump má v USA před volbami a nemůže si dovolit tak rozsáhlé vojenské dobrodružství. Válka s Íránem by byla srovnatelná s Vietnamem. Dalším faktem je ,že Írán není nijak vnitřně rozpolcenou zemí a Íránci jsou Peršané nikoliv Arabové. Velký konflikt by stál mnoho tisíc lidských životů i na ´straně USA , nehledě na vliv na světovou ekonomiku. Proto Íránci zkouší , jak daleko mohou zajít. No a v dnešní době nikdo jiný než USA, není schopen jak vojensky , tak finančně takový konflikt unést s vyhlídkou na úspěch. Další věcí je , pokud se podaří Írán rozbít, co potom? Už takhle je celá oblast rozvrtaná ….

    • PavolR
      09:16 22.07.2019

      Väčšina Iráncov sú síce Peržania, no práve v oblasti Hormuzu je koncentrovaná arabská menšina: https://upload.wikimedia.org/w...
      Pokiaľ americké vedenie nadobudne dojem, že to dokáže zvládnuť rýchlo a relatívne hladko, ako Vojnu v Zálive v 1991 (kde sa tiež nepredpokladalo, že bude Iracká armáda až takým ľahkým súperom) alebo ako Rusi vojnu s Gruzínskom, tak do toho pôjdu práve kvôli voľbám a nie im navzdory - veľa záleží od toho, ako to dokážu doma predať.

      • Poly
        09:28 22.07.2019

        A právě Írán bych viděl jako docela připravený. Myslíš, že se ze zmíněných válek nepoučili? Podle mě určitě ano. I takový IS byl tvrdý oříšek. V zálivu byla válka rychlá, protože spojenci měli drtivou informační převahu. Jenže to dnes nemají pouze oni. I s civilní technikou se dá dělat leccos.
        Celý by to bylo extrémně drahý a Trump řeší problémy s obchodní válkou s PČR a zbrojení v Pacifiku. Tohle mi přijde stejně reálný jako rozpoutání války s KLDR.
        Doma to prodat dokážou, ale ve světě už tak moc ne. Na kolik placených prozápadních trollů narazíš? Jen tady jeden takový je a nějak moc moc podezřele se objevilo několik nových účtů. Téměř ze dne na den má jistý zdejší rusák z hromady dislajků najednou i hromadu lajků...

        • GlobeElement
          09:45 22.07.2019

          Válka v zálivu a pozdější občanská válka v Iráku a Sýri ukázaly, že USA dokáží relativně snadno a rychle porazit armádu. Ale konvenčními prostředky nelze stejně rychle a snadno porazit gerilu, ledaže by člověk nebral ohled na civilisty a srovnal města se zemí.
          Pro situaci v Iránu to znamená, že případná válka by zničila iránskou armádu, ale nenastolila by stabilní vládu. Iránská opozice by se velmi pravděpodobně dostala do stejné situace jako ta iránská, tedy velké slovo a velkou sílu by měla nějaká odnož islamistů. Vláda allatojáhů by padla, ale čert ví, co by ji nahradilo.
          Dále, šíítský islám je v menšině a zřejmě by Iránci rychle zjistili, že bojují o přežití, protože okolní arabské síly (sunnitské) by si na šíítech chtěly zchladit žáhu. A kdo by se postavil do čela takového náboženského boje na straně šíitů? Správně, svržený allatojáh nebo jeho pohrobek.
          Pro USA je válka s Iránem nesmyslná, nemají důvod zničit iránskou armádu a způsobit další náboženskou válku, která by je stála peníze i lidské životy. Pro Irán by to byla tragédie. Možná by na tom něco vydělalo Turecko.

          • Jirosi
            15:16 22.07.2019

            Nedostala. Situaci v Iráku čeří právě souboj Iranu z Saudy. Když jednu stranu odstraníte, dojde k potlačení druhé.
            Kdo by tedy tu opoziční stranu, tedy dnešní vládu podporoval?

          • GlobeElement
            15:29 22.07.2019

            Dnešní iránskou vládu by v konečném důsledku podporovali Iránci - šíité, aby je ochránila před sunnity.
            Přestože ji nemají rádi, sunnitští vítězové by se k nim chovali hůř.

          • Jirosi
            16:47 22.07.2019

            Ano, ale USA by do Iranu nešli instalovat Sunity. Ale jen zlikvidovat vládu.
            Saudové by byli spokojení z volnými rukami v Iráku, vzhledem k tomu že Iran by měl dost starostí o sebe.

          • GlobeElement
            08:35 23.07.2019

            Do Iráku taky nešli instalovat šíítskou vládu, proti které se zvedla sunnitská opozice ISIL, a jak to dopadlo.
            Náboženství hraje na středním východě mnohem větší roli, než v Evropě. Pro nás je představa, že se budeme šikanovat a vraždit jen proto, že jeden je katolík a druhý protestant prakticky nesmyslná (hlavně proto, že většina z nás není ani jedno z toho), ale taky jsme ty doby měli.

          • Jirosi
            09:52 23.07.2019

            Tohle by bylo více podobné hroucení SSSR. Tedy pokud padl SSSR státy, kde ovlivňoval vládu si bez problému změnily vládu.
            Přitom dnešní Rusko má problém vůbec udržet státy co byli dříve ve přímém celku.

            ISIL bych do toho netahal. Ten sice patří do následků války, ale opět bez vnější podpory by neexistoval!
            Kde je podle vás tedy ten kdo bude investovat do Iránu, proti USA?

          • logik
            14:54 23.07.2019

            "Pro nás je představa, že se budeme šikanovat a vraždit jen proto, že jeden je katolík a druhý protestant "
            Viz IRA....

            Ani Evropa tohodle není ušetřena. Byť náboženství je často jen zástěrka, tak je to vděčné téma, kterého extrémisté rádi využívají a pro něco nespokojení lidé rádi chytají.

          • Jirosi
            16:56 23.07.2019

            Logic: Náboženství sloužilo k ovládání mas k vlastnímu účelu od začátku.
            To jen lidé neznající historii se diví.

            Za IRA si dopiš ETA, atd...

        • Jirosi
          15:22 22.07.2019

          " I takový IS byl tvrdý oříšek. V zálivu byla válka rychlá, protože spojenci měli drtivou informační převahu."

          V jedné válce USA bojovali vyhrála se rychle (2x), v druhé co se vleče ne(na přímo).

  • fotr
    15:59 21.07.2019

    Přiznám se že akce Íránu v Hormuzské úžině moc nechápu. Írán dobře ví jak je zachování provozu důležité nejen pro USA a že prostě nikdy nedopustí uzavření této cesty. Írán chce ukázat že by to mohl udělat ale zřejmě nechápe že mu to nikdy nebude dovoleno a to i za cenu přímé vojenské akce.
    Uzavření by znamenalo takové ekonomické dopady že to prostě není možné akceptovat a i ti co dnes chtějí zachovat mírový status otočí v okamžiku kdy začnou platit za naftu a benzín dvojnásobek.
    Vzhledem k tomu že USA označili Íránské Revoluční Gardy za teroristickou organizaci, je zahájení vojenských operací proti nim velice zjednodušeno a nepodléhá řadě různých schvalování jako v jiných případech.
    Pokud si Írán včas neuvědomí že nemůže sahat USA (a dalším) na peníze beztrestně, je vojenský konflikt téměř jistý.

    • givicz
      21:30 21.07.2019

      fotr a Irán nějakým způsobem uzavírá cestu ??? Očividně ikdyž je kolem toho spoustu omáčky pouze recipročně zabavili Britský tanker ... obecně nemám rád mohamedány nicméně, kolik bylo teroristů 11 září ze Saudské Arábie ??, kdo financuje stavbu mešit v EU, kdo podporuje Wahhábismus v EU ... co se týče Evropy je daleko větší hrozbou sunnitský islám.... Irán podepsal smlouvu s USA a EU ... dodržoval ji než ji USA vypověděly a na Irán uvalili sankce, zakazují jim export ropy, zabavují jim tankery s Iránskou ropou atp... Nějaká vojenská akce proti Peršanům bude sakra drahá o hodně dražší než proti Iráku (při pohledu na zadluženost západu si říkám zda na to vůbec mají) říká se, že podstatně těžší s nejistým výsledkem ...

      • PavolR
        23:29 21.07.2019

        Ten tanker nebol zabavený preto, odkiaľ ropa pochádzala, ale preto, že bola určená osobe zo sankčného zoznamu. Gardisti sa naproti tomu zachovali ako piráti - malo by byť s nimi tak aj nakladané.
        Trumpovo ťaženie proti Iránu je vnútropolitickou záležitosťou, na nejakú cenu sa hľadieť nebude. Raz už mu jeho proizraelská rétorika priniesla rozhodujúce množstvo hlasov aj od takých skupín obyvateľstva, ktoré viac, či menej otvorene urážal a dodnes uráža a teraz je rozhodnutý to zopakovať. Nemyslím, že by chcel Irán obsadiť, alebo vyslovene zvrhnúť režim, no prinajmenšom v obmedzenom meradle (ala P´úštna búrka) vojna bude - a gardisti mu v tom krásne idú na ruku.

        • GlobeElement
          09:52 22.07.2019

          S Iránem nelze vést omezenou válku. Musela by skončit kapitulací, jinak bude Irán neustále napadat lodě v průlivu.
          Takže nejlepším řešením je žádná válka.

          • PavolR
            10:27 22.07.2019

            O vojne je už podľa mňa rozhodnuté ... Irán nie je KĽDR.

          • GlobeElement
            10:50 22.07.2019

            O co se vsadíme?

          • PavolR
            11:18 22.07.2019

            Porazený bude musieť v určitý deň (buď v deň začiatku konfliktu, alebo v deň vyhlásenia výsledkov prezidentských volieb) písať všetky komentáre vo veršovanej podobe s tým, že musí takto napísať minimálne jeden komentár. ;-)

          • GlobeElement
            11:38 22.07.2019

            Beru. O tom, který komentář bude zveršován, rozhoduje vítěz.
            Vyloučeny jsou komentáře givicze.

          • Jara
            16:11 22.07.2019

            Nemyslete si že na tu sázku zapomeneme pánové ;)))

          • Jara
            16:15 22.07.2019

            Dle mého názoru tam na omezený úder místo je, co například bráni obrovské síle námořnictva NATO totálně zdecimovat chabé íránské loďstvo ? A obyvatelé Íránu ani nemusí poostrehnout že se něco stalo myslím že by to podlomilo i vládu fanatiků kteří Írán bohužel ovládají

          • danny
            16:43 22.07.2019

            GE: nechápu to vyloučení příspěvků givicze. V rámci sázky by přece měla být ambice přijímat pořádné výzvy, ne? Navrhuji zveršovat to včetně odkazů a vloženého textu v azbuce:-)

            Jara: zdecimuješ loďstvo, ne rychlé čluny revolučních gard. A obyvatelstvo by to sakra postřehlo. Oni jsou hrozní vlastenci a kult mučedníků & trauma z Irácko-Íránské války je tam strašně silný. Skoro všude narazíš na kapličky s fotografiemi padlých a u tech se zastavují poklonit i náhodní kolemjdoucí. Při vnější agresi se i opozice semkne k obraně země.

          • Jirosi
            19:53 22.07.2019

            A obrázky se budou veršovat v ASCi?

          • PavolR
            20:54 22.07.2019

            Myslel vlastné komentáre a preto je tam aj podmienka minimálne jedného, aby to nebolo možné obísť prostým 24-hodinovým odmlčaním sa. Nechápem, ako sa to zvrtlo na prebásnenie kometárov iných (to by admin nemusel tolerovať).

          • PavolR
            20:56 22.07.2019

            ... začiatok mal byť "Myslel som vlastné ..." ...

          • GlobeElement
            08:38 23.07.2019

            PacolR - opatrnost je matka moudrosti. nebylo určeno, čí komentář zveršovat, proto vyloučení givicze.

            Jeho komentář může v rámci kulturní vložky zveršovat danny, když se na to cítí.

    • Kikirík
      12:14 22.07.2019

      Pavol: No, snáď žiadny konflikt nebude. A ak áno, tak to obe strany vyjde pekne draho.
      V prípade vojny by Irán pravdepodobne aj tak pravdepodbne čím skôr vyhlásil kapituláciu... Samozrejme v prípade, že by prehrával. Určite by sa nehnal do totálnej porážky, kde by nikdy nedosiahol nejaké ústupky.

      V každom prípade si si tým až moc istý. Za Irán sa môže tiež niekto postaviť a do toho by určite USA prsty nepchalo. Navyše útok na Irán by USA dosť utrpelo medzinárodne a to im za to zrejme nestojí.
      Skôr by som tipoval útoky na jadrové zariadenia, elektrárne a pod. Alebo zvrhnutie/odstránenie kľúčových politikov.

      • PavolR
        14:07 22.07.2019

        No tak v prvom rade som presvedčený, že súčasní vrcholoví činitelia USA majú aj iracionálne dôvody, prečo ísť do ozbrojenej konfrontácie s Iránom, ktoré hladko prevážia akýkoľvek racionálny argument, prečo sa vojne vyhnúť. Treba si uvedomiť, že v dejinách USA môžeme nájsť etapy, kedy sa vedúce osobnosti krajiny ocitnú v obzvlášť silnom ošiali blúznenia o americkej výnimočnosti predurčenosti, ktorá má potom za následok vykonanie niečoho napohľad šialeného - na druhej strane ale treba povedať aj to, že doteraz im vychádzalo, či už ide o svojho času mimoriadne kontroverznú kúpu Aljašky, rozpútanie vojny so Španielskom v 1898, alebo reaganovské rozpútanie divokých pretekov v zbrojení, za ktorým stál náboženský protikomunistický ošiaľ. Treba si uvedomiť, že aj aktuálna proizraelská politická línia, ktorá nadobúda doteraz nevídané, až iracionálne, rozmery, má svoje náboženské pozadie, v ktorom by sme našli biblické motívy výlučnosti a vyvolenosti.
        K tomu si prirátajme, že Trumpa pramálo zaujíma, čo si o jeho politike ktokoľvek myslí.

        • GlobeElement
          15:17 22.07.2019

          V současné Americe se střetávají dva navzájem se nenávidějící protipóly. Na jedné straně až komunisticky laděná humanitárně-zeleně-sexuálně amorfní ideologie, na straně druhé konzervativní proud vyznávající tzv. tradiční hodnoty. A ten volí Trumpa.
          Sám Trump ovšem není žádná náboženský fanatik. Jeho heslo "America first" je naprosto racionální. Nechce spasit svět, chce spasit Ameriku.
          A v zahraničních vztazích se chová jako obchodník. Opouští politiku neustálých ústupků, protože nevedla k výsledkům. Nechce kolonie, jako v 19. století, ale nestrpí, aby někdo na USA nadával a vyhrožoval.
          Ve skutečnosti je velmi snadné s Trumpovou Amerikou vycházet. Drtivá většina zemí to umí, dokonce i KLDR. Kdyby v Iránu nebyli na hlavu padlí, taky by z toho mohli hodně vytěžit.

          • danny
            16:48 22.07.2019

            GE: Souhlasím s tvým hodnocením Trumpa. A řekl bych, že s tou Trumpovou Amerikou by se dalo vycházet velmi snadno. Ale to, co píše PavolR je pravda. Část vlivných kruhů nemá tak racionální důvody, jako DT.

          • Grugh
            19:12 22.07.2019

            Já si myslím, že Amerika nepotřebuje tolik přímý konflikt, jako hrozbu konfliktu. Zbrojní průmysl jede i bez skutečné války. Stačí "studená" a pár menších lokálních konfliktů ve třetím světě k podpoření atmosféry strachu.
            Na druhou stranu si na Rusku ověřili moc "mezinárodních" sankcí. Teď prozkoumávají, kam až můžou zajít. Ale i dříve ochotní nohsledové se začínají cukat když jde i o jejich peníze (Nord stream 2, aliance ochotných, ...).
            Samozřejmě pro sankce stačí také jen teoretická možnost ohrožení a ne skutečný incident. Huawei je v tomto výborný příklad.

          • PavolR
            10:36 15.08.2019

            Narazil som na fundovaný popis ideologického pozadia súčasného amerického establishmentu - od 7.15 : https://www.tvlux.sk/archiv/pl... ... pre ľahšie pochopenie motivacie ich konania.

    • Jirosi
      15:17 22.07.2019

      "Uzavření by znamenalo takové ekonomické dopady že to prostě není možné akceptovat a i ti co dnes chtějí zachovat mírový status otočí v okamžiku kdy začnou platit za naftu a benzín dvojnásobek."

      A kam se vozí benzín z tohoto zálivu... Do USA ne..

  • givicz
    15:33 21.07.2019

    Stejně je to ale celé vtipné.. 4 července Britové ukradnou Iranský tanker.... pouze o týden později 5 malých lodiček se snaží zastavit Britský tanker v průlivu Hormuz, kdy eskortní fregata HMS Montrose tomu zabránila aby v tento pátek Iránci vyfoukli Britům tanker přímo pod nosem... :) (očividně HMS Montrose byla velmi blízko, když byla schopna dorazit na místo za 10 minut ) to jako ty Iranské malé plavidla nebo vrtulníky na té válečné lodi neviděli ??? Po sestřelení obřího bezpilotního letounu UAV RQ-4C Global Hawk (údajně se stealth prvky a patřičně drahého) další zářez Iránské armády...

    https://pbs.twimg.com/media/D9...


    В Иране заявили о готовности к "разным сценариям" после задержания танкера ( Írán prohlásil připravenost k "různým scénářům" po zadržení tankeru)
    https://ria.ru/20190721/155673...
    Tankerová válka
    Vztahy mezi Íránem a Velkou Británií se zvýšily po 4. červenci, orgány Gibraltaru, s podporou britských námořních sil, zadržely super tanker Grace 1 plující pod vlajkou Panamy. Loď byla podezřelá z přepravy dvou milionů barelů ropy z Íránu do rafinérie Bagnas v Sýrii. V Teheránu byly tyto informace vyvráceny a požadovány propuštění tankeru.
    O týden později, média informovala, že pět malých lodí, údajně íránských, se snaží zastavit britský tanker v průlivu Hormuz. Ale eskortní fregata HMS Montrose, která doprovázela loď, vydala lodím ústní varování a minul tanker.
    Íránské úřady popírají, že se snažily zabránit průchodu britské lodi. Londýn však prohlásil, že se Spojenými státy diskutuje o možnosti zvýšit svou vojenskou přítomnost v Perském zálivu.
    V pátek večer námořnictvo islámských revolučních gard (IRGC, část íránských ozbrojených sil) zadrželo britský tanker Stena Impero v íránských teritoriálních vodách a doprovodilo ho do přístavu Bandar Abbas.

  • givicz
    11:37 21.07.2019
    • (10)

    Mirror: МI-6 расследует версию о якобы причастности РФ к задержанию британского танкера ( Mirror : MI-6 vyšetřuje verzi údajné účasti Ruské federace na zadržení britského tankeru)
    https://tass.ru/mezhdunarodnay...
    Iránská zpravodajská služba by mohla šířit falešný signál GPS pomocí „ruské špionážní technologie“, uvádí noviny.
    LONDÝN, 21. července / Tass /. Dvě britské zpravodajské agentury, britská zahraniční zpravodajská služba MI-6 a vládní (Government Communications Headquarters, GCHQ), vyšetřují verzi, kterou by Rusko mohlo být nějakým způsobem zapojeno do íránského zadržení britského tankeru Stena Impero.

    S odkazem na zdroje v bezpečnostních službách, publikace uvádí, že MI-6 a GCHQ zjistí, zda byl tanker nalákán do pasti pomocí falešných GPS souřadnic, které by íránská tajná služba mohla šířit pomocí "ruských špionážních technologií". Noviny také odkazují na zdroj v oddělení obrany, který informoval, že britská fregata Montrose spěchala, aby pomohla tankeru, ale dorazila na místo s desetiminutovým zpožděním. Tento zdroj také řekl, že v době, kdy byl příkaz vydán fregatě, byl tanker stále v teritoriálních vodách Ománu, ale když Montrose dorazil na místo incidentu, Stena Impero už byla ve vodách kontrolovaných Íránem.

    Noviny také cituje názor na další ze svých informačních zdrojů v "západních bezpečnostních službách", který řekl, že "Rusko má technologie na falešné GPS," a že Ruská federace "by mohla Íránu v tomto dobrodružství pomoci."

    • givicz
      12:00 21.07.2019

      Posádku zadrženého tankeru tvoří 23 lidí, 3 námořníci jsou občany Ruské federace... Britové tam nejsou žádní ... jsou tam Filipínci, Indové a Rusové jeden je elektromechanik Algiz Zareckij a dva mechanici Andrej Rusokov, Jurij Usenko...
      https://www.youtube.com/watch?...

      • givicz
        12:29 21.07.2019

        Iran tanker crisis: MI6 probe link to Putin after British ship is seized
        https://www.mirror.co.uk/news/...
        EXCLUSIVE: British oil tanker may have been driven into danger zone by 'spoof' GPS co-ordinates in a Tehran trap operation

        Russian embassy in Iran confirms three Russian citizens onboard detained tanker
        https://tass.com/world/1069588...
        MOSCOW, July 20. /TASS/. Russian diplomats in Iran have so far been unable to contact the three Russian citizens onboard the Stena Impero tanker detained by the Iranian authorities in the Strait of Hormuz.

  • Hanshroch
    23:11 20.07.2019

    Tak mě napadá, nemohl ten dron patřit nějaké třetí straně? Ostatně ani ten nedávný útočník na tankery není jasně znám (o Íránu dost pochybuji, tomu se to zrovna nehodilo). Že by šíitští Húsiové? Írán je sice podporuje, ale nemá úplně pod kontrolou. Někdo další? Takové drony se dají vyrobit pomalu už v každé garáži. Rád bych věděl, kdo opravdu útočil.

    • fotr
      16:17 21.07.2019

      Možné to asi je ale to se těžko dozvíme, nedá se ani vyloučit že se jedná o záminku ze strany USA, to už tady přeci všechno bylo.

    • Poly
      21:18 21.07.2019

      Celá ta akce je pochybná. Vcelku důležitý moment, není na fotografiích a videu? Íránci mají svoji trofej RQ-4A jak na videu, tak i fotografie trosek.

  • flanker.jirka
    18:25 20.07.2019

    Krásný příklad toho, jak realizovat vlastní ochranu lodi. USMC evidentně ví do čeho jít. Radary RPS 42 až 82 od Rada electronic jsou dobrým základem pro VSHORAD a proti dronům.
    Otázkou je kdy se proberou v čechách? Zda až po problému na letišti Heathrow, kam byl urychleně podobný systém dodán.

    • Grugh
      01:09 21.07.2019

      Radar RPS-42 je čistě detekční. Pochybuji, že na Heathrow dodaly jakékoliv rakety proti vzdušným cílům a tímto radarem nic rozhodně nesestřelí.
      PR si nechte jinam.

      • flanker.jirka
        08:45 21.07.2019

        Všude se dodávají maximálně softkill zařízení v podobě rušících prostředků, které mívají za úkol dron přinutit přistát a tak podobně.
        Detekce je základ pro další činnost. Většina systémů dnes k tomu malému radaru má optické, termovizní a laserové senzory pro identifikaci. Bez identifikace toho co tam letí riskujete možnost zničení vlastního dronu nebo něčeho co Vám radar jako drone vyhodnotí. Taková činnost pak vyžaduje koordinaci mezi vlastními složkami.
        https://www.janes.com/article/...

      • flanker.jirka
        08:53 21.07.2019

        Hardkill prostředky se zavádí/vyvíjí pro ozbrojené složky. Někdo zkouší VSHORAD střely, programovanou munici do kanonu, nebo spálit dron pomocí laseru. Vyvíjí se i antidrony s úkoly dostat cíl k zemi, například taranem nebo na něj vypustí síť, která mu zastaví rotory. Metod a prostředků bude určitě přibývat. (někde používají i brokovnice, to se ovšem bavím eo kategorii nejmenších omnikoptér)
        https://www.youtube.com/watch?...

  • svang
    17:27 20.07.2019

    Iran sestreleni sveho dronu hned dementoval a nasledujici den ukazal videa, na kterych je z casove souradnice videt, ze jeho dron monitoroval Boxera plujiciho u iranskych hranic asi 2 hodiny a pak se bezpecne vzdalil.

  • sanityangel1
    14:07 20.07.2019

    Chtel jsem se zeptat, zda nekdo nevi, zda existuje v mezinarodnich smlouvach neco, co by umoznovalo dron sestrelit legalne.

    Kdyz Iranci sestrelili Amikum dron, tak mohli argumentovat, ze jim vletl do jejich vzdusneho prostoru bez povoleni.

    Tady, pokud k teto udalosti doslo, tak Amici dost tezko mohou argumentovat, ze jim vletl do jejich vzdusneho prostoru. A fraze, ze se nekdo citil by ohrozeny, mi teda moc koser neprijde. Ono, lecko by se mohl citit byt ohrezeny leccims a to by mohlo znamenat, ze letajici stroje vseho druhu by se mely mit dost na pozoru :)

    • flanker.jirka
      18:21 20.07.2019
      • (10)

      V Hormuzském průlivu je ve vzduchu těsno, je tam dost národních zón a pak mezinárodní prostory. Pokud jste američan, tak si s tím lámat hlavu nemusíte, když se trefíte, tak dostanete vyznamenání i za letadlo plné civilistů s řádně nahlášeným letovým plánem a zapnutým odpovídačem, pokud jste na druhé straně barikády na ukrajině, máte problém :-)
      Teď trochu vážněji,
      provoz dronů by se měl řídit regulemi o pravidlech používání mezinárodního vzdušného prostoru, tak že podle druhu prostoru a kategorie letadel musí od určité hmotnostní kategorie být stroje vybaveny odpovídači pro civilní použití a mít nahlášený letový plán. Samozřejmě, pokud šlo něco do kilometru od válečného plavidla USA, tak musí počítat s tím, že to nejsou květinové děti a budou se případnou hrozbu eliminovat, tak aby posádka nebyla ohrožena
      Ale pokud máte vojenskou moc a sílu, tak si s tím lámat hlavu nemusíte, viz sestřel íránského civilního letadla s řádně zapnutým odpovídačem a nahlášeným letovým plánem. Stačí jen zpoždění na odletu a už si z toho choré mozky udělaly íránskou F 14.
      Můžete například argumentovat, že šlo nebezpečí provozu civilního letového provozu v blízkosti válečného konfliktu, což samozřejmě nepoužijí v případě MH 17, i když šlo evidentně o stejný případ.
      https://en.wikipedia.org/wiki/...
      https://www.novinky.cz/zahrani...

      • Scotty
        21:03 20.07.2019

        No ono to s tím sestřelem íránského civilního letadla bylo trochu složitější a jako u většiny leteckých neštěstí to byla souhra mnoha okolností. Ovšem nezpochybnitelné je selhání operátora radaru na Vincennesu který viděl to co vidět chtěl, tedy útočící F-14. Celkem podrobně se tomu věnuje jeden díl seriálu Letecké katastrofy.
        Pokud by takzvaní povstalci přiznali že let MH 17 sestřelili na základě tragické záměny neměl bych s tím problém. To co nemůžu pochopit je to neustálé popírání zjevné skutečnosti.

        • flanker.jirka
          09:12 21.07.2019

          Šlo fatální selhání personálu a systému ověřování informací na lodi. Jestliže operátoři vnímal cíl jako klesající a přitom jim jasně ukazoval radar a odpovídač jasně z barometru letadla informaci o tom, že stoupá, tak je to velký problém ve výcviku.

          Sestřel MH 17 je podobný, jen s tím rozdílem, že tam byla obsluha bez výcviku, bez systému identifikace civilních strojů a domnívala se, že jde o armádní ukrajinský stroj. (jediné co má TELAR BUKu k dispozici je optická hlava s černobílým obrazem kvalitativně odpovídající sovětské elektrotechnice z 80. let. Upřímně, jak je možné, že přímo nad prostor bojů někdo pustí civilní provoz? Před sestřelem MH 17 už k sestřelům ukrajinských armádních letadel došlo a bylo jasné, že povstalci nějaké PVO zbraně mají.

          • skelet
            12:34 21.07.2019

            Flanker problém nebyl ve výcviku, ale v tom jak pracuje lidský mozek ve stresových situacích.
            A aby to byl schopen kdo pochopit, tak si musí uvědomit, že ..
            osádka lodi, respektive kapitán byli v ten den zpravodajci informováni, že Irán chystá útok na americkou loď... že tehdy vrcholila Válka tankerů, které USS Vincenes měla ochraňovat, že krátce předtím se USS Vincennes dostala do potyčky s iránskými rychlými čluny. A do toho všeho vzlézl Airbus z letiště, kde jsou i bojové letouny Iránu. A tento Airbus vzlétl mimo plán a na výzvy USS Vincennes neodpovídal (piloti Airbusu si totiž mysleli, že výzva nepatří jim).
            Takže lidský mozek přestal vnímat realitu, ale začal jednat podle očekávaného scénáře = útok iránského letounu na loď.

            Závěr vyšetřování může vyznívat alibisticky, ale ve skutečnosti je ještě horší, než kdyby se jednalo o pochybení jednotlivce nebo chybu ve výcviku.
            Takže jediné co je nepochopitelně na této tragédii je chování amerických politiků po této tragédii.

          • RiMr71
            13:46 21.07.2019

            "Sestřel MH 17 je podobný, jen s tím rozdílem, že tam byla obsluha bez výcviku"

            ...a to tu ruskou sebranku omlouvá?

          • flanker.jirka
            23:03 21.07.2019

            skelet
            Let 655 nešel nahoru mimo plán, ale se schváleným plánem pouze se zpožděním necelé půlhodiny, zapnul odpovídač a odpovídal v civilních modech, včetně barometrické výšky, kterou letadla poskytují pro řízení letového provozu, pohyboval se v koridoru určeném pro civilní lety. To vše ty mozky nemohly ignorovat.
            Mozek dobře vycvičeného personálu na takovéto situace reaguje správně. Potíž byla ve výcviku, nikdo z nich nikdy nebyl cvičen na řešení smíšeného provozu v blízkosti lodi, přestože se vydal na válečnou misi do takovéto oblasti.

          • flanker.jirka
            23:11 21.07.2019

            RiMr71
            nejde o omlouvání chování posádky Buku. Jde o to, že nelze obecně za takové přehmaty nikdy soudit pilota nebo operátora PVO systému, protože oni reagují na rozkazy. A je nutné vyšetřit kdo a proč takové rozkazy vydal. Ani pilot, ani operátor nikdy nebudou mít dostatek informací k tomu se "správně" rozhodnout, od toho jsou tam jiní. Jak operátor SM2 na lodi USS Necky , tak operátor Buku, tak pilot stíhačky byli ve stejné pozici.

          • GlobeElement
            09:57 22.07.2019

            Přesně tak, došlo ke kombinaci technických a lidských chyb (přečíslování F-14 stojící na letišti s civilním Airbusem, takže na monitoru letoun náhle prudce klesl) v situaci, kdy se velitel lodě bál leteckého útoku a jednal ve stresu. Ano, byla to tragická chyba a kapitán se provinil, ale skutečně nevěděl, že střílí na civilní letoun.
            Pokud by to byla útočící F-14 a on nevystřelil, byly by dnes jeho posádka po smrti a loď na dně. Pokud by nevystřelil velitel BUKu na východě Ukrajiny, nestalo by se mu nic, ani kdyby to fakt byl ukrajinský letoun.

        • flanker.jirka
          09:25 21.07.2019

          S jistotou asi nikdy nebudeme znát vše co se tam semlelo, a za jakých okolností. Nejspíše dostali příkaz z Moskvy prosazovat jinou verzi události.
          Jestli se tu začnou tresat pouze Ti co pouze poslouchali rozkazy, ať už byly jakékoliv, a ne ti co to zpískali, tak to může být nebezpečný precedens, to pak mohou soudit každého vojáka za kde co. I na té Ukrajině mohli mít mylnou informaci z vyšších míst, že jde o vojenský stroj a zahájili na něj palbu. Zkrátka a dobře, civilní letadlo nad místem bojů kam si vlastní armáda bere i své dělostřelectvo, které umí šišy poslat hodně vysoko, nemá co dělat, zpackali to kooridnací v Kyjevě v řízení letového provozu.

        • danny
          10:13 22.07.2019

          Scotty: zapírání, utajování nebo jednoznačné zkreslování provázelo snad všechny sestřely civilních letadel, které jsou od 2.sv. války zdokumentovány, včetně aspoň dvou, které dosud nebyly přiznány. Takže mě to až tak nepřekvapuje.

          • GlobeElement
            10:51 22.07.2019

            Všechny sovětské/ruské sestřely.

            USA sestřel iránského Airbusu přiznaly.

          • Grugh
            19:35 22.07.2019

            Kdyby se ten íránský Airbus ztratil nad USA a nebyla k dispozici žádná data, tak by se taky nepřiznali.
            Tehdy se ani po usvědčení neomluvili. Vyjádřili lítost nad svým omylem až po osmi letech, když jim hrozil mezinárodní tribunál.
            Sestřelené špionážní U-2 v Rusku byl údajně "meteorologický prostředek NASA, který havaroval v horách na severu Turecka". Po námitce Ruska, že šlo o špionáž, dokonce přebarvili jiné U-2 do barev NASA a s falešnou registrací ukázali médiím. Pak ale Rusové oznámili zadržení pilota a byl konec pohádky.
            Stejným způsobem se přiznala Ukrajina k sestřelu T-154 se 70 pasažery nad Černým mořem, potom, co ruská vyšetřovací komise zveřejnila své závěry, ve kterých Ukrajinu usvědčila. Mimo jiné v troskách letadla byly fragmenty ukrajinské S-200.

          • GlobeElement
            08:52 23.07.2019

            Grugh - kdyby byly někde ryby...

            USA sestřel Airbusu přiznaly. Popíraly vinu, svalovaly ji na pilota atd, to je pravda. Ale netvrdily, že letoun odletěl nebo havaroval sám do sebe, jako to dělali Rusové.
            Když se podíváš na seznam sestřelených civilních letadel (je jich bohužel dost), zjistíš, že sověti popírali i sestřelení vlastního letadla v roce 1962 (Tu-104).
            Popírali a lhali vždycky a pořád.

          • Grugh
            19:27 23.07.2019

            Ano, Rusové lžou, jako ostatně kdokoliv jiný.
            USA ve lhaní nejsou o nic pozadu. Naopak: "America first".

      • Dovi
        21:16 20.07.2019

        Asi je vhodné zmínit se i o tomto sestřelu. Američani sestřelili na základě radarového kontaktu v dobré ( i kdyz hloupé) víře, že se jedná o obranu. Rusové měli vizualní kontakt a věděli že strílejí na civilní dopravní letadlo. Co dodat?
        https://cs.m.wikipedia.org/wik...

        • Scotty
          22:04 20.07.2019

          Jak jsem psal operátor na Vincennesu viděl to co vidět chtěl. Stejně jako ruský pilot který sestřelil KAL 007 dodnes věří že střílel na špionážní letadlo. ¨Mimochodem tento příklad také neskončil potrestáním viníků.

          • sanityangel1
            23:17 20.07.2019

            No, na CT2 sveho casu bezel serial o tajnych sluzbach a vystupovali tam byvali agenti a analytici ruznych sluzeb vcetne CIA. Priznali, ze na civilní letadla montovali špionážní techniku a ty se pak nad Sovětským svazem odkloňovaly od svých tras někdy i o 100-vky km a fotili tajné objekty. Byly tam i rozhovory s piloty těch civilních letadel. Každopádně po KAL007 to přestalo. Dost pochybuji, že by o techto praktikach Sověti nevěděli.

          • flanker.jirka
            09:19 21.07.2019

            Ve všech případech viníci seděli v kancelářích někde doma, jde o to vůbec takové situace nepřipustit.
            KAL 007 byl využit RC 135 ke svému krytí pro maximální přiblížení se prostoru SSSR, to je neomluvitelné, v té době neexistovaly kvalitní radary s dobrou rozlišovací schopností a systémy zpracování dat pro lepší identifikaci a rozdělení blízkoletících cílů. Pilot plnil pouze příkaz.
            Rusům se nelze divit, úmyslných narušení v podobě přeletu nad jejich územím bylo dost a na hrubé porušení vzdušeného provozu platí i hrubá záplata. https://www.idnes.cz/technet/t...

          • Scotty
            10:54 21.07.2019

            flanker.jirka
            No u airpolicingu jako byl vzlet ke KAL 007 by melo platit prvně bezpečně identifikovat cíl a pokusit se o komunikaci. Bohužel se příliš nezdržovali ani s jedním. Navíc pro zkušeného pilota by rozlišit civilní 747 a RC 135 neměl být problém.
            Zkrátka stejně jako Američani v zálivu i tady Rusové nejdřív střílely a potom se ptali. Což je ovšem do jisté míry pochopitelné. Lidé mají tendenci vidět to co chtějí zvlášť ve stresové situaci. Vždyť kolik myslivců už zastřelilo jiného člověka protože předpokládali že z toho houští musí každou chvíli vylézt zvěř.

          • Grugh
            12:07 21.07.2019

            Je to sice podobné. Ale Rusové stříleli ve svém prostoru, Američani v Íránském.
            Íránský letoun neudělal žádnou chybu a nedopustil se žádného porušení pravidel (myslím kromě malého zpoždění).

          • flanker.jirka
            13:54 21.07.2019

            Scotty
            bavíme se o akci, která probíhala v noci za studené války po té co to letadlo prokazatelně narušilo podruhé v jednom letu vzdušný prostor rusů, a evidentně se odklonilo od plánováné trasy.
            wiki uvádí, že až po neúspěšných pokusech o identifikaci vypálil pilot výstražnou dávku a až po té se k němu dostal rozkaz k zničení cíle
            "Když KAL 007 vlétl do sovětského vzdušného prostoru nad Sachalinem, piloti zasahujících letadel sledovali narušitele více než hodinu. Když selhaly pokusy o identifikaci letadla, vypálil pilot Su-15 major Genadij Osipovič výstražnou dávku. Později vypověděl: "Vypálil jsem přes 200 nábojů. Bohužel to byly jen náboje bez stopovky. Pochybuji, že si jich všimli."
            ...Co vše zahrnuje pojem "pokusy o identifikaci" nevím, ale asi se o něco pokoušeli.

            Američané, jak se později ukázalo, v průběhu akce sami vpluli do íránských vod a akce probíhala za denního světla a dobré dohlednosti.

          • Scotty
            14:51 21.07.2019

            flanker.jirka
            Ovšem vizuální identifikace letadla nebyla z válečné lodi možná. Na druhou stranu pilot který střílel na KAL 007 si byl podle své výpovědi vědom toho že střílí na 747 podle typického osvětlení. Nepovažoval ovšem za nutné o této skutečnosti informovat své nadřízené. Protože hledal špionážní letadlo tak nepochyboval o tom že ho našel.
            Jak Američani tak Rusové jednali pod značným tlakem a ani na okamžik nezapochybovali o tom po čem střílí. V obou dostali přesně to co očekávali, posádka křižníku útočící F-14 a pilot Mig-15 špionážní letadlo. Ačkoli v obou případech měli dost informací které mohli neštěstím zabránit rozhodli se je ignorovat.

          • Tesil
            20:21 21.07.2019

            V případě KAL 007 přelet civilního letounu kolidoval s přeletem špionážní družice Ferret D.Nabízí se možnost,že Boeing měl aktivovat nově instalovaný sovětský radarový systém.

          • GlobeElement
            10:02 22.07.2019

            Pilot střílející po KAL007 věděl, že je to civilní letadlo. Viděl řady oken.
            Letadlo sice bylo v sovětském vzdušném prostoru, ale nad mořem. Neletělo na Moskvu, aby se bylo čeho bát. A směřovalo z tohoto prostoru pryč, proto rychle rychle stříleli, aby jim neuletělo.
            Cynismus, s jakým sověti zavražili 300 nevinných lidí je neskutečný.

            Ovšem jejich následné chování bylo velice podobné situaci po sestřelu malajského Boeingu. Nikdo nic neudělal, letadlo odletělo, my nic, my muzikanti.

          • Tesil
            18:44 22.07.2019

            Boeing se pohyboval ve vzdušné prostoru SSSR,nemusí hned letět na Moskvu.Jsou i jiné citlivé oblasti.Zkušená posádka udělala řadu chyb,možná přelet družice a vše ostatní byla pouze shoda okolností,možná ne.
            Podle zprávy odtajněné v r. 1993 velení USN klade vinu za sestřelení A300 íránským pilotům.Takže přiznání nic nevyřešilo.
            No a nakonec by mně zajímalo co získalo Rusko případně proruští bojovníci sestřelením MH 17.

  • danny
    12:24 20.07.2019
    • (13)

    Ještě se mi moc líbí ta nadstandardní koncentrace výsadkových lodí. Myslím, že to Íráncům jednoznačně ukazuje, že záměrem US navy není nic jiného, než ochrana svobodné plavby.

    • MeV6
      13:13 20.07.2019
      • (5)
      Oblíbený příspěvek

      Myslíte ty tři lodě z ARG?
      Tak to vás zklamu, to není nic zvláštního.
      LHA, LPD a LHD je standardní sestava ARG skupiny a pokud okolnosti nevyžadují jinak, tak operují společně.

  • Grugh
    11:12 20.07.2019

    Článek je samozřejmě nesmysl.
    1) Pulzně doplerovské radary RPS-42 jsou pouze detekční:
    https://www.scribd.com/documen...
    2) Všesměrový systém elektronického boje Modi tak maximálně může zarušit bežnou komunikaci typu GSM apod ve velmi blízkém okolí. Zvlášť když je napájen pouze malým agregátem na zádi buginy. Je určen k zabránení odpálení nastražených náloží u cesty.
    Ale žádným způsobem nejsou tyto prostředky schopné vyřadit autonomní řízení armádního dronu. I trochu lepší dron z hračkářství by se prostě vrátil zpět na místo vzletu, resp. by se dostal zpět do dosahu řídícího signálu.
    Vlastně se ani nedivím, že Íránu žádný dron nechybí.
    Přístě bych prosil méně PR článků.

    • danny
      12:51 20.07.2019

      Grugh: trochu mi to vypnutí dronu buginou na skoro kilometr připadá jako americká verzi vypnutí Donalda Cooka v Černém moři:-)

    • Scotty
      14:58 20.07.2019

      Grugh
      Poku je systém LMADIS určen jen proti náložím proč ho tady umisťují na paluby výsadkových lodí? Myslíte že mají obavy že Íránci položili od Hormuzského průlivu IED?

      • Grugh
        00:57 21.07.2019

        Možná proto, aby výsadková loď mohla provést výsadek, jehož součástí bude uvedená bugina se systémem LMADIS. ;-)
        Ale na to jste mohl přijít sám.

        • Jura99
          09:45 21.07.2019

          A proto tu buginu strčí na palubu úplně na příď (viz. foto), kde má radar nezakrytý "výhled" ? Divné místo pro vyčkávání na nakládku k výsadku, nemyslíš ?

        • Scotty
          11:12 21.07.2019

          Samozřejmě a při plavbě Suezským průplavem se taky připravovali na vylodění? Navíc to by byla rozhodně průkopnická taktika posílat do první vlny výsadku buginu která podle vás slouží jen na rušení improvizovaných výbušnin.
          Ta takovou blbost bych opravdu sám nepřišel.

          • Grugh
            12:17 21.07.2019

            Opravdu si myslíte, že je standardním postupem detekce blízko letících objektů na výsadkové lodi malá bugina, jejíž radar je napájen z malého spalovacího agregátu na její zádi, který by v případě použítí musel být nepřetržitě nahozen?
            Ty vrtulníky tam mají také proto, aby používali jejich radary a rakety během stání v řadě na palubě?
            Těch důvodů pro umístění na palubu může být X, včetně třeba výcviku obsluhy radarů a elektronicko-optických protředků identifikace.
            A bugina se skutečně používá v první vlně výsadku. Ve druhé by zarušení komunikace už nemuselo být k ničemu a protistrana by si mohla dávno přivolat posily nebo spustit nástražné systémy.

          • Scotty
            15:00 21.07.2019

            Grugh
            /A bugina se skutečně používá v první vlně výsadku. Ve druhé by zarušení komunikace už nemuselo být k ničemu a protistrana by si mohla dávno přivolat posily nebo spustit nástražné systémy./
            Takže teď už je schopná rušit komunikaci vojenských jednotek? Protože ještě včera byl podle vás určen jen k zabránění odpálení nastražených náloží u cesty.
            Mě je to co si myslíte o systému LMADIS skutečně celkem jedno. Myslete si třeba že tu buginu na palubě zrovna leštili a voskovali.

          • Grugh
            20:36 21.07.2019

            Ano, bugina je bezpochyby schopná zarušit přenosné vysílačky nebo GSM mobily. Ostatně to je způsob jakým se ruší odpálení nástražných systémů.
            Určitě je schopná lépe zarušit komunikaci přímo na a směrem od lodě na které se nachází než mezi relativně vzdáleným dronem vysoko na obloze a jeho pozemní stanicí nebo řídícím satelitem. Věřím, že technici apod. s bateriovým handsfreečkem, pobíhající na palubě mají o něco slabší vysílací výkon, než vojenský dron. Nepředpokládají totiž, že budou muset vysílat na stovky kilometrů daleko a někdo je přitom bude rušit.
            Mimochodem jaké máte vzdělání a povolání? ;-)

          • Scotty
            20:59 21.07.2019

            Takže jsme si ujasnili že systém LMADIS je chopen zarušit vojenskou komunikaci v oblasti případného výsadku. Tedy je jistě schopen zarušit komunikaci dronu s řídicím střediskem který se nachází ani ne kilometr od něj. Pokud by toho schopen nebyl proč by měla bugina nainstalovaný radar? Ten k rušení komunikace a IED jistě nepotřeboval.
            No a k té otázce- Vládce vesmíru.

          • Grugh
            23:22 21.07.2019

            Na toho vládce vesmíru se dělají nějaké rekvalifikační kurzy? Docela bych měl také zájem.
            ad LMADIS)
            Radary k něčemu jsou, ale není to přímé sestřelování čehokoliv. Pouze detekce a sledování pohybu. Informace se nejspíš dají předávat dál.
            Ale Modi se nosí na zádech a je napájené baterií. Voják, který to nosí musí přežít jeho zaření. Dnes jsou populární malé drony, často vypouštěné z ruky na zjištění polohy protivníka nebo třeba jako malý sebevražený s výbušninou. Na tyto by rušení mohlo/mělo zabrat. Ale i tak by se měli vrátit nebo přistát.
            Na drony typu Shaled 129, který zde byl zmiňován, to ale není.
            A uprostřed průlivu bych typoval, že to malý dron nebyl (pokud nepatřil někomu z posádky Boxera).

          • Scotty
            06:57 22.07.2019

            Mohl to být klidně malý dron vypuštěný z některé lodě operující v oblasti. Nevíte totiž co to bylo za typ dronu ani jeho velikost.
            Neodpověděl jste proč by měla rušička která podle vás zabraňovat odpalu IED a rušení nepřátelské vojenské komunikace signálu v oblasti vylodění (tady v oblasti zahrnující stovky metrů čtverečních) měla mít nainstalovaný radar. To že radar sám o sobě nic "nestřelí" je mi jasné od začátku, ale pokud je systém určen jen pro rušení pozemních stanic proč má tady radar?

          • Grugh
            20:05 22.07.2019

            S těmi otázkami se chováte trochu jako malý . Když nějakou odpovím, hned se objeví další, kterou jsem neodpověděl dostatečně detailně. ;-)
            Psal jsem že radary jsou schopné detekce.
            Pro výsadek nebo třeba kolonu vozidel na silnici je asi výhodné, když ví, že se v okolí pohybuje něco ve vzduchu a může se přípravit na případný útok.
            Elektro-optický systém CM202 (kamera se zoomem?) jim umožní zjistit o co jde.
            https://www.youtube.com/watch?...
            A pomocí Modi skutečně může útokům menších dronů zabránit (stejně jako rušit případnou komunikaci protivníka jeho přenosnými systémy).
            Hlavně na papíru vypadá lépe "lehký integrovaný systém protivzdušné obrany námořní pěchoty" (LMADIS) než bugina s radarem, kamerou a přenosnou rušičkou.
            Nejlepší použití takové buginy je podle mě při oficiální návštěvě nějakého státníka.:
            odhalí drony a jiné letící objekty (radar)
            zabrání výbuchu dálkové odpálené nálože (rušička)
            usnadní pátrání po případných snajperech (kamera)

          • Scotty
            20:24 22.07.2019

            Grugh
            To je marný. Ovšem úspěch je že jste si přeložil co znamená zkratka Light Marine AIR DEFENSE Integrated System.

    • Starlight
      01:08 21.07.2019
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      @Grugh

      S tím, kdo tu plácá nesmysly, bych byl velmi opatrný!

      Článek napsal přesně toto: „Podle amerických médií íránský dron nebyl sestřelen, ale „sundán“ kompletem elektronického boje LMADIS. Systém obsahuje ploché radiolokátory RADA RPS-42 (typ AESA), volitelně pozorovací elektro-optický senzor CM202 a prostředky elektronického boje Modi, které jsou umístěny na mariňácké bugině Polaris MRZR.“

      1)

      Že radiolokátor RPS-42 je určen logicky k detekci cílů, už sis sám našel. Nikdo nic jiného netvrdil.

      Kdybys ale v hledání pokračoval, tak bys zjistil, že LMADIS je zkratka pro „Light Marine Air Defense Integrated System“. Jinými slovy je to systém protivzdušné obrany! Jeho účelem tedy už podle názvu rozhodně není ochrana proti dálkově odpalovaným náložím IED.

      Je to opravdu takto jednouché. Pro pochopení tohoto prostého faktu není potřeba žádná raketová věda. Naopak tím, že nás tu pořád přesvědčuješ o opaku, vyvolá oprávněné pochybnosti, zda není diskuse s tebou jen nevratnou ztrátou času.

      Dále se dá zjistit, že elektro-optický systém CM202 slouží k vizuálnímu rozpoznání (identifikaci) cíle zachyceného radarem. Pro diskusi je ale nejzajímavější, že přenosný IED rušič Modi od firmy Sierra Nevada Corporation, prodělal speciální úpravy, aby mohl působit proti malým UAS (UAV), které by mohly ohrožovat jednotky USMC.

      https://www.facebook.com/13thM...

      https://youtu.be/IuTn4PC7p8o...

      2)

      Jak se všesměrovým rušičem rušit „autonomní“ dron?

      V první řadě je asi dobré připomenout, že označení autonomní dron je potřeba brát s rezervou jako PR. Označení bezpilotní prostředek (UAS) nebo dálkově pilotované letadlo (RPA) více odpovídají skutečnosti.

      UAS jsou závislé na komunikaci mezi dronem a pozemním řídícím střediskem. V první řadě je to přenos videa z dronu a informace o poloze dronu zpět na zemi. V případě použití UAS proti pohybujícími a manévrujícímu vojenskému plavidlu respektive uskupení plavidel je nezbytné, aby dron dostával kontinuálně řídící příkazy, jak manévrovat a kam natočit kameru. Dále může být dron 100% závislý na přijmu signálů ze satelitní navigace pro určení vlastní geografické polohy.

      Irán je považován za „velkovýrobce“ různých kategorií UAS. Není ale žádným tajemstvím, že značná část součástkové základny pochází od čínských firem a občas lze narazit na zprávu na odhalené pokusy přes prostředníky dostat do Iránu americké součástky.

      Dron ale není dálkově odpalovaná nálož IED, které čeká u cesty na odpálení rádiovým signálem:

      - Nad mořem je výrazný nepoměr mezí vzdáleností dronu k vysílači pozemní řídící stanice (vzdálenost?, vysílací výkon? typ antény?) a vzdáleností dronu k bránícímu se plavidlu. Vlastní dron má na palubě vysílač slabší než rušič na vozidle LMADIS.

      - Dálkově odpalovaná nálož IED čeká na krátký spouštěcí signál. Rušič IED proto musí pracovat jako širokopásmový rušič signálu na frekvenčních pásmech, o kterých je známo, že se k tomu používají. Na analýzu signálu není čas. Rušič musí s maximální možnou pravděpodobností zajistit, aby se signál nedostal k IED. Výsledek je jen logická nule nebo jedna. Nic mezitím.

      - Dron je ale něco úplně jiného. V první řadě se používají i další frekvenční pásma.

      - Dron kontinuálně oboustranně komunikuje v nějakém frekvenčním pásmu/pásmech, což umožnuje systémům REB, které tyto signály zachytávají a analyzují, omezit vlastní rušení selektivně jen nějaké na úžší pásmo. To při stejném vysílacím výkonu zvedne účinnost rušení oproti širokospektrálnímu. Samozřejmě rušená šířka pásma je dána tím, zda komunikační systém dronu používá jako protiopatření skokovou změnu vysílací frekvence nebo vysílá rozprostřeně v širokém pásmu.

      - Rušení dronu může být časově mnohem delší záležitost. Není to tak časově kritické jako IED. Systémy REB včetně adaptivního rušiče (viz výše), tak mají čas na adaptaci a během činnosti postupně zvyšovat svoji účinnost.

      - Při rušení dronu není potřeba dosáhnout 100% rušení signálu jako u IED. Stačí, aby byl narušen vlastní datový tok (předpokládejme digitální komunikaci). Při dostatečně velkém poměru chybných bitů v datovém toku se stane datová zpráva nesrozumitelnost. Čím větší počet vyvolaných chyb tím má rušič větší účinnost.

      - Ještě sofistikovanější metoda rušení je založená na poznání vlastního komunikačního protokolu donu. Díky znalosti algoritmů frekvenčních skoků nebo rozprostřeného širokospektrálního vysílání může REB rušič dramaticky zvýšit svoji účinnost jako selektivní rušič při stejném vysílacím výkonu.

      Shrnuto. Rušič v systému LMADIS bude zřejmě schopen dronům zkoušet rušit příchozí data, odchozí data a zcela určitě i signál z navigačních družic. Rušič byl původně zařazen do výzbroje USMC, aby čelil mikro a malým dronům, jaké se používají na bojištích typu Irák a Sýrie. Pokud je tedy pravda, co tvrdí americký tisk, tak nyní dokázal zarušit i neznámý iránský dron s pevnými křídly (Iránci ukazují záběry z typu Shahed 123).

      3)

      A kdyby to všechno nepomohlo? Na některých fotkách, které jsou v odkazech uvedených v článku, jsou vedle vozidla jsou podlouhlé kontejnery. V nich jsou střely FIM-92 Stinger jako „hard-kill“ řešení, pro případ, že „soft-kill“ REB opatření by nepostačovala. Inu LMADIS je protiletadlový systém.

      • Grugh
        02:35 21.07.2019

        Nebudu citovat prohlášení politruků nebo propagační materiály zbrojařů (a vyhnu se zkratkám). Půjdu na to metodou vědy pro laiky:
        1) Viděl jste některé vojenské rušiče? Obvykle mají stožár a směrové paraboly o ploše několika metrů čtverečních. Co má bugina Polaris (kromě radarů)? Několik prutových antén, navíc stíněných kovovým rámem s radary.
        2) Autonomní řízení v případě ztráty signálu mají i "čínské drony" z hračkářství.
        3) MODI je (téměř) všesměrový systém. Intenzita sférického záření klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Předpokládám, že Modi byl přizpůsoben aby dokázal zarušit nejběžnější typy dronů-hraček, jako je DJI Phantom, které jsou využívány skupinami typy IS nebo Taliban. Armádní dron není předpisy limitován na 100mW vysílacího výkonu (narozdíl od hraček typu Phantom).
        4) Pozemní ovládací stanice dronu i v amatérských podmínkách leteckých modelářů může být vybavena systémem směrového signálu se 2D sledováním řízeného objektu vychylováním antény. V jiném než hlavním směru mají tyto antény obrovský útlum.
        5) I amatérské drony bývají vybaveny diverzifikovanými anténami. Tj. jedna může být zarušená rušičem, u další může mít tento signál útlum 20-30dB (tj. např. 1000x nižší rušivý výkon). Kolmo vzhůru namířená prutová anténa např. nezaruší komunikaci s družicí.
        6) Dron se vyskytuje ve značné výšce na rozdíl od rušiče. Pozemní stanice bude opět přijímat signál z rušiče utlumený vlivem zemského povrchu. Vodní hladina (obzvláště slaná) tento efekt umocňuje.
        7) Rušič musí pracovat na více frekvencích a tím omezovat svůj vyzařovací výkon v jednotlivých frekvenčních pásmech. Typicky řízení probíhá na nižších frekvencích, přenost videa na vyšších. Pro rušič v rámci i malé flotily bude extrémně těžké rozpoznat řídící frekvence dronu od komunikačních frekvencí související s provozem a komunikací v prámci flotily.
        8) I běžné modelářské protokoly mohou mít vysílací periodu okolo 10ms. Přenášené rámce pomocí použitého kódování dokáží detekovat a v určitém monžství i opravovat chyby. Několik vypadlých rámců nevadí ani při potřebě řízení v reálném čase.
        9) Dron ovládaný na vzdálenost 30+km nepoužívá k řízení bežné užívané protokoly pracující v pásmu 2.4 nebo 4-5GHz. (Není to DJI Phantom ;-)) Rozpoznání komunikačního protokolu nemusí a zřejmě nebude fungovat.
        10) Stinger dron asi sundá. Ale od toho má loď jiné prostředky, než bednu s raketami na bugině. A hlavně by toto vítězství nebylo připisováno zbraním elektronického boje.

      • Starlight
        12:55 21.07.2019

        @Grugh

        Promiň, ale nejsi pozorný čtenář:

        1) Zatím jsi mi nevysvětlil, co bude dělat dron, když přijde o signál ze satelitní navigace.

        2) Iránský dron a komunikace s družicí? Můžeš mi to nějak vysvětlit, kde má Irán tu družici? Nebo si jen předplatil datový kredit na nějaké komerční telefonní satelitní síti?

        3) Pořád tě trápí velikosti a typ antén rušiče, vysílací výkony, výška letu, atd. Můžeš mi prosím prozradit o jakých vzdálenostech tady pořád hovoříš? Jediné co víme, že dron se přiblížil na cca 900 metrů a teprve poté byl zničen. Na jaké přesné vzdálenosti padnul, nevíme (pokud padnul zásahem tohoto systému REB, jak píší americká média), ale bavíme se tu o rušení ve vzdálenosti stovek metrů.

        4) Pořád tu plácáš slova armádní dron? Ty víš jaký iránský dron to byl? Jediné co bylo napsáno, že měl křídla. Jak byl veliký? Irán používá (vyrábí, kupuje) širokou škálu dronů. Přiblížit se k válečné lodi na 900 metrů?

        Buď s větším dronem, který má optiku s větším dosahem, udělali chybu, nebo to by nějaký levný prcek. Ten mohl být řízený i z mnohem menší blízkosti. Například z některého z iránských člunů v oblasti. Ve stejném okamžiku jako dron uskupení US NAVY totiž harašil iránský vrtulník (musel ho doprovázet americký vrtulník) a několik iránských rychlých člunů. Další typický den v dnešním Zálivu. Všichni se výstrahách vzdálili, jen dron se naopak přiblížil až moc.

        5) Ty víš, jaké komunikační technologie používá? Irán má sice leccos, ale je také desetiletí pod několika zbrojními embargy. To nejzajímavější je od roku 2010 embargo Spojených národů (UN), které musejí oficiálně dodržovat i takové státy jako Čína nebo Rusko.

        V praxi to znamená, že skutečně vojenské technologie nebo technologie dvojího použití tam musejí skrytě a pokoutně pašovat přes různé prostředníky. To má svoje kapacitní omezení. Takže používají Iránci na svých sofistikované vojenské systémy nebo spíše komerční technologie? A jakém dronu se bavíme v tomto případě?

        6) Ohledně identifikace frekvencí a komunikačních protokolů. Můj bože ty jsi ale zabržděný. To jako myslíš, že se USA a svět s tím dronem poprvé setkaly minulý týden? Celou dobu se ti tu snažím říci, že ty drony už Irán vyrábí nějaký pátek. Takže byl čas a prostor parametry jeho komunikačního systému zachytit a analyzovat. Včetně všech záložních frekvencí a protokolů. Jak už jsem opakovaně napsal, Iránci musejí často použít komerční součástky, jejichž parametry a možnosti jsou také známé.

        Nebo ty si opravdu myslíš, že malý přenosný rušič jako MIDO má nějaký sofistikovaný systém radiotechnického průzkumu? Nemá tento polní systém spíše náhodou maximálně jen naprogramované knihovny hrozeb a pro jejich automatickou volbu mu stačí jednoduchá detekční část, který se pokusí určit typ nebo skupinu typů hrozby? Tedy správný polní vojenský systém.

        7) Opět jsi při čtení nedával pozor. Kromě vozidla se senzory je tu druhá bugina se systémem velení a řízení systému LMADIS. To na letové palubě není, ale znamená to, že vozidlo umí komunikovat se svým řídícím stanovištěm. Jsme na vrtulníkové výsadkové lodi typu LHD, která má vlastní citlivé systémy radiotechnického průzkumu. Dostat případně informaci o typu hrozby k posádce vozidla s rušičem bude pak ten nejmenší problém.

        • Grugh
          22:01 21.07.2019

          Předem bych rád upozornil, že jsem získal inženýrský titul na Fakultě elektrotechniky ČVUT, moje profese se částečně dotýká fyziky a jako hobby mám letecké modelářství.

          ad 1) Záleží jak je naprogramován. Může pokračovat ve vodorovném letu, může kroužit. Může cokoliv. U modelářských přijímačů je běžná funkce failsafe, tj. modelář si určí, co bude stroj provádět při ztrátě signálu. Např. přijímač FrSky S6R (v ceně 840,- Kč) je vybaven gyroskopy a akcelerometry a není problém jej nastavit tak aby letadlo letělo vodorovně nebo kroužilo po oblouku s velkým průměrem. Předpokládám, že íránské drony jsou o něco vyspělejší než 10 let staré modelářské technologie.

          ad 2) Nevím jestli má nějakou družici. Říkám, co by se dělo, kdyby měl. Nedělo by se nic.

          ad 3) Tvar/směrovost, umístění nad terénem a vysílací výkon antény jsou v tomto naprosto zásadní. Nedají se nahradit žádným prohlášením politruka.
          Představ si že máš laser, ale svítíš všemi směry jako žárovka bez zaostření sadou čoček. Je rozdíl jestli jeho výkon zaostříš na 1 cm2 (0,0001 m2) nebo rozprostřeš na 1257 m2 (povrch koule o poloměru 10m). Ve vzdálenosti 100m to už bude 125664 m2. To je rozdíl intenzity 10^9. To je prostě fyzika a tu neukecáte.

          ad 4) Dosahy modelářských a běžně dostupných dronů jsou obvykle jednotky kilometrů a letové časy max okolo 30 minut. Ale např. tebou uváděný typ Shahed 129 má řídící dosah minimálně 200km a dolet 1700km. To není bežná technologie z garáže.

          ad 5) Je střídavě zatížen embargy, ale vyvíjí jaderné zbraně. Byl schopen sestřelit RQ-4A Global Hawk a RQ-170 Sentinel (že by prakem?). Takže nevím, jaké technologie používá, ale nepodceňoval bych je.

          ad 6) USA snad zatím nezveřejnily jaký typ dronu sestřelily, dokonce ani jeho velikost. Jen se pochlubily sestřelem a vyzdvihly vlastnosti mobilního prostředku pro elektronický boj. Stejně, jako to dělají vždy. (Sierra Nevada Corp. se může těšit na další kontrakt).
          Myslím, že bugina s Modi vůbec nemá ambice na "sestřelování" tohoto typů dronů a o jejich protokol se ani nezajímala. Nedá se věřit všemu, co se píše. USA tvrdí, že Phalanx CIWS je schopen sestřelovat rotačním kanónem hypersonické kluzáky (5000+km/h). Viděl jsem videa, kde mu to pořádně nešlo ani proti cíly v podobě rychlého člunu (20-40km/h).
          Komunikační protokol je věc firmwaru, není závislý na "použité komerční součástce". Vlastní přijímač nebo vysílač (nebo třeba bluetooth modem) se dá vyvinou i garážových podmínkách. To že znáte parametry použitého procesoru nebo třeba ccd kamery, vám nijak nepomůže. (Mimochodem jak je vlastně znáte, když jsou tajně propašovány?)

          ad 7) Je úžasné, jak víte co jsem dělal nebo nedělal. Ale soustřeďte se na zapojení vlastního úsudku místo papouškování toho, co se vám kdo snaží nakukat. Bugina na palubě se nespojí s buginou uvnitř ocelového kolosu (leda drátem nebo optikou). A hlavně by to ničemu nepomohlo.

          A máte pravdu. Loď má mnohem sofistikovanější a hlavně výkonější systémy než malou buginu s prutovou anténou a systémem rušení, který za normálních okolností nosí na zádech voják a funguje z baterie.
          https://www.sncorp.com/press-r...
          Kontrolní otázka: Jaká je rezonanční frekvence molekuly vody? Přece taková, jakou používá mikrovlnka, tj. 2,4GHz - mimochodem nejpoužívanější modelářská frekvence. Osobně nosit Modi na zádech, tak bych si vzal kovovou helmu (i za cenu zhoršení účinnosti systému) nebo před použítím sundal ze zad. Přece jenom ta intenzita v 10 cm bude milionkrát větší než u dronu vzdáleného 100m.

        • Grugh
          20:18 22.07.2019

          Ad 2) Írán vyslal první družici v roce 2005.
          V roce 2008 otevřel vlastní kosmické středisko a z něj v roce 2009 vyslal do vesmíru první družici vlastní výroby.
          Od té doby uplynulo 10 let!
          http://www.b14643.de/Spacerock...

  • PavolR
    20:50 19.07.2019

    V konečnom dôsledku ten dron nedal dole USS Boxer, ale bugina Chucka Norrisa. :-)

  • lemkin
    19:32 19.07.2019
    • (10)

    Mají k tomu Amíci nějaké video? Irán tvrdí, že jim nic nechybí....., takže i kdyby nakrásně nějaké to vznášedlo sundali, tak kdo jim to uvěří?

    Mno a pak taky co dělá námořnictvo v téhle oblasti, břehy USA jsou přeci jinde......., tak trochu mi ta rozpínavost USA začíná lézt krkem a to Arabáče zrovna 2x nemusím.

    • PavolR
      19:40 19.07.2019

      To isté čo iné námorníctvá - napr. britské, indické, občas činske ... a iste si aj Rusi želajú, aby im tam niečo doplávalo. ;-)

    • Dovi
      21:21 20.07.2019

      Možná zkuste popřemýšlet proč tam jsou. A zkuste si připustit že tam jsou i kvůli vám. Nebo vy si umíte sehnat ropu levne? A nebude vám vadit když se všechno okolo vás podstatně zdraží? A tím nemyslím jen benzín do auta

  • Majky221
    18:53 19.07.2019

    Človeku by sa mohlo zdať ,že v tom Iráne všetci neťahajú za jeden povraz. Podľa mňa ten dron patril revolučným gardàm a tie sa predsa nemôzu priznať ,že im americkí démoni niečo zostrelili .A minister v New Yorku otom nemusí ani tušiť rovnako ako stým tankerom. Ministerstvo zahraničia prišlo s diplomatickou verziou incidentu ale fanatici od gárd prišli so svojou.. Ak niekto rozpúta vojnu tak to budú práve: Sepáh-e pásdárán-e enqeláb-e islámí, doslova (Armáda strážců islámské revoluce)

  • infi
    18:10 19.07.2019

    Mě by zajímal význam "pirátských lebek" na tom AH-1Z...Když takhle lítají u pobřeží cizí země, moc jim to na jménu nepřidá.

    • PavolR
      19:02 19.07.2019

      V 2009 sa plavidlo zúčastnilo protipirátskej operácie pri Somálskom pobreží. No a je všeobecným zvykom posádok maľovať si jednotlivé víťazstva znakom prislúchajúcim porazenému protivníkovi. ;-)

      • infi
        19:05 19.07.2019

        diky za vysvetleni, nejak jsem si to nemohl spojit. Nenapadlo by mne, ze by se nekdo trema gumovyma clunama chtel chlubit pres 10 let :)

        • PavolR
          19:30 19.07.2019

          Väčšina vrtuľníkov si za celú dobu služby neškrtne - aj tento mal iba šťastie, že bol v správnom čase v službe. ;-p Mňa pôvodne tiež nenapadlo, prikladať tomu značeniu význam.

      • Grugh
        11:21 20.07.2019

        Nebyli ze strany USA jediními zadrženymi somálskými piráti ti, kteří zaútočili na USS Ashland v roce 2010 s cílem jí obsadit? ;-)

  • Refael
    16:37 19.07.2019

    Tady v Izraeli proběhla zpráva, že v noci na pátek "někdo" letecky vyhodil do vzduchu základnu Hizballáhu v severním Iráku s balist.raketami íránského původu. Byla zasažena nákladní auta s raketami. Při úderu zemřelo několik členů doprovodu z Hizballáhu a íránských Republikánských Gard.

    Iraqi militias bombed by unmanned aircraft, one killed - security sources https://www.jpost.com/Middle-E...

    • saracen1
      17:23 19.07.2019

      Kto to tak asi mohol byť ?????
      Že by medveď ????

    • RiMr71
      18:44 19.07.2019

      Výborná práce! Jen tak dál!

    • Grugh
      11:31 20.07.2019

      V článku se píše, že dron shodil granát, který zranil nejméně dva lidi a jednoho zabil. O náklaďácích s raketama tam není ani zmínka. O Hizballahu nebo Republikánských gardách také ne.

  • Luky
    16:27 19.07.2019

    V první půlce článku stojí:...dopravní vrtulníky UH-1Y Viper, útočné vrtulníky AH-1Z Venom
    Vím, že ty stroje od Bellu v redakci moc nemusíte, ale tohle si nezaslouží :)

    S pozemní technikou na palubách operují i ve světě. Onehdá cvičili Egypťané na ex-Rossia Mistralech ve středomoří s uvázanými HMMWV Avenger.

  • givicz
    16:01 19.07.2019

    Souboj nervů v Perském zálivu. Nad válečnou lodí se málem střetl vrtulník Íránu a USA
    https://zpravy.aktualne.cz/zah...

    • Riiiederner
      12:09 22.07.2019

      Jak už se tu psalo reakce na přiblížení vrtulníků íránu jak moc na mále to bylo by se dalo posoudit z videa jestli nějaké je...

  • Míša
    15:54 19.07.2019

    Teď otázka, komu je věc více ku pomoci.

    Iránci mohou tím dát najevo svoji schopnost se přiblížit a zaútočit na plavidlo a ohrozit tak kupříkladu provoz na CVN. Opačně ale mohou nabídnout protistraně šanci se na takový útok po tomto incidentu lépe připravit.

    • Miroslav
      16:44 19.07.2019

      Prirovnal by som to k tomu ako keď strkáš palicou pomedzi plot za ktorým je pes, ale za ktorý liezť nebudeš lebo víťaz by bol jasný. Irán síce provokovať bude ale útočiť nie. Vedia, že zaútočiť na loď USA by znamenalo ich koniec. Možno by sa im podarilo takú loď potopiť ale v konečnom dôsledku by viac stratili.

      • palo satko
        17:59 19.07.2019

        Až na to, že ten "čo strka palicu cez plot" su Američania. Toto sa udialo vo vodach Kalifornie

        • harambe
          22:13 19.07.2019

          V takom prípade by už američania cez plot preskočili, príležitosť už mali 1 dobrú keď im zostrelil Irán dron v medzinárodných vodách,,

          • otecko
            10:37 20.07.2019

            pokud se člověk dívá na mapu, tak mezinárodní vody v Hormuzkém průlivu nejsou, je rozdělen na vody iránské a Ománu. Takže bych to viděl, že buď byl v ománských či iránských vodách, ale ne mezinárodních. Jaký režim palvby tam ale platí by mne zajímalo.

          • Grugh
            12:06 20.07.2019

            USS Vinceness z Íránských výsostných vod sestřelil Íránský civilní airbus v Íránském vzdušném prostoru (let Iran Air 655). Zemřelo tehdy téměř 300 lidí a je to v první desítce leteckých katastrof.
            USA se ani neomluvili (George Bush sr. omluvu přímo odmítl) a kapitán lodi po vyšetřování dostal vysoké vyznamenání (Řád záslužné legie) za příkladnou ochranu posádky. Celá posádka dostala stuhu za bojové nasazení.
            Soudu u Mezinárodního tribunálu v Haagu se trikem vyhnuli.

          • asdf
            20:36 20.07.2019

            Otecko > Mne to nevychadza. Podla wiky je najuzsie miesto siroke 54 km. Teritorialne vody su 12 namornych mil od pobrezie. Co je nejakych 22.2 km. Takze medzinarodne vody su tam siroke okolo 9.6km. Takze medzinarodne vody tam su.

          • Grugh
            01:04 21.07.2019

            Mezi Ománským ostrovem As Samala a Íránským ostrovem Larak je to pouhých 38km. Tam nikdo mezinárodními vodami nepropluje.