Americké tanky budoucnosti: Klíčem je mobilita a údržba

Americké tanky budoucnosti: Klíčem je mobilita a údržba
M1A2 Abrams / US Army (Zvětšit)

Výzkumný a výukový institut Modern War Institute vydal dva články o problematice nasazení mechanizovaných jednotek. Dle kapitána Harrisona Morgana je kvůli problémům s údržbou a s omezenou mobilitou nutné zavést lehčí a mobilnější obrněná vozidla. Naopak kapitán Kevin Zhang varuje před ústupem od silně chráněných vozidel a navrhuje investice do infrastruktury, která podpoří mobilitu a provozní udržitelnost současných tanků a bojových vozidel pěchoty (BVP).

Morgan: Lehké s mobilní tanky

Současný koncept hlavních bojových tanků MBT (Main Battle Tanks) se v případě americké armády (US Army) od druhé světové války nezměnil. US Army sází na těžce pancéřovaná, skvěle vyzbrojená a technologicky vyspělá bojová vozidla se skvěle vycvičenou posádkou. Tento koncept naplno ukázal svou sílu během operace Pouštní bouře (1991) a Trvalá svoboda (2001).

V očekávaném multidoménovém boji však vojenské jednotky čekají jiné problémy, než ve zmíněných dvou kampaních. V multidoménovém boji, a to zejména díky pokroku v síťových technologiích, se setřou rozdíly mezi pěti bojovými doménami (země, vzduch, moře, vesmír a kyberprostor) ‒ činnost v jedné doméně výrazně ovlivní situaci v další doméně. Například pozemní síly se svou protivzdušnou obranou (PVO) a zbraněmi dlouhého dosahu mohou letectvu pomoci vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu ve vzduchu nebo námořnictvu na moři.

Letouny, pozemní PVO, prostředky kybernetického boje, senzory ve vesmíru (a stovky dalších vojenských systémů) budou v multidoménovém boji tvořit sesíťovaný bojový systém, který v reálném čase povede koordinovanou bojovou činnost.

V multidoménových válkách budou, jak upozorňuje Morgan, mimo jiné silně zranitelné zásobovací linie, které bojujícím jednotkám dodávají palivo, mazivo, munici, proviant, náhradní díly, servisní podporu ale i posily.

Morgan, v souvislosti s nástupem multidoménového boje, u současných amerických mechanizovaných jednotek vidí dva základní problémy ‒ údržbu a mobilitu. Pro US Army je údržba obrněné techniky klíčovým problém z prostého důvodu ‒ 70 tun těžký tank Abrams a 30 tun těžké BVP Bradley vyžadují mnohem náročnější údržbu, než 50 tun těžký tank T-90 nebo 20 tun těžké BVP BMP-3. Jednotky zajišťující údržbu tak musí být decentralizovány a rozptýlené po celém bojišti, ideálně co nejblíže k místům bojů.

Nasazení těžkých obrněných vozidel má údajně smysl na bojišti, kde lze zajistit nadřazenost v každé doméně. To však nemusí platit ve složitých a chaotických bojištích budoucnosti, kde se stírají všechny myslitelné hranice, ať už hranice mezi doménami nebo hranice ve smyslu pevně dané frontové linie.

Druhou věcí je mobilita. US Army na rozdíl od Číny nebo Ruska musí řešit dopravu bojových jednotek na velké vzdálenosti, například do Pobaltí nebo východní Asie. Autor jako příklad uvádí 100 km široký koridor Suwalki, který spojuje Polsko s Pobaltím. Tímto koridorem vedou pouze dvě silnice, z toho pouze po jedné je možné přepravovat plně vyzbrojené tanky Abrams a BVP Bradley. Další obrovskou výzvou je zásobování palivem ‒ tanky Abrams na pochodu potřebují palivo každých osm hodin. Samozřejmě to klade značné nároky na logistiku a především na ochranu zásobovacích konvojů před palbou nepřítele.


Jediný způsob, jak zajistit přesun velkého množství těžké obrněné techniky na velké vzdálenosti, je železnice.

Stejně tak je problém použít železnici, kvůli rozdílnému rozchodu evropské železniční sítě (Polsko) a sovětské širokorozchodné (Pobaltí). Problém tedy je, že evropské státy k zajištění přepravy současných těžkých mechanizovaných jednotek přes své území musí investovat miliardy dolarů na posílení robustnosti silnic a železnic. Ostatně NATO otevřené mluví o tom, že zajištění přesunu těžké bojové techniky po Evropě je nyní hlavním úkolem Aliance při zajištění bezpečnosti východního křídla.

Právě v oblasti mobility mají ruské síly značnou výhodu. Ruská obrněná vozidla nejsou tak odolná, ale jsou lehčí a méně náročná na palivo, což umožňuje Rusům rychle nasadit masivní bojové síly, ostatně jak to podle Morgana ukázalo cvičení Západ 2017. Mobilitu Rusů podporuje i specializované Železniční vojsko s 28 500 vojáky.

Morgan dále upozorňuje, že vozidla Stryker, Bradley, Abrams ani Humvee nejsou obojživelná, což nebyl problém v Iráku a Afghánistánu, ale jistě to bude problém při nutnosti zajistit transport vojsk křížem přes evropský kontinent. Ostatně v případném boji vysoké intenzity, při nasazení zbraní dlouho dosahu, se dá očekávat zničení těch mostů, přes které vedou hlavní silniční a železniční tahy.

Řešením jsou údajně menší a lehčí obrněné platformy, které si udrží ničivost současných tanků (nebo BVP), ale budou velice mobilní a zároveň snadné na výrobu a údržbu. Klíčovou technologií takových vozidel je nabíjecí automat a s tím související snížení počtu členů posádky na tři nebo dokonce dva vojáky. Ve dvoučlenné posádce bude velitel zastávat funkci střelce a také nouzového nabíječe (při poruše automatu). Takové vozidlo musí získat širokou míru automatizace a prvky umělé inteligence, aby velitel nebyl zahlcen úkoly (viz kritika Zhanga).


Přemístění tanků Abrams z podvalníků nákladních tahačů na železniční vagony.

Menší a lehčí platforma si vyžádá menší nároky na údržbu, palivo a zároveň je méně demaskující. Současně nižší hmotnost umožní vytvářet obojživelná vozidla, používat mnohem více mostů a ulehčí transport po železnici / silnici.

Podle autora také menší počet členů vozidla umožní experimentovat s novými obrněnými formacemi v rámci obrněných brigád ABCT (Armored Brigade Combat Team). Například lze v tankové četě zvýšit počet vozidel na šest až osm, místo současných čtyř tanků Abrams, případně přidat čtvrtou četu do tankové roty. Připomeňme, že současná tanková rota US Army ma 14 tanků, po čtyřech tancích ve třech četách plus dva velitelské tanky roty.

Dalším doporučením je nasazení bezosádkových bojových vozidel a dronů na úrovni čet, s cílem provádět sledovací, průzkumné a zpravodajské (ISR) operace nezávisle na velení roty. Právě širší nasazení dronů umožní četě nebo družstvu rychle přijat rozhodnutí, jak vymanévrovat nepřítele ‒ podle Morgana klíčová dovednost v multidoménových operacích.

Autor přiznává, že u lehčích platforem existují nevýhody a výzvy k řešení. Avšak například v otázce palebné síly dodává, že pokud větší počet vozidel v četě spolu s pokročilejším typem zbraní překoná současné kanony ráže 120 mm, tak rozhodnutí je jasné. Dále pokud více rozptýlené menší platformy s dalšími sesterskými vozidly chráncí křídla mají lepší šanci na přežití na budoucím bojišti (něž současné tanky), tak rozhodnutí je opět snadné.

„Nadále spoléhat na velká a těžká vozidla, které dominovala v operacích typu Pouštní bouře, v kombinaci s implicitním, ale neprokázaným předpokladem, že v další válce bude možná celková ekonomická mobilizace jako v druhé světové válce, existuje hrozba vojenské irelevance na budoucím multidoménovém bojišti. US Army musí uvažovat o akvizici a o výcviku na lehčích vozidlech s menšími posádkami, což povede k větším taktickým formacím na úrovni čet a na úrovni družstev, a to společně nárůstem integrace bezosádkových vozidel na úrovni čet. Tím se sníží požadavky na údržbu a současně se zvýší mobilita, ničivost a celková schopnost bojovat a vyhrát na bitevním poli zítřka,“ uzavírá svůj článek Morgan.


Složení tankové roty americké armády; větší foto / US Army

Zhang: Učme se z minulosti

Kevin Zhang v druhém článku Morganovi oponuje, protože přechod na menší a mobilnější platformy údajně vytvoří ještě více problémů.

Údržba patří mezi hlavní problém všech mechanizovaných jednotek kdekoliv na světě, nota bene u US Army, která má největší poměr vozidel na počet vojáků ze všech armád světa.

Zhang upozorňuje, že v roce 2006 vytvořené smíšené prapory CAB (Combined Arms Battalion) v rámci ABCT, které kombinují dvě tankové roty (Abrams) a jednu rotu mechanizované pěchoty (s BVP Bradley), již nyní mají pod kontrolou vlastní jednotky údržby, které údajně dokáží zajistit většinu oprav bojové techniky. Jen v extrémním případě se musí poškozená nebo porouchaná vozidla posílat na specializovaná místa údržby.

Současné nasazení v Afghánistánu a Iráku je řešeno pomocí předsunutých operačních základen FOB (Forward Operating Base), kde také probíhají opravy poškozené nebo porouchané techniky. Údajně ale jde o odchylku od doktríny US Army a od toho, jak jsou trénovány jednotky ABCT. Jednoduše již nyní je údržba dostatečně decentralizovaná, tedy naopak tvrzení Morgana.

Zhang uznává, že údržba obrněné techniky vyžaduje obrovské finanční a lidské zdroje, ale tyto náklady je nutné vždy poměřovat s tím, jaké schopnosti současné obrněné jednotky nabízejí.

Co se týče mobility, tak těžké pancéřování a technologická vyspělost tanků Abrams nebo BVP Bradley má své velmi dobré důvody. Úkolem těchto vozidel bylo v dobách Studené války zadržovat početnější sovětské mechanizované jednotky a získávat prostor a čas, dokud NATO nezíská absolutní nadvládu na moři, ve vzduchu a dokud nedorazí hlavní mobilizované síly.


Přeprava tanku Abrams pomocí letadla C-17 Globemaster III.

Stejná situace dle autora druhého článku platí při obraně Pobaltí, tedy že menší počet těžce pancéřovaných a technologicky vyspělých vozidel musí dostatečně dlouho zadržovat velký počet mechanizovaných jednotek nepřítele.

Podle Zhanga je jediný rozdíl v tom, že studenoválečný prostor Fulda Gap nahradilo Pobaltí, ale principy zůstávají stejné. Fulda Gap označuje prostor mezi Frankfurtem nad Mohanemem a hranicí německých zemí Hesensko a Durynsko. Podle plánovačů NATO právě v prostoru Fulda Gap měla vojska Varšavské smlouvy zaútočit na západní Německo.

Nasazení těžkých obrněných formací představuji velký logistický problém, ale základní otázka je, zda se bez těchto těžkých vozidel objedeme. Zhang jednoznačně říká ne.

Zhang také upozorňuje na axiom, podle kterého nejlepší nástroj na zničení tanku je jiný tank. Tanky mohou být samozřejmě ničeny také bitevními letadly nebo vrtulníky. Avšak v boji s rovnocenným protivníkem s pokročilou PVO, s pasivní a aktivní ochranou tanků, se účinnost vrtulníků a letadel výrazně omezí. Tank tedy není nejlepší věc, která může zničit jiný tank ‒ je to jediná věc, která může spolehlivě zničit jiný tank.

Autor tedy varuje, že spíše než investice do lehčích tanků je nutné investovat do prostředků a infrastruktury zvyšující mobilitu současných tanků Abrams a BVP Bradley.

Zhang také nesouhlasí se zavedením nabíjecího automatu ‒ menší počet vojáků zhorší situační povědomí posádky a ztíží schopnost posádky provádět opravy a údržbu svého vozidla.


Vyproštění uvízlého tanku Abrams pomocí vyprošťovacího pásového vozidla Hercules.

Pro sovětské tankové jednotky budované s ohledem na očekávané vlastní velké ztráty, s ohledem na braneckou armádu a pro operace v masovém měřítku nejsou výše uvedené nevýhody problém. Při současné doktríně americké armády ale menší počet členů posádky v tanku způsobí dle Zhanga jen problémy.

Autor upozorňuje na operaci Barbarossa, kdy německé jednotky zničily tisíce sovětských tanků. Tehdy Sověti zjistili, že velitelé nemohou současně ovládat své formace, manévrovat s vlastním vozidlem a vyhledávat cíle, takže rychle doplnili posádky tanků o nabíječe.

Zhang se ptá, proč tedy BVP Bradley nevybavit tankovým kanónem a mělo by být po problémech. Takové vozidlo ale nikdy nemůže mít ničivost a odolnost tanků.

Zhang se také kriticky vyjádřil k nápadu zvýšit počet vozidel v četě. Současné ozbrojené průzkumné čety mají sice šest obrněných vozidel, ale jejich úkoly jsou jiné od tankové čety se čtyřmi tanky. Od velitele tankové čety se očekává schopnost provádět manévry s četou, podávat hlášení veliteli roty, velet vlastnímu tanku a sloužit jako návodčí pro nepřímou palbu (dělostřelectvo, minomety). Podle Zhanga jde ale zřejmě o maximum, co je schopen mladý nadporučík (tedy velitel čety) zvládnout.

Početnější četa tedy má být těžkopádně manévrující prvek, který řádně nevyužije své schopnosti, protože nemá dostatek lidí (velitelů) a potřebné zdroje. Dle Zhanga je tedy přechod k lehčím vozidlům rizikovým krokem, který nezohledňuje těžce nabyté zkušenosti z minulosti, co hůř, hrozí opakováním minulých chyb s těžkými následky. US Army jednoduše potřebuje vozidla s vyváženou mobilitou, odolností a ničivostí.

Zdroj: Modern War Institute, Modern War Institute

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

M1A3 Abrams: Nová generace amerických tanků

Po roce 2020 americká armáda (U.S. Army) začne s vývojem tanku M1A3 Abrams - již třetí generace ...

Bitva o Mosul: M1 Abrams vs. ruská střela Kornet

Před několika dny ruskými médií proběhla zpráva o zničení iráckého tanku M1 Abrams ruskou střelou ...

Aktivní obrana Trophy pro americké tanky Abrams

Americké ministerstvo obrany dalo konečně souhlas k instalaci izraelského aktivního obranného ...

Budoucnost amerických obrněných vozidel: Od M1A3 Abrams po NGCV

Americká armáda (US Army) počítá s vývojem zcela nových bojových obrněných vozidel, od robotických ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • ARES
    19:47 16.01.2019

    Svatoslav
    Pro 125 mm TK 2A82 mají nový automat nabíjení. Lze předpokládat, že karusel umožní uložení projektilů o délce do 900 mm.

    Hoření prachové náplně se reguluje, aby se nepřekročil či dosáhl zadaný maximální tlak plynů, tvarováním prachového zrna. Tím se upravuje hořící povrch prachových zrn. Drobná zrna - velký povrch hoření - vysoký tlak, a naopak.

    • Slavoslav
      21:34 16.01.2019

      nj, je to konstrukcia karuselu, nie kanona ak sa o tom bavime

      ano tvarovanim zrna sa da vselico docielit. Ale k myslienke co ci predostrel by si potreboval silne progresivne horiaci prach. A keby nieco take bolo mozne vyrobit uz davno by to niekto aplikoval. Tym by si totiz udrzal vysoky tlak na vacsej dlzke hlavne bez prekrocenia maxima a vyrazne by si zvysil impulz udeleny strele. Nehovorim, ze tam nebude nejake zlepsenie, ale tiez sa bavime o jednotkach percent kdezto priemer hlavne ti prida desiatky percent.

      vid moj prispevok na tuto temu i ked zjednoduseny v inej diskuii:

      https://www.armadninoviny.cz/1...

  • ARES
    18:51 16.01.2019

    Samotné prodlužování hlavní TK při zachování parametrů náboje (hmotnost projektilu, hmotnost prachové náplně, objem nábojové komory) nepřinese potřebné zvětšení úsťové rychlosti projektilu, jak by se očekávalo. Příklad: Prodloužení hlavě z 55 ráží na 65 ráží (o 18 %) zvýší úsťovou rychlost projektilu cca do 6 %, tj. z 1400 m/s na 1480 m/s.
    K dosažení efektivního zvětšení počáteční rychlosti projektilu s prodlužováním délky hlavně se tak musí zvětšovat hmotnost prachové náplně a s tím i objem nábojové komory, aby se zachoval expanzní poměr hlavně v optimálních mezích. Tím se rovněž garantuje, že maximální tlak v hlavni nepřekročí přípustné hodnoty z hlediska její pevnosti.
    Náboje pro TK ráže 120 mm jsou řešeny jako jednotný náboj. Zvýšení počáteční rychlosti projektilu prodlužováním délky hlavně není tak zcela efektivní z hlediska balistiky, neboť nelze adekvátně zvětšit objem nábojové komory a hmotnost prachové náplně, protože to limitují standardizované rozměry nábojnice. Proto se ke zvýšení palebné síly TK uvažuje zvětšení ráže TK na 130 mm a tím optimální balistické řešení hlavně. To znamená i zavedení nového typu tankové munice.
    Naproti tomu dělený náboj pro 120 mm TK 2A46 umožnil zvýšit hmotnost prachové náplně k zvětšení počáteční rychlosti projektilu pro 2A82 při dodržení podmínek optimálního balistického řešení hlavně, aniž by bylo třeba zvětšit ráži TK. Tím se rovněž umožňuje používat již zavedenou 125 mm tankovou munici i u 2A82.

    • Slavoslav
      19:04 16.01.2019

      zvysenie prachovej naplne pri rovnakom kalibry a len predlzenej hlavni je osemetna vec. Znamena to, ze v kazdom okamihu ti tam bude horiet viac prachovych zrn, bude sa generovat rychlejsie a viac plynu a tym padom ti stupnu maximalne tlaky. Preto nemci pri L55 zvysili aj maximalny povoleny tlak. No i to nejde do nekonecna kedze ta budu limitovat materialove obmedzenia hlavne. Riesili by to az kanony na pohonu zmes ktoru by si vedel davkovat pocas vystrelu vstrekovanim do komory.

      130 tka by mala pri dlhej hlavni rovnaky problem, ale tam vdaka vyssiemu priemeru dostanu potrebny vykon aj pri kratsej

      a 125 u rusov ma iny problem a to dlzkove obmedzenia karuselu kde nemozu tak laborovat s dlzkou strely

  • Proxy
    20:23 14.01.2019

    Moc nevěřím, že se už blížíme automatizaci dostatečně pro nejen snižování posádky, ale i zvyšování velikosti bojových skupin. Pokud ruční nabíjení nebude pořád mít výhody plácnu jako ruční převodovka, tak automat je celkem nevyhnutelný. Automatizace umožňující dvouosádkový MBT mi přijde spíš jako věc příštího století, navíc jen krůček od bezosádkových tanků.

    USA ve svých válkách cpou peníze všude možně, většinou k nákupu vlastní techniky. Kdyby jim ale doopravdy šlo o rozšíření prostředků koalice o plovoucí techniku tak by mohli sponzorovat právě malé země NATO – třeba K21, K 2 nebo Type 10 by řada zemí využila, ale to nejsou americké výrobky…

    • Jirosi
      22:37 14.01.2019

      Pokud dojde k navýšení ráže, tak opravdu je nevyhnutelný. Ono, i dnešní tanky by ho převážně mohli mít. Jen je otázkou zda bez změny ráže, jít do tak masivní modernizace.
      4.tý člen může zastávat i jiné funkce, od operátora přídavné výzbroje nižší ráže, po operátora dronu, elektronického boje, atd.
      Stejně tak stále zůstávají biologické omezení posádky, někdy musí spát, atd.

      • jj284b
        16:08 15.01.2019

        nemyslim si ze navysenie raze je potrebne.. XM360 ma ustovu energiu 17MJ... pricom stara M256 mala ustovu energiu len 10-11MJ.. viditelne je mozne vykon dela zvysit pouzitim modernych materialov a vylepsenou konstrukciou hlavne ustovej brzdy atd.. Ak si vezmeme ze M256 dnes pri pouziti M829A4 dokaze prerazat cez 900mm RHAe tak s XM360 to bude ovela viac...

        Prechadzat na 130mm ma zmysel mozno pre Nemcov, ktori nechcu pouzivat APFSDS z ochudobneneho uranu. no aj tam by si podla mna pomohli viac ak by len zaviedli modernejsie delo na technologickej urovni XM360...

        • Jirosi
          17:13 15.01.2019

          jj284b: Pleteš si energii výstřelu ze schopností penetrátoru tuto energii využit. To jsou dvě různé věci.

          Bavíš se o dvou státech v NATO, a jakou munici využívá ten zbytek? Případně jak moc chtějí státy, kde by se boj odehrával souhlasit z nasazením u cizích tanků na svém území...

          • jj284b
            18:27 15.01.2019

            nie, nepletiem, XM360 ma vyssi balisticky vykon ako M256. je mi uplne jasne ze zvysenie priebojnosti sa nezvysi linearne, no dost zaujimave zvysenie tam bude.

            a co sa tyka tych dvoch statov - ziaden stat NATO nepouziva US APFSDS tankovu municiu.. za prve nechcu pouzivat ochudobneny uran, za druhe, ich tanky tu municiu ani nie su schopne pouzit (nemecke delo L55 nemoze pouzivat M829Ax municiu, lebo ta nadmerne zatazuje hlaven dela a sposobuje mu znizenie zivotnosti co bol btw aj hlavny dovod preco US nepresli na L55)

          • Jirosi
            19:29 15.01.2019

            Takže to není problém jen Německa, ale celého NATO kromě USA...

            Pleteš. Udáváš výkony děla.
            Ale tankové kanony se hodnotí dle průbojnosti jimi používané munice. Tedy schopnosti penetrovat nepřátelský tank. Nikoliv podle výkonu děla.
            Ruské děla jsou také výkoná, ale omezena délkou dělené munice.

          • jj284b
            07:39 16.01.2019

            bs.. ako chces potom porovnavat dela ked moze kludne pouzivat rozlicne typy municie? napr 2A46 v 1968 malo k dispozicii BM-9 s 250mm RHAe na 2km, no uz v 1970 dostalo BM-15 s 330mm, a v 1978 BM-26 s 400mm RHAe.. pritom stale slo o to iste delo..

            Ked chces porovnavat dela, musis sa pozriet na ich priame parametre, a nie na parametre municie.. alebo chces tvrdit ze Americke M256 je vykonnejsie delo ako nemecke L55 len preto ze M829A4 prerazi viac panciera ako DM63?

          • Jirosi
            09:43 16.01.2019

            jj284b: Ty hodnotíš cestu, já cíl.
            Cíl je zničit nepřítele, ne mít dělo z největší energii.

          • Slavoslav
            10:03 16.01.2019

            bolo to v zlom vlakne

            no len to navysenie kalibru ktore si spominal a na ktore reagoval je prave kvoli vykonu (energii) kanona takze ma pravdu.

            i ked je otazna hmotnost aj pri tak vykonnej 120 tke kde hmotnost hnacej naplne pravdepodobne slusne narastie

          • Jirosi
            10:26 16.01.2019

            Podle mně je to spíše z nemožnosti vytvořit účinnější penetrátor. Jinak by stále pokračovali touto cestou.

          • Slavoslav
            10:32 16.01.2019

            a co by ten penetrator obmedzovalo pri sucasnom priemere hlavne? Do hrubky rast moze, tak ci tak nevyuziva celu plochu hlavne a do dlzky tiez nic nebrani predlzovat stavajucu 120 mm municiu. I ked samozrejme zo starych kanonov by ju strielat neslo, ale to ani novu 130 tku

            A nemci ako jj284 pisal predlzuju hlavne a spekuluju o zvacsovani kalibra prave kvoli tomu, aby pre svoju municiu ziskali viac energie kedze nepouzivaju DU ako USA ktorym staci aj povodna 44-ka.

            Municia ti spravi vela, ale vykonnovu obalku urcuje kanon a to co zvladne

          • Jirosi
            11:27 16.01.2019

            Pokud ti roste průmět střeli, klesá ti dopadový tlak. Štíhlejší střela je lepší.
            Když se srovnáš APDSFS (bez uranu), tak výkonost stoupá prodlužováním délky a snižováním průměru. Poměr těchto dvou je dán limitem dopadu, aby se projektil nerozlomil. Obě tyto hodnoty už dosáhli maxima pro 120mm dělo.
            Takže další zvýšení energie by ti nepřineslo požadované zlepšení.
            Pokud začneš zvětšovat průměr, aby ti rostla hmotnost. Tak potřebuješ zvětšit i délku střely. No a tady nastupuje úvaha o zavedení "větší ráže". Tedy udržení poměru štíhlosti/délky, ale přitom zvýšení hmotnosti střeli, a teprve když máš těžší střelu nastupuje problém, z nedostatkem energie pro její vystřelení.

            Tohle není soutěž vystřelit z děla největší energií, nebo nejvyšší rychlostí. Ale o to jak efektivně zničit nepřítele.

          • Slavoslav
            11:38 16.01.2019

            sice dlhy elaborat ktory ale neodpovedal na zakladnu otazku

            co brani pri sucasnom priemere kanona 120 mm zvacsit priemer penetratora a predlzit jeho dlzku tak aby tam zostal zachovany ten pomer?

            a jednu unavnu debatu o tankvych kanonoch som tu uz mal takze: Ano je to sutaz o to vystrelit co najefektivnejsi projektil s co najvacsou energiou s tym, ze vysledna ucinnost je kombinacia oboch. Ale obalku urcuje vykon kanona.

          • Jirosi
            12:29 16.01.2019

            Kdyby to fungovalo, neměli bychom tanky 120/125, ale jen 100/105. A tanky by vozil více levnější munice.

          • Slavoslav
            12:45 16.01.2019

            zeby bol ten priemer dany co ja viem? no napriklad pozadovanym vykonom?

            plocha rastie kvadraticky a tym aj sila urychlujuca strelu. To je zaklad na ktorom su postavene vsetky podkaliberne naboje

            btw aka uvaha ta viedla k tej 100/105 mm kombinacii?

          • Jirosi
            13:18 16.01.2019

            Tohle byla historické paralela, kdy se místo zavedené 105 (neprodloužil náboj) se přešlo na 120. U východního bloku 100/125.
            Ty popisuješ vysvětluje sílu výstřelu. Podkaliberní střeli využívají ten efekt obráceně. Menší průměr = větší síla dopadu.

          • Slavoslav
            13:50 16.01.2019

            tak ta historicka paralela ukazala, ze absolutne nechapes o com sa tu hovori

            takze este raz, kineticka energia je faktor ktory je prekvapivo pre kineticky (narazom) posobiace projektily vele dolezity faktor. A tam zas este prekvapujucejsie sila posobiaca na strelu hra tiez velku ulohu.

            Podkaliberna strela vyuziva tento efekt kde je urychlovana velkou silou pri prijatelnych tlakoch v hlavni kde nasledne sa tohoto priemeru "naviac" zbavi po vylete v hlavni aby pri dopade dosahovala vysoke merne zatazenie a pocas letu atmosferou mala maly celny prierez.

            sry, ale tebe chybaju elementarne znalosti v tomto

          • Slavoslav
            14:12 16.01.2019

            aby sme sa vyhli nekonecnemu vysvetlovaniu

            tu mas link kde je vysvetlovane preco sa pouziva podkaliberne strelivo. Zjavne to bude pre teba akcpetovatelnejsie ako ked ti to napisem ja

            https://en.wikipedia.org/wiki/...

            "The purpose of the sabot is to allow a smaller diameter flight projectile to be launched at greater muzzle velocity than if the flight projectile alone were fired from a gun of equal caliber (full-bore)."

            lebo de facto z toho co si sa tu doteraz snazil tvrdit vyplyva, ze vykon kanona a teda energia strely nehra rolu. Len mi je potom zahadou preco napr Nemci predlzovali hlaven kde jedinym ucelom bolo pri stavajucom strelive ziskat co? Vaciu energiu.

            Viac o energii a kanonoch tu:

            https://www.armadninoviny.cz/1...

            sice si moj pripsevok cital, kedze si nan reagoval, ale neuskodi ti ho precitat znovu.

            Dovod na zvysovanie kalibru nie je velkostne obmedzenie penetratora, ale udelenie vacsej energie pri priajatelnych tlakoch v hlavni a jej prijatelnej dlzke

          • Jirosi
            14:26 16.01.2019

            "takze este raz, kineticka energia je faktor ktory je prekvapivo pre kineticky (narazom) posobiace projektily vele dolezity faktor. A tam zas este prekvapujucejsie sila posobiaca na strelu hra tiez velku ulohu."

            Kinetická energie je jediný faktor. Je tvořena součtem rychlosti a hmotnosti střely. Jenže každá střela má omezené množství energie co do ní můžeš uložit! To je dáno schopností vydržet náraz do pancíře!
            A proto existuje koeficient poměru štíhlosti ku délce střely. Ten udává i výslednou efektivní hmotnost.
            Efektivní proto, že při zvětšení průměru a tedy i uloženi větší energie do střely nezpůsobí nárůst penetračních schopností střely.
            Takže sice můžeš mít dělo z větší energii, menší(stejné) ráže, ale to nemusí být schopno střílet více penetrující APDSFS střely(bez Uranu). Ještě horší je to pak u děl ruských, kde je střela ještě kratší díky použití dělené munice. Ale to už se opakuji co jsem psal výše.

          • Jirosi
            14:38 16.01.2019

            "lebo de facto z toho co si sa tu doteraz snazil tvrdit vyplyva, ze vykon kanona a teda energia strely nehra rolu. Len mi je potom zahadou preco napr Nemci predlzovali hlaven kde jedinym ucelom bolo pri stavajucom strelive ziskat co? Vaciu energiu."

            A proč se tedy zastavily u 20% a další navýšení v neplánují, asi to nebude až tak jednoduché jak si myslíš.

          • Slavoslav
            14:42 16.01.2019

            co je zas hrube nepochopenie principu :)

            samozrejme, ze zvysenim hmotnosti penetratoru (ak by si zachoval jeho dopadovu rychlost a teda zvysil energiu natolko aby stuplo aj merne zatazenie pri dopade) by si zlepsil jeho penetracne schopnosti.

            A stihlostny profil nie je ziadne zazracne cislo ktore by zarucovalo najlepsie priebojne schopnosti len samotnym pomerom. Proste pre zachovanie energie pocas letu (a vysoke merne zatazenie pri dopade) je dolezite aby strela mala nizky celny odpor a teda maly priemer.

            Sucasne, aby mala vela energie a vysoke merne zatazenie pri dopade musi byt tazka a jediny sposob ako jej tu vahu dat pri malom priemere je zas dlzka. Samozrejme nemozes ju predlzovat donekonecna, aby sa nelamala a o tom je ten pomer.

            Ale odbacame od pointy a ta je. Aj sucasny priemer 120 mm nie je penetratorom plne vyuzity takze nic nebrani konstrukterom navrhnut hrubsi a dlhsi penetrator aj pri zachovani 120 mm. Problem je, ze ten projektil by bol tazky, nedosahoval potrebne rychlosti (maximalne tlaky atd) a tym menej vykony. Preto sa zvacsuje priemer, aby sa dosiahla vacsia energia pri prijatelnych tlakoch v hlavni. Ak by si ten projektil dokazal urychlit aj bez toho tak nepotrebujes zvacsovat priemer hlavne a ziadne obmedzenia v konstrukcii penetratora za tym nie su.

          • Jirosi
            15:02 16.01.2019

            To tě trošku sklamu. Ale limitem průměru střeli je opravdu to, že se po dopadu na pancíř láme, případně už ve vzduchu.
            Snad pochopíš kam míří vývoj penetrátorů.
            http://i.imgur.com/YDhaJIw.jpg...

          • Slavoslav
            15:11 16.01.2019

            OK prestav ma to bavit. Ak mas 13 rokov tak to chapem ak nie tak pan bude asi retardovany ked nepochopi pisany text

            " Sucasne, aby mala vela energie a vysoke merne zatazenie pri dopade musi byt tazka a jediny sposob ako jej tu vahu dat pri malom priemere je zas dlzka. Samozrejme nemozes ju predlzovat donekonecna, aby sa nelamala a o tom je ten pomer."

            pretoze ak si z tohoto nepochopil o co ide tak ina diagnoza to asi nebude a hrach na stenu ja hadzat nebudem. Ale skus sa zamysliet aku to strelu popisujem tym textom a co tam udavam ako limit?

            Len na rozdiel od teba aj chapem kroky konstruktera veduce k takemuto vyvoju a nevidim za tym zazracne pomerove cislo ktore same o sebe zaruci dobru penetracnu schopnost, ale i dlasie suvislosti. Ak sa chces pouzict citaj si tuto diskusiu dookola kym nepochopis. Pisal som to tam.

          • Jirosi
            15:57 16.01.2019

            Slavoslav: Možná by si to po sobě měl číst ty.
            "Len na rozdiel od teba aj chapem kroky konstruktera veduce k takemuto vyvoju a nevidim za tym zazracne pomerove cislo ktore same o sebe zaruci dobru penetracnu schopnost, ale i dlasie suvislosti."

            Což sem sem právě oponoval jj284b, který argumentoval, tím že stačí 120 z vyšší energii.

          • Slavoslav
            17:46 16.01.2019

            no to si neoponoval ani nahodou, jj284b spravne poznamenal na tvoj argument o vyssom kalibry, ze ak by ten isty ustovy vykon dokazali dostat zo 120-tky pouzitim modernych technologii (teraz neriesim ci to je, alebo nie je mozne, lacnejsie atd.) tak kaliber zvacsit nepotrebuju. Ergo staci im vysokotlaka 120 tka

            ty si potom zacal splietat, ze na vykone kanona nezalezi (to by som sa pozrel, aby na vykone kanona nezalezala priebojnost kinetickych proejktilov), aby si neskor napisal, ze energia je vlastne vsetko

            medzitym este dokazal vypotit, ze 120 mm priemer hlavne je limit preco nemozu zvacsit priemer a predlzit dlzku cca 40-50 mm penetratora v priemere (odhad, nechce sami to hladat ci pomerovo merat).

            do toho si absolutne nepochopil princip podkaliberneho streliva a preco sa pouziva a nakoniec si este predviedol aj to, ze nedokazes ani logicky pochopit text na ktory reagujes

          • Jirosi
            19:04 16.01.2019

            Ok, vzdávám to.
            Časem dočkáme a zveřejní opět snímky nových nábojů. Potom uvidíme kdo měl pravdu.

            Když nevěříš obrázkům z MD, tady máš USA..
            http://img.mp.itc.cn/q_mini,c_...

          • Slavoslav
            19:47 16.01.2019

            ty si fakt stojis na vedeni a dokladne

            ja tym obrazkom verim, lenze oni mi nijak neodporuju ba davaju mi za pravdu. Ze si ty nepochopil ani ten text co som ti citoval sam seba? Pretoze tam sam tvrdim, ze tie penetratory sa zmensuje priemer a predlzuje dlzka az kym nedosuiahnes medznu hodnotu na lamanie. S tym ze tam rozoberam preco ide vyvoj tym smerom.

            ak je tvoja teoria pravdiva tak sa ta znovu pytam co brani nemcom predlzit penetrator pri kalibry 120mm? pomer dlzka priemer?

            ale no ved podla tvojho obrazku mali v minulosti priemer penetratora aj 32 pre kaliber 120. Pri zachovani tvojej mantry po pomere priemer dlzka mozu ist z prikladu najnovsej generacie az na 832 mm penetrator ak nie viac.

            Preco potom pokladas vacsi kaliber kanona ak za tym krokom nema byt vacsia ustova energia? Ved vyvracias sam seba a svoje tvrdenia. Pozorne si precitaj co som ti dnes popisal a popremyslaj nad tym. Ak ta to zaujima vies z toho vela pochopit len to chce trochu technickeho myslenia a elementarne znalosti.

          • Slavoslav
            19:55 16.01.2019

            alebo takto, s obrazkom co si sam dal

            otvor si ho:
            http://i.imgur.com/YDhaJIw.jpg...

            pozri sa na DM 23, aplikuj na priemer 32 mm pomer 1:26 z najnovsej generacie (islo by aj viac lebo modul ohybu vs priemer) a predlz ho na tych 832 mm

            Preco kua predpokladas, ze toto nie je mozne pri priemere hlavne 120 mm? Preco potom nemci zvazuju 130 mm? chcu ist este do vaciseho priemeru ako 32? do akeho, ze by sa im nespratal do 120 mm hlavne?

            Ustovu energiu ako motiv si vo svojej polemike s jj284b vylucil tak aky je dovod?

          • Jirosi
            21:04 16.01.2019

            Protože ty stále řešíš jen vymetení z hlavně!
            L/55 - 13MJ - průměr 26mm, 4,3kg
            L/44 - 17MJ - o 30% více.
            Z dat o XM360, je tam uvedena hmotnost 10,8kg pro projektil co dosáhnul těch 17MJ.
            Pokud tedy zachovám délku 685, jako má DM. A budu chtít projektil o podobné hmotnosti. Potřebuji průměr 40mm, 10,1kg.
            Jenže to je jen první část úkolu. Cílem není to vystřelit, ale něco penetrovat. Což se vám stále snažím vysvětlit.
            Je jasné, že projektil XM si zanechá větší energii díky hmotnosti. Ale stále bude na cíl působit větší plochou.
            DM 26mm = 530mm2
            XM 40mm = 1256mm2, tedy při dopadu by si projektil musel zachovat 2,36x více energie. Ale už od začátku víme, že jí má jen 1,3x.

            Pokud nad tím přemýšlím blbě. Tak mně oprav.

          • Slavoslav
            21:44 16.01.2019

            a preco by si nemohol ten penetrator aj predlzit? priemer hlavne tomu predsa nijak nebrani. Alebo lepsie povedane ako by tuto tvoju dilemu riesil priemer hlavne vacsi o 10 mm?

            nemusis dat vsetko do hmotnosti, prave kvoli hustote a teda nevyhode v hmotnosti sa volframovemu penetratoru snazia nemci udelit vyssiu rychlost, aby to vyrovnali a tam rastie energia s jej stvorcom

            a cela debata je len o tom, ze energia je pri takychto projektilo gro. Mozes mat neviem ako kvalitny penetrator nikdy nedosiahnes take vysledky ako s tiez kvalitnym penetratorom z dela o vyssom vykone a to sa ti snazim ja a snazil aj jj284 povedat. Proste vykonovu obalku ti urcuje vykon kanona.

            Skvely priklad ti dal jj284 s ruskymi projektilmi. Ak by sme brali tvoju metriku tak by sme povedali, kanon 1 je uplne o nicom a kanon 2 je skvely. Pritom by to boli vysledky toho isteho kanona len z generacne rozdielnou municiou. Takze ak chces porovnavat tankove kanony musis porovnavat ich vykon. A kedze si v tom prvom prispevku spominal priemer tak ten sa jednoznacne meni kvoli vykonu kanona.

          • Jirosi
            23:19 16.01.2019

            1)Prodloužit ho můžeš, jen ho v tanku nenabiješ. Pořád se bavíme o porovnání L/55 vs XM360, tedy bez úpravy.
            Ale to přece není podstatném důležité jsou výkony děla na poligonu. Nebo najednou je důležité jak je dlouhá střela?

            2)Můžeš použít lehčí projektil, ale pak mu neudělíš 17MJ, ale méně. Už tak sem ho použil. I u toho 10,8 kg použiješ na zrychlení jen 3,1MJ 18% 1775m/s (teoreticky).

            3) Takže 30% zvýšení energie, ti kompenzuje 50% pokles účinnosti?

            4) A neukazuje to spíše na to, že z časem rostla schopnost náboje tu energii přenést na cíl?
            Protože energie děla se neměnila.
            Pokud dosáhnu limitu APDSFS(W). Potom musím provést změnu konstrukce děla, nebo přejít na jiný druh projektilu.

            Tohle platí právě jen pro ty APDSFS(W). Pro jinou munici je to zase jinak. Jen mi přijde, že důvodem pro zavedení a řešení celého problému je navyšování ochrany pancéřových vozidel.

          • Slavoslav
            06:54 17.01.2019

            no vidis a zase si mimo

            nebavime sa o ziadnom porovnani l55 vs xm360, ale o zachovani priemeru hlavne 120 mm. Ty si tam spomenul priemer 130 mm jj284 zachovanie priemeru, ale zvysenie tlakov. Oboje veduce k zvyseniu energie. Len ty si potom zacal tvrdiz, ze energia nie je klucova atd.
            Schvalne si prejdi zaciatok debaty kde si sa toho este drzal a tvrdil, ze zvysovanie priemeru hlavne bude z limitov pre penetrator kde si nejak odmietal povedat, ake limity to maju byt. Lebo ked uz navrhujes novu 130tku mozes predsa navrhnut aj novu 120tku zodpovedajucej dzlky, vsakze?

            K dlzke strely som ti uz pisal preco sa predlzuju a preco je to dolezite. Nikde som netvrdil, ze nie. Len som ti dodal aj konstrukcne dovody a ty si to zjavne nepochopil. Skus znovu prispevok z 15:11 text v uvodzovkach a zamysli sa aku strelu to popisuje? Ak sa nepodari daj vediet skusim vysvetlit polopate, mozno pouzijem aj obrazky :)

            2: na toto si ako prisiel? Lachka strela ziska ovela vyssiu rychlost a energia rastie so stvorcom rychlosti. Zaujimal by ma zdroj tvojho odhadu, lebo ja som par vnutornych balistik vyratal este ked sa to ratalo na papier a na nieco taketo by som si netrufol. Nevyhdou lachsis striel je skor schopnost zachovat energiu pocas letu.

            3: bezpredmetne, taketo jednoduche prepocty neplatia a samozrejme ta hmotnost by isla aj do dlzky

            4: bingo a to je to co sa ti tu snazime vysvetlit a t ti tvrdil jj284 na zaciatku. Ak mas rovnako vykonnu 120 a 130tku limit budu mat ten isty. Vykonovu obalku sustavy totiz urcuje vykon dela. Strela ho len vyuziva a na jej konstrukcii zalezi ako dobre.

            A pre istotu pripomeniem, impulzom pre zvysenie kalibru je zvysenie vykonu ako posunutie vykonovej obalky pre celu sustavu. Teraz to dokonca sam v poslednych vetach pises tak preco si to neakceptoval na zaciatku?

          • Jirosi
            09:54 17.01.2019

            Pokud chceš vést diskuzi nad hypotetickou zbraní, tak to nemá smysl. Bavili jsme se o skutečných zbraních co mají fyzikální limity.

          • Slavoslav
            10:00 17.01.2019

            aha, a aky je presne rozdiel medzi prototypovou 130 tkou ktoru si vytiahol prvy a prototypovou 120 tkou ako je xm360?

            cela tato debata je o novej hypotetickej zbrani uplne od zaciaku ako si ju zacal

            pripadne znovu co brani sucasnej 120 tke predlzit penetrator? Kanonu absolutne nic, ked bude podkaliberny hrot trcat do vyvrtu. Skor bude problem s miestom vo vezi na manipulaciu a zasobnikom na naboje.

            Len tym istym priestorovym obmedzeniam bude celit aj tvoja nova hypoteticka 130 tka. Dlzka je dlzka bez ohladu na to do keho priemeru ju das

          • Jirosi
            12:11 17.01.2019

            1)Kde sem vytáhnul 130mm v diskuzi?
            Bavím o nemožnosti zvýšit efektivně výkony 120 l/55 v dnešním tanku, za použití munice APDSFS(W).

            2) Dnes se používají standartní náboje NATO STANAG 4385. Tedy délku máš danou. Překvapivě manipulace v tanku je u tankového kanonu důležitá. Tedy pokud nechceš dělat nový tank, ale pak ztrácí smyls držet se jakéhokoliv omezení. Tedy proto nová ráže, délky náboje, atd.

            Penetrátor můžeš prodloužit, stejně tak můžeš ještě prodloužit hlaveň. Na poligonu, to určitě fungovat bude. Jen to nebude fungovat na tanku(detail), bez nákladných úprav.

          • Slavoslav
            12:23 17.01.2019

            co ja viem. Zeby hned v prvej tvojej reakcii v tomto vlakne? Tej od ktorej sa odvijala cela debata o vykone?

            ale je pravda, ze si len domyslam, ze hovoris o 130tke kedze tu uz nemci predstavili a tymto:

            "Pokud dojde k navýšení ráže"

            si myslel trebars 121 mm, alebo aj 150 mm, alebo ...

            A ked sa v prvom prispevku zmienis o navyseni a teda zmene kalibru tak sa automaticky bavime o novom kanone, novych nabojoch atd vratane veci na to nadvazujucich ako montaz do tanku a prisosobenie vnutronych priestorov.

            takze nie, o zvyseni efektivnosti stavajucej 120/l55 v Leo sa nebavime

          • Jirosi
            13:51 17.01.2019

            "Pokud dojde k navýšení ráže, tak opravdu je nevyhnutelný. Ono, i dnešní tanky by ho převážně mohli mít. Jen je otázkou zda bez změny ráže, jít do tak masivní modernizace."¨

            Víš, že ta věta byla o použití automatického nabíjení?
            Potom už se bavíme o dosaženém výkonu u USA(U)/Něměcko(W) (zbytek NATO).

            Tedy neschopnost do 120L55 dostat výkonější penetrátor(W), bez úpravy věže. Tedy spíše výměny, což už směřuje k masivní investici v podobě nového tanku. Tedy když už víme jaké máme problémy, je dobré zvážit i zvýšení ráže. Když předpokládám životnost 50+.let. No, a to k ústí k dokončení prací na tom 130mm děle. Ale stále nevíme konečnou specifikaci L3, ani jak bude vypadat. A to zda se vůbec bude vyrábět je úplně jiná otázka.

          • Slavoslav
            15:44 17.01.2019

            ale kdeze nebavite/me

            jj284 ti len povedal, ze nie je nutne ist cestou zvysovania kalibru, ale moze sa vyvinut NOVY 120 mm kanon podobny XM360, vid:

            "ak by len zaviedli modernejsie delo na technologickej urovni XM360..."

            nasledne si ty zacal splietat, ze energia ci kanon nie su az tak dolezite ci pripadne, ze priemer hlavne 120 mm je obmedzenim pre vyvoj efektivnejsieho penetratora. Ako sme si uz vysvetlili nieje. Do 120 tky sa da dat aj dlhsi aj hrubsi penetrator kedze by silo o novy vyvoj.

            Sry, uz sa zacinas strapnovat. Precitaj ci celu tu diskusiu.

          • Jirosi
            10:12 18.01.2019

            Vy si tu sami uvedete, zvyšování učinnosti(penetrace) bez navýšení energie děla. Ale když se uvažuje o nové ráži je to z důvodu, energie. Nikoliv z důvodu neschopnosti vyrobit nový projektil...

            Tak proč jim do teď stačilo měnit projektil? Když byla rozhodující energie. Proč, neměnily taky dělo..

            Možná oni na rozdíl od tebe tomu rozumí(živý je to).

          • Slavoslav
            12:20 18.01.2019

            a co je teda dovodom na zvysovanie kalibru? stale trvas na tom, ze 120 tka obmedzuje fyzicky penetrator ktory narazil na svoje limity ako si tvrdil?

            btw ked vykon dela a teda energia nehra rolu. Co myslis, aky je tvoj kvalifikovany odhad. Bude lepsia DM33 vystrelena rychlostou 1500 m/s, alebo DM63 rychlostou co ja viem 500 m/s?

            podla teorie a toho co pises na energii nezalezi, kaliber sa kvoli vykonu dela nemeni a vsetko obstara konstruckia penetratora.

            Len mi je zahadou preco sa ludia ktory o tom nieco vedia a zivi ich to snazia ziskat cim vacsi vykon dela. Predlzuju hlaven ci zavadzaju nove drahe materialy pre zvysenie tlakov ked by stacilo penetrator vylepsit.

          • Slavoslav
            12:24 18.01.2019

            btw, oni to delo menili L55 je nove delo i ked vychadzajuce z L44

            preco to len asi bolo? ziskat dlhsi pri manevrovani zavadajuci kanon? cool to vypada na foto? alebo nebodaj chceli ziskat vyssiu rychlost a tym energiu pre penetrator?

            tolko otazok a tak nejasna odpoved ..

        • Slavoslav
          18:54 15.01.2019

          btw vies dat zdroje z ktorych cerpas o tej xm360 tke?

          • jj284b
            09:21 16.01.2019
          • Slavoslav
            09:29 16.01.2019

            no pri polovici udajov ktorymi tu operujes je na tej stranke uvedeny otaznik a ta zivotnost 12000 je tiez tak fantasticke cislo az ...

            a ked som skusal najst nejake oficialne informacie tak sa ukazalo, ze vacsina je utajena i ked nejako hlboko som nekopal. Takze by som s tymi cislami narabal velmi opatrne. Jenda vec su poziadavky na zaciatku vyvoja a druha realne vysledky toho vyvoja o ktorych az tak vela nevieme.

        • Slavoslav
          09:59 16.01.2019

          no len to navysenie kalibru ktore si spominal a na ktore reagoval je prave kvoli vykonu (energii) kanona takze ma pravdu.

          i ked je otazna hmotnost aj pri tak vykonnej 120 tke kde hmotnost hnacej naplne pravdepodobne slusne narastie

        • Slavoslav
          19:46 16.01.2019

          ty si fakt stojis na vedeni a dokladne

          ja tym obrazkom verim, lenze oni mi nijak neodporuju ba davaju mi za pravdu. Ze si ty nepochopil ani ten text co som ti citoval sam seba? Pretoze tam sam tvrdim, ze tie penetratory sa zmensuje priemer a predlzuje dlzka az kym nedosuiahnes medznu hodnotu na lamanie. S tym ze tam rozoberam preco ide vyvoj tym smerom.

          ak je tvoja teoria pravdiva tak sa ta znovu pytam co brani nemcom predlzit penetrator pri kalibry 120mm? pomer dlzka priemer?

          ale no ved podla tvojho obrazku mali v minulosti priemer penetratora aj 32 pre kaliber 120. Pri zachovani tvojej mantry po pomere priemer dlzka mozu ist z prikladu najnovsej generacie az na 832 mm penetrator ak nie viac.

          Preco potom pokladas vacsi kaliber kanona ak za tym krokom nema byt vacsia ustova energia? Ved vyvracias sam seba a svoje tvrdenia. Pozorne si precitaj co som ti dnes popisal a popremyslaj nad tym. Ak ta to zaujima vies z toho vela pochopit len to chce trochu technickeho myslenia a elementarne znalosti.

  • dante1
    20:04 14.01.2019

    Zajímavý článek.Obojí má nepochybně své pro a proti ale osobně se mi myšlenka lehkých obrněných formací moc nelíbí.Takovou taktiku razili sověti a výsledkem byly stroje lehké,vysoce mobilní,často i plavbyschopné,nenáročné na údržbu a jednoduché na výrobu.Nízká hmotnost si ale samozřejmě musela vybrat svou daň na pancéřové ochraně.Na přežití posádky se tady moc nehledělo jelikož v té době se počítalo s mobilizací statisíců neli milionů branců,kteří by nahrazovali masivní ztráty,šlo o to převálcovat protivníka hrubým počtem.To už ale dnes není možné jelikož většina států Nato dnes povinnou vojenskou službu nemá.Dnes se na kvantitu spoléhat nemůžeme, každý vycvičený voják má velkou cenu a nedá se lehce nahradit,ochrana posádky tak musí být na prvním místě.

  • 2A42
    16:32 14.01.2019

    Super článok, aj som sa pobavil.
    Citujem:
    "Morgan dále upozorňuje, že vozidla Stryker, Bradley, Abrams ani Humvee nejsou obojživelná, což nebyl problém v Iráku a Afghánistánu, ale jistě to bude problém při nutnosti zajistit transport vojsk křížem přes evropský kontinent. Ostatně v případném boji vysoké intenzity, při nasazení zbraní dlouho dosahu, se dá očekávat zničení těch mostů, přes které vedou hlavní silniční a železniční tahy."

    Takže by bolo super mať v európe techniku so spôsobilosťou plávať...a to bolo rečí že načo je dobré mať u projektu BOV 8x8 spôsobilosť plávať....a že je to na úkor balistickej ochrany....

    Citujem ďalej:
    "Naopak kapitán Kevin Zhang varuje před ústupem od silně chráněných vozidel a navrhuje investice do infrastruktury, která podpoří mobilitu a provozní udržitelnost současných tanků a bojových vozidel pěchoty (BVP)."

    Skrátene.. most s možnosťou 70 ton sa už nedá zničiť?

    Po troche irónie záver. Evidentne hodnota mobility je opakovane podceňovaná....a to hlavne od odborníkov ktorý často používali "operačný skok"

    • Jirosi
      17:02 14.01.2019

      "Autor jako příklad uvádí 100 km široký koridor Suwalki, který spojuje Polsko s Pobaltím. Tímto koridorem vedou pouze dvě silnice, z toho pouze po jedné je možné přepravovat plně vyzbrojené tanky Abrams a BVP Bradley."

      Normální státy mají ženijní vojsko... Tanky, IFV projedou dobrý a co cisterny z palivem, municí proviantem....

      • 2A42
        17:15 14.01.2019

        "ale jistě to bude problém při nutnosti zajistit transport vojsk křížem přes evropský kontinent"

        Píše o celku a následne pobaltie. Ale nech nebeháme všade tak dám príklad na naše územie..po vyhodnotení priechodnosti terénu a označení ťažkopriechodného a nepriechodného budeme veľmi prekvapený, že koĺko nám zostalo koridorov a čo všetko na nich máme..

  • dusan
    15:46 14.01.2019
    Oblíbený příspěvek

    Treba sa pozrieť do minulosti.

    Tiger v Rusku nemal prakticky žiadnu infraštruktúru. Armáda musela spevňovať mosty, hľadať brody, nemala žiadne naozaj výkonné vyslobodzovacie vozidlá ... čiže podľa dnešných teoretikov nemali v takých podmienkach zúfalej logistiky a údržby šancu ...
    A zaujímavé, v realite sa stali symbolom ... až mýtickým východnej fronty.
    V dnešnej dobe internetu, výkonných ženijných vozidiel a ťahačov sú reči o "príliš ťažkých" vozidlách (všeobecne, niekde to naozaj zmysel má) o ničom. To čo dokázali Nemci za II.svetovej vojny snáď moderná armáda dnes musí nie len zopakovať, ale neskutočnej vylepšiť.

    Čo sa týka strát "strašne" ťažkých Tigrov na východnej fronte, tak boli dve - zapadnutie a bojové poškodenie .... následné opustenie či zničenie vlastnou posádkou. Priamo v boji bola zničené menej ako polovica tankov. Z toho časť pripadá i na letectvo. Na západnej fronte to bolo podobné, len podiel letectva bol podstatne vyšší.

    Treba dodať, že mechanickú spoľahlivosť mali Tigre pre svoju obrovskú hmotnosť a podmotorovanosť dosť zlú .... s dnešnými strojmi absolútne neporovnateľnú. V praxi boli prapory ťažkých tankov podriadené skupinám armád a až na takej vysokej úrovni sa pridelovali, ale naozaj na potrebné miesta a zvyšok času sa museli podrobovať náročnej údržbe aby dosahovali potrebnú bojaschopnosť. Predstava "blúdiaceho" Tigra ako predstavuje napr. ruský film "Biely Tiger" je naozaj len smiešna bájka.

    Nebudem diskutovať o absurdných anketách o "najlepší tank", ale faktom je, že "nepoužiteľný" Tiger sa v praxi celkom osvedčil i napriek absencii základným predpokladom logisticky dnešných teoretikov : )

    • palo satko
      16:04 14.01.2019

      A čo tak trochu dejepisu? V čom sa Tiger osvedčil? V jedinej ale zasadnej utočnej operacii pohorel. Adolf predpokladal, že Tiger bitku u Kurska vyhra a nevyhral. Potom sa Tiger len branil, od Kurska až po Balaton. Takže o čom bol tvoj prispevok, Navrhuješ postavit supertažky tank na ustupove boje z Pobaltia do Bruselu? :)

      • dusan
        18:16 14.01.2019
        Oblíbený příspěvek

        No.... treba sa tej histórii venovať viac ....

        Ani raketa V2 nezmenila vojnu ... ale bez diskusie to bola revolučná zbraň.

        Pre diskutovanie o Tigroch odporúčam Tigers in Combat I a II od Wolfganga Schneidera. Je tam kompletná história všetkých jednotiek vyzbrojených tankami Tiger a Tiger II.

        Môj príspevok je o tom, že argument logistiky neobstojí, lebo Nemci už za II.svetovej vojny dokázali pomerne efektívne využiť tanky na ktoré mali z dnešného pohľadu až zúfalé logitické zabezpečenie.

        Tiger sa v Kursku plne osvedčil .... mimochodom v tom čase nemal na sovietskej strane žiadneho rovnocenného súpera. SU-152 bola skôr zúfalá improvizácia ... na boj s tankami absolútne nevhodná, ale v tom čase to bol nejnebezpečnejší protivník Tigrov. Treba si skôr lepšie naštudovať tankové boje u Kurska. Nemci čisto matematicky Rusov rozprášili .... spôsobili im násobne väčšie straty. Ale v praxi to samozrejme nikoho nezaujímalo. Vyhráva ten, komu ostalo na fronte viac tankov ani ten kto ich zničí viac. Sovieti mali veľmi členitú dobre zabezpečenú obranu a nasadzovali obrovské zálohy do nemeckých úspešných prielomov - hlavne na južnom krídle, ktoré sa i za pomoci Tigrov prebil Nemci najďalej. Sovietska obrana jednoducho vyčerpala Nemcov ani nie tak stratami ... ale vyčerpaním vojakov, munície, opotrebením techniky .... až sa nemecký "stroj" zastavil ... a Rusi s dostatočnými zálohami prešli do protiútoku.

        A samozrejme nebránil sa "Tiger" ...ale nemecký Wermacht a Waffen SS : )

    • Pepin Nešpor
      16:30 14.01.2019

      Správně Dušan v boji tank proti tanku byl Tigr úspěšný kolik padlo na jednoho Tigra sovětských tanků. Věřte že dost.

      • Jirosi
        16:54 14.01.2019

        Ve skutečnosti to je asi 3-4 pouze, ekonomicky je tento poměr silně na straně spojenců. Nikdy, se nezmiňuje započtení vlivu ztráty osádky....

        Ale stále to nic nemění, že i po 70. letech se tu bavíme o vozidle vyrobeném v konečném počtu 1347 kusů! Proti 50 000 kusů T-34 a dalších 50 000 Shermanů...

        • jj284b
          17:10 14.01.2019

          podla nemeckych statistik ktore boli u Schwere Panzer Abtailung vedene celkom presne to vyslo cca 5-7 spojeneckych tankov na jeden Tiger.. niektore jednotky boli na tom lepsie (10:1), niektore horsie (3:1)

          Odporucam na tuto temu pozriet video:

          https://www.youtube.com/watch?...

      • fenri
        07:55 15.01.2019

        Pepine, když započítáte všechny Tigery, které byly nasazeny, ale ani se nedostaly k boji, protože cestou zapadly, podělali se a nebylo je čím odtáhnout nebo jim došlo palivo, tak to skoro je tristní. Rozhodně vyrobená tuna Tigera nerozsekala vyrobenou tunu Téčka nebo Shermana.
        Tigery byly dobré v obraně, když je někam s vypětím sil dovlekli, byli na únosném podkladu a drželi pozici. Pak to byl krutý oříšek. Problém je, že síla tanků je v manévru a to jaksi Tigerům moc nešlo.
        Ke konci války byla oblíbená taktika na obou frontách, že když se někde ocitl fungující Tiger (vždy šlo o jednotky kusů), tak ho tanky objely a nechaly ho za údernými tankovými jednotkami, až zůstal/y odříznut a pak ho oddělala pěchota, nebo letectvo a dělostřelectvo.
        Kdyby měl Tiger širší pásy, podstatně silnější a úspornější motor v naftě a byl velmi spolehlivý, pak by byl king. Ale nic z toho neměl. Měl výborné, i když blbě navržené pancéřování, výborné dělo a zaměřovač a to bylo vše.

        • jj284b
          09:39 15.01.2019

          fenri: pancier tanku Tiger bol navrhnuty spravne.. s ohladom na velkost vozidla a pozadovany vnutorny priestor... ak by pouzili skoseny pancier, tank by musel byt ovela vacsi a nevyhnutne tazsi.. pozri sa na podvozok Tigra II - co sa tyka hrubky panciera, bol na tom rovnako ako Tiger I - 80mm na bokoch a 100mm v predu.. no koli skosenemu pancieru musel byt tank vacsi a tym padom sa dostal na 70ton, oproti 54tonam u Tigra I...

          Ano, Ruske tanky IS mali porovnatelnu hrubku panciera, no zaroven mali ovela mensi vnutorny priestor.

          A co sa tyka pasov, Tiger bol spolu s Pantherom na tom s priechodnostou terenom ovela lepsie ako ostatne nemecke tanky.. presiel aj tam kde Panzer IV ostali stat...

          A co sa tyka spolahlivosti tankov Tiger.. bojova pripravenost tazkych praporov bola v roku 1944 rovnaka ako u praporov vybavenych tankami Panzer IV...(70%) jedine problemove obdobie bol zaciatok roku 1943, kedy operacna sposobilost bola nizska (36% , 48% u Panzer IV), hlavne koli problemom s vyprostovanim tankov, no neskor sla hore na 65-70%

          • jj284b
            09:47 15.01.2019

            este taky dodatok - co sa tyka tankov IS - treba brat v zretel aj to ze IS boli navrhnute v 1942, kym Tiger I bol prakticky design z 1937

          • fenri
            11:06 15.01.2019

            jj: čelní pancíř Tigeru je nesmyslně navržený. "Kapsa" pro nohy řidiče a hřídele hnacích kol, rovinka, kolmá deska před obličejem řidiče. Kdyby to udělali celé šikmé, vyjde jim pancíř kratší a bude odolnější.
            Tiger na tom rozhodně s průchodností nebyl lépe a většina ztrát Tigerů jde na konto toho, že někde zapadly a už je nikdo nevytáhl.

          • jj284b
            11:25 15.01.2019

            Tiger mal pasy 725mm siroke... aby sa zmestil na transportny vagon, odmontovavali sa vonkajsie kolesa a nasadzovali sa uzsie 520mm pasy...

          • jj284b
            11:27 15.01.2019

            Panzer IV mali pasy 380mm, neskor boli rozsirene na 400mm (od verzie ausf. F1)

          • jj284b
            11:31 15.01.2019

            T-34 mala pasy 550mm siroke...

          • Slavoslav
            12:11 15.01.2019

            sirka pasov je nic nehovoriaci udaj. Dolezity je merny tlak

          • jj284b
            14:12 15.01.2019

            ano aj nie.. sirka pasov znamena ze tank prekona urcite podlozie, ktore by tanku s rovnakym mernym tlakom a uzsimi pasmi robilo problemy.. a prave Tiger je toho dobrym prikladom.. mal prakticky rovnaky merny tlak ako Panzer IV (13HP/t), no koli sirke pasov 725mm dokazal prejst terenom lepsie ako Panzer IV s 400mm

            Hlavny problem s vyprostovanim tankov Tiger bol skor v tom ze Nemecka armada nemala v 1943 k dispozicii vozidla schopne vyprostit 54tonovy tank, kedze dovtedy najtazsie vozidlo Panzer IV malo 23ton...

          • Slavoslav
            14:35 15.01.2019

            obavam sa, ze si si pomylil termity

            merny tlak je vaha/plocha a nie vykon/hmotnost

            takze kym k tym sirkam nedodas dlzku stycnej plochy s podkladom a hmotnost tak je ta sirka nic nehovoriaci udaj vzhladom k priechodnosti

          • jj284b
            15:51 15.01.2019

            fajn, tak si to porovnajme - Tiger I merny tlak 1.1kg/cm2.. IS-2 0.81; Tiger II 0.96; no podme do sucasnosti - T-80 0.92; Challenger 2 1.0... M1A2 Abrams 1.09....

            takze "nepojazdny" Tiger I ma merny tlak prakticky rovnaky ako M1A2 Abrams...

          • Slavoslav
            18:08 15.01.2019

            ach so mnou si to neporovnavaj. Ja som len skonstatoval, ze sirka pasu ako taka je nic nehovoriaci udaj.

            btw tiger ako taky mal co sa zapadania a priechodnosti problem skor stym, ze bol zufalo podmotorovany

          • jj284b
            18:29 15.01.2019

            mal rovnaky vykon na tonu ako Panzer IV....

          • Slavoslav
            18:39 15.01.2019

            v akych otackach s akou prevodovkou atd to su veci ktore ti vyrazne zasahuju do tej pohyblivosti

            ostatne ani pancer IV nebol ziadne zihadlo

        • Jirosi
          12:04 15.01.2019

          "Kdyby měl Tiger širší pásy, podstatně silnější a úspornější motor v naftě a byl velmi spolehlivý, pak by byl king. "

          Němci na frontu "naftu" nedodávali, takže pokud by měl naftak. Tak by to nebyl tank, ale kus šrotu.

          • fenri
            12:24 15.01.2019

            Jirosi, myslím, že je zřejmé, že širší pásy u Tigera jsem psal kvůli snížení měrného tlaku na terén.
            Hele, klidně tu můžete tapetovat čísla, která tu znají všichni, ale nic to nemění na tom, že většina Tigerů skončila tím, že někde zapadly a nebylo co by je vytáhlo a nebo skončily proto, že je neuživila jejich logistika.
            T-34 měl měrný tlak na podklad 0.64 kg/cm2. Tigr 1.04 kg/cm2. Rozdíl je celkem markantní. Každou tunu téčka tahaly o víc jak tři koně víc, než u Tigera a to při v principu úspornějším motoru.
            Tiger v terénu ujel směšných 60 km a pak musel tankovat. Spotřeba téčka se motala mezi necelými dvěma až dvěma a půl litry na 1 km. Tiger jí měl 4-5x vyšší.
            Ale klidně tu pište dál, jak se Tiger hodil k manévrovému boji.
            Ve skutečnosti mu bylo nejlépe, když byl zalezlý někde v křoví a z něj překvapil nějakou kolonu tanků., OT a náklaďáků. Byl to spíš mírně pojízdný bunkr.

          • strikehawk
            13:42 15.01.2019

            Je to tak jak píše Fenri, ikonický Tiger byla nevyzrálá konstrukce se spoustou dětských nemocí. K notoricky známým potížím při přesunech terénem a následným uváznutím a spotřebou již zde zmíněných, bych přidal nutnost provozu motoru na maximální výkon z důvodu podmotorování a z toho plynoucí poruchovost, složitý a k závadám náchylný podvozek.
            O složitosti nasazení a přesunu Tigru svědčí i skutečnost, že ho v případě uváznutí, které bylo velmi časté , v podstatě nebylo možno vytáhnout ničím jiným než dalším Tigrem resp dvěma až třemi Tigry zapojenými za sebou

          • jj284b
            14:22 15.01.2019

            v 1944 mali prapory Tigrov bojovu pripravenost 65-70%... ak by vsade zapadli tak by taketo cislo sotva dosiahli... navyse to cislo mali pocas ustupovych bojov kedy tazke tankove prapory hasili problemy kde to slo...

          • fenri
            14:28 15.01.2019

            jj284: však už ty Tigery také nasazovali jen staticky a nikam moc jezdit nemuselyt, nedejbože aby manévrovaly. Většinou je navagonovaly, složili, přehodily pásy, odhrkaly do blízkého lesa za nádražím a tam úřadovaly (ostatně stejně nádraží byla taktickým a postupovým cílem č.1, tak kam se handrkovat, když Ivan nám přijede pod lauf).
            Je hezké, jak se točíte na jednom izolovaném čísle (buhví odkud). Ale také byste měl dodat, že počet Tigerů u praporů se neustále kontinuálně snižoval. Takže je hezké, že měli bojeschopnost 70%, ale šlo jen u "účetní trik", kdy se prostě počet jednotek u praporu snížil. Hele, fakt vám doporučuji publikace líčí boje Totenkopfu na východní frontě. Z hlavy nevím autora, najdete to snadno. Oni ty Tigry tahali jako Kristus svůj kříž na Golgotu.

          • jj284b
            15:06 15.01.2019

            fenri: Tiger bol prielomovy tank designovany odpociatku na prelamovanie linie, nikdy nemal za ulohu viest manevrovy boj, na to boli stredne tanky... Na druhej strane Panther, co bol stredny tank nebol schopny manevroveho boja, prave koli problemom so spolahlivostou.. takze Nemci s nimi nakladali rovnako ako s Tigrami a vozili ich vsade po zeleznici... a to uz bol dost velky problem lebo tankove divizie boli viazane len na miesta kam tie tanky dokazali dopravit..

            Takze kritizovat Tiger ze bol tazky je nepochopenie toho naco bol urceny.. ak uz, treba kritizovat Panther, ktory nesplnal to co sa od neho cakalo. kto za to mohol? z casti Hitler, ktory pozadoval silnejsi pancier a vacsie delo, takze namiesto planovaneho 35tonoveho tanku postavili 45tonovy s pojazdovym ustrojenstvom designovanym pre 35tonovy.... preco to tak dopadlo, tak za to si Nemecki konstrukteri a Waffenamt mozu sami, kedze v 1939-1940 odignorovali Hitlerov rozkaz na okamzite prezbrojenie tankov Panzer III na 5cm kwk 39 L60.. az do utoku na Rusko Hitler nevedel ze sa taketo tanky nevyrabaju a ked sa to dozvedel zuril.. to sposobilo ze prestal doverovat Waffenamtu, a zacal sa do vyvojovych prac angazovat priamo co malo nedozierne nasledky na tankovu produkciu... Hitler chcel aby sa trup Pantheru prerobil a dostal silnejsie pancierovanie (povodne mal mat 60mm FH, namiesto toho dostal 80mm FH), povodne sa uvazovalo s 75mm delom L60, no nakoniec dostal KwK 42 ktore malo ist povodne do Tigra.. Ak by zachovali povodny projekt mohol byt Panther sice slabsie chraneny no rozhodne by netrpel problemy s mobilitou a spolahlivostou... navyse 35tonovy tank by bol predsa len lacnejsi ako 45tonovy, a zavadzanie 35tonoveho tanku by nerobilo az take problemy ako prechod z 23tonovych Panzer IV na 45tonove Panthery...

          • Jirosi
            17:18 15.01.2019

            Oni vozily na železnici i ty panzer IV...

          • jj284b
            13:01 17.01.2019

            co sa tyka merneho tlaku a priechodnosti terenom, Tiger s 15.6PSI mal stale lepsiu prechodnost terenu ako obycajny pesial (cca 16PSI) ci klasicke nakladne auta (30-40PSI)

            https://www.youtube.com/watch?...

            http://mathscinotes.com/2016/0...

            takze Tiger presiel terenom rovnako dobre ako pechota, a tak kade presla pechota, presiel aj Tiger...

        • dusan
          15:25 15.01.2019

          Kde Vy chodíte na také sprostosti : )

          Tiger si na seba "zarobil" a to v podmienkach neustálej prevahy protivníka ....

          Čo sa týka spoľahlivosti, tak na tom určite nebol horšie ako T-34 .... skôr naopak. Určite však mal väčší problém s pohyblivosťou a vyslobodením... čo je u jeho hmotnosti pochopiteľné.

          Samozrejme, že jednotka, ktorá sa dala obkľúčiť bola na tom bledo, ale to platí pre všetky tanky. A predstava, že jednotky "obchádzajú" Tigre, ktoré "oddeláva pechota, letectvo či delostrelectvo" to ste čítali v akej rozprávkovej knihe ? : )

          Nafta u Nemcov je neustále opakovaný nezmysel. Oni vyrábali syntetický benzín z uhlia ... dízelový tank by im bol úplne nanič ... i preto bol dízel v nemeckých vozidlách dosť vzácny .... v tankoch nebol žiadny.

          • jj284b
            15:42 15.01.2019

            ved prave.. kritizuje sa Tiger, ktoreho Nemci vyrobili za celu vojnu 1300kusov, no ignoruje sa T34, ktoreho Sovieti len za 1941 stratili cez 2000 kusov, a za celu vojnu sa nedostal pod skore 3:1 (3znicene T34 na jedno nemecke obrnene vozidlo - vratane polopasov)

            velka cast z 2000 zneskodnenych T34 v 1941, bola opustena osadkami, pre rozne poruchy, nedostatok paliva, ci neschopnost tank vyprostit.. takze vobec neslo o specifikum tankov Tiger a Panther... skratka armada ktora je na ustupe, bude stracat tanky vo vacsej miere prave takychto operacnych dovodov, kym protivnik ktory postupuje si svoje poskodene tanky bez problemov opravi...

          • Slavoslav
            18:12 15.01.2019

            tak mali aj relativne dost ropy z Plojesti aby mali i nejaku tu naftu. Ostatne jeden zo sutaznych navrhov na Panter bol navrhnuty s dieselom, ale bolo od neho upustene z logistickych dovodov.

          • Jirosi
            19:19 15.01.2019

            Slavoslav: Tak i tobě, mít naftu. A mít naftu na frontě, když všechno ostatní v okolí, žere benzin...

          • Slavoslav
            20:02 15.01.2019

            Jirosi: Tak aj tebe. Preto tam specificky spominam upustenie od zvazovaneho dieselu z logistickych dovodov. Co myslis, k comu smerovala ta zmienka?

    • jj284b
      17:06 14.01.2019

      podiel letectva sa za WW2 dost precenuje.. piloti hlasili obrovske pocty znicenych tankov, no ked danu oblast neskor preskumal armadny vysetrovaci utvar, zistili ze nahlasene cisla sa ani zdaleka nezakladaju na pravde, zvycajne boli realne straty cca 100x (!!!) nizsie..

      a co sa tyka Tigra, treba brat do uvahy sposob nasadenia na aky bol ten tank urceny.. ani nahodou neslo o frontovy tank.. Tiger bol od zaciatku navrhovany ako prielomovy tank, takze jeho vyssia vaha az tak nehrala rolu.. Nemci ten tank dopravili zeleznicou na miesto posobenia, tank sa presunul na bojisko, prelomil nepriatelske pozicie a umoznil strednym tankom vyuzit prielom, pricom tanky Tiger boli znova nalozene na vlak a prevezene k opravam/udrzbe a na dalsie miesto kam ich bolo treba...

      Samozrejme realita vychodneho frontu sposobila ze Tigre boli pouzivane hlavne na zastavovanie nepriatelskych utokov, pricom si neviedli zle (celkova statistika hovori o skore 7:1 pre tanky Tiger - 7 znicenych Ruskych tankov na jeden zniceny Tiger), no Tigrov bolo malo (1000 vyrobenych Tigrov I a cca 500 Tigrov II) takze aj ked dokopy znicili cez 10.000 Ruskych tankov na vychodnej fronte, znamenalo to cca 10% z celkoveho poctu tankov o ktore Sovietsky zvaz pocas WW2 prisiel..

      • Slavoslav
        17:54 14.01.2019

        naviac tiger nebol ani sucastou pancierovych divizii, ale bol sustredovany v zaloznych praporoch kde sluzil ako hasic fronty

    • jj284b
      20:26 14.01.2019

      tak jeden z Nemeckych problemov za WW2 bol aj fakt, ze tankovi konstrukteri necitili potrebu o designe tanku diskutovat s vojakmi ktory ich pouzivali na fronte... a preto napr skonstruovali tank Panther so stiesnenou vezou, pricom nabijaca umiestnili vpravo, takze musel delo nabijat lavou rukou cez chranic zaveru dela.. prave preto ma vzdy pobavi ak niekto prezentuje Nemecke tanky za WW2 ako technologicky vyspele.. pritom skutocny "technologicky naskok" si Nemci prekaslali este na zaciatku vojny, ked sice zavadzali pokrocile Panzer III a IV, no kompletne zanedbali vylepsovanie tankov, kedze kazdy cakal ze vojna bude kratka a rychla... Panzer III mal byt od zaciatku nasadeny s 50mm delom, no to nakoniec dostal az v 1941, a aj to len kratsie L43 namiesto povodne zamyslaneho L60...

    • fenri
      07:50 15.01.2019

      Primo: Tiger se stal ikonickým hlavně na západní frontě.
      Sekundo: v době, kdy se objevil na východní frontě už byli Němci v půlce Ukrajiny a tedy relativně blízko zázemí Říše. Pokud nepočítám ty první tři Tigery, které pracně dotáhli k Leningradu, aby tam vzápětí zapadly a ani si neškrtli, zapojili se významně až v Charkově. Tedy v dosti městských bojích a převážně plochém částečně zpevněném terénu. U Kurska se moc nepředvedli. A pak už to bylo jen o tom, že Tigera někam pracně dotáhli, ten udělal párkrát bum a zapadl, nebo mu došlo palivo, nebo oboje.
      Doporučuji kniho o divizi Totenkofp, která s nimi na východě hodně operovala. Rozhodně vojáci Totenkopfu lépe hodnotili Panthery, které ale zase byly extrémně nespolehlivé, takže nakonec vše oddřel (a vzhledem k věku úctyhodně dobře) PKwIV
      Ačkoliv se Tiger nesmírně mýtizuje, faktem je, že drtivou většinu války oddřely a velká vítězství získaly Panzer IV.
      Na západě si Tiger díky lepší infrastruktuře vedl lépe, ale jakmile nebyl na zpevněném podkladu, končil. Při nasazení na Sicilii, kdy měli zastavit invazi (Husky) se jich většina podělala, nebo zapadla (ze 17 kusů zůstal jeden). Monte Cassino opět fiasko. Takže nám zůstává slavné nasazení v Normandii, kde ale v době vylodění byly jen 4 Tigery.
      Tiger byl mediální monstrum, jehož největším nepřítelem byl sám Tiger.

      • jj284b
        11:45 15.01.2019

        Tigre sa na vychodnej fronte prvykrat vyskytli na jar 1943... hrali klucovu rolu pri Charkovskej protiofenzive..

      • Jirosi
        12:08 15.01.2019

        Panter nebyl extremně nespolehlivý, tohle vychází jako spousta legend z "bitvy u Kurska". Tam sice měla díky zahoření motoru v první den bitvy jednotka děsivé počty vyřazení. Jenže ty tanky všechny přes noc opravily a jelo se dál.

      • jj284b
        14:27 15.01.2019

        na zapadnom fronte bolo minimanly pocet tankov Tiger... tak napr Americki tankisti sa s tankami Tiger I stretli dokopy 3x... z toho raz americka jednotka prekvapila nemcov ked tank Tiger vykladali z vagona takze neslo o nejaky tankovy boj...

        vacsie "mindraky" mali z Tigra prave Sovieti... ti hlasili kazdy nemecky tank ako Tiger, este aj Panzer IVH vybaveny o shurzen pridavne pancierovanie povazovali za Tigra, pricom znicene Panzer IVH po preskumani oznacovali ako T4 maskovana za Tigra...

      • jj284b
        14:32 15.01.2019

        Na Sicilii tanky Tiger neboli schopne presunov koli uzskym ulickam miest, tam mali prave Americke Shermany podstatnu vyhodu ze sa tam bez problemov zmestili..

        Co sa tyka vylodenia v Taliansku pri Anziu, tam zastavala Tigre palba z diel bitevnych lodi (daju sa najst fotky s vyvratenym Tigrom, k Monte Casinu sa nemali sancu ani dostat, slo o hornaty teren tam bol problem dostat akykolvek tank...

      • jj284b
        14:36 15.01.2019

        skusal som googlit no nenasiel som jedinu fotku so zapadnutym Tigrom v Taliansku... len zopar fotiek tankov so znicenym pasom...

        • fenri
          08:15 17.01.2019

          A já koukal na youtube, kde najdu videa, jak Tiger decimuje zástupy T-34 a taky nic. Čím t bude, jj284?

  • strikehawk
    15:04 14.01.2019

    Tyto problémy se nás naštěstí, na rozdíl od zemí jako jsou Rusko, USA a Čína, tedy zemí, které musí řešit mobilitu svých tankových a mechanizovaných jednotek na tisíce kilometrů daleko, netýká.
    Pro USA je celá problematika zhoršena tím, že mají ambice zasahovat vskutku globálně, takže je zavedení několika hmotnostně rozdílných platforem podobně jako má Rusko a Čína nemine...

    Pro nás je jedinou správnou cestou vydržet 10-15 let s modernizovanými T-72 k udržení schopností a výcviku a pak naskočit rovnou do Leopardu 3 v rámci celounijní unifikace.
    Zavádět teď nový Leo 2A7 nemá smysl....je to výběhová konstrukce s překonanou konstrukční filozofií...prostě ztráta peněz ( a velkých ) s nejistou bojovou hodnotou po příchodu nové generace

    T10 nepřináší nic dramaticky lepšího než Leo 2 ...prostě nejlepší čas na přezbrojení byl již promeškán před 10-15 lety. Nyní je pozdě

    • Rase
      15:33 14.01.2019

      Souhlasím, problém je jen v tom, kdy bude "Leopard 3" k dostání. Ideálně pokud by byly co nejdříve představené prototypy, neco se vybere a začne řešit zahájení sériové výroby. Zkrátka bysme nejpozděj v roce 2025 měli jasnou představu co dál

      • 2A42
        16:40 14.01.2019

        Tak neviem ako v AČR ale v OSSR tomu všetko nasvedčuje..tankový prápor s t72 oživiť do 2024. Po roku 2025 spustiť akvizíciu T 4.generácie.. Tak príchod novej techniky je možno horizont 2030 aj 2035, kým sa nezoderú t72.

      • Jirosi
        17:52 14.01.2019

        Problém není kdy bude k dostání, ale za kolik. EF se taky prodává... a přesto máme Gripen.

        • 2A42
          17:57 14.01.2019

          Áno aj...
          Ale máme dáky ten časový horizont s dvoma ?? Ako hovoríš, Za koľko? A čo to bude?.. nevieme nič len kedy to chceme...

        • Rase
          18:42 14.01.2019

          Tak on by byl hodně drahý i ten nový Leopard 2A7+. Cena za Leo3 bude jistě vyšší, ale asi ne třeba dvojnásobná, to by je pak nikdo nekoupil (on i ten rozdíl mezi F-35 a F-16V není přehnaný). Bude ale záležet na konstrukci a použitých technologiích. Snad tam nebudou chtít cpát railgun, lasery, vodíkový / elektrický pohon, top UI a nevím co ještě, tak pak by byla cena pohádková. Osobně doufám že se budou snažit držet cenu v rozumné výši

          • Jirosi
            19:18 14.01.2019

            Rase: Pokud je dnes L2 za 7m E drahý, tak pokud bude L3 třeba za 10-11m E. Kolik lidí řekne, že je to moc? Případně ať počkáme(10let), že opadnou dětské nemoci(Ch1 vs Ch2), nebo až přijde konkurence a klesne cena. To už se opětovně blížíme k používání dnes nových L2 těch 35.let. Tedy zůstalo by něco i pro zálohy.

    • Pepin Nešpor
      16:36 14.01.2019

      Úplně nesouhlasím záleží kdy vůbec Leoparda 3 dodelaji a budou zavádět do armád. Ano deset let se dá vydržet,ale déle má to cenu pro naši armádu čekat dvacet let? Nám by ten Leopard 2A7+ bohatě na 30-35 let stačil. Nikde bojovat nebudeme a mnoho armád naší velikosti to tak budou mít.

      • strikehawk
        16:52 14.01.2019

        Pokud nikde bojovat nebudeme tak nepotřebujeme žádný tank a vůbec ani BVP a další techniku. Armáda se buduje k tomu aby byla připravena na válku. To vůbec neznamená, že nutně musíme válčit......

      • strikehawk
        16:58 14.01.2019

        A Leopard 2A7 by stačil k čemu? Nějak mě uniká smysl si pořizovat drahou techniku s vědomím, že bude relativně brzy velmi pravděpodobně nahrazena něčím modernějším....
        A prosím neargumentuj, že Rusko a USA si ponechají T-72 a a T-90 stejně jako Abramsy v zálohách apod.
        Tyto státy vedou různé zástupné války různé intenzity o globální vliv což není vůbec náš případ.
        Naše tanky musí být primárně určeny k obraně ČR a konstruovány primárně k vedení bojů v evropském regionu, prostředí apod.

        • Jirosi
          17:47 14.01.2019

          Válčit nebudeš jen pokud si připravený válčit...
          Tobě příjde 35+ let jako krátká doba?
          ČR i SR jsou součástí většího celku EU. Je to jako by si tvrdil, že Aliaška taky žádné tanky nepotřebuje. Protože válčí USA.

          • Snownomad
            19:13 14.01.2019

            Aljaška je součást USA, což je stát na americkém kontinentu.
            EU není stát a naštěstí už ani nikdy nebude.

          • Jirosi
            19:59 14.01.2019

            Snownomad: V tom případě bychom si jich měli koupit spíše 200.
            Protože jediné v čem jsme v Evropě opravdu dobří je vést války mezi sebou.

    • Snownomad
      19:11 14.01.2019

      Unie skončila odevzdáním západoevropského území islámských nájezdníkům, ale klidně dál sněte o unijní unifikaci, i když správně by se mělo mluvit o unifikaci Spojených západních chalifátů.

      • Jirosi
        20:03 14.01.2019

        A po prvním světové by si hlásal jak jsme odevzdali západní Evropu do rukou "zidů"....

  • Jakub2
    14:52 14.01.2019

    Ten názor H. Morgana... mi vzdáleně připomíná americké lpění na stíhačích tanků v průběhu 2. světové. Tam taky na začátku převládla doktrína rychlých, pohyblivých stíhačů s věžemi a rychlopalnými třípalcovými děly (T67, M10 Wolverine, M18 Hellcat) v samostatných jednotkách bez pěchoty, které budou aktivně vyhledávat tanky, přehrazovat průlomy atp. Realita dopadla úplně jinak - M10 i M18 sloužily jako prostředky blízké podpory pěchoty nebo jako samohybné dělostřelectvo.

    H. Morgan by chtěl dále rozvíjet oblast lehkých brigád, které už dnes existují. Před 15 lety to bylo velké téma, ale nejen US Army zjistila, že se nehodí na všechno.

    Celá ta polemika je o tom, kam Deparment of Defence naleje peníze (do kterého směru vývoje). Nic víc.

    • jj284b
      15:52 14.01.2019

      koncepcia Tank Destroyer bola spravna. Boli urcene na zastavovanie prielomov.. problem bol, ze az na par vinimiek, Nemci neboli schopni spojenecke linie prerazat, takze TD sa pouzivali ako tanky..

      Btw, v koncepcii sa nikde nepise ze TD mali aktivne vyhladavat tanky.. prave naopak, boli urcene k obrane, kedy sa mali rychlo presunut do miest kde dochadza k utoku nepriatelskych sil... aktivne vyhladavat a nicit tanky, to bola vzdy rola tankov...

      realita TD ale bola ze velitelia neradi nechavali silne jednotky TD v zalohe.. namiesto toho ich nasadzovali aktivne takze plnili rovnaku rolu ako tanky..

      dnes uplne rovnaku rolu ako TD pocas WW2 plnia utocne vrtulniky...

      • Slavoslav
        17:51 14.01.2019

        no neviem nakolko bol presny ten dokument co som o nasadeni shermanov pozeral posledne, ale tie casto nevozili ani protipancierovu municiu, alebo len uplne v minimalnych poctoch. Velenie US army s nimi v boji proti nemeckym tankov velmi nepocitalo

        • jj284b
          18:31 14.01.2019

          vozili zvycajne 40% AP a 60% HE municie v pripade 75mm Shermanov.. 76mm vozili 60% AP a 40% HE.. tiez zvycajne asi 3-4 HVAP strely.

          Od Shermanov sa ocakavalo ze si poradia so vsetkym na co narazia..

          ohladom TD doktriny, odporucam pozriet:

          https://www.youtube.com/watch?...

          • Slavoslav
            19:49 14.01.2019

            jj, uz som si pozrel co ma pomylilo.

            AP nosili, tych bolo dost, ale volframove T4-ky dostavali Shermany malo a prednostne isli stihacom tankov

          • jj284b
            20:30 14.01.2019

            tak ono koncom vojny bol dost problem nejaky Nemecky tank vobec stretnut... tanky zvycajne utocili na pozicie pechoty, ktore boli kryte protitankovymi delami a tam 75mm HE malo jasnu vyhodu.. dolezity fakt na ktory sa dost zabuda je to ze 75mm HE bol o dost vykonnejsi ako 76mm HE pouzivany v 76mm Shermanoch.. kym 75mm HE mal cca 700g vybusniny, 76mm HE mal len 250g co sa dost prejavovalo v ucinku proti pechote..

  • Jirosi
    13:42 14.01.2019

    Dokud nedojde k masivnímu navýšení vojenských jednotek na 2-3x násobek, veřejnost nezačne přijímat ztráty jak technik tak vojáků v akci, tak je koncepce jedna spíše utopie.
    Kolik dnes času vůbec stojí výcvik kvalitního střelce/velitele...
    "Klíčovou technologií takových vozidel je nabíjecí automat a s tím související snížení počtu členů posádky na tři nebo dokonce dva vojáky. Ve dvoučlenné posádce bude velitel zastávat funkci střelce a také nouzového nabíječe (při poruše automatu)."
    Tohle popisuje jediné. Pokud dojde k boji, na bojišti místo efektivní bojové síly nastoupí hromada šrotu z přetíženými osádkami tahajícími za kratší konec.

    • Jirosi
      13:48 14.01.2019

      Většina lidí není schopna bezpečně telefonovat a řídit, a u toho se je ještě nikdo nesnaží zabít...

      • Rase
        15:05 14.01.2019

        Tak řidič má mít pořád na starost jen řízení... jde jen o to, zda zbytek funkcí bude na veliteli, nebo dostane pomocníka.
        Oproti tomu Izraelci patrně jdou jinou cestou a u vyvíjeného tanku Carmel, který má mít dvoučlennou osádku, bude funkci řidiče plnit asi velitel a druhý člen bude střelec, nebo nějak jinak rozdělené funkce mezi dva operátory. Dva lidi osádky jsou zmiňováni i u nového euro-tanku. No uvidíme, ale jisté je, že vojáků je málo u všech armád a tak tlak na snížování počtu osádek je i bude. Zda je UI a automatizace na potřebné úrovni - pevně věřím že ano, jelikož stavět nový tank pro tři lidi nemá moc smysl a radši bych počkal.

        • Jirosi
          16:20 14.01.2019

          Rase: Řidič má na starosti řízení, ale i přesto v jakémkoliv stísněném prostoru mu s jeho funkcí pomáhá velitel svým výhledem nebo rovnou vylezením z věže. Takže ani dnes na svou funkci řidič nestačí.

          Izrael nejde, ani L3 nejde. Jen se zkouší zda už jsou technologie dost daleko. A realita je taková, že by tohle asi opravdu v laboratorních podmínkách šlo. Jenže o kolik stoupne cena vozidla, na 2-3x násobek. Přitom stále riziko selhání, protože skutečné bojiště je neustále se měnící organismus.
          Tam těžko stáhneš novou aktualizaci silniční sítě z webu. Když většina bojové činnosti se povede mimo silnice.

    • Jakub2
      15:02 14.01.2019

      Víte, mne opravdu pobavil ten názor, že lehčí tank s menší posádkou potřebuje menší objem servisních prací při operační činnosti. Ve skutečnosti bude té servisní práce kolem třeba stejně nebo i více než u klasického MBT se čtyřčlennou posádkou - tankování, nakládání munice, menší opravy přímo v poli... všude tam je výhodnější větší počet lidí, vzájemná zastupitelnost ve funkcích.

    • Rase
      15:07 14.01.2019

      Pokud jde o čas výcviku, tak velitel musel umět zastat roli všech ostatních členů osádky i nabíjet kanón. Tedy snížení počtu osádky by mu ten výcvik spíš usnadnilo než naopak :-D

      • Jirosi
        16:25 14.01.2019

        Rase: Čas výcviku není ukončen tím, že voják nabyl dovednost.
        Musí ji být taky provádět v jednom čase na bojišti(cvičišti).

        Tedy pokud se věnuje řízení, nestřílí, nekomunikuje, atd. Tedy neplní požadované limity dané souběžným vykonáváním těchto funkcí více členou osádkou.

  • palo satko
    13:17 14.01.2019

    V zasade sa jedna o akademicku debatu. Nejaka obrana Pobaltia pred ruskym útokom je čudesna vizia, lebo Pobaltie nikdy nemalo vojensky vyznam. Už Mongoli sa na Litvu a spol vykašlali a nakoniec aj Sovieti nechali Nemcov si v Pobalti počkat na kapitulaciu v Berline. Rusi nemaju najmenši dôvod ist do vojny s presilou NATO pre vyludnene Pobaltie, ktore nema žiadne priemyselne a prirodne zdroje a ani stategicku polohu. Rusi nebudu bojovat tam, kde to klavesnicovi generali chcu. Zmenit štrukturu pozemnych sil a budovat dopravne koridory pre neexistujuci konflikt je hlupost.

    • Miroslav
      13:47 14.01.2019

      To by som zase netvrdil, že Pobaltie nemá význam. V prípade konfliktu by sa tam mohli vylodiť útočné jednotky. Udržať pobrežie pred vylodením je vždy jednoduchšie ako odrážať útok už vylodených jednotiek z pevniny. Nemci by o tom vedeli niečo... V tej chvíli ako prišli o kontrolu nad plážou v Normandii už len ustupovali pred útočiacimi jednotkami

      • palo satko
        13:55 14.01.2019

        Baltske more je trochu väčši rybnik. Dost ťažko by sa dalo pred Rusmi utajit nejake zmysluplne vylodenie. A keby aj, existuju v Pobalti potrebne cesty z Pobaltia do Moskvy pre Abramsy? Ked už by mal realne vzniknut konflikt na Balte, tak skôr pre Kaliningrad, (spuštadlom by mohol byt nejaky idiotsky nápad s blokadou Kaliningradu), ale iste nie pre Estonsko.

        • Miroslav
          14:02 14.01.2019

          Už len Petrohrad je dostatočný dôvod nenechať sa obkľúčiť. V prípade konfliktu by mali čo robiť ho ubrániť od severu. Sformovanie bojovej skupiny na západe by prakticky znamenalo, že Petrohrad by sa nedal udržať

          • palo satko
            16:07 14.01.2019

            Ked dôjde na Petrohrad, dôjde aj na atomovky. Druha vec, aky utok zo severu predpokladaš? To ako naozaj by sa Fini dali zatiahnut do vojny s Rusmi? Pekna sranda.

          • jj284b
            18:33 14.01.2019

            utok zo severu neznamena utok z Finska... USMC je schopne vylodit sa hocikde na severnom pobrezi Ruska.. za studenej vojny sa s tym aj pocitalo...

    • liberal shark
      14:33 14.01.2019

      1) Pokud nemá Pobaltí žádný význam, proč se Rusové drží v Královci a dokonce posilují a modernizují tamní vojska ?
      2) Na konci WW2 Sověti dobili Královec s velkými ztrátami a enormní spotřebou munice .
      3) Proč Rusové neustále vyhrožují Pobaltským a Skandinávským státům ?

      • liberal shark
        14:33 14.01.2019

        Oprava: dobyli ...

      • palo satko
        14:51 14.01.2019

        Kaliningrad je ich uzemie, preco a pre koho by sa mali Kaliningradu vzdat? Mozete sem linknut nejaku vaznu hrozbu vyrieknutu Putinom, alebo Medvedevom? Nieco na sposob ekonomickeho znicenia, ako sa dnes vyhrazal prezident jedneho statu NATO, druhemu statu NATO? Trump Turecku?

        • jj284b
          15:44 14.01.2019

          Kaliningrad nie je historicky Ruske uzemie.. ziskali ho po druhej svetovej vojne...

          • palo satko
            16:27 14.01.2019

            A odkedy treba počitat historiu. U Rusom treba narok na uzemie podložit 500 ročnym vlastnictvom a pri Kosove stači kolko?

          • Scotty
            18:46 14.01.2019

            palo satko
            Doufám že se svého argumentu budeš držet i pokud se začne diskutovat o tom kdo má jaký nárok na Krym. Jinak souhlasím, území je toho kdo ho vlastní v souladu s mezinárodním právem.

        • Miroslav
          16:08 14.01.2019

          Myslím, že máš vážne medzery v histórii. Kaliningrad nikdy nebol ruským územím ale nemeckým. Pre Rusko je Kaliningrad strategickým miestom. Po druhej svetovej vojne sovieti tvrdo vytlačili pôvodné nemecké obyvateľstvo a nahradili ruským. Napriek tomu, dodnes tam žije nie zanedbateľná nemecká menšina.

          • palo satko
            16:41 14.01.2019

            Miroslav a čo naši Karpatski Nemci? Tych sme ako poslali do Nemecka?

    • GlobeElement
      14:41 14.01.2019

      Pobaltí je ruská cesta k teplému moři. Proto bylo opakovaně napadáno již od dob Petra Hrozného.

      • palo satko
        17:12 14.01.2019

        Peter Velky chcel pristav s pristupom do Baltskeho mora pre priamy obchod s Holandskom a Anglickom, ktore osobne navštivil a dokonca v holandskych lodeniciach sa učil lodiarstvu. Na to mu vtedy stačil Petrohrad. Aj Rusi si dnes vystačia s vlastnymi pristavmi.

        • GlobeElement
          09:18 15.01.2019

          Myslel jsem Ivana Hrozného, sorry.
          Rusko vždy potřebovalo přístup k teplému moři. Ruské řeky ústí do moře v pobaltských zemích. Proto bylo pobaltí pro Rusko vždy strategicky významné.

          • palo satko
            13:01 15.01.2019

            V čase ZSSR boli postavene dúležite pristavy na Balte, ale dnes maju Rusi už svoje vlastne a pristavy baltskych štatov maju problemy s prijmami. Okrem toho smer pohybu tovarov sa vyrazne zmenil. Do popredia sa dostala skor železnična cesta Čina, Kazachstan, Rusko, Bielorusko, Polsko a konečna v Nemecku. Nie je možne zaujem Petra Velkeho namontovat na sučasnu rusku politiku. Rusky export ide cez potrubie a dovoz do Ruska je problem toho čo chce dovažat.

          • GlobeElement
            13:47 15.01.2019

            No ono jde o strategii. Když se podívám na mapu, vidím, že Rusko je ze západu kompletně odstřiženo od moře, s výjimkou Petrohradu, který je ovšem až na konci Finského zálivu.
            A z Petrohradu nebo z Moskvy do Vladivostoku je to fakt daleko.
            V cestě je Pobaltí, ale taky Bělorusko.

          • palo satko
            14:53 15.01.2019

            Skus mi napisat, čo strategickeho potrebuju Rusi v čase vojny k sebe dopravit po mori.

          • Jirosi
            19:17 15.01.2019

            palo satko: Nepřítele.

          • GlobeElement
            11:46 16.01.2019

            Proč jen v čase války? I v čase míru. Všechno. Proto jsou přístavy tak důležité.

    • jj284b
      15:45 14.01.2019

      obrana pobaltia sa riesi preto ze je to jedina priama hranica NATO s Ruskom...

      • palo satko
        16:29 14.01.2019

        Kaliningrad a Norsko sa nerataju? Napriklad taki Nori take pekne filmy o ruskej invazii za posledne roky ponatačali, ....

        • jj284b
          17:23 14.01.2019

          fajn - jedina priama hranica s Ruskom kde sa da cakat utok masivnymi mechanizovanymi silami... snad sa zhodneme na tom ze Norsko toto nesplnuje, a Kaliningrad predsa len je dost male uzemie z ktoreho by Rusi neboli schopni viest priamy utok...

          • palo satko
            18:49 14.01.2019

            Ale rovnako to nesplna ani Pobaltie. Dobit Lotyšsko, alebo Estonsko a potom čo? Branit sa v Lotyšsku utokom NATO? Ved to je strategia z lacnej počitačovej hry.
            Rusi hraju inu hru a inde. Nord Stream a Turk Stream sa vola a "Zeleni blazni" čo povypinali atomovky a uholne elektrarne s nimi kolaboruju.

  • technik
    12:59 14.01.2019

    Nechci se opakovat ale tohle je přesně heslo rusů a tomu odpovídá jejich konstrukcni škola. Je super 70 tunový tank a 30 tunový bvp vzhledem k technologiím a ochraně osádky ale zdlouhodobeho časového horizontu nasazení nelze tuto techniku udržet provozuschopnou bez obrovských finančních a technických prostředků.

    • Jirosi
      13:35 14.01.2019

      Západní státy, dnes už i ty východní bojují z počty vojáků. Takže představa, že ještě někde začnou umírat ...

    • liberal shark
      14:35 14.01.2019

      Tuto konstrukční školu převzali Rusové ve dvacátých a třicátých letech XX století od amerických velkopodnikatelů, kteří jim budovali automobilový průmysl.

      • Jirosi
        16:33 14.01.2019

        Nechceš trošku rozvést?

  • liberal shark
    12:09 14.01.2019

    Opět tu máme klasické dilema - Tiger nebo Sherman ? Dle mého názoru vítězí ze strategického hlediska Sherman, z taktického Tiger. Nejlepším dostupným kompromisním řešením je japonský Type 10.

    • Clanek
      12:42 14.01.2019

      Je type 10 skutecne "kompromisni reseni", nebo je to plnohodnotne reseni stavene podle modernich moznosti, materialu, technologii? Kdyz se clovek mrkne co ma vazit Armata nebo co se zamysli pri Leo3 tak ta docela drasticka dieta je zamyslena bez rozdilu u vsech. Navic, kdyby japonci zamysleli Type 10 coby strategicky prepravitelny kompromis, neztraceli by tolik casu s Type 16 a C2 (ta skutecna japonska strategicky rychle prepravitelna sila). Type 10 je dle me proste jen moderni MBT.

      • Jan Grohmann
        12:51 14.01.2019

        Páncéřová ochrana věže Type 10 - https://twitter.com/DRatka1/st...
        Silný čelní pancíř a boky věže odolné proti munici ráže 35 mm.

        • jj284b
          17:27 14.01.2019

          to je ale prakticky design ktory plati na vsetky dnesne tanky... este aj Abrams nema zadny bocny pancier ktovie ako silny...

          • Slavoslav
            09:23 15.01.2019

            toto je dizajn typicky skor pre sovietsku skolu a i tam vdaka tvaru veze maju pokryty vacsi predny uhol a tenky pancier je len v zadnej polovici veze

            Abrams ma na bokoch cca 300-350 mm pancier, Leo sa mi zda cez 150 mm a oba maju v zadnej casti nabojovu schranku co ti dava dalsieho vyse metra priestoru ktory sice nie je vyplneny pancierom, ale su tam mechanizmy atd ktore by musela strela ci kumulativny luc prekonat, aby sa dostala k posadke

          • jj284b
            15:57 15.01.2019

            Abrams na bokoch taky pancier nema... zadna cast veze je opancierovana slabo, ziaden pokrocily pancierovy sandwitch tam nie je, znizovalo by to vnutorny priestor ktory vyplnuje ammo rack... zadny a zadno-bocny pancier tanku Abrams ma cca 5cm pricom je pouzita HHS ocel..

          • Slavoslav
            18:22 15.01.2019

            ale nehovor

            "Čelní pancíř věže (od verze M1A1) má tloušťku 960 mm a boky věže 370 mm"

            https://www.armadninoviny.cz/t...

            a kludne si najdi nejake obrazky poskodenych vezi Abramsu. Lezie z toho nejaka modra hmota a ako HSS zrovna nevypada

            tu mas obrazok http://i21.servimg.com/u/f21/1...

            k nabojovej schranke odporucam zas a znovu citat moj prispevok, ono to tam je napisane cim chrani posadku

        • Proxy
          19:44 14.01.2019

          Ten tweet doslova říká Type 90?

      • liberal shark
        14:38 14.01.2019

        Type 10 byl koncipován pro boj v horách a snadný převoz mezi japonskými ostrovy.

    • Jirosi
      13:37 14.01.2019

      Překvapivě toto dilema. Ale jen otázka toho zda si dnes může někdo dovolit poslat přes horizont 8 tanku, aby jich 8 ztratil....
      Nemůže. Takže opravdu jen akademická debata.
      Stejně tak dík použití vozidel z hmotností 50t, nedojde k navýšení jednotek na dvojnásobek. Protože by to znamenalo masivní růst nákladu na jejich provoz. A překvapivě by nedošlo k úspoře.

    • strikehawk
      14:29 14.01.2019

      To tvoje dilema je špatně - nikoliv Tiger ale Panther vs Sherman.
      Podotýkám že Panther deklasoval Sherman ve všech aspektech.....

      • jj284b
        15:43 14.01.2019

        az na to ze povojnova oficialna studia kde sa skumalo 35 tankovych bitiek kde sa tanky Sherman a Panther stretli priamo v boji vysla lepsie pre Sherman so score 3:1 - 3 znicene Panthery na jeden zniceny Sherman...

        Panther bol skvely tank na papieri, no jeho vykon zrazali vyrazne konstrukcne nedostatky.. v podstate nebol schopny presunov po vlastnej osi na vzdialenosti vacsie ako 50km, a k poskodeniu pohonneho ustrojenstva a casovo narocnym opravam muselo dochadzat vzdy po prejdeni 100km.. z ergonomickeho hladiska bola osadka tanku velmi obmedzena, nabijac musel nabijat lavou rukou, strelec nemal panoramaticky zameriavac bez zvacsenia, takze mal dost problem najst ciel bez presneho navedenia velitelom tanku... kadenciu strelby to dost zrazalo dole.. Sherman na druhej strane nicim takym netrpel, posadka mala dost priestoru, nabijac bol na opacnej strane ako u Panthera a municiu mal lahko dostupnu v chranenych schrankach... Kadencia 76mm Shermanu bola 10-12 ran za minutu, teoreticka kadencia Pantheru bola 5-6 ran... navyse, Sherman mal jednoduchu gyrostabilizaciu dela, takze mohol rychlejsie strielat po kratkej zastavke... navyse, s 76mm M1 delom dostavali osadky vykonnu HVAP municiu ktora dokazala celne nicit Panthery a Tigre.. prioritne sla tato municia pre 76mm TD M10 a M18, no koncom 1944 ju uz dostavali aj tankove jednotky...

        • Jirosi
          16:12 14.01.2019

          jj284: Možná by to chtělo statistiku. Ony tankové bitvy jsou populární. Ale úloha tanku na bojišti je většinu času jiná.

          • jj284b
            16:56 14.01.2019

            statistika je problem, lebo oba tanky vstupovali do vojny s odlisnymi parametrami.. napr Sherman - bolo ich vyrobenych skoro 45000, pricom pocas WW2 ich Americania stratili asi 3000.. naproti tomu Pantherov bolo vyrobenych cca 6000 a vsetky boli "stratene" kedze Nemecko vojnu prehralo.. takze ak uz statistiku, tak radsej z priameho porovnania ako vseobecne cisla ktore nemaju vypovednu hodnotu.. napr Nemci za znicene povazovali len tanky ktore uz neslo opravit (vyhorene) a operacne straty ratali inac..

            a co sa tyka ulohy na bojisku, je pravda ze Shermany na zapadnom fronte stretavali nemecke tanky len minimalne, kedze Nemci ich uz vela nemali a zvycajne sa ich snazili skoncentrovat (v lete 1944 Nemci vytvorili niekolko novych tankovych formacii - tankovych brigad, s dvoma battalionmi tankov, kde jeden mal tanky Panther a druhy s Panzer IV).. v podstate od prielomu z Normandie (operacia Cobra) Americke tankove jednotky nestretavali Nemecke tanky az kym nedorazili k Mosselle, kde doslo k Nemeckemu protiutoku (Arracourt) ktory ale Americke tankove jednotky zastavili.. nasledne dalsie strety s nemeckymi tankami prisli az pocas zimnej protiofenzive v Ardenach.. (s vinimkou malych stretov)

          • GlobeElement
            14:25 15.01.2019

            Někde jsem četl, že jen 1/4 ztracených Shermanů byla zničena nepřátelským tankem, většina skončila kvůli dělostřelectvu, minám nebo ručním zbraním.
            Když Rusové vyvinuli JS-2 (ano, je to JS-2, ne IS-2, jak se často píše, Stalin se jmenoval Josif a velké Ruské "J" vypadá stejně, jako "I", jen má háček, což se v angličtině nejspíš ignoruje), zvažovali 100mm a 120mm dělo. Lepší průbojnost mělo to 100mm, ale ze statistik vyplynulo, že 2/3 reálně použité munice je protipěchotní tříštivá a ta byla účinnější 120mm - proto zvolili dělo větší ráže.

          • jj284b
            16:03 15.01.2019

            122mm delo.. a realne bola priebojnost dost podobna, pricom 122mm APHE malo vyhodu lepsieho L/D -projektil ktory ma priemer vacsi ako 1.5 nasobok panciera ktoremu celi ho dokaze prekonat nehladiac na potencionalny sklon takeho panciera - prave preto 122mm APHE dokazali znicit tank Panther pri zasahu do predneho panciera korby aj na vzdialenosti na ktore mal pancier strele odolat..

  • Rase
    12:09 14.01.2019

    Momentálně v USA hledají výsadkový tank, tak uvidíme jaký ze dvou kandidátů vyberou - zda vylepšený XM8 Buford nebo Griffin. Oba mají mít 25-30 tun a pokud jde o výzbroj, tak buď 105 nebo 120 mm (XM360), jeden s manuálem druhý dražším automatem. Pokud by vybrali Buford, tak by tahle věž šla osadit i na lépe pancéřovaný (těžší) podvozek, čímž by lépe suploval tank (má tři členy osádky). Tady ale si budeme muset počkat jak bude vypadat NGCV (náhrada za Bradley), přeci jen i u něj bude tendence mít pořádnou balistickou ochranu při vysoké mobilitě

    • Jirosi
      16:28 14.01.2019

      Grifin už dnes plánuje věž z M1.
      Jenže výsadkový tank, je maloseriovka i USA army. Kolik že mají dnes těch jednotek co by jimi disponovali. Případně které by tu super leteckou mobilitu mohli využít. Když se podíváme do kontrastu kapacit transportního letectva a to mají největší na světe.

      • Scotty
        18:53 14.01.2019

        Výsadkové tanky půjdou pravděpodobně k 82. výsadkové divizi.

      • Starlight
        02:38 16.01.2019

        @ jirosi

        Současné americké úvahy o lehkých tancích MPF hovoří až o 500 kusech pro US ARMY a možná až 100 kusech pro USMC. Z amerického pohledu to asi není žádný obří program.

        Nicméně v Česku oblíbená informace, že je to tank jen a pouze pro výsadkové jednotky, je zcela mylná. Záměrem US ARMY je jimi vybavit, pokud se osvědčí nejdříve právě u výsadkových a horských brigád, možná až 33 (!) peších brigád (IBCT), kam spadají i ty výsadkové a horské. Každý IBCT by mohl mít jednu švadronu (rotu) o 14 vozidlech MPF.

        • Jirosi
          13:02 16.01.2019

          Děkuji!

  • jj284b
    11:12 14.01.2019

    Podla mna je US Army prakticky v rovnakej situacii ako bola pocas WW2 - musi si udrzat schopnost nasadenia vsade po svete, a tym padom je logistika najdolezitejsi faktor.. za WW2 sa nekoncentrovali na tazke tanky, ale na tank, ktory vedeli poslat uplne vsade.. Sherman bol skvely stroj s vynikajucou ergonomikou posadky, no zaroven to bol stroj ktory vazil okolo 30 ton, a tym padom ho nebol problem nalozit na lod a poslat bojovat niekam v Pacifiku obsadzovaj atoly jeden po druhom, ci ho vysadit v Taliansku ci Francuzsku a bojovat tam.. ved uz zaciatkom roku 1944 mali postavenych cez 500 tankov T26, no do Europy sa dostali az zaciatkom 1945 v obmedzenych poctoch, lebo bol problem tie tanky dostat cez ocean - Francuzske pristavy nemali zerjavy schopne vykladat 45tonove tanky, kym vsetky logisticke centra v Europe boli nastavene na opravu Shermanov a novy tank by len sposoboval problemy so zasobovanim suciastkami potrebnymi na udrzbu a opravy..

    • segal7
      16:29 14.01.2019

      Mohl bych poprosit nějaký zdroj informací o tom, že začátkem roku 1944 bylo vyrobeno přes 500 ks T26?? Děkuji

      • GlobeElement
        14:18 15.01.2019

        Zřejmě jde o M-26, těch bylo podle tohoto zdroje vyrobeno do konce roku 1944 jen 50.
        http://usautoindustryworldwart...

        Na každý pád je zajímavé, že celkový počet vyrobených M-26 (během WWII) byl podobný, jako celkový počet vyrobených Tigerů, ale zatímco o M-26 spousta lidí nikdy neslyšela, Tiger je legenda a řada lidí jej považuje za velice rozšířený a často nasazovaný tank.
        Svědčí to o dvou věcech. O neskutečném PR Tigeru, a o ještě větší početní převaze Shermanů, v té záplavě se nějakých 1500 M26 ztratilo.

        • Jirosi
          17:28 15.01.2019

          Pleteš si nasazení v boji a vyrobené kusy. Tiger I byl účastníkem značného množství bitev rozhodujících vývoj WW2. Kdežto M26 se dostal do bojových operací až když bylo hotovo.

        • segal7
          15:17 16.01.2019

          Ta otázka byla na jj284b, aby doložil svůj do očí bijící nesmysl o vyrobených 500ks T26 na začátku roku 1944...ale jinak v podstatě jo, protože T26 byl prototyp M26 a i když byla začatkem roku vypsána objednávka na 250ks tanky se nevyráběli. Vyrobilo se 10 předsériových kusů které se intenzivně testovali. Na jaře 1944 testy na polygonu v Aberdeenu společně s T25 a Shermany a tady se rozhodlo,že dále se bude vyvíjet T26, který byl po dalším vývoji jako T26E3 dán do výroby a první sériové kusy sjížděli z linek v listopadu 1944!!! jako M26. Ostatní perly jako ,že Shermany to měli s Pantherama 3:1 ve vzájemných soubojích ani nebudu komentovat...