Americké Vesmírné sbory již v roce 2019?

Raketa Falcon 9 firmy SpaceX při startu; větší foto / SpaceX

V březnu jsme psali o možnosti vzniku amerických Vesmírných sborů (US Space Corps). Nyní to vypadá, že tomuto kroku politické ovzduší nepřeje. V kosmickém prostoru a jeho užívání ale dochází k tiché revoluci a americkému letectvu (USAF) hrozí, že zaspí.

Letectvo nechce konkurenci

Tento měsíc byl poslaneckou sněmovnou amerického Kongresu schválen návrh zákona National Defense Authorization Act (NDAA) rozhodující o rozpočtu ministerstva obrany pro fiskální rok 2018 (1. říjen 2017 - 30. záři 2018).

Součástí návrhu je i legislativní opatření, dle kterého USAF musí v roce 2019 ze svých struktur vyčlenit zcela novou samostatnou složku ozbrojených sil - US Space Corps. Vesmírné sbory od letectva zcela převezmou agendu vojenských operací ve vesmírném prostoru.

Tato část návrhu je však značně nepopulární. Vzhledem k neochotě Senátu, který se na vytvoření návrhu NDAA podílí, Bílého domu, Pentagonu a především USAF, však tato úprava v konečné verzi zákona velmi pravděpodobně nezůstane.

Přesto je rostoucí role vesmírného prostoru jako “nového” operačního prostředí uznávána -  i díky NDAA dojde uvnitř letectva k organizačním změnám a k nárůstu rozpočtu ve prospěch vesmírných operací.

Důvodem averze k vytvoření Vesmírných sborů jsou peníze a problémy, které letectvu přinese odtržení jeho „kosmických“ útvarů. V případě vytvoření Vesmírných sborů letectvo přijde o část financí (určené pro vesmírné operace) a musí řešit organizační změny a rozdělení infrastruktury ve prospěch vzniknuvší nové složky Ozbrojených sil Spojených států.

Jenže letectvo má nyní na starosti řadu agend a kritici namítají, že žádnou z nich letectvo neplní pořádně. Kromě klasické letecké složky se USAF stará o velkou část jaderného arzenálu, balistické střely, kosmický prostor a do jisté míry má na starost i oblast kybernetické bezpečnosti. Kritici navíc podezřívají letectvo, že část peněz pro vesmírné operace trvalé přesunuje ve prospěch letecké složky.

Kritikům dává částečně za pravdu výsledek tří auditů federální agentury Government Accountability Office (GAO), podle které je současná organizační struktura USAF dlouhodobě neudržitelná.

Americká závislost na vesmíru

Žádné ozbrojené síly na světě nejsou na kosmickém prostoru závislé tak, jako ty americké. Komunikace, navigace, koordinace a průzkum jsou oblasti, ve kterých Pentagon do značné míry spoléhá na satelitní systémy na oběžné dráze Země. V současnosti mají USA kolem 600 aktivních satelitů (komerčních, vládních i vojenských). Čína přitom disponuje zhruba 200 a Rusko 140 satelity.

Satelitní kapacity americkým ozbrojeným silám dávají zcela zásadní převahu, ale tato závislost představuje i značné riziko. Čína i Rusko posledních deset let pracují na vývoji protisatelitních zbraní a pokud dojde ke konfliktu s USA, satelity se stanou prvním cílem. Jak řekl odborník na problematiku aplikace moderních technologií v ozbrojených silách Peter Singer, „první údery války mezi USA a Ruskem nebo Čínou pravděpodobně nikdo neuslyší.“

Obrana proti protisatelitním zbraním v podstatě neexistuje. Řešením je miniaturizace satelitů a významné snížení jejich cen. Tyto nahraditelné a relativně levné minisatelity mohou být v případě zničení snadno nahrazeny a operační schopnosti jednotek na Zemi, kromě krátkého výpadku, budou zachovány.

Například americká DARPA vyvíjí malý raketoplán XS-1 schopny startu do 24 hodin od vydání rozkazu. XS-1 vynese až 2400 kg nákladu na nízkou oběžnou dráhu při ceně méně než 5 milionů dolarů. Letectvo přitom chce provozovat minimálně několik raketoplánů XS-1.

US Space Corps jako otázka času

Vesmír byl v minulosti brán jako útočiště, prostor bez ofenzivních vojenských technologií, za což do jisté míry mohla smlouva Outer Space Treaty (OST) z roku 1967, která zakazuje rozmisťováni zbraní hromadného ničení v kosmickém prostoru a omezuje také teritoriální nároky států na kosmická tělesa.

I přes zvyšující se důležitost kosmického prostoru je jeho militarizace však stále tabu. Jde ale nakonec jen o otázku času. Generál amerického letectva Mark Braid pro web Defense One prohlásil, že „vesmír není útočiště, ale bojiště.“

Již nyní USAF provozuje bezpilotní raketoplán X-37B, který se v květnu vrátil ze své 718 dní trvající mise na oběžné dráze. Obsah aktivit je samozřejmě tajný, ale kromě testování nových technologií šlo pravděpodobně i o špionáž cizích vojenských satelitů.

Tempo, kterým zejména Čína dohání Spojené státy v kosmických technologií, se stále zvyšuje. Pro Spojené státy, kvůli své závislosti na satelitních technologiích, tak bude kosmický prostor možná důležitější než klasické domény země, vzduch nebo voda.

Zdroj: National Interest, Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

TALOS: Testování vojenského “Iron Mana” začne v roce 2018

Podle amerického Velitelství pro speciální operace SOCOM (U.S. Special Operations Command) začne v ...

US Space Corps: Militarizace vesmíru je otázkou času

Na webu War IS Boring autor MV “Coyote” Smith, bývalý plukovník amerického letectva a současný ...

Vojenský raketoplán XS-1: Rychle a levně do vesmíru

Americká firma Boeing pro americkou agenturu DARPA postaví experimentální raketoplán XS-1. Půjde o ...

Budoucí motory pro stíhačky F-35: Výkonnější, úspornější a levnější

Americká firma Pratt & Whitney pracuje na pokročilejší verzi proudových motorů F135 pro letadla ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    21:06 18.06.2018
  • KOLT
    12:13 28.07.2017

    Grull, zkusí to jedou a rázem bude žvýkat ty svoje – tak rychle a silně mu je ten "svět" nakope ;-)

  • Grull
    13:41 27.07.2017

    To někdo poraďte Kimovi, ať měsíčně pošle nahoru kýbl ocelových broků a rázem bude držet celý svět za koule :-P

  • RiMr71
    12:17 27.07.2017

    ...přesně tak.. představa že jde snadno sestřelovat klíčové komunikační a navigační satelity je naivní... Dnes je rozhodně náročnější GPS satelit sestřelit, než umístit nový... stejně tak komunikační satelity.
    ISS obíhá cca 400 km vysoko, Iridium (Next) - 66 satelitů ve výšce 780 km, Galileo 23 222km, GPS satelity 20 350 km, Glonass 19 100 km...

  • Marw
    08:27 27.07.2017

    Hell, postrcit jeden satelit na vyradenie GPS urcite nestaci. GPS a velka cast komunikacnych satelitov su prevadzkovane na drahach >20000 km, mas predstavu o aky obrovsky prazdny priestor sa jedna? Aby sme sa rozumeli, netvrdim ze na GEO sa nemoze stat ze dojde k zasahu satelitu odpadom alebo k zrazke, predsa len tam tie satelity nie su rozmiestnene rovnomerne v priestore ale sustreduju sa na vhodnych orbitach a k takymto zrazkam uz doslo. Avsak rozhodne to nebude taky jednoduchy "biliard" jak si predstavujes, ze sup jedna zrazka (alebo odpaleny satelit) a za mesiac je vymalovane. To by pri tom mnozstve trosiek na LEO uz museli satelity a ISS permanentne kluckovat (co samozrejme neznamena ze uhybne manevre obcas nie su nutne, zvlast pri takom kolose akym je ISS).

  • hell
    07:08 27.07.2017

    Jen info pro notorické ničitele všeho a vždy. Již nyní je okolo Země takový bordel, že jen ISS musí provádět změnu orbity z důvodu možne kolize několikrát týdně. Než došlo v 80-tých letech k dohodě o likvidaci starých satelitů a nosných stupňů nosičů, tak tam zůstáva nehorázný binec z dob pionýrských letů. Navíc je prý zdokumentováno je cca 20 % letícího svinstva a o zbytku se neví nic. Takže ono nemusí jít vůbec o hromadný úder na satelity USA či Ruska. Stačí jen šikovně popostrčit jeden satelit do dráhy druhého a máme do měsíce opět středověk, kdy morseovka opět bude div techniky a buzola s mapou nahradí GPS udělátka v batohu vojáka. A pro milovníky atomových hřibů. Mírně pšoukl Černobil a prasátka ještě svítí nyní. Fukušima jenom pouští vodičku do oceánu a mořské rybičky již nejsou tak zdravé jako dřív. Jen se to nějak zapomíná říct obyčejným lidem. Takže pokud si někdo myslí, že atomovkou zničí Rusko, tak se ptám, kolik je ochoten obětovat vlastní ho obyvatelstva?

  • Magister_Peditum
    21:48 26.07.2017

    Je otázka, zda by útok na více satelitů nebylo Spojenými státy rovněž považováno za oprávnění užití nukleárních zbraní. Vždyť tu nejde jen o vojenskou komunikaci nebo GPS, ale i ekonomické dopady takového útoku.
    Jinak u větších satelitů by mohli zavést nějaké antirakety, aktivní ochranu jako u obrněných vozidel, či v případě laserů i nějakou zrcadlovou clonu, ne? Popřípadě, když už je řeč o militarizaci kosmu, tak proč nevyslat nějakou ozbrojenou platformu, která se bude starat o obranu větší oblasti? To mě jen napadlo v souvislosti s tím, že proti tomu není obrany a mužou se jen snížit náklady na nové satelity.

  • pks_
    21:14 26.07.2017

    Mám dojem, že zapomínají na to, že pokud dojde k "sestřelu" několika desítek satelitů, tak výrazně vzroste množství nebezpečného vesmírného smetí a přežití mnoha malých satelitů může být ohroženo. Možná ale dokážou najít vyšší oběžné dráhy, které budou relativně čisté.
    Třeba takové vyklizení geostacionární dráhy by mohlo vést k revolucím v mnoha zemích :-)

  • PavolR
    18:57 26.07.2017

    Hmmm ... takže keby sme kúpili F-15-ky a spolupodielali sa na vývoji rakety ALASA, mohli by sme zaplaviť obežnú dráhu vylepšenými skCUBE-mi. ):-D