Americký bombardér LRS-B: Vývoj v utajení

Poučení z chyb minulých

Program bombardéru LRS-B je americkým letectvem utajován. Prozatím nejsou oficiálně známy návrhy obou týmů, ani bližší technické podrobnosti. Utajování má zamezit protivníkům začít pracovat na případných protiopatřeních a také ztížit průmyslovou špionáž.

Vývoj bombardérů navíc neprochází klasickým akvizičním procesem. V americkém letectvu se vývojem a testováním návrhu zabývá Kancelář pro rychle dosažení schopností RCO (Rapid Capabilities Office). Jde o stejný tým, který má na svědomí vývoj dalšího tajného programu - vojenského raketoplánu X-37B.

Americké letectvo vydalo konečné technické a taktické požadavky na bombardér v květnu 2013. Od té doby oba týmy pracují na svých návrzích. Americké letectvo, resp. RCO, pracuje především na snížení vývojových a výrobních rizik, které mohou prodražit a časově posunout celý program.

Vojenský magazín Defense News citoval svůj zdroj obeznámený s programem, podle kterého je program LRS-B o tři roky dál, než by byl při klasickém akvizičním procesu. Rychlost programu je způsobená jak poučením z chyb minulých vývojových programů, tak zapojením kanceláře RCO, která mě větší volnost v rozhodování. RCO tak při své práci dokáže lépe obcházet byrokratickou mašinérii amerického letectva.

LRS-B postupně nahradí letité bombardéry B-52 Stratofortress...

V současné době běží intenzivní zkoušky a testování obou návrhů. Podle lidí obeznámených z vývojem je testování údajně mnohem robustnější, než v dřívějších velkých projektech amerického letectva. Důvodem jsou zkušenosti s technickými problémy i narůstající cenou u řady dřívějších projektů, především programu stíhačky F-35 Lightninig II.

"Je zde mnohem větší věrohodnost (konceptů pozn. red.), než jsme kdy viděli u jiných programů v přípravné fázi před EMD. Je to opravdu jiný přístup, už jsme strávili několik let testováním návrhů," citoval svůj zdroj vojenský magazín Defense News. "Snížení rizik (technických - pozn. red.) je hotovo. Návrhy jsou technicky vyspělé. Jsem připraveni se pohnout dále."

Důvodem je mimo jiné důraz na používání komerčně dostupných technologií, nikoliv vývoj nových, které prodražují a komplikují celý projekt. Ostatně podobný přístup je patrný v celých Ozbrojených silách Spojených států. Vývojové programy již nehledají "100% techniku", ale techniku, která sice není po všech směrech dokonalá, ale je cenově dostupná a v dohledné době nasaditelná. Řadu technologií (avioniku, elektronické systémy, senzory, atd) LRS-B přitom převezme ze stíhaček F-35 Lightning II.

Tajný letoun, tajná technika, tajné parametry

V současnosti jde tedy o fázi technologického vývoje TD (Technology Development). Oba týmy testují design letounů v aerodynamickém tunelu. Návrhy mají jedno společné - pokročilé uplatnění technologie stealth. Avšak konstrukčně a designově jsou údajně velmi odlišné.

Vlastnostmi stealth mají letouny překonávat bombardér B-2 Spirit. Údržba letadel B-2 v provozu je velmi náročná. Vývojáři se tak snaží maximálně zjednodušit servis a údržbu nového bombardéru.

... a částečně B-1B Lancer.

Podle zákulisních informací na konci záři americké letectvo zvolí vítězný návrh, který vstoupí do fáze inženýrství, výroby a vývoje EMD (Engineering, Manufacturing, and Development). Vítězná firma získá peníze od letectva na výrobu prototypu (prototypů) bombardéru LRS-B a také smlouvu na výrobu 21 bombardérů v rámci počáteční výrobní série LRIP (Low-Rate Initial Production).

LRS-B v americké letectvu nahradí bombardéry B-52 Stratofortress, B-1B Lancer a doplní flotilu strategických bombardérů B-2 Spirit.

Celkově americké letectvo požaduje 80 až 100 bombardérů LRS-B při jednotkové výrobní ceně (bez vývoje a pozemního zabezpečení) 550 milionů dolarů (včetně motorů). Dosažení počátečních operačních schopnosti první letky LRS-B se očekává kolem roku 2025.

Stále však není známá hmotnostní kategorie letadla. Ví se, že LRS-B se stane menším letounem než B-2 Spirit. Defense News opět cituje další svůj zdroj, podle kterého LRS-B "je o 20 % menší a nést o 20 % méně nákladu než B-2." Přitom dolet se má pohybovat na úrovni B-2 Spirit, tedy 11 100 km.

Počítá se s instalací masivních ofenzivních systémů elektronického boje. Bombardér bude schopen nést také jaderné bomby, ale z počátku letadla nebudou certifikována pro použití jaderných zbraní. Certifikace je velmi náročná, a neočekává se v prvních letech po zavedení LRS-B do výzbroje.

LRS-B je vyvíjen jako volitelně pilotovaný. Verze schopné samotného letu však dorazí zřejmě až v pozdějších výrobních sériích. Podle deníku Defense News nepatří bezpilotní LRS-B mezi krátkodobé priority.

Budoucnost amerického bombardovacího letectva patří LRS-B a B-2 Spirit.

Skandál s cenou

Avšak ani programu LRS-B se zřejmě nevyhnou problémy s dodržením nákladů, které se týkají prakticky všech programů amerického ministerstva obrany. Důkazem je probíhající skandál s odhadem dlouhodobých nákladů programu LRS-B.

V minulém roce americké letectvo počítalo ve fiskálních letech 2015 až 2024 vydat na program LRS-B 33,1 miliardy dolarů. V letošním roce však letectvo pro fiskální roky 2016 až 2025 odhadlo náklady na 58,2 miliardy dolarů.

Takový cenový rozptyl vyvolal na americké politické scéně pozdvižení. Letectvo následně uvedlo, že šlo o lidskou chybu a skutečné finanční náklady obou "desitletek" dosahují 41,7 miliardy dolarů.

Vysvětlení však politickou scénu neuklidnilo.

"Jsme hluboce znepokojeni nedávným oznámením ministerstva obrany o významných chybách v odhadech dlouhodobých nákladů programu LRS-B amerického letectva," uvedl republikánský senátor John McCain v otevřeném dopise. "Je těžké pochopit tak dramatickou nesrovnalost v odhadech dlouhodobých nákladů programu LRS-B a bohužel to nevzbuzuje důvěru ve vedení ministerstva obrany v tak významném akvizičním programu."

Zdroj: Defense News