Americký stíhač pro elektronický boj EA-18G Growler

Od 2. světové války

Letouny určené pro elektronický boj lze najít daleko v historii letectví. Snahu o zmatení nepřítele lze vystopovat až do 2. světové války zejména v souvislosti s radary a zařízeními pro přesný shoz bomb. Od té doby je pochopitelně snaha zjistit o nepříteli, co nejvíce informací a naopak o sobě jich prozradit, co nejméně.

Jedním z prvních letounů určených pro elektronický boj z palub letadlových lodí byl americký A-1 Skyraider, který byl zařazován do výzbroje od roku 1945. Vývoj dále pokračoval postupně až se dostal k dnes do výzbroje stále zařazenému letounu EA-6B Prowler, který slouží taktéž jako svůj předchůdce z palub letadlových lodí. Jedná se o podzvukový letoun vyvinutý z A-6 Intruder. Ten byl vyvinut primárně jako palubní letoun určený pro útoky na pozemní cíle, průzkum, ale také jako vzdušný tanker.

Náhrada za EA-6B Prowler

S přibývajícím věkem provozovaných EA-6B Prowler se samozřejmě objevila otázka jejich nástupce. Znovu rozjet výrobu letounu s konstrukcí na úrovni šedesátých let se však nikomu nechtělo. Proto padl návrh na výrobu letounu konstrukčně odvozeného z již existující dvoumístné verze F/A-18 Super Hornet, který již z palub amerických letadlových lodí operuje. Výhodou provozování podobných typů navíc může námořnictvo svým způsobem ušetřit a využít stávajících zařízení.

Předchůdcem EA-18G je EA-6B Prowler

Další výhodou EA-18G Growler, jak se nový palubní letoun určený primárně pro elektronický boj jmenuje, je jeho výkon. Jedná se o nadzvukový letoun, který může s ostatními takříkajíc držet krok. Vedle toho je letounu ponechána schopnost nesení střel vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder pro vlastní obranu a také AIM-120 AMRAAM.

Primární určení: SEAD mise

Hlavním úkolem novách  EA-18G Growler je plnění SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses) misí. Jedná se o mise určené zjednodušeně řečeno k potlačení vzdušných obranných prostředků nepřítele (u nás se pro ně vžilo označení PVO).

Možnosti použití letounu je v případě útoku hned několik. Buď letoun zajišťuje útok sám nebo poskytuje rušením a prostředky elektronického boje (například klamáním nepřítele větším počtem neexistujících útočících letounů) ochranu ostatním letounům. V případě útoků je letoun vybaven AGM-88 HARM a AGM-154 (o něm byla zmínka v nedávném článku k nástupci Tomahawku).

Foto: Vedle výzbroje létá Growler standardně s dvojicí přídavných palivových nádrží

AGM-88 HARM  je určená k ničení důležitých prostředků PVO nepřítele jako například samotných baterií raket země-vzduch a zejména radarů. Ty je přitom schopna sama vyhledat a zasáhnout s minimálním přičiněním posádky letounu.

Vybavení pro elektronický boj

Hlavní výzbrojí určenou pro elektronický boj je rušící systém AN/ALQ-99. Ten se skládá ze tří součástí, které jsou také samostatně k letounu navěšeny. Přijímač zařízení s anténami se nachází přímo pod trupem. Samotné rušiče pro vysoké frekvence se pak nachází pod křídly na každé straně letounu. Nutno podotknout, že toto zařízení je hlavní zbraní letounu a z pochopitelných důvodů toho o něm moc nevíme. S jistotou můžeme říci jen to, že zajišťují příjem signálů, rušení a případně také protiakci.

Dalším zařízením je určené pro širokopásmové přijímaní radarového záření. To je instalováno na koncích obou křídel. K zachycení nepřátelských sil by měl dále sloužit přijímač AN/ALQ-218 umístěný na místo kanónu. Pod křídly je dále umístěno zařízení AN/ASQ-228 ATFLIR  určené k zamíření cíle pro další útočící letouny. Vedle toho je EG-18G Growler vybaven radarem AN/APG-79 typu AESA (Active Electronically Scanned Array).

Foto: Takto startuje Growler - z katapultu a s forsáží

EA-18G Growler je tak pro americké námořnictvo velkou posilou. Oproti svému předchůdci je podstatně výkonnější a má i širší vlastnosti vlastní ochrany. Zbraňové systémy jsou úměrně tomu a současným požadavkům modernizovány a letoun je schopen mnoha různých úkolů.

Jen namátkou lze zmínit sběr informací, rušení, ale dokonce i vysílání klamných informací. Vedle toho je však schopen sám zaútočit a postarat se o vlastní bezpečnost a to v krajním případě i použitím střel středního doletu.

Jedno z ideálních použití Growlera se tak nabízí při koordinovaném leteckém útoku. Při něm poletí vpředu a bude rušením znesnadňovat součinnost obranných prostředků nepřítele. Ten se nedozví o útoku na něj buď vůbec nebo bude natolik zmaten, že nebude moci adekvátně zasáhnout.