ANALÝZA: Ruský systém S-400 Triumf vs. americké stealth letadlo F-35 Lightning II, část 1.

ANALÝZA: Ruský systém S-400 Triumf vs. americké stealth letadlo F-35 Lightning II, část 1.
F-35 sází na své moderní senzory a konektivitu / Lockheed Martin (Zvětšit)

Souboj technologií protivzdušných raketových prostředků a vojenské letecké techniky je vděčné a hlavně věčné téma nemající konce. Obzvláště to platí dnes, kdy jde nejen o prvenství ve vojenství, ale i o komerční úspěchy na trhu se zbraněmi. Typickými představiteli tohoto věčného souboje jsou raketový systém protivzdušné obrany (PVO) S-400 „Triumf“ a víceúčelové taktické stealth letadlo páté generace F-35 Lightning II.

Na úvod zdůrazněme, že řešíme pouze souboj F-35 vůči S-400 a neřešíme další prvky (Pancir, BUK, atd.) integrované PVO, které by měly teoreticky chránit komplet S-400.

V prvním článku si nejprve popíšeme základní schopnost detekce stealth letadel radarovými stanicemi systému S-400 a dále pak uvedeme, jak výrobce Almaz-Antej reaguje vývojem nových radarů na rozvoj technologií stealth. V druhé části seriálu stručně popíšeme, co je obsahem technologie stealth letounů F-35 Lightning II. O obecných možnostech působení F-35 proti S-400 se zmíníme v třetím článku.

Základní přehled pásem a jejich použití

Jelikož se vše odehrává mezi kmitočty elektromagnetického (EM) vlnění a odraznou plochou letadel, těmito charakteristikami začneme.


Frekvence radarových pásem, vlnové délky a oblasti použití / ed-thelen.org

Radary s nižším kmitočtem (frekvencí) jsou lepší pro detekci stealth letadel, protože mají delší vlnové délky, které jsou nepřímo úměrné frekvenci. Většina radarů pro navádění raket typu země – vzduch pracuje v X-pásmu (8–12 GHz), i když některé systémy krátkého dosahu používají Ku-pásmo s vyšší frekvencí (12–18 GHz).

Vyhledávací radary jsou obvykle S-pásmo (2–4 GHz) z důvodů delšího dosahu. Některé systémy země-vzduch používají pásmo C (4–8 GHZ) pro vyhledávání a navádění raket jako kompromis mezi dosahem a rozlišením.

Radary včasného varování s dlouhým dosahem obvykle pracují v L-pásmu (1–2 GHz) nebo nižším, a právě tyto frekvence mají schopnost detekce stealth.

Odrazná plocha letadel RCS

Zásadní pro detekci cíle je jeho efektivní odrazná plocha RCS (Radar Cross Section) [2].

RCS závisí na:

  • Frekvenci;
  • Rozměru a tvaru cíle;
  • Směru ozáření a rozptylu;
  • Dopadající a přijímané polarizaci EM vln (horizontální nebo vertikální). 

Velikost přijatého signálu PR závisí u hlavního monostatického radaru na poměru PR ~σef/R⁴, kde σef je efektivní odrazná plocha RCS a R je vzdálenost. Proto bude dosah úměrný čtvrté odmocnině RCS. Chceme-li tedy, aby nepřátelský radar odhalil stealth letadlo na 10× menší vzdálenost, pak σef musíme snížit 10 000×.


Struktura kompletu S-400 a možné doplňkové radiolokátory (např. Gamma-DE) a systémy elektronického průzkumu (např. Orion)  / Almaz-Antej

Kdy uvidí S-400 stealth letadlo?

Komplet S-400 měl na původním výrobním štítku označení S-300PM3 a z komerčních důvodů převzal nové označení S-400 [5].

Výrobce Almaz-Antej uvádí v prvních propagačních materiálech schopnost naváděcího radiolokátoru 92N6E (určeného pro navádění raket země-vzduch na vzdušné cíle) detekovat radarový průřez RCS 4 m2 na vzdálenost 250 km [1].

Na základě této hodnoty pak portál Aviation Week, jehož závěry jsme využili v našem článku, odhaduje a publikuje své hodnoty detekčního dosahu radiolokátorů vůči moderním stíhacím letadlům (strana 17).

Existují vzorce pro výpočet RCS jednoduchých tvarů a počítačové programy. Přesné hodnoty lze ale získat pouze testováním. Pro představu, stojící člověk má RCS 1 m2.


Hodnoty detekčního dosahu radiolokátoru 92N6E vůči moderním stíhacím letadlům. / Aviation Week

Níže uvedené hodnoty RCS byly diskutovány veřejně:

  • F-15 10 m2;
  • Su-27 10–15 m2
  • Panavia Tornado 10–15 m2;
  • F/A-18A/B/C/D 10 m2 (od roku 1989 verze F/A-18C/D má prvky RAM); 
  • F-16A/B RCS 1–3 m2 (F-16C/D je mírně „nenápadnější“ a RCS snížil program „Have Glass“);
  • Eurofighter Typhoon 2,5 - 3,75 m2
  • Su-35 1–3 m2; 
  • Rafale 1–3 m2; 
  • F/A-18E/F Super Hornet 0,66-1,26 m2.

RCS stealth letadel a řízených střel je menší než 1 m2: 

  • Su-57 0,1-1 m2;
  • Střely s plochou dráhou letu 0,1-0,2 m2; 
  • F-117 0,01-0,001 m2 (odpovídá malému ptáku);
  • F-35 je srovnáváno s „golfovým míčkem“, 0,0002 až 0,0013 m2 [1]; 
  • F-22 e srovnáváno s tečkou „mramoru“, 0,0002 až 0,0013 m2 [1].

S-400 má představovat hrozbu z důvodu možnosti použít střely země-vzduch s dosahem až 380 km. S-400 ale jednoduše nemůže odpálit rakety, dokud naváděcí radar 92N6E (pracující v X-pásmu) nezachytí cíl. Navedení raket jen pomocí údajů z vyhledávacího radaru (který má větší dosah) není možné nejen z důvodů jeho nepřesnosti, ale také proto, že navádění raket kompletu S-400 pracuje v poloaktivním režimu s korekcí dráhy letu (střela průběžně získává údaje o pozici cíle z pozemního radiolokátoru 92N6E).

Dle výrobce tedy radar 92N6E detekuje 4 m2 na vzdálenosti 250 km, to lze ale využít jen proti cílům s velkým RCS.

Letoun F-35, pak po přepočtu hodnot, zachytí radar 92N6E na vzdálenost maximálně do 34 km. F-35 však může použít zbraně vzduch-země na mnohem větší vzdálenost.


Odpalovací vozidlo a naváděcí radiolokátor 92N6E / Almaz-Antej

Almaz-Antej tedy musel řešit dva úkoly: 

  1. Jak u nově vyvíjených radarů pro nižší frekvence (pásma) zvýšit jejich dosah detekovatelnosti stealth letadel. Stealth letadla a jejich prvky jsou totiž navrhovány (optimalizovány) v nízkých frekvencích (X-pásmech; vysvětlíme dále);
  2. Jak zvýšit rozlišení u vyhledávacího radaru 91N6E (pracuje v L-pásmu). Dle výrobce sice detekuje cíl 1 m2 na vzdálenost 338 km, to je téměř dvojnásobek oproti 92N6E. Radar 91N6E ale není schopen přesně určit pozici cíle (azimut) a trvale jej sledovat. A bez přesných hodnot odpalovací zařízení kompletu S-400 není schopno odpálit rakety. 

Almaz-Antej a jeho boj se stealth

Od 90. let minulého století, spočíval ruský přístup v boji proti stealth v investování do dalšího rozvoje nízko pásmových (nízkofrekvenčních) radarů, zejména v pásmu VHF [3], [1].

Na výše prezentovaném obrázku kompletu S-400 „Triumf“ jsou uvedeny další doplňkové prostředky – jednotlivé radarové stanice (96L6E, „Protivnik-GE“ a „Gamma-DE“). Jejich postupným zapojením do systému S-400 byla snaha zachytit dynamický nástup technologií stealth.

Začátkem roku 2000 Rusko představilo svůj první radar s aktivním elektronickým snímáním (AESA; pásmo VHF) 1L119 „Nebo-SVU“. Toto byl první mobilní radar VHF pásma, který dosáhl 3D schopností (dokázal určit směr i výšku letadla), ale jeho přesnost byla omezená, zejména ve výšce.


Rozvinutý radarový systém 55Ž6ME (původní verze) s trojicí radiolokátorů a s velitelským vozidlem (vzadu) / Almez Antej


Schéma radiolokační stanice 55Ž6ME

NNiiRT (Nižnij Novgorod Výzkumný Ústav radiotechniky), jeden z předních výrobců radiolokační techniky v Rusku a součást koncernu Almaz-Antej, problém vyřešil rozšířením radarových polí a přidáním radarů s vyšší frekvencí do systému. V roce 2000 představil systém 55Ž6ME Nebo-M, skládající se ze tří radarů instalovaných na samostatných vozidlech: VHF, L a S pásmo. Práci radilokátorů koordinuje velitelské vozidlo. Jde mimo jiné o otevřený systém, do kterého je možné připojit radiolokátory pracující v jiných pásmech (např. UHF).

A o několik let později NNiiRT představuje radar 55Ž6UME, který má nainstalován VHF AESA radar spolu s L-pásmovou anténou na jednom přívěsu. V současnosti je jako nejúčinnější radar proti letadlům s „omezeným RCS“ uváděn právě ruský model 55Ž6UME.

Radarová stanice 55Ž6UME může být schopná detekovat stealth letadla v daleko větších vzdálenostech, než současné vyšší pásmové vyhledávací radary. NNiiRT uvádí detekční dosah VHF 424 km pro cíl 1m2 RCS, i když v kuriózní nadmořské výšce 30 000 m (důvod vysvětlíme později).

Jeho L-pásmo by mohlo umístit křídla a ocas F-35 do horní rezonanční oblasti (objasníme v druhém článku) a možná generovat větší návratnost z příjmu motoru a určitých malých tvarů.


VHF radiolokátor 55Ž6ME; větší foto / Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 4.0


L radiolokátor 55Ž6ME; větší foto / Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 4.0

Jak nahradit stávající naváděcí radar 92N6E kompletu S-400?

Použití nižších frekvencí může rozšířit detekční dosah radarů proti stealth letadlům a poskytnout včasné varování. Střela země-vzduch však musí mít takovou přesnost, aby se cíl dostal do „kužele“ radarové hlavice střely. Palubní energetický výkon střel ale posouvá jejich radary do vyšších C-, X-nebo Ku-pásem. Otázka pak zní, jak je tedy navádět bez naváděcího radaru 92N6E?

Způsob 1: Jednou z možností je použití vedení příkazového terminálu VHF [1]. Cílem je propojit vyhledávací radar 55Ž6UME se zbraňovým systémem S-400 (i S-300) a pomocí jeho údajů nasměrovat rakety až k jejich cílům. Podle údajů zveřejněných společností NNiiRT však 55Ž6UME není dostatečně přesný. Výrobce tvrdí, že průměrná chyba plochy průřezu laloku (kužele) je 0,25° v azimutu i výšce pro 1 m2 RCS cíle. To znamená, že pro cíl ve vzdálenosti 30 km je odchylka zhruba 140 m, jež úměrně poroste se vzrůstající vzdáleností. Pro navádění raket je to nedostatečné.

Způsob 2:  Dalším přístupem je použití nízkofrekvenčních systémů k potlačení falešných signálů a zvýšení jejich dosahu proti stealth cílům [1]. Tato teorie se zaměřuje na to, jak radary detekují letadla. Radar musí rozlišit vracející se signál od šumu v okolním prostředí a šumu generovaného vlastní elektronikou. Návrháři volí poměr mezi signálem a šumem (S / N), při kterém má radar přijatelnou pravděpodobnost detekce skutečných cílů, obvykle 90 %, a přijatelnou míru falešných poplachů, obvykle jeden za minutu.

Radar musí generovat dostatek pulsů na pokrytí celého svého zorného pole, což znamená několik tisíc kombinací azimutu a elevace pro pravidelné vyhledávání a dokonce desítky až stovky pro omezené vyhledávání. Požadavky na zpracování a paměť se tak neúměrně zvyšují.

Bude-li zpracování signálů prováděno digitálně, citlivost analogového digitálního převodníku musí být nastavena tak, aby nadprůměrné signály nezahltily převaděč. To však znamená, že signály nízké úrovně se mohou registrovat jako nulové, protože stealth letadla odrážejí méně než 1/1000 energie konvenčních stíhaček.

Způsob 3: Třetím přístupem je kombinace příkazového vedení v pásmu VHF a od druhé poloviny kurzu aktivní řízení v X-pásmu (mimo jiné tato metoda je testována u amerického námořnictva pro radary AESA v pásmu UHF, jež má poskytnout navádění na střední dráze letu pro střelu SM-6) [1]. 


S radiolokátor 55Ž6ME; větší foto /Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 4.0


Velitelské vozidlo 55Ž6ME; větší foto /Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 4.0

V tomto schématu směruje nízkofrekvenční radar raketu směrem ke stealth letadlu tak dlouho, dokud palubní X-pásmový radar střely nezachytí cíl. To ale vyžaduje, aby radar s nižší frekvencí byl schopen lokalizovat cíl natolik, aby jej raketa mohla detekovat.

Senzory na raketě ale nemohou odpovídat dosahu naváděcích radarů, protože mají výrazně menší výkon a zisk. Snahou tedy bude nalezení stealth cíle v koncové fázi, jež zpravidla odpovídá méně jak pětině z celkové dráhy letu rakety. Navíc, proti raketám budou působit elektronická protiopatření stealth stíhačů, například technika „spoofingu“. Podstatou je zaznamenání příchozího signálu a jeho zpětné vysílání o polovinu vlnové délky mimo fázi, čímž dojde k nulování signálu.

Záludnosti a úskalí při navádění raket v nízkofrekvenčních pásmech

Nejpřesnější ruský radarový systém, pro který jsou data k dispozici, je třípásmový 55Ž6ME Nebo-M, který má střední pravoúhlou chybu 0,2° v azimutu a 0,17° ve výšce.

Zaměření cíle při vzdálenosti na 30 km bude s odchylkou zhruba 110 m, jež úměrně poroste se vzrůstající vzdáleností [1].

Protivník se může pokusit použít k navádění střel země-vzduch nízkofrekvenční radar s aktivním naváděním, ale radary střel mají mnohem menší rozměry, nižší emitovaný výkon a menší kapacitu zpracování. Většina stále používá antény s mechanickým skenováním. Nejsou k dispozici údaje, že jakýkoliv současný palubí radar střel spolehlivě zachytí stealth letadlo.

Navíc řada protileteckých střel spouští své hlavice radiofrekvenčními přibližovacími zapalovači. Tyto mohou vykazovat sníženou odolnost proti stealth letadlu a mohou vyžadovat větší přiblížení k cíli než obvykle.

Další překážkou v navádění je rozlišení – jak daleko musí být dvě letadla, aby je radar mohl rozeznat jako samostatné cíle. Nebo-M má azimutové rozlišení 4 stupňů, což na vzdálenost 80 km představuje boční vychýlení šest kilometrů. Pokud letí více letadel blíže k sobě, radar uvidí jediný cíl.


Odpalovací vozidla kompletu S-400

Ruské radary VHF mohou mít také problémy s rozlišením letadel na pozadí pozemního šumu při velkých vzdálenostech. Působivé detekční rozsahy 55Ž6ME a 55Ž6UME jsou citovány pro cíle s výškou 30 000 m. To je ale za výškovým dostupem jakéhokoliv stíhacího letounu a nejméně dvojnásobku výšky radarového horizontu v těchto rozsazích. To by mohlo pramenit z vertikální polarizace jeho prvků, kterou si NNiiRT mohla zvolit pro zlepšení detekce stealth letadel [1].

Letadla s nízkou pozorovatelností jsou totiž náchylná vůči nižším kmitočtům hlavně díky účinkům povrchových vln. Když radarové vlny „zasáhnou“ drak letadla, indukují proudy, které pak vyvolají „povrchové vlny“ („plíživé“). Tyto následně cestují po povrchu a setkávají se s nespojitostmi (proto musí být povrch stealth letounů co nejkompaktnější). Jak se vlnová délka radaru blíží velikosti daného povrchu, tyto emise se zvyšují, což způsobuje zvyšování RCS.

Tyto povrchové proudy však závisí na polarizaci radaru. Elektromagnetická (EM) vlna se sestává z kolmých elektrických a magnetických polí. Povrchové proudy jsou indukovány pouze částí elektrického pole, které je kolmé k povrchu. Elektrické pole plně kolmé k povrchu – zvané vertikálně polarizovaná vlna, indukuje nejvíce povrchových proudů. Rovnoběžné pole s rovinou – horizontálně polarizovaná EM vlna – nevyvolává žádný.

Proto může být, pro stealth letoun, RCS vyšší pro vertikálně polarizovaný radar, protože má větší plochu rovnoběžnou se zemí. Vertikální polarizace však zvyšuje příjem pozemního šumu při návratu signálu, což brání detekci letadel v nízkých výškách. To pak zvyšuje minimální nadmořskou výšku, ve které může radar detekovat cíl. Výsledkem je účinné omezení detekčního dosahu moderních radarů řady 55Ž6.


Rozvinutý Barrier-E / NNiiRT

A v krátkosti se zmíníme o ruském radarovém kompletu Barrier-E od NNiiRT [1], [3]. Pracuje v pásmu UHF pro výšky od 30 metrů do sedmi kilometrů. Kompenzuje tak nedostatky radarů řady 55Ž6 v malých a středních výškách.

Vzhledem k tomu, že vysílač a až deset přijímacích stanic je rozmístěno v prostoru bojové sestavy (případně na vlastním území), neřeší detekci letadel na příletu z hloubky nepřítele. Jeho význam nastává v okamžiku proniknutí letadla do sestavy vojsk.

Zmíníme zde, že na letošních výstavách Armija-2019 i MAKS – 2019 v Rusku, byť byl přítomen koncern Almaz-Antej, nebyl představen žádný nový či modernizovaný model výše uvedených typů radarové techniky.

Další pondělí se podíváme na samotný princip fungování stealth na letounech F-35 Lightning II.

Seznam použité literatury:

[1] – Aviationweek – SPECIAL TOPIC STATE OF STEALTH;
[2] – MULTISTATICKÉ RADAROVÉ SYSTÉMY; prof. Ing. Pavel Bezoušek,CSc.,prof. Ing. Vladimír Schejbal, CSc.Univerzita Pardubice;
[3] – Air power - Ruská radarová technika;
[4] – Jaroslav POSPÍŠIL, František PLUHÁČEK; Přírodovědecká fakulta UP a Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR v Olomouci; Základní struktura a subsystémy radaru;
[5] – S-400 Triumf – wiky.ru; 
[6] -  Е.Г. Болотов, Б.Я. Мизрохи; Новое поколение зенитных управляемых ракет средней дальности; МКБ "Факел", 2003 г.;
[7] – Komplet S-400;
[8] – STANDARD MISSILE: GUIDANCE SYSTEM DEVELOPMEN.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Proč je nezbytná obměna radarů protivzdušné obrany?

Dnes, v kontextu náhle a zásadně zhoršené bezpečnostní situace v Evropě, zřejmě už nikdo nepochybuje ...

Turecko nakupuje ruské systémy protivzdušné obrany S-400

Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na nejmenovaného (!) tureckého "úředníka", ...

Gray Wolf – Americká odpověď na ruské systémy S-400

Firmy Lockheed Martin a Northrop Grumman na popud amerického letectva (US Air Force) začnou v rámci ...

Jak izraelský „hrobník“ radarů S-300/S-400 nadzvedl Rusko

„Incident“ se odehrál v rámci mezinárodní výstavy Aero India 2019 konané minulý týden ve městě ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Shania
    10:10 10.10.2019

    Grugh: budem pokracovat tady:

    Asi jsme oba:D
    Jedine co ja rikam je to, ze mimo techto 4 vyjadreni nevime vubec nic… Prijde mi tedy logicke ze se po vice jak 14 letech technologie zlepsili..

    1) Prvni dva jsou od velitelu usaf a JPO, treti je od zamestnance LM, od koho jineho si predstavujes, ze tyto informace dostanes?
    Btw najdi mi jediny priklad kdy Bogdan lhal…

    2) To co pocitac F-35 pocita a co ne asi snadno nezjistis, je to ale zakladni kamen B-2,F-22 a F-35
    Fuzni engine bere raw data vsech senzoru a ty pak zpracovava. Pokazdem letu jsou to terabajty dat.
    3b) Je zajimave, ze APA jako hlavni kritik F-35 stejne mereni neudelal u JSF… asi se jim to nehodilo do kramu.

    4) Furt dokola co, pozadavkem byla hlavne snadnejsi udrzba. Povedlo se jim vyvinout novy RAM, ktery se zapece do kompozitu a jeho vlasnosti se s casem s opotrebenim dokonce zlepsuji, tohle nebylo v 2005 k dispozici... + posledni serie maji I jiny RAM nater, kde je to spis ale zmenou technologie nanaseni.
    Prvni prototyp je uplne jine letadlo co lita dnes.

    5) Ted jsis nabeh:D je to jako vratit se par let zpet…
    F-35 je veskutecnosti jeden z nejlip manevrujicich stroju v bojove konfguraci, dokonce I s AG vyzbroji.

    Sprey nebyl konstrukter, ale analitik co mel vliv na sepsani pozadavku v 70 letech. Posledni dekady je clenem POGO a u F-35 nemel nikdy pravdu vubec s nicim…

    Ten "dogfight" byl test claws ve vysokem AOA, kte byla F-16 jako referenci objekt. Tedy test slouzil k ladeni claws a testpilotova prace je hlasit nedostatky.

    Tahle story byla v movinach asi x1000

    Henche byl prvni norsky pilot na f35…

    Prvni operacni stroje byli se softwarem 2b a pak usaf s 3i, kde byla letova opbalka omezena a ale uz dobra. S 3i se letela parias airshow. Tepreve 3F loni otevrel plnou letovou obalku.

    Ovladaci plochy na f-35 funguji naprosto jnak nez u klasickeho stroje a ve vsech manevrech se vsechny pohzblive plochy zapojuji. Pri vysokem AOA se meni logika ovladani/ovladaci schema a pohyb do strany veskutecnosti ridi kridelka a ne hstab.

    Dnes je pilotu se zkusenostmi s bfm hodne a clanku je taky dost, staci hledat.

    Knight divulged a little more information about flying basic fighter manoeuvres (BFM) in an F-35. 'When our envelope was cleared to practise BFM we got the opportunity to fight some fourth-generation fighters. Remember, back the rumors were that the F-35 was a pig. The first time the opponents showed up [in the training area] they had wing tanks along with a bunch of missiles. I guess they figured that being in a dirty configuration wouldn't really matter and that they would still easily outmanoeuvre us. By the end of the week, though, they had dropped their wing tanks, transitioned to a single centerline fuel tank and were still doing everything they could not to get gunned by us. A week later they stripped the jets clean of all external stores, which made the BFM fights interesting, to say the least...

    From

    'High-G manoeuvring is fun, but having high fuel capacity and the ability to carry lots of stores is great too. During the weeks when we were flying BFM we also needed to drop a GBU-12 [laser-guided bomb] on the China Lake weapons range. Back in our F-16 days we'd have had to choose, since there is no way you can BFM with a bomb on your wing, let alone having the fuel to fly both missions in a single sortie. With the F-35, however, this isn't much of an issue. On one of the sorties, my colleague, Maj Pascal 'Smiley' Smaal, decided he would fly BFM and still have enough fuel to go to the range afterwards and drop his weapon. During the debrief, the adversary pilot told us he was confused as to why we went to the range after the fight. When 'Smiley' told him that he was carrying an inert GBU-12 the entire time and that he then dropped it afterwards during a test event, the silence on the other end of the line was golden'.

    From

    • Grugh
      17:55 10.10.2019

      @Shania

      1) Nevřit nikdy politrukům a obchodním zástupcům
      Hostage: politruk
      Bogdan: politruk
      Wallace: obchodní zástupce
      Nemusí se dokonce jednat o přímou lež. Může to být jen přizpůsobená pravda vynecháním důležité informace. Např: "F-35 má menší RCS než F-22 [pokud jsou splněny tyto podmínky, ...]".

      2) Počítač
      Počítač v F-35 musí být hlavně spolehlivý a na své výpočty má velmi málo času. Určitě se budou chlubit smyčkou s alespoň 100 řídícími pokyny za sekundu. Odhaduji, že výpočet podobných věcí jako RCS chce opravdu výkonný počítač, který bude danou úlohu zpracovávat možná i desítky hodin.
      V práci v jiném oddělení vyhodnocují pomocí metody konečných prvků jednoduché součástky zpravidla přes noc.
      Ale mohl by mít palubní počítač v sobě přímo už hotový velmi zjednodušený model RCS a pokoušet se navrhovat určité úpravy kurzu. Ale je to pouze moje spekulace.

      3b) Netuším, co je APA.
      K měření je potřeba skutečný exemplář. K výpočtům velmi přesný model včetně všech podrobných údajů o detailech typu: materiál, RAM, řešení škvír a spár, ... Málokdo se k tomu dostane.

      4) Pořád dokola ;-)
      RAM je frekvenčně závislý (a možná i úhlově). Frekvence dopadajícího záření se mění i s vzájemnou rychlostí mezi letounem a radarem.

      5) Spoustu detailů, ale o ničem.
      Veřejné prohlášení je veřejné prohlášení. Uniklá interní zpráva je uniklá interní zpráva. Mezi tím je velký rozdíl.
      Hrdinný chválící Nor je budoucí politruk.
      Prohlášení pilotů mohou být přesně tou manipulací s pravdou, kterou jsem popisoval.
      Co když v rámci testů bylo předepsané, že letečtí protivníci budou nejprve plně naložení a že postupně budou odebírat externí nádrže a zbraně. A to aby se porovnalo proti jakým letovým konfiguracím si F-35 jak povede.
      A mají vůbec piloti povoleno něco kritizovat? Co když se pak za knipl už nikdy nedostanou? ;-)

      6) Ovládací plochy
      Nejprve malý detail k ovládacím plochám: směrovka je vertikální stabilizátor ne horizontální.
      Ovládací plochy aerodynamicky fungují stejně. Souhlasím, že letadlo může používat i jiné kombinace kormidel, než by se z pokynů pilota kniplem a pedály mohlo zdát. V cestě je řídící / stabilizační software. Existují různé kombinace (jsem modelář) ovládacích ploch, jako např.: flaperony, elevony, tailerony, snap flapy, ...
      Ale existuje také efekt který se jmenuje kritický úhel náběhu. Pokud se křídlo dostane do kritického úhlu náběhu, ztratí vztlak. A pokud se pohybem kormidla budu tento vztlak snažit zvýšit, dojde jen k většímu zvětšení tohoto úhlu a větší ztrátě vztlaku. U stíhaček se používají 2 nezávislé výškovky, které ve funkci taileronů pomáhají křidélkům. Podobně křidélka pomáhají výškovce (trochu jako elevony). Ale směrovka je mimo. Je vůči ostatním kormidlům (téměř) kolmá a má na starosti osu zatáčení (yaw) a do klopení a klonění se nepouští (roll a pitch) se nepouští. Ale prý se někdy používají 2 nezávislé směrovky jako aerodynamická brzda.
      Navzájem si ještě kormidla mohou kompenzovat určité parazitní momenty (např. kompenzace adwerse yaw směrovkou).

      Ano, s každým dalším softwarem se F-35 zlepšuje.
      Ano, interní zbraně a zásoba paliva blíže středu, resp. menší moment setrvačnosti, je výhoda.
      Ne, F-35 není etalonem manévrovatelnosti. Je jen více než použitelný.
      F-35 cpou každému kdo na ní má, včetně Turků a Indie. F-22 nesmí ze zákona nikomu prodat. Co to naznačuje?

      • Shania
        21:33 10.10.2019

        1. Chapu, ale ty do toho zahrnujes podstate vsechny co maji s f-35 neco spolecneho a pritom vsechny tvoje odkazy jsou na zdiskeditovany kritiky JSF… kteri pro tebe maji vahu…
        2. Predpokladam, ze je to zjednodusene spis takto: Pocitac zna rcs ve vsech frekvencich a uhlech, baracuda zachyti signal, identifikuje a lokalizuje vysilac diky informacim v masivni knihovne hrozeb a urci nogo zonu - vse v realnem case.
        3. Australia air power, davas sem na ne okazy - skupina co se snazila prezusit nakup F35 v australii, protoze meli zajem na zachovani f111
        5. Jakych testu? tady slo o vycvik bfm, nikdo jim nic nepredpisoval. Tohle se ej e po vsech vetsich cvicenich, pro kazde mozne prilezitosti.

        Piloti muzou kritizovat co chteji, je videt ze o historii f35 nic nevis. Neexistuje jiny stroj kde by byl k dispozici masivnejsi vypis nedostatku ve vsech oblastech…

        Heritage report po rozhovorech s 30 piloty
        https://www.heritage.org/sites...

        Krytiky je tam vic jak dost…

        6. Spravne, myslel jsme vstab vyskovku, pamatuji si, ze Dojo - pilot co lita demo, rikal ze pri pedal turn je vstav wash out a nema autoritu, yaw ridi kridelka a nejspis i hstab.
        https://www.youtube.com/watch?...

        F35 je i na vysikych aoa (50) plne ovladatelna a "nelze"
        ztratit kontrolu nad strojem.

        7. F22 se neexportuje, jednak proto ze se uz nevyrabi a v dobe kdz se vyrabela byl export zakazan kvuli avionice ktera nebyla dostatecne chranena.
        Nema to co delat s letovymi vlastnostmi a nebo ram.

        • Grugh
          12:17 11.10.2019

          @Shania
          Jen krátce:
          1) Pokud jsi zodpovědný za nějaký projekt, budeš ho pomlouvat nebo vychvalovat? Na prezentacích a v rozhovorech se budeš snažit ukázat silné stránky nebo slabiny?
          (Vycházej z předpokladu, že si kariérista, nikoliv osvícený filantrop/pacifista).
          Chvála ... jsi top manager a mohou se na tebe kdykoliv obrátit i více ambiciózním projektem. Navíc si zasloužíš další odměny a benefity.
          Pomluva ... jsi neschopný šéf a už by ti neměli svěřit ani doplňování papíru do tiskárny. A potřebují tě vůbec?

          2) To by šlo. Ale...
          2a) Ale představ si situaci, kdy náhodně letíš k nějaké hrozbě v relativně příznivém kurzu a počítač ti řekne, že můžeš letět maximálně deset mil a budeš odhalen.
          Co uděláš? Změníš-li kurz, budeš okamžitě odhalen. Budeš-li pokračovat, budeš také odhalen?
          Neměla by ta "nogo" zóna být spíš podle ne nejlepšího, ale "bezpečného" údaje?
          Výjímkou je samozřejmě případ, kdy např. útočíš a jen potřebuješ, abys byl odhalen na poslední chvíli.
          2b) Kdo se dřív o kom dozví? Letoun o hrozbě, nebo hrozba o letounu?

          3) Nepoužívej tolik zkratek.
          Např. z APA bych nikdy neodhalil, že je to server Air Power.

          5) Proč by si na prvotní výcvik navěsili protivníci všechno co mohli? K tomu přece není důvod...
          Např. odstředivá síla těžkých závaží na zbraňových úchytech na křídle omezuje rychlost klopení (roll). Jinak by mohlo dojít k destrukci úchytu a/nebo křídla.

          Podtitulek tvého odkazu z heritage:
          "The F-35A Fighter Is the Most Dominant and
          Lethal Multi-Role Weapons System in the World:
          Now Is the Time to Ramp Up Production"
          Nezní to trochu jako slogan z marketingového letáku? ;-)
          O seznamu nedostatků jsem samozřejmě slyšel. Ale nepochází zase z nějaké (možná uniklé) zprávy (třeba pro kongres?)?
          Necítíš ten rozdíl (marketingový leták vs interní zpráva)?

          6) "F35 je i na vysikych aoa (50) plne ovladatelna a "nelze"
          ztratit kontrolu nad strojem."
          Zde jsou parametry dvou náhodných profilů z rodiny NACA-64, tlustého a tenkého:
          http://airfoiltools.com/airfoi...
          http://airfoiltools.com/airfoi...
          Pro tlustý začíná být kritický úhel okolo 10-15°, pro tenký již 7-8° (viz Cl vs Alpha).
          Tj. dochází tam k otočení gradientu a zvýšení úhlu (výchylkou kormidla) vede k opačné reakci, než je zamýšlená. (Jety samozřejmě používají tenké profily.)
          Netvrdím, že to je konečné omezení pro letoun jako takový. Ale 50° bez canardů (na deltě) nebo měnitelného vektoru tahu je opět ta polopravda. Možná umí F-35 se relativně stabilně propadat, ale plně ovladatelná rozhodně není.
          Ztrátu kontroly jde ztratit nad jakýmkoliv strojem. Ale dá se se zase získat v relativně krátké době.
          Šlo by stroj okleštit elektronikou a pokud by nedošlo k nějaké poruše nebo třeba výpadku tahu motoru, tak se do neovladatelného stavu nedostane. Ale dogfight je plný předvídatelných "ztrát kontroly" (např. obyč. souvrat).

          vstab je směrovka!!!
          Samozřejmě že nahrazovat kormidlo, které není v nadkritickém úhlu náběhu jíným, které v takovém režimu je nesmysl. hstab/výškovka ve funkci taileronu by mohl nahradit křidélko (za jiných situací i naopak).

          7) F-35 má údajně modernější avioniku, ale vyvážet se může.
          F-22 je přímo uzákoněná, že se vyvážet nesmí.
          F-22 má vektorování tahu, celá konstrukce je navržená pro neviditelnost (viz třeba trysky) a čistě jeden účel (stealth vzdušná nadvláda).

          Nakonec jsem se zase nějak rozepsal...

          • Shania
            18:46 11.10.2019

            1. Je rozdil mezi PR prezentaci LM, tomu co rika JPO vladni organizace ktera je tezce auditovana a pod dohledm kazdeho z partneru JSF, a pak co rika zakaznik, tedy ruzna letectva a pak nejruznejsi organizace na program dohlizi, napr dote&e.


            2b. Moc jsem tvou opoved nepochopil. Pokud bude hrozba vysilat, buodu o ni vedet prvni utocnik. To jsou taky prvni cile.

            To co je problem jsou pop up hrozby, a je taky cela rada zpusobu jak je primet aby se odhalili.

            5. Mimo to, ze je to napsano primo v clanku, tak hlavni duvod proc obecne mit dva bagy je mit vic paliva a tim vic casu na vycvik, s jednou centralni nadrzi se lita naprosto bezne… to co tam rikaji je, ze na konci museli mit F-16 v ciste konfiguraci, aby meli vubec sanci…
            F-35 ma proste daleko vetsi vydrz s internim palivem, nez F15 a F15 s externimi nadrzemi.
            Ro co si z toho mas vzit je to, ze F35 mohla cvicit BFM s bombou v pumovnici a mela dost paliva, aby si ji zaletela shodit…
            A navic je tu obrovsky nepomer ve zkusenostech… v tisicich hodinach na pilota, taktika bfm je u f35 v plenkach.

            Titulek je zcela v poradku a nrpsto pravdivy… a zcela ocekavany…
            V clanku se nicmene doctes jake problemy F35 porad jeste ma a kritiku pilotu…

            6. Zadnej eurocanadr se v rezimu, kde se muze pohybovat F35, F22, hornety vubec nedostane, protoze je tam ridici system nepusti…
            Stejne tak je F35 plne ovladatelna ve vsech rezimech jakymkov pilotem… system proste nenecha pilota stroj dostat do situace, kdy ztrati kontrolu nad strojem.

            Tohle v podstate plati u kazdeho moderniho stroje s fbw, pokud tedy nemaji chybu v softwaru…

            7. Protoze F35 je odpocatku stavena kompletne tak, ze ji budou exportovat a vse je tak dostatecne zabezpeceno. Nikdo mimo navic US nema pristup ke zdrojakum.
            Trysky F35 jsou take navrzene pro neviditelnost

          • Grugh
            13:01 13.10.2019

            1) Je to jenom byznys.
            Je známé pravidlo: "Nes..r si do vlastního hnízda.
            Veřejná prohlášení Lockheedu a představitelů USA (od generálů po vojíny), kteří jsou zainteresovaní bych osobně ignoroval. Stejně tak veřejná prohlášení státem dotovaných uskupení (thinktanků apod.), jako je např. Heritage.
            Důležité jsou např. uniklé interní zprávy, které naopak pro veřejnost určené nejsou.
            https://www.defensenews.com/ai...
            https://www.defensenews.com/sm...
            Ale už reakce LM mohou být neobjektivní.
            (Myslím, že pomocí SW úprav a školení pilotů vyřešili to, že prasklá pneumatika při přistání poškodí hydrauliku podvozku).
            Ale hlavně, že je JPO (Jednotka požární ochrany?) spokojená. ;-)
            Prosím méně zkratek nebo jejich vysvětlení:
            JPO může být cokoliv: Jet Pilot Organization, Joint Program Office, Junior Professional Officer...

            Chce to používat vlastní mozek a studovat matematiku a fyziku, porovnávat informace, a nejen slepě číst.

            2b) Jsou i třeba pasivní prostředky nebo prostředky, kde jsou zářič a snímač na různém místě. Pozici zářiče lze zjistit. Ale jak zjistíte pozici snímače?

            6) Canardy jsou kachní plochy. Letadla s delta křídlem a kachními plochami při svém letu během manévrů přirozeně používají větší úhel náběhu (AOA). Je to jejich přirozená vlastnost. Stačí zhlédnout nějaké video, jak gripen při doprovázení něčeho pomalejšího zvedne příď. Neznamená to, že je to lepší nebo horší. Ta letadla tímto způsobem prostě létají.
            Pokud elektronika nikdy nepustí letadlo do nekontrolovaného režimu, tak je to letadlo totálně okleštěné. Řada manévrů je "předvídatelné" nekontrolované chování. Souvrat / STALL TURN jsem již smiňoval. Už ten anglický název manévru to jasně říká. ;-)
            Ostatně podrovnání při přistání (flare) se tomu také blíží.
            I v roce 2019 to s AOA u F-35 není tak růžové:
            https://www.novinky.cz/zahrani...
            Problém s AOA přiznává i sám Lockheed u verzí B a C:
            https://www.f35.com/news/detai...

            7) A F-22 zabezpečená není?
            U F-22 má někdo mimo USA přistup ke zdrojákům?

          • Shania
            16:34 13.10.2019

            JPO muze by t v kontextu s F-35 pouze jedna věc. Bez problemu v kontextu s F-35 vygooglujes všechny zkratky.


            Je to furt dokola, takze ja ti napisu, jak to vidim jak…
            Za poslední roky me F-35 stala stovky hodin, precetl jsem každý clanek, diskuzi, DOTE&E a SAR report, zpavy pro senat, konference atd… videl jsme kazdy mozny argument pro a proti a nekonecne diskuze okolo. Zajimam se hlavne o celkovy kontext tech veci, o tom jak vse okolo funguje.

            Troufam si rict, ze si umim dost dobre udelat predstavu o tom co je PR, kdo lze a kdo rika "pravdu"… vcetne politickeho pozadi kritiku jako je APA nebo POGO (sprey). A mel jsme moznost videt jak postupne za ty roky, kdy se zacla F-35 dostavat k operacnim jednotkam, se naprosta vetsina tech kritiku zdiskreditovala… A vetsinou si pamatuju i dost na to, abych videl i to když nejaky fanousek dezimpretuje nektere věci…

            Podle toho co pises jsi nasel par clanku o F-35 a to hlavne ty negativni a neobtezoval jsi se vubec hledat kontext… Obecne nevidim, ze by jsi mel vubec nejaky prehled o tom co se tu bavime… a navíc veris podvodnikum jako je sprey, protože říká co chces slyset… a je to konstrukter A-10 a F-16:D To ze tyhle lidi vůbec pouzivas je videt, ze je to pro tebe nove tema… kdybys o nich něco vedel, vyhles se jim obloukem.

            Unikle zpravy… za celou dobu jediny leak byl prave dogfight dokument, brutelne deziformovani a nezkuseni novinari to rozmazavali vic jak rok. Vse ostatni je normalne dostupne, at uz v kazdorocnim dotee reportu, nebo na vydadani v ramci volneho pristupu k informacim, nebo se jen staci zeptat. DOTEE reporty obsahovaly desitky stranek popisujicich stovky problemu, ovšem bez kontextu k tomu jak jsou reseny a jaky je aktualni stav. Letos ten report ma par stranek…



            2b) a to mluvis o jakem systemu integrovanym do IADS nejakeho státu?

            6)
            AOA přes který je FBW nepusti
            Typhoon dnes myslim 24 s AMK mozna 34-45
            Rafale 29-32
            F-16 25
            Jas 39C 26
            F-35 50
            *pokud ma nekdo lepsi data, sem s nimi prosim.

            Rafale, F-35 nejspis i grypen byli testovany az do 100-110 aoa, ale produkcni FBW je tam proste nepusti.
            Dnes je priorita, aby každý pilot mohl letat naprosto bezpecne, to znamena nedostal stroj mimo kontrolu. To ze velka část modernich stroju se navíc sama dokaze dostat ze ztraty kontroly rychle je pak jina věc.
            Jeden grypen byl napr ztracen kvuli chybe FBW.

            7) Z toho co nam rekli tak ne.
            Zdrojak jsem zminil hlavne proto, ze u F-35 mas radu partneru a nebo zakazniku, kteří by ho chteli.

  • omacka
    11:33 09.10.2019

    "NNiiRT uvádí detekční dosah VHF 424 km pro cíl 1m2 RCS, i když v kuriózní nadmořské výšce 30 000 m (důvod vysvětlíme později).
    ....
    To je ale za výškovým dostupem jakéhokoliv stíhacího letounu a nejméně dvojnásobku výšky radarového horizontu v těchto rozsazích. To by mohlo pramenit z vertikální polarizace jeho prvků, kterou si NNiiRT mohla zvolit pro zlepšení detekce stealth letadel."

    Proč hned kuriózní výška? vytrhnout jen VHF z celé sestavy Nebo-M je trochu nelogické. Nebo-M je multifunkční radarový komplex včasného varování s dálkovým dosahem až 1800km a výškovým dosahem až 1200km! v sektorovém režimu práce radiolokátoru, v celokoruhovém režimu je to do dálky a výšky až 600km. Dyť tím jde sledovat i let ICBM, jejich hlavice, družice atd. na velkém prostoru, což je asi smysl takového velkého výškového dosahu, pak se to dá využít třeba i pro sledování a rychlé sestřelování satelitů, což má být novinka u S-500.

    NNIIRT uvádí dálkový dosah Nebo-M na objekt s RCS 1m2 na výšce 30 000m v celokruhovém režimu 480km a v sektorovém režimu 510km. To proč to uvádí na výšku 30km je asi tím, že v tomto příkladě mají na mysli taktické balistické rakety, hlavice ICBM na sestupu, atd., když je výškový dosah až 1200km v sektorovém režimu, tak je jasné, že to nemyslí pro objekty typu stíhací letoun.

    "Další překážkou v navádění je rozlišení – jak daleko musí být dvě letadla, aby je radar mohl rozeznat jako samostatné cíle. Nebo-M má azimutové rozlišení 4 stupňů, což na vzdálenost 80 km představuje boční vychýlení šest kilometrů. Pokud letí více letadel blíže k sobě, radar uvidí jediný cíl."

    To je sice hezké, ale pak proč toto vyzdvihovat, znamená to jen, že na takový cíl nenavedu PLŘS s polo-aktivním radarovým naváděním zcela bezpečně, jenže to azimutové rozlišení 4 stupně (je s chybou v dálce 500m!). Azimutové rozlišení mi jen říká, v jaké vzdálenosti dokáží od sebe rozlišit sousední objekty, tak tam pošlu PLŘS s aktivním radarem, která si těch více cílů které nevidím už přebere a vytřídí sama ne? Když střední odchylka v určení azimutu objektu je jen 12 úhlových minut a ne 4 stupně, v dálce jen 90m a ve formaci letounů bude létat mezi 90-500m. A jestli je tam jeden letoun nebo roj ve formaci, to už si pořeší algoritmy navedení PLŘS 40N6 ve spolupráci zcela samostatně s aktivní radarem střely, kdy si vybere PLŘS automaticky jeden cíl. Članek vcelku dobrý, až na ty hausnumera čelní a ideální RCS F-22/35, které jsou bojově nedosažitelné, plus mi tam schází právě 40N6 s aktivním radarem, se schopností navádění na cíle jen po datalinku z nového A-100 Premier, se schopnosti přeprogramování cíle za letu. To že "navádění raket kompletu S-400 pracuje v poloaktivním režimu s korekcí dráhy letu (střela průběžně získává údaje o pozici cíle z pozemního radiolokátoru 92N6E)." To je sice pravda, ale je to proto, že dosud neměl S-400 PLŘS s aktivním radiolokačním naváděním, a 40N6 ji je, pak jde využít stejný rádiový kanál "datalink" přes který se navádí PLŘS s poloaktivním radarovým naváděním k jen "datalinkovému" navádění 40N6, kdyby ne, tak tu PLŘS nezavádí. Nedávná oficiální zmínka ohledně testování nového AWACSu A-100 Premier o schopnosti navádět na cíle PLŘS (po datalinku logicky), tak co to asi může být za PLŘS? dalekodosahové R-37M/40N6, které mají stejný typ radiolokačních naváděcích hlavic, ještě od stejného výrobce.

    TTD pro sestavu NEBO-M: VHF,L,S
    Střední odchylka v určení dálky objektu s RCS 1m2: 90m
    Střední odchylka v určení azimutu: 12 úhlových minut
    Střední odchylka v určení elevace : 10 úhlových minut

    http://simhq.com/forum/files/u...

  • krllo
    21:27 08.10.2019

    Jak jsou na tom radary systémů jiných armád ? Není předmětem této serie článků, ale to vypadá na bezvýznamnost radarů a konec protiletadlové ochrany.

  • balm
    17:38 08.10.2019

    Kde se vzala ona "diskutovaná hodnota"? Dejme tomu, že máme někde např.: 10 vrstev kompozitu (každá vrstva má svou vlastní vlnovou impedanci, permitivitu, admitanci, dodržení stanovené homogenity izotropních ztrátových vrstev a tak dále) s kovovými prvky, přesně tvarovanými na odpovídající dielektrické a magnetické vlastnosti pro různé frekvenční rozsahy. Minimálně EFT a určitě i F-22 (který je materiálově ještě o level dál) jsou vyvíjené nejen pro své vlastnosti, ale také jako absorbéry a každá vrstva disponuje jinými vlastnostmi, kde se počítá "vše", včetně transformace vztahů vrstev. A to platí jen v případě dokonalých povrchů, což je u letounů tak trochu problém a kdo někdy viděl Su-35 z blízka, tak povrch letounu má k dokonalosti hodně daleko. Každá "štěrbina", hrubé slícování, zvyšují RCS letounu. Postavte se k tomu letadlu a dobře si prohlédněte povrch a mechanizaci.

    Opravdu věříte správnosti "diskutovaných hodnot". Neumím si představit hodnoty Su-35. Prostě ne, ani po nasazení optimistických brýlí.

    • flanker.jirka
      21:36 08.10.2019

      zajímavé postřehy, ale asi tam nějaký pokrok oproti Su 27 bude, ta kovářská práce se trochu zlepšila, vidět z blízka například radomový kryt SU 27 je jako koukat na ručně uplácaný "laminát" na nějaké kopito. Údajně mají mít vnitřky vstupu k motorům nějaké vrstvy pohlcujících materiálů, ale kdo ví, rusové toho namluví.
      Každopádně, u letadla, které veškeré své vybavení pro boj (výzbroj a ECM pod) musí nosit venku je pak snaha o stealth vlastnosti pryč, beze zbraní to může jen působit na diváky airshow a je to neškodné.

      • balm
        12:32 09.10.2019

        RAM materiály se používají pouze na kritických místech, jmenovitě náběžná hrana, přechody trupu na křídlo, vstupy sání, náběžné hrany pomocných stabilizátorů - kachní plochy, překryt kloubového kořene apod.

        Vnitřní konstrukce sacího/ch otvorů se v první řadě navrhuje jako usměrněná brzdná soustava, jejímž úkolem je zpomalit rychlost proudění vzduchu k motorům a bránit rozrušení proudění. Pokud by vstupy nebyly takto tvarované, proudění by zničilo motor. Dále tvarování sacích kanálů brání odrazu elektromagnetického vlnění od 1. stupně kompresoru, avšak jde až o druhotný problém. Nyní se zeptám, zda si někdo všiml rozdílů mezi kanálem EFT Typhoon, F-22 Raptor a Su-35. Dalšími faktory jsou rolety zamezující ochranu proti nasátí cizích elementů (za letu se sklopí), přesto mechanizace tam je a signál může být odražen i od zasunuté rolety, přisávání a další konstrukční prvky. Problém výkonných strojů tkvi v nemožnosti použít k zakrytí kompozitní mřížku, nebo prvky tomu podobné, protože se velmi negativně podílí na rozrušení proudění a stroj by nemohl dosahovat vysoké rychlosti a manévrovatelnosti (toto řešení lze použít u podzvukových bombardérů, ale nikoliv u výkonných stíhacích/víceúčelových nadzvukových strojů). Další nevýhodou by byla námraza, který se na jemné mřížce zachytává a způsobuje obvyklé komplikace.

        • flanker.jirka
          21:28 09.10.2019

          SU 35 má rovnou "díru" a možná maximálně nějaké blockery, které používá například Super hornet, které mají fungovat ne na bázi pohlcení, ale směrování odrazu vln, tak aby se nedostaly zpět od prvního stupně kompresoru dopředu a tím zpět k radaru.
          RAM materiály měla dostat SU 27 SM3 na stěny gondoly, ne v podobě mříží. Samozřejmě, to asi nebude moc účinné řešení.
          .

  • Safi
    12:52 08.10.2019

    Dovolim si mozna hloupy dotaz.

    Pokud je na 30km rozliseni cca 150 metru a roste primou umerou, tak na 300km mam kouli o prumeru cca 1500 nebo 3000m (podle toho, jak se definuje rozliseni a jak tezsi je urcit vysku oproti azimutu). To mi prijde porad jako pomerne uzka oblast pro pouziti infracervenych senzoru, zejmena ve velke vysce. Proc ty strely nemaji sekundarni IC navadeni ?

    • flanker.jirka
      21:28 08.10.2019

      není to nic složitého, jen fyzika, radar měří čas zpoždění mezi vysíláním a zpožděním, pro rozlišení v dálce jde o délku použitého signálu (u nových radarů po kompresi na příjmu) pak rozlišení závisí více na tomto parametru než vzdálenosti cíle
      http://www.radartutorial.eu/01...
      http://www.radartutorial.eu/08...
      rozlišení v úhlových souřadnicích (azimut a výška) jde o závislost na šířce anténního laloku, který závisí na použité frekvenci, rozměrech antény a parametrech antény, bývá například uveden jako konstantní hodnota 0,2° a s narůstající vzdáleností se při přepočtu na velikost takové buňky zhoršuje rozlišení v úhlech, přičemž další odlišnou věcí je přesnost měření, která bývá u moderních AESA radarů lepší než rozlišení, díky monopulsnímu zpracování
      http://www.radartutorial.eu/06...
      http://www.radartutorial.eu/06...

  • Poly
    10:46 08.10.2019

    Otázka na znalé problematiky - kdyby se čistě teoreticky znovuobnovila výroba F-22, lze v tom případě ještě něco zásadně vylepšit? Když porovnám Su-27 vs Su-35, tak tam je rozdíl diametrální. Předpokládám že příprava na očekávané nové AA střely, elektronické prvky z F-35 a nějaká ta avionika by z toho udělala něco jako letoun 5+ generace.

    • GlobeElement
      11:06 08.10.2019

      Od zahájení výroby F-22 uplynulo 25 let. Od té doby určitě pokročila spousta technologií. Nová verze F-22 by tedy byla nepochybně od té původní hodně odlišná.

  • madrabbit
    09:00 08.10.2019

    Tohle bude mazec. Srovnání jednoho o čem přesné informace má pár lidí na světě proti nečemu, o čem má informace jenom pár lidí na světě. Přineste křupky, pivo (víno) a sedněte si do pohodlného křesla. Bude flamewar :-D

  • Larry
    08:44 08.10.2019

    Tomuhle článku říkám sběr dostupných informací a domněnek napříč internetem.
    Jen bohapusté teorie a spekulace. Nikdo z nás ani autor článku nezná skutečné TTD a schopnosti F-35 a S-400.
    Ale jako populárně naučná beletrie dobrý.....

    To RiMr71.
    Iránci nejsou arabové. To jsou Peršané.
    Už britská generalita v 19stol. tvrdila, že Persií lze projít, ale nelze dobýt.
    Turci nejsou arabové, ale osmani.
    Obojí jsou velice dobří vojáci, jít proti sobě, je z toho sakra krvavá řežba, svět by se nestačil divit.

    Arabský bordel je v Egyptě. Názorný příklad nedůslednosti, nepřesnosti. Žádná vytrvalost.

  • GlobeElement
    08:30 08.10.2019

    Domnívám se, že se na této diskusi opakuje častá chyba a sice předpoklad přímého střetu Ruska a USA. Ale tyto dvě země proti sobě válčit nechtějí a ani nemají proč. Proto není skutečným problémem, že ruská PVO nedokáže ochránit celou hranici a proto není skutečným problémem, že americká letadla do vzdušného prostoru Ruska bez ztráty kytičky neproniknou.

    Co se ovšem velmi pravděpodobně stane, bude střet ruské a americké techniky ve válkách jiných zemí. Jako se to dělo od padesátých let. Otázka nezní, jestli B-2 nebo F-35 doletí k Moskvě, ale jestli doletí k Damašku nebo Teheránu. A jestli S-400 ochrání ten Damašek nebo Teherán.

    • danny
      10:34 08.10.2019

      GE: chystal jsem se napsat podobný komentář, předběhl jsi mě. Možná bych tě ještě doplnil o jeden detail. Kromě toho, jestli F-35 doletí k Damašku nebo jinému proxi cíli otázka zní, jestli obránce nebo útočník po utržených ztrátách bude schopen nadále schopen vynutit v dané oblasti svou vůli.
      Jaké ztráty letedel si USA v mohou v Sýrii dovolit? Neznamenala by ztráta jednoho Awacsu, 5 F-35 a 10 F-18 skokové zvýšení asertivity Íránců v Zálivu a Číňanů v Jihočínském moři? A když Rusko příjde o jeden prapor S-400. Budou si vůbec moct dovolit jeho doplnění pomocí leteckého mostu? Budou schopni zajistit obranu vlastní letecké základny, natož pokračování operací proti pozemním cílům? Nebo pod hrozbou vytomahawkování letadla a personál v tichosti uklidí domů?

  • RiMr71
    08:01 08.10.2019

    "...kto to naplánoval, lebo ten musel mať presné info o saudskoarabskej/americkej PVO v oblasti a takú schopnosť zozbierať takéto info možno nemá ani Irán."

    Zajímavá úvaha... i když jsem spíš zastánce názoru,, že jde o nemlich stejnou (jako třeba v Sýrii) arabskou neschopnost a nedůslednost (na straně SA) v kombinaci se vzácným světlým okamžikem toho, kdy se jim něco podařilo (Irán), tak je fakt, že nějaká účast ruských tajných služeb jak logistické podpory nebo i přímo velení celé akci (jako dělají i americké tajné služby u "svých" muslimáků) by docela dávala smysl...
    ...vždyť kdo má holou zadnici (kolosální vnitřní dluh), přitom velikášské zbrojní plány, zbrojní projekty které váznou na místě protože nejsou love, skomírající vesmírný program a kdo je přitom naprosto a totálně závislý na ropě a její ceně jako na jediném opravdu významném zdroji svých příjmů a kdo by tedy uvítal dramatické zvýšení ceny ropy při nějaké šavlovačce v Hormuzském průlivu?

  • jozo
    23:17 07.10.2019

    Zdravím všetkých diskutujúcich. Najprv musím povedať, že sa vôbec nevyznám vo všetkých tých frekvenciách a vzorcoch prepočtov efektívneho dosahu takže môžem diskutovať len z pohľadu všeobecného zdravého rozumu. Súhlasím so všetkými ktorí tu tvrdia, že každá pozemná PVO musí byť prekonaná a to jednoducho preto že je statická. Rusy na to majú taký marketingový názov "multi layered air defence" . Logika je taká že veľa vrstiev nepriateľ neprekoná. Pritom všetky tie vrstvy sú statické ako zákopy za prvej svetovej takže skôr či neskôr nepriateľ získa všetky potrebné parametre pre ich zničenie alebo obídenie ako to bolo v prípade útoku na Saudské ropné zariadenia, kde sa všetci hádajú kto to vykonal, ale ja si myslím že oveľa zaujimavejšie by bolo vedieť kto to naplánoval, lebo ten musel mať presné info o saudskoarabskej/americkej PVO v oblasti a takú schopnosť zozbierať takéto info možno nemá ani Irán. Ale tak aby som neodchádzal od témy. Podľa toho čo ja som čítal tak S400 je navrhnutá na ničenie alebo bránenie rozvinutiu vzdušnej logistiky nepriateľa čiže lietadlá tankery, výsadkové a nákladné lietadlá a na zabránenie operácií klúčových networkcentric warfare komponentov operovať nad bojišťom ako napr. AWACS lietadlá. Taktiež zostreluje balistické strely krátkeho dosahu, križujúce strely a stíhačky 4 generácie.
    Pre toto si armády S400 kupujú a ja si myslím že je to viac než dosť hodnoty aby si ho každá armáda chcela kúpiť.
    Zostrelenie pravého stealth lietadla v boji pozemnou PVO ešte nikto nedemonštroval okrem teda toho známeho prípadu v bývalej juhoslávii kde im to letelo priamo nad hlavou preto si nemyslím že by rusy alebo činania dúfali v priame zostrelovanie stealth lietadiel skôr bude ich stratégia proti stealth point defence systémy ktoré môžu aj za pohybu zostrelovať rakety odpálené zo stealth lietadiel čiže môžu sprevádzať a ochraňovať bojové jednotky, tanky aj počas pohybu ako to dokáže napr. TOR. A napríklad iná asymetrická odpoveď - útok za útok. Vy nám zaútočíte na PVO my Vám raketami zničíme lietadlovú loď alebo letisko. Ešte iná asymetrická odpoved je napríklad brutálne zahlcovanie elektromagnetického spektra - electronic warfare tak aby stealth lietadlo nemohlo dokončiť svoju misiu, ale neviem či toto práve funguje na AESA radar F35. Ja osobne si myslím že tento článok je trochu populistický pretože nikto ešte nedemonštroval zmysluplne účinný aktívny antistealth target acquisition radar. (Však preto amíci stavajú stealth lietadlá, inak by boli padlí na hlavu to robiť)

    Na druhej strane trochu offtopic si neviem predstaviť boj dvoch dokonalých stealth lietadiel. Ako sa zemerajú? Ako sa dokážú zostreliť? Na akú vzdialenosť? To bude zase vek dodge fights? Neviem.

  • Pauli
    21:30 07.10.2019

    Jakto, že má Su35 o tolik menší rcs oproti su27?

    • madrabbit
      09:08 08.10.2019

      Měli čas na ladění. Drak je zřejmě upraven. Ale i tak ty hodnoty jsou na dnešní dobu dost vysoké. Nicméně stále se jedná o odhady. Naví je otázkou, ze kterého směru ozáření je tohle počítané (obvykle čelní RCS) a jaké jsou hodnoty například ze spodu a z boku.

      • Poly
        10:36 08.10.2019

        Mně spíš zaskočilo, že RCS je tak velké. Má to být moderní letoun, který si poradí snad se všemi západními letouny, ale RCS je na úrovni "obyčejného" Rafale, které je na trhu pomalu už 20 let. A pokračují v objednávkách Su-35, Su-30SM a Mig-35, přičemž předpokládám, že RCS bude nejmenší u Su-35. Tohle mi fakt nedává smysl. Místo popohnání výroby Su-57, udržují v chodu výrobu Mig-35 a ve velkém nakupují letouny, které se začaly vyrábět na počátku 80. let.

        • harambe
          14:57 08.10.2019

          Tu vzniká otázka v akých podmienkach merali RCS, či v čistej konfigurácií alebo aj s výzbrojou. Lebo nechce sa mi veriť že Su-35 má RCS 1m2 v bojovej konfigurácií.

  • technik
    20:52 07.10.2019

    sranda je že se srovnává nejmodernější produkt ze země která má inženýring na nejvyšší úrovni se zemí kde podle zdejších diskutérů neumí udělat ani soustruh. Tak nebo tak, kdyby mělo dojít na střet těchto dvou velmocí, rusové mají taktickou výhodu, oni totiž mají prostředky jak poslat protivníka do středověku, američani také, ale rus už tam žije tak je "vždy připraven" :-))
    Každopádně bylo by zajímavé jak by si tyto státy vedly bez GPS a dalších moderních prostředků. AČR by to třeba vůbec nevadilo, dodnes se používají náhradní výpočty na PUO9M a to je opravdický středověk :-))

    • madrabbit
      09:15 08.10.2019

      Nikod nebude tvrdit, že v Rusku jsou jenom blbci. Ale otázkou je využití tohohle potenciálu. A úplně jinou je sériová výroba, obsluha a údržba.
      US Army si závislost na technologiích uvědomuje a začínají učit i "zastaralé" analogové metody například u řízení palby.

      • Poly
        07:16 09.10.2019

        Zašli ještě dál. Kvůli obavám z rušení GPS obnovili na akademiích výuku astronavigace.

        • Larry
          09:42 09.10.2019

          Rusové si vzpomněli na středověké mořeplavce a našel jsem zajímavou informaci kdesi v hloubi internetu na .ru stránkách.
          Ve snaze mít možnost létat a plavit se v podmínkách sebesilnějšího rušení GNSS vyvinuli optoelektronický systém z domácích komponentů, který určuje polohu podle hvězd. Hvězdy svítí stále i přes den v jiném optickém spektru, jsou nezávislé na jakémkoliv rušení. Zřejmě to mají jen na "domácí technice" nelze to objednat na export.

          • Shania
            10:47 09.10.2019

            na tom neni nic stredovekeho, navigace podle hvezd se pouzivala bezne donedavna i v letectvu.

            Spousta transportnich letadel mela kopulku pro navigatora, prave pro tyhle ucely. SR-71 mel napr. primo navigacni system.

        • satai
          14:53 09.10.2019

          Vzniká i poněkud techničtější řešení: https://www.darpa.mil/program/...

  • flanker.jirka
    20:08 07.10.2019

    Analýza je to pěkná, víceméně jde o článek z Aviation week z roku 2017. https://aviationweek.com/site-...

    Gravestone je stále pouze evoluce radaru z prapůvodní verze S 300. Hodnota RCS 4 metry čtverečné na 250 km je pro radar koncipovaný na podporu systému s dosahem do 400 km velmi podprůměrná.
    Lepší situace by mohla nastat snad jen v případě v PVO síti více radarů, tak že pokud letoun poletí směrem k jednomu radaru, bude ozářen jiným radarem z jiného směru, jde o to že Stealth letadla jsou koncipovány na to co nejvíce eliminovat čelní odraznou plochu v azimutech +- 30°(některé prameny uvádí i +- 45°) a +- 15° ve vertikální rovině. Každopádně už při bočním ozáření 20° je nárůst RCS v poměru s ideální čelní RCS znatelný. Možná právě toto je to, čeho se USA obávají, že by se mohl komplex více prostředků naučit svým působením, postavením a manévrem naučit eliminovat převahu stealth na únosnější úroveň.

    ...pokud jsou údaje o 250 km dosahu pravdivé, tak je s podivem, že na jedné straně je tu radar ve stejném frekvenčním pásmu, Irbis E z SU 35, u kterého výrobce uvádí dosah 3 metry čtvereční až na 400 km s anténou o průměru 90 cm, omezený o možné energetické možnosti na palubě letadla. A na straně druhé Gravestone s mnohem horšími parametry, přestože má 7x větší anténu, tím i větší zisk antény, nemusí se omezovat na prostor pro zástavbu technologie ani napájení.

    Úvahy o použití přehledových radarů pro navedení střel by měly zahrnovat i to, že dnes existují střely s datalinky a ARH nebo IR koncovým samonavedením, které mohou mít LOAL v takové míře, že si cíl "dohledají."
    Stačí se podívat na to jak s S band radary s podobným anténním ziskem používají jinde ve světě pro podporu systémů jako CAMMER, IRIST SLS, nebo izraelské systémy Iron dome, David sling a Barak MX. Stačí se podívat jaké apertury antén mají systémy jako Giraffe AMB, Ground master 200, Giraffe 4A nebo ELM 2084.

    ...jen příklad nepřesnosti, pokud se autor odkazuje na rozlišovací schopnost 4°v azimutu, tak pokud skutečně poletí dvě letadla směrem k radaru přesně vedle sebe 6 km na dálce 80 km, tak dojde s větší pravděpodobností k rozlišení v dálce než v azimutu. Stačí si to nakreslit a uvažovat rozlišovací schopnosti v dálce. Musí se totiž uvažovat 3D rozlišovací buňka. A pokud takto poletí letadla proti radarové síti, tak budouli ozářena pod jiným azimutem, tak budou rozlišena jiným radarem mnohem dříve. Jde o to, že S 400 nikdy nebude působit pouze s jedním radarem, jak je z článku vidět.

    ... co může trochu změnit věci jsou testy radaru Jenisej, který je již v AESA technologii, oproti Gravestone v PESA. Tam už budou energetické poměry ve zpracování lepší (na videu v čase 1:56)
    https://www.youtube.com/watch?...

  • darkstyle
    19:50 07.10.2019

    424km pre cieľ 1m2 rcs pri 30 km..

    A potom ďalší čo detekuje od 30m po 7km..

    A čo od 7-30 km, vo výške v ktorej lieta väčšina lietadiel?

    Ak by mi to niekto vysvetlil..
    Teda ten čo meria zdola ako sa znižuje jeho výkon s nárastom výšky a ako sa zase naopak toho zhora znižuje výkon s klesajúcou výškou..
    Kľudne spravím graf ak by boli vzorce..

    Len aby existovala vôbec výška kde sa pretnú..

  • Shania
    18:37 07.10.2019

    Autor si dal s clankem velkou praci, tak jen dopnim jedina oficialni vyjadreni tykajici se rcs a jak se menili casem.

    Nejdriv shrnuti, ktere ale neni oficialni informace
    https://www.reddit.com/r/F35Li...

    ”So, from the beginning of the F-35 program, Lockheed’s goal was to achieve acceptable stealth while reducing maintenance needs. But during development, something happened. First, program officials began hinting the F-35 might be stealthier than the F-22; hard to believe, given its less-disciplined shape. Then officials started referring to a material secret, a “conductive layer . . . where the magic happens.” In May of 2010, Tom Burbage, then executive vice president for the F-35 program, disclosed the incorporation of “fiber mat” technology, describing it as the “biggest technical breakthrough we’ve had on this program.”

    Officialní vyjadření
    2005:
    It's (F-22) RCS (Radar Cross Section) is the equivalent, for a radar, to a metal marble. The less stealthy (and much cheaper) F-35, is equal to a metal golf ball. The F-35 stealthiness is a bit better than the B-2 bomber, which, in turn, was twice as good as that on the even older F-117.

    https://www.strategypage.com/h...


    2014:

    [1] General Hostage: ”The F-35′s cross section is much smaller than the F-22′s. “The F-35 doesn’t have the altitude, doesn’t have the speed [of the F-22], but it can beat the F-22 in stealth.”
    http://aviationweek.com/blog/f...


    [2] Lt. Gen. Christopher Bogdan (JPO): "I would say that General Hostage … is accurate in his statement about the simple stealthiness of the F-35 [with regard] to other airplanes," Bogdan said in the interview. The statement was accurate for radar cross section, as measured in decibels, and range of detectability, he said, and he scoffed at the notion that anyone can tell how stealthy an aircraft is just by looking at it.

    http://www.airforcemag.com/Mag...

    2017:

    On a radar map, a 747 would appear the size of a hot air balloon and an F-16 would look like a beach ball. Drill down to legacy stealth aircraft and Lockheed’s F-117 Nighthawk would show up as a golf ball while an F-22 Raptor might appear as a pea. With the F-35, Lockheed is getting down to pebble size, according to Robert Wallace, senior manager for F-35 flight operations. Wallace, a former chief of low-observability for the US Air Force’s B-2 bomber, says the F-35 has leveraged LO qualities from the bomber – but he could not elaborate on specifics. Pilots will see a more advanced low-observable signature on the F-35 versus the F-22,...

    https://www.flightglobal.com/n...
    or
    http://www.f-16.net/forum/view...


    https://www.reddit.com/r/F35Li...

    • Grugh
      19:59 07.10.2019

      Zajímavý článek, který bych ale osobně v detailech nebral příliš vážně.
      Možná by se dalo odhlédnout od problémů s překladem, kde např. "VHF command terminal guidance" je překládáno jako "vedení příkazového terminálu VHF" (místo koncového navádění), nebo "marble" jako "tečka mramoru" (místo kulička).
      Ale nepřipadá vám divné, že jeden expert přirovná F-16 k plážovému míči a druhý tvrdí že má odrazivou plochu 1 až 3 m2?
      Viděli jste někdy odrazivé diagramy některých letadel? Jsou uvedená přirovnání nejlepší nebo nejhorší výsledek? Nebo nějaký průměrný?
      https://forums.spacebattles.co...
      Diagramy jsou v decibelech. Tedy každých 30dB je přibližně 100 násobný rozdíl.
      Stealth je určitě užitečná věc.
      Ale dělat podrobné analýzy pomocí koláží z různých materiálů bez vlastního vědeckého základu je jako se pokusit něco změřit umělohmotným pravítkem s přeností na setiny mikrometrů.
      A důvěřovat prohlášením politruků je ještě horší. ;-)

      • Shania
        22:12 07.10.2019

        "Ale nepřipadá vám divné, že jeden expert přirovná" Na tom neni nic divneho, jeden udaj pres 14 let stary, dalsi je po 10 letech vyvoje a dukladneho mereni. O tom to ten muj prispevek v podstate je...

        pozadavky JSF: prumerny stealth s durazem na snadnou udrzbu
        2005 prvni porovnani, ktere se dodnes pouziva... jestli vubec v te dobe meli hotova mereni, tak na stoji neodpovidajici tomu co lita dnes. 2006 byl prvni let prototypu...
        cca 2010 prulom v RAM
        2015 potvrzeni z nejvyssich mist USAF a JPO, ze je rcs nizsi nez u F-22 a tedy pohybuje se v -30 az -40 dB

        Tohle nejsou zadne analyzy amateru, ale realne vysledky z dukladnych testu rcs na skutecnem stroji. Tahle veta by ti mela rict vse co potrebujes vedet co si o tom JPO mysli:
        "he scoffed at the notion that anyone can tell how stealthy an aircraft is just by looking at it"

        "Viděli jste někdy odrazivé diagramy některých letadel? Jsou uvedená přirovnání nejlepší nebo nejhorší výsledek? Nebo nějaký průměrný?"

        nejpsis prumer ze predu. predpokladal bych, ze u stealth stroju, maji aspon podobnou metodu mereni...

        Nezapomen, ze naprosto klicova vlastnost u F-22, B-2, F-35 je spike management.

        obr nahore napr pocita myslim s 0,002 a to je to 34km, i kdyz je to podle vyjadreni vyse 0,0002 a nebo jeste nizsi... Ale to je jedno, protoze tech 34 km je detekcni vzdalenost, neznamena to, ze radar cil dokaze uz sledovat, natoz dodat dostatecne presne informace zbranim. A to jeste neni vubec zahnut efekt ruseni, at uz primo F-35 a nebo cehokoliv jineho v prostoru. Coz je jeste slozitejsi odhadnout...

        Co ti k tomu jeste reknu, tak jen to ze na cvicenich je doposud jedina A/G zbran JDAM, tedy neco co ma omezeny dolet a presto jsou F-35 velmi efektivni v eliminaci pokrocilych IADS...

        • Grugh
          00:01 09.10.2019

          Jsem si celkem jistý, že propagované hodnoty RCS v 1/1000 m2 (nebo -30 až -40 dBsm) jsou nejlepší možné výsledky při ozáření optimální frekvencí z nejlepšího možného úhlu.
          Zde je ostatně jeden ze simulovaných obrazců, který to potvrzuje:
          https://basicsaboutaerodynamic...
          I samotný spec. stealth povrch letadel, který vytváří mikroskopické tlumící pyramidy bude určitě fungovat pouze na velmi vysoké frekvence, které mají dostatečně malou vlnovou délku. Ale co udělají s vlnou délkou v řádu jednotek až desítek centrimetrů?
          RAM musí být naladěn na konkrétní frekvenci. A na této a na odvozených vyšších harmonických frekvencích bude fungovat. Ale na jiných ne.
          Je to podobné jako antireflexní vrstva. Proti některým složkám spektra funguje, jiné nechá bez zásahu. Z některých úhlů funguje pro danou frekvenci, z jiných pro jinou.

          Jak říkám stále: Nevěřte politrukům a informace si ověřujte a zamýšlejte se nad nimi!

          • Shania
            09:06 09.10.2019

            To je diagram bez RAM, ale ano takto nejak signatura F-35 vypada. nizka zepredu/zezadu, vysoka z boku a jak jsem psal, od toho je spike namagement, aby byl stoj v optimalni uhlu a pilot dokonce vidi i kde bude odhalen.

            Tady je primo 3D diagram X-35
            https://www.youtube.com/watch?...

            Primo tam Dr Paul Bevilaqua rika, nemuzeme udelat letadlo neviditelne ze vsech uhlu, takze signatura je z boku mnohem vetsi, ale letadlo stejne nemuzete z boku zamerit.

            Signatura je samozdrejme optimalizovana proti vysokym frekvencim, protoze tam dnes funguji vsechny FC radary, 100% radaru na stihackach vyuziva tyto pasma...
            Ze cviceni vime, ze ani nejvykonejsi AESA radar na F-15E neni schopen F-35 najit i kdyz vedi priblizny prostor kde musi byt. Pravda, tam nejhraje roli jen RCS, ale i EW a rada dalsich veci...

            Na nizsich frekvencich je signatura mene efektivni, ale stale tam redukce je...

            Hned prvni link v mem prispevku odkazuje na prulom RAM, takze si ho precti a pak treba nebudes delat zavery o tom co a co neni mozne v jakych frekvencich...

          • Olivav
            09:48 09.10.2019

            Jen tu doplním Shaniu a něco co píše Balm výše.

            Obávám se, že se k textu nedostane čtenář bez přístupu s danému balíku odborného tisku:

            https://link.springer.com/cont...

            Je to o Ruském více vrstevném RAM materiálu - publikováno 2016.

            Je tam v grafech vidět jaký rozdíl je v "monomateriálu", kdy je pohlcována optimálně jen jedno pásmo EM záření, ale pokud se materiál správně vrství, tak tam těch píků propadu najdete více. Jinak tu dávám Rusy záměrně, abych ukzal, že i oni nejsou nějak mimo trendy. A kdo se hodlá hádat, protože jsem je uvedl, tak ať se podívá do zrcadla a zamyslí se nad sebou.

            V USA a vůbec na západě to mumí také a možná i lépe. Dal jsem to tu i protože i v RF mají možnost testovat tyto přístupy a zkoušet i techniku nasazení PVO proti takto vybavenému protivníkovi. Jak někdo psal měli to už v 70. letech, ale dnešní technologie jsou někde jinde.

            Jo a jeden starší text zde: https://www.voltairenet.org/IM...

            Tím pádem ten graf s kovovým letadlem je jen tvarový stealth a i ten je v některých ohledech pěkný. Ausairpower toto vypočítali pro SU-57 a J-20 zde:

            https://www.ausairpower.net/AP... j-20

            http://www.ausairpower.net/APA... T-50

            Ale ve skutečnosti je to diskutabilní analýza.

            A dalo by se toho najít: https://www.researchgate.net/p...

            Nakonec půjde o to kdo bude moc nasadit dost použitelných prostředků. Propojit je a mít kvalitně vycvičenou obsluhu. ;-)

            Hezky to je v tom starším článku co tu poslal Shania a já se s ním tehdy přestal dohadovat. Hezky tam vysvětlují a Balm to píše taky, protože jde o to co je pod RAM? Je tam potřeba odrazit EM záření mimo přijímač radaru nebo pohltit nebo jen to EM záření utahat? K tomu slouží kombina RAM + to co je podním a nakonec to jaký tvar tam to letadlo má. Je to příliš komplexní pro týpky co do toho nevidí a nemají k tomu potřebná vstupní data.

            Ani v RF ani v USA nejsou blbci akorát v USA to nakonec vyrobí masově a v RF však víte ne kolik jim toho lítá ne? A toho PVO nemají taky na rozdávání vzhledem k rozloze.

          • Grugh
            10:26 09.10.2019

            @Shania
            Asi to napíšu ještě jednou a snad více srozumitelně:
            1) Rezonanční RAM musí být velmi úzce naladěný na konkrétní frekvenci. (Ano, asi se dá použít více různých vrstev).
            2) Interferenční RAM by byl laděný na frekvenční pásmo a úhel dopadu vlnění.
            3) Ram v praxi dělá útlum cca 10-15dB.
            http://www.f-16.net/forum/down...
            Zde 10mm vrstva:
            http://www.f-16.net/forum/down...
            4) Jak vychází průměrování logaritmických hodnot?
            Příklad: Ze západu vám pošlou finanční dar 10^6 $ a z východu 10^0 $. Průměrná výše daru není 10^3, ale cca 0.5x10^6, přesně 500000.5$.
            Ale sněte dál. ;-)

            @Olivav
            Děkuji za hodnotný příspěvek.

            Já netvrdím, že stealth je blbost. Ale některé uveřejňované údaje jsou vytržené z kontextu nebo dokonce odporují fyzice nebo matematice. Více než věda, to je spíš propaganda.

          • Shania
            11:25 09.10.2019

            Jaka konkretni prohlaseni tedy neodpovidaji realite?
            jedine co se z tech prohlaseni da urcit je, ze F-35 ma pokrocilesi signaturu a mensi rcs nez F-22... Nikdy nikdo oficialne neudal kolik je to presne dB a v jakem je to aspektu, jsou to jen zamerne neurcite prirovnani k fyzickym objektum ve tvaru koule...

            BTW neni to tak dlouho co letovy model F-35 taky odporoval fyzikalnim zakonum...

          • Grugh
            17:32 09.10.2019

            @Shania
            Táák, teď se to konečně začíná zvrtávat. ;-)
            Jednotka dBsm udává decibely ve vztahu k jednomu čtverečnímu metru.
            https://en.wikipedia.org/wiki/...
            Tudíž plocha průmětu koule a RCS v dBsm jsou v přímém vztahu: RCS = 10 * log(A/A0),
            kde:
            RCS je ekvivalentní plocha radarové průřezu [dBsm],
            A je plocha průmět koule [m2],
            A0 je jednotková plocha 1[m2].
            Pro hodnotu 0.0002m2 vychází -37dBsm.

            Co odporuje fyzice a matematice je, že nejoptimističtější / NEJMENŠÍ možný výsledek je potom použit pro výpočet nejpesimističtější / NEJVĚTŠÍ možné vzdálenosti, na jakou je radar daný letoun zaregistrovat.
            A to samozřejmě nejen v závislosti na úhlu natočení, ale i frekvenci a polarizaci radaru, nebo třeba vzájemné rychlosti.
            Další velmi un-fair vyjádření je, že F-35 má nížší RCS než F-22. Není to spíš jen tak, že modernější metody měření a odizolování vnějšího vlivu v testovacím prostoru dokážou měřit s mnohem nižší hladinou šumu než v minulosti? Stejně jako, že numerické výpočty metodou FEM poskytují na výkonnějších systémech vyšší rozlišení, menší kvantizační chyby a vyšší numerickou přesnost, a dovolují opět vypočítat na detailnějším modelu nižší minimální hodnotu?
            Můj argument pro toto tvrzení je, že nižší RCS než u F-22 nebylo cílem návrhu, ale výsledkem ověření u už existujícího prototypu.

            Kdy "letový model F-35" odporoval fyzikálním zákonům? Navrhovali něco, o čem byli přesvědčeni, že to nebude létat, nebo jak tomu mám rozumět? Možná je F-35 nadnášeno božskou silou přenášenou skrze modlitby pravých amerických vlastenců?
            Raději to ale nechme být... ;-)

          • Shania
            18:57 09.10.2019

            To je tvoje spekulace, ze je to nejnizsi dosazena hodnota…

            USA ani JPO nikdy nezverejnili zadna cisla, tohle delaji vzdy amateri.

            To co naopak tyhel vypocty dela je palubni pocitac F-35, ktery ma detailni informace o svem rcs ma, spolu s desitkami dalsich veci poskytuje pilotovi informace o tom kde muze byt viden a v jakem uhlu ma letet. Je to neco co stalo miliardy dolaru a roky zkusenosti…

            Vs F-22 je snad dostatecne detailne popsano v mem prvnim prispevku a nevim co se na tom neda pochopit.


             Wallace, a former chief of low-observability for the US Air Force’s B-2 bomber, says the F-35 has leveraged LO qualities from the bomber – but he could not elaborate on specifics. Pilots will see a more advanced low-observable signature on the F-35 versus the F-22,…

            Ty jsi tu expert, ale ja v tom opravdu nevidim nic co by se dalo pripsat lepsimu mereni…

            Ja v tom vidim jak pokrocilejsi konstrukci, diky lepsim pocitacovym modelum, zkusenostem a v novem ram - fiber mat… a hlavne je to lepsi vysledek nez cekali.

            Letovy model - prave naopak LM test pilot byli vydy presni v tom co F-35 dokaze, nikdo jim to akorat neveril a vsemozni experti dlouhe roky delali z F35 neobratny stroj… neni to tak dlouho. Takze to je spis narazka na to, kdyz se nedo snazi neco vypocitat, aniz by mel dost informaci…

          • Grugh
            00:16 10.10.2019

            @Shania
            Vím, že je to ztráta času, když zcela ignoruješ vědu včetně přesných vzorců a raději demagogicky papouškuješ prohlášení politruka, které vlastně nic moc neříká. Jsi tvrdohlavý člověk, který nikdy nepřizná, že by mohl věřit omylu. Raději se rveš za svou iluzi a nepřipustíš si ani zrnko nejistoty.
            Mohl bys dělat politika, ale do vědy se nepleť. ;-)

            1) RCS F-35 vs F-22
            Předně tebou citovaný Robert Wallace je zaměstnancem Lockheed Martin (Flight Operation Senior Manager).
            https://www.edwards.af.mil/New...
            Důležité je, že ve všech původních tabulkách mělo F-22 vždy lepší RCS (mimo jiné i v tomto článku), už kvůli tomu, že bylo zkonstruované se spec tryskami a nemuselo vytvářet kompromisní hybrid pro tři různé varianty s třemi různými úkoly.
            Ale vzhledem k povaze radarového diagramu a metodám měření podrobnější a od vnějších vlivů více odstíněné měření, dokáže najít větší skulinu a náhodně nížší hodnotu RCS pro ještě více specifičtější podmínky. Proto jsou pozdější údaje o F-35 formulované tak, že je vlastně neviditelnější než F-22.

            2) Samozřejmě, že palubní počítač nemá kapacitu aby prováděl podobné výpočty ;-))))))
            Nedělají to ani amatéři, také na to nemají kapacity ;-)
            Počítač by mohl mít v sobě zadanou zjednodušenou mapu optimálních a neoptimálních směrů a mohl by i provádět odhad kdy bude v daném směru odhalen.
            Ale jak se prolétout mezi dvěmi radarovými stanicemi a stále držet optimální úhel? Co se děje mězi přechodu mezi dvěma suboptimálními úhly?
            Co když je optimální úhel odrazu v mírném úhlu zeshora zpředu? To bude F-35 klesat rychleji než se bude přibližovat k radaru?

            3a) Lepší měření
            Pokud budeš měření provádět v lépe odstíněné místnosti, docílíš menší úrovně šumu pozadí. A to ti dovolí změřit menší odraz (i ten od stěn místnosti). Např. světelný zdroj, (téměř) absolutně temná a zrcadlo pod úhlem. Čím temnější místnost budeš mít, tím větší temnotu od zrcadla dostaneš.
            3b) Přesnější výpočet
            Pokud použiješ vyšší rozlišení výpočtu a lepší výpočetní model, podaří se ti najít lepší suboptimum při menším numerickém šumu. Příkladem mohou být RCS T-50 a J-20 v následujícím odkazu. Který je počítaný s vyšší přesností na podrobnější modelu?:
            http://www.ausairpower.net/APA...
            Hlavně na vyšších frekvencích (6GHz+) je to poznat. Ale třeba ani to neuvidíš (nebo nebudeš chtít vidět).

            4) Pokročilejší konstrukce a lepší počítačové modely
            Ta konstrukce, která je plná kompromisů kvůli různým variantám a účelům?
            Návrh a první studie počítaly s horší hodnotou RCS než má F-22. Teprve s několikaletým zpožděním začali (Lockheed Martin) prohlašovat, že je RCS F-35 lepší než čekali, tj. lepší než F-22.

            5) Letová obálka
            Ano, F-35 není nijak zvlášť manévrovatelný stroj.
            https://diit.cz/clanek/f-35-pr...
            "Jedním z největších kritiků F-35, který jej stále označuje za obrovský průšvih, protlačený lobbisty navzdory selskému rozumu, za letoun, který nakonec bude pohřben jako nepoužitelný, je konstruktér F-16 a autor původního návrhu pro A-10, Pierre Sprey. A poslední cvičení mu opět dávají za pravdu. Verdikt pilotů z testu, kde bylo cílem zjistit, zdali F-35 dokáže v přímém souboji zvítězit nad F-16 („dogfight“) je drtivý. F-35A se otáčí příliš pomalu a je příliš pomalá v reakcích obecně na to, aby dokázala zachytit F-16D. Ve skutečnosti se děje pravý opak, skvěle manévrovatelná F-16D je schopna v přímém souboji sestřelit F-35. Je to dáno tím, že F-35 má příliš malá křídla a je příliš těžká."
            Rozhovor s Pierrem Spreyem, kde F-35 otevřeně kritizoval:
            https://www.youtube.com/watch?...
            Test piloti (placení Lockheedem?) možná veřejně letoun chválili. Ale v uniklé zprávě z roku 2015 si na něm ještě pořádně smlsli:
            https://aviationweek.com/site-...
            To je mimochodem od vás další (možná nevědomá) lež.
            Armádní piloti nezůstali pozadu:
            https://www.armadninoviny.cz/s...
            A až teprve s novým updatem softwaru ho piloti přestali tolik kritizovat. Dokonce nalezli člověka (z Norska), který F-35 z pozice (1. norského) pilota chválil. Až v roce 2016 (10 let po prvním letu). Ta chvála je plná zavádějících informací. Jako, že při vysokém úhlu náběhu je letoun stále ovladatelný. A v poznámce se rozepisuje o ovládání směrovky pomocí pedálů. Jenže směrovka je právě tím jediným kormidlem, které ve vysokém úhlu náběhu při tom manévru není ;-)
            https://www.armadninoviny.cz/k...
            Uznávám, že po doladění SW je více než použitelný. Ale jako nedostižný etalon manévrovatelnosti bych ho nezmiňoval.

            5) Snaha
            Někdo se snaží vypočítat / porovnat / odhadnout /aplikovat znalosti a zkušenosti. Jiný se snaží překřičet (tím co četl na propagačnám letáku od výrobce nebo zainteresované strany).

            Stejně nevěřím, že tě kterýkoliv z mých argumentů jakkoliv ovlivní....

  • UnionPacific
    17:48 07.10.2019

    Zhrnuté,ak Rusi naozaj mienia vážne obranu svojej obrovskej zeme,potrebujú ťažký stíhač s výkonnými radarmi ako nástupcu Mig31 a Su57 s veľkým doletom,obidve v obrovských počtoch. Arktída sa topí, a na severnú hranicu pozemné PVO nedostanú.

  • SofF
    17:34 07.10.2019

    je to vytržené z kontextu reality bojiště, kdo bude takový špičkový systém provozovat bez kooperace s letectvem a dalšími složkami průzkumu? Bez toho má samotná PVO stejný smysl jako sezení frantíků v jejich pevnostech. A když ten systém bude na základně u moře tak navíc bude spolupracovat s námořnictvem které má také vlastní PVO a radary.
    Takže aby se někdo prosadil proti kombinovanému útvaru s tímto PVO by musel mít minimálně převahu 3:1.

    • Lukash
      17:47 07.10.2019

      Myslis ze ten pomer je problem dosiahnut pri kombinovanom utoku letectva, dronov, AGM, striel odpalovanych z plavidiel a pozemnych mobilnych komplexov? Myslim ze nie.

  • UnionPacific
    16:37 07.10.2019

    PVO bude vždy tahať za kratší koniec,je to zbraň reakčná,zbraň intervencionalistických reakcionárov,čo je fér,kedže práve tých komunisti nenávideli a tak sa im to vracia. Ale k veci: ak by aj hypoteticky F35 bola zameraná,stále môže popri aktívnej obrane zvoliť aj pokus o únik,prípadne sa môže skryť za terénne nerovnosti Ale Pvo,ktorej pozícia je známa,nemá ani najmenšiu šancu sa ubrániť hypersonických strelám vzduch zem Rampage. Pvo je ako Maginotová línia súčastnosti, dnes platí ,čo nie je v pohybe,bude skôr či neskôr zničené. Jediná Pvo,ktorá ma zmysel,je letectvo V Usa to pochopili už dávno a preto,aj keď majú zavedený skvelý a úžasný THAAD, pri obrane územia sa naňho nespoliehajú.
    Otázka pre pochybovačov ? Koľko batérii S400/500 je treba na ochranu 17,5 mil km2 územia + 5 mil . Km2 arktických vôv a koľko Pancirov je treba na ochranu týchto Pvo a koľko by to stálo ?
    Rusi si proste odmietajú priznať realitu,celý koncept pozemnej PVO je chybný ,prežitok studenej vojny. Budúcnosť patrí lacným dronom,lietajúcich v obrovských kvantách,navzájom prepojených cez sieť senzorov,riadených AI, disponujúcimi lacnými lasermi.
    V Sýrii sme jasne videli neschopnosť Pvo čeliť obstarožnym Tomahawkom a v Saudskej Arábii zase Pvo na drony ani nezareagovala.
    Pozrite na toto video,kde S400 dostáva na frak od dronov,niečo úžasné:
    https://m.youtube.com/watch?v=...

    • danny
      17:02 07.10.2019

      UnionPacific: no to je moc pěkné video. Jako živé. Kdybych mohl, tak se hned přihlásím. Ale jsem obyčejný Lojza a nevzali by mě ani na otírání prachu z monitorů.

    • palo satko
      17:08 07.10.2019

      Dobre Rusi su blbci. Ale prečo kupuju za miliardy S400 Turci, Indovia a Cina? Tiež blbci?

      • UnionPacific
        17:29 07.10.2019

        Odpoveď je jednoduchá. Technológie,aké som naznačil v 1 príspevku okrem Usa nikto nemá ,tí ich nikomu nepredajú. Ešte je tu možnosť riešiť Pvo pomocou F22 ,ale znovu sme tam kde sme boli. A preto kupujú to čo je k dispozícií. Aj Talibanci by radšej Hk417 než kópiu Ak47 od Norinca,ale nemajú prachy a nikto im moderné pušky nepredá.

        • palo satko
          18:20 07.10.2019

          normalne si zober tušku, kružidlo a atlas. Urob si bod kde je lietadlo AWACS na hranici NATO - Rusko. Namaluj si kružnicu pokial je schopne zamerat Sučko. Teraz od tej vzdialenosti odrataj dosah radaru Sučka pre ciel ako je AWACS. Dostaneš vzdialenost reakcie a čas za ktory musi NATO stihačka doletiet a ochranit ten bezbranny AWACS.

          • fotr
            19:25 07.10.2019

            On tam ten AWACS ale jistě nebude sám, př každém ostrém nasazení mají vyčleněnu vlastní ochranu.

          • palo satko
            19:48 07.10.2019

            fotr.
            Realita: S-400 v Kalinigrade dosah jeho rakiet proti AWACSu podla članku 380 km. Takže musi lietat minimalne 400 km od S400. Dosah radaru AWACSu je podla americkych zdrojov menej než 400 km. Takže aby AWACS videl čo sa realne deje musi vojst do dosahu S400. Samozrejme je možna pasivna obrana, ale jej učinnost nebude absolutna. A aktivna ochrana? Podla mna neexistuje dnes z lietadla a ani zo zeme odpalena NATO raketa zostrelujuca ruske protilietadlove rakety. Ty nejake poznaš? Takže čim aktívne obraniš AWACS?
            https://www.af.mil/About-Us/Fa...

          • fotr
            20:08 07.10.2019

            Nevím Palo, na tohle nedokáži odpovědět ale kdyby žádná ochrana neexistovala tak by celý systém AWACS vlastně neměl smysl když by se dal tak snadno odstranit ale možná že by se proti tak vyspělým systémům jako je S400 ani nepoužil a jeho roli by v takovém případě převzali F35 nebo F22? Nebo dron?

          • StandaBlabol
            22:01 07.10.2019

            "S-400 v Kalinigrade dosah jeho rakiet proti AWACSu podla članku 380 km."

            Takže to ten radar S400 a ostatní vozidla dáš na frontovou linii? Nebo ho potřebuješ schovat minimálně 40 - 50 km za ni, kvůli dělostřelectvu nepřítele. A to neřeším taktické rakety typu ATACM.

            A říká ti něco termín "radarový horizont"? Na vzdálenost 300 km neuvidí S400 nic, co letí níž než 5300 m. Na 200 km jej podletí cokoliv, co je níž než 2350 m.

            To samozřejmě není optimální výška pro AWACS. Na druhou stranu Rusové svoje Tu-126 používali i v operační výšce 600m (když měli problémy s odhalováním cílů na pozadí země).

      • Lukash
        17:33 07.10.2019

        No pretoze turci budu bojovat maximalne s grekmi, iranom ci kurdami, cina sa pripravuje na konflikt so susedmi a indovia takisto, im to proste staci. Na druhej strane exportna S400 bude asi menej vykonna ako domaca ale to nemeni nic na tom ze v konflikte s protivnikom ako je USA pojde proste do haja velmi rychlo.

        • palo satko
          18:12 07.10.2019

          Ze tvoje presvedčenie o poražke Číny stym že za par hodin pojde do haja nezdielaju Američania. Ked asi soudruzi z Pentagonu delaji chybu?

          • Lukash
            18:19 07.10.2019

            Viem ze si trosku menej chappavy tak Ti napoviem, bavime sa o S 400, a ano S 400 pojde rychlo do haja, nebude to bez strat na druhej strane ale pojde. Ale to je iba sucast vyzbroje potom je tam xy dalsich systemov. A straty budu narastat. Takze sa nebojim konfliktu USA Cina. Ten nebude aspon nie priamy. Cina by bez USA nic neznamenala ekonomicky su na sebe dost zavisli.

          • Lukash
            18:25 07.10.2019

            To som len upresnil pretoze neviem kde si zase vycital o ze som presvedceny o porazke ciny a vobec o konflikte USA vs Cina. Ale To Ty rad vymyslas :)

          • palo satko
            20:24 07.10.2019

            Lukash ved vyssie pises o exportnej verzii S400. To ako ju maju pouzivat Rusi?

          • Lukash
            08:50 08.10.2019

            Palko to je ako rozpravat sa s dementom. Precitaj si to este raz a pochopis to snad. Vseobecne hovorim o S 400, len som podotkol ze exportna verzia bude mat urcite horsie parametre, cinsku do toho nerata lwbo cinania si ich kopiu patricne vylepsia. To ale nic nemeni na tom ze tento druh PVO pojde dole ako jedna z prvych zloziek pri konflikte s rovnocennym alebo vyspelejsim superom. Este raz aby si ppchopil - je jedno ci bude v rukach ruska, ciny, iranu, turecka alebo kohokolvek. A koncim diskusiu s Tebou lebo to je ako bavit sa so skolkarom ;)

          • palo satko
            10:25 08.10.2019

            Lukaško,
            to akože maš predstavu, že 22.juna 2023 nadranom zautoči NATO (neviem čím) nečakane na všetky ruske S400 a je vymalovane. To maš z Hurvinka?
            Ty si neuvedomuješ, že nečakany uder spusti nuklearnu vojnu. naozaj si mysliš, že nejaky general a politik ma v našich demokraciach mandat prikazat čo len jedinu nečakanu ranu z kanona na ruske uzemie?
            Proste realnemu konfliktu musi zodpovedat realne zhoršenie politiky a silny pocit akutneho ohrozenia. Rusi nebudu branit len S400 v Kaliningrade, ale celu svoju krajinu. Zničiš kaliningradske S400, oni letisko s polskymi F-35 alebo čo je horšie zničia Waršavu. Lenže ani tak to nebude.
            Ako prve pôjdu "dole" mocenske a velitelske centra pomocou rakiet.

          • Lukash
            12:04 08.10.2019

            Ved pišem, ako s dementom...prečo zase vytahujes vojnu NATO a Ruska? kde som niečo také spomenul?

          • palo satko
            13:16 08.10.2019

            Uražka je primitivny argument hlupaka. Preto NATO a Rusko, lebo Nigeria a Mali nemaju ani S400 a ani F-35.

          • Riiiederner
            13:20 09.10.2019

            palo palo ty prostě jenom meles to svoje dokola a dokola bez toho aby jsi zvládl očividně pochopit psaný text(nebo ho uměl přečíst?) tak se pak nediv že tě někdo nazve dementem.

    • Grugh
      21:01 07.10.2019

      Lasery možná vypadají kůůl. Ale možná by mi někdo mohl vysvětlit jak dron pomocí laseru zničí raketu?
      To si ten dron sebou veze elektrárnu? Nebo snad baterii, která by mohla napájet menší vesnici při výpadku elektřiny?
      Hustota energie je v raketovém palivu nebo konvenční výbušnině o několik řádů vyšší než v baterii nebo superkapacitoru. Snad jenom radioaktivní materiál to překonává.
      Proti laseru se dá účinně ochránit hlavice protiletadlové rakety obyč. metalickým odrazivým lakem.
      Lepší využití laseru je pro oslepení senzorů (a lidí) nebo navádění bomb.

      @UnionPacific
      Kolik by stálo ochránit Izraelská města Železnou kopulí (systém Iron Dome)? ;-)
      Je to přežitek? Nebo naopak nutnost?

      I takto se dá porovnávat PVO a letecká obrana:
      PVO (nížší náklady na provoz): silná detekce -> silná raketa
      letecká obrana (vysoké náklady na provoz): slabší detekce (radar s menší anténou i výkonem) -> slabší a menší raketa.
      A to nemluvím o riziku palby do vlastních...

      • UnionPacific
        21:56 07.10.2019

        Pozrite si video,na ktoré som dal link,je tam zničenie rakety 40N6 laserom z dronu Sea Avenger.
        2. Izrael je 1/3 rozlohy ČR ,takto malé územie sa dá ochrániť pozemnou Pvo a Izrael pracuje na laseroch+ má silné obranné letectvo. Ale ruská hranica má 40000 km dlžky,tam vám nepomôže pozemná Pvo,ale iba záchytné stíhače z dlhým doletom...také ale Rusko nemá. Proste Rusko sa pripravuje na minulú vojnu,ako vždy...

        • Grugh
          23:11 08.10.2019

          Tady zřejmě není potřeba zabíhat do detailů. Pokud někdo animované video bere jako fakt, tak by měl zůstat u pohádek.

          Ad rozměry Ruska: Potřebují Rusové ochránit neosídlené pláně Sibiře nebo jim stačí ochránit pár strategických cílů jako třeba Moskvu, velká města, přístavy, letecké základny a raketová sila mezikontinentálních balistických střel?
          V Sýrii potřebovali ochránit obrovské rozlohy pouště, nebo si vystačili se základnou a přístavem?
          Ale tuším, že zde se snažím marně. ;-)

        • infi
          10:40 09.10.2019

          UnionPacific:
          Jsi uplne mimo, Rusko je naopak jedinou zemi ktera pomoci zachytnych stihacu aktivne resi obranu svych vzdusnych hranic. Rika ti neco MIG-25 a MIG-31?

          • UnionPacific
            16:39 09.10.2019

            Mig25 je haraburda a mig31 má strašne slabý dolet. Ale uznávam,su57 má dolet veľmi slušný.

    • pks_
      23:07 07.10.2019

      Ono je potřeba se zamyslet, co cenného a strategicky důležitého se nachází na těch 17,5 mil km2 území. Rusům v zásadě nebude vadit, když si USA provedou výsadek doprostřed Sibiře. Bude stačit, když jim přetnou zásobování a kdo se neutopí v bažinách, toho uštípou komáři :-) Základem obrany Ruska je ochrana několika desítek významnějších měst a železnice - zbytek prostě musí vyřešit operativně, klidně i protiútokem do Evropy.
      Video o S400 :-) A Hvězdné války jsi viděl? Počítačová animace zvládne cokoliv - jen bych nerad, abychom dopadli jako Saddámův ministr informací, kterému za zády jezdili Američané a on pořád do televize mluvil o skvělých úspěších na frontě.

      • logik
        08:39 08.10.2019

        Nedomejšlíš. Útočník není blbej a přetnout zásobování je dvojsečná zbraň:

        Potenciální útočník (IMHO daleko reálnější je Čína) nebude vysazovat na dálné Sibiři obrovskou útočnou armádu. Ale bude tam vysazovat malé jednotky, které budou co? Přetínat ruské zásobovací trasy, ropovody, plynovody....

    • omacka
      09:50 09.10.2019

      Nevím, kde jste vzali, že Rampage je hypersonická střela? Dyť je to v podstatě rozměry těla raketa z BM-27 Uraganu, jen průměr těla je o 86mm větší, rychlost u cíle na vzdálenost letu okolo max. doletu je podobná nebo i nižší. Nejzajímavější na tomto porovnání charakteristik ale je, že hodnota RCS Rampage musí být logicky podstatně větší než u podstatně menší 122mm rakety z Gradu, s kterými nemá problém ani Pantsir-S1/2, Tor-M2 při ochraně Hmímimu, z toho se dá i slušně odhadnout, jak je asi složíte Rampage zachytit moderními PVO komplexy krátkého dosahu.

      "Maximální dostřel střely Rampage je 144 km (90 mil) a tuto vzdálenost překoná do pěti minut ‒ cestovní rychlost střely se tak musí pohybovat kolem Mach 1,7."
      https://www.armadninoviny.cz/i...

      Dopadová rychlost na cíl se pohybuje mezi 350 (1.05M) - 550m/s (1.6M) podle letáku výrobce.
      https://elbitsystems.com/media...