Americká armáda chce elektrické obrněné brigády

M2 Bradley 3. brigádního obrněného bojového týmu; ilustrační foto, větší foto / US Army

Dříve nebo později všechna vojenská vozidla přejdou plně na elektrickou energii. Otázkou je, zda technologie již natolik pokročila, aby se dalo již nyní uvažovat o stavbě obrněných elektrických vozidel. Donald Sando, civilní zástupce velitele amerického centra pro výcvik a vedení manévrového boje MCoE (Maneuver Center of Excellence), je přesvědčený, že ano.

"Za deset let budou některé z našich brigádních bojových týmů plně elektrické," uvedl Sando na letošním zasedání Asociace armády Spojených států AUSA 2017 (Association of the United States Army 2017). “Jde o generační změnu. Je podstatná; zvládneme ji; a budeme potřebovat pomoc průmyslu. Je ale spousta lidí, kteří říkají, že to nejde udělat.”

"Znamená to, že za deset let bude tank Abrams plně elektrický? Ne, tank nahradíme jiným vozidlem," uvedl Sando a dodal, že podle jeho vize desítky tisíc vozidel (od motorek, čtyřkolek, přes osobní auta, nákladní vozidla až po tanky) americké armády nebude přestavěno na elektrický pohon, ale bude nahrazeno novými elektrickými dopravními prostředky.

“Armáda setrvačností zrovna teď pouze modernizuje. Má to dobrý obchodní smysl, ale také nás to činí méně relevantními na bojišti," řekl Sando a zároveň poukázal na vývoj demonstrátorů nového pasového bojového vozidla pěchoty (BVP) NGCV (Next-Gen Combat Vehicle), který vede vývojové centrum TARDEC (Tank Automotive Research, Development and Engineering Center).

“Musíme být součástí vývoje nových technologií pro pěší družstvo a součástí vývoje vozidla nové generace,” říká Sando s tím, že podle něj již NGCV, tedy nástupce BVP M2 Bradley, musí mít čistě elektrický pohon.

Podle generálmajora Cedrice Winse, ředitele vývojového centra RDECOM (Army Research, Development and Engineering Command) je klíčovou výzvou především vybudování potřebné infrastrukury, zejména velmi výkonných dobíjecích stanic. Podle Winse na poli elektrických vozidel armáda naváže spolupraci s civilními automobilkami a bude přebírat jejich technologie.

Například pro rychlé dobíjení obřích baterií obrněných vozidel, kterého mohu mít kapacitu minimálně několik stovek kWh, musí být ideálně k dispozici nabíječka o výkonu několik stovek kW pro elektromobily se již objevují první nabíječky o výkonu 350 kW.  Tedy 350kW nabíječka nabije 350kWh baterii za jednu hodinu.

Dodejme, že současné nejlepší li-ion baterie dosahují výkonové hustoty 300 Wh/kg, ale například lithium-sulfurové baterie již 500 Wh/kg. Pokud například obrněné vozidlo s 5 t těžkou (1,5 MW) li-ion baterií (která může být například součástí pancíře) bude mít průměrnou spotřebu pohonné jednotky 250 kW, tak baterie postačí na 6 h jízdy.   

"Za 15 až 20 let je těžké uvěřit, pokud se průmysl přesune k elektrickým vozidlům, že armáda nebude někde poblíž," řekl Wins. "Jeden brigádní bojový tým potřebuje 2000 galonů paliva denně. Musíme přemýšlet o jiných cestách (jak šetřit palivo - pozn. red.)."

Například  v Afghánistánu 50 % veškerého nákladu převáženého konvoji představovalo palivo. Od roku 2010 došlo k několika tisícům útokům na palivové konvoje, které si vyžádaly 1000 obětí mezi americkými vojáky. Palivo mimo jiné využívají generátory elektrické energie na předsunutých základnách. Po započítání dopravy a ochrany pak jeden litr spotřebovaného standardního armádního paliva JP8 v Afghánistánu stojí 2000 Kč.

Americká armáda koketuje s alternativními pohony a zdroji elektrické energie již mnoho let. Například známou leteckou základnu Nellis ležící v prosluněné Nevadě zásobuje 14MW solární elektrárna, která základně poskytuje 25 % veškeré elektrické energie.

„Obnovitelná energie není jen politickým cílem, ale také operační nutností. Decentralizované a nasaditelné možnosti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a technologie, jako „chytré sítě“ mají obrovský dopad na bezpečnost, zabezpečení a efektivitu armády,“ stojí ve zprávě Renewable Energy for Military Installations: 2014 Industry Reviews.

Americké ministerstvo obrany se zavázalo do roku 2025 odebírat 25 % energie z obnovitelných zdrojů. Nejde rozhodně o zanedbatelné číslo, vždyť americké ministerstvo obrany každoročně spotřebuje energii (především palivo, elektrickou energii, teplo) v hodnotě 20 miliard dolarů. Jen účet za nákup elektřiny dosahuje v posledních letech 4 miliardy dolarů.

V roce 2007 americké ministerstvo obrany spotřebovalo 30 TWh elektrické energie. Pro představu – Česká republika spotřebuje ročně okolo 70 TWh elektrické energie.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Aktivní obrana Trophy pro americké tanky Abrams

Americké ministerstvo obrany dalo konečně souhlas k instalaci izraelského aktivního obranného systému APS (Acitve Protection System) Trophy. Počáteční kontrakt zahrnuje instalaci zkušební série a ...

Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR

Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především bezpilotních letadel a bezosádkových vozidel. Mediálně nejvděčnějším projektem je připravovaný nákup ...

NGCV: Americké bojové vozidlo budoucnosti

Tankové centrum pro výzkum, vývoj a konstrukci TARDEC (Tank Automotive Research, Development and Engineering Center) pokročilo ve vývoji bojového vozidla nové generace NGCV (Next-Gen Combat Vehicle). ...

SURUS: Vodíková platforma 4×4 od General Motors

Americká automobilka General Motors (GM) na letošním zasedání Asociace armády Spojených států AUSA 2017 (Association of the United States Army 2017) představila demonstrátor univerzální vodíkové ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 6
  • shal
    23:57 19.10.2017

    Beld: To opravdu je těžko říct, jestli přijde nějaká bateriová "revoluce" jakou byl příchod Li-ion baterií. To nikdo nemůže dnes odhadnout.

    Už jenom ve článku zmíněné Liithum sulfur baterie s energetickou hustotou vyšší o 50 procent zní zajímavě. Existují i Li-Air baterie, které by měly mít výrazně vyšší energetickou hustotu.

    Osobně nejzajímavější mi příjdou takzvané Glass baterie, které by měly být bezpečné, rychle dobíjitelné, s počtem nabíjecích cyklů více než dvojnásobně překračující dnešní možnosti a s kapacitou trojnásobnou. Popravdě deklarované vlastnosti jsou natolik zajímavé, že málo kdo by tomu opravdu uvěřil, kdyby jedním z autorů nebyl John Goodenough - vynálezce Li-ion baterií.

  • Beld
    22:53 19.10.2017

    shal : Nic takoveho pouzitelneho realne neexistuje . Jiste laboratornich vzorku a pokusu s ruznymi slouceninami je spoustu , ale ja osobne proste v nic jineho nez pomalou evoluci Li- v nasledujicich 10 letech neverim . Cena muze teoreticky dost klesnout , ale cena je tady ta nejmene dulezita polozka . A vzhledem k rostouci cene Lithia neklesna vyrazne ani ta . Sodikove baterie by mohly pomoci v nakladech na vyrobu a cenu , ale urcite nemuzou pomoci v objemu uchovane energie . A Za poslednich 10 let objem energie Li- clanku opravdu vyrazne nevzrostl . A navic vzrostl hlavne diky odlisne konstrukci clanků, ne kvuli pouzite sloucenine .

    Lidi verici na nejaky vyrazny prulom by se meli rychle probudit . Protoze by to asi muselo znamenat zmenu fyziky jak ji dnes zname .

  • shal
    22:21 19.10.2017

    Jirosi: Tady se rozhodně shodneme. Dnešní baterie opravdu nejsou pro čistě elektrický tank vhodné a nemyslím si, že budou ani za deset let. Proto se spíše přikláním k tomu hybridnímu tanku ve formě elektrického tanku se spalovacím motorem pro dobíjení baterií. A pokud někdy v budoucnu příjde lepší zdroj energie, ať už to bude malá fúzní elektrárna nebo snad baterie dosáhnou vlastností překonávajících benzín či cokoliv jiného, tak následná modernizace už bude jednoduchá.

    Důležité je, že už se k pohonu tanku nebude využívat přímo mechanická síla spalovacího motoru, ale elektřina.

  • Jirosi
    21:39 19.10.2017

    Existují prototypy sodíkových baterií s extrémně levnou výrobní cenou, díky odklonu od drahých surovin jako je Lithium a Kobalt. Existují bezpečné nehořlavé baterie, stejně jako baterie, které mají životnost v řádech desítek let

    Ano, tohle nemá cenu popírat. Ale ty do bojové techniky potřebuješ všechny tyhle vlastnosti v jedné!

    "Elektrický pohon má jediný ale zato velký problém - a tím jsou baterie"

    Nikoliv elektrický pohon má problém z dostupností elektřiny v dostatečném množství. Baterie jsou jen zásobárna, alias nádrž. Ale stále potřebujete něco co vám tu elektřinu dodá.

    A tady dlouhodobě vítězí voják z kanystrem benzinu(nafty), oproti vojákovy vykrádajícímu místní supermarket, aby zde nalezl pár tužkových baterii. Elektrický soustava případně elektrárny z dostatečným výkonem budou totiž to první o co přijdete.

  • shal
    21:12 19.10.2017

    Jirosi: Nechci aby to vypadalo, že se na tebe všichni sesypali, ale... :)

    Elektromobil ani elektrický tank se neskládá jenom z motoru. Na motoru se toho opravdu moc vylepšovat nedá, protože je to v zásadě rotor a stator. Lze vylepšovat jenom kvalitu konstrukce a materiálů. Ani ho moc není zapotřebí vylepšovat, protože bezpečně dostačuje veškerým dnešním i budoucím požadavkům.

    Elektrický pohon má jediný ale zato velký problém - a tím jsou baterie. Ale zde dochází k opravdu velkému technologickému pokroku v posledních 10 letech. A to jak do životnosti, energetické hustoty, odolnosti (mechanická či odolnost proti vznícení) a taky ceny. Jenom za posledních 8 let klesla výrobní cena za kWh o 80 procent.

    Tohle je technický obor kde dochází k velkým změnám díky rostoucím investicím ze strany spotřebitelského a automobilového průmyslu. Bateriovému průmyslu se věnuje více laboratoří a univerzit než kdykoliv předtím.

    Existují prototypy sodíkových baterií s extrémně levnou výrobní cenou, díky odklonu od drahých surovin jako je Lithium a Kobalt. Existují bezpečné nehořlavé baterie, stejně jako baterie, které mají životnost v řádech desítek let. Z laboratoří do sériové výroby je to dlouhá cesta, která vede přes mnohé slepé uličky a kompromisy, ale je to cesta.

  • Beld
    20:33 19.10.2017

    Jirosi : Jiste to je fyzikalni limit Li- akumulatorů , ktery nebude nikdy dosazen a ktery stejne v objemu ulozene energie nedosahne na alkaloidy . Tedy pokud pripocteme ucinnost elektromotoru VS spalovaci motor tak teoreticky ano , ale s nejvetsi pravdepodobnosti zustane o rad vyse . To je proste fyzika . Uchovavani energie v prirode ma sve zakonitosti . A my jsme zatim neprisli na to , jak je obejit .


    https://cs.wikipedia.org/wiki/Flavinadenindinukleotid Tohle je "prirodni baterie" , kterou k "pohonu" pouziva velka cast organismů . Naprosto bezpecná... 393 g/mol na 1 elektron

    Olovena baterie ( PbS04 ) ma podle slozeni +- 150 g/mol na 1 elektron . Takze teoreticky by mohlo byt lithium s 7/1 20x ucinejsi . Ale realne pouzivana LiFePO4 ma 155/1 . A zadne vyrazne zlepseni neocekavam .

  • Slavoslav
    20:32 19.10.2017

    Jirosi

    nejde len o ucinnost ale aj o to aku vahu ma ten motor ma ten vyvoj v elektromotoroch prebieha a prebiehat bude

    druha vec je to, ze si tvrdil nieco o nevyhodnosti takych pracovnych podmienok pre elektromotory a cuduj sa svete prave pre take aplikacie ktore su podla teba pre elektromotor nevyhodne (vid tvoj prispevok 18.10 17:16) sa ten system prave vyuziva. Male otazky a vysoky krutiaci moment.

    Dalsia vec, je ze pre rovnaku jazdnu dynamiku ti bude stacit mensi motor pohanajuci generator v optimalnom rezime a pri nizsej celkovej spotrebe paliva co znamena mensie nadrze pri rovnakom dojazde. Ostatne prave ta spotreba je za tym, ze sa tento system zacina v tych tazkych mechanizmoch presadzovat stale viac.

  • Jirosi
    20:24 19.10.2017

    Slavoslav: "elektromotory prechadzaju tiez svojim vyvojom a nie malym"

    No tak troška fyziky. Maximální účinnost pohonu je 100%, což je v podstatě nedosáhnutelná hranice.

    Spalovací motory 30-40%, tedy dost velký prostor pro vylepšování
    Elektromotory 75-95%, to nám toho prostoru pro rapidní vylepšování moc nezbývá..

    Většina vašich storojů se používá při těžebních činnosti. Tam nehraje hmotnost stejně jako u lokomotiv takovou roli. Ale montovat do tanku, tedy omezený prostor a hmotnost. V podstatě stejně velký motor, alternátor, elektromotor připadně baterie, aby se nahradila planetová převodovka je zvláštní úvaha.

  • Jirosi
    20:14 19.10.2017

    Beld: "Ale samotne baterie jsou a bez nejakeho vyraznejsiho objevu budou v nasledujicich 20-30 letech nepouzitelne ."

    "ktery vam da pomer 7g/mol na 1 elektron - jenze to je sama o sobe extremne nebezpecna latka , ktera reaguje vybusne jak s vodou tak ze vzduchem"

    Problém je že tohle je fyzikální limit. Takže buď by se musela změnit fyzika(chemie) od základu nebo žádné nové baterie prostě nebudou. Je totiž jedno v jaké látce máte tu energii uloženou. Protože buď to sní dostanete bez vážného poškození, nebo se dostáváte do hoření, a to je poměrně jednosměrný proces.

  • Beld
    20:10 19.10.2017

    btw: Tezko muze nekdo videt problem v tom , ze s rozpoctem 600 mld dolaru rocne utrati za veskere energie 20 miliard . to je castka skoro smesna . ( i kdyz je stejna , jako rocni rozpocet NASA ) .. :d

Stránka 1 z 6