Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Jedním z uchazečů je německá Puma; větší obrázek. / KMW  

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za maximálně 50 miliard Kč celkem 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP), která nahradí zastaralá vozidla BVP-2. Podle informací magazínu E15 lidé na MO ČR zvažují nákup dvou platforem - špičkových německých Pum pro bojové jednotky a jednoduší konkurenční pásové platformy pro podpůrné verze.

MO ČR nová BVP splatí postupně  - financování je naplánováno na roky 2019 až 2024, ale záleží na tom, na jakém splátkovém kalendáři se MO ČR s výrobcem dohodne.

Financování nákupu umožňuje současná široká politická shoda o nutnosti více investovat do obrany.

Koncem července se ministr obrany Martin Stropnický a ministr financí Ivan Pilný dohodli na navýšení obranných výdajů do roku 2020 na 1,4 % HDP a do roku 2024 na 2 % HDP. Samozřejmě je otázkou, zda dohodu vezmou za svou i příští vlády.

Co se týče ceny nových BVP, tak na nákup samotných vozidel půjde zhruba polovina vyčleněné sumy. Druhá polovina padne na provozní zázemí. Zde je nutno uvažovat opravdu komplexně - nová vozidla potřebuji špičková servisní a oprávarenské centra, kde bude možné nové stroje udržovat v provozu.

Je třeba nakoupit tisíce nových nástrojů, přípravků, manipulační techniky, měřící techniky a vytvořit také robustní sklad náhradních dílů a nastavit dodavatelské vztahy se všemi výrobci komponentů daných vozidel. Nepochybně přitom platí - čím složitější je daný stroj, tím větší počet má komponentů a tím jsou nároky na servis a údržbu větší.

Oproti BVP-2 budou nová BVP mnohem komplexnější - to si vyžádá mnohem větší počet lidí a odborníků, kteří se o provoz vozidel postarají. Dále je nutno zvážit, zda má Armáda ČR také vhodná podpůrná vozidla, zejména vozidla určená pro odtah BVP z bojiště a technická vozidla pro opravu nových BVP přímo v terénu.

MO ČR může teoreticky nakoupit nová BVP také za přispění Evropského obranného fondu EDF (European Defence Fund) . Ten byl založený 7. června a spuštěn má být na podzim letošního roku.

Evropská unie do fondu ročně pošle 5,5 miliardy euro (143 miliardy Kč). Podmínkou využití fondu je, aby se nákup vojenského materiálu se odehrával na mezistátní úrovni. V tendru na nová BVP jsou de facto pouze evropští výrobci - v případě využití fondu musí MO ČR tedy najít stát, který si nová BVP také pořídí. 

Kritéria pro čerpání financí z fondu nejlíp splňuje vozidlo Puma vzhledem k tomu, že výrobcem je čistě evropská společnost a kolem roku 2020 další vozidla Puma nakoupí i německý Bundeswehr. To časově pasuje i na plánovaný nákup nových BVP pro Armádu ČR.

Za pomocí EDF je tak teoreticky možné srazit nákupní cenu vozidel Puma na “přijatelnou úroveň.” Podrobnosti fungování EDF však nejsou známy a je otázkou, zda má MO ČR po letech neustálého zeštíhlováni dostatek odborníků, kteří budou schopni projít nepochybně složitým právním procesem schvalování EDF. Druhou neznámou je ochota německé strany - to už je ale otázka diskuzí mezi vládou v Berlíně a Praze.

Podle informací deníku E15 vozidlo Puma při nedávných testech na Libavé ukázalo technickou dominanci nad ostatními BVP.  Puma je špičkový stroj, ale také velmi komplexní, složitý a tedy drahý - jednotková cena pro Bundeswehr za holé vozidlo je 7 milionů euro, v přepočtu 184 milionů Kč. V médiích se objevila částka 250 milionů, ale v tom je započítaná cena i za vývoj, který by pochopitelně Armáda ČR neplatila. Samozřejmě podle konfigurace a výbavy roste cena (za vozidlo i zázemí) raketově nahoru nebo dolů.

Armádní plánovači také uvažují o variantě, kdy špičková Puma poslouží jako klasické BVP u bojových jednotek a druhé levnější konkurenční vozidlo se stane platformou pro podpůrné verze (ambulance, spojovací vozidlo, minomet atd.).

Puma existuje právě pouze ve verzi BVP, avšak podpůrnou variantu na platformě Puma požaduje i Bundeswehr. Podpůrné varianty pro Bundeswehr mají být součástí druhého balíčku, jehož výroba začne v roce 2020.

Provoz dvou pásových platforem ale z hlediska logistiky a výcviku není vůbec šťastné řešení.  Jde to také proti logice ostatních armád, které chtějí sjednocením platforem v maximální míře snižovat náklady za logistiku.

Na celou věc se dá dívat také i jako na výhodný politický obchod s Německem - což v současné době opravdu nemusí být na škodu a toto hledisko musí být také prozkoumáno.

Při úvahách o tom, jaké vozidlo pořídit, se nelze dívat pouze na jednotlivou techniku, ale na celou schopnost armády. Je tedy otázkou, zda nakoupit špičkové Pumy, nebo méně technicky komplexní konkurenty a ušetřené miliardy investovat do výcviku, náboru dalších vojáků, nákupu bezpilotních letadel nebo např. do budování lehké třetí bojové brigády. Cílem je zvyšování bojeschopnosti české armády (obranyschopnosti ČR), nikoliv pouze nákup vozidel.

V každém případě nákup podobně složité techniky musí předcházet komplexní vojenské simulace, kdy ony jediné dokáží nastínit, jak se daný typ vozidla zachová v daném bojovém konfliktu. Bez uspořádaní komplexních bojových her jsou diskuze o nejvhodnějším kandidátovi téměř věštění z křišťálové koule.

Nezapomeňme ale na základní pravidlo vedení boje:”Lépe vycvičený voják v horší vojenské technice vždy porazí hůře vycvičeného vojáka v lepší vojenské technice.”

Zdroj: E15

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

BVP pro Armádu České republiky: Sedm kandidátů

Sedm společností projevilo zájem dodat Armádě České republiky pásová bojová vozidla pěchoty (BVP). Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) na základě nabídek letos vypíše výběrové řízení na nákup minimálně 210 ...

IDET 2017: Zetor Engineering představí BVP Wolfdog

Brněnská designérská a vývojová společnost Zetor Engineering cílí na vojenský průmysl. Při vývoji platforem vysoce mobilních pásových a kolových vozidel chce firma zúročit dlouholeté zkušenosti v ...

IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR

Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 (International Fair of Defence and Security Technology). Mezi hlavní dominanty výstavy patřila pásová bojová ...

S Hizballáhem v zádech: Libanon získá americká BVP Bradley

Americká armáda daruje Libanonu 36 špičkových bojových vozidel pěchoty (BVP) Bradley M2A2 v hodnotě 100 milionů dolarů. Darování takto pokročilých zbrojních systémů ukazuje na sílící vztahy mezi ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 27 z 40
  • fenri
    12:03 26.08.2017

    Jirosi:
    -jednak se připojím ke kritice vašeho vyjadřování - opakovaně píšete ARC. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že nemyslíte Arcus, ale AČR....

    Ona se dá obrněná technika vyvážet jen do Polska, Německa, Rakouska a na Slovensko?

    Takže vy tvrdíte, že z hlediska obranyschopnosti je lepší provozovat menší počet BVP (bo drahých) a být zcela závislý na jejich dodávkách na Německu, dále provozovat druhou pásovou platformu pro pomocná vozidla (nebo přesvědčit Němce, ať nám to grátis vyvinou a vyrobí z Pumy, což jistě radostně udělají) a konečně provozovat třetí pásovou platformu pro MBT? Nic z toho nebude dělané v ČR, ve všem budeme komplet závislí, všechno dáme vydělat cizině, všeho budeme mít méně (bo dražší) a budeme mít méně na provoz, protože udržovat v chodu tři pásové platformy jistě stojí více než jednu. A celé to nazýváte výhodností?

  • MALI
    11:43 26.08.2017

    To flanker.Jirka:
    podle mého názoru je instalace Hard-Kill systému na bojová vozidla bojující v zastavěných oblastech, nebo nepřehledném terénu, naprostá nezbytnost. Můžeme se tady totiž dohadovat, zda má OT/BVP stupeň ochrany 4, 5, nebo 6 - proti bočnímu nástřelu RPTZ (kterou může mít, resp. kterou má každé pěchotní družstvo) by mu to stejně nepomohlo. Proti tomu není imunní ani běžný MBT. Proto je nutná aktivní dynamická ochrana. Systémy typu Iron Fist mají výhodu v opakovatelnosti použití - kdy jsou schopné zamezit opakovanému útoku z jedné strany s minimálními negativními účinky na chráněné vozidlo (např. Iron Fist byl úspěšně zkoušen na vozidle s odolností L2, bez jakýchkoliv negativních účinků). To klasická dynamická ochrana na tom bude z hlediska účinků na chráněné vozidlo hůř. Máte však pravdu, v tom, že v okamžiku, kdy bude v okolí vozidla sesednutá pěchota a dojde k funkci Iron-Fist, tak těm by se to moc nelíbilo.
    ARENA - tu informaci mám už hodně dlouho, takže ji asi nedohledám, vím, že je k tomu i nějaké video. Máte však pravdu v tom, že informace o Areně budou tak trochu spekulace. Pro absolutní informace by bylo nutné mít výsledky zkoušek a to nám asi Rusko hned tak nezpřístupní a vůbec, údaje o těchto systémech jsou utajovány. Dokonce připouštím, že i ta "zaručená" informace, co mám k dispozici může být dezinformací. Na přímou technickou diskuzi s tvůrci Areny také můžeme zapomenout. Pravdou je to, že Arena je určena proti horizontálně útočícím střelám. Z horní polosféry má tank prostě smůlu. Naproti tomu, systémy konstruované jako Iron Fist lze upravit i pro obranu proti střelám z horní polosféry (budou pak ale dražší - minimálně o další anténu radaru).
    Český Hard-Kill systém především musíme dostat z roviny výzkum/vývoj do roviny sériové výroby.

  • Jirosi
    11:30 26.08.2017

    MALI: Dokud budou mít střední tanky od 60-70t, BVP 40-50t, tak mi to označení nepřijde nenormální.

    Ano, Puma není dokonalá. Uveze méně vojáků. Ale jestli je to jediný nedostatek...

    " zkuste také něco konstruktivního navrhnout a ne jen ostatní bezhlavě kritizovat "

    Psal sem že bych byl pro Pumu, s použitím co nejvíce variant z těch co zavedou oni sami. Se současným zachováním tanků. Ano, časově u tanků je časový problém, ale nerad bych, aby se opakovala právě ta cesta, co nás do takových problémů dostala.
    Vymyslelo se sice super české řešení, což nás ve výsledku stálo více než tehdejší jiná řešení. A teď sklidíme ještě ovoce extra nákladu, protože časově se jeho životnost nekryje se vznikem nového náhradníka.
    Dohadovaní se k do za to může je sice krasně ale tu kouli na noze jednou máme a je podstatné to neopakovat, případně se jí zbavit.

  • Jura99
    11:09 26.08.2017

    Na Lynxu se mi nelíbí to, že je levnější než Puma, takové BVP pro chudé. Chápu, že je to netechnický aspekt, ale jsem zásadně proti "levnějším" řešením :-).

  • flanker.jirka
    11:06 26.08.2017

    Jirosi: peníze vložené do vývoje a výroby bych neviděl vždy jako vyhozené, i kdyby to mělo být jen pro AČR. Minimálně nás to posune dál ve schopnostech vyrábět takové systémy. Zavedením Lynxe by se také pootevřely vrátka i jinde než v našem okolí, už by se na to nahlíželo jako na zavedený typ. Při tom výčtu zemí jste u Rakouska pozapomněl na to, že mají Ascod.

    MALI: V diskusi se zmiňovalo i téma aktivní ochrany/obrany před PTŘS a případně podkaliberní tanková munice. Pevně doufám, že s instalací takových systému se počítá. Informace o tom, že by ARENA nebo novější systém na Armatě umí i podkaliberní munici máte odkud? Zatím jsem se o tom dočetl pouze jako o spekulacích. Naopak, nikde jsem neviděl na Armatě nic odpalovaného do horní polosféry proti PTŘS útočícím se shora. Česká KOSA mi připadá konstrukčně zajímavá, zejména z minimálních vedlejších účinků při použití v zastavěných oblastech a v blízkosti pěšáků (to byl problém u Drozdu na T 55 v AFG).

  • MALI
    10:40 26.08.2017

    To Jirosi:
    Jak z předešlých diskuzních příspěvků vidím, jste celkem "zdatný" kritik (nebo spíš zavilý?), zkuste také něco konstruktivního navrhnout a ne jen ostatní bezhlavě kritizovat (nezlobte se na mne, ale takových řečí, jaké tady vedete, může být po 20. hodině plná každá druhá hospoda)...
    Několik otázek:
    1. Vy označujete vozidlo o hmotnosti 49 tun lehkým tankem? To je pak většina tanků ve výzbroji armád lehkých, a kam zařadíme ty tanky, které mají hmotnost pod 30 tun?
    2. Nevím, z jakého důvodu by nemohlo pásové bojové vozidlo vyzbrojené 120 mm TK (od Rheinmetallu, už ani nemluvím o 130 mm TK), s pancéřovou odolností rovnou MBT, vybavené moderním SŘP, s rychlostí a dynamikou jízdy shodnou s MBT úspěšně bojovat proti tankům. Můžete mi zde prosím popsat vaše argumenty?
    3. A jak by jste si Vy představoval optimální postup ve vyzbrojování PozS AČR?

  • petres
    10:01 26.08.2017

    Doufám, že přístup politiků k financování AČR se změní nejenom ve verbální rovině, jako se to děje nyní, ale i fakticky a rozpočet MO bude růst jak je plánováno.
    Dám pár čísel (zaokrouhleno) - 1% z HDP na výdaje na obranu v letošním roce dělá cca 50 mld Kč, při stejném HDP 1,4% dělá cca 70 mld Kč (2020), 2% cca 100 mld Kč (2025). Nárůst z 1% na doporučená (a závazná) 2% HDP mimochodem dělá právě těch 50 mld Kč, co by mělo stát pořízení oněch 210 BVP. Pokud z těch 100 mld dáme doporučených 20% na akvizice, je to každý rok 20 mld Kč na pořízení nových zbraní. Na běžný provoz a mandatorní výdaje (mzdy) by mělo zbýt 80 mld což není málo.

    Tak zatím nejsem takový skeptik, co se týká budoucnosti a doufám, že by byly peníze na oboje.

  • Jirosi
    09:41 26.08.2017

    Petres: A přesně tohle je právě ten problém, pokud ARC utratí peníze za vývoj a výrobu LT na podvozku BVP, tak žádné další peníze na tanky už nedostane. V ideálním případě, se rozšíří počet těchto vozidel pokud by peníze byli. Reálně se investují do výcviku.

    Ono popravě, pokud jsi pořídíte BVP ze 120/130mm, faktem zůstává že není určeno k boji z tanky. Takže jen supluje roli minometu z naváděnou municí, přitom na boj z tanky se stejně plně rezignuje.

    SKORI: Za dramatické chyby se omluvám, nepíšu je záměrně.

  • petres
    09:23 26.08.2017

    Jirosi, myslím si, že jste v diskuzi zbytečně konfliktní. To, že by nové pásové BVP umožňovalo i verzi s TK (jak díky nosnosti podvozku, tak přístupu výrobce, který pracuje i na verzích, které zatím Puma postradá) vidím jako plus a ještě to neříká nic o tom, jestli bude tato možnost realizována. Mohu vám vysvětlit za sebe (za ostatní mluvit nemohu, třeba tu možnost vidí jinak) proč tomu tak je. Stav našeho tankového vojska (jednoho praporu) je celkem znám, s tím, že by současná technika T-72M4CZ měla být nahrazena kolem roku 2025 čili za 8 let. Vzhledem k tomu, co se ke mně doneslo, jedná se o dobu dost hraniční, kterou nepůjde prodlužovat vzhledem k výraznému opotřebování techniky. Staré tanky vhodné ke smysluplné modernizaci na trhu nejsou, nové zatím také ne.
    Nový L3 bude na trhu reálně kolem roku 2030. Vývoj je údajně na počátku,ve fázi volení koncepce a již zde vidím první možný problém. Dva hlavní protagonisté vývoje Německo a Francie mají rozdílnou taktiku nasazení a tomu přispůsobuji svoji techniku. Již u obdobného projektu v minulosti to dopadlo tak, že z vývoje společného letounu nakonec vznikl Rafale a Eurofighter, právě kvůli rozdílným požadavkům, a projekt to rozhodně neurychlilo. Co se týká druhé možnosti nového tanku a to znovurozjetí výrobní linky modernizovaných současných L2, zatím není nic jisté. Takže s ohledem na tyto skutečnosti mi přijde zodpovědné mít tuto možnost jako plán B v záloze, protože když se podívám 3 roky zpět, jak se změnila bezpečnosti situace v Evropě netroufnu si predikovat, jak se může změnit za dalších dlouhých 8 let. Prostě dějiny se znovu rozeběhly a AČR by na to měla být připravena.
    Nerad bych se dočkal, že by největší ráže pro přímou střelbu byla u pásové mechanizované brigády 30 - 35 mm.
    To že by se v mezidobí mezi nákupem nových L3 provozovaly BVP s TK nevidím zas tak velký problém ani z logistického hlediska - stejný podvozek z platformy BVP a vzhledem tomu, že modernizovaný kanon 120 mm by měl být dostupný během pár let nebo nový 130 mm kanon kolem roku 2025, dřive než nový podvozek pro L3, by měl případný nový MBT nakoupený pro AČR stejný kanon. A obě platformy by šly provozovat současně, aniž by měl člověk pocit vyhozených peněz. Na tankových praporech MBT a vedle toho na mechanizovaných praporech vozidla palebné podpory s TK na stejném podvozku jako zbytek praporu (samozřejmě u obou vozidel je jiná taktika nasazení, toho jsem si vědom).
    V případě potřeby bych raději viděl nové BVP s TK než nějaký bastl další modernizace T-72 (aby to nedopadlo jako s houfnicemi - 2 oddíly modernizovaných Dan 152 mm a jeden oddíl nových houfnic s 155 mm). Pokud máte lepší řešení, a nejenom kritiku, rád si ho vyslechnu.

  • SKORI
    09:13 26.08.2017

    Jirosi
    první příspěvek se nepovedl..
    Nevím odkud pocházíme, ale myslím, že všude v ČR píšeme zhruba takto.
    "Hele kámo, buď jsi úplný hňup nebo génius - tak si vyber", ale rozhodně ne:
    "Hele kámo buď si úplný hňup nebo génius - tak jsi vyber!"

    Ještě jednou omluva za OT, ale rve mi to oči !

Stránka 27 z 40