Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Jedním z uchazečů je německá Puma; větší obrázek. / KMW  

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za maximálně 50 miliard Kč celkem 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP), která nahradí zastaralá vozidla BVP-2. Podle informací magazínu E15 lidé na MO ČR zvažují nákup dvou platforem - špičkových německých Pum pro bojové jednotky a jednoduší konkurenční pásové platformy pro podpůrné verze.

MO ČR nová BVP splatí postupně  - financování je naplánováno na roky 2019 až 2024, ale záleží na tom, na jakém splátkovém kalendáři se MO ČR s výrobcem dohodne.

Financování nákupu umožňuje současná široká politická shoda o nutnosti více investovat do obrany.

Koncem července se ministr obrany Martin Stropnický a ministr financí Ivan Pilný dohodli na navýšení obranných výdajů do roku 2020 na 1,4 % HDP a do roku 2024 na 2 % HDP. Samozřejmě je otázkou, zda dohodu vezmou za svou i příští vlády.

Co se týče ceny nových BVP, tak na nákup samotných vozidel půjde zhruba polovina vyčleněné sumy. Druhá polovina padne na provozní zázemí. Zde je nutno uvažovat opravdu komplexně - nová vozidla potřebuji špičková servisní a oprávarenské centra, kde bude možné nové stroje udržovat v provozu.

Je třeba nakoupit tisíce nových nástrojů, přípravků, manipulační techniky, měřící techniky a vytvořit také robustní sklad náhradních dílů a nastavit dodavatelské vztahy se všemi výrobci komponentů daných vozidel. Nepochybně přitom platí - čím složitější je daný stroj, tím větší počet má komponentů a tím jsou nároky na servis a údržbu větší.

Oproti BVP-2 budou nová BVP mnohem komplexnější - to si vyžádá mnohem větší počet lidí a odborníků, kteří se o provoz vozidel postarají. Dále je nutno zvážit, zda má Armáda ČR také vhodná podpůrná vozidla, zejména vozidla určená pro odtah BVP z bojiště a technická vozidla pro opravu nových BVP přímo v terénu.

MO ČR může teoreticky nakoupit nová BVP také za přispění Evropského obranného fondu EDF (European Defence Fund) . Ten byl založený 7. června a spuštěn má být na podzim letošního roku.

Evropská unie do fondu ročně pošle 5,5 miliardy euro (143 miliardy Kč). Podmínkou využití fondu je, aby se nákup vojenského materiálu se odehrával na mezistátní úrovni. V tendru na nová BVP jsou de facto pouze evropští výrobci - v případě využití fondu musí MO ČR tedy najít stát, který si nová BVP také pořídí. 

Kritéria pro čerpání financí z fondu nejlíp splňuje vozidlo Puma vzhledem k tomu, že výrobcem je čistě evropská společnost a kolem roku 2020 další vozidla Puma nakoupí i německý Bundeswehr. To časově pasuje i na plánovaný nákup nových BVP pro Armádu ČR.

Za pomocí EDF je tak teoreticky možné srazit nákupní cenu vozidel Puma na “přijatelnou úroveň.” Podrobnosti fungování EDF však nejsou známy a je otázkou, zda má MO ČR po letech neustálého zeštíhlováni dostatek odborníků, kteří budou schopni projít nepochybně složitým právním procesem schvalování EDF. Druhou neznámou je ochota německé strany - to už je ale otázka diskuzí mezi vládou v Berlíně a Praze.

Podle informací deníku E15 vozidlo Puma při nedávných testech na Libavé ukázalo technickou dominanci nad ostatními BVP.  Puma je špičkový stroj, ale také velmi komplexní, složitý a tedy drahý - jednotková cena pro Bundeswehr za holé vozidlo je 7 milionů euro, v přepočtu 184 milionů Kč. V médiích se objevila částka 250 milionů, ale v tom je započítaná cena i za vývoj, který by pochopitelně Armáda ČR neplatila. Samozřejmě podle konfigurace a výbavy roste cena (za vozidlo i zázemí) raketově nahoru nebo dolů.

Armádní plánovači také uvažují o variantě, kdy špičková Puma poslouží jako klasické BVP u bojových jednotek a druhé levnější konkurenční vozidlo se stane platformou pro podpůrné verze (ambulance, spojovací vozidlo, minomet atd.).

Puma existuje právě pouze ve verzi BVP, avšak podpůrnou variantu na platformě Puma požaduje i Bundeswehr. Podpůrné varianty pro Bundeswehr mají být součástí druhého balíčku, jehož výroba začne v roce 2020.

Provoz dvou pásových platforem ale z hlediska logistiky a výcviku není vůbec šťastné řešení.  Jde to také proti logice ostatních armád, které chtějí sjednocením platforem v maximální míře snižovat náklady za logistiku.

Na celou věc se dá dívat také i jako na výhodný politický obchod s Německem - což v současné době opravdu nemusí být na škodu a toto hledisko musí být také prozkoumáno.

Při úvahách o tom, jaké vozidlo pořídit, se nelze dívat pouze na jednotlivou techniku, ale na celou schopnost armády. Je tedy otázkou, zda nakoupit špičkové Pumy, nebo méně technicky komplexní konkurenty a ušetřené miliardy investovat do výcviku, náboru dalších vojáků, nákupu bezpilotních letadel nebo např. do budování lehké třetí bojové brigády. Cílem je zvyšování bojeschopnosti české armády (obranyschopnosti ČR), nikoliv pouze nákup vozidel.

V každém případě nákup podobně složité techniky musí předcházet komplexní vojenské simulace, kdy ony jediné dokáží nastínit, jak se daný typ vozidla zachová v daném bojovém konfliktu. Bez uspořádaní komplexních bojových her jsou diskuze o nejvhodnějším kandidátovi téměř věštění z křišťálové koule.

Nezapomeňme ale na základní pravidlo vedení boje:”Lépe vycvičený voják v horší vojenské technice vždy porazí hůře vycvičeného vojáka v lepší vojenské technice.”

Zdroj: E15

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

BVP pro Armádu České republiky: Sedm kandidátů

Sedm společností projevilo zájem dodat Armádě České republiky pásová bojová vozidla pěchoty (BVP). Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) na základě nabídek letos vypíše výběrové řízení na nákup minimálně 210 ...

IDET 2017: Zetor Engineering představí BVP Wolfdog

Brněnská designérská a vývojová společnost Zetor Engineering cílí na vojenský průmysl. Při vývoji platforem vysoce mobilních pásových a kolových vozidel chce firma zúročit dlouholeté zkušenosti v ...

IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR

Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 (International Fair of Defence and Security Technology). Mezi hlavní dominanty výstavy patřila pásová bojová ...

S Hizballáhem v zádech: Libanon získá americká BVP Bradley

Americká armáda daruje Libanonu 36 špičkových bojových vozidel pěchoty (BVP) Bradley M2A2 v hodnotě 100 milionů dolarů. Darování takto pokročilých zbrojních systémů ukazuje na sílící vztahy mezi ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 5 z 40
  • Luky
    14:08 30.08.2017

    CerVus...však zatím nikdo neřekl, že je CV90 mimo hru, tohle můžou být body pro něj

    Nadruhou stranu něco pomoci vyvinout nemusí být jen mínus. V širším kontextu se dá získat.

  • Luky
    14:05 30.08.2017

    A to jsem nakousl jen část problému - pořízení věci a její provozování...pak je ještě to zázemí, které k tomu potřebuju
    Proto jsou jednotkové ceny systému stíhačky třeba 150 - 200 miliard a ne těch 50-70 za stroj. Cˇili se u menších sérii vyplácí leasing, nebo větší servis za hranicemi. O tom byl článek pojednávající o sdílených LEO.

    Teď jsou v první řadě bevka. Možnost tanku je dle mě velký + a jeden takový prapor se bude hodit vždycky, to se v brigádě rozpustí bez problémů, i kdyby se časem kupoval MBT, nebo něco úplně jinýho. Zázemí bude na všechno jedno.

  • Tecka
    13:52 30.08.2017

    Koszt zakupu zaawansowanego technicznie uzbrojenia to wierzchołek gory lodowej. Bardzo optymistycznie to 20% to koszt zakupu a cala reszta to eksploatacja ,czyli na przykład , wydajemy 2 miliardy $ a caly cykl użytkowania to 8 miliardów $ . Brać kupować nie żałować ;)

  • CerVus
    13:34 30.08.2017

    Luky: Dobře, ale vezmi v potaz, že pokud nepořídíme jako IFV cv90, tak budeme platit i testovat vývoj celého středního tanku. Nikdo krom Švédů na něm skutečně nepracuje. Všichni to jen mohou vyrobit, ale nikdo to ve skutečnosti neudělal. Švédský stojí 9-10mil euro což je dvojnásobek ceny IFV. Taky se může stát se si vybereme Lynxe/Pumu, necháme si na jejich podvozku vyrobit 100 středních tanků a dostaneme se na na cenu 13-15mil euro za kus. A pak se budeme modlit, aby si ten tank koupil ve větších počtech i někdo další, aby následná modernizace zase nešla jen z našeho rozpočtu. Výhoda lepardů je v jejich počtech. A to píšu jako zastánce CV90120t.
    Co se kalkulace týče tak jsem jen narazil na porovnání Abrams vs Leopard a nějakém webu v USA a tam kupodivu bylo více zastánců leoparda. Co si z toho pamatuju Abrams má mít o nějakých 20% vyšší náklady na provoz a musí častěji do servisu vinou použitého motoru a nedá se na něho namontovat delší dělo z 2A7.

  • Luky
    13:11 30.08.2017

    CerVus
    bylo by fajn odborně vyčíslit náklady pořizovací vs životní cyklus něčeho...tak co já třeba slyšel:
    dálnice - pořízení 20% 50tiletého cyklu
    stíhačka - 30% ?
    BVP - ?
    tank - ?

    Taky záleží na složitosti systému, kdy často složitější věci mají dokonce poměrově vyšší náklady na udržení provozu (např. dálnice ve velehorách,tunely)
    Až to někdo pravdivě napíše, můžeme se fundovaně bavit o hospodárnosti.
    Samozřejmě obrovskou roli hraje i intenzita výcviku, střeleb....ale to je základní předpoklad efektivity systému, ne plus navíc (i když simulátor lecos dožene, ale taky něco stojí a nemůže být jen simulátor).
    Problémem internetových diskuzí je právě to, že si lidi někde vygůglí výrobní/zánovní/repasovanou cenu a začnou počítat ....

  • Luky
    13:00 30.08.2017

    jako já mám téčka celkem rád, ale oni tam nemají ani klimu a když bylo to cvičení v Německu, koukal jsem na fotky, myslím bylo 30+ ve stínu....mi přijde, když máš techniku, ve který se nedá moc vydržet, že je to trochu handicap

    může se říci, že je to tuží, no mě spíš přijde, že taková situace může omezit bojeschopnost víc, než vyšší silueta (která je navíc vybavena špičkovými senzory)

    mimochodem pro Jirosi:
    Izraelci si pochvalují omezené transportní schopnosti svých tanků a já psal o čtvrtém operátorovi něčeho a nastínil možnost mixované čety, která by ve výsledku počty opravdu šetřila...ale to se člověk musí bavit s otevřenou hlavou a ne se snahou někoho "nachytat"

  • CerVus
    12:53 30.08.2017

    Maximus: Já se na to snažím koukat i z ekonomického pohledu. Pokud vidím, že repasovaný leopard 2 vyjde na polovinu ceny středního tanku na podvozku IFV, tak to i přes druhotné náklady na zázemí pro ně považuju, za dobrý nápad. Je to navíc platforma rozšířená u našich spojenců okolo s možností dalších modernizací, jejichž vývoj nemusíme platit. Pokud se to sveze s pořízením německých IFV, tak to také dává smysl. Kdyby stejné IFV vybrali v Polsku, tak ještě více.
    Zrušení bojových vrtulníků? Proč ne pokud se pořídí LOH a modernizují L159, aby ty dva stroje mohly kooperovat na moderním bojišti. Pořízení UH-1 nebo jiného středního vrtulníku podobných rozměrů se mi ale nelíbí protože to prostě není LOH ani když na něj budeme koukat z kilometru. Takže celá ta náhrada v konečném důsledku není logická.
    Naše PVO je k smíchu to tu víme všichni. RBS je dobrý na odstrašení vrtulníků a že by si moderní letadla neporadila se 40 let starým KUBem se mi nechce věřit. Dobré to je tak na sestřelování dopravních letadel.
    Modernizace DAN je kravina. To bylo lepší každý rok pořídit několik kusů nové techniky. Jenže to naráží na klasický problém AČR: Na drahý servis peníze jsou, ale na pořízení nového vybavení ne.
    Neprůstřelné vesty: Proč se pořizují ty nejtěžší verze vest? Nedá se v tom potom ani pořádně pohybovat a ty kraviny z toho každý ihned sundává. To že vesty stojí 50tisíc za kus je další wtf. Proč se místo toho nepořizují nosiče plátů s balistickými vložkami, které vyjdou na třetinu? A proč se u nás vesty prodávají po expiraci překupníkům i když jsou v dobrém stavu a nejsou uskladněny pro případ nouze. Očividně na Ukrajinském bojišti slouží dobře.
    Ale takovýchto věcí je tu víc. V podstatě do jakékoli skříně se v armádě kopne, tak tam vyskočí kostlivci. 15 let je armád pod financovaná a je vedena nekompetentními lidmi. A očividně se to nezlepší ani v po dalších volbách.
    pardon na offtopic

  • Jura99
    12:35 30.08.2017

    Maximus: vidíte svět ideálně a on takový přitom nikdy nebude. To by se jinak nerekonstruovaly za miliardy kasárna, vzápětí opuštěná, nekupovalo 72 bitevníků, vzápětí naložených do dusíku, nezadávala modernizace T72 v počtu 350ks, vzápětí redukovaná na 30, nenakupovaly Pandury v počtu 200ks, vzápětí s výpovědí podepsané smlouvy a redukcí na 100ks a tak by se dalo pokračovat. Jen připomínám, že tato neideální rozhodnutí jistě padla po zralých úvahách, v duchu vašeho příspěvku či v duchu bílé knihy, která ještě v roce 2013 neviděla široko daleko žádného nepřítele a boj na území republiky byl na desítky let vyloučený. Takže když se chovají/chovali političtí a armádní odborníci jako když nakupují cosi do rodiny, ponechte stejnou možnost uvažování i nám obyčejným :). Takže za mě nakoupit L2A6, když budou a když nebudou tak lehce vylepšit T-72M novým SŘP a ochranou. Tím by byl na úrovni M4CZ, s výjimkou pohonu, a kvalitní SŘP by z něj mohl udělat hrozivou zbraň, že by se i fenriho T-90 třásla strachem.

  • Pavka
    11:09 30.08.2017

    Maximus: Já myslím že vaše zamyšlení je hodnotné a tak nějak všichni doufáme že AČR všechno uvedené bere v potaz. Jenže toto je veřejná diskuze k článku u které se tak nějak počítá že se dřív nebo později strhne ve strašlivý flejm při kterém se alespoň já často pobavím některými vtipnými příspěvky a zároveň se dozvím mnoho zajímavých informací od odborníků přímo z dané oblasti. Tudíž já tuto diskuzi shledávám podle obecných standardů jako naprosto v pořádku a především kladně hodnotím že se daří ji alespoň rámcově držet souvislost s původním tématem.

    Až se objeví nové informace třeba k vrtulníkům, tak budu opět velmi rád, když pan Grohmann či pan Sedláček, jejichž práce si velice vážím, opět sepíší všechny dostupné informace do článku a obyčejná laická veřejnost, do které se řadím i já, se bude moci v diskuzi opět k tématu obrazně řečeno porvat a nenechat na nikom a ničem nit suchou. Také doufám že mnozí zde přispívající odborníci, jejichž práce si rovněž vážím, se dokáží i v budoucnu přes tyto laické myšlenky přenést a vydrží nás i nadále poučovat či upozorňovat že "takhle to skutečně nepůjde/nefunguje".

  • Maximus
    10:30 30.08.2017

    Někteří diskutující si představují nákup klíčových zbraňových systémů stejně jednoduše jako rodinného nákup osobního auta. Tak tomu ovšem v reálu není a ani by být nemělo. Těch faktorů je tam celá řada, nejen vojenských, ale i ekonomických, politických i sociálních.

    Rovněž mi uniká chápání některých diskutujících, kteří vidí jenom ty "svoje" tanky, ale nedokáží chápat armádu jako celý komplex zbraňových systémů, které mají různou hodnotu v různých situacích a které se synergicky doplňují.

    Už od II. WW je zřejmé, že pozemní mechanizovaná armáda bez pvo v konfliktu s nepřítelem disponující dostatečně početným letectvem tahá za výrazně kratší provaz.

    Jaké jsou naše schopnosti pvo ? 14 pronajatých Gripenů plus 24 AMRAMů a kolem stovky postarších Sidewinderů, pozemní systémy tvoří 16 RBS-70 a pak už jen sbírka muzeálních kousků jako je 2K12 Kub-M2 a 9K35 Strela-10M, které patří do Lešan a ne na bojiště 21. století.

    Někdo obhajuje tanky tím, že se přece osvědčily v bojích na Ukrajině, ale je potřeba také dodat že 70, resp. 80 % nepřátelských ztrát způsobilo dělostřelectvo. Jaký je stav AČR? Bude se modernizovat 33 samohybných kolových houfnic (ShKH) vz. 77 DANA ráže 152 mm s maximálním dostřelem novou municí DN1CZ dokáže vést palbu na vzdálenost "až" 25,5 km a plánuje se "výhledově" nakoupit 17 nových samohybných houfnic ráže 155 mm. Minomety až na několik výjimek máme zděděny ještě z dob ČSLA. Raketomety vyřazeny bez náhrady (chybí mi tu článek o tom, že CSG je schopno modernizované Grady ala Vampir vyrobit od novoty a naše zbrojovky s muničkami mají vlastními silami do nich vyvinuté rakety s dostřelem 40 km+).

    Jak dopadl program L159? Po mnoha letech se kupuje 180 kusů řízené protizemní munice a slovy "čtyři" kontejnery Litening III (to vše spíš pro Gripeny), ale plánovaná integrace řs Brimstone, které by výrazně posílily naše schopnosti ničit pozemní obrněné cíle, typicky tanky, je odloženo na nikdy.

    Tanečky kolem pořízení kolem LUH jen zastírají fakt, že Mi24/35 bez modernizace a nových PT raket na moderním bojišti nemají příliš velkou hodnotu.

    Co schopnosti pěšáků bojovat s tanky - máme sice CG a Javeliny, ale v jakých počtech? Co jinak? RPG-7 s původní municí a PTŘS opět z dob ČSLA. Samozřejmě se může ozvat někdo, že máme SPIKE na Pandurech, ale opět kolik jich máme a jak moc se s nimi cvičí? (Vzhledem k ceně a nedostatku se necvičí ostré střelby a když už se náhodou vystřelí procházející rakety, tak to skončí velmi velmi tristně)

    Jaká je penetrace moderními pozorovacími prostředky jako jsou noktovizory a termovize u běžných bojových jednotek či jen jaká dostupnost běžné výstroje a vybavení odpovídající tomu, co je běžné u vojáků v moderních armádách. Jak vypadá realita a vize "český voják pro 21. století"?

    V brzké době se budou nahrazovat konečně UAZy a LR, což vzhledem k množství vozů nebude malá položka.

    Jak máme funkční systém budování aktivních záloh a rezerv, které by byly schopné doplnit naši malou profesionální armádu, která v prostředí hybridních válek nemá absolutně šanci splnit svoji hlavní roli a tou je ochrana vlastního teritoria.

    To je jen krátký výčet problémů, které mají pro obranyschopnost podobný či spíše mnohem větší význam než zde diskutovaná +- stovka tanků.

    Pro někoho je asi příjemné se rozplývat nad tím, co všechno by si nakoupil, kdyby mohl a neměl finanční limity. AČR i přes plánovaný nárůst rozpočtu MO má zděděný obrovský vnitřní dluh na technice i vybavení a i kdyby ČR dávala na armádu 4% HDP, tak by to trvalo řadu let, než by jsme se dostali ke stavu, který by jsme mohli s jistou nadsázkou označit za "ideální". Sorry jako :-))).

Stránka 5 z 40