Armáda ČR hledá nové BVP: Bezosádková vs. osádková věž

Armáda ČR hledá nové BVP: Bezosádková vs. osádková věž
Čtveřice kandidátů na nové BVP Armády ČR / GDELS, Rheinmetall, PSM, BAE Systems; koláž Armádní noviny (Zvětšit)

Před týdnem Ministerstvo obrany ČR odhalilo základní nepřekročitelné požadavky pro nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) Armády České republiky. Jednou z podmínek je osádková věž. Na následujících řádcích si popíšeme výhody a nevýhody osádkových a bezosádkových věží.

Uveďme si tři základní premisy, z kterých budeme vycházet:

  1. Nejvyspělejší země světa, resp. nejvyspělejší armády světa s největšími současnými i historickými bojovými zkušenostmi, pro svá nová BVP požadují osádkové i bezosádkové věže;
  2. Nelze obecně určit, které řešení je univerzálně a za všech podmínek nejlepší;
  3. Každé řešení má své výhody i nevýhody.

Trendy

Bezosádkové bojové věže (bojové moduly) jsou velkým trendem poslední dekády. Ostatně i české Pandury jsou vyzbrojeny bezosádkovým izraelským bojovým modulem RCWS 30 (Remote Controlled Weapon Station 30).

Dnes existuje nepřeberné množství bezosádkových modulů pro kolová BVP (KBVP) nebo pásová BVP. Izraelci například pro kolové obrněnce Eitan a pásové Namer vyvíjejí bezosádkový bojový modul (není známo označení), který nijak nezasahuje do vnitřního prostoru vozidla.


Piranha 5 s UT-30 Mk2

Dalším izraelským produktem je UT-30 Mk2. Tímto modulem je vybaveno například demonstrační vozidlo ASCOD 2, které General Dynamics Land Systems (GDLS) nabízí Armádě ČR. Originálně vyvinutým bezosádkovým modulem je nativně vybaveno německé BVP Puma. Také Poláci pro svá bojová vozidla Rosomak a Borsuk vyvíjejí vlastní bezosádkový modul ZSSW-30 (Zdalnie Sterowany System Wieżowy 30).

Na bezosádkové moduly sází také ruská armáda (např. u tanku T-14 Armata). Bezosádkové bojové moduly Bumerang-BM nebo AU-220M Bajkal lze použít na těžké platformě T-15 Armata, střední Kurganěc 25 nebo kolové Bumarang.

Jakýmsi hybridem je věž LANCE, která může být volitelně s posádkou (střelec a velitel) nebo bez posádky. Modul LANCE využívá nové BVP Lynx nabízené Armádě ČR. Ideální řešení? Nikoliv ‒ Lynx ani modul LANCE nemají za sebou reálné bojové nasazení.

A co osádkové moduly? Osádkový modul (není známo označení) využili Britové u svých průzkumně-bojových vozidel Ajax (přepracovaný ASCOD) a u modernizace svých BVP Warrior. Modul je osazen automatickým kanónem ráže 40 mm střílejícím teleskopickou municí. Osádkovou věž používá také velmi populární švédské BVP CV90. Švédské vozidlo je nabízeno české armádě, má za sebou bojové zkušenosti a slouží v sedmi zemích světa.


Modernizovaný britský Warrior získá osádkovou věž

Osádkové věže používají také Američané u svých BVP Bradley. Současné americké Strykery získaly bezosádkový modul Kongsberg MCT30 s kanónem ráže 30 mm, ale americké výzkumné centrum ARDEC (Army Armament Research, Development and Engineering Center) testuje na vozidlech Stryker také osádkový modul CMI Defence Cockerill 3030 s kanónem ráže 40 mm. Tento modul v americké armádě případně ponese automatické kanóny ráže 40 mm (či ještě větší ráži).

Na druhou stranu vyvíjené americké BVP OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle) má být pouze dvoumístné s bezosádkovou věží. Ale tady se bavíme o zcela novém (patřičně drahém) pojetí BVP ‒ OMFV půjde ovládat i na dálku bez posádky. Přesná podoba OMFV ale není známá a bude se ještě ladit.

Osádkový bojový modul má také francouzské kolové vozidlo VBCI, japonské BVP Type 89 nebo čínské ZBD-04.

Dá se říci, že nové projekty KBVP nebo pásových BVP využívají o něco více bezosádkové moduly. Britové naopak pro svá nejnovější bojová vozidla Ajax a modernizované Warriory zvolili osádkové moduly. Ze čtyř kandidátů na nové BVP pro Armádu ČR nemá možnost nativně použít osádkový modul pouze německé BVP Puma. Naopak ASCOD 2, CV90 MkIV a Lynx lze osadit osádkovým i bezosádkovým modulem.


Výcvik amerických BVP Bradley. Velitel z poklopu kontroluje situaci a naviguje svou posádku.

Výhody vs. nevýhody

Osádkový modul

Armáda ČR zvolila osádkovou věž, zkusme tedy tento názor obhájit. Hned z kraje uveďme největší výhodou osádkové věže ‒ bezkonkurenčně nejlepší situační povědomí posádky.

BVP s osádkovou věží mohou totiž využít ten nejdokonalejší senzor, jaký existuje a jaký byl kdy vymyšlen ‒ velitele vysunutého z poklopu a pozorujícího okolí výkonným dalekohledem. Velitel přitom může využívat nejen zrakové vjemy, ale i hlukové ba i čichové.

Nezapomeňme také, že nejčastější příčina poruch na elektronických systémech je výpadek napájení! Není proud, není pozorování. Problémem už je taková „banalita“, jako je výpadek stěračů senzorů nebo elektrického ohřevu optiky senzorů (proti zarosení).

Dalším problémem je ztráta kvality obrazu – současné elektronické senzory, které přenášejí obraz na monitory v kabině, nemohou poskytnout stejnou ostrost, detailnost a rozlišení toho, co vidí velitel ve svém optickém dalekohledu. Pokud se světlo mění na elektrické signály, vždy dojde ke ztrátě.

Ostatně z toho důvodu německá Puma využívá optický obrazový přenos ze senzorů přímo do okuláru, který může použít velitel nebo střelec. Účinné, ale složité a drahé řešení. Nic na tom však nemění, že vysunutý velitel má nejlepší smyslový kontakt s okolím, má nejlepší přehled o tom, co se děje kolem vozidla, je schopen okamžitě reagovat na podněty z okolí a umí rychle a intuitivně zkoumat okolí pomocí dalekohledu nebo jiného optického přístroje.


Pohled z velitelského poklopu BVP

To se hodí nejen v boji, ale také například při přesunu na dlouhé vzdálenosti, při jízdě v obtížném terénu, při zkoumání podezřelých míst na místech přesunu, při výcviku, atd. Stačí jednoduchá představa ‒ chcete bojovat v uzavřené ocelové krabici a pozorovat okolí přes monitory, nebo chcete vidět okolí na vlastní oči?

Samozřejmě ať to nevypadá tak, že se vozidlo obejde bez senzorů. Termovize, noční vidění nebo denní kamera s funkcí „optický zoom“ jsou pochopitelně nenahraditelné.

Navíc ne vždy je rozumné poklop otevírat, například v boji ve městě, kde hrozí palba nepřátelských odstřelovačů. Z toho důvodu Izrael například pro osádky tanků Merkava nabízí systémy Iron Vision. Existuje ale desítky jiných situací, kdy je velitel s dalekohledem v poklopu jednoznačnou pomocí a výhodou.

Další předností osádkové věže je větší jednoduchost konstrukce a tedy větší spolehlivost, a to jak při běžném používáním, tak například při bojovém poškození. Bezosádkové věže jsou komplikovanější. Závady a poruchy systémů bezosádkové věže se zpravidla musí odstraňovat zvenčí bez krytí před palbou nepřítele a nelze je zpravidla zálohovat. Nejčastější je porucha na zbrani, zaseknutí náboje.

Při bojovém poškození prakticky automaticky dojde k vyřazení modulu a tedy k znebojeschopnění vozidla. U osádkového modulu lze použít záložní mechanismy alespoň k nouzovému bojovému režimu, tj. vést základní druhy palby a zachovat mobilitu BVP nouzovým uvedením zbraně do pochodové polohy.

Mezi nevýhody patří větší zranitelnost osádky věže při zásahu palbou nepřítele. Zatímco zásah do bezosádkového modulu vyřadí jen modul, při zásahu osádkového modulu může dojít (podle penetrující munice) k usmrcení velitele a střelce. Při výběru osádkového modulu tak je nutno se zaměřit i na způsob uložení munice a její odolnost proti nepřátelské palbě.

Se zasažením věže jde o následující. Při palbě se zaměřuje na střed (těžiště) viditelného obrazce cíle. Morfologie terénu a přírodní krytí způsobuje, že není vidět celé BVP, ale až tak od jednoho metru nad terénem. Dominantní a převažující částí viditelného obrazce je věž. Střed viditelného obrazce v podstatě leží ve spodní hraně věže. Z pravděpodobného rozložení dopadů střel na BVP vyplývá, že minimálně 50 % zásahů dopadne na věž a ve většině případů na její čelo, protože je čelně otočená k protivníkovi. Věž proto musí být patřičně opancéřovaná.

Nevýhodou je také větší hmotnost daná většími rozměry osádkového modulu a nutností silnějšího pancéřování.


Výcvik BVP Puma německého Bundeswehru s bezosádkovou věží

Bezosádkový modul

Největší výhodou bezosádkové věže je větší šance osádky na přežití při penetrujícím zásahu věže, protože pravděpodobnost zásahu korby je statisticky menší než u věže.

„Schopnost přežití posádky“ ale není dána jen silou pancíře. O přežití osádky rozhoduje snad ještě více právě lepší situační povědomí (první vidím, první střílím) nebo mechanická spolehlivost / robustnost modulu (menší poruchovost / snese větší bojové poškození) .

O „přežití“ ale rozhoduje celý komplex schopností vozidla a posádky, jako je taktická mobilita, průchodnost terénem, rozměry vozidla, logistika a především výcvik posádky. Samozřejmě o poskládaní vhodného mixu vlastností nových BVP rozhodují finanční možnosti a politicko-vojenské ambice daného státu, pravděpodobný prostor nasazení, jaká je doktrína a taktika použití BVP daného státu atd.

Další výhodou bezosádkového modulu je nižší hmotnost vozidla (nižší spotřeba paliva, menší zatížení podvozku, větší užitečná nosnost). Ostatně české Pandury obdržely bezosádkovou věž kvůli požadavku na plavbyschopnost. U Pandurů a jiných KBVP se na chvíli zastavme.

Taktika použití KBVP a pásového BVP je jiná, ať už to platí pro české Pandury nebo americké Strykery. Zatímco pásové BVP působí především v součinnosti s tanky a podporují sesednuvší mechanizovanou pěchotu na blízkou vzdálenost, KBVP jsou v podstatě obrněné transportéry s kanónem. KBVP podporují vezenou pěchotu na delší vzdálenost ze statického nebo záložního palpostu. Sesednuvší pěchota z KBVP pak bojuje spíše jako motorizovaná pěchota s palebnou podporou mateřského vozidla.

Nevýhody bezosádkového modulu jsou opakem výhod osádkového modulu. Posádka bezosádkového vozidla má nižší situační povědomí, což má vliv na bojeschopnost, bezpečnost (v boji, při výcviku, při přesunu) ale i nehodovost. Bezosádkový modul je více zranitelný během boje a trpí větší poruchovostí, zejména v náročných klimatických podmínkách (prašnost, vlhkost).

Problém je rovněž zraková únava z neustáleho přístrojového pozorování, útlum a ztráta pozornosti. Například letoví dispečeři se u obrazovek mění po dvou až třech hodinách. 

Nevýhodou je také vyšší cena a obtížnější modernizace v budoucnu ‒ umísťování nových systémů na věž, ať už jde o další pancíř, zbraně, senzory, aktivní systémy ochrany, elektronické přístroje, atd.

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

CV90: Evoluce na bitevním poli

Co mají společné Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko? Všichni těží z ...

ASCOD 2 – budoucnost českých motostřelců?

Česká armáda hledá nástupce letitého BVP-2 a jeho derivátů, které budou na příští desítky let tvořit ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • mikojan29
    07:40 19.09.2019

    V Austrálii sa výber zúžil na Lynx KF41 a AS21 Redback. Ide sa do finále.

    https://www.janes.com/article/...

    • Jura99
      08:31 19.09.2019

      Byla chyba, že se ten Korejec nezúčastnil (nebyl osloven) v ČR. Pokud by vyhrál, slušela by kombinace s korejským tankem.

      • mikojan29
        11:39 19.09.2019

        Možno by to bola cesta pre OSSR - tank K2 + AS21, celkom by sa mi to pozdávalo.

        • Jura99
          17:22 19.09.2019

          Ano, až budete kupovat BVP, bylo by dobré ty Korejce nepominout. Jinak k Lynxovi (rheinmetall) v podstatě pasuje L2A7+ (rheinmetall) a houfnice na pásech Pzh2000 (rheinmetall). To by byla čitelně vyzbrojená těžká brigáda.

  • Jiří Vojáček
    16:20 05.06.2019

    Jan Grohmann, únor 2012: "Druhou nejdůležitější věcí na modernizovaném BVP bude zbraňová stanice. Je velmi pravděpodobné, že půjde o bezosádkovou věž s velkorážovou zbraní. Česká armáda se vydala cestou dálkově ovládaných věží jak na kolových transportérech Pandur, tak na obrněných autech Iveco LMV. Neexistuje důvod jít u pásových vozidel jinou cestou."

    • Scotty
      17:24 05.06.2019

      No vidíte a armáda vyhodnotila že důvod jít jinou cestou je.

    • Jan Grohmann
      22:39 05.06.2019

      Ha, přistižen, že jsem se před sedmi lety pletl. Díky za upozornění. :)

      • carramba66
        10:58 06.06.2019

        A nepletete se třeba teď?

  • 3RMO
    14:45 30.05.2019

    tady máte rozhovor se zástupcem náčelníka Generálního štábu Miroslavem Hlaváčem:
    https://www.idnes.cz/zpravy/na...

  • Jirosi
    10:34 25.04.2019

    Je celkem zajímavé, že se tu objeví článek o výhodách "osádkové věže" , a skoro souběžně je tu článek o tom jak v USA testují používání "360° senzorové pole" z F-35 i jinde z velkým úspěchem.

    Tedy trend je jasný. A příklad z X let staré věže Panduru asi není nejlepší...

    • Slavoslav
      12:12 25.04.2019

      trend je jasny no v tom istom clanku sa je odkaz na podobnu implementaciu na pozemnych vozidlach a limit vzdialenosti je 300m. Predsa len vo vzduchu sa tie hrozby detekuju a identifikuju lachsie

      kym to bude plnohodnotna nahrada zrejme este nejaky ten rocik potrva

      • Jirosi
        12:55 25.04.2019

        300m je limit, kdy to vyhledává hrozby samo! Ten limit byl zmiňován v článku kde se řešila jen osádka dvou lidí v kooperaci z AI.

        • Slavoslav
          13:20 25.04.2019

          predmetny odkaz z clanku

          https://www.armadninoviny.cz/i...

          "Posádka pomocí Iron Vision odhalí cíle na vzdálenost až 300 m"

          na druhej strane je tam este AI ktora robi fuziu dat aj z externych zdrojov a ta moze ukazat ciele aj na vacsiu vzdialenost, ale limit vlastneho vozidla cez bezosadkovu vezu je +- v stovkach metroch. I ked urcite treba dodat, ze zatial

  • xstandis
    21:03 24.04.2019

    Skoda, ze jsme rozprodali stare zasoby tanku t-55. Nase opravarenske podniky by je urcite byly schopne predelat na tezce pancerovane bvp bez nejake veze, ktera je prevazenemu pesakovi k nicemu, kdyz kolem vybuchuji Grady. Jako bvp Puma dobry, ale co s 200 ks - v konfliktu vysoke intenzity se brzy jejich pocty zredukujou a co pak...zadne zalohy, opravy veskerych elektronickych serepaticek bvp Puma drahe a v poli neproveditelne. Takove t-55 je mozno udrzovat, kdyz to prezenu, s kladivem v ruce.

    • PavolR
      21:23 24.04.2019

      Bez veže z toho sotva bude BVP. Teda, papierovo možno, keby sa automatický kanón vsadil do korby, ale to by asi nerobilo dobrotu.

    • Scotty
      21:43 24.04.2019

      Armáda hledá BVP na dalších 30 let provozu a někdo přijde s myšlenkou na úpravu T-55. Navíc bez kanonu který je údajně pěšákovy k ničemu. To snad nemůže být ani myšleno vážně.

    • Jirosi
      22:33 24.04.2019

      Teď už tu chybí jen zastánce setrvání u BVP-2 bez modernizace. Kdopak se obětuje?

  • Cenzor
    17:31 24.04.2019

    A co požadavek na 30mm kanón?

    Z pohledu použití stejné munice jako u Pandurů je to jistě logické. Z pohledu palebné síly, s ohledem na množství vezené munice oproti 35mm či 40mm kanónu, určitě obhajitelné, ale co účinný dostřel???

    V době, kdy přenosné protitankové střely mají dosah cca 4km a průzkumné prostředky jsou na takové úrovni, že lze předpokládat zjištění cílů na mnohem větší vzdálenosti, se může stát, že BVP nebude schopno použít svou hlavní zbraň na eliminaci cílů, které ho ohrožují. Rusové nelaborují s ráží 57mm kvůli zvýšení palebné síly, ale právě kvůli zvětšení účinného dostřelu.

    • ARES
      18:28 24.04.2019

      Pokud NATO nezavede pro BVP, OT větší ráži než je 30 mm jako standart: 40, 57 mm či jiná ráže, tak z důvodu muniční logistiky výzbrojí pásového BVP AČR musí být 30 mm automatický kanón.

      • Cenzor
        18:42 24.04.2019

        USA používá ráži 25mm, UK a Francie přechází na 40mm, Nizozemí, Dánsko, Estonsko 35mm. Určitě se nedá říct, že nato standardně používá ráži 30mm.

    • Jirosi
      20:10 24.04.2019

      Z důvodu logistiky zavedeme stejnou jako máme, tedy 30mm. Pro tu vytvoříme zásoby.
      Potom budeme spoléhat, že časem přezbrojíme. Ale vždy bude argument, že máme zásoby drahé munice.
      Možná by bylo lepší, kdyby se pro BPV vybrala nová ráže. Na tu se potom předělaly Pandury nebo jejich nástupci.
      Ale finační aspekt nepustí. Větší ráže jsou prostě nákladné.

  • 2A42
    17:29 24.04.2019

    Migi...Pekne napísané.

    Mňa prekvapuje, že sa nerieši v podmienkach ako ďôležitý údaj minimálne množtvo munície naloženej pre jednotlivé zbrane..Nie vezenej vo vozidle. Zatiaľ v tomto bezosádkové veže prudko zaostávajú. Neviem sa zbaviť pocitu že sa palebný priemer oproti BVP-2 prudko podliezol a to sa nebavíme v porovnaní s BVP-3. Rozdiel je tak markantný, že sa to nedá obhájiť typom kanónu a druhom munície...

    Bolo by veĺmi zaujímavé, keby sme sa dozvedeli aj údaj o energetickej náročnosti jednotlivých veží..možno by sme boli prekvapení.....

    Škoda že sa v článku nespomenula aj turra 30 a porovnanie aj s ňou keď už sa robilo také porovnávanie veží.

    • hurvo
      17:55 24.04.2019

      Pre turru je len dobre ze ju nespomenuli.

      • Luky
        19:26 24.04.2019

        mě by zajímalo, jestli taky budeme mít něco na ty kraby

      • 2A42
        21:18 24.04.2019

        A čo tak dáke fakty.....a nie len invektíva. Ináč, preferujem osádkovú vežu.

        Možno myšlienka na článok o vežiach, osádkové aj bezosádkové aj s TTÚ.

  • Rase
    13:34 24.04.2019

    Osobně se trochu bojím, zda si MO vůbec uvědomuje, že nacpat 11 lidí do Panduru je něco jiného, než je nacpat do pásového BVP. zde to bude vždycky na úkor něčeho jiného, zvlášť v kombinaci s osádkovou věží. Samozřejmě existují i vozidla exotická co zvládají 3+9 i s osádkovou věží (Japonci, Korejci, Turci). Osobně bych u nich ale viděl stejné otazníky jako u oblíbeného CV90, které kombinuje bezkonkurenčně malé rozměry, docela nízkou váhu, osádkovou věž i umožní 3+6+2. Někde je ale háček a musíme si dát pozor, abysme ho nějak smysluplně vyřešili a nebyli pak překvapení. Případně počítali s tím, že protiminová ochrana je jaká je a jde přidat jen omezené množství přídavného pancíře atd. Vnitřní prostor každého BVP je omezený a čím víc místa potřebujeme pro vojáka, tím víc bude vozidlo růst nebo klesat protiminová ochrana. Právě typ řešení dna korby u Pumy může za onen stísněnější vnitřní prostor (při nezvyšování stropu) ale i bezkonkurenční protiminovou ochranu. Tu požaduje i MO, ale asi bude primárně spoléhat na onu rušičku IED, kterou chce mít ve vozidle. Jak byla zmíněna rušička, tak MO chce i možnost osadit systémem aktivní ochrany, tedy ne jen spoléhání na hrubou balistickou ochranu, což je rovněž pozitivní. Osádková věž je docela logický argument a jsem rád, že je kladen důraz na onu snadnou výměnu 30 mm za vyšší ráži. To je hodně moc důležité a většinou se přehlíží. myslím že BAE zmiňuje, že jejich věž jde osadit až ráží 50 mm nebo snad i víc 105 a 120 mm, ale to už po překopání zadku, kdy zbude jen maska a věnec.

    • Scotty
      15:04 24.04.2019

      Vnitřní prostor a ochranu posádky nabídne Lynx bezkonkurenčně největší. Tomu ovšem odpovídá i jeho váha a vnější rozměry.

  • Dzin
    09:46 24.04.2019

    Jen bych upozornil, že zařazovat britského Ajaxe do tohoto výčtu není správné. Sice to, že v jeho případě figuruje také platforma ASCOD, k tomu svádí, ale Ajax nepředstavuje BVP. Jedná se o průzkumné a úderné vozidlo. V rámci britské armády nahrazuje primárně vozidlo Scimitar, které sice také vychází z platformy CVR(T), ale podobně jako Ajax není jeho účelem převážení výsadku.

    Ajax má provádět průzkum a palebnou podporu jako vozidlo a tak se daleko více blíží lehkému tanku, než BVP. Podobně jako zmíněný Scimitar.

  • Jura99
    08:17 24.04.2019

    Včera v novinách se psalo o Pumě, prý nabídku také podají, tak uvidíme, jestli přijdou s nějakou modifikací nebo budou slepí hluší k požadavku a podají nabídku na své standardní vozidlo. Nejsem v obraze jaké jsou zákonné podmínky výběru, pokud se nekoná podle zákona o veřejných zakázkách, ale tipuju, že nabídku může podat úplně každý, možná i neoslovený zájemce. K potenciálnímu vožení prázdného vzduchu (tj. ta místa "navíc"), nemusí to být špatná myšlenka, viz. Merkava, která má také prostor pro "výsadek", obvykle prázdný nebo zaplněný bagáží nebo připravený pro evakuaci zraněných. Ze zbývajících uchazečů bych vyřadil ASCOD kvůli šerednosti (dizajnéra potrestat) a jestli vyhraje CV90 nebo Lynx je celkem jedno, lehce bych stranil Lynxu, ideální by bylo zakoupit plnou licenci, jako kdysi na BMP.

    • Jirosi
      08:52 24.04.2019

      Nabídku mohou podat jen oslovené zájemci. Už proběhlo oslovení...

      Merkava nevozí vzduch, ale náboje. Vzduch vzniká uvolněním prostoru pro munici.

      Přepravní kapacita se dá papírově zvýšit, zmenšením prostoru pro jednoho vojáka.

    • Gibon
      11:22 24.04.2019

      Vzdy bolo na armadnych systemoch najdolezitejsie, ako vyzeraju...

      • hurvo
        17:59 24.04.2019

        Moderna, Brams, Sakal, Scarab, Bren, Moderna, Skorpion Evo, BVP-M.

        • Gibon
          19:12 24.04.2019

          A co si mi tym vypoctom chcel povedat?

  • Migi
    21:30 23.04.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    Dovolím si připojit svůj názor a komentář.

    Předně bych rád řekl, že se na výběrovém řízení nijak nepodílím a vše, co píši je jenom můj osobní názor. Nicméně vzhledem k docela dlouhé zkušenosti (přes deset let) s BVP-2 a následně s KBVP si myslím že dokážu "vysvětlit" některé požadavky AČR. Ze samotných požadavků jsem, po jejich uveřejnění, měl opravdu radost a spousty mých kolegů na tom byla stejně.
    Chápu, že někteří z Vás to tak nevidí, ale já mám z nadcházejícího výběrového řízení na nástupce BVP-2 zatím dobrý pocit. Přijde mi, že konečně AČR vybere něco, co chce a potřebuje a ne něco, co dodává ta či ona firma, která přes prostředníky a kontakty armádě "vysvětlí" že jejich výrobek je to , co potřebuje. Osobně vkládám velké naděje do osoby náčelníka gen. štábu, že nepodlehne tlaku a skutečně bude trvat na výběru toho nejlepšího pro AČR. A že ten tlak, minimálně v mediích už je opravdu velký (kolik se najednou vyrojilo článků na téma "puma je nejlepší" je až zarážející). Teď už k samotným požadavkům....

    Ad. osádková věž - jak jsem už psal - sloužil jsem jak na BVP-2 (osádková věž), tak na KBVP (bezosádková věž) a mám jisté srovnání. Samozřejmě jde spíš o srovnání konceptů, protože technika jak od dob nákupu pandurů, tak samozřejmě i od dob výroby BVP-2 pokročila. Obecně můžu podepsat, co se píše v článku. Situační povědomí je daleko lepší v osádkové věži. V praxi to je takový rozdíl, že v bezosádkové věži jste do nějakých 100-200 metrů (BTW standardní vzdálenost střelby RPG-7) v podstatě slepí. Proto, jak bylo také uvedené v článku se bezosádkové věže víc hodí na vozidla typu Pandur, ale nehodí se na BVP. Ano existují pravděpodobně systémy, který tuto nevýhodu řeší, viz. zmiňovaný Iron View, ale pokud vím, to žádné nabízené vozidlo nemá. Ano, zmínka o odstřelovačích je validní, ale v praxi je to kalkulované riziko, které podle situace velitel může, nebo nemusí podstoupit. Jen tak pro zajímavost - u KBVP se i v bojovém prostoru jezdí tak, že vojáci roje jsou vylezlý poklopy ven aby koukali a hlídali okolí vozidla.
    Další silný argument, částečně zmíněný v článku, pro osádkovou věž u BVP je odstraňování závad. Zažil jsem v bojové situaci nutnost odstranit závadu na kanonu u KBVP a střelci operátorovi který lezl nahoru na věž jsem to opravdu nezáviděl...
    Samozřejmě obě věže mají své výhody a nevýhody, každá se hodí na něco jiného a na jiné použití. Za sebe jsem ale určitě pro osádkovou a věřím že tyto a další argumenty přesvědčili armádní velení právě pro tuto volbu.

    Ad počet lidí - Zatímco u věže se může vést diskuse, poměřovat pro a proti, tak u počtu míst je jakákoliv diskuse v podstatě vyloučená. Složení 3+6 by znamenalo, že část čety by se do vozidel prostě nevešlo a museli by po svých. Není žádným tajemstvím, že armáda bude přecházet na čtyřkovou sestavu. Finální struktura ještě není definitivně stanovená (aspoň mě tato skutečnost není známá), ale návrhy směřují k 4 vozidlům na četu. Pokud je pravda, co jsem viděl naposledy, tak bohužel ani 3+7 by kapacitně nestačilo. Ale, a to bych rád vypíchl, to mluvíme pouze o organické četě. Četa ale málokdy operuje ve své organické sestavě - je většinou posílena o další prvky. A je úplně jedno jestli jsou to odstřelovači, FOčka, FACi, zdravoťáci, UAV operátoři nebo cokoliv jiného. I v podstatě samozřejmá situace, kdy je jedno vozidlo zničeno/vyřazeno a přeživší vojáci se musí rozdělit mezi ostatní vozidla a to poslední, co v bojové situaci chcete řešit je nějaký seat-plan, aby se všichni vešli. Při všech těchto situacích prostě potřebujete nějaká volná místa ve vozidlech. Prostě nároky na vnitřní prostor se zvyšují ať už množstvím vezeného materiálu, nebo počtem lidí nad úroveň 6 bigošů na družstvo.
    Mohla by následovat vcelku relevatní otázka "jaktože to němcům stačí". Odpověď na to je trochu složitější, ale hlavní důvod bych hledal ve způsobu organizace a fungování BW. V německu je největší těžiště bojové činnosti v technice a bigoš se zbraní je brán jenom jako "doplněk" na pokrytí činností, co leopard a puma, případně další technika nezvládne. V AČR je tomu přesně opačně - těžiště je na vojácích a technika je brána jako jejich podpora a prostředek pro řešení situací, které nezvládne pěchota. Neříkám že taková koncepce je lepší, nebo horší, ale je to tak. Je to třeba vidět na úrovni vycvičenosti našich vojáků oproti vojákům BW, nebo naopak úrovní vycvičenosti posádek techniky.

    Ještě si dovolím poznámku k jednomu argumentu, který tady často zaznívá - střelecké zkoušky. Upřímně nikdy jsem neviděl nějaké oficiální a vlastně ani neoficiální výsledky. Ale i kdyby byli, tak jsou v podstatě irelevantní. Jediná vozidla, které se zkoušek zúčasnilo a bylo pravděpodobně v podobě jaká by byla nabízena AČR je právě Puma a hodně možná Lynx. Vzhledem k tomu, že nikdo asi ještě neví s jakýma věžema budou nabízeny další vozidla, tak těžko může někdo poměřovat nějaké střelecké výsledky u vozidla, které bude nakonec osazeno úplně jinou věží... O posádkách ani nemluvě...

    • kazd
      22:35 23.04.2019

      Zajímavý názor ale nesouhlasím
      1. pandur není příklad moderní bezosádkové věže - už v době nákupu byl za zenitem, jak tato věž vznikla je x krát popsáno -zkušenosti z něj nejdou zobecnit pro dnešní nákup
      2. schopnosti konceptu bezosádkové věže rostou každým rokem, osádková věž už nemá co přinést (kromě instalace HW a SW koncepčně z bezosádkové na podporu činnosti osádky). Za 10 let můžete bezosádkovou věž modernizovat a posunout schopnosti o generaci dál, u osádkové již jste limitován.
      3. Gen. Opata je asi velmi dobrý voják, ale osobně si myslím, že mu chybí pochopení komplexity výběru - viz. jeho vyjádření "byl jsem v misích a vím jaký vrtulník AČR potřebuje, teď vám řeknu 5 typů z hlavy.." To je prostě hloupost, třeba jen z důvodu, že neví co který stojí, což neví nikdo dokud nemá papír na stole - viz. snová nabídka na H 145M která už se nebude opakovat, On ví za co nám nabídnou black hawk nebo H225M?.
      4. neustále se uvádí jakási částka, do které se musí pořizovací ceny vlézt. Je to nesmysl. Dražší BVP nebo aplikace "britského přístupu ARES" prostě jen prodlouží dobu pořízení (což je prostě v komplexitě výběru potřeba zohlednit). Pandury se nakonec taky dokupují a není problém ve financích ale schopnosti vyrobit.
      5. modifikace nabízených typů pro ˇAČR nepřínese v základních schopnostech, přesnosti střelby atd. nic převratného

      Nejsem příznivcem ani jedné varianty, ani jednoho výrobce. Jen prostě argumenty AˇČR jsou laciné. Že někde někdo testuje Pandur s 8 místo 6 je irelevantní. Hodnotu má jak probíhá nasazení v reálných akcích/ cvičeních na úrovni NATO a tam není problém zda 6 nebo 8...

      • Migi
        07:05 24.04.2019
        Oblíbený příspěvek

        1. jak jsem psal - srovnávám koncepty, nikoliv konkrétní řešení.
        2. tady moc nechápu - bezosádkový věže samozřejmě jdou dopředu, ale v podstatě veškerá technologie z bezosádkové věže se dá použít i v osádkové. Takže technologické limity platí pro obě věže stejně. V čem výhledově může bezosádková věž postoupit dál je minimalizace nevýhod oproti osádkové. Ale pokud si mám vybrat vzít co nejvhodnější koncept teď, nebo něco s vidinou modernizace třeba tím Iron View, nebo podobný za XY let, tak u mě je volba jasná. BTW u Pandurů se taky už od začátku mluví o modernizaci, protože o jistých problémech se ví už od prvního dne zavedení. A realita AČR je taková že jakákoliv modernizace je v nedohlednu i po nějakých 12 letech služby....
        3. Gen Opata samozřejmě nemůže vědět všechno, ale má jednu, pro vrchní velení neuvěřitelnou, vlastnost a to že naslouchá vojákům a přebírá jejich zkušenosti a žádosti. Nebo vojákům, kteří s technikou pracují a ví, co potřebují, taky chybí komplexita?
        4. O ceně jsem vůbec nemluvil. To už není záležitost vojáků, ale MO a ostatních politiků... Cena je věc, která se dá různě nafukovat - pokud se zvolí levnější vozidlo, tak armáda nemusí o nic přijít - prostě se nasmlouvá větší balík zajíštění (náhradních dílů, nebo třeba munice atd.). Pro vojáky jenom bonus a je větší šance, že bude výcvik lépe probíhat...
        5. Tohle už vůbec nechápu :)
        6. Pokud se ten poslední odstavec měl týkat počtu míst, tak je to přesně naopak - právě v reálném nasazení a aliančních cvičení se potřeba více míst odhalila v celé své podstatě...

        • Tesil
          18:58 24.04.2019

          Velmi dobře,bezosádkovou věž může preferovat jen ten,kdo si oba systémy nevyzkoušel.
          Super komentáře.

          • kazd
            20:37 24.04.2019

            Tesil: a Vy jste seděl v pumě a vyzkoušel si ji?

          • Tesil
            22:31 24.04.2019

            kazd
            A ty?
            Je pravda,že mám osobní zkušenost pouze pokud jde o BVP.
            U Pandurů mám info z druhé ruky,tak jak se uvádí i zde v mínusech pro bezosádkovou věž.Bolesti hlavy,závratě od neustálého čučení do monitorů.

          • Tesil
            22:55 24.04.2019

            Takto se počítá s přepravou vojáků ze zničených nebo poškozených BVP a OT.
            Pokud se nemohou přepravovat uvnitř.

            Absolutně bránit by se při přepravování „nadpočetných“ vojáků nemělo ani myšlence standartního pojetí výsadku-na korbě vozidla pokud to vyžaduje splnění úkolu.
            I přesto,že dojde k ohrožení životů takto vezených vojáků.

            VOJENSKÉ ROZHLEDY 2016

          • kazd
            23:16 24.04.2019

            já nejsem slepým zastáncem žádné z variant, protože reálné zkušenost nikdo nemá, včetně mě. Kdyby proběhly nějaké reálné testy může se tady něco kategoricky vyhlašovat.

        • kazd
          20:56 24.04.2019

          bod 5 = pokud do CV nebo ASCODU vměstnáte požadované místa navíc, nic to neudělá s výsledkem střeleb. Váš Názor, že výsledky střeleb jsou irelevantní, protože BVP nebyla v konfiguraci dle AČR nedává smysl. CV s 8 nebude naráz střílet líp než puma.
          Modernizace Panduru je v nedohlednu, protože se těžko hledá ospravedlnitelný mix cena/výkon.. a to právě díky nesmyslným požadavkům AČR na počátku - plavbyschopnost..
          Kdyby byl problémem cvičení a nasazení v akci počet 8..(neplést s nedostatekm prostoru obecně) tak zde máme záplavu nabídek na takové vozidlo, protože výrobci o problému vědí a již by na něj reagovali. Nemáme žádnou (resp. jen prototyp Lynx), vše se musí dobastlit v šibeniční lhůtě (jsem zvědav na dodané vzorky kde bude 8 rozměrově stejných míst a nebude vidět to dobastlení), .
          Puma bude doufám v nabídce a to z jednoho prostého důvodu.... aby bylo možno zpětně porovnat co jsme mohli za dané peníze mít. Stejně jako se bude zpětně porovnávat náhrada sokolů s nabídnutou cenou H 145M.
          Nejsem žádný příznivec Pumy, ale takhle bych si nevybíral ani auto, natož největší zakázku v historii AČR.

          • Scotty
            21:36 24.04.2019

            Výsledky střeleb na Libavé jsou již dnes nepodstatné. Vozidla která půjdou do tendru budou mít téměř jistě jiné věže. ASCOD střílel s bezosádkovou věží, Lynx střílel s bezosádkovu věží a CV90 půjde do tendru s přepracovanou verzí Mk 4.
            Tedy minimálně Lynx a ASCOD musí mít jinou věž než s kterou stříleli na Libavé, u Lynxu předpokládám věž Lance 2 která minimálně na papíře vypadá opravdu dobře a u ASCODu je otázka s jakou věží nakonec přijdou.

          • kazd
            22:05 24.04.2019

            a proto je dobrá pustit Pumu i do druhého kola
            a) ukáže se, že střelby dopadnou jinak než poprvé = vyrobci zapracovali, je třeba tlačit a získat co nejvíc
            b) dopadne to stejně = technologicky je puma jinde a jsme zpět u komplexity, zda 2 místa stojí za horší schopnosti palby všech BVP....

          • Jirosi
            22:39 24.04.2019

            "Kdyby byl problémem cvičení a nasazení v akci počet 8..(neplést s nedostatekm prostoru obecně) tak zde máme záplavu nabídek na takové vozidlo, protože výrobci o problému vědí a již by na něj reagovali. Nemáme žádnou (resp. jen prototyp Lynx)"

            Lynx byl prvně ve verzi kf 31(3+6), teprve později vznikla varianta kf 41 (3+8).

    • Jirosi
      23:01 23.04.2019

      "Ale, a to bych rád vypíchl, to mluvíme pouze o organické četě. Četa ale málokdy operuje ve své organické sestavě - je většinou posílena o další prvky. A je úplně jedno jestli jsou to odstřelovači, FOčka, FACi, zdravoťáci, UAV operátoři nebo cokoliv jiného. I v podstatě samozřejmá situace, kdy je jedno vozidlo zničeno/vyřazeno a přeživší vojáci se musí rozdělit mezi ostatní vozidla a to poslední, co v bojové situaci chcete řešit je nějaký seat-plan, aby se všichni vešli."

      Ale tohle prostě nemůže málo velkokapacitních vozidel vyřešit. Čím více vojáků dáte do jednoho vozidla, tím více "trosečníků" vám zbyde po jeho vyřazení. U zraněných vám ještě potřebné kapacity narostou.
      Pro akci s podporou dalších profesí co nejsou přímo součástí čety, musí prostě jet další vozidlo co ty podpůrné profese pokryje. Ať už jako záloha přepravní kapacity nebo jako jejich dopravce.

      • Migi
        07:13 24.04.2019
        Oblíbený příspěvek

        Teoreticky to tak možná vypadá - v praxi je to přesně naopak. Míchání různých druhů vozidel prostě nedělá dobrotu pokud to nejsou stejné typy. Takže třeba ženijní pandur k mech. rotě/četě na pandurech je OK. Iveco, který mají FO už je problém. Ještě větší problém to bude právě u nových BVP, kdy kombinace pásy x kola nikdy nedělá dobrotu. Spousta odborností taky v realitě AČR prostě nemají vlastní prostředky, nebo jich nemají dost. Viz třeba právě ta ženijní četa, která má tuším 2 pandury na celou četu.... A myšlenka že by se všem podpůrným prostředkům pořídili sady specializovaných KBVP a BVP podle toho s kým mohou působit je mimo realitu....

        • Jirosi
          08:12 24.04.2019

          Pokud budete chtít, aby prostředky byli sdílené. Pak se musí mít možnost se pohybovat samostatně po bojišti. V tu chvíli jim prostě musíte vyčlenit samostatné vozidlo.
          A jestli to bude specializovaná verze, nebo normální nehraje až takovou roli.

          • Migi
            13:30 24.04.2019

            Asi každý mluvíme o něčem jiném, protože já tu nutnost "mít možnost se pohybovat samostatně po bojišti" prostě nevidím. Přidělené prostředky jsou ze své podstaty začleněné do sestavy jednotky, kterou podporují....

          • Jirosi
            14:03 24.04.2019

            A přidělují se na základě plněného úkolu?
            Co tedy nastává po splnění, přesun a následné nové zařazení dle potřeby?

          • Migi
            19:43 25.04.2019

            Jasně že na základě plnění úkolu. Následuje vyvázání z bojové zóny do bezpečného místa a následně link-up s další jednotkou pro další plnění úkolů....

          • Jirosi
            21:10 25.04.2019

            Předpokládal sem, že nemáme dost vojáků. Střed bude s početnějším nepřítelem.
            Proto představa odvolání celých sestav, aby mohlo v týlu dojít k reorganizaci (vyměně specialistů) nemáme dost sil, prostoru.
            Ale v armádě se to asi vidí jinak.

          • Migi
            21:10 27.04.2019

            Jako že budou jednotky dny, týdny, nebo měsíce neustále v kontaktu s nepřítelem? To asi ne... Manévrový boj se vede přeci jenom trochu jinak....

          • Jirosi
            10:21 28.04.2019

            Každá část konfliktu má "horkou" část. Aktivní boj, kde jde o hodiny. A potom měsíce, roky trvající zamrzlé části. Z občasnými přestřelkami.

            Pokud budeme těmi horkými hodinami plýtvat, a nebudeme dostatečně pružně reagovat na nepřítele. Tedy posílat co nejrychleji málo zastoupené profese, tam kde jsou nejvíce třeba. Pak nikdy nezískáme výhodnou pozici, na tu dlouhodobou fázi.

          • Migi
            21:17 29.04.2019

            Takhle to funguje možná tak na Dombasu, ale ne v "normální" válce.

    • Zvedavec
      06:49 24.04.2019
      Oblíbený příspěvek

      Souhlas. Na tendru se rovněž nijak přímo nepodílím, ale znám lidi, co ano. Mám z toho stejný pocit jako vy - resort skutečně napřel síly a jak vojáci, tak na Valech udělali první poslední. Věřím, že to vyjde dle potřeb AČR.

      Poznámka - někteří se tady nemohou dopočítat počtů BVP a fantazírují o nějaké masivní záloze z oněch 210 kusů ve Vyškově. Zapomínáte na 2 věci:

      1. AČR u mechanizovaného vojska přechází na tzv. "nepravou čtyřkovou sestavu" - o jedno BVP na četě navíc.
      2. BVP se nekupují jen pro 71. mpr, 72. mpr a rotu 73. tpr, ale i pro transformovaný 74. lmopr (nově 74. mpr).

      • Kichot
        12:54 24.04.2019

        No s těmi požadavky AČR bych byl opatrný. Stačí si vzpomenout jak dopadla Alca, údajně stvořená na základě požadavků armády.. Plavající Kbvp. Nebo poslední výběr helikoptér, kdy požadavkům nevyhovovalo nic. Máme dost malou armádu, abychom si vymýšleli něco speciálního.. Taky bych řekl , že i přímo v armádě není úplně jednoznačný názor co je potřeba. Ale spíš je to celé jen divadlo, které má umožnit přímý výběr. Opět viz vrtulníky z USA. Na druhou stranu je dobré nepodlehnout tlaku lobbistů a vybrat něco funkční a spolehlivého co Armáda dokáže provozovat..

    • Clanek
      07:51 24.04.2019
      Oblíbený příspěvek

      U nekterych veci si sice kladu otazky zda je ten vas popis veci skutecne dobre, resp. to co chceme (treba "V AČR je tomu přesně opačně - těžiště je na vojácích a technika je brána jako jejich podpora a prostředek pro řešení situací, které nezvládne pěchota. ") a ptam se zda by nemelo smysl s prechodem na zapadni techniku zvazit treba i prechod na zapadni spusob vedeni boje, ale za koment jednoznacne dekuju. Vnesl svetlo do vice nez jen par veci.

      • Migi
        13:36 24.04.2019
        Oblíbený příspěvek

        Tak to už se dostáváme do poněkud akademické diskuse, ale já osobně si nemyslím, že na techniku orientovaná armáda je příznakem západního pojetí armády. AČR v 90. letech čerpala hlavně od Britů a to je třeba IMHO ukázka armády, která stejně jako u nás staví na vojácích - pěšácích, jako hlavní bojové síle. Možná už mi chybí ten pohled out of the box, ale osobně mi tento přístup přijde lepší a univerzálnější....

    • Rase
      12:42 24.04.2019

      patrně ste přehlédl mediální aktivity BAE Systems a GDELS, a viděl jen tu ze strany PSM. Povětšinou mi ale přijde, že většinu těch článků o Pumě psali jen její fanoušci (neplacení) jako já a podobně. Samotné PSM spíš vydávalo technicky založené texty, popisující co je jak a proč. Zkrátka názorně ukazují proč jsou TOP a světovou špičkou - ale jen s Pumou tak jak je, nic víc - žádná změna nebo přidaná hodnota. Obecně PSM funguje dost zvláštně a moc se nesnaží, zkrátka vždycky jen ukazují co Puma dovede, přivezou tu od BW a tím to hasne. Rheinmetall oproti tomu ukazuje všemožné futuristické vize Lynxe, často i reálné ukázky na demonstrátoru. GDELS melduje pořád dokola o Ajaxu pro Británii a českých světlometech + možnost postavit tank. BAE Systems zase většinou slibuje zajímavé offsety, zdůrazňuje společné projekty a představuje maximálně vymazlené staré CV90. Zkrátka každá firma dělá kampaň jinak, každá upřednostňuje něco jiného a klade jiné důrazy. Nejde ale říct, že Puma jede na nějaké mediální vlně - někteří lidi zkrátka nechápou, že má v ČR hodně fandů - byť kampaň PSM je dost suchá.

      ps. jelikož bude Puma nejspíš vyřazena, tak jasného fandu nemám. Snad podvozek CV90 s věží Lance (tou starší), ale nevím zda je korba opravdu tak super jak BAE zmiňuje. Jestli má potřebnou nosnost, dost místa a podobně. Osobně bych chtěl něco trochu jiného než už mají všichni. CV90 s klasickou věží není moc zajímavé - to sme mohli koupit i bez tendru rovnou. Před lety jsem ale byl fanda CV90, tak by mi asi nevadilo ani v normální sestavě :-D

      • Migi
        13:44 24.04.2019

        Je jasný že se mediálně snaží všechny strany. Pumu jsem zmínil protože mě to upoutalo opravdu zajímavou volbou argumentů a osobně vím minimálně o jednom případu kdy "pro pumovský" článek byl psaný čistě na objednávku :) Ale máte pravdu že je ve výsledku úplně jedno pro jaký stroj je vedená mediální kampaň, důležité je aby MO a vláda tomu nepodlehla.

        Já osobně nepreferuji žádný typ, protože ze zkušeností vím, že i stroj sebelépe vypadající na papíře a na fotkách může být ve skutečnosti špatný. Abych mohl něco vybrat musel bych si to vzít třeba na týden na Doupov a opravdu vyzkoušet jak se s tím pracuje. Proto tak nějak podvědomě věřím strojům, které jsou už v X té generaci, že všechny mouchy jsou už vychytaný. Ale připouštím, že jsem v tomhle dost konzervativní...

        • Jirosi
          16:11 24.04.2019

          "Proto tak nějak podvědomě věřím strojům, které jsou už v X té generaci, že všechny mouchy jsou už vychytaný. Ale připouštím, že jsem v tomhle dost konzervativní..."

          Bohužel ono stačí vyměnit jediný díl a i z X-té generace se může stát problém viz. 737, výroba G.Ford, atd.

          • Migi
            19:44 25.04.2019

            Tak jistě - není to univerzální, proto abych se pro něco rozhodl, musel bych to opravdu dobře otestovat, ale je tu př

          • Migi
            19:45 25.04.2019

            Safra
            ... ale je tu přece jenom větší šance, že tam nějaký velký problém nebude.

  • Cenzor
    19:58 23.04.2019

    Myslím, že by se neměl opomíjet fakt, že Ačr má jako jedna z mála armád zkušenost s dlouhodobým provozem jak osádkových, tak bezosádkových věží. Pokud se armáda rozhodla trvat na osádkové věži, tak to zřejmě nebude jen na základě opisování požadavků z jiných tendrů (Austrálie).

    Osobně, z nabízených mastodontů, naplňuje mojí představu o BVP jen CV90.

    Proběhla informace, že byl osloven i Izrael, ale na výzvu nereagoval. Nyní se objevila informace, že USA zařízly jejich snahu zúčastnit se tendru na protiletadlové systémy pro Švýcarsko a že to samé bylo i v případě Polska. Doufám, že jejich "nezájem" o 50mld. nesouvisí s ASCODem...

    • semtam
      20:33 23.04.2019

      Cenzor

      Obavy ohledně amerického tlaku pro armádní zakázky jsou určitě na místě. Naštěstí ASCOD (GDELS) nesplňuje požadavky 3+8 s osádkovou věží. Požadavek 3+8 je ASCOD schopen splnit pouze s bezosádkovou věží.

      Jinak se zde šíří fámy ohledně toho, že CV90 nesplňuje požadavek 3+8. Verze, která se nejspíš bude nabízet AČR bude verze MK IV tento požadavek splňuje.
      Pokud se podíváme na požadavky AČR, tak všechny podmínky splňuje jen a pouze CV90 (včetně vzdušné přepravy požadovanými typy).
      Klíčové požadavky jsou již známi. Od stolu lze říci, že požadavky splňuje CV90 a s přimhouřenýma očima KF41.
      Důležitá bude otázka, nakolik se bude na výrobě BVP podílet náš průmysl. To může zvrátit karty v neprospěch CV90 i když KF41 úplně nesplňuje všechny požadavky.
      Osobně si myslím, že BAE si to s CV90 nenechá utéct a CV90 se stane nástupcem BVP-2.

      • analytic
        20:53 23.04.2019

        Nikde jsem nezaznamenal požadavek na schopnost vzdušné přepravy a upřímně nechápu k čemu by tu schopnost AČR využila.

        Zato jsem zaznamenal požadavek na “vysoký modernizačni potenciál...”

        • semtam
          21:52 23.04.2019

          analytic

          To bude tím, že jste se o výběrové řízení blíže nezajímal.

          http://www.acr.army.cz/assets/...

          • analytic
            22:18 23.04.2019

            Není důležité o co se zajímám já, ale to co zajímá potencionalni dodavatele. A jejich zájem jistě neurčuje nějaká prezentace tiskového odboru MO, ale oficiální požadavky/specifikace Sekce vyzbrojování sdělené přímo potencionalnim dodavatelům. Detaily neznáme, ale v tom co bylo prezentováno na tiskovce po předání specifikace, se o schopnosti vzdušné přepravy nehovoří. Nevylučuji to, ale nedává mi to smysl.

          • semtam
            22:25 23.04.2019

            analytic

            místo okecávání by jste mohl alespoň poděkovat za osvětu + odkazy. Z tisku jsme se dozvěděli jen nejzákladnější věci.

  • Nesher
    19:12 23.04.2019

    Jirosi, nezlob se na mě, ale to už není racionální debata, ale "puma ultra fandoství". Ty odmítáš vidět jakékoliv argumenty, které mluví proti Pumě.
    Navíc nechápu jak jsi přišel na to, že CV90, Ascod 2 či Lynx nedokáží ochránit vojáky či vést bojové operace?
    Plus, k čemu ti bude sebelepší BVP, když ti chybí další systémy (např. ty verze co PSM nemá a neví jak je udělat), které to tvoje BVP budou podporovat?

    • Jirosi
      19:58 23.04.2019

      Všechny budou lepší než je dnešní stav. Ale to také není popisem, že by BPV2 neposkytovalo žádnou ochranu. A je hloupost to z toho vyvozovat.

      Nejdůležitější ohledně ochrany a funkce vozidel BPV jsou parametry vozidel přímého střetu. Tedy těch co se dostávají do přímého kontaktu z nepřítelem. A tam hrají BPV verze hlavní roli.
      Ty ostatní jsou z tohohle pohledu prostě druhořadé. A stejně jako u Pandurů, kde si je děláme sami. Si je i u pásové platformy budeme dělat sami na přání ACR.

      • semtam
        20:34 23.04.2019

        blouzníš

      • Rase
        13:46 24.04.2019

        souhlasím, speciální verze si stejně budeme dělat doma sami a je dost jedno, k čemu už návrh je. Komponenty stejně pořídíme jiné než co už jsou jinde zavedené, tak je to jedno. Trh je dost velký. Pro představu, tak to myslím tak, že si svoje CV90 nebo Ascod můžeme osadit jinou sadou a mít třeba vyprošťovák jiný než mají Švédi nebo Španělé. U Panduru sme si taky udělali nástavby jaké sme chtěli, šlo jen o to dostat technické výkresy a všechny potřebné podklady od výrobce vozidla.

  • Charon314
    18:45 23.04.2019

    Pořád tady řešíme tu podmínku 6+2 s předpokladem že zůstáváme u struktury 3 vozidla na četu. Ale spočítal si to někdo vzhledem k počtu kupovaných vozidel? Pokud vím tak má být pořízeno 125 BVP (nepočítáme vozidla VR - to je separátní verze). Tím se mají vyzbrojit 3 prapory + rota u 73.tp = celkem 10 rot. To při 9 (+1 VR) vozidlech na rotu dává jen 90 BVP, celých 35 zbývá. Ale při 12 (+1 nebo +2) vozidlech na rotu to krásně vychází - 120 BVP, zbývá 5 záložních (nebo možná pro Vyškov).

    Může tady někdo znalý věci dát komentář?

    • analytic
      18:58 23.04.2019

      Nepatřím mezi znalé, ale nedokážu si představit, že s možnostmi nové techniky a profesionálními bojovníky, zamrzneme v motostřelecké organizační struktuře.

      Takže 4 BVP v četbě.

      • Charon314
        19:08 23.04.2019

        Je pak ale skutečně racionální trvat na 6+2? VČ bude mít vlastní BVP, kam si k sobě dá svého spojaře/FO, asi medika a k tomu specialisty co hrdlo ráčí... Nebo chceme převzít organizaci Bundeswehru, kde má četa reálně 4 družstva (VČ má svoje kompletní družstvo)?

        • analytic
          19:12 23.04.2019

          Ano, přesně to si myslím. 4 plnohodnotná družstva.

      • Jirosi
        20:05 23.04.2019

        Pak jen držet palce, aby se nesnižoval počet! (spíše rostl o minomety, atd.)

  • flanker.jirka
    17:53 23.04.2019

    Věž jste si tu zodpovědně vyříkali, typ vozidla s možností instalace větších i tankových kanonu může být výhodou.
    A teď co do té věže? Půjde AČR do třicítky, nebo zkusí něco většího s teleskopickou municí?
    Z toho co jsem viděl, asi nejlepší kanony má Puma a Lynx.
    Když se bavíte o bezpečnosti, počítá se u věže s možností instalce nějakého systému APS? ...například Trophy

    • Scotty
      18:38 23.04.2019

      Armáda požaduje kanón ráže 30mm. Ovšem věž má umožňovat v budoucnu zástavbu větší ráže bez nutnosti větších zásahů. Systém APS je v požadavcích také.
      Tady je shrnutí základních požadavků:
      http://www.mocr.army.cz/inform...

  • analytic
    16:56 23.04.2019

    Požadavek na přepravní kapacitu 3+6+2 je v pořádku. Umožňuje přepravu velitele a zástupce velitele čety, aniž dojde ke snížení počtu bojovníků mimo BVP (veldr. + 6).

    Dále umožňuje přepravu specialistů ISR, týmu GC, operátorů UAV nebo jiných (např. CLS, FIST a pod.).

    Moderní základní taktické/manevrové jednotky se bez těchto specialistů bojové podpory neobejdou. Doba motostřelců je pryč.

    • Clanek
      17:12 23.04.2019

      Otazka ale nezni zda jsou 2 mista navic dobra vec, otazka zni zda je skutecne potreba je uvazovat (davat do podminek) pro kazde jedno vozidlo. Zda by treba specialisti s uav (apropo, I to se tam ma vmestnat? :D) nemohli jezdit pruzkumnou verzi, ktera by jinak nevezla dalsich 6 vojaku, ale min.
      Tahle uvaha totiz cloveku vnuti myslenku, jak jen to delaji vsude jinde, ze si vystaci vesmes s 6 misty, nebo jeste min. Myslenku v cempak jsou ti cesti specialove tak specialni...

      • Scotty
        17:36 23.04.2019

        Bavíme se o nějakém malém UAV něčem jako RQ-11 Raven nebo menší. Nejspíš tam nebudou převážet ScanEagle. Operátoři UAV by nejspíš v průzkumném vozidle jet mohli, ovšem u VČ a jeho zástupce by to nejspíš už problém byl. Navíc tech průzkumných verzí nebo obecně speciálních verzí které budou umožňovat přepravu výsadku zase tolik nebude.

      • analytic
        17:38 23.04.2019

        Třeba v tom, že nejsme tak bohati, aby jsme si mohli dovolit do každé mechanizovaná čety zařadit další obrněné vozidlo byť v nebojové verzi, které ty potřebné vojáky na bojiště dopraví nebo taky v tom, že ta BVP porizujeme v r. 2020 a budou sloužit minimálně do poloviny 21. století.

        • Clanek
          08:07 24.04.2019

          Tohle se neda rozseknout jen takhle od stolu. Ono to klidne muze dopadnout tak, ze CR trvajic na svych pozadavcich nechtic sama sobe tak zuzi mozny vyber, ze to nebude CR, ale 1 nebo max 2 kandidati (dobre si vedomi, ze nemaji konkurenci) co si budou diktovat podminky. Aby pak ACR za 210 vozidel od monopolniho dodavatele (ve vztahu k tomu konkretnimu poptavanemu reseni) nezaplatila dokonce vice, nez na kolik by ji vyslo treba 210 vozidel v "nepozadovane konfiguraci" + treba dalsich 20 vozidel navic na prevoz vsech a vseho co se nevejde do 3+6 (vs 3+6+2). Kdyz si sam sobe hodne omezim manevrovaci prostor v trzni ekonomice fungujici firma si vzdy najde cestu toho (prirozene) vyuzit.

          Ve svetle toho se mi formulace pozadavku nelibi. Uprimne do toho mela ACR jit stylem preferenci, jasne se vymezit ze osadkova vez je to co preferuje, ze 3+8 je to co preferuje, a proto tomu dava takovou a takovou vahu v hodnoticich kriteriich, ale ani kandidaty s treba bezosadkovou vezi rovnou nevyloucit. At se kluci (v co nejvetsim poctu) predvedou a o zakazku poperou. Nekdo by mohl bodovat nizsi cenou, jinej vetsi blizkosti idealni konfiguraci, ale oba by si museli toho druheho (tretiho, ctvrteho...) hlidat. O tohle se ACR pripravuje.

          • Jirosi
            17:14 24.04.2019

            Ale dostane co chtěla, stejně jako u dalších zakázek...
            Výsledek pak bude, že ve vozidle reálně stejně budou jezdit v 3+6.. protože vozidlo nebude vyhovovat. Ale na papíru to bude, a v ceně zakázky to udělá pořádný průvan..

            Kdo čeká, že to dopadne jinak?

      • Jirosi
        19:03 23.04.2019

        Vy zastánci dronů v každém vozidle.
        Dívali jste se někdy na výkony těch dronů?
        To je jako bychom chtěli, aby v každém vozidle bylo místo o 155mm houfnici...

        • Scotty
          19:54 23.04.2019

          Jednalo by se nejspíš o malé průzkumné UAV pro potřeby systému C4ISTAR a určitě nabude jeden v každém vozidle.

  • Jura99
    16:54 23.04.2019

    Favorizoval jsem si Pumu, je to prostě technologická špička, ač dosud chybí účelové varianty. Zdá se, že pro AČR je Puma mrtvá, ať žije Lynx :-)

    • Gibon
      17:35 23.04.2019

      A ked to budu opat Svedi? :-D

      • Jura99
        20:47 23.04.2019

        CV90 je dobry stroj, pokud by se montoval u nas, slo by o zajimave uzavreni kruhu, protoze svedske konstrukce obrnenych vozidel zacinaly na licencnim podvozku ČKD.

  • Jara
    15:29 23.04.2019

    Budoucnost rok 2025 armáda ČR hledá nový tank, ovšem jsme malá armáda a přesně víme co chceme poptali jsme všechny známe typy a následně jsme zjistili že ani jeden nevyhoví požadavku AČR na kanón 155 s dělenou municí, protože ji máme plné sklady, a tank u nás musí suplovat i houfnice na které nemáme .... MO trvá na svých požadavcích protože přesně ví co my potřebujeme a všichni ostatní jsou blbci

    • Jirosi
      15:33 23.04.2019

      Myslíš investici 25mld, protože máme ve skladech munice z hodnotou 2miliony...

  • Sanyo
    14:21 23.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    Hezky shrnuto ale mělo zde být připomenuto jak jednotlivé systémy dopadly při střelbách, protože si suverénně nejlépe vedla Puma. U ostatních osádkových typů možná platí "první vidím, první střílím" ale když nic netrefím, je mi tato vlastnost celkem k ničemu. A už Němci za druhé sv. v. přešli k systému "nemusím střílet první, ale jako první zasahuji".

    • technik
      14:41 23.04.2019

      Tak rozhodně je potřeba zmínit že při samotných střelbách střílela z pumy osádka vozidla tj vojáci kteří už něco odstrileli a jejich výcvik a zkušenosti se nedají srovnávat s továrními zaměstnanci jednotlivých výrobců.

      • Jirosi
        14:46 23.04.2019

        Jako, že zaměstnanci továrny co už 30.let vyrábí CV90 mají méně zkušeností než vojáci BW sloužící na Pumách 4 roky? Přitom BW jejich problémy ze stavem techniky jsou známé.

      • Jara
        15:02 23.04.2019

        Techniku snadno si můžete ověřit z vyjádření PSM že střílela jejich tovární posádka, ačkoliv šlo o stroj BW a byly přítomni i příslušníci BW.

        Palebna síla není jen o ráži a Puma potvrdila svojí nadvládu danou vysokými nároky BW na nově zaváděnou techniku

        • Jirosi
          15:26 23.04.2019

          Jestli pošlu někam jedno BVP, nebo 2. To není o vysokých nárocích, ale o o efektivitě.

      • Scotty
        15:39 23.04.2019

        Je ovšem opravdu pravda že Puma střílela tak výrazně lépe? Výsledky armádních testů nebyly nikdy zveřejněny. Jediné o co se opírá tohle tvrzení je vyjádření PSM a jeden pochybný článek. Opravdu myslíte že Lynx od Rheinmetallu se svou ověřenou věží Lance není chopen zastřílet podobě jako Puma?

        • Jara
          15:46 23.04.2019

          Ano věřím, Puma již prošla certifikací BW a její SŘP je tím perfektně odladěn, to je dle mého jeden z rozumných důvodů proč požadovat již zavedený stroj, který již prošel těmito náročnými a drahými integračními a certifikačními procesy, protože dle mého u AČR nejsou tyto procesy nastaveny .... jak je na tom s efektivností palby třeba náš pandur s jeho bushmasterem co?

          • Scotty
            16:29 23.04.2019

            Věž Lance se kterou byl Lynx na Libavé se dodává na vozidla Boxer dá se tady předpokládat že dokáže střílet poměrně přesně. Já nevěřím že byla Puma o tolik lepší. Hodilo by se znát reálné výsledky, ale bohužel ty nejsou k dispozici.

          • Nesher
            16:42 23.04.2019

            Věřit a vědět jsou dvě celkem rozdílné věci.
            Jinak, AČR nechce jen BVP, ale i další verze a na tento požadavek se (podle stejně "ověřených" zpráv jako jsou zprávy o zdrcující převaze Pumy ve střelbě) dívali pánové z PSM ve Vyškově už před dvěma roky dosti skepticky. Prý se vyjádřili v tom smyslu, že to snad půjde, ale v konstrukci se s jinou verzí než BVP nepočítalo, BW to nemá a asi ani nebude chtít a k čemu nám to vůbec bude?
            Vím, že se budu opakovat, ale Puma je jednoúčelová platforma, navržená a vyladěná přesně dle požadavků BW a jakmile chce potencionální zákazník jen trochu něco jiného než má BW, tak je to problém.
            A právě kvůli tomuto "omezení" přišel jeden z tvůrců Pumy (Rheinmetall) s mnohem univerzálnější platformou.

          • Jirosi
            16:53 23.04.2019

            Nesher: "Vím, že se budu opakovat, ale Puma je jednoúčelová platforma, navržená a vyladěná přesně dle požadavků BW a jakmile chce potencionální zákazník jen trochu něco jiného než má BW, tak je to problém."

            Jasně, je to zbraň pro válku... Cílem je ji vyhrát. Pokud si kupujete zbraň za jiným účelem je to špatně.

          • Nesher
            17:00 23.04.2019

            Jirosi
            Kdežto to ostatní jsou žebřiňáky? Tak to se potom divím, že si je někdo vůbec koupil.
            Navíc, pointa mého příspěvku byla o něčem jiném, AČR nechce jen zbraň, ale víceúčelovou platformu, což PUMA prostě neumí. Ta umí jen tu zbraň.

          • Jirosi
            17:10 23.04.2019

            Nesher: Ano, požaduje víceúčelovou platformu.
            Hlavní cíl je ochránit vojáky(vozidlo) na bojišti, vést bojové operace. Vše ostatní je vždy druhotné.
            Pokud nedokážete, zbytek je vám k ničemu.

      • carramba66
        16:00 23.04.2019
        Oblíbený příspěvek

        Mýlíte se, při testech na Libavé nejezdili s vozidlem Puma vojáci Bundeswehru, ale zaměstnanci společnosti PSM. Tento omyl vznikl tím, že šlo o vozidlo z výzbroje Bundeswehru a část médií to automaticky vztáhla i na posádku.

  • Jiří Vojáček
    14:09 23.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    Dovolím si upozornit na jednu výhodu osádkové věže, ta má zpravidla o dost větší věnec, proto lze BVP s osádkovou věží snadněji osadit věžemi s kanóny větších (i tankových) ráží, u kterých je větší věnec zárukou větší stability vozidla při střelbě.

    Problém je v tom, že tuto výhodu osádkové věže v tendru nikdo z ministerstva nezmínil, že prostě řekli "chceme osádkovou věž" a tím vyřadili polovinu účastníků, o kterých donedávna tvrdili, že podmínky výběrového řízení splňují.

    • Slavoslav
      14:24 23.04.2019

      vacsi veniec veze nema so stabilitou vozidla nic spolocne. Bud to ulozenie veze vydrzi, alebo nie no spatna sila prenasana na podvozok je ta ista

      a vacsi veniec pri takto velkych kalibroch nema ani tak vyhodu v pevnosti uchytenia veze ako tak v priestore ktory poskytuje pre zaklz a zaverovy mechanizmus kedze tieto zasahuju spravidla do korby

      • carramba66
        15:57 23.04.2019
        Oblíbený příspěvek

        Dobrý muži, šířka věnce věže je při střelbě kanónem velké ráže naprosto zásadní - a to zejména při střelbě mimo osu vozidla. Zpětný ráz, který se přes konstrukci věže přenáší na podvozek se mnohem snáze vstřebá, pokud má věž dostatečně široké uložení. Jde o jednu ze známých konstant tankového boje, vycházející z prosté fyziky.

        • Slavoslav
          16:31 23.04.2019

          Tak tú fyziku si rád nechám vysvetliť :)

          A nie, nemáš pravdu. Raz prenesieš na podvozok určitú silu a v určitom smere a je úplne jedno aká veľká bola styčná plocha na prenos. Tá má vplyv na zaťaženie a namáhanie uloženia no nie stabilitu vozidla.

          • Jura99
            16:49 23.04.2019

            Samozřejmě se pleteš. Větší průměr věnce přenáší zpětný ráz na větší plochu podvozku, takže jej podvozek snáze ustojí. Proto tomu si představ zpětný ráz soustředěný na velmi malou plochu, pak se buď urve uložení nebo se podvozek překotí :-). Pokud se neurve ani nepřekotí, rozhodně to s ním slušně zakýve, což má vliv třeba na přesnost.

          • carramba66
            16:55 23.04.2019

            Tak já to zjednoduším na level "pro debily", abyste to pochopil i vy:
            Podvozek (to je ta část dole) má nahoře díru. Tou dírou se na podvozek montuje věž. Ta věž musí mít dole takový kruh, kterému se říká věnec a ten je stejně velký jako ta díra v podvozku. Když ve věži sedí lidé, je potřeba, aby byl věnec dostatečně široký na to, aby se tam vešli, jinak by věž musela čouhat nad podvozek ve výšce lidské postavy, což není úplně ideální. A teď pozor, prosím vnímat nad obvyklou úroveň, bude následovat ta složitá část.
            Kanón, který namontovali do té věže, má tzv. zákluz. Zákluz je, když se při střelbě závěr (to je ta ocelová věc na konci, ve které se děje to "BUM") pohne ve věži směrem opačným ke směru palby. Výkonný kanón = větší zákluz. Pokud chcete použít tankový (nebo obecně výkonný) kanón ve věži pro BVP, je lepší, když vyberete nějaké BVP s věží pro osádku, protože ta bude mít vždycky větší věnec, než věž bez osádky.

            A proč chcete pro BVP s tankovým kanónem velkou věž s velkým věncem? Protože když se kanón při střelbě pohybuje vzad, musí k tomu mít prostor. Když máte velkou věž s velkým věncem, kanón se může ve věži více pohybovat, může mít větší zákluz a tedy větší výkon. Že se pak při střelbě příčný pohyb lépe přenáší větším než menším kruhem a nehrozí tedy přetržení kabelů, zaseknutí pohonu nebo převrácení vozidla, to už ať vám vysvětlí někdo jiný.

            Mě jaksi dělá potíž na váš level pochopení sestoupit.

          • Jirosi
            17:22 23.04.2019

            carramba66: Průměr věnce věže je dán velikostí střechy a volbou zákazníka.
            Menší = levnější. Není jediný důvod proč by bezosádková věž nemohla mít velký průměr.
            Spíše máš problém v tom, že při elevaci se ti skrze střechu nemůže zapustit do vozidla a musíš jen vysunout nad střechu. Tedy zvyšuješ těžiště, zvětšuješ klopné momenty od výstřelu.

          • Slavoslav
            17:47 23.04.2019

            Jura99

            mozem sa opytat na vzdelanie? lebo to co pises je kravina. Z ulozenia veze sa prenasa spatny raz na korbu a tam posobi vzdy na cely podvozok kedze ta pancierovana korba ti je pomerne tuha vec. Takze ak ulozenie vydrzi co som hore spominal podvozok je na tom uplne rovnako ci ma priemer 1000, alebo 2000 mm

            carramba66

            zjednodusim to na level pre debily, aby si to pochopil aj ty a dovolim si citovat z mojej prvej reakcie

            "nema ani tak vyhodu v pevnosti uchytenia veze ako tak v priestore ktory poskytuje pre zaklz a zaverovy mechanizmus kedze tieto zasahuju spravidla do korby"

            co myslis co tym chcel basnik povedat? sice mas pravdu, ale nepriamo. Ten rozmer je dolezity z hladiska zastavby samotneho velkeho kanona a nie kvoli stabilite kde su technologie ktore umoznuju ten spatny raz pohltit bez enromnych sil aj na kratsej drahe.

          • Jura99
            20:44 23.04.2019

            Slavo: mam zakladni skolu, ale tlakovou silu jsme tam brali :-). Pravdu bys mozna mel, pokud by podvozek nebyl odpruzeny. Odpruzeny podvozek jinak rozkyve bodove zatizeni tlakem a jinak plosne zatizeni tou samou tlakovou silou. Tlakova sila se pres vetsi prstenec rovnomerneji prenese do podvozku.

          • Slavoslav
            21:43 23.04.2019

            Jura99

            tak snad si to dotiahol aj dalej :)

            Ono to bola otazka len pre zaujimavost i ked teraz ked na to pozeram vyznelo to pekne ofenzivne, sorry. No presne pre tento sposob chapania som reagoval na carrambov prispevok pretoze k tomuto bude to hranie s rozmermi vacsinu ludi zvadzat.

            A nie. Ziadny rovnomerny rozklad, to si pleties s bodovym vs plosnym zatazenim konstrukcie (co bude v tomto pripade korba, aby nedoslo k jej deformacii v mieste ulozenia no pre podvozok a jej rozkyvanie je to nepodstatne), ale to by si mal tak na strojarskej si stavebnej strednej ci ucilisti nie na zakladnej. Sila bude posobit v tazisku sily a ak mas kanon symetricky umiestneny voci rovine prechadzajucej osou otacania tak to bude rovnake pre velky ci maly prstenec = presne v tej istej rovine. Z hladiska podvozku a jeho "rozkyvania" to bude jedno aky tam bude priemer.

          • Jura99
            08:04 24.04.2019

            Slavo: začínám připouštět, že máš pravdu :-). Bude to platit, pokud porovnáváme věže se sice různě velkými věnci, ale s osou otáčení umístěné ve stejném místě podvozku a pokud bude spojení věže na podvozek a strop podvozku neomezeně (resp. dostatečně) tuhý, pak by skutečně neměla mít velikost věnce vliv. Samozřejmě když zanedbám fakt, že při tankovém kanonu, o kterém píše carramba, by malý věnec nejspíš nevyhověl, případně potřeboval masivnější uložení ve stropě podvozku a narostla by o něco hmotnost stroje, protože stále neopouštím názor, že větší průměr věnce = větší plocha na kterou působí síly, jež se přenášejí do podvozku a kde je větší plocha, snese působení sil slabší materiál.

          • Slavoslav
            08:27 24.04.2019

            Jura99

            ja viem, ze mam :)

            S tym zvyskom ohladom vacsej plochy, a mensieho namahania ulozenia s tym suhlasim len to sa bavime o ulozeni. A preto som hned v prvom prispevku vymedzil, ze ak to ulozenie veze vydrzi.

            Ale so zmenou sily prenasanej na podvozok a jeho rozkyvanim to nema nic spolocne ak nemas korbu o tuhosti MB1000 :)

          • carramba66
            08:34 24.04.2019

            STO LET se montují tanky s co možná největším věncem věže, protože každý tankový konstruktér ví, že mu to umožní zabudovat větší věž s větším zákluzem kanónu a že při střelbě příčně od osy vozidla dává větší věnec větší stabilitu. Pak přijdete vy a Christiemu, Renaultovi, Surinovi, Henschelovi, Wiebickému, Porschemu, Morozovovi a Koškinovi vysvětlíte, že to dělali špatně. Já vám za to děkuji, věřím, že se všichni rádi poučili.

            A jestli mohu poprosit, netykejte mi, husy jsme spolu nepásli a s lidmi s vaší úrovní znalostí si netykám.

          • Slavoslav
            09:23 24.04.2019

            carramba66

            na nete tykam kazdemu, co byva casto nepisanym pravidlom pri anonymnych diskusiach, ale ked chcete pri Vas urobim vynimku.

            A skusim po lopate. Ano ja viem, ze vacsi veniec je pre montaz velkeho kanona potrebny. Sam som to napisal hned v prvej reakcii spolu so zdovodnenim ktore ste ako nejaky chytrak objavne zopakovali v reakcii na mna prispevok.

            Jedine na co som reagoval, ze velkost venca priamo nema vplyv na stabilitu podvozku, ale tato velkost je definovana zastavbovymi parametrami kanona kde cuduj sa svete patri aj zaklz. A kedze som vedel ako ten Vas prvy prispevok pochopia niektory ludia (plocha na ktoru sa prenasa sila, vid priklad z reakcii) rozviedol som to.

            A ze reagujete ako jesitny debil ktoremu rozsliapali babovku nie je moj problem, ale Vasa vizitka. Vedomosti mozno mate, ale schopnost spracovat text postradate.

          • Slavoslav
            09:26 24.04.2019

            carramba66

            "Když ve věži sedí lidé, je potřeba, aby byl věnec dostatečně široký na to, aby se tam vešli, jinak by věž musela čouhat nad podvozek ve výšce lidské postavy"

            Aby som nezabudol, skutocne validny argument pre bezosadkovu vez ...

    • Jirosi
      14:36 23.04.2019

      Uvidíme, třeba se někdo odvolá a budeme tam kde vždy.

      • Jara
        15:03 23.04.2019

        Psm už to připravuje ;))

        • Scotty
          15:47 23.04.2019

          PSM nemá žádný důvod se odvolávat, vždyť se do soutěže ještě ani nepřihlásila. Těžko může zpochybnit požadavky armády zvlášť když je stejný požadavek vyřadil v Austrálii.
          Nechápu co by případnou stížností chtěli dosáhnout. Změnu základních požadavků armády?

          • Jara
            16:10 23.04.2019

            Scotty a jaké specialisty armáda požaduje a kolik ??? Nevíte já nevím u AČR nevědí na MO ani netuší, ale hlavně vědí že v každém bvp budou sedět min dva!

            Jak to řeší jinde nestačí pro tento přesun podpůrných sil mnohem levnější OT ??? Stačí že ve světě běžné, plus třeba jedno nouzové místo přímo v Bvp.

            Na MO nevědí nic struktura AČR je k smíchu a debilové rozhodují o velkých zakázkách, to je to co mi vadí

          • Scotty
            16:46 23.04.2019

            /struktura AČR je k smíchu a debilové rozhodují o velkých zakázkách/
            Považujete generála Opatu za debila? Při předání podmínek tendru jasně řekl ze si za požadavky armáda stojí.
            Pokud přikoupíte další OT celkové částka vzroste. Jak jsem psal níž už 210 se některým zdá zbytečně moc, nedovedu si představit že by přišli s požadavkem na další.
            U 41.mpr se testuje nový systém MBK 2 a některé jejich Pandury jsou už osazeny osmi vojáky.

          • Nesher
            16:50 23.04.2019

            Jara
            Velitel čety, zástupce velitele čety. Do budoucna (ta platforma tu bude jezdit min. 25 let, takže to, že dnes AČR něco nemá není argument) operátor/ři dronu, obsluha PTŘS (tendr na nové PTŘS se připravuje) a bůhví co nám budoucnost přinese.
            Puma je dělaná přesně na míru současnému BW, AČR nikdy nebude BW, nemá na to lidi a ani peníze. Takže těch 3+8 je jistý kompromis, který AČR umožní fungovat aniž by musela navyšovat počet vozidel v četě, protože na to jaksi nejsou zdroje.

          • otecko
            16:59 23.04.2019
          • tomas.kotnour
            17:12 23.04.2019

            @Jara
            Už teď jezdí některé Pandury v 3+8, takže vojáci moc dobře vědí...

          • Jirosi
            17:26 23.04.2019

            "obsluha PTŘS (tendr na nové PTŘS se připravuje)"

            Tohle asi mluví za vše. Pokud se naše armáda teprve připravuje na zavedení...

            Scotty:"Považujete generála Opatu za debila? Při předání podmínek tendru jasně řekl ze si za požadavky armáda stojí."

            Ok, ale proč to neřekla před rokem mohli tu soutěžit 4. výrobci BPV 3+8 místo jednoho.

          • Scotty
            17:47 23.04.2019

            Jirosi
            Počkejte na to co výrobci reálně nabídnou. Lynx KF41, ASCOD 2 i CV90 Mk.4 můžou podmínky splnit.

          • Nesher
            19:20 23.04.2019

            Jirosi
            To už je vážně jak v mateřské školce. A ráčil si si všimnout, že do nedávna měla do nedávna armáda problémy s tím jak vůbec přežít a na akvizice nových systémů prostě nebyly peníze? Prostě nelze dělat vše najednou.

  • JP--
    14:07 23.04.2019

    Chápu, že chtějí direct vision, ale to se dá řešit periskopem. Jenom pro pobavení co je základními podmínkami Australského Land 400 phase 3

    Essential technical requirements (Annex A to SOW and COT clause
    3.6.1):
    – May exclude if not:
    • Tracked vehicle
    • C-17 & LHD transportability
    • Carrying six dismounts

    The Australian Army has explicitely expressed the preference for a manned turret and has stated that vehicles featuring unmanned turrets will most likely be unsuccessful.

    Takže to shrneme Australani pásy, musí se vejít do C-17 a výsadek 6 maníků a preference věže s osádkou. LHD asi u nás není potřeba :).

    U nás - pásy - A-400 - 8 maníků - věž s osádkou.

    Takže bude větší vozidlo s lehčím pancéřováním, který se zas pak bude ověšovat přídavným pancéřováním (čti přetíží se jako prase) viz pandur, když se měl poslat někam do ostrýho nasazení. Nemůže se naše slavný ministerstvo naučit opisovat a prost přebrat většinu výběrek ctrl c, ctrl v, někde kde mají alespoň trochu zájem to dělat normálně?

    • Jirosi
      14:20 23.04.2019

      U státu velikosti Austrálie leteckou přepravu chápu.
      Ale co dělá v požadavku MO ne, kolikrát někam letěla naše BVP?

    • Scotty
      15:51 23.04.2019

      Požadavek na přepravitelnost v A-400M nebyl (nejspíš) uveden v těch nepřekročitelných požadavcích které výrobci dostali před měsícem.
      V případě BVP by měla bohatě stačit přepravitelnost v C-17.

  • Kusa
    14:03 23.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    ''Nic na tom však nemění, že vysunutý velitel má nejlepší smyslový kontakt s okolím, má nejlepší přehled o tom, co se děje kolem vozidla, je schopen okamžitě reagovat na podněty z okolí a umí rychle a intuitivně zkoumat okolí pomocí dalekohledu nebo jiného optického přístroje.''
    A dokáže rychle ztratit hlavu (doslova) , když si ho vyhlídne odstřelovač.

  • Smirnov
    14:03 23.04.2019

    Dobře nelze říct, které řešení je nejlepší. Teď ještě prokázat, že překvapující kriteria nebyly zvoleny někomu na míru.

  • Jara
    13:27 23.04.2019

    Tak je předně vidět že kompetentních lidí na MO a u AČR je opravdu mnoho..... tradice nesmyslných požadavků pokračuje.... už našli ten hybrid chinoku a Apache u tendru pro letectvo??
    Teď zas nutně potřebujeme tank s autobusem v jednom... asi jsme jediná armáda světa co potřebuje specialisty dopravit na bojiště ach jo

    • Scotty
      15:56 23.04.2019

      Co je podle vás ten nesmyslný požadavek?
      Pokud by armáda chtěla další BVP pro přepravu specialistů dostala by se naprosto mimo naše finanční možnosti. Už teď kritizují někteří politici počet 210 BVP jako přehnaný.

  • Jirosi
    13:17 23.04.2019

    Základem je přestat uvažovat jako v 70-80.letech.

    MO požaduje nová BVP...
    5 členů osádky
    6 členů výsadku

    IFV variant má být 125 ks. 750 mužů výsadku a 250 specialistů....
    Vážně má armáda vy výzbroji tolik speciální techniky?

    • Jara
      13:33 23.04.2019

      Jirosi u AČR zřejmě považujeme za speciální techniku BREN ....mnohé by to vysvětlilo:))

    • Jirosi
      14:40 23.04.2019

      Pokud to někomu nedošlo, tak těch 125 je jen část z 210.
      Zbývá dalších 85 vozidel, ve kterých by mohlo být dalších 510+170 míst. Ano nezachovají se všechny ale...

    • Scotty
      16:06 23.04.2019

      Nové BVP se pořizují na minimálně dalších 30 let a tech specialistů bude určitě přibývat. Můžou to být operátoři přezkumného/sebevražedného dronu nebo naopak voják určený pro boj s drony, specialisté ISR, vojáci s PTRK nebo MANPAD možností je hodně.

  • kazd
    13:17 23.04.2019

    Udelat z typu veze a pozadavku na 2 mista pro specialisty k.o. kriterium souteze... plne odpovida historicky overene neschopnosti ACR a MO cokoli vysoutezit. K.O. kriteria muzou byt v soutezi tak dve nebo tri (napr. Dodavatel rusko, podil naseho prumyslu..). Vse ostatni melo vzejit z realneho testovani (nikoli ukazek co probehly pred dvema lety) a soutezniho dialogu s dodavateli. Ze by ACR mela nejake know how proc osadkovou vez a proc 6+2... tomu tady snad nikdo neveri

    • Jara
      13:32 23.04.2019

      Lépe to napsat nejde!

    • Scotty
      16:09 23.04.2019

      Je vědět ze o tom opravdu mnoho nevíte. Požadavek na 3+8 je zdůvodněn dostatečně, navíc tento požadavek měla armáda od začátku.

      • Jirosi
        16:46 23.04.2019

        Pokud to tak je, pak měla ale oslovit výrobce vozidel 3+8.
        Což opět neudělali. Jestli je to záměr nebo náhoda ať si každý určí sám.

        • Scotty
          16:53 23.04.2019

          To že armáda oslivila i výrobce Pumy přece není nic špatného. Nechali si předvést čtyři různé BVP a poté stanovili své požadavky. To že je PSM není schopné splnit přeci není problém armády nebo MO.
          Ostatně na začátku příštího měsíce mají výrobci předat své nabídky. Uvidíme jak se k tomu jednotlivý výrobci postaví.

        • Jirosi
          18:35 23.04.2019

          Mícháš více věcí dohromady.
          Základním předpokladem je, že MO oslovilo výrobce. Ti teprve reagují... MO si tedy vybralo výrobce nevhodné techniky samo. Nikdo ho nenutil(Snad :)).

        • Scotty
          20:04 23.04.2019

          Jirosi
          Armáda oslovila čtyři výrobce a předala jim své požadavky. Teď mají čas na zvážení zda do tendru půjdou nebo ne. Pokud PSM nebo kdokoli jiný nebude schopný splnit požadavky prostě nepodá svojí nabídku.

  • Gibon
    12:30 23.04.2019

    Je plne legitimne, ze sa AČR rozhodla pre osadkovu vez.

    Pravdepodobnost zasahu ciela.
    http://www.palba.cz/album/disp...

    Nazor nech uz si dalej kazdy urobi sam.

    • stirling
      13:05 23.04.2019

      No obrázek pěkný ale přece tohle nelze zobecňovat, když postavím vedle sebe lynx a např. cv90 tak lynx ma po strop věže cv90 jen korbu... asi by to chtělo jestli je taková statistika kalkulovat přímo s konkrétní vejškou v metrech a tam by u některých typů bylo asi jedno jestli maj osádkovou nebo bez protože i většinu korby mají v té nebezpečné zóně.

      • Gibon
        13:33 23.04.2019

        Mas tam kotu 1m.
        Od toho si vies odvodit dalsie veci.
        Cim nizsie bude posadka sediet, tym lepsie. To je proste fakt.

        • stirling
          13:48 23.04.2019

          No jestli je to fakt tak se to opírá o nějakou statistiku z nějakých konfliktů a to by mě zajímalo, jestli je to podloženo statistikou a jakou nebo jen něčím odhadem. Mám totiž pocit, že se jedná o "neznámou statistiku" zásahu kanonu do jiného tanku podobné velikosti, takže tohle roubovat na bvp a ještě zobecňovat na věž je úplně mimo, když některý typ končí včetně osádkové věže tam kde jinému končí teprve korba.... logicky pak při předpokladu stejné ochrany má posádka naprosto stejnou šanci přežít v osádkové věži menšího typu jako v trupu většího....

        • Jirosi
          13:57 23.04.2019

          Ono je to složitější, čím níž posadíš posádku, tím bude výsledné vozidlo mít:
          -menší světlou výšku => horší průchodnost terénem...
          -horší přehled na bojišti (dnes se dá vyřešit dronem)

          • CerVus
            14:48 23.04.2019

            Ale pokud zvolíš příliš velkou světlou výšku, tak ti budou dělat kotrmelce jako Pandur.

          • Jirosi
            15:25 23.04.2019

            Tuhost odpružení, tlumení vs světlá výška..

          • Gibon
            17:12 23.04.2019

            Vozidla BMP1/2 maju zlu prechodnost terenom?
            To su mi veci... ;-)

  • Míša
    10:47 23.04.2019

    Myslím si, že vyhrál místní obyčej-úplatek. Vyřadit Pumu lze asi jedinou formou, zvolit absurdní parametr, věž s osádkou. Doufám, že spousta vojáků si rozmyslí, jestli v této armádě sloužit a raději nezvolit sousední Bundeswehr, který si své občany chce chránit, za podmínek vyšších odměn.

    • dexnom
      11:30 23.04.2019

      jak jako nezvolit Bundeswehr? jakoze emigrovat, po x letech pozadat o obcanstvi a vstoupit do armady? jestli to ma byt odkaz na to ze se psalo ze berou z EU tak to uz Nemci dementovali, ze to je fama.
      jinak Bundeswehr ma svy problemy....mraky nepojizdnych tanku a uzemnenych letadel, podfinancovany vycvik atd

    • CerVus
      14:46 23.04.2019

      Hloupost. Puma tahala za kratší konec provazu od začátku. Je nejdražší, dělá se v jediné verzi a jen těžko by se z ní dělalo vozidlo palebné podpory jelikož má vyosenou věž.

      • Míša
        17:23 23.04.2019

        Střelby prokázali schopnosti Pumy, hmotnost a ochrana osádky také, zbyla nám jediná nevýhoda-cena. Ovšem pokud si výhody český voják nezaslouží, je pak na každém, jestli se chce podílet na ochraně takového státu.

  • Rase
    10:37 23.04.2019

    Osobně si myslím, že problémem v našem tendru není ani tak osádková / bezosádková věž, ale spíš požadavek na ona další dvě místa. Přeci jen co je možné u OT (i KBVP Pandur) se už mnohem hůř kombinuje s masivní balistickou ochranou, která je nezbytná u pásových BVP, které jsou blíže nepříteli (MO si to uvědomuje a požaduje pořádnou ochranu). Obecně, čím větší výsadek, tím musí být vozidlo větší, nést víc balistické ochrany a tedy potřebuje silnější motor i převodovku. Výsledkem pak jsou obří krabice.

    Co se týče Pumy, tak osobně si myslím, že pokud by byl upraven interiér, zvládla by osádkovou věž, nebo další dva členy osádky. Ale pouze jedno nebo druhé, ne oboje. Přeci jen pod její bezosádkovou věží nikdo nesedí a je tam uložená elektronika a podobné věci (ty by bylo potřeba někam přesunout). Dvě místa by se pod věž vlezla, osobně si myslím že i věnec věže by se rovněž dal osadit. Hodně by ale asi záleželo na přesné definici co je osádková věž a co už ne. Nevím, jak moc je tenhle půdorys přesný, ale takhle by měla vypadat Puma:

    http://www.palba.cz/album/albu...

    • Rase
      10:52 23.04.2019

      Pro představu, tak nové americké NGCV (OMFV) má být řešeno takto (viz obrázek) tedy 2+6

      http://www.palba.cz/album/albu...

      • Tecka
        11:20 23.04.2019

        No właśnie...gorący temat, jak zjeść ciastko i mieć ciastko.. zastanawia mnie ja amerykanie sobie poradzą w układzie 2x6 ,z awariami systemu wieżowego i potencjalną obsluga manualną? W końcu projektują zdublowane ,podobnie jak u nas. будем жить, увидим ... ;))

    • PavolR
      10:58 23.04.2019

      Elektroniku nie je veľmi kam dávať a bude jej už iba stále viac a viac (čiže jej účelové sťahovanie v dlhodobejšom horizonte aj tak nič nevyrieši). Aj v novších CV90 už zaberá jedno miesto na sedenie.

      • Rase
        12:09 23.04.2019

        najednou se zdá, že problém se splněním požadavku na osádkovou věž + osm lidí výsadku, nebude mít jen Puma, ale i CV90 a Ascod. Jediný kdo je v pohodě je Lynx KF41. CV90 a Ascod se ale asi dá nějak ošulit

        • Gibon
          12:35 23.04.2019

          A zaroven Lynx KF41 ale nie je prepravitelny A400M.
          Tiez poziadavka z tendra pokial viem.

          • stirling
            12:57 23.04.2019

            Jestli to tam zůstalo tak to není určitě mezi těma nepřekročitelnýma požadavkama jako je právě 3+8 a osádková věž, takže mu to maximálně ubere nějaké body, ale ostatní pokud nesplní ty zásadní to rovnou vyřadí což by také nebylo dobré. Hlavně ať opravdu vybere a ne zvolit "blbosti", aby zůstal jen jeden.
            Teď jak je to stanovené tak vidím lynx jako favorita a asi by to nemuselo byt špatné..

          • Gibon
            13:26 23.04.2019

            Stirling:
            Lynx ma dve nevyhody. Nezavedeny v inej armade a je to stodola.
            No veza Lance 2.0 je smakovka. Mat moznost viest ako PTRS, tak aj PLRS bude na bojisku velkou vyhodou.
            Len ta velkost a z toho vyplyvajuca pravdepodobnost zasahu.

            Teraz budem spekulovat, ale kedze vez Lance je mozne obsluhovat v oboch rezimoch, tak by mozno slo mat posadku umiestnenu co najnizsie a zaroven mat moznost vyliest na vez a rozhliadnut sa. Ak je to teda take dolezite.

          • stirling
            13:56 23.04.2019

            ano, Lance 2 vypadá super a to je i hlavní důvod proč pro mě je lynx favorit.

          • stirling
            14:16 23.04.2019

            Lynx je mohutný, ale ohledně vejšky to není taková hrůza viz srovnání na čt:
            https://ct24.ceskatelevize.cz/...
            hned první video, kde jsou vedle sebe namalované. Jedinej kdo je opravdu pěkná placka je cv90.

          • Luky
            14:16 23.04.2019

            Že není Lynx ještě nikde zaveden není taková nevýhoda - i když jsou v něm zapracované moderní trendy, konstrukčně vychází z osvědčeného a konzervativního typu.
            Spousta lidí by určitě chtěla Namer, protože je z Izraele...přitom KF41 není zas o tolik větší (je dokonce užší o 30cm myslím)

          • Luky
            14:26 23.04.2019

            Nejblbějc vypadá ASCOD, natož ještě v té opancéřovanější podobě...jak tank ze začátku druhý světový :)
            Esteticky.

        • CerVus
          14:50 23.04.2019

          Ale Lynx není zavedená a ověřená platforma a existuje také v jediné variantě, takže to taky nemá nijak zvlášť snadné. Navíc je to neuvěřitelně velká mrcha. Raději sedět v cv90 než v Lynxu.

          • Luky
            14:59 23.04.2019

            Dobře, ale ty další varianty alespoň existují v návrhu. Pokud jsou ty návrhy ještě trochu živé, je to jen dobře. Alespoň se dá lecos doupravit na míru.
            Rizikovost projektů je daná spíš koncepcemi.
            F-35 je koncepčně nový, slučuje protichůdné požadavky mnoha skupin. Proto byl od počátku rizikovější ve smyslu výsledku, kterého se ale podařilo dosáhnout za cenu extrémních nákladů (nebylo velké riziko, že by nebyly peníze)
            GripenE rozvíjí osvědčenou konstrukci, není rizikový, Švéfové navíc konstrukce dotahují.
            Puma - revoluční koncepce, riziko provozních nákladů.
            Lynx - v čem spočívá to nebezpečí. Jako že by Němci najednou zapomněli dělat pásy nebo motory?

          • Jirosi
            15:03 23.04.2019

            "F-35 je koncepčně nový, slučuje protichůdné požadavky mnoha skupin. Proto byl od počátku rizikovější ve smyslu výsledku, kterého se ale podařilo dosáhnout za cenu extrémních nákladů (nebylo velké riziko, že by nebyly peníze)"

            Jak už se tu několikrát dokazovalo... Cena za všechny 3 verze je jen o něco dražší než co stál vývoj F-16a/b. Ale proč se stále neopakovat.

          • CerVus
            15:09 23.04.2019

            (Proč tu sakra nejde reagovat na předchozí posty? - příšerný tenhle nový vzhled)

            Luky: Jenže ja vidím problém Lynxu hlavně v tom, že stejně jako bohatí Saudi zaplatili vývoj F-18SA, tak chudá ČR by stejně platila vývoj těch dalších variant přičemž by jich následně koupila jen pár desítek. To už je opravdu lepší sáhnout po Ascodu, který má všechny varianty připravené od předchozích kupců. On to podle mě stejně vyhraje. CV90 dojede na to, že se vláda nechce vázat na Švédy, na to, že offsetové programy na Gripeny stály za prd a že nám je i na podruhé dali za hodně vysokou cenu. Ascod navíc splňuje všechny podmínky a k nim se nabízí i kanovové verze. Jen to je holt neuvěřitelně šeredný stroj.

          • Luky
            15:10 23.04.2019

            "jen o něco dražší" :D
            Dokázalo tak akorát prd. Co to stálo doopravdy ví jen vyvolenej Amík z LM a dva lidi z kongresu. Ostatní jsou pohádky pro veřejnost. Oni umí kouzlit s číslama jako nikdo (NIKDO doopravdy ani neví kolik tiskne jejich rezervní banka).
            Takže technicky - předpokládám, že nechceš popřít vývojové složitosti F-35 dané zadáním?

          • Luky
            15:15 23.04.2019

            Tak já předpokládám, že cenová kritéria (náklady na další verze), bude řešit už ten současný tendr, takže nemůže vyhrát vyloženě drahé řešení. Navíc říkali, že cena je jedním ze základních kritérií.

            Teda leda že by všichni odstoupili a Lynxáci lišáci to napálili...

          • Jirosi
            15:21 23.04.2019

            Luky: "(NIKDO doopravdy ani neví kolik tiskne jejich rezervní banka)."

            Alespoň nelži... Fed tiskne jen na příkaz ministerstva financí. Ale chápu, že ty nechápeš ani základy ekonomie a fungování státu.

            CerVus:"To už je opravdu lepší sáhnout po Ascodu, který má všechny varianty připravené od předchozích kupců. "

            Tohle je taky stále opakované lež. Stejně jako nevyhovuje "PUMA" protože má ACR jiné požadavky než BW. Tak nevyhovují ani ty verze. ACR si chce udělat svoje, ne jen koupit.

          • CerVus
            15:28 23.04.2019

            Jiroši: Jasně, že si AČR bude chtít ta BVP přizpůsobit (jakkoli je to vzhledem k našim schopnostem a zkušenostem absurdní). Jenže je snazší změnit pár detailů na hotových variantách než z Pumy dělat třeba variantu na odsun raněných nebo pro verzi dělostřelecké pozorovatele. Pamatuj, že požadujeme nějakých 6 nebo 7 variant.

          • Luky
            15:31 23.04.2019

            Ty nelži Jirosi.
            Pokud kongres schválí, že FED může natisknout 1,5 bilionu pro sanaci a on pak podle AMERICKÝCH (ne Ruských) politiků na základě NEÚPLNÉHO auditu natiskne 16 nebo spíše dle amerických politiků i 26 biliónů $

          • Jirosi
            15:40 23.04.2019

            Luky nauč se jak funguje centrální banka. Pak ti dojde o čem mluvíš. Ale to chce mít trošku přehled.

            CerVus: Takhle by to dělal dobrý hospodář. Praxe v ACR je jiná viz pandur...
            Krom verze pro "ženisty", je to z většiny jen minimální předělaní.

          • Luky
            15:47 23.04.2019

            Já vím, jak má fungovat státní centrální banka a že takové banky jsou normálně pod přísnou kontrolou. Čili poddaní musí hrát podle pravidel - proto věřím, alespoň rámcově číslům za vývoj něčeho třeba v Česku, Německu nebo Švédsku.

          • Scotty
            16:22 23.04.2019

            Na stránkách Rheinmetallu je několik vizualizací dalších verzí Lynxu.
            https://www.rheinmetall-defenc...
            Navíc velitelská verze už existuje i ve skutečnosti, z ní by měla vycházet i zdravotnická verze.
            https://www.edrmagazine.eu/the...

    • Kichot
      11:52 23.04.2019

      Taky bych řekl, že problém je hlavně v požadavku počtu přepravovaných osob. Puma navíc stejně nemá ani další požadované verze. A tak nějak se traduje , že složitost německých zbraní přispěla k prohrané 2 sv. válce...

      • Rase
        12:07 23.04.2019

        složitost/ pověstná německá přepečlivost asi ano, ale to byl hlavně problém v uspěchanosti vývoje. Problém byla i roztříštěnost typů (z toho by se měli poučit i Rusové, viz tanky co provozují), kdyby dokázali ve velkém produkovat Pz IV, asi by to plně stačilo - vyráběly se až do konce války. Na druhou stranu, na nějaké velké počty tanků neměli ani materiál, palivo, osádky atd. i tak ale prý končili válku s víc tanky než když začala.

        • Kichot
          13:13 23.04.2019

          Souhlas je to sice OT. Hlavně nedostatek ropy a dalších surovin no a Áda tomu dodal korunu. Naštěstí pro nás

  • Sunet
    10:36 23.04.2019

    Děkuji za ucelený pohled na oba typy věží, s jejich nedostatky a přednostmi.
    Ještě bych uvítal i analýzu výsledku střeleb na Libavé, jsou-li k dispozici výsledky všech vozidel.

  • PavolR
    09:19 23.04.2019

    Nie je nevyhnutne pravda, že pri bezposádkových vežiach veliteľ vozidla stráca možnosť vlastného situačného povedomia, lebo korby modernejších konštrukcií, už vyslovene počítajúcich s použitím bezposádkových veží (Puma, T-15, ... ), disponujú aj poklopmi pre veliteľa.

    • Bernis
      10:29 23.04.2019

      S možností výhledu 360 stupňů?

      • PavolR
        10:41 23.04.2019

        Podľa toho, nakoľko sa vysúka von. ;-) Rozhodne omnoho lepšie, ako nemať takúto možnosť vôbec.

        • Gibon
          10:45 23.04.2019

          Tu moznost zachovali aj u tych nasich BVP-M.
          https://m.topky.sk/gl/513113/2...
          https://m.topky.sk/gl/513113/2...

          • dexnom
            11:35 23.04.2019

            u osadkove veze je mozne vest palbu s velitelem venku v tomhle konkretnim pripade co jsi postnul je to nemozne a neumim si to predstavit ..vysoukat se ven, rozhlidnout se, zalezt zpet...navic muze vylezt jen kdyz je vez v pochodove poloze...

          • Gibon
            12:01 23.04.2019

            Dexmon:
            Argument v clanku bol, ze sa velitel nemoze rozhliadnut pri bezosadkovej vezi.
            99 zo 100 velitelov BVP bude pocas utoku zalezenych vo vozidle.

          • Luky
            21:59 23.04.2019

            ale tady jde taky o přehled v situaci, která útoku předchází...

          • Gibon
            11:39 24.04.2019

            Luky: a tam ma velitel BVP-M s bezosadkovou vezou moznost vyliest von a rozhliadnut sa.
            Cize to nie je neriesitelne.
            Proste ten argument je viacmenej fabulacia. Stacilo ziadat poklop pre velitela.

    • Gibon
      10:39 23.04.2019

      Tam je toho viac.
      By ma zaujimal dovod, preco by bezosadkova vez mala byť poruchovejsia? Ako vyrobca sa rozhodne, toto je bezosadkova vez, tak dame poruchovejsie servopohony, cidla, kabelaz....

      Skoda slov...

      • Riiiederner
        21:34 23.04.2019

        Gibon ... Čím více "hejblátek" tím víc se jich může porouchat žeby ?

    • satai
      10:43 23.04.2019

      To je trochu jiný žánr.

      Ve věži máš jakýs takýs přehled non-stop. Z poklopu jen když vykoukneš (tedy nejspíš, když jsi přehled ztratil. Což je ta lepší varianta - víš, že nevíš. Když nevíš, že nevíš, tak je to horší. A poklop nepoužiješ).

      Navíc vykouknout znamená vystrčit hlavu ven mimo pancíř.