Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Vozidlo palebné podpory ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm; větší foto / DPO

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou možnosti náhrady? Česká armáda místo tanků T-72 zvažuje nákup nových nebo modernizovaných německých tanků Leopard 2 nebo nákup střední pásové platformy se 120mm kanónem. Ve hře je také generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72.

K 1. lednu 2018 armáda vlastnila 119 tanků T-72M1 a 30 modernizovaných T-72M4 CZ. Všechny tanky slouží u 73. tankového praporu, 7. mechanizované brigády. Vzhledem k omezené provozuschopnosti tanků T-72M4 CZ jimi byla na počátku roku 2018 plně vyzbrojena pouze 1. tanková rota (10 tanků), zatímco 2. a 3. rota obdržely reaktivované tanky T-72M1, kterými je v počtu 10 kusů vybavena také 1. tanková rota Aktivních záloh.

Podle modernizačního plánu Armády ČR, představeného v červnu náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou, armáda počítá s částečnou modernizací T-72M4 CZ, resp. jejich znovuzprovozněním tak, aby tanky bylo možné provozovat u profesionálních jednotek do roku 2026. Problém je, že systém řízení palby T-72M4 CZ využívá staré senzorové vybavení, které se již nevyrábí a nemůže tedy být při poruše vyměněno.

„Je to [ T-72M4 CZ - pozn. red.] problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby bude armáda schopná udržet tankové schopnosti do roku 2026, uvedl v červnu šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha. Podle Opaty musí do té doby politici rozhodnout, co s tankovým vojskem dál.

V Armádě ČR tak podle neoficiálních zpráv existují tři zvažované proudy rozvoje českého tankového vojska. Podle prosté logiky ani jiné cesty neexistují, tedy kromě možnosti zcela vyřadit tanky z výzbroje Armády ČR.

Zvažované varianty jsou:
+ generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72;
+ nákup nových nebo modernizovaných tanků Leopard 2;
+ nákup BVP se 120mm kanónem.

Nejčastěji se mluví o nákupu dvou praporů (2 × 30 ks) hlavních bojových tanků (MBT) nebo středních bojových vozidel se 120mm kanónem. Půjde tedy o šest rot po deseti tancích, s velitelským tankem v každé rotě.

Nicméně první úvahou je, že kolem roku 2025 dojde ke generální opravě a hloubkové modernizaci tanků T-72 tak, aby zůstaly ve výzbroji Armády ČR i ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2035 již bude k dispozici francouzsko-německý tank nové generace (náhrada za Leclerc a Leopard 2) a Armáda ČR se tak teoreticky může ve 30. letech po vyřazení T-72 připojit k tomuto projektu.


T-72M4 CZ

Druhou možností je nákup nových MBT. Hlavním problémem tohoto řešení je cena. Armáda ČR nekupuje jen vozidla, ale celý komplexní zbraňový systém, což si vyžádá značné finanční náklady nejen při nákupu, ale tak během dalších zhruba 30 let provozu. Celkové pořizovací a provozní náklady se zhruba dělí ‒ 25 % nákup samotných vozidel, 25 % výstavba provozního zázemí a 50 % provozní náklady (údržba, náhradní díly, palivo, munice, modernizace, atd.).

Jaké jsou ceny? Pro Armádu ČR je v současné době reálně dostupným MBT pouze německý Leopard 2 s jednotkovou cenou zhruba šest a sedm milionů euro (ale klidně i výše). Tedy při nákupu 60 nových tanků Leopard 2A7 Česká republika pouze za samotné tanky vynaloží 420 milionů euro (10,8 miliardy Kč), stejnou sumu za provozní zázemí a dalších 840 milionů euro během 30 let provozu (21,6 miliardy Kč).

Při rozložení plateb do více let Česká republika postupně zaplatí (během 30 let) za nákup a provoz 60 MBT Leopard 2 téměř 45 miliard Kč, tedy 1,5 miliardy ročně. Samozřejmě nejde o přesnou sumu, ale ukazuje, o jakých finančních nákladech musíme uvažovat.

Do této kalkulace jsme ještě nepočítali nutná podpůrná vozidla, jako těžká pásová odtahová a inženýrská vozidla nebo kamionové tahače s podvalníky pro transport tanků.

Nákup nových MBT má však více vrstev, nejen finanční. Pokud pomineme zahraničně politické hledisko (komu uděláme radost) a průmyslové (posílení českého průmyslu), tak je zde i takticko-technické hledisko. Konstrukce tanků Leopard 2 vychází ze 70. let minulého století a tank je určen především pro klasické studenoválečné frontové sražení s MBT protivníka, čemuž odpovídá i velká hmotnost tanku.

Německé tanky již nelze snadno modernizovat a přidávat nové systémy, jako jsou aktivní systémy ochrany (APS), protože již nyní jsou podvozky na samé hranici únosnosti a navíc většina mostů v Evropě je konstruována pro nosnost do 70 tun. Pokud Armáda ČR tanky nakoupí, musí nutně řešit jejich přepravu po silnici, ale také např. vybudovat stanici pro nakládání tanků na železniční vagony s vhodnou nosností.

Při nákupu nových MBT je problém, že v současné době na trhu neexistují kromě tanku Leopard 2 dostupné moderní tanky ‒ japonské tanky Type 10 nebo jihokorejské K2 Black Panther jsou z logistického hlediska mimo realitu. Dílčí řešení s velkou hmotností tanků Leopard 2 nabízí francouzsko-německý projekt hybridního tanku, kdy je na podvozek Leopard 2 umístěna lehčí věž z francouzského tanku Leclerc s nabíjecím automatem.


Leopard 2A6

Jednou z cest jak obejít velké pořizovací náklady je využít projekt tzv. evropské zbrojnice a získat repasované a modernizované tanky Leopard 2A7 EU. Jde de facto o pronájem tanků (podobně jako to funguje u stíhaček Gripen). Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb, má být 1 milion až 1,3 milionu euro ročně (25,8 milionů Kč). Při pronájmu 60 tanků na 10 let tak zaplatíme 15 miliardy Kč.

Klasické těžké tanky však mají pro armádu zásadní a nenahraditelnou výhodu ‒ posilují morálku bojujících vojáků. Ostatně izraelský brigádní generál Didi Ben Yoash v záloze prohlásil: „Slyšíte některé říkat, že tanky jsou zastaralé a nemohou bojovat na moderním bojišti. Ale řeči přestanou, jakmile začne nepřítel střílet. Pak všichni požadují tanky. Nikdo se nechce pohybovat před tankovou četou nebo praporem, který s ním bojuje.“

Třetí možností je akvizice středních pásových vozidel s kanónem ráže 120 mm. V případě Armády ČR by šlo o podvozek nového bojového vozidla pěchoty (BVP). Ostatně jak takový „střední tank“ může vypadat, ukázala firma GDELS (General Dynamics European Land Systems), když osadila podvozek ASCOD 42 věží Hitfact 120 mm. Toto vozidlo jsme mohli také vidět na Dnech NATO 2018.

Palebná síla BVP se 120mm kanónem, senzorové vybavení, stabilizátor kanónu nebo systém řízení palby jsou u BVP a tanku srovnatelné. Pochopitelně tank má mnohem větší balistickou odolnost, a to nejen proti protitankové munici všeho druhu, ale také proti dělostřelecké palbě nebo minám. Nejsilnější části čelního pancíře (typicky v úseku 60°) moderních MBT odolají i nejnovějším podkaliberním střelám, tedy přímému zásahu nepřátelského tanku.

Rozdíl v pancéřové ochraně poněkud stírají nejnovější APS, jako jsou izraelské Trophy nebo Iron Fist, které chrání spolehlivě tanky, BVP i lehčí vozidla před protitankovými řízenými střelami nebo proti municí protitankových granátometů.

BVP se 120mm kanónem má naopak zásadní výhodu v taktické a strategické mobilitě, nízkých nárocích na palivo a servis (nižší opotřebení), a také v nižších pořizovacích a provozních nákladech. Právě nižší pořizovací náklady mají být důvodem, proč Armáda ČR o této variantě uvažuje. Případný nákup BVP se 120mm kanónem však nebude součástí (ani jako opce) současného tendru na nákup BVP.

Představený ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm tak nemá přímo nic společného s uvažovanou náhradou českých T-72. Podle informací Armádních novin GDELS pouze ukazuje možnosti platformy ASCOD Armádě ČR. Ostatně je skoro jisté, že ten, kdo dodá české armádě BVP, dodá v budoucnu případně i BVP se 120mm kanónem.

GDELS vyvinul ASCOD 42 s věží Hitfact také kvůli zájmu Španělska, Rakouska nebo USA o podobná vozidla. Španělsko a Rakousko mají ve výzbroji právě tanky Leopard 2 a v současné době, díky výše zmíněné velké hmotnosti, zvažují nákup lehčích vozidel se 120mm kanónem.


ASCOD 42 s kanónem ráže 120 mm

Diskuze o tom, které řešení je pro Armádu CR nejlepší, je však bezpředmětná, pokud se nezamyslíme nad možným protivníkem, prostorem nasazení, nad propojením „tankových vozidel s dalšími systémy a schopnostmi Armády ČR, a zejména pokud nevypracujeme novou taktiku nasazení.

Pro evropské země v NATO existují dva strategické směry, a to západ-východ a západ-jihovýchod. Pokud pomineme bizarní a nebezpečné představy o tom, že ochranu ČR lze vojenskými prostředky řešit jen uvnitř zeměpisné hranice ČR, tak lze s jistotou říci, že v prvních týdnech a měsících rozsáhlejšího konfliktu budou jednotky české armády bojovat stovky, ne-li tisíce kilometrů od českého území, s velkou pravděpodobností v zastavěném prostředí.

Armáda ČR proto musí vypracovat taktiku nasazení těžkých bojových vozidel v městském prostředí, kde tyto vozidla budou podporovat pěchotu čistící budovu po budově. Tomu odpovídá i předpokládaný typ, směr i úroveň ohrožení vozidel.

Dále je nutno zvážit koncept průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), de facto středních obrněných brigád. RSG má dominovat díky „nahuštěné palebné síle (palebná síla na úkor balistické ochrany), rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje. RSG má výhodu také v tom, že dokáže na určitém území působit po velmi dlouhou dobu samostatně.

Jedndouše tou nejhorší možnou variantou je to, pokud nakoupíme BVP se 120mm kanónem a budeme je používat jako T-72.

V každém případě se nedá k náhradě T-72 přistupovat jen stylem „tu nejlepší techniku za každou cenu. Je nutno si položit klíčovou otázku, jak za oněch 50 miliard Kč posílíme celkovou vojenskou obranyschopnost ČR, zda nakupem 60 nových MBT, nebo nákupem např. levnějších BVP a jiných zbraňových systémů.

Nač mít nejmodernější MBT, když nebudeme mít prostředky protivzdušné obrany krátkého a velmi krátkého dosahu, které MBT ochrání před bitevními letadly, vrtulníky a drony nebo např. moderní průzkumné prostředky, které včas odhalí, identifikují a zaměří nepřítele?

Dále je klíčová schopnost armády (resp. českého průmyslu) zajišťovat servis a logistiku těmto vozidlům (především za válečného stavu nebo vyhrocené zahraničně-politické situace), zajišťovat kvalitní výcvik tak, aby byly využity všechny schopnosti vozidla, zajistit jejich přepravitelnost na dlouhé vzdálenosti (silnice, železnice) a propojit (ve smyslu techniky i taktiky) nová vozidla s ostatními systémy armády.

V každém případě je nutný rovnocenný rozvoj všech schopností Armády ČR v tom smyslu, že jednotlivé zbraňové systémy a schopnosti české armády musí navzájem spolupracovat a doplňovat se.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může vybírat. Ty, které splňují normy NATO v rámci ASCA (viz. níže) patří například německý ADLER, polský ...

BVP PUMA přijede na DNY NATO do Ostravy v nejvýkonnější verzi PUMA S1

Bojové vozidlo pěchoty (BVP) PUMA S1 bude k vidění 15 - 16. 9. 2018 v rámci akce Dny NATO 2018 v Ostravě. PUMA je jedním z účastníků výběrového řízení na nové BVP pro Armádu České republiky (AČR). ...

Tank Challenger 2 Black Knight pro britskou armádu?

Britský koncern BAE Systems na výstavě vojenských pozemních vozidel DVD 2018 (Defence Vehicle Dynamics 2018) představil pod přezdívkou Black Knight prototyp modernizovaného tanku Challenger 2. Britská ...

Rakousko se zajímá o české cvičné letouny L-39NG

Podle rakouského deníku Kurier česká firma Aero Vodochody nabízí rakouskému letectvu cvičná proudová letadla L-39NG (Next Generation). Rakousko hledá náhradu za své zastaralé cvičné stroje Saab 105 a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 10 z 23
  • semtam
    03:02 12.10.2018

    Starlight

    Ano, tolik píše wiki, je zde také rozdíl mezi papírovým stavem a stavem reálného nasazení. Piranha IIIC již není zrovna nejmladší a to samé platí pro Pandur I, což samo o sobě dokládá snaha o jejich náhradu VBMR Griffon a EBRC Jaguar. Navíc drtivá většina Piranha IIIC je v transportních či zabezpečovacích verzích, ve verzi KBVP je pouhých 19 strojů (věž ORCWS s 30mm kanonem) a 90mm kanon má jen 18 vozidel, což z celkového počtu je žalostně málo. Navíc náhrada v podobě VBMR Griffon neřeší náhradu za KBVP (30mm i 90mm), protože Griffon lze osadit jen kulomety či granátometem, případně PTŘS. Můj předpoklad je ten, že minimálně vozy s věží ORCWS nadále setrvají ve službě, pokud je tedy nechtějí vyřadit bez náhrady.

    Je také otázka v jakých počtech se nová technika bude pořizovat. V měřítku 1:1 nejspíš nikoliv. V čem belgické síly značně zaostávají je skoro až absence dělostřelectva, tedy té složky, která je v rámci armády klíčová. Disponují sice zajímavými houfnicemi LG1 (105 mm), ale pouze v počtu 24 kusů a poté mají již jen pár desítek minometů od ráže 81mm. Což jsou opět nízké počty vzhledem k tomu, že nedisponují žádnou těžkou technikou v podobě tanků, či BVP.

    Naopak co pochválím, pokud wiki nekecá je to, že se jim nejspíš daří naplňovat stavy mužstva,ovšem jsem nikde nedohledal, zda mají relevantní zálohy.

    Mnohem zajímavější mi připadají estonské síly navíc vzhledem k počtu obyvatel a ekonomické síle. Armáda Belgie mi spíše evokuje jakési týlové uskupení. Má sice či spíše bude mít dobrý průzkum, ale zase nemá nic jak by mohla průzkumnou činnost v rámci své armády zúročit, snad jen v rámci letectva.

  • Starlight
    01:30 12.10.2018

    Protože se tu zmínila Belgie, tak se pokusím raději trochu jejich ozbrojené síly rozklíčovat.

    Pozemní komponent belgických ozbrojených sil tvoří dvě brigády - střední brigáda (mechanizovaná) a lehká brigáda (motorizovaná, od letoška přejmenovaná na pluk speciálních operací). Belgie skutečně nemá těžkou mechanizovanou brigádu.

    Z našeho pohledu jsou ale zajímavé počty techniky. Obrněnou techniku tvoří cca 270 OT 8x8 Piranha IIIC (včetně verzí palebné podpory s kanónem 30 mm nebo dokonce 90 mm), cca 60 OT 6x6 Pandur I (hlavně průzkumná verze) a cca 220 obrněných vozidel 4x4 Dingo 2 a cca 440 lehčích IVECO LVT. U speciálů dále používají cca 100 lehkých opancéřovaných britských vozidle Jankel FOX na podvozku Toyota Land Cruiser Výsadkové a speciální síly podporuje až 11 letounů C-130H letecké složky, které nahradí 7 objednaných Airbusů A400M.

    V příštím desetiletí budou obrněnce přezbrojeny na stejnou techniku jako francouzská armáda. Úvary s Piranha a Dingo 2 přezbrojí na 417 nových francouzských OT 6x6 VBMR (kategorie jako Titus) a útvary s Pandur I přezbrojí na 67 průzkumných EBRC Jaguar se 40 mm kanónem a PTŘS.

    Z počtů techniky je vidět, že přestože nemají těžkou mechanizovanou brigádu, tak ve skutečnosti disponují většími počty modernější obrněné techniky v kategorii OT a taktických opancéřovaných vozidel 4x4 než AČR. O schopnostech dopravního letectva léta převážet a vysazovat lehké výsadkové a speciální síly ani nemluvě.

    Jak už bylo napsáno, tak 11 milionová Belgie má relativně velmi silné letectvo. Aktivně provozuje 50+ letounů F-16MLU, které pravidelně nasazuje v zahraničních bojových operací. Například od října 2014 do června 2015, odřad 6 letounů operující z Jordánska odlétal cca 800 bojových misí proti ISIL v Iráku. Belgie je spoluúčastníkem programu společné flotily NATO tankerů a financuje pořízení jednoho NATO tankeru A330 MRTT. Belgické letectvo je tedy minimálně o level výše než současné české letectvo.

    Další významnou součástí ozbrojených sil je také malé belgické námořnictvo.

  • Marcus
    23:19 11.10.2018

    Gibon

    Proto jsem se ptal jak moc sou tyto možnosti volby omezené :D

    Tak směry ohrožení jsou dle NATO dva: Východ a Jihovýchod. Vy jako Slovensko, Pobaltí, Polsko jste rozhodně na ráně, jak mocse bere že jsme na ráně my, netuším. Ale i Pobaltské státy fungují bez MBT a nepředpokládám že vy na Slovensku nebo Maďaři řeší obměnu MBT jako prioritu. Nebo se pletu?

    Znám naše základní závazky pro NATO a znám Response Force, ale do víc nevidím :P

  • Gibon
    22:58 11.10.2018

    Marcus: bavime sa o armade. Tam nie je demokracia. Nevyberate si, podriaďujete sa prijatej voj.doktrine.

    Ale logicky ak si uvedomite, kto je jediny hypoteticky nepriatel schopny ohrozit NATO, tak preco je letectvo orientovane do "tyla" a pozemne na "front" by mohlo byt jasne.
    Som prozapadne zmyslajuci clovek, verim v idei euroatlantickej spoluprace, ale. Nasi europsky priatelia nas nevzali do EU a NATO, aby nam rocne mohli poslat 3mld€ na rozvoj. Sme naraznikovym pasmom. Teraz uz nesusedia s nevyspytatelnym Ruskom. Uz maju 1000km vatu. A nasa a vasa armada ma za ulohu zdrzat tu peknu armadu za "Dukelskym priesmykom" :-)

  • Marcus
    22:35 11.10.2018

    Gibon

    Díkyza info. Do letectva nedělám, tak to netuším. Čím se řídí takovéto požadavky NATO? Jak je omezená možnost si zvolit co nabídneme?

  • Marcus
    22:33 11.10.2018

    PavolR

    Nevím co ti na tom příjde vtipné? Indonesie osadila 105mm věž Cockerill jak na náš Panduru II od CSG a zároveň také na turecký pásový podvozek.

    Nevím jak jsi přišel že slouží jako doplněk k MBT???
    M1128 slouží jako doplněk klasických Strykerů v rámci BCT. Stejně tak VPP mají sloužit jako doplněk IFV.

  • Gibon
    22:32 11.10.2018

    Marcus: NATO od Belgicanov sice tazku brigadu nechce,ale pozaduje od nich 4 letky nadzvukovych stihacov. Tak si vyberte co vyjde lacnejsie... V obstarani aj prevadzke.

  • Marcus
    22:10 11.10.2018

    Lukas:

    Děkuji za potvrzení toho co jsem slyšel i já přímo od zdroje z Polska.

    Hlavním problémem T72M4CZ je s řídicím systémem palby italské firmy Officine Galileo.
    Tato firma už neexistuje a oprava těchto přístrojů pro řízení palby je hlavní problém. Dnes zbytky této firmy patří asi pod Leonardo.

  • PavolR
    22:03 11.10.2018

    Marcus:
    "český Pandur so 105mm kanónom" má zavedený kto? :-D
    Ako sorry, ale tu je rec o ťažkých pásových platformách, nie kolesových, čo spravidla slúžia ako doplnok popri MBT.

  • Marcus
    21:55 11.10.2018

    PavolR

    Jsem rád že jsi si všiml že na světě jsou zařazeny i VVP ve výzbroji armád, jako v Belgii. Ale tam nejde o žádný "Belgický model" nahrazení MBT kolovým VPP.
    Belgičané měli ty Piranhe pro podporu svých jednotek už dávno před vyřazením MBT. Jejich staré Leo1 už byly prostě moc staré a postavili armádu na mobilnějších útvarech a technice. A nevím že by je NATO nějak za to kritizovalo.

Stránka 10 z 23