Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Vozidlo palebné podpory ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm; větší foto / DPO

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou možnosti náhrady? Česká armáda místo tanků T-72 zvažuje nákup nových nebo modernizovaných německých tanků Leopard 2 nebo nákup střední pásové platformy se 120mm kanónem. Ve hře je také generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72.

K 1. lednu 2018 armáda vlastnila 119 tanků T-72M1 a 30 modernizovaných T-72M4 CZ. Všechny tanky slouží u 73. tankového praporu, 7. mechanizované brigády. Vzhledem k omezené provozuschopnosti tanků T-72M4 CZ jimi byla na počátku roku 2018 plně vyzbrojena pouze 1. tanková rota (10 tanků), zatímco 2. a 3. rota obdržely reaktivované tanky T-72M1, kterými je v počtu 10 kusů vybavena také 1. tanková rota Aktivních záloh.

Podle modernizačního plánu Armády ČR, představeného v červnu náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou, armáda počítá s částečnou modernizací T-72M4 CZ, resp. jejich znovuzprovozněním tak, aby tanky bylo možné provozovat u profesionálních jednotek do roku 2026. Problém je, že systém řízení palby T-72M4 CZ využívá staré senzorové vybavení, které se již nevyrábí a nemůže tedy být při poruše vyměněno.

„Je to [ T-72M4 CZ - pozn. red.] problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby bude armáda schopná udržet tankové schopnosti do roku 2026, uvedl v červnu šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha. Podle Opaty musí do té doby politici rozhodnout, co s tankovým vojskem dál.

V Armádě ČR tak podle neoficiálních zpráv existují tři zvažované proudy rozvoje českého tankového vojska. Podle prosté logiky ani jiné cesty neexistují, tedy kromě možnosti zcela vyřadit tanky z výzbroje Armády ČR.

Zvažované varianty jsou:
+ generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72;
+ nákup nových nebo modernizovaných tanků Leopard 2;
+ nákup BVP se 120mm kanónem.

Nejčastěji se mluví o nákupu dvou praporů (2 × 30 ks) hlavních bojových tanků (MBT) nebo středních bojových vozidel se 120mm kanónem. Půjde tedy o šest rot po deseti tancích, s velitelským tankem v každé rotě.

Nicméně první úvahou je, že kolem roku 2025 dojde ke generální opravě a hloubkové modernizaci tanků T-72 tak, aby zůstaly ve výzbroji Armády ČR i ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2035 již bude k dispozici francouzsko-německý tank nové generace (náhrada za Leclerc a Leopard 2) a Armáda ČR se tak teoreticky může ve 30. letech po vyřazení T-72 připojit k tomuto projektu.


T-72M4 CZ

Druhou možností je nákup nových MBT. Hlavním problémem tohoto řešení je cena. Armáda ČR nekupuje jen vozidla, ale celý komplexní zbraňový systém, což si vyžádá značné finanční náklady nejen při nákupu, ale tak během dalších zhruba 30 let provozu. Celkové pořizovací a provozní náklady se zhruba dělí ‒ 25 % nákup samotných vozidel, 25 % výstavba provozního zázemí a 50 % provozní náklady (údržba, náhradní díly, palivo, munice, modernizace, atd.).

Jaké jsou ceny? Pro Armádu ČR je v současné době reálně dostupným MBT pouze německý Leopard 2 s jednotkovou cenou zhruba šest a sedm milionů euro (ale klidně i výše). Tedy při nákupu 60 nových tanků Leopard 2A7 Česká republika pouze za samotné tanky vynaloží 420 milionů euro (10,8 miliardy Kč), stejnou sumu za provozní zázemí a dalších 840 milionů euro během 30 let provozu (21,6 miliardy Kč).

Při rozložení plateb do více let Česká republika postupně zaplatí (během 30 let) za nákup a provoz 60 MBT Leopard 2 téměř 45 miliard Kč, tedy 1,5 miliardy ročně. Samozřejmě nejde o přesnou sumu, ale ukazuje, o jakých finančních nákladech musíme uvažovat.

Do této kalkulace jsme ještě nepočítali nutná podpůrná vozidla, jako těžká pásová odtahová a inženýrská vozidla nebo kamionové tahače s podvalníky pro transport tanků.

Nákup nových MBT má však více vrstev, nejen finanční. Pokud pomineme zahraničně politické hledisko (komu uděláme radost) a průmyslové (posílení českého průmyslu), tak je zde i takticko-technické hledisko. Konstrukce tanků Leopard 2 vychází ze 70. let minulého století a tank je určen především pro klasické studenoválečné frontové sražení s MBT protivníka, čemuž odpovídá i velká hmotnost tanku.

Německé tanky již nelze snadno modernizovat a přidávat nové systémy, jako jsou aktivní systémy ochrany (APS), protože již nyní jsou podvozky na samé hranici únosnosti a navíc většina mostů v Evropě je konstruována pro nosnost do 70 tun. Pokud Armáda ČR tanky nakoupí, musí nutně řešit jejich přepravu po silnici, ale také např. vybudovat stanici pro nakládání tanků na železniční vagony s vhodnou nosností.

Při nákupu nových MBT je problém, že v současné době na trhu neexistují kromě tanku Leopard 2 dostupné moderní tanky ‒ japonské tanky Type 10 nebo jihokorejské K2 Black Panther jsou z logistického hlediska mimo realitu. Dílčí řešení s velkou hmotností tanků Leopard 2 nabízí francouzsko-německý projekt hybridního tanku, kdy je na podvozek Leopard 2 umístěna lehčí věž z francouzského tanku Leclerc s nabíjecím automatem.


Leopard 2A6

Jednou z cest jak obejít velké pořizovací náklady je využít projekt tzv. evropské zbrojnice a získat repasované a modernizované tanky Leopard 2A7 EU. Jde de facto o pronájem tanků (podobně jako to funguje u stíhaček Gripen). Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb, má být 1 milion až 1,3 milionu euro ročně (25,8 milionů Kč). Při pronájmu 60 tanků na 10 let tak zaplatíme 15 miliardy Kč.

Klasické těžké tanky však mají pro armádu zásadní a nenahraditelnou výhodu ‒ posilují morálku bojujících vojáků. Ostatně izraelský brigádní generál Didi Ben Yoash v záloze prohlásil: „Slyšíte některé říkat, že tanky jsou zastaralé a nemohou bojovat na moderním bojišti. Ale řeči přestanou, jakmile začne nepřítel střílet. Pak všichni požadují tanky. Nikdo se nechce pohybovat před tankovou četou nebo praporem, který s ním bojuje.“

Třetí možností je akvizice středních pásových vozidel s kanónem ráže 120 mm. V případě Armády ČR by šlo o podvozek nového bojového vozidla pěchoty (BVP). Ostatně jak takový „střední tank“ může vypadat, ukázala firma GDELS (General Dynamics European Land Systems), když osadila podvozek ASCOD 42 věží Hitfact 120 mm. Toto vozidlo jsme mohli také vidět na Dnech NATO 2018.

Palebná síla BVP se 120mm kanónem, senzorové vybavení, stabilizátor kanónu nebo systém řízení palby jsou u BVP a tanku srovnatelné. Pochopitelně tank má mnohem větší balistickou odolnost, a to nejen proti protitankové munici všeho druhu, ale také proti dělostřelecké palbě nebo minám. Nejsilnější části čelního pancíře (typicky v úseku 60°) moderních MBT odolají i nejnovějším podkaliberním střelám, tedy přímému zásahu nepřátelského tanku.

Rozdíl v pancéřové ochraně poněkud stírají nejnovější APS, jako jsou izraelské Trophy nebo Iron Fist, které chrání spolehlivě tanky, BVP i lehčí vozidla před protitankovými řízenými střelami nebo proti municí protitankových granátometů.

BVP se 120mm kanónem má naopak zásadní výhodu v taktické a strategické mobilitě, nízkých nárocích na palivo a servis (nižší opotřebení), a také v nižších pořizovacích a provozních nákladech. Právě nižší pořizovací náklady mají být důvodem, proč Armáda ČR o této variantě uvažuje. Případný nákup BVP se 120mm kanónem však nebude součástí (ani jako opce) současného tendru na nákup BVP.

Představený ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm tak nemá přímo nic společného s uvažovanou náhradou českých T-72. Podle informací Armádních novin GDELS pouze ukazuje možnosti platformy ASCOD Armádě ČR. Ostatně je skoro jisté, že ten, kdo dodá české armádě BVP, dodá v budoucnu případně i BVP se 120mm kanónem.

GDELS vyvinul ASCOD 42 s věží Hitfact také kvůli zájmu Španělska, Rakouska nebo USA o podobná vozidla. Španělsko a Rakousko mají ve výzbroji právě tanky Leopard 2 a v současné době, díky výše zmíněné velké hmotnosti, zvažují nákup lehčích vozidel se 120mm kanónem.


ASCOD 42 s kanónem ráže 120 mm

Diskuze o tom, které řešení je pro Armádu CR nejlepší, je však bezpředmětná, pokud se nezamyslíme nad možným protivníkem, prostorem nasazení, nad propojením „tankových vozidel s dalšími systémy a schopnostmi Armády ČR, a zejména pokud nevypracujeme novou taktiku nasazení.

Pro evropské země v NATO existují dva strategické směry, a to západ-východ a západ-jihovýchod. Pokud pomineme bizarní a nebezpečné představy o tom, že ochranu ČR lze vojenskými prostředky řešit jen uvnitř zeměpisné hranice ČR, tak lze s jistotou říci, že v prvních týdnech a měsících rozsáhlejšího konfliktu budou jednotky české armády bojovat stovky, ne-li tisíce kilometrů od českého území, s velkou pravděpodobností v zastavěném prostředí.

Armáda ČR proto musí vypracovat taktiku nasazení těžkých bojových vozidel v městském prostředí, kde tyto vozidla budou podporovat pěchotu čistící budovu po budově. Tomu odpovídá i předpokládaný typ, směr i úroveň ohrožení vozidel.

Dále je nutno zvážit koncept průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), de facto středních obrněných brigád. RSG má dominovat díky „nahuštěné palebné síle (palebná síla na úkor balistické ochrany), rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje. RSG má výhodu také v tom, že dokáže na určitém území působit po velmi dlouhou dobu samostatně.

Jedndouše tou nejhorší možnou variantou je to, pokud nakoupíme BVP se 120mm kanónem a budeme je používat jako T-72.

V každém případě se nedá k náhradě T-72 přistupovat jen stylem „tu nejlepší techniku za každou cenu. Je nutno si položit klíčovou otázku, jak za oněch 50 miliard Kč posílíme celkovou vojenskou obranyschopnost ČR, zda nakupem 60 nových MBT, nebo nákupem např. levnějších BVP a jiných zbraňových systémů.

Nač mít nejmodernější MBT, když nebudeme mít prostředky protivzdušné obrany krátkého a velmi krátkého dosahu, které MBT ochrání před bitevními letadly, vrtulníky a drony nebo např. moderní průzkumné prostředky, které včas odhalí, identifikují a zaměří nepřítele?

Dále je klíčová schopnost armády (resp. českého průmyslu) zajišťovat servis a logistiku těmto vozidlům (především za válečného stavu nebo vyhrocené zahraničně-politické situace), zajišťovat kvalitní výcvik tak, aby byly využity všechny schopnosti vozidla, zajistit jejich přepravitelnost na dlouhé vzdálenosti (silnice, železnice) a propojit (ve smyslu techniky i taktiky) nová vozidla s ostatními systémy armády.

V každém případě je nutný rovnocenný rozvoj všech schopností Armády ČR v tom smyslu, že jednotlivé zbraňové systémy a schopnosti české armády musí navzájem spolupracovat a doplňovat se.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

BVP PUMA přijede na DNY NATO do Ostravy v nejvýkonnější verzi PUMA S1

Bojové vozidlo pěchoty (BVP) PUMA S1 bude k vidění 15 - 16. 9. 2018 v rámci akce Dny NATO 2018 ...

Tank Challenger 2 Black Knight pro britskou armádu?

Britský koncern BAE Systems na výstavě vojenských pozemních vozidel DVD 2018 (Defence Vehicle ...

Rakousko se zajímá o české cvičné letouny L-39NG

Podle rakouského deníku Kurier česká firma Aero Vodochody nabízí rakouskému letectvu cvičná proudová ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 2 z 5
  • tomas.kotnour
    18:38 15.10.2018

    @crusader

    Do jednoho kurzu už nastupuje kolem 20 účastníků DVC, 4 kurzy za rok...

  • crusader
    18:23 15.10.2018

    Společnost je pro dobrovolnou ZVS nakloněná jen proto, protože se jedná o dobrovolnou ZVS. Proč by mi měla vadit, když mě nikdo nebude nutit abych na ni nastoupil. Takže to bude takové aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

    Jak velká podpora by asi byla v případě povinné vojenské služby dlouhé třeba 6 měsíců s několika povinnými vojenskými cvičeními o délce 6týdnů např každý rok po dobu 5 let po skončení ZVS.

    POKOS je jen taková prezentace armády pro náctileté puberťáky. Těm se to bude líbit už jen proto, že se ulejou z výuky, potěžkají si brena, vlezou do panduru nebo zastřílí ze vzduchovky.
    Už by se jim to líbilo míň, kdyby se museli učit na další předmět (branná výchova) a dostávali by z něj známky.

    Jak se může armáda smysluplně prezentovat, když ani sama neví co chce. Bylo snad málo Bílých knih obrany? Už ten název - já mám bílou v armádě spojenou se symbolem kapitulace (tedy dokud nezavedeme říční flotilu, to by to pak byla barva slavnostní uniformy námořníků :-))

  • semtam
    18:06 15.10.2018

    Crusader

    Nechápeš mě, průzkumem chci jen doložit, že ve společnosti je tomu veskrze nakloněna. Problém jakéhokoliv průzkumu na toto téma je, že společnost vlastně nezná co se tím vlastně myslí, protože se o tom vůbec nemluví.

    Daleko důležitější je motivace ročníků co dovrší odvodového věku. A na to průzkumy nemáme, navíc by nebyli dost směrodatné, protože by na ně odpovídali lidé cca od 8 let věku.

    Je důležité, aby se armáda sebeprezentovala, což nyní již dělá v rámci programu POKOS a i ten by chtěl více rozvíjet. Pokud se jen tak zavede dobrovolná služba, tak bez prezentace nebude mít úspěch, proto jsem psal o jakési "pozvánce o dostaveníčko s armádou", před tím by u mladších ročníků fungoval systém POKOS.

    Problémem současného stavu nenaplněnosti AČR je právě jakési vzdálení armády od společnosti a armáda dlouhodobě podcenila informovanost o ní samé. Tak trochu vzdáleně by to probíhalo jako takový PSYOPS :)

  • crusader
    17:54 15.10.2018

    semtam
    ale u toho druhého je to něco podobného.
    Když vynechám, že respondenti nad 40let tvoří více než 48% (40let a ostatní odpovědi), tak je tam rozpor mezi souhlasem s dobrovolnou ZVS a ochotou na ni nastoupit. Pro dobrovolnou ZVS je tam sice 87%, ale 56% by nebylo ochotno se jí zúčastnit a dalších 19% by nešlo na delší než 3 měsíce (ovšem taková ZVS je na nic). Takže máte 75% respondentů co vůbec nejsou ochotni se ZVS účastnit nebo jít jen na krátké cvičení. Navíc ani u mladých není to není jiné. Souhlasí se ZVS ale měl by na ní jít někdo jiný (24let jen 30% ochotných jít na ZVS delší než 4 měsíce, 25let a 22let jen 25%, 27let jen 15%, 29 let jen 16%, trochu to stoupá u 30let tam je to 32% -ale jsou to ve skutečnosti jen 2 respondenti -u dalších to nemá význam hodnotit). Ano máte pravdu, stav společnosti je k ZVS kladný (asi jako u voleb). Všichni ví jak jsou potřebné a pak je účast 16 % jako u 2 kola senátních voleb. U dobrovolné ZVS je to podobné, všichni ji chtějí ale nikdo na ní nechce.

    Docela by mě zajímalo, kolik lidí se ročně účastní dobrovolných vojenských cvičení (ne přijímacího kurzu do armády), to by asi tak odpovídalo zájmu o dobrovolnou ZVS. Je ale rozdíl být někde 6 týdnů, nebo 6 měsíců (to by asi byla pravděpodobná délka dobrovolné ZVS)

  • semtam
    17:15 15.10.2018

    Crusader

    Navíc model, který prezentuji počítá jen s velmi malým zlomkem lidí, kteří by ZVS absolvovali.

    Ba naopak si myslím, že pokud by se vše rozběhlo, tak bude o službu větší zájem, než kolik kapacit může armáda přijmout.

  • semtam
    17:13 15.10.2018

    Crusader

    A ten druhý průzkum je zase od respondentů mladších ročníků. Ale ta pointa je úplně někde jinde. Je důležité, pokud by se měla zavádět ZVS na dobrovolném základě, aby významná část společnosti toto podporovala. Průzkum ukazuje, že stav ve společnosti je k tomuto kroku kladný, když navíc v lidech ještě rezonuje povinná služba.

    U mladších ročníků, těch co se nachází na školách, se má zase volit jiný přístup viz. POKOS.

    Samozřejmě, že mnoho mladých z mladších ročníků je ovlivněna od starších bambulů, co jenom skuhraj a vymlouvají se. POKOS i tento fenomén z části vyrovnává.
    Samozřejmě armáda ve společnosti se musí nějak sebeprezentovat, aby jí společnost brala kladně a více se propojili vazby mezi armádou a společností.

  • crusader
    16:47 15.10.2018

    semtam
    jste dost velký optimista pokud podle těch odkazů co jste tu uvedl soudíte, že postoj společnosti k ZVS je kladný (asi jako MO u průzkumu z roku 2015)

    Již ten výběr respondentů - 60,8% jsou respondenti nad 35 let, tedy ti co s velkou pravděpodobností absolvovali povinnou ZVS (tedy alespoň muži, tedy cca 30% - ti pravděpodobně odpoví: Ano jsem pro obnovení ZVS (mě už se to netýká, když jsem to absolvoval já, tak to ti mladí můžou absolvovat taky, aspoň z nich armáda udělá chlapy.....), podobně by asi odpovídala většina žen. Výsledek v průzkumu: 28% rozhodně ano, 35% spíše ano - výsledek pro MO - O VOJENSKOU SLUŽBU JE ZÁJEM
    55% respondentů není ochotno se účastnit ani 12 týdenního cvičení, V případě přímého vojenského napadení by jen 36% respondentů bylo ochotno se zbraní v ruce bránit vlast (zase předpokládám hlavně ty starší, mají rodiny a proto co bránit), ale 67% by bránilo vlast na civilce :-))))))

  • semtam
    16:05 15.10.2018

    kazd

    Plus mínus 17 týdnů je údaj z tohoto světa, doba může být v praxi i delší, záleží na specializaci dané pozice. V oné době se samozřejmě nepiluje jen a pouze spolupráce, ale také ovládání dané zbraně, apod. Odpovídající délka je právě odvozena ze znalostí výcviku a používaných metod.

    Výcviková brigáda má nižší výdaje než výsadkový pluk, už jen proto, že není profesionální a také není výsadková... Význam této brigády je z dlouhodobého hlediska přínosnější, než výsadkový pluk.

    Je ale chybou dávat nějaké rovnítko či říkat co je lepší a co horší, protože různé druhy zbraní či složení armádních celků mají své významy.

    AČR vzhledem k síle ČR měla/mohla disponovat následujícím složením

    1. těžká brigáda - pásy
    2. střední brigáda - kola
    3. lehká brigáda (pluk) - výsadková
    4. pěší brigáda - výcviková

  • kazd
    15:40 15.10.2018

    myšlenka dobrá, ale chybí tomu pohled 21 století z hlediska metod a znalostí
    "17 týdnů by se pilovala spolupráce v rámci jednotky, čety, praporu"
    To je lhůta jak z jiného světa...
    Zvažovaný výsadkový pluk má z pohledu cost/income násobně větší hodnotu než popisovaná lehká výcviková.

  • kazd
    15:40 15.10.2018

    myšlenka dobrá, ale chybí tomu pohled 21 století z hlediska metod a znalostí
    "17 týdnů by se pilovala spolupráce v rámci jednotky, čety, praporu"
    To je lhůta jak z jiného světa...
    Zvažovaný výsadkový pluk má z pohledu cost/income násobně větší hodnotu než popisovaná lehká výcviková.

  • semtam
    15:24 15.10.2018

    PavolR

    Právě že vzhledem k atmosféře a lidským zdrojům je zavést výcvikovou brigádu dost minimalistické. Ba naopak bych se obával, že ve finále může být spíše přetlak, než to, že tato brigáda bude neobsazena. Je zpočátku jedno, zda tato brigáda bude mít 1000, 2000, 3000 či více branců. Smyslem této brigády není to aby dosahovala profesionální úrovně ostatních celků AČR, ale to aby ve společnosti stoupalo % lidí, kteří prošli vojenským výcvikem a vlastně by se jednalo o mobilizační zálohy a další výhody jsem popsal.

    Co je nejdůležitější je zvolit vhodnou délku služby. Má představa 8 měsíců je možná až moc, lepší by se mohl jevit model s 6 měsíční službou, méně by bylo již poměrně málo a spíše by se to blížilo jen k základnímu vojenskému výcviku.

    Postoj společnosti k ZVS je poměrně kladný, jak ukazují různé průzkumy, tak o nějakém fiasku nemůže být řeč.

    http://www.securityoutlines.cz...

    https://www.vyplnto.cz/realizo...

  • PavolR
    08:13 15.10.2018

    semtam:
    Zaviesť rovno výcvikovú brigádu je podľa mňa, vzhľadom na ľudské zdroje a spoločenskú atmosféru v ČR, príliš ambiciózne, by možno až "huráoptimistické". Možno tak výcvikový pluk by bol o počte okolo 1500 prinajmenšom pre začiatok realistickejší (a ešte ani ten sa nemusí podariť naplniť). Totižto vy nemáte k dispozícii komplet celý ročník a spomedzi neho ochotných, ale iba spôsobilých v rámci daného ročníka (nielen fyzicky, ale aj psychicky!) a v rámci toho ochotných. A to už sme potom na úplne iných percentách ...
    Ono totiž, keď si stanovíte príliš ambiciózne kritéria, ich nenapĺňanie sa bude javiť ako fiasko a môže hroziť strata politickej i spoločenskej podpory.

  • semtam
    03:04 15.10.2018

    KOLT

    Ohledně oné "lehké výcvikové" brigády jsem se částečně inspiroval z estonských sil.
    Mechanismus výcviku, by se neprováděl v době průseru, jak píšeš, protože na to je již pozdě.

    Má vize spočívá v znovuobnovení základní vojenské služby, ale naprosto v jiné podobě. Nemá smysl a ani nejsou možnosti ji zavádět plošně, jak to bývalo. ZVS by byla na bázi dobrovolně - výběrovém systému. V praxi by to zhruba probíhalo tak, že každý, kdo dovrší věku 18 let obdrží od armády pozvánku (nikoliv rozkaz) o dostaveníčko s armádou a tam v přátelské atmosféře mu blíže představí o co se jedná, co získá a samozřejmě místo pro otázky. Samozřejmě i nadále může být rozkaz, ale pro začátek bych jednal v rukavičkách a hlavně armáda by měla zájem o daleko nižší počet vojáků, než bývalo.

    Ona brigáda by mohla mít cca 3000 osob. Vzhledem k tomu, že v jednom ročníku je cca 114 000 lidí (mužů i žen) a armáda by měla zájem o cca 3000 z nich by v praxi znamenalo že službu/výcvik podstoupí 2,6% z nich. Což v reálu znamená cca 5% mužů z ročníku. Nemělo by se zapomínat na to, že mohou nastoupit i ženy, které by mohli z celkového stavu dosáhnout 10% což by odpovídalo zhruba 2 rotám či menšímu praporu. Výcvik by mohl mít délku 8 měsíců z toho 12 týdnů základní vojenský výcvik, 6 týdnů základní speciální výcvik (kulometníci, střelci, řidiči, obsluha RPG, zdravotníci, atd.), následujících 17 týdnů by se pilovala spolupráce v rámci jednotky, čety, praporu.

    Vzhledem k tomu, že by se jednalo o lehkou/pěší výcvikovou brigádu, tak její vozový park by se skládal z vozidel Tatra 4X4 (klidně i s přídavným pancířem korby), mohli by se objevit i vozidla Iveco LMV a také nová lehká vozidla či nechat dosloužit UAZ či Defender. Výzbroj by zahrnovala RPG-7, RPG-75, případně i Carl Gustav, AGS-17, minomety 81 mm (nebo nadále 82 mm). Je otázkou zda tuto brigádu vybavit také PTŘS, ale RBS-70 (apod.) by k ní cestu měl najít. Této brigádě by vyhovovala i kanónová výzbroj osazená na Tatra 4x4, asi nejlevnějším řešením a i efektivním by bylo osazení kanonu ZU-23-2 (takto se používá v Polsku a Estonsku). Pokud by AČR tuto brigádu chtěla v budoucnu nadále rozvíjet, tak by mohlo přijít na řadu dělostřelectvo v podobě BM-21 MT či lehkého dělostřelectva jako L119 či LG1 (D-30 již nemáme).

    Význam této brigády řeší prakticky již dnes neexistující zálohy, protože tato brigáda může každoročně produkovat cca 3000 lidí s vojenským výcvikem, dále prohlubuje vazby mezi armádou a společností, armáda si může z absolventů vybírat vhodné kandidáty pro profesionální službu a tím by se zkvalitňovalo její osazení, absolventi mohou poté působit v AZ, což rozšíří jejich stav.

    -------------------

    Ohledně nové "třetí" brigády není tato myšlenka v armádě žádnou neznámou. Dokonce se i uvažovalo, že by byla mechanizovaná, posléze se ustálila na lehké (expediční) brigádě a vzhledem k plánům modernizace AČR se má vytvořit onen zmiňovaný pluk. AČR co do svojí velikosti k poměru počtu obyvatel i ekonomické síle má v NATO jednu z nejmenších armád a tak vytvoření "třetí" brigády není vůbec nereálné a vlastně je i žádoucí. Proto je dost možné, že po ukončení plánů modernizace se objeví znovu snaha vybudovat na základě 43. vpr (toho času pluku) plnohodnotnou brigádu.
    Problém AČR je nadále v náboru nových lidí (lepší se, ale jak v čem) a škrtům v rozpočtu let minulých a také neexistujících záloh. Výše mnou popsaná brigáda by časem mohla dopomoci dostat AČR do velikosti jakou by měla mít vzhledem k počtu obyvatel ČR a také by víc propojila společnost s armádou.

  • KOLT
    22:44 13.10.2018

    semtam, souhlasím, struktura pozemních sil belgické armády skutečně není něco, co bychom měli kopírovat. Ona je také Belgie poměrně dost v závětří (pokud se znovu nezblázní Německo nebo se Británie nerozhodně k opakování stoleté války ;-) ). Čili je logické, že mají důraz spíše na letectvo, protože tím by dokázali k celkové síle NATO přispět mnohem více. A lehká pěchota je holt na ty expedice.

    My jsme na hranicích nárazníkového pásma či rovnou v něm. Čili je logické, abychom měli silnou pěchotu. Pokud se skutečně podaří přezbrojit 7. mbr na moderní BVP, bude to slušná síla (a ano, také bych byl raději, kdybychom měli takových brigád třeba celou divizi ;-) ), kdybychom jí pořídili ještě další varianty na podvozku BVP (V-SHORAD, minomety, stíhače tanků, VPP...) a ideálně relevantní počty MBT (alespoň 60), bude to síla, se kterou je třeba počítat.

    Ještě by to chtělo přebudovat 4. brn, aby jednak měla 4 prapory, jednak byly dostatečně silné početně i technikou. Jak píše Starlight, tenhle motostřelecký kočkopes je... prostě kočkopec.

    Jinak cíl vybudovat lehkou brigádu AČR skutečně nemá. Místo ní buduje jako třetí manévrový prvek výsadkový pluk. Podle mě je to logické – potřebujeme sílu, která bude primárně orientovaná na úkoly v rámci zahraničních misí. V případě intenzivního konfliktu s technicky vyspělým protivníkem pak bude plnit úkoly pro jednotky typu commando. Tedy asymetrický boj, ať již z pozice síly či opačně (téměř všechny podobné jednotky jsou tak využívané). A na to nám stačí pluk i výhledově.

    Výcviková brigáda zní zajímavě. A určitě je to věc, o které by se měla vést seriózní diskuse, protože v situaci bez mobilizačního potenciálu je potřeba mít k dispozici dobře propracovaný mechanizmus výcviku, který by se spustil v případě průšvihu.

  • semtam
    21:16 13.10.2018

    Oprava, RGW 90 HH není samozřejmě ATGM, ale RPG .

  • semtam
    21:13 13.10.2018

    Starlight

    A já jsem popsal nevýhody co tento model obnáší. Samozřejmě armádu Belgie postihl jako drtivou většinu armád onen trend co vznikl v 90. letech, armády zmenšovat a zlehčovat. Tento trend skončil rokem 2014, kdy se na bojích v Ukrajině ukázalo, že armáda bez konvenčního dělostřelectva, tankové podpory a mechanizovaných vojsk nemá moc šancí na přežití pokud protivník těmito zbrani disponuje. Ovšem pokud armádě chybí ony prostředky, není ještě nic ztraceno, pokud armáda disponuje bohatým množstvím ATGM, RPG (RPG-7, Carl Gustav, M72 LAW, RPG-29, apod.), a minomety, prostě a jednoduše je nasycena bohatou pěchotní výzbrojí. Tato armáda může vést účinný asymetrický boj.

    Bohužel v případě Belgie nevidím ani tento důraz, protože na to, že je utvořena jako ryze pěchotní, má velmi málo zbraní této kategorie. V rámci ATGM vlastní 66 kusů SPIKE-MR a 111 kusů RGW 90 HH (MATADOR). U minometů je situace obdobná, cca 70 ráže 81 a 120 mm, v rámci děl je zastoupena lehká 105mm houfnice LG1 v počtu 24 kusů.
    Na to, že armáda Belgie má velmi malý počet vozidel palebné podpory a de-facto KBVP navíc absentují tanky a samohybné i tažené dělostřelectvo ráže 155mm, tak pěchotní výzbroj je velmi slabě zastoupena vzhledem k struktuře armády. Bohužel nikde (v rychlosti) nemohu ani dohledat zda vlastní MANPAD, což je pro pěchotu také velmi důležitá zbraň.

    Navíc oním trendem z 90. let nelze obhájit početnou v současné době objednanou dodávku vozidel Griffon, které nahradí Piranha a Dingo, což možná časem povede i vyřazení vozidel s kanony 30 a 90 mm. Na vozidla Griffon tyto kanony (věže) již osadit nelze. Paradoxně největší palebnou sílu budou mít průzkumné Jaguary.

    Celkově na mě OS Belgie působí dost nevyváženým dojmem a jakožto pěší armáda disponuje skromnou pěchotní výzbrojí a dokonce některé důležité zbraně (MANPAD) prakticky absentují. Belgický model je příklad toho, jak se to dělat nemá než jak má vypadat pěchotní armáda.

    Ale v rámci expedičních sil pro různé mírové mise určitě může být přínosem, nebo jako uskupení k podpoře jiných armád viz. Pobaltí. V rámci NATO by prakticky plnili jakési lehké zálohy. Cynik by je mohl označit za kanonfutr.

  • Gibon
    14:12 13.10.2018

    Starlight: vdaka za tieto dlhe prispevky.

    Vies mi prosim povedat svoj nazor na:
    Poziadavka NATO na tazku brigadu u OS SR je znama.
    Je osamostatnenie tankov v druhej brigade z 21. zmiesaneho práporu do samostatneho tankoveho praporu s predpokladanym zlozenimo 1 tank.prapor, dva mechanizovane pr. a 1 motorizovaneho pr., snahou o vybudovanie tazkej brigady zapadneho vzoru?

  • Starlight
    12:44 13.10.2018

    @ semtam Datum: 12.10.2018 Čas: 03:02

    Já ale nerozporuji, že těžká mechanizovaná brigáda je v principu silnější než střední. Jen jsem více rozepsal, co je to ten belgický model bez tanků.

    Belgie prostě na obraně šetřila a stále šetří. V roce 1989, kdy měli dvě mechanizované/tankové divize (značná část sil byla vysunuta hluboko na území tehdejšího Západního Německa). Po roce 2000, ve zcela jiném bezpečnostním prostředí šli cestou dvou netěžkých brigád, které dnes mají, a poslední Leopard 1 slavnostně vyřadili v roce 2015.

    Ano, Belgie viděla budoucnost v lehčích jednotkách, které jsou lépe nasaditelné v expedičních silách v operacích, které převažovaly v posledním čtvrtstoletí. Tedy v době, kdy rozhodovali o budoucí podobě sil. Nicméně z pohledu Belgie a její geografické polohy v rámci NATO budou pro ně všechny vojenské operace NATO daleko v zahraničí, tedy hodně expediční.

    Není bez zajímavosti, že v současnosti slouží vedle sebe v Litvě pod německým velením zesílené mechanizované roty belgické armády s Piraňami a české armády s Pandury. Z hlediska odstrašení nejcennější těžké mechanizované síly do „litevského“ praporu ale poskytuje Německo/Holandsko a Norsko (tanky Leopard 2, houfnice PzH 2000 a BVP CV90). Jak je vidět na tomto příkladu, v rámci NATO jsou za těžké mechanizované síly považovaný jednotky, které mají čistokrevné tanky MBT.

    To, že belgická střední brigáda nemá tanky a OT neklasifikují jako BVP, je opravdu dáno západní koncepcí pro tento typ lehčích kolových obrněných transportérů. Základem je skutečně autobus (Piranha IIIC až pro 9 vojáků výsadku), který převáží hlavní bojovou sílu – pěchotu. Ta v boji sesedá a bojuje svými ručními zbraněmi a přenosnými PTŘS. Klíčem k definici síly jednotky je tedy množství převážené pěchoty i na úkor palebné síly vlastního OT (zpravidla jen velkorážný kulomet). Palebnou podporu vyšších ráží pak poskytují specializovanější vozidla (30 mm, 90 mm) s mezenou nebo žádnou přepravní kapacitou.

    AČR se držela svého motostřeleckého dědictví a Pandury II označuje KBVP, ale vzhledem k nízké balistické ochraně je jejich reálná taktika nasazení blízká OT. Tedy pěchota musí ven a jít napřed. Problém s nízkým počtem převážené pěchoty (6 členů výsadků na vozidlo) ale zůstává a nízký počet vozidel v rotě (opět dědictví po motostřelecké koncepci, která ale na každé 3 BVP „měla“ statisticky mít ještě jeden MBT) se pro ostré operace zatím řeší úkolovým navýšením počtu vozidel (naši v Litvě).

    Dalším z dědictví motostřeleckých tradic je, že v rámci akvizice pandurů nebyla nikdy v plánech varianta vozidlo palebné podpory se zbraní vyšší ráže (90 mm, 105 mm nebo něco ekvivalentního). Opět díky tomu, že v původní motostřelecké koncepci ČSLA se to řešilo tanky. Jenže AČR u těchto jednotek tanky nemá, takže koncepčně máme něco špatně. A naopak prapory belgické střední brigády tuto integrální schopnost palebné podpory mají.

    Tyto dlouhé příspěvky se sice moc netýkají vlastního tématu článku, ale snažím se trochu popsat onen belgický model armády bez těžkých mechanizovaných sil (bez těžkých BVP a tanků). Jejich střední brigáda opravdu neumí to, co těžká brigáda (NATO), ale rozhodně to není to, co jsou naše prapory nebo brigáda s Pandury.

  • semtam
    12:33 13.10.2018

    Nesher

    Ale vzdyt o tom pisu a navic jsem pro vytvoreni lehke vycvikove brigady, pokud chces, klidne to rozvedu, az bude cas.

  • Nesher
    11:45 13.10.2018

    semtam
    Ta lehká brigáda v žádných oficiálních dokumentech nefiguruje, je to jen taková úvaha co by kdyby. Reálně nic takového nebude a ani ne tak kvůli penězům, ale hlavně kvůli nedostatku lidských zdrojů, podívej se na početnost ročníků 1998 a později. I ten výsadkový pluk bude celkem oříšek naplnit.
    Obávám se, že pokud bude chtít AČR udržet ten naplánovaný stav 24 000 vojáků + dalších několik tisíc vojáků mimo strukturu AČR (VZ, VP, Hradní stráž, MO), bude nutné dříve či později sáhnout k rekrutaci cizinců (na nejnižší pozice) výměnou za občanství, v US Army je to např. celkem běžné.

  • semtam
    11:01 13.10.2018

    Nesher

    To ano, ale zamer je vyhledove vytvorit dalsi brigadu. Mas pravdu, ze s tim vyvazanim jsem prestrelil, ale to nijak nemeni to o cem pisu.

  • Nesher
    08:36 13.10.2018

    Semtam
    Máš v tom trochu zmatek, 43. vpr. samozřejmě strukturu 4. br. opustí a to relativně brzo, 1.10. 2020. A jak správně píše Starlight, nebude nahrazen jiným praporem, tj. ze 4. brigády se stane de facto pluk.
    A žádná lehká brigáda nebude, v tom máš pravdu, protože na bázi 43. praporu vznikne, právě toho 1.10. 2020 výsadkový pluk, který by měl dosáhnout do začátku roku 2026 plných operačních schopností.

  • semtam
    04:50 13.10.2018

    Starlight

    Schválně jsem si dohledal, že skutečně se objednávali v roce 2006 a po 11 letech je chtějí nahradit Griffonem mi moc hlava nebere, ale je to jejich armáda, jejich prachy. Automaticky jsem předpokládal, že pokud se mají nahrazovat, tak již mají něco odslouženo, ale není tomu tak.

    Já jsem pochopil na co narážíš a vlastně ony početné brigády co se praporů či techniky týká tě oslovují a máš pro ně jakousi slabost (plus expedice). Já jsem poznamenával, že i když mají několik set vozidel (což my papírově máme také) a ano v reálu naše brigády mají nižší počet, tak oproti belgické brigádě mají zase větší palebnou sílu. Belgická brigáda má cca 40 vozidel Piranha vyzbrojených 30mm kanonem a 90mm kanonem. Pokud se plány na pořízení 417 vozidel Griffon naplní, tak je možné, že o tato vozidla přijdou, určitou náhradu lze spatřovat u vozidel EBRC Jaguar.

    A nyní se podíváme, jak má vypadat naše 7. mbr. Bude disponovat minimálně 210 BVP (z toho určitý počet zabezpečovacích vozidel) a následně přibudou další verze, jako samohybné minomety, apod. K tomu navíc má tankovou rotu. Pandury od 74. lmp, se s velkou pravděpodobností přesunou pod 4. brn.

    Početní stav techniky bude v této brigádě sice stále pod početní úrovní belgické brigády, jenže palebnou sílu bude mít několikanásobnou. Belgická brigáda bude disponovat pouze "autobusy" pro pěchotu a pro bojovou činnost jí zůstanou jen průzkumná EBRC Jaguar.

    V budoucnu bude mít 7. mbr větší bojovou hodnotu, než celá pozemní armáda Belgie. K tomu bude AČR disponovat 4. brn a 13.dp (logistiku záměrně vynechávám).

    Ohledně vyvázání 43.vpr ze struktury 4. brn uteče ještě hodně vody a není vůbec jisté, zda se ona třetí lehká brigáda vůbec utvoří, první náznaky můžeme očekávat za 10 let. Dříve by to přineslo víc škody než užitku. A ohledně lehké brigády mám problém s jejím určením a také v návaznosti s nedostatkem lidských zdrojů. Lehkou brigádu bych nejlépe viděl jako výcvikovou, což by obnášelo znovuzavedení základní vojenské služby nejlépe na výběrovém základě (nikoliv plošně), což si ale žádný politik nelajzne, protože by mohl jít od koryta. Armáda má problém v neexistenci záloh. Je sice pěkné, že máme několik desítek tanků a BVP pro mobilizační zálohy, problém je, že nemáme mobilizační zálohy. "Třetí" lehká brigáda na profesionálním základě sice zvýší bojeschopnost AČR, pokud se podaří ji naplnit, ale nezvýší jí o tolik jako lehká "výcviková" brigáda. lehkou profesionální brigádou si spíš hrajeme na amíky ale neřešíme reálné potřeby obrany ČR.

  • Starlight
    01:54 13.10.2018

    @ semtam Datum: 12.10.2018 Čas: 03:02

    Ale oni belgická vozidla Piranha IIIC nakoupené v rámci programu náhrady tanků Leopard 1, OT M113 a dalších obrněných vozidel, jsou zhruba staré jako české Pandury II. Belgičané svoje první vozidla dostali v roce 2007. Průzkumné Pandury I jsou skutečně o desetiletí starší (první dostaly v roce 1998), ale čerstvě malě proběhnout probíhěhnout modernizace protiminové ochrany (švýcarský RUAG).

    Jádro mého srovnávacího příspěvku bylo myšleno být někde jinde. Ona totiž není brigáda jako brigáda. Belgická „La Brigade Medium“ má totiž 5 manévrových praporů oproti 4 u české 4. brn. Z těch 5 praporů jsou plné 4 střední mechanizované prapory s vozidly Piranha IIIC (https://www.youtube.com/watch?... a jeden je lehký pěší (motorizovaný, schopný rychlého přesunu letouny C-130 včetně přistávacích výsadků, https://youtu.be/chfOscROVKo)....

    Česká „střední brigáda“ 4. brn je takový hybrid, který má dnes sice 4 manévrové prapory, z toho ale jen 2 mechanizované (41.,42.) jsou plně vyzbrojeny Pandury. Brigáda má dále jeden motorizovaný (44.) s mixem Pandurů, IVECO LOV a nákladních automobilů a pak pochopitelně výsadkový prapor (43.) s lehkými nepancéřovanými vozidly na podvozku LR 130. 43. vpr bude navíc v blízké době vyvázán ze struktury 4. brn. A to zřejmě bez nahrazení jiným manévrovým praporem.

    Je tedy vidět obrovský rozdíl v síle belgické a české brigády, který se dá jednoduše vyjádřit počtem nakoupené techniky nebo tímto zdlouhavým popisem.

    Rozdíl v síle jednotek dále umocňuje odlišná (západní vs. stávající historická „motostřelecká“ u AČR) struktura/velikost družstev čet, rota a praporů. Dále přepravní kapacita OT Piranha IIIC FUS a KBVP Pandur IICZ. Dobře je to vidět i v odlišené koncepci a tradici manévrového obrněného průzkumu - proto mají Belgičané 50+ obrněných průzkumných vozidel na bázi OT, kdežto AČR má k dispozici jen 16 průzkumných Pandurů s velmi odlišnou koncepcí nasazení.

  • Starlight
    00:11 13.10.2018

    PavolR Datum: 12.10.2018 Čas: 07:44 „M1128 už neslúži nikde - stiahli ju od bojových jednotiek, lebo sa neosvedčila“.

    Tak to bohužel není pravdivá informace. Byla jen předčasně ukončena výroba. Již vyrobené stroje slouží dále a jsou pravidelnými návštěvníky na českých silnicích :-).

    US ARMY v rámci zlepšení bojových možností SCBT brigády zreorganizovala protitankové jednotky. Všechna vozidla M1184 Stryker ATGM s řízenými střelami TOW2 a právě vozidla M1128 Mobile Gun System jsou sloučeny do jedné švadrony (roty) těžkých zbraní, které jako celek už disponuje slušnou palebnou silou a je tabulkách NATO vedená jako rota „kolových stíhačů tanků“.

  • Marcus
    12:29 12.10.2018

    Lukas

    O věž Hitfact byh neměl strach. Je použita na italském Centauro II. Technická podpora pro ni rozhodně zůstane zachována.
    Co se týče Cockerillu tak také nemám strach o technickou podporu. Ta zůstane zachována.

    Hlavně se nepouštět do žádného vlastního vývoje nebo vyjednávání o přenášení výroby věže do čech. Prostě nakoupit a osadit.

    Pouze 100 Pandurů bylo politické řešení. Špatné řešení. Přišli jsme právě o doprovodná vozidla jako velitelská, řídící a minomety...

  • Lukas
    12:09 12.10.2018

    Pro Rase - o Pandurach mówię w kontekście roku 2006 - nie 2018...
    Moim zdaniem trzeba było albo realizować kontrakt "w pełnym wymiarze" (199 wozów) - i zbudować sobie brygadę w stylu włoskich na VBM Freccia
    Albo wcale

  • Rase
    11:21 12.10.2018

    však nezavrhuju, jen mi přijde poněkud přehnané, aby byl plavbyschopný Pandur pilířem výzbroje jedné ze dvou brigád co AČR má. Teď sice nic lepšího nemáme, ale až budou jednou dosluhovat, měli bysme to víc promyslet. Pokud zůstanou plavbychopná vozidla ve výzbroji řekněme jednoho lehkého praporu, tak s tím problém asi mít nikdo nebude - schopnost se může někdy hodit. I tak mi ale přijde spíš jako přehnaný luxus. Za mě by bylo nejlepší mít nová BVP osazená kanónem ráže 40-50 mm (+ minomety atd.), k nim Titusy a pak bych oželel klidně i ty tanky. Je to ale o konceptu nasazení

  • Marcus
    10:48 12.10.2018

    Rase:

    A k těm Pandurům.... plavbyschopnost bych úplně nezavrhoval. Jako OT s nějakým 12,7mm to dává smysl. Jak do budoucna pro AZ tak pro případ živelných katastrof je to dobrá volba. Nikoli jako KBVP. Prostě tak jak to chtěla Indonesie, tam to plave dobře i v moři.

  • tomas.kotnour
    10:47 12.10.2018

    Rase:

    Nevím, jak moc je LAV III životaschopnější než Pandur II, když si z ní za oceánem nechají akorát svařenec korby... a LAV IV neplave.

  • juhelak
    10:43 12.10.2018

    Myslím že první vlastovkou kterou to začne bude až MO záda vypracování nějaké studie proveditelnosti modernizace t72 vyzkumnemu ústavu. To bude tak na dva roky. Podle výsledků studie se následně rozhodne jestli zmodernizujeme skladové staré tanky nebo koupíme nové.
    Nic takového mám dojem ještě neběží.
    Když už tu řešíte bvp tak taky bych nové pandury už nekupoval a tam kde tabulkové měli ještě být tak koupit Titus. Stávající pandury by měli projít modernizaci na zvýšení balistiky o jeden level a upusteni od plavby. Tenhle projekt už je snad dokončen.

    Tanky přijdou až po bvp, vrtulnicich, radarech, delostrelectvu, pvo a možná i stihackach. Teď jsme strašně daleko. Uvidíme co bude na trhu za 10 let. S krizí nemusí být nakonec nic

  • Marcus
    10:30 12.10.2018

    Rase:

    Mým vlhkým snem je jediná pásová platforma pro AČR.

    Palba v přední polo-sféře ještě jde, sranda je kolmo k podélné ose.

  • Rase
    10:13 12.10.2018

    PavolR:
    tak ono nebylo moc z čeho vybírat. Jasně, Patria se ukázala být životaschopnější, to vlastně i ta Piranha, kterám snad ani nebyla nabídnuta (výrobce potřeboval udržet Steyr). Německá nabídka Marderu byla poněkud mimo mísu :-D vlastní vývoj Zubru by byl akorát tak průšvih. Pandur ještě projde modernizací, nějaké ty roky ještě překlepe a pak se s ním můžou ještě dlouho bavit třeba AZ :-)

    hlavně doufám že než se začne hledat jeho nástupce, zamyslí se někdo nad konceptem nasazení AČR - většina armád na Západě plavbyschopnost nevyžaduje, tak bych ji taky opustil ve prospěch balistické ochrany a nosnosti. AČR s dvěma obrněnými brigádami na pásech + podpůrné jednotky kolem, je asi můj vlhký sen.

    tady je ještě ten obrázek Indonéského Panduru s věží Cockerill a laufem ráže 105 mm. Moc si neumím představit že z něj vystřelují cokoliv jiného než PTŘS. strop věže je myslím tak o polovinu vyšší jak u T-72 :-)

    http://www.palba.cz/album/albu...

  • Marcus
    09:59 12.10.2018

    PavolR

    Že MBT se rušit s největší pravděpodobností nebudou, to je fakt. To jsem ale nikdy netvrdil! Já zde pouze tvrdím a argumentuju že nákup MBT je pro AČR zbytečně drahý luxus, který si sice dovolit může, ale je to neefektivní řešení, které akorát odebere penize zpotřebnějších míst pro nakrmení "tankového ega"

    Však v těžkých mají MBT, tam je nepotřebují. Oni ty MBT i s kompletním zázemím mají, oni to nemusí řešit. Nám končí T72, my to řešit musíme....bohužel asi nákupem symbolického počtu MBT.

  • PavolR
    09:47 12.10.2018

    Marcus:
    Ponúkať sa to síce môže a nespochybňujem ani možnosť budúceho nákupu VPP pre AČR (no absolútnou prioritou by mali byť mínomety a až potom špekulovať na inými špeciálmi), ale som toho názoru, že MBT sa v žiadnom prípade rušiť nebudú.

    Američania síce hľadajú VPP, ale nie pre svoje ťažké brigády!!!

    Rase:
    No hej, s ľahším srdcom sa ich zbavíte, ale aj tak škoda, že ste hneď nevybrali niečo lepšie. Iba tak na okraj k Titusom - snažia sa preniknúť aj ku nám :-) : https://www.aktuality.sk/clano...

  • Marcus
    09:37 12.10.2018

    PavolR

    To už ale hodně odbočujeme od tématu.

    Ty Pandury jim do Indonésie reálně nedojdou, ty Pandury jim tam už dávno došly, i když s dvou měsíčním zpožděním. Někdy na podzim (asi září) minulého roku byly vyloženy v Severní Jakartě v tamním přístavu. Jednalo se o čtyři vozidla pro tři verze požadované Indonésií. Plovoucí OT s 12,7mm, neplovoucí KBVP s 30mm, neplovoucí VPP se 105mm. Už měsíc po doručení je předvedli na přehlídce v Bantenu. Tento rok CSG spolu s Pindadem dolaďuje (s menším zpožděním) sériovou výrobu Panduru v Bandungu.

    Teď jsi konečně napsal to co ti tady píšu celou dobu.

    Američani mají MBT, ale hledají VPP.

    V současné době se zachovají T72, co bude až skončí se uvidí. Ale nákup VVP a výstavba brigády bez MBT se nabízí.

  • Jara
    09:37 12.10.2018

    Lukas

    TURMS je jen jeden z problémů nikoliv hlavní...

    Při konverzi na standard M4 byl tank nejprve rozebrán, přičemž na věži a korbě došlo k zásadním úpravám (výměna zadního čela korby, výměna dna korby pod řidičem, úprava motorpřevodového prostoru pro montáž powerpacku atd.). Přes 90 % dílů, skupin a podskupin je v konstrukci modernizovaného tanku buď nových, nebo upravených. Zástavbou dynamické ochrany a dalších modernizačních prvků došlo k navýšení hmotnosti tanku T-72M4 CZ (oproti nemodernizovaným verzím) zhruba o 6000 kg. Z tohoto důvodu došlo k zesílení podvozku a použití silnějších torzních tyčí. Na všechna pojezdová kola byly navíc přidány pružné dorazy.

    Naše M4CZ nemá s T72 mimo kanónu a nabíječe nic společného, při plánovaném původním počtu 350 ks měla v ČR vzniknout dodavatelská síť náhradních dílů ať už výroba našich originálních konstrukčních celků, nebo licenční výroba zahraničních.
    Tato servisní a výrobní síť samozřejmě při počtu 30 ks nevznikla byl by to ekonomický nesmysl a navíc některé podniky projektu už ani neexistuji a je tedy možné že už neexistuje ani kompletní technická dokumentace a ve VOP budou muset některé díly řešit pomocí “reverse engineering”.
    Už začínáte chápat potíže projektu M4CZ?

  • Rase
    09:30 12.10.2018

    Lukas:
    osobně jsem spíš rád že se Pandurů víc nekupovalo, nebo přesněji dokupovat teď další by byla blbost - přeci jen už pomalu zastarávají a podvozek má svá omezení.
    Pokud se tedy koupí a zavede všech 210 nových BVP, bylo by vhodné se zamyslet, zda nemá smysl přikoupit další a nahradit jimi i část Pandurů (tak jako dnes část pandurů supluje BVP). Přeci jen Pandury tou dobou už budou dost staré a jejich bojová hodnota půjde dost dolů (bavíme se o době cca po roce 2030). Pokud se bude řešit jejich náhrada, bude dobré promyslet strategii nasazení. Je možné že už nebudeme potřebovat plavbychopné KBVP, ale bude nám stačit třeba jen vozidlo jako Titus + víc pásových BVP.

  • Lukas
    08:18 12.10.2018

    Belgijskie Piranha z armatą 90mm to była "korupcyjna sprawa"
    CMI lobbowało za 90mm, mimo iż armia miała duże zapasy amunicji 105mm (po leopardach 1 )
    I tak belgijski przemysł (firma Mecar) zarobił na nowej amunicji...

    Z resztą kampania marketingowa CMI w Belgi była podobna do tej w PL - tam też pisano w mediach, że "osiągi amunicji 90mm są takie same jak 105mm"

    Generalnie uważam że Waszym błędem było ograniczenie programu Pandur do 107 wozów...
    Trzeba było kupić 200 pojazdów - amoże i więcej.

    Być może najlepszym rozwiązaniem było uzbroić obie brygady w pojazdy kołowe.
    Tak mają gorszą mobilność niż pojazdy gąsienicowe...
    Ale lepiej mieć kompletną brygadę na kołach - ze wszystkimi zdolnościami (czyli z artyleria, obroną przeciwlotniczą i dobrym rozpoznaniem)
    Niż mieć "fragmentaryczne" zdolności

    Jeśli problemem jest eksploatacja 30 zmodernizowanych T-72 (choć nadal nie rozumiem - Turms jest używany nie tylko przez ACR, używają ich Włosi, Syria)
    To eksploatacja np. BWP z armatą 120mm też będzie problemem
    Wieże Hitfact-II, czy CX-8 są również niepopularne i nikt nie daje gwarancji że za 15 lat producent zapewni "wsparcie techniczne"

    Zostaje więc albo poszukiwanie 30-40 używanych leopardów i ich modernizacja (od razu trzeba modernizować ponieważ już teraz są problemy z częściami do A4 )
    Albo Abramsy....
    Obie opcje są kosztowne...
    Ale przynajmniej nie będzie problemu z wsparciem technicznym...

  • PavolR
    07:44 12.10.2018

    Marcus:
    Potom poprosím o informácie, keď im tie Pandury a Tulpary aj reálne dôjdu. ;-)

    M1128 už neslúži nikde - stiahli ju od bojových jednotiek, lebo sa neosvedčila. A naďalej platí, že Američania majú MBT. Rovnako tak Indonézania majú Leopardy.

    Teda naďalej je prax nasledovná - buď VPP, ale bez ťažkej mechanizovanej brigády; alebo ťažká mechanizovaná brigáda, ale s MBT. Plánuje AČR rušiť ťažkú mechanizovanú brigádu alebo ju transformovať na strednú?

  • semtam
    03:02 12.10.2018

    Starlight

    Ano, tolik píše wiki, je zde také rozdíl mezi papírovým stavem a stavem reálného nasazení. Piranha IIIC již není zrovna nejmladší a to samé platí pro Pandur I, což samo o sobě dokládá snaha o jejich náhradu VBMR Griffon a EBRC Jaguar. Navíc drtivá většina Piranha IIIC je v transportních či zabezpečovacích verzích, ve verzi KBVP je pouhých 19 strojů (věž ORCWS s 30mm kanonem) a 90mm kanon má jen 18 vozidel, což z celkového počtu je žalostně málo. Navíc náhrada v podobě VBMR Griffon neřeší náhradu za KBVP (30mm i 90mm), protože Griffon lze osadit jen kulomety či granátometem, případně PTŘS. Můj předpoklad je ten, že minimálně vozy s věží ORCWS nadále setrvají ve službě, pokud je tedy nechtějí vyřadit bez náhrady.

    Je také otázka v jakých počtech se nová technika bude pořizovat. V měřítku 1:1 nejspíš nikoliv. V čem belgické síly značně zaostávají je skoro až absence dělostřelectva, tedy té složky, která je v rámci armády klíčová. Disponují sice zajímavými houfnicemi LG1 (105 mm), ale pouze v počtu 24 kusů a poté mají již jen pár desítek minometů od ráže 81mm. Což jsou opět nízké počty vzhledem k tomu, že nedisponují žádnou těžkou technikou v podobě tanků, či BVP.

    Naopak co pochválím, pokud wiki nekecá je to, že se jim nejspíš daří naplňovat stavy mužstva,ovšem jsem nikde nedohledal, zda mají relevantní zálohy.

    Mnohem zajímavější mi připadají estonské síly navíc vzhledem k počtu obyvatel a ekonomické síle. Armáda Belgie mi spíše evokuje jakési týlové uskupení. Má sice či spíše bude mít dobrý průzkum, ale zase nemá nic jak by mohla průzkumnou činnost v rámci své armády zúročit, snad jen v rámci letectva.

  • Starlight
    01:30 12.10.2018

    Protože se tu zmínila Belgie, tak se pokusím raději trochu jejich ozbrojené síly rozklíčovat.

    Pozemní komponent belgických ozbrojených sil tvoří dvě brigády - střední brigáda (mechanizovaná) a lehká brigáda (motorizovaná, od letoška přejmenovaná na pluk speciálních operací). Belgie skutečně nemá těžkou mechanizovanou brigádu.

    Z našeho pohledu jsou ale zajímavé počty techniky. Obrněnou techniku tvoří cca 270 OT 8x8 Piranha IIIC (včetně verzí palebné podpory s kanónem 30 mm nebo dokonce 90 mm), cca 60 OT 6x6 Pandur I (hlavně průzkumná verze) a cca 220 obrněných vozidel 4x4 Dingo 2 a cca 440 lehčích IVECO LVT. U speciálů dále používají cca 100 lehkých opancéřovaných britských vozidle Jankel FOX na podvozku Toyota Land Cruiser Výsadkové a speciální síly podporuje až 11 letounů C-130H letecké složky, které nahradí 7 objednaných Airbusů A400M.

    V příštím desetiletí budou obrněnce přezbrojeny na stejnou techniku jako francouzská armáda. Úvary s Piranha a Dingo 2 přezbrojí na 417 nových francouzských OT 6x6 VBMR (kategorie jako Titus) a útvary s Pandur I přezbrojí na 67 průzkumných EBRC Jaguar se 40 mm kanónem a PTŘS.

    Z počtů techniky je vidět, že přestože nemají těžkou mechanizovanou brigádu, tak ve skutečnosti disponují většími počty modernější obrněné techniky v kategorii OT a taktických opancéřovaných vozidel 4x4 než AČR. O schopnostech dopravního letectva léta převážet a vysazovat lehké výsadkové a speciální síly ani nemluvě.

    Jak už bylo napsáno, tak 11 milionová Belgie má relativně velmi silné letectvo. Aktivně provozuje 50+ letounů F-16MLU, které pravidelně nasazuje v zahraničních bojových operací. Například od října 2014 do června 2015, odřad 6 letounů operující z Jordánska odlétal cca 800 bojových misí proti ISIL v Iráku. Belgie je spoluúčastníkem programu společné flotily NATO tankerů a financuje pořízení jednoho NATO tankeru A330 MRTT. Belgické letectvo je tedy minimálně o level výše než současné české letectvo.

    Další významnou součástí ozbrojených sil je také malé belgické námořnictvo.

  • Marcus
    23:19 11.10.2018

    Gibon

    Proto jsem se ptal jak moc sou tyto možnosti volby omezené :D

    Tak směry ohrožení jsou dle NATO dva: Východ a Jihovýchod. Vy jako Slovensko, Pobaltí, Polsko jste rozhodně na ráně, jak mocse bere že jsme na ráně my, netuším. Ale i Pobaltské státy fungují bez MBT a nepředpokládám že vy na Slovensku nebo Maďaři řeší obměnu MBT jako prioritu. Nebo se pletu?

    Znám naše základní závazky pro NATO a znám Response Force, ale do víc nevidím :P

  • Gibon
    22:58 11.10.2018

    Marcus: bavime sa o armade. Tam nie je demokracia. Nevyberate si, podriaďujete sa prijatej voj.doktrine.

    Ale logicky ak si uvedomite, kto je jediny hypoteticky nepriatel schopny ohrozit NATO, tak preco je letectvo orientovane do "tyla" a pozemne na "front" by mohlo byt jasne.
    Som prozapadne zmyslajuci clovek, verim v idei euroatlantickej spoluprace, ale. Nasi europsky priatelia nas nevzali do EU a NATO, aby nam rocne mohli poslat 3mld€ na rozvoj. Sme naraznikovym pasmom. Teraz uz nesusedia s nevyspytatelnym Ruskom. Uz maju 1000km vatu. A nasa a vasa armada ma za ulohu zdrzat tu peknu armadu za "Dukelskym priesmykom" :-)

  • Marcus
    22:35 11.10.2018

    Gibon

    Díkyza info. Do letectva nedělám, tak to netuším. Čím se řídí takovéto požadavky NATO? Jak je omezená možnost si zvolit co nabídneme?

  • Marcus
    22:33 11.10.2018

    PavolR

    Nevím co ti na tom příjde vtipné? Indonesie osadila 105mm věž Cockerill jak na náš Panduru II od CSG a zároveň také na turecký pásový podvozek.

    Nevím jak jsi přišel že slouží jako doplněk k MBT???
    M1128 slouží jako doplněk klasických Strykerů v rámci BCT. Stejně tak VPP mají sloužit jako doplněk IFV.

  • Gibon
    22:32 11.10.2018

    Marcus: NATO od Belgicanov sice tazku brigadu nechce,ale pozaduje od nich 4 letky nadzvukovych stihacov. Tak si vyberte co vyjde lacnejsie... V obstarani aj prevadzke.

  • Marcus
    22:10 11.10.2018

    Lukas:

    Děkuji za potvrzení toho co jsem slyšel i já přímo od zdroje z Polska.

    Hlavním problémem T72M4CZ je s řídicím systémem palby italské firmy Officine Galileo.
    Tato firma už neexistuje a oprava těchto přístrojů pro řízení palby je hlavní problém. Dnes zbytky této firmy patří asi pod Leonardo.

  • PavolR
    22:03 11.10.2018

    Marcus:
    "český Pandur so 105mm kanónom" má zavedený kto? :-D
    Ako sorry, ale tu je rec o ťažkých pásových platformách, nie kolesových, čo spravidla slúžia ako doplnok popri MBT.

  • Marcus
    21:55 11.10.2018

    PavolR

    Jsem rád že jsi si všiml že na světě jsou zařazeny i VVP ve výzbroji armád, jako v Belgii. Ale tam nejde o žádný "Belgický model" nahrazení MBT kolovým VPP.
    Belgičané měli ty Piranhe pro podporu svých jednotek už dávno před vyřazením MBT. Jejich staré Leo1 už byly prostě moc staré a postavili armádu na mobilnějších útvarech a technice. A nevím že by je NATO nějak za to kritizovalo.

Stránka 2 z 5