Americká armáda nasadí dělostřelectvo proti tankům

Americká armáda nasadí dělostřelectvo proti tankům
Tažená houfnice M777A2 americké námořní pěchoty / USMC (Zvětšit)

Dělostřelectvo je nejúčinnější zbraní bojiště a způsobuje jednoznačně největší lidské a materiální ztráty. Americká armáda plánuje dělostřelectvo více využívat k ničení obrněné techniky (a dokonce lodí) pomocí přímých zásahů (hit-to-kill). Poslouží k tomu nová přesně naváděná „hit-to-kill“ dělostřelecká munice ráže 155 mm.

Dělostřelectvo proti tankům

Pokud dělostřelectvo střílí klasickou tříštivo-trhavou municí (HE), na vzdálenost 20 km se střední kruhová odchylka (CEP) pohybuje cca plus mínus 100 metrů. S rostoucí vzdáleností pochopitelně CEP rychle roste.

Pro přesnou palbu lze použít munici s koncovým navedením, jako satelitem naváděné M982 Excalibur nebo M1156 Precision Guidance Kit (PGK; jde o kit, který se šroubuje na HE granát). CEP munice Excalibur se pohybuje údajně okolo dvou metrů a v případě PGK 30 metrů.

Ani jedna munice neslouží k bodovému ničení obrněné techniky. Nicméně dělostřelectvo s klasickou HE municí lze relativně účinně nasadit proti obrněným vozidlům, zejména pokud obrněná technika stojí na místě (např. v rámci obranného postavení). Tanky v rámci obrany například využívali Ukrajinci na východní Ukrajině. Zkušené ruské dělostřelectvo ve spojení s dělostřeleckými návodčími dokázalo tyto tanky v obraně úspěšně ničit pomocí klasické HE munice (možná ale i naváděné).

Ostatně účinnost dělostřelectva proti obrněné technice testovali Američané v 80. letech. Během jednoho z testů 56 dělostřeleckých HE granátů zasáhlo skupinu obrněných vozidel M113, M557, tanků M48 a nákladních vozidel. Nedošlo sice k přímému zásahu, ale 60 % vozidel utrpělo značné poškození. Tlaková vlna a střepiny ničily pojezdové ústrojí a optické přístroje vozidel. Jedno vozidlo zničil požár.


M982 Excalibur 

Při další zkoušce byla simulována sovětská dělostřelecká příprava na zakopanou pěchotu (atrapy) a obrněná vozidla v úseku 250 metrů. Při testu 26 děl vypálilo 2600 HE granátů, což odpovídá několikahodinové dělostřelecké přípravě. Výsledkem byla smrt poloviny všech vojáků a znebojeschopnění poloviny obrněné techniky.

Třetí pokus zjišťoval, jaký efekt má výbuch granátu ráže 155 mm na nekrytou obrněnou techniku. Výbuch granátu do vzdálenosti menší než 30 m vážně poškodil všechny obrněná vozidla kromě tanků. Výbuch do tří metrů vyřadil také tanky – výbuch sice neprorazil hlavní pancíř, ale poškodil tank natolik, že jej bylo nutno vyřadit.

V 90. letech Američané otestovali dělostřelecký útok na skupinu tři tanků, šesti bojových vozidel pěchoty (BVP), osmi nákladních aut, šesti protiletadlových děl a jednoho džípu. Proti skupině bylo vypáleno 432 155mm nábojů M107, což odpovídá dělostřeleckém přepadu 24 houfnic M109 po dobu tří minut. Zásah dostaly dva tanky, čtyři BVP a dva nákladní vozy. Celkově osm ze 17 vozidel bylo zničeno nebo silně poškozeno.


M712 Copperhead

Naváděné protitankové dělostřelecké granáty

V moderním manévrovém boji, kdy jsou mechanizované jednotky stále v pohybu, lze nasadit dělostřelecké granáty se submunicí (naváděnou i nenávaděnou).

Klasickým představitelem je německá SMArt155, švédská 155 BONUS nebo americká SADARM. Ve všech případech se nad cílovou oblastí z každého granátu oddělí dva kusy submunice, které se pomocí vlastních senzorů navedou na obrněnou techniku. Submunice ničí cíle pomocí exploze formovaným penetrátorům (EFP).

Ve Spojených státech vznikla také laserem naváděná dělostřelecká „hit-to-kill“ munice M712 Copperhead s dostřelem 16 km. Munice Copperhead se dokázala bodově navést na cíl, který ale musel být ale neustále ozařován laserem z externího zdroje. Copperhead byla nasazená například během operace Pouštní bouře v roce 1991.


DPCIM

Kazetová munice DPCIM (Dual-Purpose Improved Conventional Munition) naopak obsahuje několik desítek kusů „hloupé“ submunice, která se uvolňuje v předem určené výšce a plošně zasahuje cílovou oblast. Problémem DPICM je však velké množství nevybuchlé submunice, která následně ohrožuje civilisty nebo vlastní jednotky. Podle americké armády až 14 % submunice DPCIM neexploduje a stává se tak vážnou hrozbou pro další činnost v oblasti.

Nyní americká armáda připravuje vývoj nové protitankové dělostřelecké „hit-to-kill“ munice v rámci širšího programu C-DAEM (Cannon Delivered Area Effects Munition). Munice programu C-DAEM je určená k ničení živé síly a obrněné techniky na velkou vzdálenost a na velké ploše.

Pod C-DAEM přitom vzniká hned několik typů dělostřelecké munice. Armádní výzkumné centrum ARDEC (Armament Research, Development and Engineering Center) vyvíjí například munici PRAXIS se čtyřmi kusy samostatně naváděné submunice. Vyvíjená kazetová munice DPICM XL obsahuje 60 kusů submunice. PRAXIS i DPICM XL mají splňovat podmínky na méně než 1 % nevybuchlé munice.

Podle webu Inside Defense americká armáda 8. června požádala o přidělení prvních 24,4 milionu dolarů na počáteční vývoj nové „hit-to-kill“ munice. O konstrukci této munice není příliš známo. „Hit-to-kill“ obvykle značí, že cíl je ničen přímým zásahem bez použití výbušniny. Granát tak může obsahovat pouze tyčový penetrátor z wolframu nebo ochuzeného uranu. Tím samozřejmě zcela odpadá problém s nevybuchlou municí.

Nová „hit-to-kill“ munice využije tělo M982 Excalibur (včetně výklopných naváděcích ploch) nově doplněné o naváděcí senzor ‒ nabízí se malý radiolokátor, infračervený senzor nebo senzor pro laserové navedení. Možná je i kombinovaná naváděcí hlavice, jakou známe z malých chytrých pum StormBreaker (dříve Small Diameter Bomb II). V každém případě nová munice má mít větší vyhledávací rozsah, než výše uvedené protitankové granáty, a zřejmě i funkci „vystřel a zapomeň“. Zároveň má být odolná proti prostředkům elektronického boje (například rušení satelitní navigace).

Americká armáda chce novou „hit-to-kill“ munici nasadit proti manévrující obrněné technice, zejména proti tankům, BVP, samohybným houfnicím nebo mobilním kompletům protivzdušné obrany. Armáda ale nově počítá i s nasazením dělostřelectva, dle koncepce propojeného bojiště (Multi-Domain Battle), proti lodím u pobřeží.

„Hit-to-kill“ munice může být dokonce vybavená jednoduchými datalinky pro vzájemnou komunikaci. Datalinky umožní granátům (např. při palebném přepadu) předávat si navzájem informace a koordinovat útok na různé cíle. Podobnou funkcionalitu (vzájemný přenos informací pro koordinaci útoku) chce americké letectvo přidat do střel vzduch-země a přesných pum. V letectvu program nese jméno Golden Horde.

 


Hlavní technologické celky programu ERCA; větší foto / US Army

Nové „hit-to-kill“ granáty jsou určené pro dělostřelectvo s prodlouženým dostřelem ERCA (Extended Range Cannon Artillery). V rámci programu ERCA americká armáda vyvíjí dlouhou hlaveň XM907 (délka 58 ráží; pro samohybné i tažené houfnice), HE projektil XM1113 a HE projektil s prodlouženým dosahem XM1155 ERAP (Extended Range Artillery Projectile), nové prachové náplně XM654, novou lafetu hlavně XM208 nebo nabíjecí automat umožňující vést ustálenou palbu šest až deset ran za minutu.

Při testech dokázala samohybná houfnice Paladin s prodlouženou hlavní a municí XM1113 dostřelit na vzdálenost 60 km. Při testech se také úspěšně otestovalo použití naváděcího kitu M1156. Americká armáda přitom chce dosáhnout dostřelu až 130 km.

Na první pohled zní vše velkolepě, ale nesmíme zapomenout na hlavní problém ‒ cenu. Granát M982 Excalibur stojí 60 000 dolarů, tedy 1,36 miliony Kč. Zmiňme i „děsivou“ zkušenost amerického námořnictva s vývojem granátu LRLAP (Long Range Land-Attack Projectile). Torpédoborce Zumwalt měly pomocí LRLAP přesně zasahovat cíle na vzdálenost 130 km. LRLAP však stojí 800 000 dolarů (19,5 milionu Kč)!

Nemluvě o tom, že takto složitá munice potřebuje robustní součástkovou základnu, která může být (a bude) cílem nepřátelského útoku. Ale to platí pro všechny složité zbraňové systémy nebo složitou munici. Je také otázkou, zda by vůbec v dnešní době byl možný přechod z civilní ekonomiky na válečnou (a udržet tak výrobu složité munice), jak se to podařilo během druhé světové války. Ale to je jiný příběh...

Zdroj: The Drive

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Účinná palebná podpora – hlavní úkol dělostřelectva

Ve dnech 15. – 19. dubna se ve Výcvikovém táboře Jince konal nácvik střelby a řízení palby s bojovou ...

Armáda ČR obnovuje dělostřelectvo: Houfnice DANA zůstává

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje modernizovat 33 samohybných kolových houfnic (ShKH) vz. 77 ...

Polsko chce protiradiolokační dělostřeleckou a raketovou munici

Polský Inspektorát pro vyzbrojováni studuje možnost vývoje dělostřelecké a raketové munice s ...

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Starlight
    13:46 14.07.2019

    Doplním článek o další zajímavosti:

    1) US ARMY kupuje granáty BONUS Mk2

    V článku zmiňovaný program C-DAEM, který řeší náhradu za 155 mm DPICIM kontejnerovou/kazetovou munici přepokládá, že první demonstrační střelby proběhnou až v roce 2021. Když to dobře půjde, tak první nová munice by se dostala k útvarům v roce 2023.

    a)
    Proto se US ARMY už v prosinci 2016 rozhodla spustit program překlenovacích řešení pro období, než bude k dispozici nová generace americké munice. Prvním překlenovacím řešením je nákup granátu BONUS Mk2. Vybíralo mezi dvěma existujícími evropskými granáty – německým SMArt155 a švédsko-francouzským BONUS Mk2, které vyrábí v kooperaci švédský Bofors (součást BAE Systems) a francouzský NEXTER. https://www.youtube.com/watch?... a https://www.baesystems.com/en/... . US ARMY si nakonec vybrala rozšířenější BONUS.

    BONUS také definuje požadavky na hlavní program C-DAEM. Zjednodušeně řečeno v rámci programu C-DAEM se požaduje, aby nově vyvinutá munice byla lepší než „dočasný“ BONUS Mk2.

    US ARMY při rychlém zavedení granátu BONUS využila faktu, že tuto munici stejně jako SMArt155 již dříve kvalifikovala pro použití s kanóny 155mm/39 ráží ve výzbroji US ARMY. Současné překlenovací nákupy nejsou o malých množstvích. První objednávky byla se švédskou firmou BAE SYSTEMS BOFORS AB uzavřena ve FY2018. Munice je tedy vyráběna ve Švédsku s použitím podsestav od NEXTERU. Jen v letech FY2018-20 (dál rozpočtové plány nejsou zatím publikovány) bylo/bude objednáno cca 2 270 kusů granátů BONUS Mk2 za 147 mil USD.

    b)
    Jednicová cena jednoho granátu BONUS Mk2 ve FY2019 je cca 65 700 USD. Nákupní systémová cena je pak 68 750 USD. To platí při objednávce 480 granátů za roku. Ve FY2020 bude objednáno cca 1 260 granátů pro US ARMY a ceny poklesnou na 56 700/58 530 USD. V ceně granátu nejsou pochopitelně výmetné náplně (každá řádově desítky USD).

    Pro porovnání. Ve FY2019 US ARMY objednala cca 2160 granátů M892 Excalibur Increment Ib za jednicové/systémové ceny 74 770/77 520 USD. V roce FY2020 objedná ale jen 800 granátů a cena vyskočí na 99 120/ 116 280 USD.

    Druhé srovnání: ve FY19 je jednicová cena za PTŘS FGM-148F Javelin (jen vlastní střela) 174 100 USD. Jednoduší PTŘS BGM-71 TOW 2b Aero (ničí obrněný cíl při průletu shora pomocí formovaných projektilů) bude ve FY2020 stát (jednicová cena) 90 700 USD při 960 kusech (kupují se i další verze s jinou cenou, takže systémovou cenu neuvádím).

    c)
    Na základě stejného rozhodnutí US ARMY z prosince 2016 o urychleného zavedení překlenovacích náhrad kontejnerové dělostřelecké DPICM munice, se kromě nákupu granátů BONUS provádí také:

    - kvalifikace izraelských kontejnerových granátů firmy IMI typu M999 s 9 kusy pokročilé nenaváděné submunice DPICIM typu M99. Ta by měla splňovat požadavek US ARMY na méně než 1% nevybuchlé submunice.

    - urychlení vývoje „obyčejné“ dálkové tříštivotrhavé munice XM1128 s prodlouženým doletem (dnový výtoku plynů, dostřel až 30 km z hlavně 155mm/39 ráží, 40 km z 155mm/52 ráží). V roce 2020 se bude objednávat prvních 1 900 předsériových granátů XM1128 za 15 mil USD. Termín zavedení do služby v roce 2021. Granáty budou používány s naváděcím kity M1156 PGK.

    • Starlight
      13:46 14.07.2019

      2) Kazetové munice pro dělostřelcovo US ARMY

      a)
      US ARMY (a USMC) jsou průkopníci v používání kontejnerové dělostřelecké munice. Na základě zkušeností s nízkou účinností dělostřelectva proti čínské pěchotě v Korejské válce vyvinula dělostřeleckou kazetovou munici s tzv. řízenou fragmentací. Dnes se jí obecně říká ICM (Improved Conventional Munition). Zbraň to byla hodně utajované, aby ji tehdejší SSSR hned neokopíroval. K prvnímu ostrému nasazení ICM munice tak došlo až během Vietnamské války po ofenzívě Tet v roce 1968.

      V 70. letech pak byla do výzbroje zavedena i dělostřelecká kazetová munice s kombinovaným účinkem proti měkkým a pancéřovaným cílům neboli DPCIM (Dual-Purpose Improved Conventional Munition). Například granáty řady M483 ráže 155 mm.

      V článku je uvedeno, že „Američané otestovali dělostřelecký útok na skupinu tři tanků, šesti bojových vozidel pěchoty (BVP), osmi nákladních aut, šesti protiletadlových děl a jednoho džípu. Proti skupině bylo vypáleno 432 155mm nábojů M107, což odpovídá dělostřeleckém přepadu 24 houfnic M109 po dobu tří minut. Zásah dostaly dva tanky, čtyři BVP a dva nákladní vozy. Celkově osm ze 17 vozidel bylo zničeno nebo silně poškozeno.“

      155 mm tříštivo-trhavé granáty M107 byly zavedeny koncem 50. Let. V rámci tohoto testu (který určitě proběhl dříve než 90. letech) byla srovnávána účinnost jejich palby právě s granáty M483 DPICM https://www.youtube.com/watch?... . Vzdálenost střelby byla patrně 15 km. Celkem bylo proti stejné skupině cílů vystřeleno „jen“ 145 kusů granátů M483 (vs 432 M107) a přesto byly zasaženy všechny cíle (granáty M107 nezáhly džíp a všechny protiletadlová děla). Bylo napočítáno celkem 173 zásahu střepinami (vs 8 střepin u M107).

      Podobná DPICM submunice se pak stala i základem pro munici salvového raketometu M270 MLRS, tedy neřízené rakety M26 a řízené střely M39/M39A1 systému MGM-140 ATACMS Block I/BlockIA.

      Velkolepým bojovým debutem munice DPCIM pak byly první Válka v Perském zálivu v roce 1991. Kromě vysoké bojové účinnosti ale tento konflikt také poprvé ukázal na problém nevybuchlé submunice.

    • Starlight
      13:47 14.07.2019

      b)
      Na přelomu 70/80. letech začal v USA vývoj nové generace submunice – protipancéřové se samonavedením. Vývoje se sice během 90. let podařilo dokončit, ale konec Studené války a nové hrozby, ale i nové technologie, zpravidla znamenaly, že projekty byly zastaveny nebo se omezily jen velmi malé sériové dodávky.

      To je příklad i 155mm dělostřelecké munice M898 SADARM. V letech 1996-2001 bylo v počáteční výrobě LRIP vyrobeno cca jen 1 100 sériových granátu M898. Plánovaný vývoj raket M269 pro raketomety M270 MLRS se ale už nerealizoval. US ARMY granáty M898 SADRAM spolu s DPICM granáty poprvé a naposled bojově nasadila během invaze do Iráku v 2003. 108 vypálených granátů SADARM dokázalo zničit 43 vozidel. To ale byla už jen labutí píseň této munice. US ARMY tuto munici už nemá a místo obnovování výroby dnes raději kupuje na trhu existující evropské granáty BONUS.

      Podobně dopadl další vývoj systému MLRS/ATACMS v podobě MGM-164A ATACMS Block II, který místo submunice DPICM používal chytrou submunici BAT (Brilliant Anti-Tank). V rámci počáteční výroby LRIP vzniklo okolo 75 střel M39A3 s 13 kusy submunice BAT s dostřelem 140 km. Připravovala se i vylepšené verze Block IIA s dostřelem 300 km / 6 kusy submunice BAT. Program střel s municí BAT byl ale v roce 2003 zrušen. Vyrobené střely byly asi spotřebovány nebo přestavěny na jiné verze. Munice BAT se nakonec sériové podoby dočkala v jiné úloze malé klouzavé pumy s označením GBU-44/B Viper Strike.

      c)
      V konfliktech nízké intenzity, které dominovaly po roce 2001, dávala US ARMY přednost přesné munici proti bodovým cílům. Do sériové podoby a masového nasazení se tak dostaly naváděné granáty M892 Excalibur ráže 155mm pro kanonové houfnice a řízené střely M31/31A1 GMLRS ráže 227 mm a řízené střely M48/M57 ATACMS pro raketomety M270A1 MLRS a M142 HIMARS.

      d)
      Už SSSR se snažil tento americký náskok dotáhnout, což se mu v oblasti salvových raketometů povedlo už koncem 80. let. Ani Rusko v inovacích zcela neustalo, zůstalo soustředěno na munici proti plošným cílům/cílům o nepřesně známé poloze a dnes tak umí vyrobit široký sortiment velmi moderní dělostřelecké výzbroje.

      Příkladem je munice pro výkonné salvové raketomety systému 9K58 Smerč (BM-30) a jeho modernizované varianty Uragan. Jsou to neřízené rakety řady 9M55 (max. dostřel 70 km) a 9M5x (max. 90 km) ráže 300 mm, které existují (včetně kontejnerových verzí se samonaváděcí submunicí typu 9N142 Motiv-ZM. https://youtu.be/ECHqRL_nKQ0... (trochu paradoxně Rusové tuto submunici proti obrněným vozidlům nasadily v Sýrii). Dále pak řízená střely 9M542 s dostřelem až 120 km.

      „Překonání“ těchto nových ruských dělostřeleckých systémů je zase dnes cílem současných amerických vývojů v oblasti dělostřelectva.

      Paradoxně naše dělostřelectvo (houfnice a hlavňové raketomety) ČSLA žádnou kontejnerovou ICM/DPICM munici ve výzbroji nemělo. A pochopitelně ani AČR (myšleno před podpisem CCM úmluvy). Kontejnerové hlavice pouze specialita konvencích hlavic do balistických střel raketového vojska.

    • Starlight
      13:48 14.07.2019

      3) USA a zákaz kontejnerové (kazetové) munice

      a)
      Struční shrnutí. USA nejsou a nikdy nebyly signatář Úmluvy o kazetové munic (CCM) z roku 2010. Nicméně americké ministerstvo obrany přijalo v roce 2008 závaznou direktivu, že od roku 2019 bude ve výzbroji pouze taková kazetová munice, která nezanechá více než 1% nevybuchlé submunice. Poznámka: to je jiná definice, než je v úmluvě CCM.

      Obecně ale už v době vydání této direktivy platilo, že během různých válek nízké intenzity (Afghánistán, Irák po skončení invaze v roce 2003) nebylo poveleno kontejnerovou munici používat. Naopak toto povolení měly vždy jednotky na korejském poloostrově při případném konfliktu s KLDR.

      Direktiva z roku 2008 vytvořilo výše popsané vlny hledání a vývoje nových řešení. Protože to je běh na mnohem delší trať a po roce 2014 nastala dramatická změna mezinárodní situace po roce 2014, tak byla v říjnu 2017 vydána nová direktiva. Ta už nestanovuje žádné přesné datum, do kdy musí zavedená munice splňovat požadavek na 1% nevybuchlé submunice. Nákupy nové munice ale musí tento závazek splňovat, jen se nemusí vyřazovat už exitující munice.

      Směrnice dále nařizuje, že plánování operací musí počítat i s požitím kontejnerové munice. Použití vyhovující kontejnerové munice (do 1%) není nijak omezeno. Použití staré munice s více než 1% nevybuchlé munice by mělo být jen za výjimečných okolnosti, ale toto rozhodnutí je plně v kompetenci bojových velitelů.

      b)
      Jaké jsou současné stavy zásob dělostřelecké kontejnerové munice US ARMY těžko říci. Od roku 2008 se plánovalo a realizovalo, že do konce roku 2018 bude stará kontejnerová munice vyřazena. Například dělostřelecké granáty M483A1 se po skončení základní životnosti od roku 2013 přestavovaly na běžné modré cvičné granáty (s kouřovou stopovkou označují místo dopadu), kterých má US ARMY ohromnou spotřebu.

      Stejně tak není jasný osud raket M26/M26A2 s DPICM submunicí do raketometů MLRS. Ještě v roce 2008 jich bylo na skladech 360 tisíc(!). Moderních řízených střel M30 GMLRS s DPICIM submunicí (mají 2-4% nevybuchlé submunice) bylo do roku 2008 vyrobeno cca 4000 kusů. Protože mají ale 10 letovou skladovací lhůtu, tak probíhá repase střel M30 a jejich upgrade na verzi M30A1 nebo M31. Velké řízené střely M39/M39A1 ATACMS se během repasí po skončení životnosti modernizují na variantu M57 s jednotnou bojovou hlavicí s dostřelem až 300 km.

    • Starlight
      13:49 14.07.2019

      c)
      Nicméně vývoj techniky mezitím pokročil. Například řízené střely GMLRS typu M30 nahradil ve výrobě model M30A1 s hlavicí nové generace. Nová střela označovaná jako M30A1 GMLRS-AW (Alternative Warhead) je moderní high-tech obdobou šrapnelové munice. Jednotná bojová hlavice o hmotnosti okolo 220 kg je ve výšce okolo 10 metrů odpálena bezkontaktním přibližovacím zapalovačem. Hlavice střely M30A1 je doslova napěchována 160 tisíci (!) wolframovými penetrátory (šrapnely), které obalují výbušné jádro.

      Tato moderní hlavice je určená k útokům na plošné cíle nebo na cíle, jejichž poloha není zcela přesně známá. Primární cílem jsou tedy postavení raketového a hlavňového dělostřelectva, stanoviště PVO nebo koncentrace vojsk. Penetrátory mají dostatek průbojnosti, aby si poradily i s lehce pancéřovanými vozidly jako jsou ruská bojová vozidla řady BVP. https://www.youtube.com/watch?...

      d)
      Článek zmiňuje, že US ARMY vyvíjí pro své kanónové houfnice nové kanóny ráže 155 mm od délce hlavně 58 ráží. US ARMY tak plánuje překonat současný moderní standard hlavní o délce 52 ráží, který mají i nejnovější vyvíjené ruské samohybné kanonové houfnice 2S35 Koalicija-SV. Nicméně zavedení těchto kanónů do výzbroje US ARMY může být nejdříve okolo poloviny příštího desetiletí. Pro samohybnou kanonovou houfnicí M109A7 Paladin ve verzi s novým kanónem a dalšími modernizacemi novináři zatím používají neoficiální označení M109A8.

      V současnosti má US ARMY celkem 685 aktivních dělostřeleckých systémů Paladin. Každý systém tvoří dvě vozidla - samohybná kanónová houfnice M109A6 nebo M109A7 a muniční vozidlo M992A2 nebo M992A3. Postupně probíhá modernizace M109A6+M992A2 na nový standard M109A7+M992A3. Modernizace probíhá tempem přibližně 50 systémů ročně, takže v roce 2025 by mělo být stále ještě ve výzbroji přes 200 systémů M109A6+M992A2, které možná jako první půjdou na nový standard „M109A8“. Tedy pokud se tento program dostane do sériové fáze.

      US ARMY by měla mít také celkem 421 tažených kanonových houfnic M777A2 dodaných v letech 2006-2013. V roce 2018 objednala dodatečných 18 houfnic po 3,4 mil. USD (systémová cena) za kus, které dostane v roce 2021.

    • Starlight
      13:50 14.07.2019

      e)
      Pro US ARMY je velkou prioritou vývoj nových řízených střel, které nahradí střely ATACMS . Střely se dříve označovali podle programu Long Range Precision Fires (LRPF), ale nyní se v oficiální dokumentaci označují jako Precision Strike Missile (PrSM). Střely PrSM mají mít dostřel do 500 km (oficiálně 400+ km) a místo každé střely ATACMS by mělo být možné nabít hned dvojici střel PrSM (raketomet MLRS celkem 4 střely, HIMARS celkem 2 střely). Bojová hlavice by měla být s plošným účinkem a měla by splňovat direktivu na méně než 1% nevybuchlé submunice. Více informací není známo. Je možné, že ale bude podobná alternativní bojové hlavici střel M30A1 GMLRS-AW. Letos, tedy v roce 2019, by měly proběhnout první střelby prototypů konkurenčních řešení od firem Raytheon and Lockheed Martin. Zavedení do výzbroje se předpokládá v roce 2023.

      Výše popsaný program je mediálně poměrně hodně sledovaný. Méně nápadně ovšem probíhá další vývjový program řízených střel pro raketomety MLRS/HIMARS. Na základě menších řízených střel GMLRS je vyvíjena verze s prodlouženým doletem Extended Range GMLRS (ERG). Při zachování rozměrů střely by se měl zvýšit dostřel ze stávajících 70+km na dvounásobek okolo 150 km. Tedy na hodnotu, kterou měla první generace střel ATACMS (M39) koncem 80. let. Jen s tím rozdílem, že raketomet MLRS bude moci mít nabito 12 těchto střel a HIMARS 6 střel. První prototypové střelby po 6 letech vývoje proběhly v březnu 2018: https://www.youtube.com/watch?... . Kvalifikační zkoušky by měly probíhat až do roku 2021.

      V letech 2021-23 by podle stávajících plánů měla do střel GMLRS probíhat integrace protiradiolokační naváděcí hlavice. Hodně se také hovořilo o potřebě schopnosti palby na pohyblivé námořní cíle. To pochopitelně zajímalo i USMC. Jak toto dopadne, není teď moc jisté. V roce 2018 totiž US ARMY v rámci cvičení RIM PAC 2018 zkušebně odpálila ze svého těžkého nákladní automobilu HEMTT 10x10 norské protilodní střely Naval Strike Missile (NSM): https://www.youtube.com/watch?... Ty už si dříve US NAVY vybrala jako výzbroj svých lodí LCS a budoucích fregat FFG(X). V květnu 2019 se pak pro tyto norské střely, které lze použít i proti pozemním cílům, rozhodla i USMC.

      US ARMY také navyšuje počty raketometů. V roce 2017 bylo rozhodnuto navýšit počty raketometů M142 HIMARS o 56 nových kusů (z 363 na 419) za průměrnou systémovou cenu 10 mil USD za kus. Znovu nastartovaná výrobní linka pro US ARMY a FMS poběží minimálně do roku 2023.

      Dojde také k navýšení aktivních počtů raketometů M270 MLRS s využitím zásob uskladněné techniky. V roce 2017 bylo také rozhodnuto navýšit stávající počty 225 aktivních raketometů verze M270A1 o 160 vozidel na celkem 385 raketometů modernizované verze M270A2. Nejdříve by mělo být z uloženek vyňato 160 starých vozidel M270A0, které budou rovnou modernizovány na nový standard M270A2. První jednotka by měla být vyzbrojena počátkem FY2022. Poté dojde k modernizaci i stávajících 225 vozidel verze M270A1.

      • danny
        14:53 15.07.2019

        Starlight: respekt a díky. Nejen za kompletní záběr, rozsah a podrobnost zpracování, ale i detaily, jako jednotková cena.

      • ARES
        19:23 15.07.2019

        Starlight:
        Díky za obsáhlé a perfektně utříděné informace. Lze z nich relevantně vyvodit, v jakých směrech lze očekávat rozvoj pozemního dělostřelectva. Vynikající podkladový materiál pro pracovníky, kteří rozhodují o budoucnosti dělostřelectva AČR.

  • danny
    11:24 11.07.2019

    Ze slibného úvodu se to ke konci zase zvrhává v technologickou onanii. Koncové navedení nebo spíš korekce dráhy, která má zmenšit CEP ze 100 na 5 - 10 pomocí infra čidla nebo malého radiolokátoru, ok. Ale jak tam někdo začne vymýšlet dolet 130 km, GPS, komunikaci mezi projektily, výpočet pravděpodobné pozice pohybujícího se vozidla atd..., tak se zase cena a reálná použitelnost dostanou někam do oblasti, kde to vypadá skvěle v PR dokumentech o nejlepší armádě na světě, ale reálná použitelnost proti amatérsky rozchozené T-55 někde v Sýrii a pod... bude mimo hranice zdravého rozumu.

    • satai
      13:10 11.07.2019

      Jenomže T-55 jedna věc, near peer druhá.

    • logik
      13:22 11.07.2019
      Oblíbený příspěvek

      Když se zaměřuje armáda na ručníkáře, je to špatně, že ztrácí schopnosti proti vyspělému protivníkovi.
      Když se zaměří na vyspělého protivníka, je to špatně, protože je to na ručníkáře drahý.

      Může vůbec NATO dělat něco dobře?

      • satai
        14:38 11.07.2019
        Oblíbený příspěvek

        Možná odprosit Rusko a omluvit se mu za Černobyl ;-)

        • danny
          17:05 11.07.2019

          satai: mohu požádat o vysvětlení, co má Rusko a Černobyl společného s vývojem nové naváděné munice pro americké dělostřelectvo?

      • danny
        17:02 11.07.2019

        Logik: článek není o NATO, ale o americké armádě. I když se NATO zaměřovalo na ručníkáře, lezly z mnoha zbrojních projektů nesmyslně předražené výsledky s cenou zcela neadekvátní potenciálním cílům.
        Pokud sis všiml, neodsuzuji naváděnou munici. Jen se zastávám zlaté střední cesty a zdravého rozumu.
        Nesmyslně ambiciozní požadavky např. dostřel 155 mm 130 a více km násobně zvyšuje požadavky na odolnost elektroniky, pohonu, parametrů hlavně a zvyšuje cenu o řád. Nestačilo by dotáhnout to např. na 50 km a cíle za touto hranicí přenechat adekvátnímu prostředku?
        Některé nápady na mě působí spíše jako výsledek úspěšného lobbingu zbrojařských firem, než jako výsledek požadavků ozbrojených složek.

    • hafusak2
      14:59 13.07.2019

      Ono jde také o to, jak si kdo cení životů vlastních vojáků, protože i různé podomácku oplechované dodávky (tzv. "technicaly") s velkorážnými kulomety, jak je známe ze Somálska a od dalších různých pochybných milicí a soukromých armád můžou způsobit ztráty a u ten tank T 55 může být hodně nepříjemný, pokud se dobře umístí a nemá posádku z blbů. Já spíš vidím problém v tom, že dělostřelectvo bude muset vystřílet mnohem více ran, životnost hlavní houfnic se dost zkrátí, takže za kažkou takovou jednotkou aby ještě jela dílenská kolona se zásobami záložních hlavní.

      • danny
        14:48 15.07.2019

        hafusak2: no ale to nejsme v rozporu. Já jen říkám, že je to ptákovina, pokud se vinou nabubřelých a nerealistických požadavků dostane cena dělostřeleckého náboje ráže 155 na 150 ti. dolarů a pokud se cena hlavně schopné vystřelit o 20 km dál zvýší 10x, spolu s poklesem životnosti. Nic víc.

  • alea206
    22:41 10.07.2019

    Chapu ze (ne nutne v tomto poradi)
    1. Nechteji pouzivat kazetovou munici
    2. Chteji neco co jde pouzit v mistech pusobeni nepratelske proti vzdusne obrany (delostrelecky granat je porad vyrazne mensi nez MLRS raketa)
    3. Chteji neco co bude levne a nenarocne.

    Ano z techto myslenek vam vyjde delostrelectvo jako nejlepsi volba.
    Jen si nejsem jisty zda salvy (v podstate) z hlavne odpalovanych kamikaze dronu jsou to nejlepsi. Pokud se jim podari postavit dostatecne levny guidence kit, tak by to teoreticky mohlo financne fungovat. Ale vzhledem k tomu ze Maverick stoji okolo 100 000 USD a pod A-10 jich navesite 12 (tusim, mozna jen 6) tak to opravdu bude jen do mist kam tu A-10 nemuzete poslat.

    • Jirosi
      10:54 11.07.2019

      Jen pokud se vrátí, nebude poškozena nebo nucena odhodit munici (12x 100 000 UDS)

      Ta munice není drahá, pokud při výstřelu zničí tank z úspěšností 50%.
      Bohužel se často střílí i na pěchotu, pak to opravdu ekonomické není.

      • hafusak2
        15:08 13.07.2019

        Tam už by to spíše chtělo kombinovat s termobarickou municí, která je velmí účinná vůči pěchotě a i při nepřesném zásahu těžké techniky na ní dokáže zlikvidovat nebo poškodit plno senzorů, takže ze supermoderního tanku se stane tank s použitelným vybavením na úrovni tanku z WW II.

  • Grugh
    22:04 10.07.2019

    Pomocí 432 výstřelů 155mm houfnice zničili dva tanky a celkově těžce poškodili nebo zničili osm ze 17 vozidel (pravděpodobně stojících). A to nazývají nejefektivnější zbraní bojiště.
    Něco mi uniklo?
    Pro guerillovou válku ve městě je dělostřelectvo nevhodné. Proti vyspělému protivníkovy s letectvem a raketovým dělostřelectvem skoro nepoužitelné.
    Ale třeba ještě někdo vykope zákopy a bude v nich čekat na smrt.

    • madrabbit
      22:25 10.07.2019

      Polovina vozidel mimo a bez ohrožení vlastních jednotek? OK

    • alea206
      22:44 10.07.2019

      Bavime se o financni efektivite ne fakticke efektivite. Pro stejny ucinek byste musel poslat napriklad 2x A-10C o ktere muzete cestou prijit a piloty vam zajmou a pak musite poslat specialy na jejich vysvobozeni.... A cenove ste najednou uplne jinde

    • alea206
      22:50 10.07.2019

      A jeste k tomu vasemu vyspelemu protivnikovi s letectvem...
      Delostrelecke baterie jsou stadardne krite SAM a C-RAM, takze ta pouzitelnost neni az tak spatna. Je to o VELMI, VELMI detailnim planovani toho kam je jeste muzu postavit a kam uz ne.

  • flanker.jirka
    18:58 10.07.2019

    S trochou nadsázky se dá říci, že amici s úlohou dělostřelectva "objevili Ameriku"
    Možná to otevře myšlenkové toky například "chrudimskému výsadkáři"

    • liberal shark
      05:47 11.07.2019

      Nikdy nepošlu své vojáky tam, kam mohu poslat dělostřelecký palebný přepad ;-).

    • Trener
      08:47 12.07.2019

      V nedávné minulosti jsem měl to štěstí potkat jednoho příslušníka 4. BRN z J. Hradce a v nějaké slabé chvilce z něho vylezlo, že není žádný bigoš :-) (přeci taky skáče hodně s padákem).

  • Flader
    17:35 10.07.2019

    Hlavne že u nás sme delostrelectvo zredukovali na menej ako minimum :/

  • pks_
    17:32 10.07.2019

    Nechtějí raději od Rusů nakoupit 9M55K1 na BM-30 Smerch? Dosah 20-70km, 5ks řízené submunice po 15kg. Mě přijde raketová doprava pro tento druh zásilek vhodnější. Při startu je menší přetížení a dá se mnohem snáze zvyšovat dostřel.

    Tedy nákup je určitě nemožný, aspoň dokud Trump neposadí do chládku půlku Washingtonu - tedy nikdy. Mohli by ale trochu rozvinout CBU-105 a dát ji na raketu.

    • PavolR
      18:13 10.07.2019
      Oblíbený příspěvek

      CBU-105 a podobné hračky sme sa zaviazali nepoužívať, ale čo takto: https://www.armadninoviny.cz/g...

    • liberal shark
      05:57 11.07.2019

      Rakety jsou drahé, pomalé a zranitelné. A je jich málo.

      • Jirosi
        11:14 11.07.2019

        Hlavně jsou velké a jednorázové.

        Velké dělo, střílí malé náboje.
        Malí raketomet, střílí velké rakety.