Chramčichin: Klauni z NATO nás neohrozí, hrozba je Čína

Ruské jednotky na Dálném východě se stále spolehají na obstarožní systémy protivzdušné obrany ZSU-23-4 Šilka / Public Domain

Aleksandr Chramčichin, zástupce ředitele moskevského Ústavu politické a vojenské analýzy, v článku „Přesuní kontingentů: Nikdo a nic nemůže ochránit Dálný východ“, zveřejněném ve vlivném ruském vojenském magazínu Vojensko-průmyslový kurýr, kritizoval stav ruské armády na Dálném východě. Podle Chramčichina vybavení ruské armády v Centrálním a Východním vojenském okruhu připomíná spíše muzeum starožitností.

Být neustále ve střehu

Ruská armáda před deseti lety zahájila rozsáhle reformy zaměřené na restrukturalizaci, modernizaci a vybavení vojáků v souladu s požadavky 21. století. Reformy přinesly Rusku zcela odlišné, pro Rusko příznivé, geopolitické postavení. Správnost reforem potvrdilo zejména úspěšné nasazení ruských sil v Sýrii.

 

 

Chramčichin však upozorňuje, že není žádný důvod ke spokojenosti. „V dnešní době je každá sféra života a geopolitická soutěž ‚závodním kolem‘: pokud nebudete šlapat, okamžitě spadnete. To se týká nejvíce vojenské sféry. A v ozbrojených silách Ruské federace je třeba mnoho změn a zlepšení,“ píše Chramčichin.
 

Rusko se musí zejména vypořádat s pomalu upadajícím potenciálem strategických jaderných sil. Armáda zavádí nové mezikontinentální střely RS-24 Jars, ale ty nedokáží plně nahradit potenciál (ničivost) vyřazovaných raket Topol, UR-100N a R-36, zvláště pokud jde o počet jaderných hlavic.

 

Chramčichin navrhuje masivní investice do ruských jaderných sil (především těch mobilních), uzavření nové rusko-americké jaderné smlouvy START 3 (výhodné pro Rusko) a odstoupení od smlouvy o nešíření jaderných raket středního doletu (INF Treaty). Cílem je, aby protivníci na západě i na východě nevěděli, kde a kolik má Rusko raket.

 

Autor v článku však zejména upozorňuje, že vojenské jednotky v Centrálním a Východním vojenském okruhu jsou vybaveny muzeální vojenskou technikou. Jde o oblasti ležící od Moskvy až ke Kamčatskému poloostrovu, stejně jako prakticky celá délka jižních hranic Ruska. Tyto jednotky nejsou schopni čelit případném útoku čínské armády, nebo útoku Spojených států a Japonska na Dálném východě.

 

Mimo článek ruského autora musíme připomenout, že velmi dlouhé ruské hranice představovaly pro Moskvu vždy velký bezpečnostní problém. Z toho důvodu Rusko vybudovalo mohutné výsadkové jednotky, které se mohou rychle přepravit na obrovské vzdálenosti. Další zárukou ruské územní integrity (což stále platí) je neustále vyhrožování jadernými zbraněmi všem potenciálním protivníkům.

 

Samozřejmě upadání potenciálu ruských jaderných sil, společně s prudkým vojenským rozvojem u možných potenciálních protivníků vyvolává v Kremlu obavy, že některý z mocenských protivníků může zkusit „štěstí“. Platí to zejména pro Čínu, které se díky rostoucímu počtu obyvatel a změnám v životním prostředí neustále (a zřejmě nezadržitelně) zmenšuje životní prostor.

 

Hrozba je Čína

„Je třeba výrazně posílit a dokončit přezbrojení vojsk Centrálního a Východního vojenského okruhu. Pokud je obrana země západně od Uralu mimořádně uspokojivá, pak všechno na východ od ní má znaménko mínus,“ píše Chramčichin.
 

Například v Západním a Jižním vojenském okruhu ruské letectvo provozuje více než 500 taktických bojových letadel, v Centrálním okruhu však pouze 100 letadel. To platí také pro pozemní jednotky, i když sám Centrální okruh, a je to dáno i jeho obrovskou územní rozlohou, která tvoří přirozené nárazníkové pásmo obrany, není přímo vojensky ohrožen.
 

Problém podle Chramčichina je, že jednotky z Centrálního okruhu jsou postupně přesouvány více na západ (například k hranicím s Ukrajinou) a nové vybavení dostávají jako úplně poslední. Přesun k hranicím s Ukrajinou je podle autora správný, ale jednotky „střed“ musí získávat kompenzaci, aby mohli fungovat jako přirozená vojenská záloha pro další vojenské okruhy.
 

Situace ve Východním okruhu, co se týče moderní techniky, je rovněž neúnosná a navíc se zde nelze „vymlouvat“ na geografickou polohu. Například izolované jednotky na ostrovech Kurily, Sachalin a poloostrovu Kamčatka se nemají jak bránit proti případnému japonskému a americkému útoku.

 

Výzbroj jednotek ve Východním vojenském okruhu je například postavena na zastaralých bojových vozidlech pěchoty BVP-1 nebo na protiletadlových systémech krátkého dosahu ZSU-23-4 Šilka.  
 

Chramčichin však upozorňuje, že skutečná hrozba přichází z jihu: „Mnohem těžší bude bojovat na území (od Bajkalu po Vladivostok) proti radikálně obnovené vojenské síle Čínské lidové armády [...]. Určitě můžeme začít tím, že se zbavíme mizerné propagandistické komedie o ‚strategickém partnerství‘ s Čínou a toho, že Čína nás vůbec neohrožuje. Je to však ještě větší tabu, než nekonečné příběhy o smrtící hrozbě od impotentních [evropských - pozn. red.] klaunů z NATO.“

 

Ruský autor se ptá, zda opravdu potřebuje Rusko tak početné jednotky u evropských hranic a navrhuje, aby se přesunuly na jih proti skutečné hrozbě v podobě Číny. Na hranicích s Čínou pak autor doporučuje vytvoření nových jednotek s nejmodernější vojenskou technikou.

 

Kvantita je stejně důležitá jako kvalita

Dle Chramčichina je nutné pořizovat vojenskou techniku ve velkém množství. Války na Donbase a na Středním východě ukázaly, že klasická válka způsobuje katastrofálně velké ztráty na obrněné technice.

 

Za tuto ztracenou techniku neexistuje náhrada a tak jediným způsobem je posilování pasivní a aktivní ochrany vozidel, jako to nabízí nová platforma Armata. Chramčichin považuje zavedení tanků T-14 a bojových vozidel T-15 do výzbroje za „zásadní krok v ruské vojenské historii“. Platforma Armata vyniká především svou mimořádnou balistickou ochranou.

 

„Je nesmírně důležité poznamenat, jak ukazují zkušenosti z výše uvedených válek, kvantita je stejně důležitá jako kvalita. Vojenské techniky musí být hodně, jinak její nákup nemá žádný smysl, jak ve vojenském, tak hospodářském směru. Současná evropská praxe nákupu nové vojenské techniky v mikroskopických množstvích je hrubým a nesmyslným plýtváním peněz. Je třeba buď koupit hodně techniky, nebo nekupovat nic,“ myslí si Chramčichin.

 

Autor na jednu stranu navrhuje koupit tisíce tanků T-14 a bojových vozidel T-15, ale na druhou stranu zpochybňuje nákup bojových vozidel Kurganěts-25 a Bumerang.  „Možná jde o dobrá vozidla, ale jsou postaveny podle tradičních přístupů, které, jak již bylo uvedeno výše, vedou k obrovským ztrátám, a to jak samotných vozidel, tak i přepravovaného mužstva,“ varuje ruský autor.

 

Zbytečný Su-57

Ruské letectvo zase trápí nedostatek specializovaných (tankovací letouny, AWACS, letouny radioelektronického boje, průzkumné stroje) a dopravních letadel. Nedostatek těchto letounů snižuje účinnost bojové složky letectva. Jasně zaostává dopravní letectvo, což je podle ruského autora důsledkem zhroucení výroby civilních letadel v Rusku.

 

V Rusku je mnoho míst, kde se bez letadel nedá dostat. Problém nyní umocňuje často zmiňovaná náhrada obřích dopravních letadel An-124. Podle Chramčichina je ztráta schopností v podobě An-124 nepřijatelná, ale například podle Ruslana Puchova je vývoj nástupce An-124 v současných ruských podmínkách nemožný.
 

V případě bojového letectva autor navrhuje zásadně zvýšit počty. Například 134 objednaných stíhacích bombardérů Su-34 pro pokrytí obrovského ruského území nestačí, zvláště pokud budou vyřazeny strategické bombardéry Tu-22M3 bez náhrady. Další otázkou je bitevní Su-25, bez kterého nelze vést klasickou nebo protipovstaleckou válku (a bitevní vrtulník jej nenahradí). Ruská armáda proto potřebuje nové bitevní letadlo nebo dron.

 

V případě stíhačky páté generace Su-57 je podle autora klíčová otázka, kdy a v jakém množství začne sériová výroba, a zda je vůbec zavádění Su-57 nutné. „Není lepší místo toho koupit dalších dvě stě nebo tři sta Su-35S? Proč potřebujeme dvě modifikace Su-30, není snadnější udržovat jednu?“ ptá se autor.

 

Samostatným problémem je firma MiG, která ztrácí na vnitřní i vnější konkurenci. MiG-29 neumí konkurovat Su-27 a nejnovější MiG-35 je zase horší (kromě ceny) než Su-35S. Nákup 24 MiGů-35 ruským letectvem je tak pouze formální záležitost, aby se podpořil export těchto letadel. Dle Chramčichina jedinou možností pro firmu MiG je vyvinout velmi levný a jednoduchý stíhač kategorie MiG-21 nebo F-5.

 

„Ve věci námořnictva musíme najít sílu, abychom si uvědomili, že vytvoření vyvážené oceánské flotily je velmi přitažlivé z hlediska prestiže a vnějšího vlivu, ale zcela mimo ekonomickou sílu země. Nemáme alternativu k ponorkám, konstrukce nových ponorek by měla být absolutní prioritou,“ komentuje autor stav ruského námořnictva. Chramčichin navrhuje zcela opustit myšlenku stavby ruských letadlových lodí a torpédoborců, a soustředit se na stavbu lodí velikosti fregat a níže.

 

„Je třeba vyhnout se chybě, kterou Washington udělal změnou orientace americké armády na válku se slabším nepřítelem, který není schopen přiměřené reakce. A tato chyba může být plně dokončena, pokud nepřijmeme syrskou zkušenost,“ píše na závěr Chramčichin.

 

„Konečně je nutné jasně pochopit, že konstrukce výkonných moderních letadel je nemožná bez stejně pokročilé a silné vědy (obzvláště od vyčerpání sovětské vědecké základny). Musíme se okamžitě vrátit ke klasickému vzdělávání, přičemž je potřeba opustit všechny ‚Boloňské procesy‘ a ‚vzájemné uznávání diplomů‘. Domácí vzdělání musí školit odborníky pro Rusko, a ne pro Západ. Tato otázka samozřejmě není v odpovědnosti ministerstva obrany, ale armádní oddělení může ovlivnit nezbytná rozhodnutí,“ uzavírá svůj článek ruský autor.

 

Zdroj: VPK


 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rusko otestovalo protiraketový systém S-500 Prometej

Podle americké televizní stanice CNBC, která se odvolává na svůj nejmenovaný (!) zdroj z prostředí ...

KOMENTÁŘ: Přikloní se Německo k Rusku nebo USA?

V dubnu letošního roku se uskutečnila dlouho očekávaná schůzka mezi Angelou Merkelovou a Donaldem ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Luky
    19:22 07.07.2018

    Džobem analytiků a vojenských plánovačů, tedy i Chramči je malovat čerty na zeď, vytvářet fantazijní scénáře a upozorňovat na slabá místa vlastní armády i armád protivníků. To je v ...Zobrazit celý příspěvek

    Džobem analytiků a vojenských plánovačů, tedy i Chramči je malovat čerty na zeď, vytvářet fantazijní scénáře a upozorňovat na slabá místa vlastní armády i armád protivníků. To je v Ouklendu.
    Já si dokážu představit spoustu scénářů, dokonce i nějaké velice bizarní.
    Pousmál jsem se nad Supermeho "tak a tady to máte, žádný spojenectví není, protože Chramča"...a zrovna v den uvalení 25% cel a začátku obchodní války Čína-USA, kdy Rusko zareagovalo světe div se - clama na USA :)

    Ale jasně, podstatný pro Čínu je zaútočit na Sibiř, aby horko těžko dolovala, co ji Rusové za extrémně výhodných podmínek (nevýhodných pro ubohé, pokořené Rusáky) dodávají...protože Rusáci jim nevysejou žádný hříbky na jejich přelidněná města, jelikož je na ně nehodili ani když Mao chtěl zabrat ostrov plný kopřiv (pohraniční smlouva ostrovy na hraničních řekách neřešila). Dostali po čuni a rusáci jim ho později věnovali...tak podstatné to pro ně bylo.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    19:11 07.07.2018

    K Čínské smůle se ale zrovna jedná o Přímořský kraj, který je na dálném východě nejvíce osídlený, žijí tam dva miliony obyvatel (cca 93% Rusové, 0,2% Chanové :) a pro Rusy má ...Zobrazit celý příspěvek

    K Čínské smůle se ale zrovna jedná o Přímořský kraj, který je na dálném východě nejvíce osídlený, žijí tam dva miliony obyvatel (cca 93% Rusové, 0,2% Chanové :) a pro Rusy má obdobný strategický význam jako Krym (domovský přístav Tichomořské floty jestli se nepletu)....takže jádro.

    Buď se budete bavit o neosídlené Sibiři (stojí v cestě Mongolsko) nebo o Mandžusku a přístupu k moři (nejlidnatější a přesvědčivě Ruský, silně militarizovaný komplex)Skrýt celý příspěvek

  • Pavel1
    19:10 07.07.2018

    Luky: tak ještě nezapomeň napsat Chramčichinovi, že maluje čerta na zeď a míchá hrušky a jabka.

    Luky: tak ještě nezapomeň napsat Chramčichinovi, že maluje čerta na zeď a míchá hrušky a jabka.

  • Pavel1
    19:02 07.07.2018

    Miroslav: Kdybyste si přečetl můj komentář pořádně, tak byste se dozvěděl, že Čína si DĚLÁ nárok na Jihočínské moře, ne že ho MÁ. givicz: Už tady byl jednou řečeno, že Stalin i ...Zobrazit celý příspěvek

    Miroslav: Kdybyste si přečetl můj komentář pořádně, tak byste se dozvěděl, že Čína si DĚLÁ nárok na Jihočínské moře, ne že ho MÁ.
    givicz: Už tady byl jednou řečeno, že Stalin i Hitler byli také spojenci, také pořádali společná cvičení a ve velkém mezi sebou obchodovali, jak to dopadlo všichni vědí. Nechápete jednu podstatnou věc, a to , že co je teď, nemusí být pravda za rok nebo dokonce za dvacet let. Fakta jsem uvedl a jsou jasná: čínský nárok na Jihočínské moře je vyloženě hypotetický, přesto tam riskuje Čína konflikt. Nikdo nevidí Číňanům do hlavy, takže se klidně může za nějakou (blíže neurčenou) dobu stát, že Čína uplatní nárok na vnější Mandžusko.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    18:30 07.07.2018

    Semtam Lebo Rusko chce ovplyvňovať celosvetovú politiku a byť významným hráčom. A jeho protivníci na tomto poli ľudských zdrojov majú výrazne navrch. Ono to nie je len o počte ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam

    Lebo Rusko chce ovplyvňovať celosvetovú politiku a byť významným hráčom. A jeho protivníci na tomto poli ľudských zdrojov majú výrazne navrch. Ono to nie je len o počte brancov ale aj o ekonomických zdrojoch. I keď uvidíme čo s Cinou urobí ich experiment s politikou jedného dieťaťa. Tak to ešte bude sranda.

    A tých území ktoré môže nechať prírode má viac ako dosť. To nie je Európa s jej hustotou obyvateľstva.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:51 07.07.2018

    Slavoslav Proč by Rusko mělo mít potřebu zalidnit liduprázdné oblasti? Nech tý přírodě aspoň kousek země. Vynechám Rusko, protože tohle je globální problém. Lidé se stěhují ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Proč by Rusko mělo mít potřebu zalidnit liduprázdné oblasti? Nech tý přírodě aspoň kousek země.

    Vynechám Rusko, protože tohle je globální problém. Lidé se stěhují do měst a venkov se vysídluje.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:50 07.07.2018

    Semtam Všetky relevantné predpovede hovoria o tom, že po nástupe slabej generácie 90 tych rokov sa kríza v Rusku ešte prehĺbi. Tu argumentuješ ojedinelými príkladmi z minulosti ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam

    Všetky relevantné predpovede hovoria o tom, že po nástupe slabej generácie 90 tych rokov sa kríza v Rusku ešte prehĺbi. Tu argumentuješ ojedinelými príkladmi z minulosti a absolútne ignoruješ súčasné trendy.

    Keď sa ťa opýtam čo by malo byť tou zásadnou zmenou v postoji mladých Rusov k početnosti rodiny tak sa odpovede nedočkáme len niečoho. "Ale v minulosti"Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:45 07.07.2018

    Semtam K CR. Ja s tebou súhlasím, že ČR či ostatné štáty vyspelého sveta majú podobné problémy s pôrodnosťou. Nie, že nie. Len na rozdiel od Ruska nepotrebuje ČR zaludnit ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam

    K CR. Ja s tebou súhlasím, že ČR či ostatné štáty vyspelého sveta majú podobné problémy s pôrodnosťou. Nie, že nie.

    Len na rozdiel od Ruska nepotrebuje ČR zaludnit rozsiahle, prakticky ludoprázdne oblasti na svojom území. Ba dá sa povedať, že na západe je tých ľudí aj priveľa a nejaký úbytok nebude vadiť. Teda čo sa týka zaludnenia. Ono to ekonomické problémy prinesieSkrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:42 07.07.2018

    Slavoslav Opět ohejbáš, psal jsem, že z 1 či 2 let nejde poznat trend. Trend je dlouhodobá záležitost a já jsem na rozdíl od tebe si nehrál na věštitele a jsem neříkal, jaká ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Opět ohejbáš, psal jsem, že z 1 či 2 let nejde poznat trend. Trend je dlouhodobá záležitost a já jsem na rozdíl od tebe si nehrál na věštitele a jsem neříkal, jaká bude porodnost v Rusku, jen jsem poznamenal, že za porodností stojí více vlivů než jen a pouze početní síla generace.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:27 07.07.2018

    Semtam Ale veď ja s tebou súhlasím, poslednými dva a pol rokmi si predsa nenecháme kaziť trendy :-D A o desať rokov uvidíme ako to bolo s tým trendom. Pretože odborníci ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam

    Ale veď ja s tebou súhlasím, poslednými dva a pol rokmi si predsa nenecháme kaziť trendy :-D

    A o desať rokov uvidíme ako to bolo s tým trendom. Pretože odborníci zatiaľ tvoj názor nezdieľajú.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:24 07.07.2018

    Slavoslav ČR má pro zajímavost nyní větší přirozený přírůstek i přes to, že počet dětí na hlavu má nižší. S porodností můžeš hýbat, ale s mortalitou nikoliv. Tedy přesněji ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    ČR má pro zajímavost nyní větší přirozený přírůstek i přes to, že počet dětí na hlavu má nižší.

    S porodností můžeš hýbat, ale s mortalitou nikoliv. Tedy přesněji jen ji oddálit.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:21 07.07.2018

    Slavoslav Kde píšu, že s porodností problémy nejsou? Psal jsem, že porodnost v Rusku má stoupající tendenci a jak to vypadá 90. léta kdy byla silná demografická krize jsou ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Kde píšu, že s porodností problémy nejsou? Psal jsem, že porodnost v Rusku má stoupající tendenci a jak to vypadá 90. léta kdy byla silná demografická krize jsou zažehnaná.

    Chápu, že je lepší argumentovat tím, že druhému budeš podsouvat něco co nenapsal, ale to potom nemá žádný smysl.

    To že byl přirozený úbytek v době demografické krize drastický tady nikdo nevyvrací. Dokonce napíšu, že za to období je to srovnatelné s 2.WW.

    A ty tvoje regiony, stále nechápeš, že dle dat je ten úbytek dlouhodobě stále nižší. Nebudu ti ani připomínak, jak se projevu generační mortalita, protože to jsi očividně nepochopil, nebo chápat nechceš.

    ČR má porodnost cca 110 000 dětí za rok a to má 10,5 mil obyvatel. Rusko má porodnost cca 1700 000 - 2 000 000 dětí ročně a má 143 (146) mil. obyv. jednoduchá matika, nyní je Rusko s porodností na tom lépe než ČR, protože na obyvatele má v průměru vyšší porodnost než má ČR. Já ale poznamenám, že oba dva jsme na tom s porodností stále nic moc.
    To, že má Rusko větší mortalitu a hlavně v evropské části je dáno právě silnými ročníky po válce kdy byla v Rusku porodnost 3 000 000 lidí ročně.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    16:29 07.07.2018

    K tomu expandování číny - je mnohem jednodušší jít na jih než na sever, pokud chtějí jen prostor. Pokud chtějí suroviny, je snazší je od Rusů koupit...

    K tomu expandování číny - je mnohem jednodušší jít na jih než na sever, pokud chtějí jen prostor. Pokud chtějí suroviny, je snazší je od Rusů koupit...

  • Charlie
    16:27 07.07.2018

    K těm dopravním letounům - osobně si myslím, že v tomhle spektru letecké výroby nemá vývoj nového typu ani na východě, ani na západě minimálně 30 let ekonomický smysl, pokud se ...Zobrazit celý příspěvek

    K těm dopravním letounům - osobně si myslím, že v tomhle spektru letecké výroby nemá vývoj nového typu ani na východě, ani na západě minimálně 30 let ekonomický smysl, pokud se jedná o náhradu zavedeného typu (čili tím nemyslím vykrytí mezery ve výkonech). Stávající konstrukce zdaleka nemají vyčerpán vývojový potenciál a vyvinout něco radikálně lepšího stojí tak obrovské množství peněz (a současně přináší extrémně velká rizika), že ani případné úspory na ekonomice provozu to v těch počtech nemohou vyvrátit.

    Proto bych v případě Ruska dál vyráběl svoje Il-76 (pořád svělé éro), zvažoval bych znovu výrobu An-124 (koneckonců to nemusí vyrábět na Ukrajině), případně dokončení vývoje An-70 (skvělé éro, které zašlape do země veškerou konkurenci ve své třídě při pořád solidní pořizovací ceně). Jen je otázka, jak jsou na tom licenční práva v případě původně Antonovových konstrukcí (zas na druhou stranu An-70 částečně platilo Rusko a 124 je sovětská konstrukce a vyráběly se v Uljanovsku).

    Kam vede snaha o přílišnou dokonalost a "šetření" za každou cenu je vidět na A-400 - to éro je příliš složité a chtějí od něj příliš mnoho, což se odráží na ceně a problémech s některými schopnostmi (tankování, vysazování parašutistů). Dle mého by byla mnohem lepší cesta začít zavádět jednoduché "cargo only" verze a vývoj speciálních verzí (zejména tankovací) přenechat na pozdější období, až bude dostatek zkušeností s reálným provozem (tak, jak se to dělalo u starších ér). Razantně by to zlevnilo a urycvhlilo vývoj a uspíšilo zavádění do provozu (evropě chybí hlavně přepravní kapacita, s těmi pár tankery to vydrží), nesmyslné požadavky jako vysazování výsadkářů každou dírou v letadle klidně mohli smést ze stolu (kdo to vůbec požadoval?)... perfekcionismus holt stojí obrovské množství času a peněz (viz F-35)...Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    16:26 07.07.2018

    Dobře stratégové a analytici - společný obchod nic neznamená, podpora v OSN a na mezinárodním poli nic neznamená, společný nepřítel - hegemon nic neznamená, vyjádření USA vůči Číně ...Zobrazit celý příspěvek

    Dobře stratégové a analytici - společný obchod nic neznamená, podpora v OSN a na mezinárodním poli nic neznamená, společný nepřítel - hegemon nic neznamená, vyjádření USA vůči Číně za poslední měsíce nic neznamená, společná cvičení nic neznamenají, to že jim Rusové napráskali při pohraniční půtce (najděte si příčiny sváru) nic neznamená, že jsou Rusáci obecně tvrdé sousto nic neznamená, nukleární odstrašení nic neznamená....jediné co je dle vás podstatné je potřeba Číny vojensky expandovat (byť je Čína dost mírná, už tam není Mao).

    Když se vám to hodí, mícháte Mandžusko a Sibiř, přirovnáváte Krym (kde měl Sojuz zainvestováno a Rusáci loďstvo a nikdy NEODEŠLI) k Vladivostoku (což byla Ruská kolonizace na zelený louce před 150ti lety a obyvatelstvo není protiruské), taháte moudra jak králíky z klobouku, ale hlavně, že vám to vše dává smysl a můžete si honit palce.
    Ono je totiž úplně jedno, jestli je to spojenectví způsobeno tím, že si ty země zbyly. Pragmaticky za stávající situace mnohem víc získají spoluprací než válkou (která by oba vyčerpala) a vo tom to je.Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    11:28 07.07.2018

    Givicz: Boli časy keď rusi cvičili a bratali sa s nemcami. Ako to skončilo, netreba hovoriť.

    Givicz: Boli časy keď rusi cvičili a bratali sa s nemcami. Ako to skončilo, netreba hovoriť.

  • Jirosi
    11:08 07.07.2018

    Givicz: "co se týče té porodnosti ... snaží se s tím také aktivně něco dělat .. víte například, že každá matka v Rusku dostane po narození dítěte v přepočtu 163000 Kč ...Zobrazit celý příspěvek

    Givicz: "co se týče té porodnosti ... snaží se s tím také aktivně něco dělat .. víte například, že každá matka v Rusku dostane po narození dítěte v přepočtu 163000 Kč ???"

    Nebude to jen kumulovaný součet mateřské?

    "díky sankcím se zvyšuje podíl Čínsko - Ruské vzájemné obchodní výměny, dělají společná Rusko - Čínská vojenská cvičení ve Vladivostoku ale i jinde... "

    Když ani z jedním nikdo jiný cvičit nechce...Skrýt celý příspěvek

  • givicz
    10:42 07.07.2018

    Pavel1 ... Rusko a Čína jsou strategičtí spojenci... přístup k bezedným Sibiřským surovinám mají i bez boje (staví se nový plynovod síla Sibiře, kupují podíl v Ruských těžebních ...Zobrazit celý příspěvek

    Pavel1 ... Rusko a Čína jsou strategičtí spojenci... přístup k bezedným Sibiřským surovinám mají i bez boje (staví se nový plynovod síla Sibiře, kupují podíl v Ruských těžebních společnostech).. díky sankcím se zvyšuje podíl Čínsko - Ruské vzájemné obchodní výměny, dělají společná Rusko - Čínská vojenská cvičení ve Vladivostoku ale i jinde...

    co se týče té porodnosti ... snaží se s tím také aktivně něco dělat .. víte například, že každá matka v Rusku dostane po narození dítěte v přepočtu 163000 Kč ???Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    10:37 07.07.2018

    Pavel: Čína má nárok na Čínske more asi tak, ako India na Indický oceán

    Pavel: Čína má nárok na Čínske more asi tak, ako India na Indický oceán

  • Pavel1
    09:49 07.07.2018

    Těm co tvrdí, že čínská invaze na Sibiř nehrozí, je třeba připomenout, že Čína klidně riskuje konflikt v oblasti, na kterou má vyloženě hypotetický nárok, tedy v Jihočínském moři ...Zobrazit celý příspěvek

    Těm co tvrdí, že čínská invaze na Sibiř nehrozí, je třeba připomenout, že Čína klidně riskuje konflikt v oblasti, na kterou má vyloženě hypotetický nárok, tedy v Jihočínském moři (odvíjí se od vlivu, který tam Čína měla naposledy někdy v 16. století), přičemž Vnější Mandžusko (tedy obrovské území zahrnující města Vladivostok a Chabarovsk) patřilo Číně ještě v polovině 19. století.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 9