Chramčichin: Klauni z NATO nás neohrozí, hrozba je Čína

Ruské jednotky na Dálném východě se stále spolehají na obstarožní systémy protivzdušné obrany ZSU-23-4 Šilka / Public Domain

Aleksandr Chramčichin, zástupce ředitele moskevského Ústavu politické a vojenské analýzy, v článku „Přesuní kontingentů: Nikdo a nic nemůže ochránit Dálný východ“, zveřejněném ve vlivném ruském vojenském magazínu Vojensko-průmyslový kurýr, kritizoval stav ruské armády na Dálném východě. Podle Chramčichina vybavení ruské armády v Centrálním a Východním vojenském okruhu připomíná spíše muzeum starožitností.

Být neustále ve střehu

Ruská armáda před deseti lety zahájila rozsáhle reformy zaměřené na restrukturalizaci, modernizaci a vybavení vojáků v souladu s požadavky 21. století. Reformy přinesly Rusku zcela odlišné, pro Rusko příznivé, geopolitické postavení. Správnost reforem potvrdilo zejména úspěšné nasazení ruských sil v Sýrii.

 

 

Chramčichin však upozorňuje, že není žádný důvod ke spokojenosti. „V dnešní době je každá sféra života a geopolitická soutěž ‚závodním kolem‘: pokud nebudete šlapat, okamžitě spadnete. To se týká nejvíce vojenské sféry. A v ozbrojených silách Ruské federace je třeba mnoho změn a zlepšení,“ píše Chramčichin.
 

Rusko se musí zejména vypořádat s pomalu upadajícím potenciálem strategických jaderných sil. Armáda zavádí nové mezikontinentální střely RS-24 Jars, ale ty nedokáží plně nahradit potenciál (ničivost) vyřazovaných raket Topol, UR-100N a R-36, zvláště pokud jde o počet jaderných hlavic.

 

Chramčichin navrhuje masivní investice do ruských jaderných sil (především těch mobilních), uzavření nové rusko-americké jaderné smlouvy START 3 (výhodné pro Rusko) a odstoupení od smlouvy o nešíření jaderných raket středního doletu (INF Treaty). Cílem je, aby protivníci na západě i na východě nevěděli, kde a kolik má Rusko raket.

 

Autor v článku však zejména upozorňuje, že vojenské jednotky v Centrálním a Východním vojenském okruhu jsou vybaveny muzeální vojenskou technikou. Jde o oblasti ležící od Moskvy až ke Kamčatskému poloostrovu, stejně jako prakticky celá délka jižních hranic Ruska. Tyto jednotky nejsou schopni čelit případném útoku čínské armády, nebo útoku Spojených států a Japonska na Dálném východě.

 

Mimo článek ruského autora musíme připomenout, že velmi dlouhé ruské hranice představovaly pro Moskvu vždy velký bezpečnostní problém. Z toho důvodu Rusko vybudovalo mohutné výsadkové jednotky, které se mohou rychle přepravit na obrovské vzdálenosti. Další zárukou ruské územní integrity (což stále platí) je neustále vyhrožování jadernými zbraněmi všem potenciálním protivníkům.

 

Samozřejmě upadání potenciálu ruských jaderných sil, společně s prudkým vojenským rozvojem u možných potenciálních protivníků vyvolává v Kremlu obavy, že některý z mocenských protivníků může zkusit „štěstí“. Platí to zejména pro Čínu, které se díky rostoucímu počtu obyvatel a změnám v životním prostředí neustále (a zřejmě nezadržitelně) zmenšuje životní prostor.

 

Hrozba je Čína

„Je třeba výrazně posílit a dokončit přezbrojení vojsk Centrálního a Východního vojenského okruhu. Pokud je obrana země západně od Uralu mimořádně uspokojivá, pak všechno na východ od ní má znaménko mínus,“ píše Chramčichin.
 

Například v Západním a Jižním vojenském okruhu ruské letectvo provozuje více než 500 taktických bojových letadel, v Centrálním okruhu však pouze 100 letadel. To platí také pro pozemní jednotky, i když sám Centrální okruh, a je to dáno i jeho obrovskou územní rozlohou, která tvoří přirozené nárazníkové pásmo obrany, není přímo vojensky ohrožen.
 

Problém podle Chramčichina je, že jednotky z Centrálního okruhu jsou postupně přesouvány více na západ (například k hranicím s Ukrajinou) a nové vybavení dostávají jako úplně poslední. Přesun k hranicím s Ukrajinou je podle autora správný, ale jednotky „střed“ musí získávat kompenzaci, aby mohli fungovat jako přirozená vojenská záloha pro další vojenské okruhy.
 

Situace ve Východním okruhu, co se týče moderní techniky, je rovněž neúnosná a navíc se zde nelze „vymlouvat“ na geografickou polohu. Například izolované jednotky na ostrovech Kurily, Sachalin a poloostrovu Kamčatka se nemají jak bránit proti případnému japonskému a americkému útoku.

 

Výzbroj jednotek ve Východním vojenském okruhu je například postavena na zastaralých bojových vozidlech pěchoty BVP-1 nebo na protiletadlových systémech krátkého dosahu ZSU-23-4 Šilka.  
 

Chramčichin však upozorňuje, že skutečná hrozba přichází z jihu: „Mnohem těžší bude bojovat na území (od Bajkalu po Vladivostok) proti radikálně obnovené vojenské síle Čínské lidové armády [...]. Určitě můžeme začít tím, že se zbavíme mizerné propagandistické komedie o ‚strategickém partnerství‘ s Čínou a toho, že Čína nás vůbec neohrožuje. Je to však ještě větší tabu, než nekonečné příběhy o smrtící hrozbě od impotentních [evropských - pozn. red.] klaunů z NATO.“

 

Ruský autor se ptá, zda opravdu potřebuje Rusko tak početné jednotky u evropských hranic a navrhuje, aby se přesunuly na jih proti skutečné hrozbě v podobě Číny. Na hranicích s Čínou pak autor doporučuje vytvoření nových jednotek s nejmodernější vojenskou technikou.

 

Kvantita je stejně důležitá jako kvalita

Dle Chramčichina je nutné pořizovat vojenskou techniku ve velkém množství. Války na Donbase a na Středním východě ukázaly, že klasická válka způsobuje katastrofálně velké ztráty na obrněné technice.

 

Za tuto ztracenou techniku neexistuje náhrada a tak jediným způsobem je posilování pasivní a aktivní ochrany vozidel, jako to nabízí nová platforma Armata. Chramčichin považuje zavedení tanků T-14 a bojových vozidel T-15 do výzbroje za „zásadní krok v ruské vojenské historii“. Platforma Armata vyniká především svou mimořádnou balistickou ochranou.

 

„Je nesmírně důležité poznamenat, jak ukazují zkušenosti z výše uvedených válek, kvantita je stejně důležitá jako kvalita. Vojenské techniky musí být hodně, jinak její nákup nemá žádný smysl, jak ve vojenském, tak hospodářském směru. Současná evropská praxe nákupu nové vojenské techniky v mikroskopických množstvích je hrubým a nesmyslným plýtváním peněz. Je třeba buď koupit hodně techniky, nebo nekupovat nic,“ myslí si Chramčichin.

 

Autor na jednu stranu navrhuje koupit tisíce tanků T-14 a bojových vozidel T-15, ale na druhou stranu zpochybňuje nákup bojových vozidel Kurganěts-25 a Bumerang.  „Možná jde o dobrá vozidla, ale jsou postaveny podle tradičních přístupů, které, jak již bylo uvedeno výše, vedou k obrovským ztrátám, a to jak samotných vozidel, tak i přepravovaného mužstva,“ varuje ruský autor.

 

Zbytečný Su-57

Ruské letectvo zase trápí nedostatek specializovaných (tankovací letouny, AWACS, letouny radioelektronického boje, průzkumné stroje) a dopravních letadel. Nedostatek těchto letounů snižuje účinnost bojové složky letectva. Jasně zaostává dopravní letectvo, což je podle ruského autora důsledkem zhroucení výroby civilních letadel v Rusku.

 

V Rusku je mnoho míst, kde se bez letadel nedá dostat. Problém nyní umocňuje často zmiňovaná náhrada obřích dopravních letadel An-124. Podle Chramčichina je ztráta schopností v podobě An-124 nepřijatelná, ale například podle Ruslana Puchova je vývoj nástupce An-124 v současných ruských podmínkách nemožný.
 

V případě bojového letectva autor navrhuje zásadně zvýšit počty. Například 134 objednaných stíhacích bombardérů Su-34 pro pokrytí obrovského ruského území nestačí, zvláště pokud budou vyřazeny strategické bombardéry Tu-22M3 bez náhrady. Další otázkou je bitevní Su-25, bez kterého nelze vést klasickou nebo protipovstaleckou válku (a bitevní vrtulník jej nenahradí). Ruská armáda proto potřebuje nové bitevní letadlo nebo dron.

 

V případě stíhačky páté generace Su-57 je podle autora klíčová otázka, kdy a v jakém množství začne sériová výroba, a zda je vůbec zavádění Su-57 nutné. „Není lepší místo toho koupit dalších dvě stě nebo tři sta Su-35S? Proč potřebujeme dvě modifikace Su-30, není snadnější udržovat jednu?“ ptá se autor.

 

Samostatným problémem je firma MiG, která ztrácí na vnitřní i vnější konkurenci. MiG-29 neumí konkurovat Su-27 a nejnovější MiG-35 je zase horší (kromě ceny) než Su-35S. Nákup 24 MiGů-35 ruským letectvem je tak pouze formální záležitost, aby se podpořil export těchto letadel. Dle Chramčichina jedinou možností pro firmu MiG je vyvinout velmi levný a jednoduchý stíhač kategorie MiG-21 nebo F-5.

 

„Ve věci námořnictva musíme najít sílu, abychom si uvědomili, že vytvoření vyvážené oceánské flotily je velmi přitažlivé z hlediska prestiže a vnějšího vlivu, ale zcela mimo ekonomickou sílu země. Nemáme alternativu k ponorkám, konstrukce nových ponorek by měla být absolutní prioritou,“ komentuje autor stav ruského námořnictva. Chramčichin navrhuje zcela opustit myšlenku stavby ruských letadlových lodí a torpédoborců, a soustředit se na stavbu lodí velikosti fregat a níže.

 

„Je třeba vyhnout se chybě, kterou Washington udělal změnou orientace americké armády na válku se slabším nepřítelem, který není schopen přiměřené reakce. A tato chyba může být plně dokončena, pokud nepřijmeme syrskou zkušenost,“ píše na závěr Chramčichin.

 

„Konečně je nutné jasně pochopit, že konstrukce výkonných moderních letadel je nemožná bez stejně pokročilé a silné vědy (obzvláště od vyčerpání sovětské vědecké základny). Musíme se okamžitě vrátit ke klasickému vzdělávání, přičemž je potřeba opustit všechny ‚Boloňské procesy‘ a ‚vzájemné uznávání diplomů‘. Domácí vzdělání musí školit odborníky pro Rusko, a ne pro Západ. Tato otázka samozřejmě není v odpovědnosti ministerstva obrany, ale armádní oddělení může ovlivnit nezbytná rozhodnutí,“ uzavírá svůj článek ruský autor.

 

Zdroj: VPK


 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rusko otestovalo protiraketový systém S-500 Prometej

Podle americké televizní stanice CNBC, která se odvolává na svůj nejmenovaný (!) zdroj z prostředí ...

KOMENTÁŘ: Přikloní se Německo k Rusku nebo USA?

V dubnu letošního roku se uskutečnila dlouho očekávaná schůzka mezi Angelou Merkelovou a Donaldem ...

Ruslan Puchov: Rozvoj ruských vojenských schopností do roku 2027

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Slavoslav
    05:50 07.07.2018

    semtam aby sme danu temu uzavreli. Tvrdil, si, ze problemy s porodnostou v Rusku nie su, pripadne su uz vyriesene a dokladoval si to odkazom na wiki. Realita je taka, ze ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam

    aby sme danu temu uzavreli.

    Tvrdil, si, ze problemy s porodnostou v Rusku nie su, pripadne su uz vyriesene a dokladoval si to odkazom na wiki.

    Realita je taka, ze nejaky pozvolne stupajuci trend tam mozeme vidiet od 2006 teho a rok 2017 ich vratil na uroven spred roku 2008. Tohtorocne kvartalne porovnania naznacuju, ze tento rok bude rovnaky ako 2017 ak nie horsi.

    Samozrejme populacia Ruska neklesa, ale len vdaka imigracii co tvrdim od zaciatku. Ten prirodzeny ubytok cez 13 milionov ktory by Rusko zaznamenalo je len nejakych nepodstatnych cca 10% a od 91 eho mali len 3 plusove roky kedy im pribudlo spolu cca 88 tis ludi.

    Nie etnicita Ruska ma az tak netrapi, prvotne som reagoval na tvoj dokaz na porodnost, etnicita bola len doplnkova informacia. Kludne prijmem predpoklad, ze etnicke zlozenie sa za poslednych 30 rokov nezmenilo i ked do ruska prislo len za poslednych par rokov niekolko milionov neruskych imigrantov (tvoje tvrdenie i ked zdroje tvrdia nieco ine) + plusovu porodnost maju dlhodobo najma neruske regiony a ruske su okrem jedneho dvoch rokov v minuse. Len mi to nejak nevychadza, ale ked to tvrdis ...

    A prijmam aj fakt, ze v Rusku sa zasadne zmeni situacia s porodnostou a vsetky predikcie vratane tych ruskych statnych sa mylia a pocetne najslabsia generacia bude ako kraliky. Sice neviem co by sa takeho zasadneho malo zmenit, stat tam skusa motivovat k rodeniu deti dlhodobo a vysledky su slabe. Ale ved preco nie, naozaj sa to moze stat len ta pravdepodobnost ...Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    21:35 06.07.2018

    Jirosi Bohužel, je to tak, jak jsem říkal, i když ti člověk dá indicie, aby sis něco dostudoval, co tě zajímá. Stejně to zvořeš. Ptal si se mě, kdy má menší generace populace ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi

    Bohužel, je to tak, jak jsem říkal, i když ti člověk dá indicie, aby sis něco dostudoval, co tě zajímá. Stejně to zvořeš. Ptal si se mě, kdy má menší generace populace vyšší porodnost, než standart. Řekl jsem ti hledej po válce a také se podívej na Rumunsku, protože tam tento fenomén nebyl po válce. Prostě si se na to vykašlal, protože si línej si něco dohledat a nastudovat.

    Slavoslav

    Prosím, o jaké klesající populaci tady mluvíš? Ty si se zaseknul někde na přelomu tisíciletí? Ano, porodnost v Rusku byla v 90. letech a na začátku milénia dost nízká. Ale to všichni víme. Ano, Rusku dosti pomohla imigrace převážně etnických Rusů zpátky do Ruska, plus také přičlenění Krymu. Nyní má Rusko 146 mil lidí. Etnicita, co tě tak zajímá je stále cca 80% ruská.

    Ohledně porodnosti, pokud se přirozeně nezvedne, existují i různé nástroje státu. Není to nic nového a vlastně pokud je problém, patří to do úkolů státu. To ukáže čas, v Rumunsku dokázala početně slabší generace udělat generaci nejsilnější a zase politika jednoho dítěte v Číně zredukovala přelidnění. Lidé podléhají různým situacím, ekonomickým jevům, apod. Proto v tomto případě nejde jen tak od stolu říci předpovědi jak to asi bude, protože nevíme, kolik v té době bude v "módě" mít dětí. Naši předkové by se zhrozili, kdyby věděli, kolik málo máme dětí. Tam to ale mělo své praktické důvody.
    Pak je také otázka zdraví národa, tam se toho obávám v západní společnosti nejvíce, bohužel moderní medicína má více negativum na budoucí populace. Máte tucha o čem jsem teď psal?Skrýt celý příspěvek

  • Trener
    20:48 06.07.2018

    Geograficky se jeví zabrat ruské území k Ochotskému moři, je tam i dost nížiny a v oblasti severního Sachalinu ropa, pak také přístup k moři. Ale to je jen spekulace.

    Geograficky se jeví zabrat ruské území k Ochotskému moři, je tam i dost nížiny a v oblasti severního Sachalinu ropa, pak také přístup k moři. Ale to je jen spekulace.

  • skelet
    20:28 06.07.2018

    Každý expanduje tam, kde je to nejsnazší. Pak expanduje i tam, kde je to řekněme nesnadné. Vzájemný obchod o ničem nevypovídá. Příkladem budiž SSSR + Německo Čínská lidová ...Zobrazit celý příspěvek

    Každý expanduje tam, kde je to nejsnazší. Pak expanduje i tam, kde je to řekněme nesnadné.
    Vzájemný obchod o ničem nevypovídá. Příkladem budiž SSSR + Německo
    Čínská lidová republika se již do konfliktu s jadernou mocností pustila
    Austrálie je lákavý cíl, ale vedou k ní (a z ní) dlouhé nechráněné cesty.
    Je tedy pravděpodobnější, že ČLR bude expandovat směrem na sever, než do Austrálie.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    20:24 06.07.2018

    gagnut , ta situace jak na ukrajine je, tak pokud se zakonzervuje tak jediny kdo nejvic na to doplati budou jen a jen obyvatele novoruska. jedine mozne reseni je bud anexace ...Zobrazit celý příspěvek

    gagnut
    , ta situace jak na ukrajine je, tak pokud se zakonzervuje tak jediny kdo nejvic na to doplati budou jen a jen obyvatele novoruska.
    jedine mozne reseni je bud anexace ruskem nebo osvobozeni ukrajinou. nic mezi tim.
    uzasny priklad toho, jak to dopadne kdyz z toho bude konzerva je pripad moldavka a jeho nejvychodnejsi casti, ktera se taky "trhla" k rusku.
    a vysledek ? nikdo jeji nezavislost nikdy neuznal a lidi tam ziji v neuveritelne chudobe. a ze pred trhnutim se tam meli daleko lip nez dnes.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    19:35 06.07.2018

    Ohledně Austrálie dobrý postřeh.Něco podobného plánovali Japonci. Získali by i nerostné suroviny i když asi ne v tom rozsahu jako mají Rusové. A právě dostatek nerostného ...Zobrazit celý příspěvek

    Ohledně Austrálie dobrý postřeh.Něco podobného plánovali Japonci.
    Získali by i nerostné suroviny i když asi ne v tom rozsahu jako mají Rusové.
    A právě dostatek nerostného bohatství je trnem v oku.
    Zcela jasně to kdysi vyjádřila M.Albrightová.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:28 06.07.2018

    strikehawk:"To má navíc možnost se spojenecky jistit smlouvou s Japonskem, které vzhledem k bezpáteřnosti USA , může mít s Číny podobné obavy." Tady opět někdo zapíná na to, že ...Zobrazit celý příspěvek

    strikehawk:"To má navíc možnost se spojenecky jistit smlouvou s Japonskem, které vzhledem k bezpáteřnosti USA , může mít s Číny podobné obavy."

    Tady opět někdo zapíná na to, že by kluci z Ruska napřed museli vrátit Kurily. Do čeho se jim moc nechce.

    A nevím jak Čínské námořnictvo ovlivňuje to, že pozemní síly nemají do čeho píchnout. A zdrojů má Čína pro obě složky celkem dost.

    "Údajný čínský zájem o Sibiř není nijak doložen a zůstává pouze v přáních západních ideologů ( vesměs převážně US původu )"

    To si vážně nedokážeš najít na internetu války Ruska s Čínou od roku 1945?Skrýt celý příspěvek

  • strikehawk
    19:07 06.07.2018

    Vojensko-technické zhodnocení stavu armády a jejich složek považuji za zajímavé, stejně jako doporučení racionální rezignace na budování velké oceánské flotily a letadlových ...Zobrazit celý příspěvek

    Vojensko-technické zhodnocení stavu armády a jejich složek považuji za zajímavé, stejně jako doporučení racionální rezignace na budování velké oceánské flotily a letadlových lodí...tedy alespoň pro nejbližších 5 let.

    Pokud jde o politologický komentář vztahu Rusko-Čína, zde je to snůška nepodložených faktů a vysoce nepravděpodobných až iracionálních scénářů.

    Co naopak zůstává nesporným faktem je, že Rusko má zaručen klid s Čínou na minimálně 10-15 let. Pravděpodobněji možná i na 20 a více. Důvodem je, že Čína se zcela racionálně zaměřila na budování suverenity v čínském moři a pobřežních vodách což je její prvořadý bezpečnostní zájem. To souvisí s budováním flotily letadlových lodí pro, v první fázi, dosažení parity s USA resp. se silami , které mohou USA reálně nasadit v Pacifiku a v druhé fázi, k dosažení převahy a dominanci v jižní části Pacifiku.

    Údajný čínský zájem o Sibiř není nijak doložen a zůstává pouze v přáních západních ideologů ( vesměs převážně US původu )….naopak teplomilný čínský živel vždy inklinoval k expanzi na jich a z toho pohledu bych viděl spíž ohrožení u Austrálie, která je sama o sobě podstatně snazším soustem než Rusko.
    To má navíc možnost se spojenecky jistit smlouvou s Japonskem, které vzhledem k bezpáteřnosti USA , může mít s Číny podobné obavy.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:02 06.07.2018

    Semtam: "Dám ti jen vodítka, poválečná období a třeba Rumunsko. A myslim, že je to stejně na nic, protože stejně si z toho nic nevezmeš." Takže z jakého důvodu by měla nastat v ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam: "Dám ti jen vodítka, poválečná období a třeba Rumunsko. A myslim, že je to stejně na nic, protože stejně si z toho nic nevezmeš."

    Takže z jakého důvodu by měla nastat v Rusku tak výmečná situace jenž nastává po válce?

    Gangut: Lidé na Dombasu se sami vyloučily z normálního života na Ukrajině. To oni vedly vojenské operace a zabírali území Ukrajiny bez mandátu. Hold se nechali zlákat medovými sliby Rusů...

    Nikde sem nepsal o tom, že by je měli pozabíjet. Psal sem o tom, že ti co na Ukrajině nechtějí žít mají mít svobodnou volbu odejít. Stejně tak jako v jiných částech Ukrajiny, kde se nerozhodly vést odpor vojenskou cestou. Překvapivě nebyli povraždění, ani vyhnáni. Ale jo propaganda mele stále něco jiného...Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    18:55 06.07.2018

    Gangute, on někdo zabíjí nebo vyhání ruskou menšinu z ostatních částí Ukrajiny? Třeba v Charkově? Minské dohody obsahují třeba kontrolu státní hranice Ukrajiny ukrajinskou ...Zobrazit celý příspěvek

    Gangute,

    on někdo zabíjí nebo vyhání ruskou menšinu z ostatních částí Ukrajiny? Třeba v Charkově?

    Minské dohody obsahují třeba kontrolu státní hranice Ukrajiny ukrajinskou vládou. Obsahovaly taky klid zbraní a ruská armáda vzápětí zaútočila na Debalceve. Tolik k tomu, kdo co plní a kdo ne. Máslo na hlavě mají obě strany.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    18:54 06.07.2018

    semtam prvy odstavec ti nejak nerozporujem lenze prave dosledok prveho odstavcu je to co je problemom Ruska a to je klesajuca populacia co pri ich hustote na km stvorcovy je ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam

    prvy odstavec ti nejak nerozporujem lenze prave dosledok prveho odstavcu je to co je problemom Ruska a to je klesajuca populacia co pri ich hustote na km stvorcovy je problem a o com hovorim. Rusko prirodzene vymiera a kompenzuje to imigraciou

    a ano trend bol doteraz stupajuci, ale stupal velmi pozvolne aj to len od roku 2006

    a s tym, ze pocetnost jednej generacie ti nepovie ake budu silne dalsie rocniky s tym by som nesuhlasil. Ano nie je to jediny vstupny parameter, ale je to zakladny parameter s ktoreho mozes vychadzat.

    Ak generacia kde bol rocny prirastok cca 2,3 mil "vyprodukovala" rocny prirastok cca 1,5-1,6 mil. co ta vedie k tomu, ze generacia kde bol priemer 1,4 mil udrzi rastuci trend?

    Zmeni sa nieco zasadne v Rusku? Ano vojna vyvolava bajby boom to je dobre znamy fakt, ale trend v Rusku ako aj ostatne v inych vyspelych spolocenstvach je jedno max dve deti na rodinu a odkladanie rodicovskych povinnosti do neskorsieho veku. Mnoho parov zacina zostavat bezdetnych dobrovolne.

    Ano na zaklade dvoch rokov nemozes robit dalekosiahle zavery, ale su tu aj ine faktory ktore sa daju zohladnit a to su trendy v rodicovstve a produkcny zaklad z ktorych mozes vychadzat. A ked pozeram rok 2018 vs 2017 po jednotlivych mesiacoch tak bude dalsi pokles v pocte porodovSkrýt celý příspěvek

  • gangut
    18:30 06.07.2018

    Jirosi A co znamená prinutit se vzdát? To akože má ruská vláda prinútiť ruskú menšinu na Ukrajine nechať sa pozabíjať alebo vyhnať? To by asi veľmi rýchlo skončila. Viete čo ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi
    A co znamená prinutit se vzdát? To akože má ruská vláda prinútiť ruskú menšinu na Ukrajine nechať sa pozabíjať alebo vyhnať? To by asi veľmi rýchlo skončila.
    Viete čo obsahujú Minské dohody? Poviem vám to. Podmienky pre návrat samozvaných republík pod ukrajinskú správu. Decentralizáciu cestou zmeny ústavy, amnestiu a voľby. Ukrajinci to podpísali a nič z toho nesplnili. Naopak ani presídlenci z Donbasu nemajú právo voliť, prijali zákon o deokupácii tj. ako budú nakladať s kolaborantami atď.Skrýt celý příspěvek

  • stronger.p
    17:58 06.07.2018

    Jirosi, já si myslím, že by Ukrajina jako signatář Minských dohod měla jako první udělat: 1) Má být provedena ústavní reforma, klíčovým prvkem je decentralizace a schválení ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi, já si myslím, že by Ukrajina jako signatář Minských dohod měla jako první udělat:
    1) Má být provedena ústavní reforma, klíčovým prvkem je decentralizace a schválení trvalých právních předpisů o zvláštním postavení okresů Doněck a Luhansk s místní samosprávou, dohodnutých se zástupci těchto okresů.
    2)Amnestii a zákaz pronásledování a trestání osob v souvislosti s událostmi v Doněcku a Luhansku.
    Pokud tyhle dva body udělají, seberou "munici" jak povstalcům, tak RF, ale mě připadá, že se to současnému vedení UK nehodí.

    Jak jste psal o pupeční šňůře, RF ji udržuje úplně ze stejného důvodu jako my (Západ) s těmi "správnými umírněnými rebely"....Prostě se jim to do krámu hodí.

    O Krym, Donbas a Luhansk připravil UK hlavně Jaceňuk, na co sáhl, to posr*l... V mnohonárodnostním státě, kde je polovina lidí ruské národnosti, byl jak slon v porcelánu. Umění vládnout, to mu chybělo po té, co získal moc....Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:46 06.07.2018

    Jirosi Data ti poskytovat nebudu, protože mě nebaví neustále lenochum poskytovat data, když oni samou jsou líný jak prasata se o problematice něco nastudovat sami za ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi

    Data ti poskytovat nebudu, protože mě nebaví neustále lenochum poskytovat data, když oni samou jsou líný jak prasata se o problematice něco nastudovat sami za sebe.

    Dám ti jen vodítka, poválečná období a třeba Rumunsko. A myslim, že je to stejně na nic, protože stejně si z toho nic nevezmeš.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    17:24 06.07.2018

    Semtam: "Opět, početnost jedné generace ti u lidí neřekne, jaké budou silné ročníky. Pokud by tomu tak bylo, tak planeta je už dávno přemnožená lidmi. A ona jednou bude. " Mohl ...Zobrazit celý příspěvek

    Semtam: "Opět, početnost jedné generace ti u lidí neřekne, jaké budou silné ročníky. Pokud by tomu tak bylo, tak planeta je už dávno přemnožená lidmi. A ona jednou bude. "

    Mohl by si to doložit daty? Tedy kdy porodnost mezi ročníky prudce vzrostla, i přesto že byli méně početné?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    17:20 06.07.2018

    gangut: "Stav, ktorý je momentálne na východe Rusku nijako nevyhovuje, vyhovuje hlavne ukrajinskej verchuške a jej západným sponzorom. Ekonomika v sračkách, zločinnosť ako nikdy, ...Zobrazit celý příspěvek

    gangut: "Stav, ktorý je momentálne na východe Rusku nijako nevyhovuje, vyhovuje hlavne ukrajinskej verchuške a jej západným sponzorom. Ekonomika v sračkách, zločinnosť ako nikdy, najnovšie pogromy na cigánov a za dverami voľby. Jediné čím možu momentálne operovať je ruská hrozba. "

    Takže vlastně souhlasíš s tím, že by je mělo buď Rusko společně z mezinárodním společenstvím donutit se vzdát. Pokud nepřijmou, tak je vojensky obsadit Ukrajinou?

    Pak zůstává ještě otázka, proč je tedy Rusové podporují. Vojensky, ekonomicky atd. Když je to vlastně jediná jejich pupeční šňůra co je drží na živu.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:19 06.07.2018

    Slavoslav Nechápeš, znovu, pokud po válce byl baby boom a porodnost byla cca 3 mil. lidí za rok, a nějaká dlouhodobá porodnost je kolem 2 mil či lehce nad, tak pokud nebude zase ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Nechápeš, znovu, pokud po válce byl baby boom a porodnost byla cca 3 mil. lidí za rok, a nějaká dlouhodobá porodnost je kolem 2 mil či lehce nad, tak pokud nebude zase výrazný baby boom, tak v nejbližších letech bude toto číslo v mínuse.

    Za další jsem ti ukázal, že to číslo ze zvyšuje a přestav si, že některé regiony jsou i v plusu. rozdíl z roku 2009 a 2015 tam je a to musíš započítat v současné době už zvýšenou mortalitu z poválečných ročníků.

    Opět, početnost jedné generace ti u lidí neřekne, jaké budou silné ročníky. Pokud by tomu tak bylo, tak planeta je už dávno přemnožená lidmi. A ona jednou bude.

    Za další ze 2 let nemůžeš určovat trend, ten se určuje po delší době.Skrýt celý příspěvek

  • Xander
    17:15 06.07.2018

    Kto? Kedy? Ako? To sa tazko odhaduje. Ale podla mna za terajsej situacie ked je je prezident USA Trump, tak by sa asi najskor priklonil na stranu Ruska. Aspon podla toho ako ma ...Zobrazit celý příspěvek

    Kto? Kedy? Ako? To sa tazko odhaduje. Ale podla mna za terajsej situacie ked je je prezident USA Trump, tak by sa asi najskor priklonil na stranu Ruska. Aspon podla toho ako ma cinanov v zuboch. Pre neho by bola nocna mora Cina zo surovinamy ktore su na Sibiri.Skrýt celý příspěvek

  • gangut
    17:13 06.07.2018

    Jirosi Co maji delat? Rešpektovať dohody, ktoré sami v Minsku podpísali. Ak ste si nevšimol, Rusko neuznáva samozvané republiky a považuje ich stále za súčasť Ukrajiny. Stav, ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi
    Co maji delat? Rešpektovať dohody, ktoré sami v Minsku podpísali. Ak ste si nevšimol, Rusko neuznáva samozvané republiky a považuje ich stále za súčasť Ukrajiny. Stav, ktorý je momentálne na východe Rusku nijako nevyhovuje, vyhovuje hlavne ukrajinskej verchuške a jej západným sponzorom. Ekonomika v sračkách, zločinnosť ako nikdy, najnovšie pogromy na cigánov a za dverami voľby. Jediné čím možu momentálne operovať je ruská hrozba.
    Logicky, čo možu takýmto postupom získať? Vyludnené územie s rozvrátenou infraštruktúrovˇ. Nebolo by pre nich lepšie dohodnúť sa?
    Ad Budapeštské memorandum. To nezaručuje nič, je to len memorandum ešte k tomu neratifikované.Ukrajina odovzdala jadrové zbrane hlavne pod tlakom USA. Tie najviac stáli o to aby sa nedostali do rúk hocikomu. A jadrové zbrane na Ukrajine by snáď chcel vidieť len sebevrah.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    16:53 06.07.2018

    Možná by to chtělo míň záporů ve větě :). Pak je ale asi pro Rusko důležitější nedostat se do stádia vnitřního rozkladu, než měnit Šilky za Tory a Tungusky (což je ale taky fajn ...Zobrazit celý příspěvek

    Možná by to chtělo míň záporů ve větě :).
    Pak je ale asi pro Rusko důležitější nedostat se do stádia vnitřního rozkladu, než měnit Šilky za Tory a Tungusky (což je ale taky fajn kratochvíle).Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 9