Německá armáda za bojová vozidla Puma zaplatí dvojnásobek

Celkově Bundeswehr požaduje nákup 560 BVP Puma. Prozatím bylo objednáno 350 vozidel a dodáno 269 (březen 2019). Dodávky 350 Pum začaly v červnu 2015 a skončí v srpnu roku 2020.

Další objednávka bude tedy podepsána na 210 vozidel, ale prozatím není určen začátek dodávek. Stále sloužící BVP Marder ale z aktivní služby Bundeswehru odejdou mezi roky 2025 až 2030.

Zároveň Bundeswehr hodlá za stovky milionů euro modernizovat Pumy (ze zmíněné série 350 vozidel). Modernizace se dotkne především posílení situačního povědomí posádky i výsadku (nové senzory, barevné monitory, atd.) nebo instalace protitankových řízených střel Spike LR. Počítá se také s instalací dálkově ovládaného granátometu ráže 40 mm.

Pumy mají také získat posílené síťové schopnsoti, aby mohly působit s německým vojákem budoucnosti IdZ-ES (Infanteriest der Zukunft – Erweitertest System), lépe známého pod názvem Gladius.

Navíc se počítá s extra modernizací 41 vozidel Puma pro alianční Síly velmi rychlé reakce VJTV (Very High Readiness Joint Task Force), a to do roku 2023.

Puma je obecně považována za špičkové BVP, které ale je třeba řádně zaplatit. V souvislosti s chystanou objednávkou dalších 210 Pum se o stav projektu začali zajímat také poslanci Bundestagu.

Matthias Höhn, z levicové strany Die Linke (v roce 2017 získala 9,2 % hlasů; strana mimo jiné podporuje vystoupení Německa z NATO), v souvislosti s modernizacemi a nákupem dalších Pum, zaslal německému ministerstvu dotaz, ohledně skutečných nákladů na nákup 350 vozidel Puma. Podle ministerstva obrany nákup 350 vozidel přijde německé daňové poplatníky na 5,989 miliard euro (152,8 miliard Kč). Jde o dvojnásobné náklady, s kterými se původně počítalo před 17 lety, kdy projekt Puma započal.

Samozřejmě v této částce je započítáno vybudování provozního a výcvikového ekosystému, nákup náhradních dílů, zmíněné modernizace atd. 

Höhn uvedl, že kvůli dvojnásobnému nárůstu je nákup vozidel Puma „jednou z největších plánovacích chyb ministerstva obrany“ a obvinil německé ministerstvo obrany z plýtvání veřejnými prostředky. Ministerstvo ale namítá, že v posledních letech došlo k růstu cen a vyvstaly také nové požadavky kladené na BVP Puma a Bundeswehr.

V každém případě BVP Puma zaznamenalo první exportní úspěch, a to v Maďarsku. Informace o koupi německých tanků Leopard 2A7, samohybných houfnic PzH 2000 a bojových vozidel pěchoty Puma začaly prosakovat v maďarských médiích na jaře letošního roku. Další informace o zájmu Maďarska o Pumy (a také transportéry Boxer) se objevily na konci června, kdy maďarská vojenská delegace v Německu diskutovala o „plné integraci“ maďarské armády s Bundeswehrem.

Dodejme, že poté, co se Ursula von der Leyenová stal předsedkyní Evropské komise, její místo na ministerstvu obrany převzala Annegret Kramp-Karrenbauer. Ta se nechala slyšet, oproti dřívějším zdráhavým odpovědím německých politiků, že Německo musí dosahnout 2% výdajů na obranu, nejlépe do roku 2024.

Avšak podle platných plánů v roce 2020 Německo vydá na obranu pouze 1,37 % HDP a v roce 2023 má dokonce dojít k poklesu na 1,25 % HDP. Nízké vojenské výdaje Německa jsou pod trvalou palbou kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Puma se společně s BVP ASCOD, CV90 a Lynx účastní také českého tendru na nákup 210 nových bojových vozidel pěchoty. Puma je sice nativně vybaveno pouze bezosádkovou věží a místem pro šestičlenný výsadek, ale výrobce PSM přislíbil, že pro český tendr nabídne Pumu s osádkovou věží a osmičlenným výsadkem, jak požaduje Armáda ČR. 

Zdroj: Spiegel