Armáda získá protichemická obrněná vozidla S-LOV-CBRN

S-LOV-CBRN; větší foto / army.cz

Ministerstvo obrany a Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) podepsali dohodu o dodávkách 80 protichemických vozidel S-LOV-CBRN za více než pět miliard Kč. Vozidla jsou určena pro chemické specialisty Armády České republiky a poslouží v boji proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním CBRN (Chemical, Biological, Radiological and Nuclear) hrozbám.

„Jednou z mých hlavních priorit je modernizace armádní techniky. Nová lehká obrněná vozidla zvýší schopnosti našich chemiků, kteří jsou po právu považováni nejen v Severoatlantické alianci za jedny z nejlepších ve svém oboru,” komentoval podpis zakázky ministr obrany Lubomír Metnar.



Liberecký 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany získá 80 vozidel S-LOV-CBRN v letech 2020 a 2022. Ministerstvo obrany si přitom nechalo udělat dva znalecké posudky, podle nichž je cena zakázky 5,111 miliardy Kč obvyklá.



Práce na projektu průzkumného CBRN vozidla na platformě Iveco byly zahájeny v roce 2009. Význam a náročnost úkolu dokládá množství vynaložených prostředků z účtu ministerstva obrany ‒ na projekt bylo v letech 2009 až 2012 vynaloženo téměř 100 milionů korun a vozidlo bylo poprvé představeno na výstavě IDET 2013.



Celou sestavu S-LOV-CBRN tvoří čtyři podsystémy ‒ vozidlo CBRN průzkumu Iveco LMV s přívěsem, palubní informační systém (PIS), průzkumný robot Orpheus-AC2 a externí stanice CBRN průzkumu.



Soupravu S-LOV-CBRN (Souprava Lehkého Obrněného Vozidla-CBRN) tvoří průzkumné lehké obrněné vozidlo LOV-CBRN a logistický přívěs P-LOV-CBRN. Vozidlo (samostatně nebo s přívěsem) je určeno k podpoře bojových operací (ve městě i v otevřené krajině), k řešení průmyslových havárií nebo k řešení následků úmyslného zničení civilní infrastruktury a spojeného úniku nebezpečných látek. Vozidlo lze využít jak k dálkovém průzkumu, tak dlouhodobě na statické pozici.



Platformu LOV-CBRN tvoří prodloužená verze terénního vozidla Iveco LMV (LMV M 65E19), na kterou je umístěna speciální chemická nástavba s bojovým modulem ZSRD 07. Na modulu je lafetován kulomet, zadýmovací granátomety a senzory laserového a mikrovlnného ozáření. LOV-CBRN zabezpečuje balistickou ochranu posádky na úrovni 3 (proti 7,62×51 mm) a protiminovou ochranu na úrovni 2a (6 kg TNT) dle NATO normy STANAG 4569.

Foto: Výstražné praporky jsou vystřelovány do země pneumatickým systémem. / archiv autora



Foto: Strojové vybavení nástavby vozidla. / archív autora

Sestava S-LOV-CBRN dokáže provádět chemický a radiační průzkum během jízdy (po zastavení rovněž i biologický průzkum) a je schopná určit pravděpodobný zdroj kontaminace (terén, vzduch, zános). Po celou dobu se přitom dvojčlenná posádka nachází v bezpečí přetlakové kabiny vozidla. Přetlaková kabina zajišťuje ochranu před toxickými látkami nebo radioaktivním prachem ‒ tlak vzduchu je v ní větší než atmosférický tlak v okolí vozidla, a proto může docházet k úniku vzduchu a různých látek ven z kabiny, nikoli však k průniku dovnitř.

 

Přetlaková ochrana je plně automatizována. Při detekci nebezpečných látek kolem vozidla se filtrační zařízení automaticky zapne. Při zjištění případného průniku chemických látek do kabiny se filtrace automaticky vypne a řídící jednotka otevře přívod vzduchu z tlakových lahví pro nouzovou dodávku vzduchu do ochranných masek posádky.

 

Foto: Příklad grafického rozhraní PIS monitoru velitele. / MO ČR

 

Jednou ze zajímavých vlastností LOV-CBRN je umístění „horkovzdušného děla“ do podvozku. Například bojová látka yperit tuhne již při 15 °C. Pokud vozidlo projíždí určitou oblastí, může v chladnějším prostředí ohřívat půdu a koly vířit prach. Detektory v podvozku pak případné chemické látky odhalí. Posádka může následně vykolíkovat výstražnými praporky hranice kontaminovaných oblastí ‒ opět bez nutnosti opuštění vozidla.

 

Centrální PIS posádce poskytuje data o aktuální CBRN situaci kolem vozidla, informace o chemické, radiační, vizuální a akustické situaci v místě průzkumného robota (viz dále) a CBRN situaci na pozici externí průzkumné stanice. PIS rovně umožňuje automatické nebo manuální sestavování CBRN zpráv a následné odeslání prostřednictvím rádiové stanice nebo kabelové sítě na vyšší místa velení. Posádka má přístup do informačního systému skrze dotykové obrazovky v kabině.

 

Video: Orpheus AC (2014) / YouTube

Externí průzkumnou stanici CBRN lze používat mimo vozidlo a stanice obsahuje kromě senzorů CBRN zamoření, také komunikační systémy a meteorologickou stanici.

 

Orpheus-AC2 vznikl na Vysokém učení technickém v Brně. Robota lze vysadit dálkově pomocí zadní sklopné rampy. Robot má hliníkovou konstrukci a kola o velkém průměru pro zdolávání terénních nerovností. Orpheus-AC2 je odolný vůči různým chemikáliím. Po nasazení v zamořeném prostředí lze vyměnit pouze kola a další měkké části robota (anténa) a robot může být znovu nasazen do terénu.

Robot Orpheus-AC2 váží 50 kg a lze ho řídit po drátě (100 m) nebo rádiově (1000 m). Provozní doba je 1,5 a 4 hodiny.

Zdroj: army.cz, Vojenské rozhledy

 

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Český bitevník F/A-259 pro americký projekt OA/X

Česká firma Aero Vodochody představila na probíhající letecké výstavě Farnborough International Air ...

Nové útočné pušky pro české speciální síly

České ministerstvo obrany podepsalo se společností Cairo CZ smlouvu na dodávky 350 nových útočných ...

Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Starlight
    01:39 07.09.2018

    Podle různých zdrojů, má S-LOV-CBRN několik omezení. Ty jsou v první řadě dány snahou pořídit za málo peněz hodně muziky: 1. Platforma IVECO–LOV je malá. Převléct se do ...Zobrazit celý příspěvek

    Podle různých zdrojů, má S-LOV-CBRN několik omezení. Ty jsou v první řadě dány snahou pořídit za málo peněz hodně muziky:

    1. Platforma IVECO–LOV je malá. Převléct se do speciálního protichemického obleku v kabině je nemožné. Dlouhodobý pobyt v zamořením prostoru je navíc problematický z hlediska hygienických podmínek posádky.

    2. Vozidlo není vybaveno vozidlovým systémem (optickým) systémem dálkové detekce v řádech kilometrů (to malý robot neřeší). Tedy hrozí, že zamoření detekuje až vlastním vjezdem do oblasti. Pak může nastat problém viz. bod 1.

    3. Na vozidlo se nevešel výkonný (a drahý) hmotnostní spektrometr s vyhodnocovacím pracovištěm, který by umožnil detekovat nejnižší koncentrace a přímo na místě vyhodnotil látky, které dosud nejsou v databázích. Takže se to částečně nahrazuje jinými jednoduššími přístroji.

    4. Bude se muset řešit zastarávání/nedostupnost (obsolescence) některých komponent. Vývoj a výroba prototypu se uskutečnila v letech 2009-2012.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    01:37 07.09.2018

    @cernakus Zase si nabíháš na vidle. Oba dva víme, že odborník nejsi. A co víc, opět ses nenamáhal podívat, co ten sovětský přístroj GSA-12 umí nebo neumí. Takže opravdu to ...Zobrazit celý příspěvek

    @cernakus

    Zase si nabíháš na vidle. Oba dva víme, že odborník nejsi. A co víc, opět ses nenamáhal podívat, co ten sovětský přístroj GSA-12 umí nebo neumí.

    Takže opravdu to není špička – přístroje naší armády jsou zřejmě více než 30 staré (a to jen jeden jejich problém). Principem činnosti odpovídají americkým přístrojům M7 Automatic Field V-G Agent Alarm, které byly zavedeny už v roce 1961 (!). A od té doby už vzniklo mnoho dalších generací přístrojů a detekčních metod.

    GAS-12 nejsou schopny detekovat drtivou většinu nebezpečných látek. Jsou to přístroje jednoúčelově zaměřené na detekci výparů otravných látek typu G a V. Nic víc a nic míň. Je to "analogový" biochemický přístroj, který se dá zjednodušeně popsat jako "elektrický psací stroj“. Uvnitř se pohybuje na cívkách navlhčená látková páska, které je kontaminována nasátými zamořenými výpary. Na pásku jsou aplikovány různá biochemická činidla. Vzorek pak přístroj automaticky vyhodnotí fotokolometrickou metodou.

    Ve výsledku je přístroj jen alarm – neurčí typu chemické látky, jen jednoduše sepne světelný a akustický výstražný signál. Celá souprava má spoustu omezení – je to analogový přístroj, takže se nekoná žádný interní datový port pro integraci do moderních počítačových systémů.

    Při nepřetržité činnosti, což je pro alarm to nejdůležitější, vydrží pracovat jen několik hodin, pak se vyčerpá páska a činidla a musí se to ručně doplnit. Biochemická činidla mají pochopitelně velmi omezenou dobu skladovatelnosti. Přístroj nemá rád chlad a mrazy (a na LOV-CBRN je právě v neklimatizované nástavbě) a musí se vyhřívat, což může trvat desítky minut až pár hodin. Jedno měření pak trvá cca 2 minuty. Je velmi náročný na spotřebu a je velký a těžký. Celá sestava včetně napájecího zdroje může vážit až 40 kg, z toho drtivou většinu tvoří blok napájení.

    Není náhodou, že na vozidle LOV-CBRN je primárním alarmem před výpary chemických zbraní a nebezepčných průmyslových látek přístroj GID-3. V USA je známý jako M22 Automatic Chemical Agent Alarm (ACADA) a do výzbroje byl zaveden už v roce 1997. Nejedná se tedy ani o poslední zavedenou generací alarmů proti chemickým zbraním.

    GID-3 je iontový mobilní spektrometr, kde se malý vzorek vzduchu nejprve ionizuje pomocí ionizujícího zářiče. Je schopen současně analyzovat různé typy chemických zbraní, díky dvěma nezávislým spektrometrům uvnitř přístroje. Přístroj váží jen 6,4 kg i s baterií, studený start dá do 3 minut, měření provede do 10 sekund a servisní prohlídky se doporučují po 1500 hodinách činnosti. Datový výstup zajištuje sériový port.

    Tyto a další přenosné detektory jsou už tak malé a na obsluhu nenáročné, že například v US ARMY/USMC jimi nejsou vybavené jen speciální CBRN jednotky, ale jeden přístroj má každá četa.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    03:45 06.09.2018

    Starlight: ano, u hlupáků to opravdu WTF? (takže uznáváš, že NATO = USA, když tam každý požívá očividně americké zvolání) dojem vyvolat může. U odborníků to vyvolá dojem, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Starlight:

    ano, u hlupáků to opravdu WTF? (takže uznáváš, že NATO = USA, když tam každý požívá očividně americké zvolání) dojem vyvolat může. U odborníků to vyvolá dojem, že vozidlo bude perfektně diagnostikovat drtivou většinu nebezpečných látek vyvinutých ve všech světových lokalitách, tedy i sovětských. A popisky se samozřejmě dají přelepit ;-)Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    01:47 06.09.2018

    Kdo se zajímá více o možnosti vozidla (respektive prototypu S-LOV-CBRN), tak více detailů lze nalézt ...Zobrazit celý příspěvek

    Kdo se zajímá více o možnosti vozidla (respektive prototypu S-LOV-CBRN), tak více detailů lze nalézt zde:

    http://www.cbrneworld.com/_upl...

    nebo výčet přístrojů je uveden v tomto dokumentu v kapitole 1.4: http://www.population-protecti...

    Cituji: „Mezi palubní prostředky detekce bojových chemických látek a průmyslových chemických látek patří detektory GID-3, RAID-M 100, GSA-12 a AP2C, k detekci radioaktivních látek dozimetrický přístroj DPV-1 a k detekci bojových biologických látek a průmyslových biologických látek pak detektor SmartBio Senzor.
    K zjišťování meteorologické situace v přízemní vrstvě atmosféry je použit meteorologický senzor IRDAM 5056B a jednotka palubní meteorologické stanice. Průzkumný robot obsahuje chemický detektor LCD3.2E, detektor RDS-200, … . Mezi přenosné přístroje patří dozimetrický přístroj RDS-200 a chemický průkazník CHP-5.“

    Kdo chce tak podle výrobce si najde webu data o přístrojích (platí pro prototyp):

    - GID-3, LCD3.2E a SmartBio Senzor od Smith Detection, Velká Británie
    - RAID-M 100 od Bruker Corporation, USA
    - AP2C od PROENGIN, Francie
    - IRDAM 5056B od IRDAM, Švýcarsko
    - RDS-200 od Rados Technology GmbH (dnes Mirion Technologies), Německo
    - DPV-1 (Dozimetrický přístroj vozidlový) od Vojenský výzkumný ústav, s. p., ČR
    - CHP-5 od ORITEST spol. s r.o., ČR

    Signalizátor otravných látek GSA-12 (Автоматический газосигнализатор ГСА-12) je sovětský přístroj někdy z 80. let.. Zda AČR stále udržuje přístroje z časů ČSLA nebo jsou to novější nákupy, netuším. Ale pokud tento přístroj s popiskami v azbuce bude i v nově zaváděné technice po roce 2018, tak to určitě u našich partnerů v NATO vyvolá jedinou otázku: WTF? :-).Skrýt celý příspěvek

  • Nesher
    22:52 05.09.2018

    Rase RBS 70NG to nebudou, tedy ty se mají nakupovat též, snad už letos, ale to je systém VSHORAD. Možností je několik, namátkou izraelských systém Derby, francouzský Aster, ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase
    RBS 70NG to nebudou, tedy ty se mají nakupovat též, snad už letos, ale to je systém VSHORAD.
    Možností je několik, namátkou izraelských systém Derby, francouzský Aster, norský NASAMS, německý IRIS-T atd.
    Cca. 100. mil EUR za baterii (systémová cena) je asi celkem realistický odhad, takže uvidíme co z toho bude.

    Jinak tady jsou zveřejněné požadavky AČR z letošního léta:

    Protiletadlový komplet SHORAD (Short Range Air Defence)
    • celkem 4 protiletadlové raketové baterie (plrbat);
    • počet FDC (středisek řízení palby) v plrbat – 1 spr.;
    • počet OZ (odpalovacích zařízení) v plrbat – 4 spr.;
    • počet RL (3D radiolokátorů) v plrbat – 1 spr.;
    • počet ŘS na OZ – min 4 spr.;
    • počet nabíjecích přepravníků na baterii – 2 spr.;
    • počet servisních vozidel na baterii – 1 spr.;
    • prvotní výcvik specialistů, zařízení údržby a logistiky, sady náhradních dílů a jednotek.
    1. Palebné schopnosti
    • Naplnění schopností kategorie SHORAD (MSAM) v oblasti dálkového a výškového dosahu;
    • Požadavek na RL navádění PLŘS;
    • Doplerovská rychlost postřelovaných cílů od -400 do 700 m/s;
    • Počet současně ničených cílů min 5;
    • Postřelování letounů, vrtulníků, ŘSPDL, UAV (do 0,1m2 RCS);
    • Pravděpodobnost zničení cíle v PÚP min 0,8;
    2. Vytrvalost
    • Klimatická odolnost dle STANAG 2895 A1, A2, A3, C1;
    • Operační použití 24/7.
    3. Přežití
    • Balistická ochrana kontejnerů a kabin vozidel dle STANAG 4569 Level 2;
    • Je požadováno mobilní maskování a maskovací nátěr;
    • Odolnost proti účinkům aktivního a pasivního rušení EMC;
    • Navigační systém INS;
    • Filtroventilační zařízení;
    • Automatický protipožární systém.
    4. Spojovací a informační systém
    • Jsou požadovány komunikační protokoly:
    o Link 16 a 11B;
    o Data links LLAPI;
    o Data links JREAP-C;
    o Data links Asterix 32/48;
    o Data links AWCIES.
    • Propojení s C2 CZE GBAD;
    • Propojení s ACCS/CRC;
    • LAN datové připojení.
    5. Manévrové možnosti
    • Podvozek - Tatra 815-7 8x8;
    • Je požadován železniční transport a vzdušný transport (C-130, C17, A400M);
    • Modularita činnosti FDC a OZ na i bez podvozku.
    6. Ostatní požadavky
    • Zapojení průmyslu ČR do pořízení;
    • 20 let životnosti;
    • Požadované utajení - NATO SECRET.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    22:09 05.09.2018

    V roce 2019 hodlá MO podepsat smlouvu na nákup 4 protiletadlových baterií typu SHORAD za 10 mld Kč, co by to tak mohlo být? Je to moc nebo málo? Přeci jen se o tomto strategickém ...Zobrazit celý příspěvek

    V roce 2019 hodlá MO podepsat smlouvu na nákup 4 protiletadlových baterií typu SHORAD za 10 mld Kč, co by to tak mohlo být? Je to moc nebo málo? Přeci jen se o tomto strategickém nákupu prakticky vůbec nemluví, přitom je na úrovni vrtulníků, BVP, děl atd. Doufám že to bude něco mobilního a ne zase jen RBS-70 vytažené z náklaďáku... (což to asi bude).

    http://www.palba.cz/album/albu... Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    09:05 04.09.2018

    Jura, ale ono to s velkou pravděpodobností v režimu utajení skutečně bude...

    Jura, ale ono to s velkou pravděpodobností v režimu utajení skutečně bude...

  • Jura99
    08:26 04.09.2018

    Sergej7490: asi to je tajné :-). Ne, souhlas, že čitatel chemik (kterým třeba já nejsem) by si rád početl o detailech. Stejně tak by měl zajímal ten laserový senzor, co vlastně ...Zobrazit celý příspěvek

    Sergej7490: asi to je tajné :-). Ne, souhlas, že čitatel chemik (kterým třeba já nejsem) by si rád početl o detailech. Stejně tak by měl zajímal ten laserový senzor, co vlastně umí.Skrýt celý příspěvek

  • Sergej7490
    16:28 03.09.2018

    Jura99: s Tvojou uvahou mozno suhlasit, ale aj tak by som cakal viac informacii o chemickej vybave. Jedine co bolo v clanku spomenute je ze ma robota (zasa bez popisu co dokaze) a ...Zobrazit celý příspěvek

    Jura99: s Tvojou uvahou mozno suhlasit, ale aj tak by som cakal viac informacii o chemickej vybave. Jedine co bolo v clanku spomenute je ze ma robota (zasa bez popisu co dokaze) a teplovzdusny ventilator.Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    15:36 03.09.2018

    Sergej7490: výbava "jen kontaktními detektory" bych si tipnul, že je ta nejdůležitější. Pokud by se schopnosti vozidla vešly jen do toho laserového detektoru v odkazu a nebezpečné ...Zobrazit celý příspěvek

    Sergej7490: výbava "jen kontaktními detektory" bych si tipnul, že je ta nejdůležitější. Pokud by se schopnosti vozidla vešly jen do toho laserového detektoru v odkazu a nebezpečné látky šlo přesně detekovat laserem na dálku, pak by celé auto bylo k ničemu a ten laser mohl být třeba jen jako jedna z dalších hraček na běžném BVP. Třeba ten dálkový robot asi nebude pro legraci.Skrýt celý příspěvek

  • Sergej7490
    14:34 03.09.2018

    Je pekne ze u chemickeho prieskumneho vozidla riesite typ gulometu, ale nedozvedel som sa akymi detekcnymi schopnostami je vozidlo vybavene. Ci je vybavene len kontaktnymi ...Zobrazit celý příspěvek

    Je pekne ze u chemickeho prieskumneho vozidla riesite typ gulometu, ale nedozvedel som sa akymi detekcnymi schopnostami je vozidlo vybavene. Ci je vybavene len kontaktnymi detektormi alebo aj dialkovymi na sposob http://www.sec-technologies.co... a podobne nedolezite parametre...
    Lebo s gulometom, nech je hocijaky, chemicky prieskum neurobite.Skrýt celý příspěvek

  • Technokrat
    00:30 03.09.2018

    To MALI: z jaké lafety při srovnání bylo stříleno z PKT a FN MAG? Byly obě zkoušky, o kterých píšete dělané na ZSRD 07 ? Jinak o tom, že poláci dělají PK na 7,62x51 vím, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    To MALI:
    z jaké lafety při srovnání bylo stříleno z PKT a FN MAG? Byly obě zkoušky, o kterých píšete dělané na ZSRD 07 ?

    Jinak o tom, že poláci dělají PK na 7,62x51 vím, ale ti se moc nepouštěli do rekonstrukce podavače a ani to pažbení není žádný progres. Navíc kvalita polské výroby nebudí moc důvěry (moc jim nejde tepelné zpracování lisovaných součástí, nebo jen prostě šidí materiál).Skrýt celý příspěvek

  • meec
    00:28 03.09.2018

    To MALI: Napadlo me to, ale z prilozeneho videa to neni uplne patrne... Na strankach projektu jsem ale ted nasel zabery jine varianty Orphea, kde odebira vzorky ...Zobrazit celý příspěvek

    To MALI:
    Napadlo me to, ale z prilozeneho videa to neni uplne patrne...

    Na strankach projektu jsem ale ted nasel zabery jine varianty Orphea, kde odebira vzorky vody:

    http://www.orpheus-project.cz/... Skrýt celý příspěvek

  • JirkaM
    22:25 02.09.2018

    Kdybych chtěl přijít na způsob jak utratit hodně peněz za techniku pro armádu a přitom nezvýšit obranyschopnost země, nic lepšího bych nevymyslel. Jsou ti papaláši tak hloupí, ...Zobrazit celý příspěvek

    Kdybych chtěl přijít na způsob jak utratit hodně peněz za techniku pro armádu a přitom nezvýšit obranyschopnost země, nic lepšího bych nevymyslel.

    Jsou ti papaláši tak hloupí, nebo navedení?

    A proč potřebují abychom měli slabou armádu?Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    21:34 02.09.2018

    To meec: S-LOV CBRN má pro sběr vzorků k dipozici robota ORPHEUS. To Technokrat: FN MAG je přesnější. Projevuje se to hlavně při krátkých dávkách, kde má PKT problémy, dokud ...Zobrazit celý příspěvek

    To meec:
    S-LOV CBRN má pro sběr vzorků k dipozici robota ORPHEUS.

    To Technokrat:
    FN MAG je přesnější. Projevuje se to hlavně při krátkých dávkách, kde má PKT problémy, dokud se "neusadí". První a druhá rána je proti střednímu bodu zásahu desetiranné dávky dost posunutá, stabilní je až cca od páté rány. To je fakt, odstřílený na zkouškách. Jak jsem již psal níže, při normálním použití lafetovaného kulometu - střelbě středními a dlouhými dávkami to nevadí, ale současným trendem jsou krátké dávky a tam je rozdíl patrný. Souhlasím s Vámi, že pokud je špatná lafeta (případ RWS 30), tak bude i FN MAG střílet špatně.
    To "skloubení" PKT a náboje 7,62x51 mm se jmenuje UKM-2000C a vyvinula jej polská státní zbrojovka ZM Tarnów, tento kulomet však není zaveden v AČR, je osazen např. v KTO Rosomak.Skrýt celý příspěvek

  • astor
    16:34 02.09.2018

    To zase bude tunel... ale ty dvě procenta se musí naplnit, jak bruselská věrchuška nakázala. Hlavně aby to mělo prachové filtry do pouště, tam bude naše vládní vojsko operovat ...Zobrazit celý příspěvek

    To zase bude tunel... ale ty dvě procenta se musí naplnit, jak bruselská věrchuška nakázala. Hlavně aby to mělo prachové filtry do pouště, tam bude naše vládní vojsko operovat především a buzerovat domorodce.Skrýt celý příspěvek

  • Technokrat
    11:06 02.09.2018

    No bohužel LMV je pro tyto účely asi ta nejhorší myslitelná platforma. Celkově není LMV moc dobré vojenské vozidlo (co by tak člověk chtěl od Fiatu). U ZSRD 07 pro chem. ...Zobrazit celý příspěvek

    No bohužel LMV je pro tyto účely asi ta nejhorší myslitelná platforma. Celkově není LMV moc dobré vojenské vozidlo (co by tak člověk chtěl od Fiatu).

    U ZSRD 07 pro chem. LMV by měl být použit kulomet FN MAG ve verzi s elmag. spušťadlem (odlišná verze od té co je na Panduru). Tyto kulomety jsou již na verzích LMV pro velitelské roty a pro dělostřelecký průzkum. Jsou v AČR zavedeny.

    Přesnost PKT a FN MAG je plně srovnatelná, největší rozdíly dělá kvalita munice, stav hlavně a použitá lafeta i její stav. Např. při použití FN MAG na nevhodně konstruované lafetě u RCWS 30 na Panduru, je přesnost kulometu docela žalostná (horší než u BVP 2).

    Jinak zkonstruovat nový kulomet by rozhodně nebylo od věci, protože současná nabídka je docela chudá a konstrukce i těch nejnovějších zbraní neodpovídá současným potřebám ani současným průmyslovým možnostem. V tomhle směru má konstrukce PK stále co nabídnout. Koneckonců kdyby někdo skloubil nejnovější verzi PK a to PKP s nábojem 7,62x51, zvolil vhodnou konstrukci podavače a vytvořil ergonomičtější pažbení včetně lišt MIL. std. 1913, byl by to nejlepší universální kulomet vůbec.
    Bohužel v současnosti výrobce více zajímá technologie výroby (zaměřena hlavně na hospodárnost) než užitné vlastnosti.Skrýt celý příspěvek

  • meec
    09:48 02.09.2018

    Rozdil mezi verzemi by me taky zajimal. Kazdopadne pocty bych za prehnane nepovazoval. Spis bych to podal tak, ze to bude mozna jedina schopnost ACR, ktera nebude ...Zobrazit celý příspěvek

    Rozdil mezi verzemi by me taky zajimal.

    Kazdopadne pocty bych za prehnane nepovazoval. Spis bych to podal tak, ze to bude mozna jedina schopnost ACR, ktera nebude poddimenzovana...

    Jeste k tomu zminemu Strykeru, ale i jinym konkurentum jeden laicky dotaz - v zadni casti vozidla maji "system" na fyzicky sber vzorku, dokonce s manualni manipulaci. Ma chemicke LOV taky schopnost sberu vzorku bez toho, aby musela vystoupi posadka (a pokud by vystoupuila, je vzorky kde skladovat?) nebo se musi spolehnout jen na detektory?Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:00 02.09.2018

    Trochu to zkomplikuji. Součástí smlouva je dodávka dvou (!) typů chemických LOV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) po 40 kusech. Ví někdo, jaký bude rozdíl? Protože se opakovaně bez ...Zobrazit celý příspěvek

    Trochu to zkomplikuji. Součástí smlouva je dodávka dvou (!) typů chemických LOV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) po 40 kusech. Ví někdo, jaký bude rozdíl?

    Protože se opakovaně bez uvedení zdroje objevují informace, že pouze cca 40 kusů je čistě pro 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany a dalších cca 40 vozidel půjde k ostatním jednotkám AČR, tak to možná to s tím souvisí.

    Mám ale hlavně dotaz na znalce organizačních struktur AČR. Může někdo vyčíslit počty těch dalších chemických jednotek. Mně totiž připadá 80 kusů specializovaných pojízdných obrněných laboratoří (každé v průměru za systémovou cenu 64 mil Kč s DPH, cca 2,4 mil USD bez DPH) a zejména těch 40 pro ostatní jednotky nějak moc.

    Každý prapor AČR by mohl mít ve velitelské rotě velitelskou četu a v ní jedno družstvo radiačního a chemického průzkumu. AČR má v pozemních silách cca 8 bojových manévrových praporů, 2 ženijní, 2 dělostřelecké oddíly, 2 průzkumné, 3 zásobovací + Vyškov + možné něco vzdušné síly (?). Přes palec vyšlo na dvě vozidla na družstvo radiačního a chemického průzkumu v každém praporu. Je to možné?

    Jen pro srovnání - celá US ARMY/ARNG má jen 300+ obrněných vozidel pro CBRN na bázi vozidla Stryker - M1135 Nuclear, Biological, Chemical Reconnaissance Vehicle (NBCRV), každé v ceně cca 4,5 mil USD. Každá střední a těžká manévrová brigáda (SBCT, ABCT) má tabulkově v sestavě jen po 3 (!) kusech těchto vozidel.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    17:07 01.09.2018

    Jan Grohmann Možná by stačilo využít volně dostupných zdrojů a "insidera" ...Zobrazit celý příspěvek

    Jan Grohmann

    Možná by stačilo využít volně dostupných zdrojů a "insidera" netřeba.

    http://www.acr.army.cz/assets/...

    Nebo se dokonce podívat na své vlastní články zde na AN a tam by jste zjistil, že v požadavcích AČR je vybavení modulu zbraní FN MAG.

    http://www.armadninoviny.cz/id... Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3