Armija 2017: 100 tanků T-14 Armata do roku 2020

Tank T-14 Armata na výstavě Armija 2017; větší foto / Vitalij Kuzmin

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojováni, Rusko do roku 2020 odebere 100 tanků T-14 Armata. Borisov tak uťal dřívější exotické spekulace o dodávkách 2300 tanků T-14 Armata do stejného data.

“Vyvíjené modely v současné době procházejí operačními testy. Máme podepsanou smlouvu na 100 jednotek (T-14 - pozn. red,), které mají být dodány do roku 2020,” řekl Borisov. 

V únoru letošního roku přitom ruská tisková agentura RIA Novosti ještě mluvila o výrobě 2300 tanků T-14 Armata do roku 2020. Již od začátku bylo ale jasné, že jde o exotickou rychlost výroby odporující reálným možnostem ruského průmyslu a ekonomiky.

Podle nových informací ruských médií, které se odvolávají na prohlášení výrobce T-14, firmy UralVagonZavod (UVZ), roční produkce T-14 při plné sériové výrobě dosáhne 120 ks ročně. Ruská armáda plánuje postupně všechny své tanky T-72, T-80 a T-90 nahradit tankem T-14 Armata - při tomto tempu výroby tak obměna ruského tankového vojska potrvá do roku 2040.

Na pásové platformě Armata vznikne také těžké bojové vozidlo pěchoty T-15 a těžké vyprošťovací vozidlo T-16. Není ale jasné, zda rychlost výroby 120 ks ročně platí pouze pro tanky, nebo pro jakoukoliv platformu Armata.

První tanky T-14 Armata získá elitní a historicky slavný 1. gardový tankový pluk z 2. gardové motostřelecké tamanské divize.

T-14 Armata v sobě spojuje několik unikátních konstrukčních řešení. V prvé řadě trojčlenná posádka sedí vedle sebe v pancéřové kapsli v přední části tanku. Takové řešení má své výhody i nevýhody. Jednoznačným plusem je zvýšení komfortu posádky, bezpečnosti (zmenšení “smrtelného” vnitřního prostoru) a zlepšení interakce mezi posádkou.

Nevýhodou je problematická boční ochrana prostoru posádky — podle ruského webu btvt.info musela být zmenšena normovaná šířka pracovního prostoru každého člena posádky, aby se všichni tři vojáci vměstanli vedle sebe a přitom pracovní prostor chránil dostatečně tlustý boční pancíř.

Šířka tanku T-14 přitom nemohla být zvětšena kvůli zachování přepravitelnosti na železničních vozech. Navíc takové řešení neumožňuje veliteli a střelci dobrý výhled do všech stran - oba členové posádky se tak při vyhledávání cílů musí spoléhat pouze na digitální přístroje.


Pohled na sedadlo řidiče a střelce T-14 Armata / btv.info 

Tank je vyzbrojen novým vysokotlakým kanónem 2A82-1M ráže 125 mm. V automatickém nabíječi se nachází 32 ks munice a dalších osm kusů je v rezervě. Tank T-14 Armata nemá koaxiální kulomet ale pouze kulomet PKTM ráže 7,62 mm v dálkově ovládané robotické stanici.

Současné tanky mají záložní jednoduché zaměřovače, které umožňují vést nouzovou palbu z koaxiálního kulometu nebo kanónu. V případě poruchy nebo vyřazení digitálních senzorů ale posádka tanku Armata nemá jak dál vést bojovou činnost.

V médiích také proběhly informace o vývoj verze tanku Armata s dělem ráže 152 mm převzatým (spolu s polohovacím a nabíjecím systémem) ze samohybné houfnice 2S35 Koalicija-SV. Není však jasné, zda jde pouze o mediální projekt firmy UVZ nebo o skutečný projekt zajímající ruskou armádu.

Otázkou je použitá munice — Armata dokáže používat nejnovější ruskou podkaliberní průbojné střely 3BM59 Sviněc-1 a 3BM60 Sviněc-2. První má jádro z wolframu, druhá je uranová a na dálku cca 2000 m má prorážet pancíř o síle odpovídající 620 až 700 mm oceli (RHAe). Web btvt.info soudí, že ve verzi pro tank Armata mohou probíjet až 800 mm RHAe.

T-14 Armata využívá celou řadu nových neodzkoušených ruských technologií, např. nových dotykových LCD displejů. Před ruskou armádou a ruským průmyslem tak při zavádění T-14 do výzbroje stojí dva hlavní problémy - vypořádat se s dětskými nemocemi nových technologií a zajistit dostatečnou rychlost výroby pro ruskou armádu i pro případné zahraniční zájemce.

Zdroj: RIAbtvt.info 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské cvičení Západ 2017: Ruskou válku řídí železnice

V záři se v Bělorusku uskuteční velké ruské cvičení Západ 2017. Během cvičení se do Běloruska ...

Rusko dokáže bojovat na dvou frontách

Švédská Obranná výzkumná agentura (FOI) v dokumentu Russian Military Capability in a Ten-Year ...

Armija 2017: Unikátní výstava ruské vojenské techniky

Ve dnech 22. až 27. srpna probíhá nedaleko Moskvy mezinárodní vojensko-technické fórum Armija 2017. ...

Ruské zbraně pro boj s terorismem

Ozbrojené síly Ruské federace se zapojily do bojových operací v Sýrii v záři 2015. Díky syrské ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Jirosi
    19:00 03.09.2017

    Výhodnější je mírně zvlněná krajina, kdy z vrcholů zbraně ovládají svoje okolí.

  • logik
    15:42 03.09.2017

    vraja:
    1) kdo říká, že ta palba musí být přímá. Viz drony. Tank má sice náměr omezenej, ale na "závětrné straně kopce" může krásně střílet obloučkem. Byť to furt nebude horní skupinou úhlů, tak na tank "za kopcem" by dostřelit měl. Samozřejmě, že houfnice by v takovém případě fungovala daleko lépe.

    2) zrovna prostor ČR není tak hornatý, aby se tam nedaly najít prostory bojiště, kde by byla možná i palba přímo. Obzvlášť pokud sevezme do úvahy, že
    a - budeme se přeci bránit (nejsme agresoři) a tedy budem moci mít tanky v připravených pozicích
    b - útočník předpokládám půjde daleko radši úvalama a nížinama, než aby šel skrz ty nejvyšší kopce

    3) A pokud to beru v širším kontextu a zapojení sil ČR do společné evropské obrany, tak Německo, Polsko i Maďarsko jsou totální placky - a opět, útočník asi nepovede hlavní nápor skrz hornaté Slovensko a Česko....

    Celé to stojí na tom, jak efektivní jsou a budou metody průzkumu. Jak moc půjde či nepůjde efektivně používat drony, vycvičené návodčí, letectvo, družice, nevímco a jak efektivní budou protiopatření. Zajímalo by mne, jak dobře todle dneska vůbec tušej Ti, co by v případě průšvihu veleli, nebo jestli by se - stejně jako dost často v předchozích válkách - hledalo správné využití techniky až "za pochodu"...

  • J.Vraja
    14:32 03.09.2017

    Rase-máte pravdu,jen jsem zvědavý jak v podmínkách střední Evropy v horském terénu,budou vést přímou palbu na ničení tanků na 7-8 km.

  • Rase
    16:08 02.09.2017

    Kozlus:
    Mno v americký kanón XM360 má mít s konvenční municí efektivní dostřel až 8 km. Ruský 2A82-1M má umožnit přesnou palbu do vzdálenosti až 7 km. Německý L55A1 není moc znám, ale odhadem možná taky těch 7 km. Ty vzdálenosti jsou opravdu divoké, a se speciální municí ještě o dost delší) ale je fajn mít co nejvyšší rezervu výkonu.

  • PavolR
    15:39 02.09.2017

    Než začnú padať kilometre, asi by nebolo od veci lokalizovať bojisko a terén.

  • Kozlus
    15:34 02.09.2017

    Pokud jsou stejne podminky, tak mame APS oba a pak me nic nerozpuli. O tom je cela ta debata. O APS.

    Rase: Ale jaka bude nicivost toho projektilu na tech 5 km?

  • Jirosi
    15:12 02.09.2017

    Kozlus: Tak buď jsou stejné podmínky a můžeme se bavit o výhodách zbraně / pancíře, nebo nejsou. Ale to pak natolik ovlivňuje výsledek že to nemá cenu řešit.

  • Rase
    15:03 02.09.2017

    Přeci jen moderní tank s vysokotlakým kanónem, může vést palbu na cca 5 km nebo víc. S pomocí dronu má ještě větší šanci zasáhnout cíl i mimo dohled. BVP s PTŘS toho sice taky hodně dokáže (opět s dronem) ale přeci jen raketa je o dost pomalejší než střela z tanku a taky dražší (navíc jich je jen omezený počet). Oproti MBT má BVP díky rychlopalnému kanónu (ideálně s časovanou municí) větší šanci zničit dron nepřítele - na větší vzdálenost oproti kulometu na věžičce. Osobně bych asi radši seděl v BVP, kvůli multifunkčnosti (zvládne zatopit i vrtulníku), rozhodně bych se ale nechtěl dostat do hledáčku střelce v tanku :D

  • Jirosi
    14:33 02.09.2017

    Kozlus: Jenže v tom je ten problém zatím co se ty snažíš zničit jeho "sub systém", on zatím vystřelil něco co ti ten tvůj stroj "rozpůlí".

  • Kozlus
    14:17 02.09.2017

    Tvuj vlastni scenar:
    "Debata byla zda je lepší 120 nebo 30 na oslepení. Pokud nepřítele oslepíš muže ti to pomoc, ale pokud máš/má ve vzduchu dron, jiné vozidlo co dodá tvoje souřadnice. Tak ti to je k ničemu. "Vyjedeš z poza nerovnosti, vystřelíš s schováš se. U 30mm jsi nepřitele oslepil u 120 je mrtvej" . Pokud měl lepší povědomí on, jak jsi vyjel, tak jsi to koupil a nemusíš to řešit."

    Ale ted je me to jasny. Cela ta debata okolo palby 30mm na tank tu byla okolo zniceni APS a ne jen oslepeni tanku. A ty sis vsiml jen toho oslepeni.

  • Jirosi
    13:55 02.09.2017

    Kozlus: Můžeš mi ocitovat z čeho vycházíš ? Nejsem jsi vědom, že bych někde takovou blbost psal. Tohle už je podruhé co mi přisuzuješ něco co sem nenapsal.

  • PavolR
    06:46 02.09.2017

    Jirosi: Ale po vypálení strely garantujem, že ešte pekných pár sekúnd náboj v komore nebude a zatiaľ nie je čím iným viesť paľbu na ďalšieho zameraného protivníka.

  • Jirosi
    22:58 01.09.2017

    PavolR: Pokud očekáváte boj, máte náboj v komoře. Takže tohle není o času přebití on prostě doměří a je po tobě. On nemusí přebíjet, ty jsi mrtvý. Přebíjet musíš ty a krom toho ty tvoje 30 mají delší dobu letu.

  • PavolR
    22:10 01.09.2017

    Jirosi:
    Aké plytvanie času? Automatický kanón vypáli tak 5-6 rán za sekundu, zatiaľ čo nabitie hlavného kanónu trvá niekoľko sekúnd. využíva sa práve že čas, počas ktorého by bol inak tank bojaneschopný...

  • Lukas
    22:04 01.09.2017

    Ciekawostka
    UWZ przedstawił koncepcje nowych modułów bojowych - odpowiednik plutonu oraz kompani.
    W module "plutonowym" obok 1-2 czołgi T-14, 1-2 BWP (TBMP) T-15 oraz 1-2 wozy szturmowe z armatami 152mm (UM -ударные машины)

    W module kompanijnym - tak samo - mix czołgów BWP i UM + BMOP (Боевая машина огневой поддержки) - czyli BMP-T oraz pojazdy przeciwlotnicze (SPAAG) i dowodzenia.
    Wszystko na cięzżiej platformie "Armata"

    Rosjanie prawdopodobnie będą modernizowali T-80 - w tym T-80B1
    Wiec prawdopodobnie pojawia się kolejne "hybrydy" T-80UE-1, oraz T-80B, które mają być modernizowane na wzór T-72B3 (czyli Sosna U, nowa łączność, może Relikt)

    Takich wozów może pojawić się ok. 500 sztuk.
    To nie mało - zwłaszcza jeśli Rosjanie zamontują stabilizacje 2E42-4 oraz armaty 2A46M5, oraz ERA Relikt

  • Jirosi
    21:57 01.09.2017

    Kozlus: první se začal o tomhle systému bavit PavolR. Já sem jen odpovídal že takový systém může použít i protivník. A pak se z výhody oslepení stává velice rychle nevýhoda zbytečného plýtvání času, zatím co tě nepřítel zničí.

  • Kozlus
    21:55 01.09.2017

    I když by ten 120 SABOT nedokázal prorazit pancíř posádka bude po jeho zásahu více otřesena, než když ji pocukruješ 30.

    To asi jo, jenze to pocukrovani ocese senzory a oslepi celej tank. Co udela ta 120? Kam budes mirit? Na senzory ne, ale nekam, kde bude sanci prostrelit pancir a znicit tank. Jenze APS.

  • PavolR
    21:54 01.09.2017

    Nikde som netvrdil, že treba hneď začať "oslepovaním". Hovorím o možnosti kropiť nasledujúci cieľ, a brániť mu vypáliť na mňa, kým môžem znova páliť z hlavnej zbrane. Medzi životom a smrťou môžu byť zlomky sekundy.

  • Kozlus
    21:50 01.09.2017

    Jirosi, pokud tady vytahujes system, ktery me umozni to, ze strilim na vozidlo odhalene a dostatecne presne zamerene, jinym nez mym vozidlem, tak taky musis predpokladat, ze to pozidlo ma APS schopne zneskodnit podkaliberku, takze zadny Jedna rana ze 120 a je hotovo. Na tehle technologicke urovni ma i system schopny odklonit/zneskodnit zvrchu utocici rakety. Co s nim teda budes delat? Vycerpat zasobu protistrel APS, nebo si nekolikrat flusne BVP (ktery se tam stejne nekde bude poflakovat) a ocese mu elektroniku munici, proti ktereym APS nezareaguje? Navic, kdyz se bavime o tehle technologicke urovni protivniku, tak nejspis muzes na to UAV zapomenout, protoze bude hodne brzo sestreleno.

  • Jirosi
    21:33 01.09.2017

    Už dnes není problém vybavit drony senzory které dokáží sledovat cíle daleko za maximálním dostřelem 30mm kanónů. Aktivní ochrana co dokáže zničit rpg/heat nebude mít žádný problém s "pomalu" letícím kamikadze dronem.

    Ano, na bojišti je více vozidel(techniky). Takže mnohem větší cenu má zůstat skryt před nepřítelem až do chvíle kdy ho zničíš. Než riskovat jeho "oslepení" zatím co ostatní tě zničí. Většina vojenských systémů měla vždy za cíl zničit protivníka, jeho zranění/poškození byl jen druhotný efekt toho když se nepovedlo přímé zničení. I když by ten 120 SABOT nedokázal prorazit pancíř posádka bude po jeho zásahu více otřesena, než když ji pocukruješ 30.

  • PavolR
    21:19 01.09.2017

    Jirosi:
    1.- A čo ostatní? Zriedka je na bojisku iba jeden tank. Tie sekundy, čo potrvá znovunabytie sú dlhá doba. Môžem ju využiť na paľbu na nasledujúci cieľ.
    2.- A čo jeho systémy aktívnej ochrany? Ono to nie je iba o oslepení.

  • Jirosi
    20:59 01.09.2017

    PavolR: Tak znova, proč oslepovat když ho můžeš zabít první ranou ?

  • PavolR
    20:19 01.09.2017

    Jirosi:
    Oslepovať 120-kou je podľa mňa luxus, ktorý si v reálnej bojovej situácii nie je možné vždy dovoliť, vzhľadom na čas, ktorý trvá znovunabitie. Na dôvažok sa tým míňa viac munície, ktorej nie je nikdy v tanku dosť, zatiaľ čo munícia k 30mm kanónu bude zrejme umiestnená externe.
    Na dôvažok by bolo možné 30mm kanón použiť aj na zostrelenie drona ... pokiaľ sa podarí odhaliť jeho pozíciu.

  • Jirosi
    19:52 01.09.2017

    PavolR: Tak situační povědomí není žádná novinka. Díky převaze vybavení radiostanicemi a veliteli co se věnoval jen velení ovládly Německé panzer už bojiště WW2.

    Ale vědět kde je nepřítel je super, ale ještě lepší je mít zbraň co ho prvním výstřelem pošle k "pánu".

    Debata byla zda je lepší 120 nebo 30 na oslepení. Pokud nepřítele oslepíš muže ti to pomoc, ale pokud máš/má ve vzduchu dron, jiné vozidlo co dodá tvoje souřadnice. Tak ti to je k ničemu. "Vyjedeš z poza nerovnosti, vystřelíš s schováš se. U 30mm jsi nepřitele oslepil u 120 je mrtvej" . Pokud měl lepší povědomí on, jak jsi vyjel, tak jsi to koupil a nemusíš to řešit.

  • PavolR
    22:28 31.08.2017

    Jirosi:
    Nepochopili ste môj príklad. Početnú prevahu v ňom má protivník a ja iba situačné povedomie. Takže nech je to situácia tri na jedného s tým, že môžem síce vystreliť prvý a zničiť jedného súpera, no než znova nabijem, budú na mňa páliť ostatní. Čo urobím? Musím získať čas, čiže si vytvorím dymovú clonu a budem strieľať cez ňu, pretože poznám presnú pozíciu súperov, no oni moju nie. Alebo ich všetkým ožiarim laserom a prinútim, aby vytvorili oni dymovú clonu, cez ktorú jedného za druhý zložím. ;-) Napríklad. Ale možnosti využitia situačného povedomia sú omnoho väčšie a trúfam si tvrdiť, že tanky budúcnosti budú popri klasickom zápase palebná sila vs. ochrana zvádzať aj zápas o situačné povedomie.

  • givicz
    22:03 31.08.2017

    podle mě efektivitu zbraní nejlépe ukazuje reálné bojové nasazení :)

    http://www.tyden.cz/rubriky/za...
    Rusko si dělá naděje, že nové zbraně, které poprvé vyzkoušelo v Sýrii, povedou k větším zbrojním obchodům se zahraničím. Zahraniční zákazníci se podle nich zajímají zejména o zbraně, které ruští vojáci nasadili v Sýrii, kde podpora ruského letectva od předloňského září pomohla vládním sílám prezidenta Bašára Asada prudce zvětšit kontrolované území.
    Šéf Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev uvedl, že objednávky ruských zbraní, které budou v příštích letech dodány zahraničním zákazníkům, se blíží 50 miliardám dolarů (asi 1,1 bilionu Kč).

    Rusko loni vyvezlo zbraně zhruba za 15 miliard dolarů (asi 328 miliard Kč), což mu na světovém trhu vyneslo druhou příčku hned po Spojených státech. Čeká se, že letošní prodeje budou na stejné úrovni.

    Šugajev s odvoláním na odhady expertů uvedl, že Rusko je s to obsadit 27 procent světového trhu s bojovými letadly, čímž by mírně předstihlo Spojené státy.

    Bojové letouny tvoří asi polovinu vývozu ruských zbraní do ciziny, asi 30 procent připadá na pozemní výzbroj a zbytek na systémy protivzdušné obrany.

  • Jirosi
    21:48 31.08.2017

    PavolR: Pokud chcete porovnávat efektivitu zbraní, není dobré začínat tím že váš systém má výhodu přečíslení, lepšího situačního povědomí, atd.

    Spíše mi přijde že máte 4 vs 4 na každé straně fronty, nepřítel má iniciativu. Odhalil jedno vozidlo pálí oslepovací střelu, zatím bránící se vozidla využívají jeho odmaskovaní a provádí jeho likvidaci, na to přichází odpověď dalších slepovacích střel do zbývajících vozidel.

    A teď schválně kdo je na tom lépe ?

  • Marthy
    21:43 31.08.2017

    Jirosi-nezničí zásah HE granátem do tanku i jeho zadýmovací systém?Totéž může udělat i dávka malorážového rychlopalného kanónu.Jak asi dopadne tank na který to vysype např. Shilka.

  • PavolR
    21:32 31.08.2017

    Jirosi:
    To sú všetko otázky situačného povedomia na bojisku. pokiaľ má tank nad bojiskom vlastný dron schopný prenášať údaje u presnej polohe súpera za dymovou clonou, mohol by páliť aj skrz dymovú clonu a ak bude mať fakt dobrý SRP, tak ho aj účinne zasiahnuť.
    Detto v prípade viacerých protivníkov rozmiestnených na bojisku. Ak vy o nich viete, ale oni o vás ešte nie, môžete si naplánovať kde a na ktorý cieľ zaútočiť ako prvý, aby bolo riziko nepriateľskej krížovej paľby čo najmenšie.

  • Jirosi
    21:12 31.08.2017

    Další problém je že zatím co vy střílíte na nepřítele za cílem ho poškodil, jeho kamarádi na vás budou střílet za cílem vás zničit. Válka se nevede jeden na jednoho ale jednotka proti jednotce.

  • Jirosi
    20:50 31.08.2017

    Na principu oslepeni funguje obrany systém "zadymování" vozidla. Protože pokud na tank / vozidlo vystřelíte a nedojde ke zničení, dá se očekávat že změní pozici. Další vaše palba do "mraku" bude jen plýtváním munice.

    Už ze WW2 zvítězil větší průměr hlavní zbraně nad jednou či více menšími. Z pohledu zničitelnosti se nezměnilo vůbec nic...

  • fenri
    19:47 31.08.2017

    Pardon, to byl Kozlus... Mea culpa

  • PavolR
    19:45 31.08.2017

    fenri:
    S niekym si ma pletiete, ja som BVP na MBT neposielal. ;-) Ja som písal o koncepte 30mm kanónu na veži MBT.
    Som toho názoru, že moderné MBT by rozmajzlo súčasných Terminátorov dosť podobne, ako by rozmajzlo Šakala, ktorý disponuje podobnou výzbrojou, len nie zdvojenou.

  • dusan
    19:40 31.08.2017

    fenri

    Paľba na pozorovacie prístroje tanku bola vyučovaná ešte za socíku pre posádky BVP-2 ... ale skôr ako zúfalú možnosť úniku .... samozrejme nie o nejaký útok.

    Čo sa týka biatlonu s čínskymi tankami Typ 96, tak tie boli lepšie ako T-72B3 pri paľbe za pohybu ... pri paľbe z miesta boli lepšie ruské tanky.

  • jj284b
    19:39 31.08.2017

    podla mna sa skor zavedie aktivne rusenie, klamne ciele na PTRS a podobne...

  • fenri
    19:37 31.08.2017

    Pavol: no, Terminátor je na tom s odolností lépe, než většína BVP. Asi než všechna. Tak mi není jasné, proč chcete posílat BVP na tanky a zároveň je na ně Terminator slabě chráněný. To je trochu rozpor, ne?
    No a z jedoucího tanku střílet 50 mm minometem na jednoucí tank....

    Každopádně ideální a smysluplné na likidaci senzorů mi přijdou střely typu Kalanit. Jsou v plnotučném MBT, jsou víceúčelové, jsou programovatelné a asi by tank slušně očesaly.

  • Marthy
    19:32 31.08.2017

    Možná by v souboji moderních tanků po sobě mohli vystřelit prostě HE granát-ten by enemy tank oslepil a další výstřel podkaliberním ho dorazí.A nebude třeba na tank věšet ještě 30mm kanón.

  • PavolR
    19:29 31.08.2017

    Kozlus:
    Posledne s týmto konceptom prišli pár rokov dozadu Juhoslovania pri prototype svojho potenciálneho nového tanku.
    Inak, je zaujímavé, že sa predstava 20mm kanónu objavila aj pri spoločnom prototype, z ktorého nakoniec vzišli Abrams a Leopard a objavovali sa podobné špekulácie aj v prípade Armaty. Podľa mňa to doteraz vždy vybuchovalo na tom, že sa to vždy zamýšľalo ako primárne protivzdušná zbraň, na čo asi tanky ne sú optimálne senzorovo vybavené.

    fenri:
    Nooo, ruské tanky už sú do istej miery "raketové" ;-p a izraleské majú vždy mínomet.
    Doterajšie varianty Terminátorov podľa mňa ešte na priamy stret s modernými MBT nedozreli. Hlavne čo sa týka odolnosti a senzorového vybavenia.

  • Jirosi
    19:03 31.08.2017

    Cpt. Morgan: "Podla vyajdreni ma o 20% vyssiu presnost a o 17% vyssiu ustovu energiu ako terajsi 120 mm kanon Rheinmetallu. Ak by Rheinmetall chcel pri rovnakej technologii dosiahnut o 17% vyssiu vykonnost kanonu, musi zvacsit raz zo 120 mm na 140,4 mm."

    Fenri:"Na druhou stranu víme prd i o parametrech zbraní dalších výrobců. Kdo z nás ta čísla ověří a výrobce vždy bude prezentovat hodnoty, které se mu komerčně hodí"

    Omlouvám se ale mně to nedá.
    Výrobce prostě nelhal stačí umět fyziku. Porovnání není na základě "průměrů" ale na základě "ploch". Tedy: 120x120 vs 130x130 = 117,3% nárůstu výkonu děla.

  • fenri
    19:02 31.08.2017

    A kolik BVP je má? Představa BVP probíjejícího se palbou MBT, aby jim očesalo sensory je trochu exotická. V jednotlivé situaci to jistě nastat může, ale asi to nebude běžná doktrína.
    No a pokud (Pavol) vybavíme tank další 30 mm, aby mohl očesávat protivníkův tank vybavený 30mm, jsme zase, kde jsme. Takže já navrhuji na tank ještě naložit táhlé nálože (na senzory prima) a na vrch věže dát salvový raketomet.
    Jinak jeden "specialista" na očesávání senzorů by tu už byl a lépe chráněný, než bevko. Terminator...:-)

    Klimešov: to máte pravdu. K B3M přibyly i další detaily (SLAT, vyšší protiminová ochrana, nová radiostanice a vnitřní komunikační ststém, pozorovací přístroj řidiče)... ale pokud se nepletu, pak už Číňani nikdy nevyhráli. Takže buďto to poprvé byla lidská chyba, nebo poladili stvající techniku. A nebo to celé zahrané, aby byl argument na peníze na tanky... to už se asi nikdo nedoví. Každopádně ani v tom 2014 je ti Číňané nijak drasticky nepřestříleli. A to, že to dost ventilovala ruská stran (nerada se kope do kotníků) by mi nahrávalo k tomu, že se chtěli prezentovat jako potřební...

  • Kozlus
    19:02 31.08.2017

    PavolR: Jasne, to me napadlo taky, ale takova tankova vez jeste dost dlouho nebude, ale BVP uz zavedeny jsou :)

  • PavolR
    18:52 31.08.2017

    pardon, malo byť "odpalovanie blokov pasívnej ochranyô - to keď človek rýchlo píše.

  • Klimesov
    18:49 31.08.2017

    fenri: ps.: Jinak máte pravdu nebyla to T-90.
    Toto je ta modernizace z roku 2014 nebo 2015 teď nevím přesně rok.
    http://armygames2017.mil.ru/ta...

    a tohle je ta z roku 2016
    https://3.bp.blogspot.com/-tbX...

  • PavolR
    18:49 31.08.2017

    ... alebo ak má tank ako sekundárnu zbraň 30mm kanón, ktorým bude česať protivníka pre paľbou a počas nabíjania hlavnej zbrane - niečo v štýle T-72M2 Moderna ;-) Kombinácia protilietadlovej munície s wolfrámovými guličkami na očesávanie senzorov a priebojnej blokov aktívnej ochrany by mohla dosť zamiešať kartami.

  • Klimesov
    18:46 31.08.2017

    fenri: Rusové na tankovém biatlonu, pokud se nemýlím, používají modernizace T-72B3M z roku 2014, která obsahuje i nezávislý zaměřovač (pozorovací přístroj) pro velitele. Ten v modernizaci z roku 2016 stále chybí.Jinak by to mělo být + - stejné až na to, že modernizace z roku 2016 byla doplněna o bloky dynamické ochrany Relikt na zadní části věže. Jinak hlavní systémy řízení palby by měli být pořád stejné a jedná se o přístroj Sosna-U. Takže k velkému zlepšení přesnosti nedošlo. Modernizace z roku 2016 se spíše týkala ochrany a motoru (řízení).

  • fenri
    17:53 31.08.2017

    Poznámka k Marthymu: Stará Arena zvládá do 700 m/s (nevím, zda nebyla modernizována), takže na podkaliberní 120 mm nestačí (možná by dala nějaký HEAT na větší vzdálenost). Afghanit v prvních verzích dával 1700, nyní 2000 m/s a má jít údajně až k 3000 m/s.
    Docela hezké české povídání k UA a RU kanonům a munici:
    http://www.militarybox.cz/news...

  • fenri
    17:31 31.08.2017

    Tady:
    https://www.youtube.com/watch?...
    je hezké slowmo Areny. Když uvážím, že jde o cca 25 let starý systém, nevidím zásadní problém v tom, aby nový Afghanit nemohl být 2-3x rychlejší. To by mu stačilo na jakoukoliv klasickou tankovou munici.

    Ještě poznámka k martinko: v tankových biatlonech Čína T-90 jistě nepřestřílela, protože Rusové používali pouze T-72 (B3), která do roku 2016 byla silně ochuzená. Teprve po roce 2016 (podle zkušeností z UA a asi i podle výsledků biathlonu) se provedl dost velký upgrade B3M.
    Web o (nejen) biathlonu:
    http://armygames2017.mil.ru/ar...

  • Marthy
    17:24 31.08.2017

    Dusan-souhlas.Ono taky po zásahu tanku jiným tankem,střelou 120/125mm (tohle asi aktivní ochrana nezvládne),i když tank a posádka přežije je otázka,v jakém stavu zasažený tank a jeho posádka bude?Dá se předpokládat že tank bude poškozen/možná vyřazen z boje a posádka dezorientovaná,a velmi brzo přijde další zásah....takže kdo první vystřelí/zasáhne obvykle vyhraje.

  • dusan
    16:21 31.08.2017

    Clanek

    Dôležité je či pri aktivácii ochrany dokáže tank vyhľadávať protivníka a zamerať ho ...
    Štatistika a zásoba aktívne odpaľovaných prvkov nepustí .... skôr či neskôr bude zasahovaný tank vyradený, resp. zničený.
    Skúsenosti z tankových bojov sú väčšinou jasné ... najdôležitejšie je zistiť nepriateľa včas a vystreliť ako prvý .... to dáva šancu i tabuľkovo omnoho slabším tankom. Preto sama sebalepšia ochrana nerieši nič, "len" získava čas. Už je na posádke čo ho dokáže využiť - uniknúť, alebo vrátiť úder.

    fenri

    Bola to normálna otázka ... že vaše následné myšlienkové pochody musíte ventilovať, nie je moja úchylka.

  • martinko
    15:27 31.08.2017

    pro mali:
    T 55 AM 2 měla přidané statické pancíře a první SŘP s počítačem měla(alespon v naší armádě) AM 1,už 2 byla nadstavbou 1,jednička nadstavbou M,takže ve výsledku se nelišili co se týče vedení palby.V každém případě Sověti odpovídaly jak bylo jejich zvykem na 120 mm západu dáme 125 mm u nás.To že nám prodávali licence kdy už věděli že jsou zastaralé a diktovali nám kam máme vyvážet si dnes neuvědomuje spousta lidí a některé nápady našeho průmyslu přímo brzdili.Nejvíc tento fakt s licencema bylo vidět na výrobní licenci BVP 1 ,tehdy již z Afgánistánu měli krvavé zkušenosti a u nich začínala výroba BVP 2.Tady skončila cesta nízkotlakých kanonů se střelou používající ještě raketový pohon,v USA obdoba 152 mm.Tak ono na tý ráži úplně vždy nezáleží.Zatím jako nejefektivnější na vzdálenosti nad 2 km je vyzkoušený britský drážkovaný kanon 120 mm.Je rozdíl v přesnosti gyroskopicky a aerodynamicky stabilizované střely.Záleží pak na prioritách.Pamatuji si dobře jak se u nás ječelo za přechod na ráži 5,56 či 5,45 a dnes se vracíme k 7 mm u pěchotních zbraní,ale to by bylo na dlouhé povídání.V každém případě ruská technika měla výhodu tkzv.blbuvzdornosti a schopnosti přežít potkana po atomové válce což možná dnes ztrácí.V každém případě by pro boj v poli měla zůstat schopnost techniky védst omezený ale pozor efektivní boj i při výpadku těchto systémů(o tom by mohla vyprávět osádka jednoho tanku Challenger 2 z Iráku a vojáci z NATO kdy v Afgánistánu byla obsazena zasobovací trasa a nepohrdli ani starými T 55 a vrtulníky Mi.Takže moderní technika ano ale s se selským rozumem a zrovna v té západní začínám někdy selský rozum hledat.

  • fenri
    15:18 31.08.2017

    MALI: já přeci nikde netvrdím, že Armata nemá stěrače a ostřikovače. To byl vtip na Dušana. Jen íšu, že tam je oleofobní vrstva už proto, že s ní ten marast jde stěrači dolů mnohem lépe.

  • jj284b
    15:02 31.08.2017

    Clanek: pasivny pancier ta neochrani proti opakovanym zasahom... uz po prvom zasahu je cela cast panciera kde bol zasah tak poskodena ze opakovany zasah do tej casti moze pancier prebit. dnesne pancierove bloky su zlozene z viacerych dosiek ulozenych jedna na druhej, ak dojde k poskodeniu vyrazne klesa ich odolnost... pri APS ako napr Trophy, mas 24 granatov pripravenych na odpalenie.. je to rozhodne viac ako by tank dokazal prezit ak by bol zasiahnuty kludne aj do najlepsie opancierovanej casti...

  • Clanek
    14:22 31.08.2017

    Poslednich par prispevku me privadi k otazce, kolikrat podobna aktivni ochrana vlastne dokaze tank ochranit nez se potrebuje znovu "nabit" / doplnit? Za predpokladu ze se bavime o systemech schopnych reagovat na podkaliberni strelu, bavime se o "koupeni si" 5-7s na schovani se nez mi ze stejneho smeru prileti dalsi darecek, nebo jde o systemy schopne v rychlem slede odolat treba i 3-4 pokusum o zasah nepritelem?

  • jj284b
    14:17 31.08.2017

    podla mna skutocny next gen tank bude integrovat prvky aktivnej a pasivnej ochrany, a nebude spoliehat len na hruby pancier.. ak dokaze APS pokryt vacsinu ohrozenia z PTRS ci APFSDS striel, tak supertazky pancier nebude potreba.. skor sa zameraju na odolnost voci zbraniam, proti ktorym sa APS nevyplati pouzivat, ako su napr autokanony.. to moze zredukovat hmotnost takehoto tanku vyrazne dole, zvysit takticku a strategicku mobilitu, ktora je v bojovych situaciach niekedy dolezitejsia ako pasivna ochrana.. je rozhodne lepsie nepriatelsky utok zastavovat z pozicii ktore nepriatel necaka, ako sa spoliehat na "slugfest" a rozdavat si to celne..

  • MALI
    14:13 31.08.2017

    To fenri:
    vrstvy zaručující lepší stékání vody tam samozřejmě jsou také (obecně na optických přístrojích bojových vozidel), ale proti takovému tomu "marastu" vznikajícím např. při jízdě v koloně, jsou samy o sobě neúčinné. Fungují až při spojení s ostřikovačem, lépe se stěračem (ten na bláto, to je ale většinou nepříjemné hlavně u přístroje řidiče, který je níž), ale dobrý je také naprosto jednoduchý, dálkově ovládaný kryt.
    K Hard-Kill systémům - doplním jen, že některé už fungují i proti podkaliberním střelám, navíc, ta střela např. na 2 km už nebude mít takovou rychlost. Snaha bude aby chránily a odhaduji, že do +/- pěti let i chránit budou.

  • PavolR
    14:09 31.08.2017

    fenri:
    V poriadku, tak korigujem ... ono sa aj mne po odoslaní zdalo, že som ešte mohol pridať niečo ako "v dohľadnej dobe" alebo tak ...

  • fenri
    13:59 31.08.2017

    PavolR: máte pravdu, že zavedení aktivních obranných systémů poslalo stávající starší střely do muzea. Nicméně není důvod se domnívat, že odvěký vztah zbraň-protizbraň by tímto byl zrušen. Takže na jedné straně můžeme čekat nárůst rychlostí střel. na druhé straně se zkracuje reakční doba aktivních ochran.
    Afganit a další má fungovat i proti podkaliberním střelám do 2000 m/s. Ano, jistě, je to dřevěná maketa a určitě vlastně neexistuje, nebo nesundá ani kamennou kouli z katapultu, ale pokud připustíme, že funguje a existuje, tak vaše myšlenka, že platí a bude platit (proboha, kde berete jistotu, co bude za 5,10-15 let??), že proti vystřelené klasické munici neexistuje ochrana je mylná.

  • fenri
    13:47 31.08.2017

    MALI - tipl bych si, že obyčejná oleofobní vrstva na objektivech techniky je také. Jinak on i ten dotaz dušana byl hloupý. Sváděl k odpovědi ve stylu:
    "Máte pravdu, v operačním manuálu Armaty bude striktní zákaz průjezdu bahnem i nasazení v případě vyšší prašnosti v ovzduší, dále za mlhy, námrazy, sněžení a deště. Ruským konstruktérům totiž nedošlo, že se tanky pohybují i jinde, než za Krasnoj ploščadi. Vybavení Armaty ostřikovači, vyhříváním, stěrači, kryty a olefobní vrstvu je, po upozornění odborníků ze Slovenska, plánováno na rok 2045, nebo později, jakmile se podaří v kooperaci s Indií a Čínou, stěrače vyvinout. Po roce 2060 jimi budou dovybaveny i dříve vyrobené Armaty (všech 11 kusů+8 bakelitových předváděček). Do té doby bude vydán upravený návod k obsluze Armaty s podrobnou metodikou utírání objektivů onucemi".

  • MALI
    13:46 31.08.2017

    To Cpt. Morgan:
    ještě k "datalinkům" - důležitá věc, výborná pro orientaci na bojišti a k prvotní orientaci optoelektronických přístrojů SŘP tanku na cíl, ale že by někdo byl podle údajů ze systému C3 schopen zamířit tankový kanón na nějaký cíl (to už neuvažuji o pohyblivém cíli) je za současných technologických možností (a možností v blízké budoucnosti) nereálné! Tento způsob je při dobře fungujícím systému C4ISTAR momentálně použitelný tak pro střelbu PTRK 3G+ (např. SPIKE-LR /ER).

  • PavolR
    13:40 31.08.2017

    fenri:
    Z pohľadu Rusov je ten problém, že v oblasti ptrs síce patria medzi špičku, no vývoj v oblasti aktívnej obrany, ktorej zavádzanie je na západnej technike už pomaly iba otázkou peňazí, smeruje všetky, výhody, čo v tomto smere majú do slepej uličky.
    U klasickej tankovej munície stále platí a bude platiť, že akonáhle je strela vypálená, niet proti nej aktívnej obrany. Lenže tu je nutná kombinácia troch faktorov: výkonný kanón, účinná munícia, efektívny SRP. Na Západe prebieha vývoj všetkých troch častí vo viacerých rovinách súbežne a je neobmedzený prístup k najmodernejším technológiám (čo práve teraz Rusi nemajú), preto nemožno očakávať, že budú mať lepšie zbraňové systémy, než Západ. Ale stále sa ich ešte môžu snažiť držať na úrovni, aby predstavovali pre súpera hrozbu.
    Aj keď asi nie zrovna s tým kanónom a muníciou, čo sú je spomínané v článku, lebo tým by teoreticky nemali byť schopní prestreliť ani vlastnú T-90 s Kontakt5 (súdiac podľa údajov z wiki).

  • MALI
    13:34 31.08.2017

    To Cpt. Morgan:
    K vašim "výpočtům" se nebudu vracet, to Vám již dostatečně osvětlili jiní, ale kde jste proboha vzal ty lotosové vrstvy a ultrazvukové čištění, jako u CCD senzorů. Takový nesmysl jsem už hodně dlouho neslyšel. Ano speciální vrstvy na objektivech jsou - antireflexní, protilaserové, tvrzené, ale to je tak všechno, s ultrazvukem by jste si tam nijak nepomohl (že by jste třepal celým zaměřovačem?) - pro čištění optických průzorů se zatím stále používají ostřikovače s ofukováním, případně ostřikovače a stěrače, kdo je nemá, tak ty průzory musí čistit ručně. Mimochodem, o funkcionalitě optoelektronických senzorů Armaty, která byla spatřena na přehlídce (teď už je to možná jinak) bych si dovolil pochybovat - podle vzhledu objektivu Termokamery a přijímače laserového dálkoměru to pravděpodobně byly atrapy...

  • MALI
    13:18 31.08.2017

    To Martinko:
    Nevím, jak T-55AM1, ale T-55AM2 dosahoval na střelnici lepších výsledků, než T-72, rovněž se o tom nesmělo nahlas mluvit...
    Když jsme na počátku 90-tých let měli možnost systémově srovnat výkony a kvalitu naší dosavadní výzbroje se "západní", nevyznělo to pro naši původní výzbroj moc přesvědčivě...
    Trošku bych poopravil, nebo spíš jenom doplnil vaše systémové hodnocení kanónů. Na zničení cíle má v případě tanku (pomineme-li schopnosti podvozku) a soustředíme-li se jen na věž vliv více faktorů. Lze to přirovnat k řetězci činností, zabezpečovaných řetězcem subsystémů tanku: začíná to schopností tanku najít na bojišti svůj cíl (zde je důležitá míra a redundantnost jeho zapojení do vyšších systémů řízení a velení, odkud by měl dostat prvotní informaci o cílech), pak (časově)
    následuje schopnost nalezení cíle na bojišti (a to dřív, než si ten cíl najde jeho), pak následuje schopnost správného zamíření kanónu na tento cíl (za klidu, i za pohybu) a teprve nakonec palebné ničení cíle (tam se teprve projevuje úsťový výkon kanónu, rozptyl střelby a úplně nakonec účinek munice v cíli). Bohužel je pravdou, že hodně lidí vidí jen to poslední, což je sice bez nutnosti diskuze důležité, ale bez splnění předcházejících činností to není k ničemu. Proto musíme posuzovat tank vždy jako systém (který je navíc začleněn do nějaké armádní struktury)...

  • Lukas
    13:14 31.08.2017

    Gwintowane armaty są celniejsze od gładkolufowych - 120mm L11A5 też jest celniejsza niż gładkolufowa 120mm
    Celny ogień to suma kilku czynników
    armaty
    stabilizacji
    SKO

    T-55AM z celną armata i SKO (ale bez stabilizacji) był celniejszy niż T-72 z kiepską stabilizacją 2E28, ale bez SKO i niecelną armatą..

    Rosjanie osiągnęli duże postępy 2E42-4 to całkiem dobra stabilizacja, a 2A46M5 usunięto większość wad (w tym asymetryczne oporopowrotniki)
    W okolicach 2000 roku osiągnęli wyniki Rh L44 i WNA-H22 z 1979 :-)

    Tyle że to nie są tanie komponenty - i nie wiem czy powszechnie je stosują...
    Nowsze T-90A oraz część T-72B3 na pewno to mają (Te w których modernizowano autoloader AZ)
    Niemniej większość to zapewne 2E42-2 oraz starsze 2A46 :-)

  • martinko
    12:43 31.08.2017

    Koukám na tu diskuzi a už mám pár desetiletí na krku a vzpomínám jak se při licenčním závádění výroby T-72 nesmělo příliš hovořit o T-55AM1 který se 100mm kanónem vykazoval daleko lepší procento zásahu za jízdy než tehdy zavedený 125 mm kanón T- 72.Takže dneska je stroprocentně rozhodující elektronika(jak v samotném tanku tak v systému řízení činnosti) a výkon munice je až na druhém místě.O tom že Sověti(dnes Rusi) neradi přiznávají pravdu by se mohlo napsat tisíce a ani ta druhá strana neni na tom lépe.Něco napovídá že Čínané přestříleli Rusy s T-90 a byl z toho docela poprask v Ruské federaci.Na druhou stranu co se týče Leopardů 2 mě osobně překvapilo že jeho nasazení v Turecku nevypadá na labutí píseň.(v tomto případě je možné že výcvik osádek není úplně ok,vzhledem k tomu co se v Turecku děje)

  • fenri
    10:44 31.08.2017

    Rase, jo, souhlas.
    Spíš by mě zajímalo, zda Rusové tváří v tvář nastupujícím vysokotlakým 120mm nebo chystaným 130mm půjdou spíše cestou nových řízených střel odpalovaných z hlavně, nebo zvyšování ráže. Zveroboj se sice osvědčil, ale doba a možnosti jsou i jiné. Zatím mám dojem, že oťukávají obě možnosti. Rheinmetall má jasno a výhodu, že nemusí přemýšlet nad variantami. Jede si svoje, co umí.

  • Rase
    10:30 31.08.2017

    fenri:
    nikdo nemusí věřit vůbec ničemu, ale jen dodám, že i rusové svoje kanóny porovnávají oproti těm co jsou na leopardech, tak pak jsou spochybnitelné i jejich údaje. Obecně se ale Rheinmetall považuje za špičku v tomto odvětví. Ale máš pravdu, reálně se to porovnává jen těžko.
    Jen mě praštilo do očí, když Morgan přiřadil hodnoty L55A1 k Rheinmetallu L51 ráže 130 mm. Tam výrobce doslovně zmiňuje, že pomocí moderních materiálu se dostali na výkon stočtyřicítky z konce 90.let. Za mě je to skvělé, hlavně z pohledu výkon / velikost munice, váha hlavně atd. Zde ještě dodám, že u Rheinmetallu nový kanón ráže 130 mm navrhli tak, aby šel vyrábět na strojích co vyrábějí stodvacítku - tedy mají to promyšlené a nepotřebují fungl nové stroje (!)

  • fenri
    09:29 31.08.2017

    Na druhou stranu víme prd i o parametrech zbraní dalších výrobců. Kdo z nás ta čísla ověří a výrobce vždy bude prezentovat hodnoty, které se mu komerčně hodí. A v případě rozporu mezi daty výrobce a zjištěným stavem se také armády nepohrnou do vytrubování toho, že koupili blbě a jsou slabší. Takže já bych bral s velkým odstupem údaje z obou stran. Jaksi bych těm Rasem udávaným procentům u wunderwaffe kanonu od Rheinmetallu věřil asi jako těm ruským. Tj. orientačně a i tak bych na to nevsadil.
    Dekra, NCAP nebo D-Test přecijen kanony netestují.

  • Jan Grohmann
    09:21 31.08.2017

    Cpt. Morgan S těmi procenty operujte opatrně. Ty vaše nadšené spekulace jsou čisté vaření z vody. O tom, o kolik je kanón Armaty výkonnější nebo přesnější víme opravdu prd - prakticky se spoléháme jen na prohlášení výrobce. Jak všichni víme, hranice mezi skutečností a PR výrobcem je opravdu tenká.
     
    Takže víme také prd, jaká je životnost hlavně nebo jak se přesnost kanónu zhoršuje vlivem zahřívání při střelbě a jak se systémy tanku Armata s tímto vypořádávají.
     
    Jinak výkon kanónu Armaty je dán zejména tím, že neobsahuje ejektor, který chrání prostor posádky klasických tanků před tím, aby se plyny při výstřelu vracely do prostoru posádky. Jelikož je věž Armaty bezosádková, tak to teoreticky nevadí.

  • Rase
    07:55 31.08.2017

    Cpt. Morgan:
    máš špatné informace. Na současných Leopardech 2A6 Bundeswehru je klasický kanón L55. Pro modernizaci Leopard 2A7V, bude použit výkonnější vysokotlaký kanón L55A1, který je určen pro výkonnější munici a zvládá vyšší tlak, 670 až 700 MPa. L55A1 je o 20 % výkonnější než jeho předchůdce L55. Rovněž má lepší životnost, až 1500 výstřelů, lepší odsávač zplodin. Díky těmto úpravám, může kanón L55A1 používat jak munici DM53 a DM63 / 63A1, ale především novou podkaliberní munici (APFSDS-T), značenou jako KE2020, která má být zavedena kolem roku 2022.

    Tedy L55A1 je o 20 % vokonnější než L55, ale nová stotřicítka - Rheinmetall L51 (stejná délka jako L55) má výkon o 50 % vyšší než L55 (!) Výkonově je tedy srovnatelný se starší stočtyřicítkou - Neue Panzerkanone 140.
    Jsem ochotný uznat že nový vysokotlaký kanón 2A82-1M co má T-14, se vyrovná L55A1, ale rozhodně se nevyrovná L51 ráže 130 mm.

  • Slavoslav
    07:43 31.08.2017

    Alexa

    Choď sa niekedy pozrieť kúsok za Zvolen keď si armáda vezie tanky na Lešť. Je tam taký malý tunel a minule tam bol postavený vlak ktorý prešiel cca do polovice a okolo vagóna s t72 tam chodil po hlave sa škrabajúci železničiar. Je to tam pekne na tesno už teraz.

  • hurvo
    01:00 31.08.2017

    Bulharska konstanta morgan? Naco vobec rheinmetal nieco vyraba ked ruske su aj tak lepsie ze.

  • Cpt. Morgan
    00:43 31.08.2017

    Rase - vyrovnat sa buducemu 130 mm kanonu Leoparda dokaze z velkej miery aj sucasny 125 mm kanon armaty. Podla vyajdreni ma o 20% vyssiu presnost a o 17% vyssiu ustovu energiu ako terajsi 120 mm kanon Rheinmetallu. Ak by Rheinmetall chcel pri rovnakej technologii dosiahnut o 17% vyssiu vykonnost kanonu, musi zvacsit raz zo 120 mm na 140,4 mm. Teda technologicky novy kanon armaty sa uz dnes rovna 140 mm Rheinmetall kanonu. 152 mm kanon armaty by pri rovnakej vykonnosti ako sucasny 125 mm kanon dosahoval vykon ekvivalentny 190 mm terajsieho Rheinmetallu. Ak nemci chcu zlepsenie merneho vykonu kanonu muselo by to byt o cca 35%, co je taky skok, aky sa pri takychto technologiach naozaj velmi nevidi.
    To iste plati o 57 mm a 40 mm. To su uplne ine vykonnostne kategorie. Alebo mas informacie, ze vykon CTAS dosahuje na Bajkal?

    dusan - sucasne rozsirene technologie ako povrchove vrstvy s lotosovym efektom a ultrazvukove cistenie ako u senzorov CCD umoznuju aj dnes digitalnemu tanku mat priezory senzorov ciste. Iste su aj dalsie sposoby a ich kombinaciou je asi moznost mat lahko tank slepy dost nerealna. Redundancia senzorov je dalsi sposob ako negovat pokus oslepit tank. Okrem toho, tank je plne spojeny datalinkami s inymi tankami a zosietovany s ostatnymi prvkami na bojisku, preto bude mat vzdy moznost pokracovat v cinnosti. Ale ked zostane armata bez vsetkych senzorov a uplne a trvale bez datalinkov, bude to vazne. Je to ale realne pravdepodobna situacia?

  • dusan
    00:07 31.08.2017

    Samozrejme všetky tie kamery a senzory sú super ... len by ma zaujímalo ako dopadne moderný "digitálny" tank, keď sa preženie cez veľkú špinavú mláku bahna ....

    Vie niekto či sú tam nejaké systémy na čistenie, resp. zakrytie senzorov v prípade potreby ?

  • fenri
    23:00 30.08.2017

    alea: proč by 1800 HP Armaty neutáhlo 152mm? 1500 HP Merkavy tahá 65 tun...

  • Rase
    22:37 30.08.2017

    alea206:
    v podstatě někdo jen rozvedl myšlenku osadit na podvozek Armaty houfnici ráže 152 mm a udělat z ní tak louskáček na "kočky" (Zveroboj) tak jako byla za druhé války samohybná houfnice ISU-152. Tak ona vlastně i ta Dana může střílet přímo, třeba i na tanky nepřítele... smysl v dnešní době mi ale taky uniká.
    Možná je to jen schopnost jak se vyrovnat kanónu Rheinmetall ráže 130 mm, podobně jako lze vidět podobný koncept s ruským kanónem ráže 57 mm jako u Západního 40 mm CTAS. Tedy dohnat a předehnat .))

  • asdf
    21:22 30.08.2017

    jirosi > takze prepravne pasy usetria tak 40 cm sirky. z 3.7 m sa zrazu dostavame na 3.3m.

  • alea206
    21:17 30.08.2017

    Me spis zaujal fakt, ze by nekdo chtel na soucasny podvozek umistit 152mm kanon, pouzivat to jako "normalni tank" a par lidi tady to bere jako realnou moznost.
    152ka by si vyzadala o tolik masivnejsi / tezsi ulozeni kanonu, nabijeciho mechanismu, zvetseni obou zasobniku, ze by nemely zasadni problemy nejen motor a prevodovka, ale cely stroj by se i podstatne vice boril v terenu.

    Naprosto nemam problem s myslenkou noveho stroje, ktery by prevzal maximum dilu z armaty a byla by to vlastne "mala samohybna houfnice" ale myslenka ze na hotovy podvozek placnu o tolik vetsi kanon a mam novy tank je velice usmevna.

  • Marthy
    18:58 30.08.2017

    asdf-ajaj,menší omyl,spletl jsem si T-14 Armata s prototypem T-14 (US+VB pokus,2sv)
    :o
    Takže Armata může v Evropě jen po svých.:)

  • asdf
    18:44 30.08.2017

    Marthy > Vies sirku armaty ? Ja som nasiel sirku 3.5m.

  • Marthy
    18:37 30.08.2017

    asdf-tak to má Armata šířku akorát aby mohla být přepravena vlakem v Evropě.:)
    Ale myslím že v Rusku mají širokorozchodné koleje a přepraví tam náklad o větší šířce než u nás.

  • Jirosi
    18:34 30.08.2017

    Největší problém je ten že při projíždění oblouků dochází k vybočení vozů mimo osy kolejí. Tedy může dojít ke srážce s protijedoucí soupravou případně poškození okolí trati. Kde bývají takové zbytečnosti jako zabezpečovací technika, sloupy trolejového vedení, tunely, atd.

    viz: http://www.zelpage.cz/story/jp...

  • asdf
    18:24 30.08.2017

    alexa123 >

    Prujezdny profil zeleznice v CR.

    http://www.palba.cz/album/albu...

    Maximalna mozna sirka, ktoru prepravis po zeleznici bez obmedzeni pri rozchode 1435 mm je 3150 mm.

    Na obrazku mas aj cislo normy.

  • alexa123
    18:10 30.08.2017

    damik
    problemy jsou tunely; ktere jsou normovane na maximalni sirku vlakoveho vozu

    Ak sa šírka tanku na každú stranu zväčší o cca smiešnych opancierovaných 20-30cm tak takýto železničný vozeň neprejde cez železničný vozeň? To má byť nepodarený vtip alebo čo?

  • Kozlus
    18:07 30.08.2017

    Ehm, coze? A neco jako prujezdny profil zeleznice se v uvahu brat nemusi? Aby ten tank moc necucel do stran a ja nevim, treba se nezasekl o protijedouci vlak, tunel, ...

    Jasne, slo by udelat, ze vetsina bocniho pancire by byla sundatelna a po preprave by se vzdy namontovala

  • damik
    17:57 30.08.2017

    >> celková šírka tanku t.j. celková šírka tanku môže byť podstatne väčšia ako rozchod pásov

    problemy jsou tunely; ktere jsou normovane na maximalni sirku vlakoveho vozu

  • alexa123
    17:43 30.08.2017

    Šířka tanku T-14 přitom nemohla být zvětšena kvůli zachování přepravitelnosti na železničních vozech.

    Ja by som to upresnil - kvôli prepraviteľnosti na železničných vozňoch musí byť dodržaný rozchod pásov ale nie celková šírka tanku. Aby mohol byť tank prepraviteľný na normovanom železničnom vozni, musí byť dodržaný normovaný rozchod pásov ale nie celková šírka tanku t.j. celková šírka tanku môže byť podstatne väčšia ako rozchod pásov t.j. bočné pancierovanie nemusí brať ohľad na rozchod pásov.

  • fenri
    17:18 30.08.2017

    Alexa - třeba to, že zavedení 130 mm na jedné či 152 mm na druhé straně pošle stávající 120 a 125 mm do okresní ligy a vynutí si instalaci těžškích kanonů u protivníka.

  • jj284b
    17:16 30.08.2017

    620-700mm ci 800mm znamena, ze nie su schopny spolahlivo prebijat predny pancier veze tanku M1A2 Abrams..

  • PavolR
    17:13 30.08.2017

    alexa123: Armaty nič, no Turci už viac ako 40 rokov okupujú severnú časť Cypru a v Bulharsku žije turecká menšina, teda počet tankov Altay by sa nás týkal, keby k niečomu zo strany Turkov došlo (alebo dlhodobo hrozilo, že možno k niečomu dôjde, ako je to teraz s Pobaltím) a bolo by treba brániť našich EU spoluobčanov (Bulharsko je na dôvažok i v NATO).

  • alexa123
    17:05 30.08.2017

    Pavol IR

    ... keď spochybňujem masovosť šírenia sa kalibru 130mm po roku 2025 (v náväznosti na české a poťažne i slovenské akvizície)...

    Tomu už teda absolútne nerozumiem. Čo má spoločné potenciálny tankový kaliber NATO 130mm s potenciálnym Ruským tankovým kalibrom 152mm? A už vôbec nerozumiem tomu, čo s tým majú potenciálne nové České resp. Slovenské tanky?

  • alexa123
    16:58 30.08.2017

    PavoIR

    Čo má spoločné ďalší vývoj Armaty a tureckého Altay s konfliktom na Cypre resp. Bulharsku?

  • PavolR
    16:24 30.08.2017

    Presne o tomto hovorím, keď spochybňujem masovosť šírenia sa kalibru 130mm po roku 2025 (v náväznosti na české a poťažne i slovenské akvizície). Pre Rusov bude ešte pekných pár rokov urgentnejšia obmena rozsiahleho parku BMP-2 a radšej budú popri tom modernizovať už existujúce tanky.
    Bude ešte treba sledovať tempo výroby tureckého Altay, čo je ďalší potencionálny budúci súper, ak by sa niečo zomlelo na Cypre, alebo na bulharských hraniciach.

  • givicz
    16:23 30.08.2017

    Tak vzhledem k tomu jak jsou na tom s vývojem nové generace tanků západní země, myslím, že 100 kusů nových Armat T14 pro elitní tankový gardový pluk do roku 2020 slušné číslo :)

    tady je zajímavé video ochrany Armaty - komplex aktivní ochrany (rozebírají tam ochranu před TOW, Javelin atp.)

    https://www.youtube.com/watch?...