ASCOD 2 – budoucnost českých motostřelců?

ASCOD 2 v českém maskování; větší foto / GDELS

Česká armáda hledá nástupce letitého BVP-2 a jeho derivátů, které budou na příští desítky let tvořit páteř mechanizovaných jednotek. Nákup nových pásových obrněných vozidel bude jedním z největších armádních investičních projektů od vzniku České republiky, kontrakt má dosáhnout hodnoty až 50 miliard korun.

České ministerstvo obrany plánuje nakoupit minimálně 210 pásových obrněných vozidel, což znamená, že výběr nového vozidla nejen že výrazně ovlivní na desítky let podobu české armády, ale také fungování českého průmyslu v oblasti speciální výroby. Začátek dodávek je naplánován na rok 2020. Armáda má nyní na výběr ze čtyř kandidátů – General Dynamics European Land Systems (GDELS) nabízí vozidlo ASCOD 2, BAE Systems typ CV90, konsorcium PSM typ Puma a Rheinmetall obrněnec Lynx 31/41.

 


Od minulosti k současnosti

Obrněná platforma ASCOD (Austrian Spanish Cooperation Development) je univerzální vozidlo vhodné jako základ pro celou šíři speciálních provedení a verzí. Jeho vývoj začal na konci 80. let ve spolupráci rakouských a španělských firem na základě požadavků armád obou zemí, které hledaly náhradu za vozidla M113 a Saurer/Steyr 4K.

 

Není bez zajímavosti, že na projektu ASCOD pracoval tým inženýrů, který se podílel i na vývoji vozidel Pandur, oba typy tak mají některá společná konstrukční řešení. Sériová vozidla španělská armáda zavedla do výzbroje v roce 1998 pod označením Pizarro, během let získala na 356 kusů. U rakouské armády k tomu došlo až poněkud později, první kusy s označením Ulan dostal Bundesheer v roce 2002, celkem jich odebral 112 exemplářů.

Vozidla Pizarro a Ulan tvoří vedle tanků základ obrněných jednotek španělské i rakouské armády. Univerzálnost platformy ASCOD dokazuje i fakt, že v obou armádách nahradila nejen starší bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, ale částečně také tanky, jako například typ M60A3 nebo SK-105, a vhodně tak doplňuje tanky Leopard 2. Z pohledu budoucí nutnosti modernizace tankové výzbroje AČR by byla kombinace Leopard 2 a ASCOD 2 prověřenou variantou.

Nicméně vývoj vozidla ASCOD dodávkami pro rakouskou a španělskou armádou neskončil. Už v roce 2004 společnost GDELS představila jeho pokročilou a značně vylepšenou podobu označovanou jako ASCOD 2. V současné době je toto provedení nabízeno ve dvou nových verzích – ASCOD 35 a ASCOD 42, a jak označení napovídá, jde o vozidla s různou maximální hmotností a nosností. ASCOD 35 má standardní hmotnost 31 t s možností navýšení až na max. 35 t, užitečná hmotnost činí 13 t. Verze ACOD 42 má v základu hmotnost 38 t s možností navýšit ji až na 42 t. Při této hmotnosti pak připadá 19 t na vybavení, zbraňové, elektronické systémy, munici, přídavné pancéřování atd.

 

ASCOD 2; větší foto / GDELS


Mnoho z prvků, které byly uplatněny nebo vyvinuty pro ASCOD 2 neboli ASCOD 35/42 byly uplatněny při nedávné výrobě vylepšených vozidel Pizzaro v rámci tzv. phase 2 pro španělskou armádu, které nesou označení Pizzaro 2. Jde například o vylepšené a odolnější korby a novou výzbroj i elektronické a zaměřovací systémy. K modernizaci svých vozidel Ulan přistoupila i rakouská armáda, což svědčí o perspektivnosti typu do budoucna.

Právě ASCOD 2 v provedení 42 se stal základem i pro nová obrněná vozidla řady Ajax (Ajax, Ares, Apollo, Athena, Argus, Atlas), která britská vláda vybrala v rámci programu Scout SV. Britská armáda má dostat na 589 kusů, a to hned v devíti verzích. To znamená, že pokud by česká armáda vybrala za nástupce BVP-2 typ ASCOD 2, mohla by do své výzbroje zavést různé, už existující účelové modifikace vycházející z nově vyvinutých verzí či britských typů. Naproti tomu například Puma existuje jen ve verzi bojové vozidlo pěchoty, Lynx také, navíc v jeho případě jde jen o prototyp. U CV-90 byly účelové modifikace vyvinuty již před celou řadou let.


ASCOD 2 je moderní univerzální pancéřovaná platforma

Současná podoba vozidel ASCOD 2 má jako základ skořepinovou korbu ze svařovaných ocelových plátů. V útrobách je prostor pro tříčlennou posádku, tvořenou velitelem, řidičem a střelcem, i pro šest až osm plně vyzbrojených vojáků pěchotního družstva. Řidič má stanoviště v přídi vlevo, vpravo se nachází pohonná jednotka. Tou je v případě ASCODu 35 motor MTU 8V MT199 TE20 (výkon 530 kW) napojený na převodovku RENK HSWL 106 C3, pro ASCOD 42 je k dispozici silnější MTU 8V MT199 TE21 (výkon 600 kW) a převodovka RENK HSWL 256B. ASCOD 2 však může být vybaven i motorem o výkonu cca 800 kW (v závislosti na požadavku objednatele na užitečné zatížení), nebo i hybridním pohonným systémem.

 

Například ASCOD 35 je se svým pohonným ústrojím schopen dosáhnout maximální rychlosti 70 km/h, zrychlení z 0 na 50 km/h za 14 s, dojezd činí 500 km. Velmi dobré jsou i parametry, které naznačují schopnosti vozidla při bojovém nasazení. ASCOD 2 bez přípravy přebrodí vodní tok o hloubce 1,2 m, zvládá boční náklon až do 40 stupňů, svah o sklonu 60 procent, překoná kolmou překážku o výšce 0,80 m a příkop o šířce 2,5 m.

 

Své kvality v těžkém terénu ASCOD 2 prokázal i při ostrých zkouškách na testovacích polygonech a v zařízeních AČR ve Vyškově, Přerově a Přáslavicích v minulém roce, kde v pohyblivosti a rychlosti překonával konkurenty. ASCOD 2 jasně vynikal poměrem výkonu motoru k celkové hmotnosti a celkovou agilitou stroje, jako jediný byl schopen příkopy a překážky i přeskočit.

 

Vnitřní prostor ASCOD 2; větší foto / GDELS


Balistická odolnost vozidel ASCOD 35/42 dosahuje úrovně 5 dle normy STANAG 4569 a úrovně 4a/b proti minám. Základní pancéřování poskytuje posádce ochranu proti průbojné munici ráže 7,62 mm, čelo korby pak do ráže 14,5 mm. Stejně tak ochrání osazenstvo ASCODu 2 proti střepinám dělostřeleckých granátů ráže 155 mm. Přídavné pasivní pancéřování věže i korby zvyšuje odolnost tak, že vozidlo odolá z čelní strany průbojným projektilům ráže 30 mm vypáleným ze vzdálenosti 1000 m, boky a záď pak projektilům ráže 14,5 mm ze vzdálenosti 500 m.


Podlahové části ASCODu 2 vydrží explozi miny nebo nástražného výbušného zařízení kdekoliv pod vozidlem nebo pojezdovým ústrojím do síly ekvivalentu více než 10 kg TNT. Specialitou ASCODu je oddělená podlaha prostoru pro výsadek ode dna korby (tzv. double deck). Toto řešení lépe chrání posádku před účinky výbuchů min než sendvičová konstrukce podlahy.

 

Členové pěšího mužstva sedící na protiminových sedačkách tak v ASCODu 2, na rozdíl od ostatních typů nabízených v připravovaném tendru AČR, nemusejí mít při jízdě nohy na speciálních lištách. Navíc konstrukce dvojité podlahy u ASCODu 2 utlumí výbuch natolik, že nehrozí zranění od předmětů ležících na podlaze, které jsou explozí vymrštěny vzhůru. Není totiž reálné, aby v ostrém bojovém nasazení bylo veškeré vybavení uchyceno v konzolích a držácích, na což konstruktéři ASCODu 2 mysleli.

ASCOD 2 může být vybaven i současnými moderními pasivními i aktivními obrannými systémy (jako je například izraelský Trophy) nebo bloky dynamického pancíře. Všechny tyto možnosti dělají z ASCODu 2 jeden z nejodolnějších strojů své kategorie, který se může v té nejvyšší úrovni vybavení rovnat i typu IFV Puma. ASCOD 2 je standardně vybaven rovněž ochranou proti zbraním hromadného ničení, vrhači zadýmovacích granátů ráže 76 mm nebo protipožárním systémem.

 

K efektivitě bojového nasazení přispívá moderní digitální systém pozorování bojiště a řízení palby, ke kterému patří i stabilizovaný zaměřovač střelce s integrovanou termovizní větví a také laserový dálkoměr a denní i termovizní terminál velitele. K vybavení ASCODu 2 patří i detektory laserového ozáření či klimatizace. K vozidlu je možné připojit čelní radlici či odminovací zařízení.

 

Prostor pro výsadek BVP ASCOD 2; větší foto / GDELS


ASCOD 2 (35/42) tvoří univerzální obrněnou platformu, nejde tedy jen o jedno provedení, od kterého se budou časem odvozovat další verze. ASCOD 2 lze vybavit nejrůznějšími věžemi a výzbrojí i specializovanými nástavbami, a to velmi jednoduše, bez zásahů do konstrukce podvozku a pohonného ústrojí. Podvozek s koly zavěšenými na torzních tyčích, integrovaný systém powerpacku a transmisí i dvojitá podlaha jsou dimenzovány tak, aby na ně bylo možné umístit jakékoliv účelové aplikace a nástavby, a řada už jich také byla zkonstruována a vyrobena.


Ve verzi obrněný transportér je možné volit z několika dálkově ovládaných bojových stanic s kulomety ráží 7,62 mm až 12,7 mm, věže pro bojová vozidla pěchoty dávají možnost výběru zbraní ráže od 25 mm do 40 mm. Podvozek i korba ASCODu 2 dovoluje i instalaci věží s kanony 105 mm či 120 mm pro použití v roli stíhačů tanků či vozidel pro podpůrnou palbu.

 

Stejně tak je podvozek vhodný i pro integraci otočných věží houfnic ráže 155 mm, příkladem je dělostřelecký systém AGM od firmy Krauss-Maffei Wegmann (KMW) nazvaný DONAR, který jako podvozkovou platformu používá právě podvozek ASCOD 2. Testů české armády se účastnil ASCOD 2 v provedení s bojovou věží Rafael Samsom Mk II, která je modernější vývojovou verzí věže instalované na vozidlech Pandur II české armády se stejnou výzbrojí.


Obrněná vozidla pro AČR musejí mít zázemí v ČR

Jaké bojové vozidlo pěchoty česká armáda vybere, je zatím ve hvězdách. Už teď je ale jisté, že nebude stačit pouze výběr a nákup nejvhodnějšího vozidla. Z výběrového řízení musí vzejít komplexní řešení, které zajistí soběstačnost České republiky nejen po stránce provozu bojových vozidel pěchoty, ale také jejich produkce, servisu i pozdější modernizace, a to po celou dobu životního cyklu používané techniky.

 

České ministerstvo při výběrových řízeních konečně začalo dávat důraz i na širší zapojení českého obranného průmyslu do dodávek a výroby nové výzbroje pro armádu. Nákup nových BVP tak musí být spojen s přenesením potřebných technologií a know-how do Česka a zapojením českých podniků do jejich výroby. Dodavatel bude také muset spolupracovat na zřízení logistických a servisních kapacit v Česku, samozřejmostí je zajištění výcvikových programů, dostupnosti náhradních dílů, munice atd. V neposlední řadě bude pro Česko důležité, aby mělo schopnost a možnost dodaná vozidla v budoucnosti modernizovat podle vlastních požadavků a potřeb.

 

ASCOD 2; větší foto / GDELS


To vše nebude možné bez smluvních vazeb s českými průmyslovými subjekty a spolupráce s nimi. Konkrétní projekty s českými výrobci speciální techniky má v současnosti pouze jediná společnost ze všech firem, které ve zmiňovaném tendru nabízejí české armádě nová obrněná vozidla. Tou je General Dynamics European Land Systems (GDELS), která již v roce 2015 vytvořila strategické partnerství s holdingem Czechoslovak Group (CSG).

 

Díky uvedenému partnerství firmy tohoto českého holdingu získaly práva na výrobu vozidel Pandur II a také na jejich technologický rozvoj, modernizace i servisní služby. Právě proto může společnost Tatra Defence Vehicle, patřící do holdingu CSG, v současnosti pracovat na výrobě objednaných dvou desítkách Pandurů II pro českou armádu a také zajišťovat servisní podporu všech pandurů v její výzbroji. Tak je zajištěna soběstačnost Česka ve výrobě i opravách kolových obrněných vozidel armády. Podobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru ASCOD 2.

V červnu na mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2017 v Brně společnost GDELS podepsala dohody s pěti českými společnostmi o možné budoucí spolupráci na programu nového pásového obrněného vozidla pro AČR. Konkrétně podepsala dohodu se svým strategickým partnerem, holdingem Czechoslovak Group (CSG), dále memorandum o porozumění s podnikem VOP CZ a dohody s dalšími českými dodavateli, Letecké přístroje Praha (LPP), Meopta Systems a Ray Services.

GDELS v případě zájmu nabízí i možnost integrovat do vozidel ASCOD 2 obdobné či stejné systémy, jaké jsou použity ve vozidlech Pandur II české armády. Tím je možné podstatně zjednodušit logistické zabezpečení provozu obou platforem. Stejně tak je možné nabídnout logistické zabezpečení v obdobném rozsahu jak u vozidel Pandur II, tedy počítačové učebny, simulátory, školení, dokumentaci atd. dle požadavku zákazníka.

Další uchazeči o dodávky nových BVP pro armádu nemají buď žádný vztah k českému průmyslu, nebo jen před krátkým časem uzavřeli partnerství s některým z českých výrobců bez předchozích konkrétních projektů, přínosů pro český průmysl a ekonomiku či soběstačnost státu v oblasti zbrojní a speciální výroby.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bojová vozidla pro Armádu ČR: ASCOD vs. CV90

Armáda České republiky projevuje zájem o nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty. V současné ...

Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1

Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...

Stryker dostane tesáky pro boj s ruskými BVP

Americká armáda (U.S. Army) plánuje vybavit své obrněné transportéry Stryker 30mm kanóny. V ...

Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých

Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • Kozlus
    12:49 05.05.2018

    A zase se dostavame k tomu, ze nevime, co jednotlivy vyrobci nabidnou a k tomu, aby byla smlouva poradne sepsana. Pro oba nemce je cesky tendr obrovska moznost jak prorazit na dalsi mensi a mene bohate trhy a da se predpokladat, ze i jinde budou chtit cely system, ne jen BVP. To, jake verze ACR bude chtit je znamo. U Lynxu je vyvoj dalsich verzi v planu. BW nektere verze resi jinak, ale i ty soucasne vozidla budou muset casem obmenit a vyrobci Pumy by se hodilo nabizet vic verzi. Pro nas se stejne budou prvnich par let vyrabet jen BVP. Je tedy otazka, o jakych verzich se s MO ČR bavili. Takze je mozna dohoda s vyuzitim tech dotaci na vyvoj tech ted teoretickych verzi, ikdyz nase role by byla nutne jen mala, ale nejake zapojeni nasich firem je mozne a to i na pripadnych dalsich dodavkach jinam. V pripade jasne definovanych pozadavku na jednotlive verze a poradne sepsane smlouvy bych se tohohle postupu ani tak moc nebal.

  • Jirosi
    09:56 05.05.2018

    JiriR: "vysoký podíl elektroniky (kdy i malá porucha vyřadí celý systém)"

    Ve skutečnosti tam ta elektronika je, proto aby odstranila nedokonalosti mechanických, lidských systémů. Takže pokud ji vymontuješ. Tak se ti sice nemůže porouchat elektronika, ale selže ti celý mechanický systém! Pro většinu Armád světa je levnější dodávat na bojiště novou destičku tištěných spojů", než celý motor.

    Většina lidí má dnes doma PC, Mobil, atd. Přitom jim fungují bez problémů celé roky. Většina chyb je způsobena chyby uživatele, ne "mechanicky" nebo v software. Přitom se jedná o univerzální systémy(značně náchylnější na poruchu), nikoliv o jednorázové speciální vojenské systémy.

  • JiriR
    11:51 04.05.2018

    Bohužel jsem Tome nepochopil pointu- můžeš mě napsat co ti na tom připadá ideálního ?
    Cena (hrubý odhad) asi ne že? Dokončení vývoje prodloužené verze, nedostatek verzí, vysoký podíl elektroniky (kdy i malá porucha vyřadí celý systém)….tak nevím, jak si kdo představuje ideál. Navíc BW teď dělá German kvalitě tak trochu antireklamu a ono se hold hodnotí to co se stalo a ne to co se asi stane. (Švéd se osvědčil, Mk. IV reaguje na to, že se píše léta páně r. 2018….) + Lance samozdřejmě

  • tomas.kotnour
    10:43 04.05.2018

    Tak multispektrální kamuflážní síť je samozřejmost, ale kdo by se s tím chtěl kreslit :)

  • Rase
    10:36 04.05.2018

    tomas.kotnour:
    Nevím, zda to interpretuju přesně, ale vidím podvozek Pumy prodloužený o jedno kolo (+2-3 místa) osazený věží Lance. Na věží systém aktivní ochrany Iron Fist (hard-kill), na korbě je tuzemská KOSA. Já bych to ještě celé zamuchlal pod multispektrální maskovací síť - jinak ideální

  • tomas.kotnour
    10:30 04.05.2018

    JiriR:
    MALI popsal ideální vozidlo jasně:
    http://www.palba.cz/album/albu...

  • Marcus
    10:30 04.05.2018

    ....pardon, chyba. V druhem odstavci melo byt:

    mel CV90 CZ strop veze! :D

  • Marcus
    10:28 04.05.2018

    Petres

    Informace beru z toho ze jsem si vsechna vozidla osobne prolezl a prohledl a jelikoz mam idealni pomerovaci vysku 199cm, udelal jsem si jasny prehled a predstavu...
    Pokud budu srovnavat co minuly rok predvadeli jednotlivi zajemci, tak skutecne tam kdemel ASCOD a Lynx strop korby, mel CV90 CZ stropkorby. Vam ten rozdil mezi CV90 CZ a Lynxem 0.5 metru a mezi ASCODem dokonce 0,7 metruprijde malo?

    Co se tyce veze, nebal bych se veze osadkove (jako ma CV90 CZ) nebo alespon veze s prulezy (jako ma Lynx), protoze jak zde spravne podotkl jisty prislusnik 7.mbr., zadne kamery nikdy pri presunu a manevrovani plne nenahradi to kdyz velitel muze otevrit poklop a vystrcit z nej hlavu...

  • Rase
    09:42 04.05.2018

    JiriR:
    pod to bych se klidně podepsal - všichni by byli šťastní - jak Němci, tak i u BAE, tak žalobu by podalo jen GDELS :-D
    ps. snad to nebude dražší než Puma...

  • JiriR
    08:36 04.05.2018

    Ideální BVP- CV90 Mk.IV s věží Lance, případně doplněný na vybraných místech o nový český (fakt impozantní) Era pancíř z VVÚ.

  • Jura99
    07:58 04.05.2018

    Objednávka na Titus jaksi stojí, tak s tím štábním autem pro Pumy nevím. O CSG se konkurentům podařilo rozšířit fámu, že jsou ruskou buňkou. Nevím sice, jak do toho zapadá, že teď repasovali a prodali BVP a Gvozdiky na Ukrajinu, tedy nepříteli Ruska. Ale vysvětlení se vždycky najde, třeba že touto zastaralou technikou vlastně sabotují obranyschopnost UA a pomohli Rusku ;).
    Jinak nákupu BVP by mělo předcházet rozhodnutí, jestli 7.mb bude dlouhodobě (příštích 20let) naše jediná těžká brigáda. Pokud ano, cena BVP není důležitá a kupme ty nejlepší a nejdražší. Pokud ne a bude se stavět v dalších 10letech druhá mb, dívejme se na cenu a kupme něco levnějšího, aby obě brigády měly stejnou techniku a nestálo to dohromady majlant. Nový náčelník štábu v rozhovoru v HN v otázce proč chce nový výsadkový pluk místo mb v podstatě argumentoval cenou, že nová mb by stála 80mld. Kč, takže jinak řečeno ušetříme a postavíme levnější výsadkový pluk (ne že by se rozšíření sil okamžité reakce nehodilo). Bolestí (nejen) naší armády je chybějící střednědobé plánování (ne že by nebylo, ale asi dobře nefunguje a názory se točí jak střelka na kompasu). Naplánovat v roce 2000, že za 15let se budou kupovat nové BVP v počtu XY, tak se i ten domácí Wolfdog podaří vyvinout. A naplánovat, že za 10let bude potřeba třetí brigáda, tak nebudu rušit 2.mb v Písku (rok 2004), rozdávat kasárna a rušit techniku a lidi a teď to draze obnovovat. Jakási minimální obranyschopnost republiky by měla být zakotvena nejlépe v Ústavě a peníze by se na to musely dát, i kdyby na chleba nebylo.

  • petres
    07:17 04.05.2018

    Marcus
    "...jen prosím Lynxe neee. Je to stodola! Jen výška samotného podvozku je, stejně jako u ASCODu srovnatelná s výškou Pumy nebo CV90 ke stropu věže!"

    Nevím, jak jste k tomu údaji, že výška samotného podvozku Lynxe je srovnatelná s výškou Pumy, přišel. Pokud se vrátím k údajům, které tu dával MALI z letního trialu, tak u vozidel, o kterých se bavíme jsou (výška střechy korby mezi nimi nebyla):

    Palné výšky (výška kanónu v nulové elevaci nad zemí): 
    CV-90CZr: 2,530 m 
    CV-90CZ: 2,053 m 
    ASCOD 3+6: 2,700 m 
    LYNX: 2,550 m 
    PUMA: 2,440 m

    Vzhledem k dost podobné konstrukci věží RCT-30 (Puma) a LANCE (Lynx), si myslím, že z údaje o palné výšce se dá alespoň přibližně odvodit výška korby. Puma i CV-90 (s věží E-30) jsou bezesporu nižší, ale tak dramatický rozdíl (o výšku věže) prostě být nemůže, takže nemystifikujte. Na IDETU jsem stál jak u Lynxe, tak u CV-90CZr s MCT-30 a ASCOD s Samson-2, a že by je Lynx přečníval mi nepřišlo.

  • Starlight
    02:11 04.05.2018

    Dovolil bych si uvést na pravou míru, že BVP Puma Bundeswehru nemá velitelskou verzi. Pochopitelně že ji má a slouží na úrovni velitele roty a velitele praporu. Jen Bundeswehr z toho nedělá takovou vědu jako bývalé východní armády včetně AČR a tyto verze nijak zvlášť neoznačuje. Tato velitelská Puma má rozšířené komunikační možnosti zástavbou pár extra bloků komunikačního a počítačového vybavení, které zabere něco málo místa navíc.

    Je tedy potřeba začít rozlišovat sovětskou praxi, které se stále drží AČR a která důsledně vytváří a označuje bojová velitelská vozidla pro velitele roty a výše. Tato tradice „postihla“ například Pandur II CZ s jeho verzí KBPV-VR nebo tanky T-72M4 CZ-W.

    Naopak na Západě se často (včetně Bundeswehru) pod pojmem velitelské (command) vozidlo rozumí to, čemu se u AČR říká velitelsko-štábní, spojovací či dokonce místo koordinace palebné podpory. V době moderních digitálních komunikačních systémů by to už mělo být jedno. Například US ARMY má stejné „velitelsko-štábní“ vozidlo pro všechny pásové jednotky (tankové, mechanizované, dělostřelecké ,.. ).

    Toto vozidlo je zpravidla OT (nebo bezvěžové BVP) se zvýšenou korbou bez bojové věže, které je upraveno jako velitelské stanoviště s rozsáhlým komunikačním vybavením. Slouží k přesunu a práci členů štábů. Velitel roty/praporu ale za pohybu mechanizované jednotky stále velí ze svého „velitelského“ bojového BVP nebo tanku.

    Vlastní elektronické vybavení se pochopitelně může lišit podle typu jednotky a specifického úkolu jednotky, ale opět se už s toho nedělá věda v podobě oficiálního vytváření označení různých verzí. Vozidla jsou prostě vybavena napájením, policemi, přípravou na antény a klimatizací pro různé komunikační a počítačové zařízení, což z umožňuje jistou provozní nebo to lze časem modernizovat přidáním/výměnou něčeho novějšího.

    A v případě AČR my přijde docela škoda, že si nezjednodušila život při požadavcích na nové BVP – místo „specializovaných“ BVP a velitelských BVP si mohli raději specifikovat jedno univerzální vozidlo, pro které by se koupil určitý potřebný počet velitelských kitů, které by pak silami útvaru šlo přehazovat mezi vozidly podle jejich provozuschopnosti nebo poškození.

    A naopak v požadavcích AČR mi mimo jiné chybí velitelsko-štábní/spojovací verze na podvozku BVP. Jsem zvědavý, jestli za novými pásovými BVP bude v 7.mb jezdit štáb a spojaři v objednaných specializovaných Pandurech nebo skoro objednaných Titusech.

  • Marcus
    00:18 04.05.2018

    Nevím kolik je na tom pravdy, ale není to tak že u Pumy PSM se dostalo s cenou níž jen proto, že počítá s příspěvkem z Evropského fondu pro obranu. Samozřejmě nám to může být jedno pokud to dopadne, pokud ušetříme!
    Ale pokud to je tak, tak to zkresluje.... A co když by fondy nedopadly?

    Oficiální nabídky ovšem nikdo nezná a ani ještě nebyly podány, tak uvidíme...

    ...jen prosím Lynxe neee. Je to stodola! Jen výška samotného podvozku je, stejně jako u ASCODu srovnatelná s výškou Pumy nebo CV90 ke stropu věže! To už je moc... a stále je to jen neověřený prototyp kde budeme zkušební králíci.

  • Marcus
    00:01 04.05.2018

    Jara

    Máš pravdu, Němci již připravují verzi velitelského vozidla, o tom se ví a mluví. Ale to je bohužel vše. AČR poptává v základu kromě bojových vozidel pěchoty a velitelských bojových vozidel pěchoty i několik průzkumných vozidel, vozidel řízení palby, ženijních vozidel, vyprošťovacích vozidel, zdravotnických/sanitních vozidel a o těch nic slyšet není. Hlavně Němci tolik verzí nepotřebují protože na to mají jinou techniku....my nee..... Jak píše Skelet, zatím je to málo!

    A prosím přestaňme tu Pumu glorifikovat. Už při testech které předcházely zavedení do Bundeswehru byly u Pumy problémy s komunikací a přenosem dat, se systémem řízení palby nebo s nočním viděním. Samozřejmě měli dost času na vyladění tak věřme tomu že se Puma povedla....

    Ovšem to že v našich mediích plných nadšení a PR článků o Pumě je jen chvála, neznamená že je to tak i v Německu:

    https://www.n-tv.de/politik/Pu...

  • skelet
    21:44 03.05.2018

    Jara: no a o tom to je. Dokud to nebudu vědět, tak bohužel Puma je v tomto u mě dole s Ascodem, protože další to má, druhý to deklaruje.
    A velitelská verze mě tak trochu neuspokojuje, plus už teď víme, že Puma nebude mít vyprošťovák, ten půjde na naše triko :)

  • Jara
    21:41 03.05.2018

    Skelet
    A co vám mame odpovědět nejsme konstruktéři PSM.... první se vždy objednává verze s kanoném počkejte na druhou sérii uvidime ... Jo a mimochodem existují dvě verze bvp a velitelská ....

  • skelet
    21:40 03.05.2018

    (tady fakt chybí edit)
    Jara: možná je drahá, možná ne. Samo o sobě je to jedno, protože by to mělo být jeden z rozhodujících faktorů. A buď jím projde nebo ne.

  • skelet
    21:38 03.05.2018

    Rase: mi neodpověděl na nic. Údajně, prý, možná.. to fakt není odpověď.

  • Jara
    21:37 03.05.2018

    Ono co se nakonec vybere závisí na hodně faktorech jen mi vadí že se z pumy dělá nějaká dráha náročná hračka

  • Jara
    21:35 03.05.2018

    Skelet na ty varianty vám odpověděl Rase
    Jaké technologie jsou podle vás náročné na provoz? Motor pumy? Hydropneumatika( mimochodem to není nic nového ) převodovka ??? Puma má moderní unikátní konstrukci ale konstrukce samotná náročná na provoz není !

  • Rase
    21:26 03.05.2018

    skelet:
    však jo, zatím je příliš moc neznámých, na nějaké konkrétní závěry. Obecně jsem docela dost rád, že se primárně mluví o těchto čtyřech vozidlech. Všechny jsou docela v pohodě. ps. pokud jde o cenu bez věže, tak bych si spíš vsadil že vede Lynx. Myslím že MALI říkal, že prezentovaný Ascod nebyl nejlevnější. Právě věž Lance je docela dost drahá, tak bez věže by byla cena Lynxe velice zajímavá. Ale jak říkám, pro mě je všude moc neznámých

  • skelet
    21:24 03.05.2018

    Jara: nikdo na Pumu nehází špínu. Ale je prostě prošpikovaná moderními technologiemi, tak se tam čekají větší náklady na provoz.
    Ono těch 10 až 20% nákladů navrch může hodit za těch několik desítek let provozu obrovskou částku. Takže je třeba to brát v úvahu, plus je třeba brát v úvahu i rozvoj (modifikace).

    A stále čekám na ty varianty Pumy pro Bundeswehr, a od kdy je bude zavádět.

  • Clanek
    21:21 03.05.2018

    @skelet
    Tak tak, a kdybyste zapomeli, nebojte, clanek ty naklady zase pripomene. :))

    @Jara
    Pockejme az puma nebude smrdet novotou, kolik peovozuschopnych bude pum bundeswehru za 5-10 let.

  • Jara
    21:16 03.05.2018

    Proč se tady pořad o pumě hovoří jako o ničem co má nadpozemsky drahý provoz????
    Ten rozdíl muže být 10 20 procent anebo taky nakonec muže vyjít levněji .....
    Mimochodem furt se hází špína na BW ale o pume nic . To je šok ono to funguje !!

  • skelet
    21:12 03.05.2018

    Rase: na věž se vykašli. Klidně si můžeš objednat Pumu s Turrou. Ty befka jsou si poměrně hodně podobná a krom Ascodu vyloženě botu neuděláme.
    Takže podstatné je:
    1) kolik to bude stát
    2) kde se to bude vyrábět (vyrábět ne montovat)
    3) kolik bude stát vývoj modifikací
    4) kolik budou stát modifikace

    Puma může být hypersuper cool, ale taky můžeme zjistit, že úprava na ambulanci bude stát tolik, že se nám protočí panenky, protože konstrukce s tím prostě nepočítala.

    no a ktomu musíš přihodit i Clankovi oblíbené náklady na provoz, během celé životnosti.

  • Rase
    21:07 03.05.2018

    skelet:
    drtivá většina poptávaných vozidel mají mít bojovou věž. Tedy primárně bysme měli hledat ideální bojové vozidlo. Budu ale rád, když do užšího kola postoupí Lynx a Puma. Obě to jsou zajímavé mašiny a hlavně mají pořádnou věž (to je pro mě priorita).
    ps. němci ty specializované varianty budou chtít, jen ještě nemají hotovou ani první várku bojových vozidel, tak nepředbíhejme. Do roku 2020 času dost. PSM už prý má nachystané plány na ona specializovaná vozidla (neviděl jsem, nevím).

  • Jara
    21:07 03.05.2018

    Kolt
    Cv zůstává u V8 scania i u mk 4,takže motor už dál vykonově nepůjde nebo proč ne ,ale asi by se nechtěly na posadkách měnit motory po etapě a’lá Dakar

  • Jara
    21:02 03.05.2018

    Marcus
    Jednu těžkou brigádu ( kompletně na pásech a s tanky) doplněnou jednou “záložní/expediční” a líbí se mi tenhle koncept
    http://www.armadninoviny.cz/br...

    Ale jen tak přemýšlím nahlas samozřejmě jsem otevřen diskuzi a jakýmkoli připomínkám

  • skelet
    20:57 03.05.2018

    tomas.kotnour: ono ani nejde o to jaké mají varianty, ale jde o to, že se dá ten základ modifikovat k obrazu našemu. Což u CV90 víme jistě (byť to není výkonově žádný zázrak), Lynx má tuto možnost v zárodku (modularita), Puma zatím ani teoreticky (nebo spíše velká neznámá).
    Takže holt to chce méně fandovství a více chladnokrevného počítání. Na nějaké věže se třeba můžeme vykašlat, protože ty si na podvozek můžeme osadit jakékoliv. Třebas i slovenskou Turru :)
    například:
    výkony :1.Puma, 2. CV90 a Lynx, 3. Ascod
    modularita: 1.CV90, 2.Lynx, 3. Puma a Ascod
    náklady (bez věže): 1.Ascod, 2. CV90, 3. Lynx, 4. Puma
    výzbroj (celkově): 1.CV90, 2.Puma, 3.Ascod a Lynx
    výzbroj (BVP). 1.Puma, 2.CV90 a Lynx, 3.Ascod
    atd.

  • KOLT
    20:48 03.05.2018

    skelet, já vím a souhlasím. Nicméně je také nutné říci, že Lynx má jen teoreticky, protože ve skutečnosti není certifikovaný ani jako BVP ;-) Takže jediný, kdo ty varianty skutečně fyzicky má (dokonce včetně certifikací), je CV90. Ale jakkoli mám CV90 hodně rád, mám obavu, že pokud u něj nedojde k zásadnímu přepracování podvozku, aby skutečně bez problémů zvládl 40+ tun, a k remotorizaci, tak už je prostě za zenitem. První by *měla* řešit verse Mk. IV, druhé sice teoreticky také, ale stále se stejným motorem (nepletu-li se). Čili výkonově a nosností už CV90 za německými stroji dosti pokulhává :-(

  • tomas.kotnour
    20:42 03.05.2018

    Otázka je, jak tyto existující varianty odpovídají našim požadavkům. Když se podíváme na všechna kolová průzkumná vozidla na podvozku 8x8, tak kolik z nich odpovídá našemu KBV-PZLOK.

  • skelet
    20:23 03.05.2018

    Kolt: ono jde o to, že CV90 má vyvinuto, Lynx je nabízen i ve všech modifikacích co chceme (plus nabízejí střední tank, viz. Mali). Ascod má prd, Puma jednou, možná asi..

  • KOLT
    20:21 03.05.2018

    Marcus, já vcelku nemám problém s tím, že by 7. mbr nebyla certifikovaná podle norem NATO, také ji vnímám spíš jako prostředek teritoriální obrany. Což samozřejmě neznamená, že bych ji nechtěl mít co nejsilnější. Nicméně zda bude silnější s třiceti MBT nebo se třemi plně vyzbrojenými mpr včetně vozidel palebné podpory na podvozku IVF, úplně posoudit nedokážu. Byť jisté podezření mám, a asi by se vám líbilo ;-)

    Jara, díky. Kde je červnající se smajlík :-)

  • KOLT
    20:17 03.05.2018

    skelet, mám dojem, že v dlouhodobějším výhledu s nimi počítá i BW, nevím, jestli nějaké nemají být i v druhé objednávce (což bude Puma v +- stejné versi jako bychom kupovali). Nicméně v tomhle samozřejmě máte pravdu, včetně toho, že přesně na tohle upozorňoval MALI. Právě proto psal, že Lynx jakožto podvozková platforma je pro nás asi lepší. Hodně záleží na tom, jak k tomu bude přistupovat PSM.

    Marcus, mám dojem, že Jara se přepsal a jen zaměnil číslici, ne brigády :-)

  • skelet
    20:11 03.05.2018

    Jara: jaké a od kdy?

  • Jara
    20:10 03.05.2018

    Skelet
    To že BW při první objednávce nekoupil spec. verze neznamená že s nimi nepočítá ...počítá!

  • Marcus
    20:09 03.05.2018

    Jara

    To co jsem psal je zatím poslední plán výstavby:
    Chrudim na výsadkový pluk do kategorie sil okamžité reakce
    4. brigáda rychlého nasazení jako lehká brigáda
    7. mechanizovaná brigáda jako to nejtěžší.

    4. brigáda rychlého nasazení vůbec nemá být obdobou plné těžké, ale s Pandury spíše obdoba Stryker brigade! Žádná IFV...
    To co psal KOLT je Armored Brigade postavená na kombinaci IFT a MBT. Nevím že by tam byly KBVP nebo že by je tam KOLT navrhoval dosadit.....

  • Jara
    20:07 03.05.2018

    Marcus
    Ano souhlas musíme vybudovat letectvo i PVO
    Absultni souhlas!! Jen jsem si pro zjednodušení vysekl pozemní síly a napsal jsem jen takovou svoji úvahu

  • skelet
    20:02 03.05.2018

    Jara: CV90 je zde 25let, když tak :D
    A je to nepodstatné. Podstatné je, že Puma nic nemá a Německo asi samo o sobě ani nic na jeho bázi nechystá. Takže vše půjde za námi, přičemž je otázkou jaké modifikace bude umožňovat korba samotná (včetně možného prodloužení podvozku).
    To jsou prostě faktory s kterými je třeba počítat a přihlížet k nim.

  • Marcus
    19:58 03.05.2018

    Jara

    Já souhlasím s tím že by jsme se měli být schopni sami bránit, a nejen 7. mechanizovaná brigáda, ale celá AČR by měla mít ambici se sami bránit co nejlépe! Ale musíme si uvědomit dvě věci:
    1. Je rozdíl se bránit a ubránit. Bránit se je prostě že budeme efektivně schopni operovat a bojovat na našem území co po nejdelší dobu bez pomoci z venku. To by měla zajistit 7.mbr. Ale ubránit se sami prostě nemáme šanci, bez spojenců i kdyby jsme měli stovky MBT, tak se neubráníme!
    2. MBT není klíčovým prvkem pro naši obranu! Tím by mělo být letectvo a PVO. Pokud neudržíme kontrolu nad vzduchem a nebudeme schopni odvracet útoky lectva nebo řízených střel na naše armádní objekty a infrastrukturu, můžeme mít stovky MBT a budou nám k ničemu! Ani pro 7.mbr není MBT klíčovým, tím je v první řadě kvalitní IFV a kvalitně vyzbrojená a vycvičená pěchota v nich!

  • Jara
    19:57 03.05.2018

    Skelet puma je na začátku cv 90 je tady čtyřicet let!

  • skelet
    19:56 03.05.2018

    Ve svém porovnávání zapomínáte na specializované verze, a tam tahá Puma a Ascod za kratší konec. CV90 nabízí prakticky všechny požadované verze, Lynx je nabízen jako modulární. Pumu si musíme překopat sami (a kdo ví co by nás u toho čekalo, když s tím Němci nepočítali) a Ascod.. to je prostě outsider.
    Takže najednou se do popředí dostává šedivák CV90 a Lynx. (a Lynxem dost operoval Mali, ne?)

  • Jara
    19:52 03.05.2018

    Marcus
    Já osobně bych Chrudim viděl nejraději pod speciálními silamy
    4 brigáda by byla obdoba plné těžké, jak psal kolt tedy kombinaci s pasovymi IFV( místo tanku) dva prapory BVP a dva KBVP

  • Jara
    19:46 03.05.2018

    Kolt
    S vámi je radost diskutovat:))
    Jen bych ještě doplnil to že jak už jsem tady mnohokrát psal v případě výběru pumy a spolupráce na tomto programu by jsme mohli tlačit dolů náklady na modernizace, nemuseli bychom je řešit samy ale s BW a to by mohlo být zajímavé a nakonec i to že by jsme se při této spolupráci naučily starat o moderní techniku

  • Marcus
    19:44 03.05.2018

    Chápu že Chrudim, potažmo po rozšíření na pluk, by jako součást sil velmi rychlé reakce NATO musela splňovat jakési standarty NATO aby bylo jasné čo tam vkládáme.
    Pochopil bych kdyby jsme 4.brigádu rychlého nasazení postavili ala SBTC, pro případ že by musela být nasazena v zahraničí.
    Ale pokud 7. mechanizovanou brigádu máme mít hlavně pro teritoriální obranu a nemá být jako taková k dispozici NATO, je potřeba aby byla stavěná podle jakýchsi standart NATO? Jak píše KOLT, tlačí nás k tomu něco?
    Je potřeba být papeštější než papež, když ani staré země toto tak nemají? Proč by nemohla být postavena na konceptu RSG bez MBT?

  • KOLT
    19:28 03.05.2018

    Jara, o tom žádná :-)

  • KOLT
    19:28 03.05.2018

    Ještě se vrátím k cenám provozu :-) Srovnání Pumy a třeba Lynxe pomocí Audi A6 v plné palbě a Škody Octavia ve standardu je prostě nesmysl. Pokud bych už chtěl něco porovnávat, tak třeba Mercedesy G vs GLS. V Géčku se budete víc mačkat. V "plné palbě" můžete mít oba. Dokonce si do GLS můžete dát žravější motor, ačkoliv při podobné jízdní dynamice na silnici bude prostě Géčko žrát víc. Jenže jak s tím začnete jezdit v těžkém terénu, zjistíte, že na silnici a v lehkém terénu provozně náročnější Géčko bude náhle stát méně – prostě proto, že je tomu terénu přizpůsobené. Včetně toho podvozku, díky čemuž mnohem méně trpí ostatní části vozidla.

    Samozřejmě ani tohle přirovnání není úplně přesné, protože i ostatní vozidla v tendru jsou na jízdu v těžkém terénu přizpůsobená. Nicméně tím jen chci naznačit, že provozní náročnost hydraulického odpružení nemusí být zdaleka o tolik větší než v případě klasického (případně vylepšeného u CV90 Mk.IV). Prostě se to vrátí jinde. Pěkně je to vidět i u toho uložení PTŘS u Pumy (a asi i Lynxe), které je téměř jistě vyřešené o poznání lépe než u ASCODu.

    Co se týče spotřeby, tak tam se můžeme jen dohadovat. Lynx se silnějším motorem může klidně žrát víc než Puma. A motor CV90 už je asi dost na limitu, jak psal Jara. Zato motor Pumy dokázali páni inženýři vyladit na 1000 kW, údajně bez zvýšení spotřeby... rezerva je tam prostě o poznání větší. Stejně tak v nosnosti podvozku. Z tohohle pohledu je CV90 naopak na hranici svých možností, podvozkových i motorických. A proto bych z něj moc nadšený nebyl, jakkoliv se mi líbí a souhlasím s Marcusem, že na rozdíl od dvojice ASCOD a Lynx to není velké jak stodola.)

    Jinak pokud bude přístup AČR k udržování techniky stejný jako doposavad, budeme mít problém udržet jakékoliv z těch vozidel! Jestli mezi nimi bude v provozní náročnosti rozdíl nějakých 10 % už nehraje roli :-/

    Chápu, co psal MALI, že jakožto podvozková platforma by pro AČR byl asi nejlepší Lynx (velká reserva v nosnosti, dobrý přístup výrobce, postačující počet výsadku, relativně nízká provozní náročnost...). Jakožto BVP asi Puma nemá moc konkurenci (OK, Namer by ji zbaštil k snídani ;-) ). Čili bych primárně vybíral z německé dvojice. Ze strategických i taktických důvodů.

  • Jara
    19:21 03.05.2018

    Kolt
    Já bych si například plnohodnotnou těžkou brigádu přál a tlačit by nás k tomu měla vlastní ctižádost být schopni se bránit

  • KOLT
    19:08 03.05.2018

    Pokud by se 7. mbr měla proměnit v plnohodnotnou těžkou brigádu, potřebovala by cca 240 pásových vozidel na podvozku IFV a cca 80 tanků. Neboli dva mechanizované prapory, každý s tankovou rotou, a dva tankové prapory (IFV u nich mohou být třeba jedna četa pro průzkum, nebo celá rota). ABCT mají poměry IFV x MBT cca 3:1 až 2:1, asi ví proč.

    Otázkou je, zda chceme 7. mbr certifikovat podle standardů nato, případně zda nás k tomu něco/někdo tlačí.

Stránka 1 z 4