Bojová vozidla pro Armádu ČR: ASCOD vs. CV90

Rakouské bojové vozidlo pěchoty ASCOD Ulan a švýcarské CV9030CH. / Public Domain/MatthiasKabel; CC BY-SA 3.0

Armáda České republiky projevuje zájem o nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty. V současné době se nejvíce mediálně profilují dvě vozidla – ASCOD od General Dynamics European Land Systems (GDELS) a CV90 od BAE Systems.

ASCOD

ASCOD (Austrian Spanish Cooperation Development) je univerzální pásové vozidlo. Pásová platforma umožňuje vytvořit širokou škálu vozidel, pokrývající hlavní role bojové techniky.

Mezi hlavní konfigurace patří bojové vozidlo pěchoty a obrněný transportér. Zmínit můžeme také konfigurace lehký tank se 105mm kanónem (možná instalace 120 mm kanónu), stíhač tanků s protitankovými střelami, nosič protiletadlových střel nebo samohybný minomet.

V současné době jsou k dispozici dvě hmotnostně odlišné verze – ASCOD 35 a ASCOD 42. Maximální hmotnost vozidla ASCOD 35/42 je 31 tun, resp. 38 tun, s možným navýšením na 35 tun, resp. 42 tun. Užitečný náklad, jako jsou například zbraňové systémy, munice, elektronické vybavení, dosahuje 13 tun, resp. 19 tun u ASCOD 42.

Foto: Special Vehicle pro Velko Británii vychází z vozidla ASCOD. / General Dynamics
Special Vehicle pro Velkou Británii vychází z vozidla ASCOD. / General Dynamics

Pohonnou jednotku vozidla ASCOD 35 tvoří motor MTU 8V 199T20 (530 kW) a převodovka RENK HSLW 106C3. Stejný motor pohání například německo-nizozemské kolové vozidlo Boxer. Těžší ASCOD 42 pohání výkonnější MTU 8V 199T21 (600 kW) a převodovka RENK HSLW 256B.

Maximální rychlost vozidla ASCOD 35 je 70 km/h, dojezd 500 km, zrychlení z 0 na 50 km/h 14 s, poloměr zatáčky 9,5 m. Maximální hloubka brodění je 1,2 m, boční náklon 30 %, stoupání 60 %, maximální výška kolmé překážky 0,75 m a délka překonávaného příkopu 2 m.

Balistická odolnost vozidla ASCOD 35/42 je na úrovni 5 dle normy STANAG 4569 a na úrovní 4a/b proti minám. Vozidlo lze vybavit pasivním nebo reaktivním pancířem. Uvnitř pancíře je místo pro trojčlennou posádku a osmičlenný výsadek.

ASCOD se nyní nachází ve výzbroji dvou států – Španělska (356 ks) a Rakouska (112 ks). Před několika měsíci si ASCOD vybrala také Velká Británie v rámci programu Special Vehicle (589 ks).


ASCOD (bez zvuku)

CV90

Generačně stejná je švédská pásová platforma CV90 (Combat Vehicle 90). CV90 je univerzální pásovou platformou. Nejčastěji však lze vidět CV90 v konfiguraci bojové vozidlo pěchoty s unikátním 40mm rychlopalným kanónem.

Automatický kanón L/70 ráže 40 mm vyrábí pro vozidlo CV90 švédská firma Bofors. CV90 však lze osadit nejrůznější bojovou věží, dle přání zákazníka. Alternativou ke kanónu L-70 je například 40mm kanón CTAS (Cased Telescoped Armament System) střílející teleskopickou munici. CTAS lze nainstalovat na vozidla ASCOD nebo CV90.

Konfigurovatelnost vozidla pro různé vojenské úlohy je shodná s konkurenčním strojem ASCOD. Pro doplnění můžeme vyjmenovat další konfigurace – průzkumné, vozidlo dělostřeleckého návodčí, velitelské, spojovací, ženijní nebo evakuační.

Hmotnost vozidla se liší podle verze od 23 do 35 tun. Například nejnovější verze CV9035 Mk III s 35mm rychlopalným kanónem Bushmaster III dosahuje hmotnost 35 tun. Konstrukce však umožňuje budoucí navýšení až na 40 tun. Hmotnost užitečného nákladu je 16 tun.

CV9030
Norský CV9030 v Afghánistánu. / Public Domain

Pohonnou jednotku tvoří dieselový motor Scania DSI 14 V8 a převodovka X300 od společnosti CAT. Zásadní výhodou je použití komerčního motoru běžně využívaného v nákladních vozech. Zásadně se tak zjednodušuje, urychluje a zlevňuje logistika, údržba a opravy motoru. K dispozici jsou motory Scania V8 o výkonu 364 kW až 536 kW.

Maximální rychlost vozidla je 70 km/h, dojezd až 900 km. Maximální hloubka brodění je 1,5 m, výška kolmé překážky 1,1 m a maximální délka překonávaného příkopu 2,6 m. Maximální náklon při stoupání je 60 %.

Balistická odolnost CV90 je úroveň 5 dle normy STANAG 4569 proti balistickým hrozbám a 4a/b proti minám. Úroveň pancéřování je výkonově i typově modulární. Posádku tvoří tři vojáci, výsadek osm vojáků.

Firma GDELS dodala již 1280 vozidel sedmi evropským zemím. Kromě čtyř skandinávských zemí to je Nizozemsko, Estonsko a Švýcarsko. Švédská, norská a dánská vozidla CV90 se zúčastnila úspěšného bojového nasazení v Afghánistánu.

Propagační video CV90

Otázky výrobcům

O hodnotě bojového systémů ani tak nerozhoduje, zda je maximální rychlost o několik kilometrů za hodinu vyšší, dojezd o pár desítek kilometrů delší nebo brodivost hlubší. Klíčová je vhodnost typu pro konkretního uživatel (v našem případě pro Armádu ČR) a především úroveň a propracovanost logistického, výcvikového a servisního zázemí.

Svou roli samozřejmě hraje technická náročnost, resp. cena, za servis, údržbu a náhradní díly jednotlivých systémů vozidla. V tomto duchu jsme také položili otázky výrobcům.

ASCOD

Odpovídá Richard Kuběna, obchodní ředitel EXCALIBUR ARMY, která společně s firmou GDELS nabízí ASCOD Armádě ČR.

AN: Jaké jsou hlavní přednosti vozidla ASCOD oproti konkurentům?
RK: Hlavní přednosti vozidla jsou:
+ vysoký stupeň mobility vozidla
;
+ vysoká úroveň balistické ochrany
;
+ ergonomické řešení prostoru osádky a řidiče
;
+ smart ovládání vozidla
;
+ modulární design vozidla umožňující zástavby různých variant
;
+ poměr cena/výkon;

AN: Proč je ASCOD nejvhodnější pro potřeby Armády ČR?
RK: Jedná se o generačně nejnovější vozidla, která úspěšně absolvovala armádní testy v několika zemích. Jako poslední si je vybrala do své výzbroje armáda UK. V případě zavedení vozidla ASCOD tak mohou vojáci AČR cvičit společně na stejné podvozkové platformě i s armádou UK. Vozidla disponují širokou škálou variability, umožňují nést různé druhy zbraňových stanic a integrovaných systémů a tím efektivně podporovat taktické úkoly mechanizovaných brigád. Vozidla ASCOD byla vyvinuta týmem inženýrů, kteří se podíleli i na vývoji vozidel PANDUR a jsou v nich tak zahrnuty i některá osvědčená konstrukční řešení z těchto vozidel.

AN: Jaké pohonné jednotky (motor + převodovka) k vozidlu nabízíte?
RK: Základní konfigurací je 530 kW motor MTU 8V 199T20 a převodovka RENK HSLW 106C3.

AN: Klíčovou součástí každého zbraňového systému je zajištění perfektního logistického, servisního (také v polních podmínkách) a výcvikového zázemí. Dokážete na pár řádcích napsat, jak jste v programu vozidla ASCOD zohlednili logistické, servisní a výcvikové potřeby vozidla po celý jeho životní cyklus?
RK: V případě zavedení vozidla ASCOD do výzbroje AČR bychom navázali na zkušenosti uživatele z projektu PANDUR. Vojákům bychom ve spolupráci s GDELS nabídli komplexní balíček školení, dodávek přípravků a základní soupravy ND, aby byli schopni provádět nejen základní údržbu, ale i opravy vozidel do úrovně level II. Dále bychom uživatelům nabídli mobilní podporu 24/7 k řešení jejich specifických požadavků spojených s provozem a údržbou techniky.

AN: Dokážete „odhadnout" roční finanční náklady na provoz vozidla (mimo pohonné hmoty) – tedy finanční náklady za pravidelnou údržbu, náhradní díly nebo opravy vozidla po celý jeho životní cyklus?
RK: Roční provozní náklady vozidla, resp. balíček nákladů životního cyklu (LCC) je odvislý od celé řady podmínek spojených s provozem, skladováním, taktickým užitím vozidla, četnosti údržby a samozřejmě je odvislý i od počtu ks pořizovaných vozidel. Bez znalosti těchto podmínek je téměř nemožné odhadnout roční náklady provozy jednoho průměrného vozidla.

CV90

Odpovídá Kenneth Johnson, obchodní ředitel BAE Systems Hägglunds.

AN: Jaké jsou hlavní přednosti vozidla CV90 oproti konkurentům?
KJ: CV90 je příkladem nejmodernější mobility, bojeschopnosti a ochrany. Norsko momentálně kupuje nejnovější verzi CV90 v 5 různých konfiguracích a kupující uvedli, že se jedná o „nejmodernější bojové vozidlo na světě". Za hlavní konkurenční výhodu považujeme rovnováhu mezi různými potřebami. Ta uživateli dává možnost významného růstového potenciálu pro větší ochranu, zbraňové systémy nebo jiné zatížení, které vozidlo v budoucích situacích čekají.

AN: Proč je CV90 nejvhodnější pro potřeby Armády ČR?
KJ: CV90 se osvědčila v 7 zemích v Evropě a během 70 000 dnů v bojových misích. Celkově jsme do systému v průběhu let investovali více než 4 miliony hodin inženýrské práce. Vozidlo CV90  je osvědčené a nízkorizikové řešení, se kterým čeká český průmysl dlouhodobý růst zisků. Čeští daňoví poplatníci skutečně obdrží za cenu vozidla vysokou kvalitu. Pro všechny exportované CV90 jsme dosud zajistili včas a v plné míře 100% průmyslovou spolupráci.

AN: Jaké pohonné jednotky (motor + převodovka) k vozidlu nabízíte?
KJ: Motor Scania V8 se dodává společně s převodovkou X300 od společnosti CAT.

AN: Klíčovou součástí každého zbraňového systému je zajištění perfektního logistického, servisního (také v polních podmínkách) a výcvikového zázemí. Dokážete na pár řádcích napsat, jak jste v programu vozidla CV90 zohlednili logistické, servisní a výcvikové potřeby vozidla po celý jeho životní cyklus?
KJ: BAE Systems Hägglunds připravuje pro každého zákazníka unikátní logistické nastavení, v rozsahu od dodání náhradních dílů až po komplexní služby "zaplať za km". Divize Hägglunds již podpořila několik zákazníků přímo na místě bojových operací, například dánskou armádu v provincii Helmand v Afghánistánu.

AN: Dokážete „odhadnout" roční finanční náklady na provoz vozidla (mimo pohonné hmoty) – tedy finanční náklady za pravidelnou údržbu, náhradní díly nebo opravy vozidla po celý jeho životní cyklus?
KJ: Z praxe pro naše zákazníky víme, že se náklady liší podle jízdního cyklu, užívání a terénu. V průběhu času a s využitím pryžových pásů se ale náklady postupně snižují.

Zdroj: BAE Systems, GDELS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

IDET - veletrh technologií pro kvalitnější obranu a vyšší bezpečnost

V úterý 19. května se v Brně otevírají brány 13. mezinárodního veletrhu obranné a bezpečnostní ...

IDET 2015 – ve znamení modernizace Armády ČR

Až do čtvrtku probíhá v areálu brněnského výstaviště mezinárodní výstava obranných technologií IDET ...

Americká vozidla pro novou éru válek

Americká armáda zvažuje akvizici hned čtyř nových bojových vozidel – lehkého terénního auta pro ...

REPORTÁŽ: Nejnovější produkce TATRA TRUCKS

Na zkušebním polygonu v Kopřivnicích si vybraní zástupci médií prohlédli a vyzkoušeli nejnovější ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

Stránka 1 z 3
  • Hromdoškopek
    22:32 26.08.2015

    Osobně se mi více líbí CV90 :D ( nehledě na byť o málo, ale přece jen lepší jízdní parametry ). Nicméně fakt, že by se na dodávkách ASCODu podílela spolešnost Excalibur Army je také velmi lákavý...

    Ale bude záležet hlavně na tom, kdo dá lepší finanční nabídku... která ale stejně časem ,,záhadně" vzroste, jak znám poslední případy nákupů techniky pro AČR -_-

  • counselor83
    17:07 09.08.2015

    Urcite ASCOD od Excaliburarmy.
    Nakolko BAE systems je opradena nekonecnymi korupcnymi skandalmi.

    Re TURRA30, na slovenske SCIPIO bude urcite kanon 2A42. Na vystave IDET15 mali Bushmaster replicu.

  • Anton
    10:26 29.07.2015

    Koniec ťažkých tankov v 21 storočí! Tanky prechádzaju na Lego systém.
    Keď som okolo 2000 začal prekvapivo hovoriť o konci éry ťažkých tankov, mnohí mali čo robiť aby sa zdržali smiechu. Ja som ale vedel že napríklad na manevroch v USA vyhrávali súboje helikoptery voči tankom v pomere 12:1. Existuje mnoho protitankových zbraní ktoré sú omnoho lacnejšie ako samotné tanky. Už počas 2.sv vojny sa ukazovali účinne obrany voči tankom. Tanky su málo obratne, pomalé, málo bolo s nich vidieť skrytého nepriateľa, šlo ich zastaviť pribrzdiť ich postup ničením strategických mostov, protitankovými minami a podobne. Už počas Vietnamskej vojny US armáda s ťažkými tankami veľa neurobil. Nedajú sa tanky dobre použiť v džungľach a proti partizánskému , gerilovému spôsobu boja. Tak isto aj počas Juhoslovanského konfliktu Srbi s nimi veľku dieru neurobili. Letecké sily NATO im ich rýchlo zdecimovali. Aj počas Rusko Čečenského konfliktu sem tam úspešne inštruktážne zdecimovali ruské tanky čečenci. Ani v Sýrii sa veľmi nepresadzuje tanková sila Asadovcov. A na Ukrajine tiež nevidíme veľke víťazstva tankových jednotiek. V Irackom konflikte síce rozhodovali Západne tanky, ale tám je veľmi rovinatý terén, strategická chyba Sadáma čeliť v otvorenom boji USA a spojencom. Letecke ovladnutie Iraku. Elektornická a navádzacia prevaha Západu. Nakoniec tam často spojenci mali najviac strát zo spriateľenej paľby. (Identifikácia svojích jednotiek od nepriateľa)
    Mnohí si predstavujú, že obrnenci by mali mať vysokú ráž.
    V dnešnej dobe je veľa typov zbraní, navadzácich systémov, rakiet a podobne.
    Obrnenci dostávaju čoraz citlivejšiu identifikačnu schopnosť. (Skôr identifikovať - zamerať- skôr vypáliť a zničiť)
    A to je najpotrebnejšia schopnosť pre obrnencov, ako aj vzdušne sily.
    V dnešnej dobe sa už nepredpokladajú veľké bitky obrnencov ako pri Kursku, v Izraelsko arabských vojnách. O ničeni veľkých obrnených zoskupení sa rýchlo postaraju helikoptery, letectvo a onedlho aj zlepšujúce sa dróny, či protitankové zbrane.
    Obrnenci by mali byť flexibilní. Tú rychlosť vozidla ešte možno zvýšiť. Páči sa mi že ide meniť konfigurace – průzkumné, vozidlo dělostřeleckého návodčí, velitelské, spojovací, ženijní nebo evakuační.
    Páči sa mi že môže meniť pancierovú ochranu...Vozidlo lze vybavit pasivním nebo reaktivním pancířem...
    Úroveň pancéřování je výkonově i typově modulární. Posádku tvoří tři vojáci, výsadek osm vojáků... Áno obrnenci často potrebujú aj podporu pechoty.
    Teda ja vidím nové smery obrnených jednotiek v tom, že sa už začínaju orientovať na rôzne lego skladački podľa aktuálnych potrieb. Elektronika, navádzanie a rôzne zbraňové systémy sa budu neustále meniť modernizovať. Tie tam možno vhodne modernizovať doplniť. Ide najme o strategie digitálneho bojiska, skôr spozoruj zameraj a znič.

  • Anton
    10:26 29.07.2015

    Koniec ťažkých tankov v 21 storočí! Tanky prechádzaju na Lego systém.
    Keď som okolo 2000 začal prekvapivo hovoriť o konci éry ťažkých tankov, mnohí mali čo robiť aby sa zdržali smiechu. Ja som ale vedel že napríklad na manevroch v USA vyhrávali súboje helikoptery voči tankom v pomere 12:1. Existuje mnoho protitankových zbraní ktoré sú omnoho lacnejšie ako samotné tanky. Už počas 2.sv vojny sa ukazovali účinne obrany voči tankom. Tanky su málo obratne, pomalé, málo bolo s nich vidieť skrytého nepriateľa, šlo ich zastaviť pribrzdiť ich postup ničením strategických mostov, protitankovými minami a podobne. Už počas Vietnamskej vojny US armáda s ťažkými tankami veľa neurobil. Nedajú sa tanky dobre použiť v džungľach a proti partizánskému , gerilovému spôsobu boja. Tak isto aj počas Juhoslovanského konfliktu Srbi s nimi veľku dieru neurobili. Letecké sily NATO im ich rýchlo zdecimovali. Aj počas Rusko Čečenského konfliktu sem tam úspešne inštruktážne zdecimovali ruské tanky čečenci. Ani v Sýrii sa veľmi nepresadzuje tanková sila Asadovcov. A na Ukrajine tiež nevidíme veľke víťazstva tankových jednotiek. V Irackom konflikte síce rozhodovali Západne tanky, ale tám je veľmi rovinatý terén, strategická chyba Sadáma čeliť v otvorenom boji USA a spojencom. Letecke ovladnutie Iraku. Elektornická a navádzacia prevaha Západu. Nakoniec tam často spojenci mali najviac strát zo spriateľenej paľby. (Identifikácia svojích jednotiek od nepriateľa)
    Mnohí si predstavujú, že obrnenci by mali mať vysokú ráž.
    V dnešnej dobe je veľa typov zbraní, navadzácich systémov, rakiet a podobne.
    Obrnenci dostávaju čoraz citlivejšiu identifikačnu schopnosť. (Skôr identifikovať - zamerať- skôr vypáliť a zničiť)
    A to je najpotrebnejšia schopnosť pre obrnencov, ako aj vzdušne sily.
    V dnešnej dobe sa už nepredpokladajú veľké bitky obrnencov ako pri Kursku, v Izraelsko arabských vojnách. O ničeni veľkých obrnených zoskupení sa rýchlo postaraju helikoptery, letectvo a onedlho aj zlepšujúce sa dróny, či protitankové zbrane.
    Obrnenci by mali byť flexibilní. Tú rychlosť vozidla ešte možno zvýšiť. Páči sa mi že ide meniť konfigurace – průzkumné, vozidlo dělostřeleckého návodčí, velitelské, spojovací, ženijní nebo evakuační.
    Páči sa mi že môže meniť pancierovú ochranu...Vozidlo lze vybavit pasivním nebo reaktivním pancířem...
    Úroveň pancéřování je výkonově i typově modulární. Posádku tvoří tři vojáci, výsadek osm vojáků... Áno obrnenci často potrebujú aj podporu pechoty.
    Teda ja vidím nové smery obrnených jednotiek v tom, že sa už začínaju orientovať na rôzne lego skladački podľa aktuálnych potrieb. Elektronika, navádzanie a rôzne zbraňové systémy sa budu neustále meniť modernizovať. Tie tam možno vhodne modernizovať doplniť. Ide najme o strategie digitálneho bojiska, skôr spozoruj zameraj a znič.

  • Hagedorn
    23:59 28.07.2015

    A co takle BMP 3M ?

  • Lukas
    23:01 11.06.2015

    http://i60.tinypic.com/307rx5e.jpg

    Paradoks - amunicja 35mm nie jest lepsza...


    To bardzo dobrze, że Słowacy mają Turra-30
    To 40-50% kosztów KBWP (i ponad 50% kosztów serwisu)

  • Jenda
    22:03 11.06.2015

    Je otázka. jestli by si 35tunové vozidlo nezasloužilo silnější výzbroj než konón 30mm. Už s ohledem na rozmach bezpilotních letadýlek je použití de facto protiletadlového kanonu na místě. No on i Buschmaster III používá "protiletadlovou" munici 35mm. Navíc nová ruská BVP budou jistě na čele dimenzovaná proti 30x173.

  • Jura99
    21:33 11.06.2015

    CerVus: ta věž se k Šakalovi celkem hodí, celý stroj totiž není špatný, včetně té věže, ale na špičku prostě nemá. Dávat na nové špičkové vozidlo (Rosomak) věž, která pouze "není špatná" je málo. Výrobce EVPU vám tu věž "namíchá" na přání, chcete NATO nechcete NATO, čidlo sem čidlo tam, ale v tom je právě ta chyba, výrobce si není jistý, co vlastně nabízí, proto nabízí "všechno", jak na tržišti. Dalším nedostatkem je už na první pohled viditelná, velmi malá deprese kanonu. A také bych se bál toho, že Turra nemá žádné reference z provozu, protože ji ještě nikdo nepoužívá.

  • J. Alcatraz
    21:06 11.06.2015

    Semtam:

    PTŘS je vyřešena https://www.youtube.com/watch?v=v9SxsvSxRc4 .... ale nevím jestli zavedena.(Psal sem to už jednou k nekterému článku)

    Ono celkově 40mm rychlopalný nadělá docela dost velké škody na čímkoliv kromě MBT.

  • CerVus
    10:26 11.06.2015

    Jura99: Nebyla ta věž označována jako jediná dobrá věc na Šakalovi?

  • CerVus
    10:24 11.06.2015

    Ten Type 10 ale vychází na 8,4 mil usd. Třeba takový Korejský K1 vyjde na polovinu.

  • Karlos73
    10:15 11.06.2015

    Jura99, chcem ta upozornit, ze firma EVPU a.s., ponuka svoje dialkovo riadene veze aj v modifikacii NATO.
    Cize vezu TURRA 30 je mozne dodat aj so zapadnymi zbranovymi systemami... (30 mm automatický kanón - NATO/Ruský kaliber)
    Samotna veza, koncepcia nieje zla, ma potencial.... Dufam, ze MO SR a OSSR bude tlacit na vezu so zbranovymi systemami kompatibilnymi s NATO.

  • Jura99
    07:53 11.06.2015

    K té výrobě doma: Excalibur jde zřejmě cestou zakoupení licence (Pandur, ASCOD) s tím, že se v budoucnu konstrukčně odchýlí a může jít jinou cestou než původní originál. To je asi jediná možnost, jak obnovit českou výrobu vojenské obrněné techniky, protože vývoj od nuly je málo reálný, protože by nebyl ani levnější ani rychlejší, ještě možná tak kolová technika na podvozku Tatra, ale vyvinout pásovou techniku by se muselo od nuly. Excalibur samozřejmě bude chtít svoje výrobky prodat i mimo ČR, takže sám jsem zvědav, jestli Slováci, pokud vůbec něco pořídí, koupí Rosomak nebo Pandur (třeba montovaný v provozech Excaliburu ve VOP Trenčín nebo Nováky). Pokud chtějí vozidlo degradovat věží Turra, tak prosím, ale mnohem líp vypadá s věží Rafael.

  • KOLT
    04:21 11.06.2015
    Oblíbený příspěvek

    Pokud někdo chce vyvinout nové BVP kvůli tomu, že se mu nelíbí cena současně nabízených.... tak to mi hlava fakt nebere. Respektive bych to pochopil, kdyby se dotyčný stát chystal odebrat několik tisíc kusů, jinak je to dle mého názoru nereálné. Třeba se ale pletu.

    Pokud chci vyvinout nové vozidlo v krátkém čase, s levným vývojem a malou výrobní cenou, znamená to použít pouze již dostupné technologie, a to ještě ty levnější z nich. Nemohu tedy čekat žádný zázrak. Takže si kladu otázku: Má to význam?

    Mnozí tu skuhrají nad roztříštěností techniky, tak tohle jí jenom dál roztříští. Zrovna kategorie pásových BVP je v Evropě relativně sjednocená, přičemž jednoznačně převažuje CV90, k němu se nyní prosazuje ASCOD. Pochopitelně Německo má svoje (Marder, Puma), které si nikdo jiný nemůže dovolit :-) A Francie a Itálie mají svoje (AMX-10P, Dardo), které nikdo jiný nechce ;-) Pochopitelně pomíjím BVP-1/2, ty už nikdo taky nechce. Je vážně nutné přidat nový stroj? V tomto smyslu se právě obávám i těch asijských mašin. Nic proti nim, ale budeme je mít my a... nikdo další. Pochopitelně pokud bychom kupříkladu K21 koupili všichni z V4, už by to bylo jinak, ale to se asi těžko stane.

  • Lukas
    22:46 10.06.2015

    PRO Rase - nie wiem jak było z OT-64, ale polskie T-55 były chwalone za jakość wykonania...

    OT-64 byl produkowany 45 lat temu....
    O czym mówimy? (Dziś nie ma tego zakładu, ktory spwawał kadłuby)

    Polska nie kupi licencji na BWP K-21 (ani na inny)
    Mówiłem - ceny (+ ambicje)

    - mamy zbudować wlasny BWP - Niestety
    .
    "Niestety" - ponieważ jestem sceptykiem
    W 2016 ma być protoyp...

    Wolałby aby polski przemysł znalazl partnera (np. Turcja) i razem opracował pojazd...
    Byłoby szybciej

  • petres
    21:25 10.06.2015

    Krátká reakce na japonský tank Typ 10 (zmínka v diskuzích se tu za poslední měsíce objevila mnohokrát) a jeho potenciální vhodnost pro nás. Protože má zajímavé parametry, snažil jsem o něm pomocí internetu něco dovědět a přijde mi (ale ruku do ohně bych za to nedal), že jeho malým vnějším rozměrům bohužel (pro vzrostlého Evropana) odpovídají svou velikosti (či spíše malostí) ty vnitřní. Údajně prý i Číňané mají problémy s tím, že do tanků s prostory vyhovující starší generaci tankistů se nějak nemůžou vejít mladí, velcí, dobře živení vojáci :-)

  • Rase
    20:50 10.06.2015

    V případě kooperace s Poláky, na jakémkoliv druhu techniky, je hlavním problémem kvalita. Přeci jen i u SKOTu byl problém s praskáním pancéře, nekvalita svárů atd. Netvrdím že od nás je všechno skvělé, ale lepší bude si budoucí techniku vyrábět doma sami.
    Slovákům držím palce ať se Scipiem mají štěstí.
    I v případě výroby CV90 by patrně došlo k výrobě v ČR, tak jako u ASCODu. Obě vozidla nabízejí v podstatě obdobnou platformu a záleží jen na zákazníkovi jaké má požadavky (viz třeba technika v Dánském tendru, kterého se účastnily obě vozidla). Je tedy v podstatě jedno jaký typ vozidla si AČR vybere - potenciál je totožný.
    K těm K21: Korejská technika má stejný problém jako ta německá (nebo i CV90) a tím je vysoká cena. Když už jsme v těchto neprobádaných končinách Asie, tak jsem velkým fanouškem japonského tanku Typ 10 (malá váha, slušná cena atd. jen se k němu dostat).

  • Medicman
    18:57 10.06.2015

    Teď jsem se koukal na K21 na WIKI a moc se mi líbí. Jen něco málo ve zkratce:

    Hmotnost 25 tun, posádka:3, výsadek:9 vojáků, celokruhová protekce proti 14,5, přední pancíř 30mm, kanon ráže 40mm. Schopnost plavby - se potýká s konstrukčními obtížemi. Instalace 2 ATGM porovnatelné výkonosti jako SPIKE a počítá se instalací aktivní ochrany. "Nejmodernější! zaměřovací systém. Vývoj verze se 105mm NATO a 120mm NATO kanonem schopným odpalovat ATGM (věž belgického výrobce COCKERILL)
    Hasící automatický systém, nádrž vydrží zásahy

    Vývoj započat v roce 1999 ukončen v roce 2009 nyní dodávky jihokorejské armádě ( budou probíhat do roku 2016) Mělo by jít o 466 kusů.

    Hlavně mě fascinuje ta hmotnost.: Píší, že je jsou to vrstvy skleněných vláken a keramiky

  • skelet
    16:54 10.06.2015

    Dá se předpokládat, že Poláci půjdou stejnou cestou jako u Rosomáku. Tedy licence. U nás by to pak mohlo jít formou sublicence. Všichni by byli spokojení, všichni by byli rádi. Tedy až na pár lobbystů a politiků.. takže nic.

  • KOLT
    16:48 10.06.2015

    K21 asi nebude špatné vozidlo (moc o něm tedy nevím). V jeho případě by ale muselo být podmínkou přenesení výroby do ČR (či Polska nebo Slovenska). Dovézt vozidla z Koreje není problém v míru, za války by to bylo prakticky nemožné. Inu, musíme si počkat, jaké požadavky AČR, OSSR a WP nakonec vyprodukují...

  • skelet
    16:39 10.06.2015

    Výhoda společného postupu s Polskem by bylo především ve sražení ceny, a to pro ČR dost významnému. Přeci jen je rozdíl jestli se bude domlouvat nákup stovky BVP nebo 700 BVP. Výroba se pak dá řešit i formou sublicence, bez licenčního poplatku. Tedy obdobným způsobem jakým se předválkou přerozdělovaly zakázky mezi Škodou a ČKD.
    Btw. to co zde popisuje Lukas dost přesně sedí na jihokorejský K21. A jelikož Poláci nakupují už podvozky od K9.. ;)

  • Rošťák
    15:41 10.06.2015

    Juhelak: Počty provozovaných jsem psal. Ale Ačr by měla koupit i několik našin jako záložní a jako uloženky a ne nakupovat přesný počet provozovaných mašin.
    Odfpadlík07: Ano, nahrazovat se bude BVP-2, co jiného?

  • Karlos73
    15:37 10.06.2015

    Ved to. Jedna mala lastovička spolupráce, medzi Poľskom a Slovenskom . Ja dúfam, že TURRA 30 už bude s výzbrojou kompatibilnou s NATO. Viem si predstaviť spoločnú spoluprácu medzi ČR a SR pri húfnici EVA, kde Česka Tatra by dodávala najnovší podvozok 6x6, atď.
    Doteraz všetky spoločné projekty padli, naposledy spoločný nákup a obstaranie 3D radarov, kde Slovensko malo záujem spolu AČR obstarávať tieto radary. Česka strana z toho vycúvala a rozhodla sa obstarávať sama. (pôvodne v tomto projekte boli všetkx štáty V4. Najskôr to nabúrali Poliaci, potom ČR, Maďarsko z toho vycúvali, keď videlo, že je to mŕtvy projekt....vid. Radar ReUNION...)
    Lukáš tu dal linky na poľské články ohľadom spoločných projektov V4... uvidíme, kam to bude smerovať.

  • Jura99
    15:20 10.06.2015

    Karlos73: s Vaší úvahou souhlas, ale co to Scipio-Rosomak? Tam moc o společném projektu mluvit nelze, spíš to nadále sleduje filozofii jak negativně popisujete "my vyrobíme a vy si od nás kupte", protože Poláci nejspíš dodají vozidlo a Slovensko si tam pouze osadí věž Turra, což je mimochodem výrobek dost katastrofa. Celkově ale půjde o pár kusů, takže to je jedno. Ideální stav, kdy by V4 měly jednotnou výzbroj nakoupenou v jednotném tendru dosažen nikdy nebude.

  • Karlos73
    13:40 10.06.2015

    Lukas,Kolt, tiež som skeptický. Vždy to zatiaľ stroskotalo na politikoch a lobistoch...Vo V4 sa rozprávalo o spoločných modernizáciách, ale vždy to stroskotalo na rozdielnych "špecifikáciách" armád... KOT/KBVP, Mi-24, 3D radar, SA-6 / SA-8.
    Nikdy to nebude fungovať, pokiaľ sa štáty a zbrojárske firmy nedohodnú na spoločnom holdingu, na spôsob Holdingu Eurofighter GmbH , kde stíhačku vyrábajú a kompletizujú zmluvné štáty Veľká Británia, Nemecko, Taliansko a Španielsko. Čiže fungovať to vo V4 nebude pokiaľ sa všetky štáty nebudú pomerovo podieľať na výrobe, servise, logistike zbraňového systému. Nemôže to byť tak, že my to vyrobíme a vy ostatní (z V4, ostatní z iných štátov východnej Európy) to od nás kúpite...
    Kľudne by sme spolu mohli vyrábať nové cvičné a bojové lietadlo, väčšina štátov mala / má spôsobilosti vo výrobe lietadiel, leteckých detailov..to isté platí aj pre ostatné zbraňové systémy KOT/KBVP, MRAP, atď.... Pokiaľ to budú pri sofistikovaných zbraniach riešiť jednotlivé štáty samostatne, sólo, moc vody nenámutia....máme šancu v svetovom meradle jedine pri spoločných projektoch. Ekonomicky sme silný jedine spolu ako V4 a jedine Polsko je ako tak konkurecie schopne, ktoré sa bliži ku GDP Švedska. Česká republika+Slovensko+Maďarsko sú svojou ekonomickou silou na úrovni Rakúskeho GDP! Ja dúfam, že spoločný projekt medzi Poľskom a Slovenskom - Scipio (Rosomak) bude úspešný a vyjde. Verím, že k spoločným projektom časom príde, že inšpiráciu nájdeme v spoločnom Holdingu po vzore Eurofighter GmbH...uvidíme.

  • Lukas
    12:20 10.06.2015

    KOLT - ja to rozumiem...
    Ja tylko przypomniałem - jak to wygląda...

    Nie ma współpracy i jej nie bedzie
    Z wielu powodów...

    Nie wiem jakie będą wymagania ACR
    Wiem tylko, że WP też by chciało dobre BWP - najlepiej Spz Puma ;-)

    Ale Ministerstwo Obrony robi RFI (Request for information) - i wie, że nie może kupić 400-500 nowych BWP.

    Jak będzie u Was? Nie wiem - życzę jak najlepiej...
    Ale jestem sceptykiem...

  • Adamicz
    12:06 10.06.2015

    CerVus: To sice mají, ale nepojízdnou, bez motoru. Řeč byla o pojízdmých Merkavách :)

  • KOLT
    11:43 10.06.2015

    Lukas: Já rozhodně netvrdím, že nedostatek spolupráce je zaviněn polskou stranou! Osobně jsem přesvědčen, že byla docela chyba nepořídit stejné KOT/KBVP, klidně jsme mohli mít Rosomáky. A při tom množství, kolik by jich dohromady bylo, jsme mohli od Izraelců vysomrovat i výrobu věží (v ČR, bo my s nimi máme dobré vztahy, Izrael by s námi na obranných projektech spolupracoval rád už od 90. let). Vůle ke spolupráci opravdu chybí hlavně u politiků v ČR. Koneckonců náš dloholetý premiér, poté vůdce opozice a následně dlouholetý prezident se nikterak netajil svojí aversí k V4... Spíš mě v příspěvcích pod prvním vámi linkovaným článkem překvapilo, že u ČR byla jmenována jako hlavní problém neochota dávat peníze do armády. Ne že bychom na tom byly nějak slavně, ale SR a Maďarsko jsou na tom ještě mnohem hůře. A u nás se ta ochota pomalu mění, otázkou spíš je, jak dlouho to vydrží.

    V případě BVP se ale obávám, že požadavky WP a AČR se asi dost liší, takže si myslím, že z toho nic nebude.

  • Odpadlik07
    11:42 10.06.2015

    budou doufám nahrazovat BVT 1/2 !!

  • CerVus
    09:43 10.06.2015

    Já mám takový pocit, že jednu merkavu mají i ve Francii.

  • juhelak
    09:19 10.06.2015

    Skoda že sem nechodí víc lidí z armády. Někdo kdo s těma Bvp jezdi, tak by vedel přesné počty. To samé, proč lide z MO dávají rozhovory do každého škváru typu parlamentní listy a sem nic. Pritom by vklidu mohli s tímhle projektem více spolupracovat..
    Jinak někdo píše ze 5 mil usd za kus je hodně. Mě to tedy nepříjde. to je nejakych 110-120 mil. za sto kusu 12 miliard. Když si vezmete ze se to většinou platí v několika po sobě jducích ročních splátkách v závislosti na dodávkách, tak při navýšení rozpočtu obrany o nějakych 10 miliard, není problém aby MO platilo splátky 4-5 miliard ročně. Už ted mají problém že jim ročně několik miliard zbyde, protože nemají nasmlouvané zakázky.
    Objemy do 150 bvp nebo do 50 modernějších tanků by náš rozpočet v klidu zvládl.

    Co se týče rozdílnosti techniky V4. Já v tom pořád nevidím problém. Jako že by dva prapory nemohli spolupracovat protože mají rozdílnou techniku je blbost. Jedinné co mě na té rozdílnosti mrzí je to, že se třeba v rámci V4 neschodnou na jednom typu maskování, to by v poli dělalo vetsi problém a přitom je to to nejjednoduší společně vysoutežit nejaky středoevropsky multicam nebo a-tacs.

  • semtam
    08:16 10.06.2015

    Vzhledem k tomu, že oba dva typy jsou si rovnocenné, tak pokud u nákupu nebude přemrštěná cena, tak jsem spokojenej, že jsme se k tomu rozhoupali. Pocitově u mě vítězí typ CV, ale doposud nechápu, proč věž ještě nedovybavily PTŘS.
    U ASCODU mi vadí ten lobbysmus skrz Excalibur. A také to díky (kvůli) němu asi vyhraje.
    Myslím, že i osadit Donarem (AGM) CV není nijak velký problém.
    Čekání na nový typ BVP od západních výrobců je myšlenka lákavá, ale jaksi nákladná :). Samotná PUMA má cenu snad dvojnásobnou oproti CV či ASCOD. A to je vlastně již jakási nová generace. Nám nezbývá a myslím si že i tak špatně neděláme nakoupit současné i když už "morálně" staré typy.

  • Jenda
    07:55 10.06.2015

    Ještě jednu výhodu, kterou má ČR oproti ostatním státům při nahrazování BVP-1/2, jsme nezmínili. S velkou pravděpodobností se jí podaří pořídit pásová vozidla levněji než kolová :-). A to se dobře obhájí....


    Lukas:
    Vím o jediné modernizaci, kde reálně dává Polsko vydělat českým firmám a to je modernizace Su-22.

  • fenri
    06:19 10.06.2015

    Ač se mi subjektivně více zamlouvá CV, tak na ASCODu je postavený DONAR, který by se mi pro naší armádu velmi zamlouval.

  • Lukas
    01:18 10.06.2015

    Panowie - ja to wiem
    To tylko informacjia... (dla przypomnienia)
    Polska od lat chce wspólpracować...
    chcieliśmy
    - modernizowąc Mi 24
    - modernizowąc SA-6 / SA-8
    - radary

    Niestety - nie udało się...

    Ostatnia dobra szansa na realną współprace to 2002 rok
    Gdyby wówczas udało się porozumieć między WP i ACR to można bylo razem kupić transportery. Wymagania były podobne.
    Można było zrobić podział - np. Polska wybiera transporter
    Czechy - wieże...
    Polska produkuje i serwisuje 800 ( ponad 1000) transporterów
    Czechy 450-500 wież...
    Byłby to dobry biznes... Nikt by nie stracił...

    Teraz takiej okazji nie będzie...

    Mówiłem juz Wojsko Polskie nie chce płacić 4-5 mln Euro za BWPa
    Stąd pomysl na lekki BWP.

    Informacji jest niewiele
    - Wóz ma ważyć 25 ton (czyli trochę więcej niż CV90 mk 0)
    - przewozić 6 osób (wóz może być mniejszy od CV90)
    - pływać...

    Tyle oficjalnie wiadomo....
    Ale nie znam szczegołów (a one są ważne)

    Zadałałem pytanie
    Czy ACR/ OSSR może kupić BWP za 4-5 mln Euro?

    Moim zdaniem nie...
    Tak naprawdę była super okazja - mogliście kupić tanio czolgi
    (100 leo 2 A6 za 200 mln Euro - tanio), oraz BWP (CV90NL)

    Teraz będzie trudniej - bo kto co sprzedaje?

    Warto rozmawiać z Turcją .
    Tulpar, Kaplan-20 jest co wybierać

  • Adamicz
    00:48 10.06.2015

    KOLT: jen taková malá technická k té Merkavě v Lešanském muzeu. Nejde o jedinou pojízdnou Merkavu mimo Izrael. Vím, že se to často tvrdilo, ale zhruba ve stejné době (2007) jeden pojízdný kousek dostalo i muzeum v neměckém Munsteru. Nejsem si jistý, jestli ji taky tahají ven, ale pojízdná prý je (nebo alespoň byla v době dodání :))

    A nejde o mk.2 ale o mk.1B, varianta která v rámci modernizace přebrala některé prvky z mk.2.

  • KOLT
    00:33 10.06.2015

    Podvozkově (myšleno schopnostmi) by na tom měl být o něco lépe CV90, i hodnoty uvedené zde v článku to naznačují. Otázkou je, zda jsou rozdíly až tak zásadní. A další otázkou je právě ta spolehlivost, náklady, modernizační potenciál atd., jak píše Jenda.

    Mmchd, my asi vážně budeme mít většinu zbraní od neutrálních států. Škoda, že se nekoupily SIG-716, to bychom do "portfólia" přidali i Švýcarsko. Ale máme pár SIG-516, co jsme dostali v rámci pomoci od USA, tak ho tam vlastně tak trochu máme :-)

  • Jenda
    23:50 09.06.2015

    Zkusil bych se vrátit k technické stránce věci. Je zřejmé, že AČR směřuje stejným směrem jakým se vydalo např. i Rusko a v podstatě bude vybírat novou pásovou podvozkovou platformu na které bude v budoucnu stavět. No a je otázkou, který z nabízených podvozků má lepší vlastnosti ... hlavně z pohledu spolehlivosti, údržby i růstového potenciálu.

  • stirling
    23:49 09.06.2015

    Podle mě úvaha nad vlastním vývojem je nesmyslná, na to jsme moc malá země, lidé rychle zapomínají na alcu či prostou modernizaci t72. Vývoj nových zbraní musíme nechat na soukromých firmách.
    Výroba a servis u nás jednoho z těchto bvp, bude maximum co můžeme dosáhnout a mimochodem pochybuji, že by jsme i s Polskem dohromady vyvinuli něco lepšího a pokud ano tak určitě jen o kousek a za ty ohromné investice by to rozhodně nestálo. Ať vezmou to výhodnější a zaměřují se na další složky např. na pvo, dělostřelectvo atd., je toho hodně k řešení a jde primárně funkční moderní celek, ne o super bvp a pak už jen klacky.:o)

  • Nesher
    23:42 09.06.2015

    Kolt
    Já bych to tak tragicky, s vyjímkou Maďarska neviděl.
    Ano, náš prezident má Putina velmi v oblibě, ale ústava mu moc možností nedává.
    Vláda je spíš pro západní a prestože s Vaším hodnocením Babiše souhlasím, máme štěstí v neštěstí, že jeho "business" je vázán na CZ+SK+DE. Tedy nemá osobní zájem na nějaké proruské politice, z Ruska dotace do zemědělství, narozdíl od Bruselu nechodí.
    Slovensko je na tom trochu hůře než my, má pro západního prezidenta, ale rétoricky pro východního premiéra. Jenže Fico něco jiného vykřikuje v Kremlu a pak něco jiného dělá v Bruselu, v Bruselu vždy udělá to co po něm EU chce. Moc dobře ví, že slovenskou ekonomiku živí EU a nikoli Rusko.

  • Left
    23:41 09.06.2015

    To Rošťák: Jasně, aktivně se nepoužívají, ale v majetku jistě být musí. Stačí se podívat na počty techniky na základě smlouvy o konvenčních zbraní v Evropě k 1. 1. 2015 - v kategorii bojová obrněná vozidla máme 442 kusů. Když odečteme Pandury a několik OT-64 a OT-90, které se ještě někde válí, tak jsme na počtu cca 300. Vzhledem k tomu, že v této kategorii nejsou vozidla jako Iveco LMV nebo Dingo, tak musí jít o BVP. Jak o BVP-1, tak BVP-2 a případně některá specializovaná vozidla na podvozku BVP jako BPzV. Je to ale jen pohled z vnějšku - budu rád, když mi to objasníte.

    To Nesher a KOLT: Bohužel musím souhlasit. Taková je realita. Také souhlasím s rychlým popisem aktuální politické situace v jednotlivých zemích včetně ČR.

  • KOLT
    23:11 09.06.2015

    Nesher: Obávám se, že máte pravdu. K již napsanému nutno ještě připočítat politickou situaci, kdy Maďarsko je výrazně proruské, Slovensko sice o něco méně, ale také, Česko výrazně méně (jak ukázala "Jízda Dragounů"), nicméně prezident je lokaj Kremlu a ve vládě máme oligarchu východního typu...

    Lukas, vážně byste se s takovou sebrankou chtěli paktovat? ;-)

  • KOLT
    23:05 09.06.2015

    Lukas: Zajímavé! Když jsem tak nakoukl do diskuse – mám dojem, že Pepíci jsou v Polsku v ještě větší nemilosti, než Pšonci v Čechách ;-)

  • Nesher
    23:04 09.06.2015

    Lukas
    Z toho nic bohužel nic nebude, každá ze zemí V4 má jiné představy, požadavky a hlavně finační možnosti. \když si to rozebereme po pořadě, tak to vypadá nějak takto:
    1) Maďarsko dává na armádu tak málo, že je zázrazk, že ještě nějakou mají a rozhodně se to dle posledních vyjádření premiéra Orbána nechystají změnit. A pokud už by do něčeho investovali, tak rozhodně ne do BVP, které ostatně nemají ani teď, hlavní vozidlo maďarské armády je BTR 80.
    2) Slovensko by koupilo nová BVP rádo, ale finančně se vyčerpalo investicemi do letectva (UH 60, C27J a v budoucnu Gripen), pokud by došlo k alokaci prostředků na pozemní síly, tak to budou spíš lehčí kolové typy, zde má Polsko šanci uplatnit Rosomáka, tedy pokud bude souhlasit s částečnou výrobou na Slovensku, na čemž bude SK vláda asi trvat.
    3) Česko má zájem v horizontu 2-3 let o nová BVP, ale zřejmě o něco těžší typ než Polsko. Navíc podmínkou bude maximální zapojení českého průmyslu, což je zřejmě problém pro Polsko. Krom toho nějakou větší spolupráci stěžuje i částečně (aniž bych se Vás chtěl dotknout, ale dělám v branži, tak vím o čem mluvím) zasloužená špatná pověst polského strojírenství v ČR. Ale to rozhodně není určující faktor.
    4) Polsko, která chce také nová BVP, otázka zda z vlastního vývoje, nebo nákup + licenční výroba nějaké zahraniční konstrukce. A vzhledem k tomu, že PL plánuje větší nebo stejné počty jako zbylé státy V4 dohromady, bude chtít i maximální podíl na výrobě. Tedy minimální prostor pro zbylé partnery.
    Tedy jak říkám, z toho nebude nic. Ani naše a ani slovenská vláda nebude souhlasit s podporou polského zbrojního průmyslu v situaci kdy by na české/slovneské firmy zbyly dodávky nepodstatných komponentů a montáž specifických komponentů na vyžádání AČR či OSSR. To už bude v součtu vynaložených peněz + daňových příjmů levnější montovat Ascody v ČR.

  • Lukas
    21:56 09.06.2015

    Polska proponuje Grupie Wyszehradzkiej (V4) udział w projekcie BWP (BVP)
    http://www.defence24.pl/news_bedzie-wspolny-bwp-grupy-wyszehradzkiej
    To jest aktualne...

  • Rošťák
    21:51 09.06.2015

    Left: Ačr nepoužívá 300 BVP 1/2, ale používá pouze BVP-2. A pokud se bedeme bavit pouze o BVP-2 tak se budeme pohybovat někde kolem 85 vozidel (+/- 10 ks). De facto mají bvp-2 pouze u 71.mpr, 72. mpr (celé prapory) a u 73. mají rotu na BVP-2. Jinak pár mašin je u VV-VA Vyškov.

    Petr99: IFV Šakal by byl dobrý počin v roce 1990-1995 do dnes, ale v tuhle dobu má nízkou odolnost. Přetížený podvozek a byl by zadarmo drahej (můj názor).

  • J.D.
    21:46 09.06.2015

    jinak nevím proč ale taky mě táhne víc CV-90, ale je fakt že ASCOD má díky Excalibru obrovskou výhodu a větší šanci

  • J.D.
    21:36 09.06.2015

    jobr23 no pomalu to začíná alespoň co se týče letadel, třeba až AČR něco kopí přidají se i Slováci s Maďarama a budeme mít podobnou výzbroj, poláci ty se už vydali raději svojí cestou a nedivim se jim že se jim na nás čekat nechtělo

  • GAVL
    21:25 09.06.2015

    Pro potlačení neposlušných občanů 100 BVP bohatě stačí.

Stránka 1 z 3