Austrálie má nový torpédoborec. Jmenuje se Sydney

Austrálie má nový torpédoborec. Jmenuje se Sydney

Australské válečné loďstvo má nový přírůstek. Je to poslední z trojice torpédoborců, označovaných jako třída Hobart. Jejich hlavní úkol je protivzdušná obrana (PVO). Mají ale zvládat i boj s nepřátelskými hladinovými plavidly a ponorkami.

Královské australské námořnictvo si čtrnáctého února předběžně převzalo svůj nový torpédoborec Sydney. Zatím má před jménem prefix NUSHIP, používaný jen v australském námořnictvu. Jde tedy o novou loď, ještě nezařazenou do služby. 

Brzo už ale dostane tradiční označení HMAS, neboli Her Majesty's Australian Ship, česky Australská loď Jejího Veličenstva. Završí se tím třináctiletý plán budování trojice protiletadlových torpédoborců. Provázela ho zdržení a překročení rozpočtu. V porovnání se stavbou nových válečných lodí jinde ve světě ale nebyla velká.

Jména všech torpédoborců v pořadí podle spuštění na vodu zní Hobart, Brisbane a Sydney. Stavba všech tří lodí měla stát dohromady osm miliard australských dolarů (asi 123 miliard Kč). Skutečná cena se ale nakonec vyšplhala na devět miliard a sto milionů (140 miliard Kč). Nikdo asi nebude tvrdit, že je to málo.

V mezinárodním srovnání je ale takové překročení rozpočtu ještě v normě. Australští daňoví poplatníci mohou být rádi, že se budování nových válečných lodí neprodražilo ještě víc (i dyž jim to tak asi nepřipadá). Podobně jako s překročením rozpočtu je to i s rychlostí stavby. Podle původního plánu měly být všechny tři lodě ve službě mezi lety 2014 a 2016. 


Třetí a finální loď Sydney třídy Hobart

Nepasující díly

Zpoždění čtyři roky ovšem také není na začátku jednadvacátého století výjimečné. Ostatně, nebylo asi výjimečné nikdy. Například stavba známého australského lehkého křižníku HMAS Adelaide z roku 1918 trvala včetně vystrojování sedm let. Křižník kvůli tomu získal přezdívku HMAS Longdelayed („HMAS Dlohozpožděná“).  

K nejkurióznějšímu zdržení během budování nových torpédoborců došlo při stavbě první lodě. Torpédoborce třídy Hobart vznikaly, podobně jako další moderní ocelová plavidla, z prefabrikovaných bloků.

Bloky do sebe zapadaly podobně jako kostky Lega. Každý ze tří nových torpédoborců je z jednatřiceti kusů. Základní kousek skládačky byl kýlový díl o rozměrech asi 20×17 metrů. Při stavbě HMAS Hobart ale vyšlo najevo, že trupové díly do kýlového bloku nepasují, a bylo potřeba ho upravit.

Potíže vznikly během převodu plánů od španělské společnosti Navantia do australského prostředí. Třída Hobart je totiž „australizovaná“ verze španělské třídy Álvaro de Bazán, klasifikované jako fregaty. Lodě jsou o půl metru delší a mají asi o sedmnáct procent vyšší výtlak. Nejdůležitější rozdíl mezi oběma typy je v pohonu. Oba pohání kombinace dieselů a plynových turbín, tzv. CODOG (Combined diesel or gas).


Představení třídy Hobart

Za polárním kruhem

Jejich nejvyšší rychlost je 28 uzlů (52 km/h) plus. Diesely na australských torpédoborcích jsou však výkonnější a efektivnější. Lodě mají větší zásobu paliva. Australské torpédoborce se budou plavit většinou v Pacifiku. Proti španělským lodím proto potřebují větší akční rádius. 

Při osmnácti uzlech činí pět tisíc námořních mil (9300 km). Španělské lodě uplují bez dotankování čtyři a půl tisíce mil (8300 km). Australská verze dostala navíc malý příďový motorek, používaný během přístavních manévrů.

Má také menší posádku. K její obsluze stačí 202 námořníků a leteckého personálu. Posádka třídy Álvaro de Bazán je 250 mužů. Rozdíl se projeví na prostoru v kajutách. Australští námořníci dostanou větší postele než španělští. Lodě budou také lépe vybavené do chladného počasí, poněvadž australské námořnictvo operuje i pod jižním polárním kruhem.

Nové torpédoborce jsou postavené okolo amerického systému PVO Aegis. Jejich hlavní výzbroj tvoří 48 buněk systému VLS (Vertical Launch System, česky vertikální odpalovací systém), určených hlavně pro protiletadlové řízené střely. Doplňují je dva kontejnery s protilodními raketami Harpoon. Do každého se vejdou čtyři.


Námořní zkoušky HMAS Sydney

Pátá HMAS Sydney

Na přídi torpédoborců trůní 127mm dělo. Lodě mají také dva dvouhlavňové torpédomety. Torpéda slouží zejména k ničení ponorek. Jako poslední záchranu před nepřátelskými řízenými střelami mají nové torpédoborce ještě automatický osmihlavňový kanón M61A1 Vulcan systému Phalanx a dva 25mm kanóny v dálkově ovládaných lafetách Typhoon. K systému Aegis patří radar AN/SPY-1D, jaký používají americké torpédoborce třídy Arleigh Burke nebo japonské torpédoborce třídy Kongó.

Hlavní radiolokátor doplňují tři další radarové systémy, určené především k řízení palby. Lodě mají dva sonary, jeden v příďové hrušce a druhý, vlečný, na zádi. Nové torpédoborce zatím vozí protiponorkové vrtulníky Seahawk verze S-70B-2, která vznikla speciálně pro australské námořnictvo. V blízké budoucnosti je ale nahradí modernější verze MH-60R (označovaná jako Romeo, podle fonetické abecedy NATO).

Sydney je v australském námořnictvu pátá loď stejného jména. Jeho asi nejslavnější nositel byl lehký křižník z první světové války, který v roce 1914 rozstřílel u Kokosových ostrovů německý křižník Emden. Část námořníků z Emdenu pak ukořistila škuner Ayesha a podnikla na něm dobrodružnou cestu domů.

Zdroje: Military Today, 2, Naval News, The Australian, Defence Connect

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ponorky nové generace Shortfin Barracuda pro Austrálii

Australský program budoucích ponorek (Future Submarine) zná vítěze. Stala se jím francouzská ...

LAND 400 Phase 3: Bojová vozidla pěchoty pro Austrálii

Po zvolení vítěze programu LAND 400 Phase 2 australská armáda pokračuje ve svém ambiciózním projektu ...

První vozidlo Boxer CRV 8×8 pro australskou armádu

Před dvěma dny německá společnost Rheinmetall předala australské armádě první kolové obrněně vozidlo ...

Špičkové protilodní střely LRASM pro Austrálii

Americká agentura pro obrannou spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) odsouhlasila ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    19:17 25.02.2020

    Jen pro zajímavost, Aegis má i svou pozemní verzi v Rumunsku.
    https://news.usni.org/2016/05/...

  • UnionPacific
    18:31 25.02.2020

    Viem si predstaviť že Putin má teraz poriadne stiahnutú zadnicu. Keby to jeho lode či ponorky skúsili na Austráliu, tak idú hneď ku dnu. A ten 127 mm kanón na prove rozseká Armaty na kusy.

    • History
      10:13 26.02.2020

      Zajímavý a fundovaný příspěvek. Hlavním parametrem této třídy lodí má být PVO a Vy hned použijte tanky a lodě jako jejich protivníka. Že Vy víte víc a Armata se má vyrobit i ve verzi Kuzněcov (létající ponorka)?

  • StandaBlabol
    07:54 25.02.2020

    Je zajímavé, že Austrálie se nesnaží držet jednoho dodavatele a nakupují vojenskou techniku (nebo častěji licence na ni) úplně všude. Ponorky ve Francii, fregaty v U.K., torpédoborce ve Španělsku. K tomu Boxery v Německu a letadla v USA.

    Kromě toho se mi líbí, že to s armádou myslí vážně a nakupují objemy zbraní i munice, které vzbuzují respekt. Ponorek má být 12. A nedávno nakoupili protilodní střely LRASM v počtu dvouset kusů. Když si vzpomenu, co natropily Exocety u Falkland a to jich Argentina měla tuším všeho všudy sedm kusů...

    V porovnání s tím je našich 24 kusů AMRAAMů k pláči. A vláda tvrdí, že by armáda větší rozpočet stejně nedokázala smysluplně utratit.

    • Horny
      08:46 25.02.2020

      Pravda, nicméně obě země, jak ČR tak Austrálie mají v otázce bezpečnosti jednu věc společnou - a sice že pomocí zákulisních praktik se je snaží rozvrátit a ovládnout zevnitř Čína (přičemž Austrálie samozřejmě čelí mnohem silnějšímu tlaku). Protože hrubá vojenská síla je proti takové strategii prakticky neúčinná, může se nakonec postoj české vlády ukázat jako praktičtější :D ...

      A ještě k článku - určení nejslavnějšího nositelé jména "Sydney" je problematické; když se řekne HMAS Sydney, tak třeba mně osobně se vybaví lehký křižník (D48) z období druhé světové války...

    • Scotty
      08:59 25.02.2020

      Pro nás protilodní střely nemají asi moc význam, co? Poslední roky se nakupovala protizemní munice takže se nadá říct že by se nic nedělo. Náhrada AMRAAMů se bude muset řešit relativně brzy a uvidíme kolik střel bude požadováno.

    • liberal shark
      09:18 25.02.2020

      Však také australský prostor zodpovědnosti je minimálně řádově větší než ten náš. Musí se uznat, že své ozbrojené síly budují racionálně, cílevědomě a na moderním základě. Měli bychom si z nich vzít příklad.

    • Clanek
      11:14 25.02.2020

      Australie je Rusko jizni polokoule. Na obrovskem uzemi zijici nepocetny narod hovici si v obrovskem bohatstvi (puda, voda, neznecistena zem... nejen typicke ruda, ropa, plyn). Cim vic bude populacni exploze gradovat v Africe a Asii tim vic oci se bude upinat, nejen k Evrope, ale prave k Australii.
      Nakonec, nemale problemy maji jiz dnes a tak udrzovat silnou armadu a pocetne namornictvo to pri jejich delce pobrezi je jednoduse naprosta nutnost.

      • RiMr71
        12:37 25.02.2020

        "Australie je Rusko jizni polokoule"

        ...sorryjako, ale to je jak napsat, že klokan Skippy je medvěd Míša jižní polokoule... z jednoho pohledu to tak může být, ale ze všech ostatních je to naprostý nesmysl.

        • Clanek
          12:46 25.02.2020

          V tom podstatnem (velka rozloha, mala hustota zalidneni, velke bohatstvi na zdroje v rukou rel. maleho poctu lidi, uz nejen zacinajici problemy s bujarou nelegalni migraci) je to presne jak pisu.
          Doporucuju soustredit se v tom prirovnani na to podstatne, pak vam to treba zacne davat smysl.

          • satai
            14:36 25.02.2020

            Ignoruje to to nejpodstatnější - Austrálie je civilizovaná země s britskou tradicí, ne orientální polodespocie.

          • Clanek
            15:35 25.02.2020

            Ve svetle toho o cem pisi je to o cem pisete vy to nejmene dulezite az irelevantni.
            Nebo jakou souvislost ma rozvinutost / zaostalost a politicke zrizeni se "stehovanim narodu" kdyz to hodne zjednodusim? Pustou sibir kolonizuji Cinani po milionech jiz dnes, nehlede na zaostalost Ruska nebo jeho polodespoticke zrizeni. Do (z velke casti taky puste a nehostinne) Australie se tlaci dalsi narody, vcetne Cinanu (dnes druhe nejpocetnejsi pristehovalecke skupine) zrovnatak a to i kdyz ma Australie jedny z nejostrejsich protiimigracnich zakonu vubec (co bychom za ne my v evrope dali).

            Jednoduse tyhle zeme resp. narody maji ve svych rukou lakave sousto, a tim pro do 15 let 2mld Afriku a 7mld Asii nebude ani tak tolik propirana ropa jako prosta moznost zajistit si obzivu a zivotni prostor. Tam jsou zkratka Rusko s 8obv na km2 a Australie s jen 3obv na km2 ve stejne spatne vychozi pozici. Lidi to tam prirozene potahne (znovu, nehlede na historii, nehlede na politiku, nehlede na hdp).

          • StandaBlabol
            15:59 25.02.2020

            to Clanek,

            pokud vím, tak Sibiř Čínani kolonizovali ve velkých počtech někdy do roku 2010. Pak se situace změnila a platy v Číně předhonily ty ruské. A všichni Čínani zmizeli zpátky za hranice.

      • Poly
        23:11 25.02.2020

        Jistě, byť má Austrálie asi 20 x méně plynu než Rusko a 40 x méně ropy, tak jsou na tom stejně. Byť exportuje zanedbatelné množství pšenice, protože půda úrodná není a trpí suchem, které se zhoršuje, tak je na tom taky stejně jako Rusko...
        S uhlím a železnou rudou moc politické hrátky hrát nejdou. Tam zavřít kohoutek nejde.

        • Clanek
          09:52 26.02.2020

          Lidi se zda se umi tocit jen kolem ropy, plynu, ropy a sem tam hdp.
          Stehuji se snad tlupy africanu do evropy, konkretne treba do Nemecka, kvuli rope nebo exportu psenice? Ne? Takze muzeme pripustit ze za migraci muzou byt i jine nez tyto duvody, treba socialni system, bezpecnost, ale treba i jen moznost se normalne uzivit? Budu predpokladat ze alespon na tomhle se shodnem.

          A o tech jinych duvodech pisu.

          A propo, Australie je z velke casti nehostinna (ostatne jako to Rusko), i tak je to ale druhy nejvetsi svetovy exporter hoveziho a teleciho, hned po Brazilii. Takze az tak neurodna taky nebude.

          Jinak zacinam chapat ze prirovnani k Rusku tu na nektere funguje jako rudej hadr pro ktery jen klouzou po podstate zdeleni. Zvlastni.

          • Poly
            12:43 26.02.2020

            "A propo, Australie je z velke casti nehostinna (ostatne jako to Rusko), i tak je to ale druhy nejvetsi svetovy exporter hoveziho a teleciho, hned po Brazilii. Takze az tak neurodna taky nebude."

            Fakt válíš. Víš, ruská úrodná část je asi tak stejně velká jako skoro celá Austrálie a Rusko je nezávislé na dovozu potravin. Austrálie exportuje obilí jen v případě, že je to ekonomicky výhodné a má pak zajištěné dodávky. Rusko exportuje asi 10 x víc jak Austrálie. A mohli by exportovat víc pšenice, jenže kukuřice, ječmen, len, fazole a soja jsou taky dobrý kšeft.

            "A propo, Australie je z velke casti nehostinna (ostatne jako to Rusko), i tak je to ale druhy nejvetsi svetovy exporter hoveziho a teleciho, hned po Brazilii. "

            Máš tucha, jak se chová dobytek? V Austrálii se krmí granulema, chová na minimální ploše a jelikož tam byly odjakživa obří farmy po vzoru USA, tak umí chovat za levno. To nijak nesouvisí s úrodnou půdou, protože jalovice se nepasou. Granule se vyrábějí z cukrovky = import, kvasnic = import a odpadu z obilí. Co víc, granule se nakupují po celým světě podle ceny na trhu. Rozhodně si je nevyrobí komplet sami. Pozici na trhu mají neotřesitelnou a Čína s tím nic neudělá. Ostatně proč by, když jejich maso potřebují a sami nemají kapacitu si dostatek jalovic chovat doma.

            Ano a lidé se tu točí kolem plynu a ropy, protože tak to prostě je a protože nejsou tupí. Ropa a plyn ovládá svět, určuje sankce a rozpoutává války. Všechny ostatní suroviny mají minoritní vliv.

            Nechápu, proč se plantáš Německo a Afriku. ˇŘeč je o Číně a Austrálii a Číňani se rozhodně neplaví přes oceán aby zdrhli do Austrálie a obráceně to tak taky nefunguje...
            Jediné čeho se Austrálie obává, je rostoucí vojenská síla Čína a její chování. Toho se ale obávají všechny okolní země Číny