Bezpilotní letadla s lasery proti balistickým raketám

Experimentální drony Reaper s leteckým multispektrálním senzorem MTS-C; větší foto / MDA

Americká agentura MDA (Missile Defense Agency) testuje možnosti využití bezpilotních letadel v rámci protiraketové obrany. Agentura již na drony MQ- Reaper umístila a otestovala výkonné senzory schopné odhalit balistické rakety na vzdálenost stovky až tisíce kilometrů. V budoucnu se počítá také s instalací laserů schopných ničit raketové prostředky nepřítele.

Americká firma General Atomics (GA) pro agenturu MDA upravila dva bezpilotní letouny MQ-9 Reaper jako nosiče nových multispektrálních senzorů MTS-C (Multi-spectral Targeting Systems-C) od firmy Raytheon.

Senzory jsou určeny k detekci balistických střel a jiných vzdušných cílů (střely s plochou dráhou letu, letadla, atd.) na vzdálenost stovky až tisíce kilometrů. Z toho důvodu je senzor MTS-C umístěn netradičně v nose bezpilotního letadla, aby mohl nerušeně snímat celou přední polosféru.

Agentura chce pomocí experimentálních Reaperů zjistit, zda lze bezpilotní letouny zapojit do sítě protivzdušné obrany sledující balistické rakety a další raketové systémy.

MTS-C díky velké výšce letu bezpilotního letadla Reaper  (až 15 km) odhalí nejen horké starty raket na vzdálenost až tisíce kilometrů, ale také studené bojové hlavice balistických střel letící nad hranicí zemské atmosféry. MTS-C navíc díky svému velkému rozlišení pomůže rozeznat skutečné bojové hlavice od klamných cílů.

Upravené Reapery byly již v červnu testovány během cvičení Dragon Pacific. Během cvičení drony neustále sledovaly a předávaly informace o startech raket na střelnici Pacific Missile Range Facility na Havajských ostrovech.

Schopnost odhalit balistické rakety je jen prvním krokem. GA na základě kontraktu s MDA v příštích letech na dronech Reaper otestuje lasery určené k zaměření a přesnému sledování nejrůznějších vzdušných cílů, především balistických raket.

V pozdější fázi drony získají dokonce lasery schopné ničit balistické rakety. O výkonu laserů i o efektivním dostřelu nejsou žádné bližší informace. Reálně však půjde o efektivní dostřel maximálně v řádů desítek kilometrů - při reálném výkonu laseru maximálně několik stovek kilowatt. 

Například vědci na univerzitě MIT (Massachusetts Institute of Technology) příští rok představí 30kW laser o hmotnosti pouze 270 kg. Podle deníku Defnese Update vědci MIT pracují také na zesilovači laseru, který dokáže zvýšit výkon laseru o 1 kW na 1 kg vlastní hmotnosti zesilovače.

Zesilovač ale nebude moc zvyšovat výkon laseru donekonečna, neboť dalším problémem je chlazení a napájení laseru palubním zdrojem elektrické energie. Dodejme, že maximální nosnost dronu Reaper je 1700 kg.

Experimentální Reaper se senzorem MTS-C. / MDA

“Laser na bezpilotních letadlech bude schopen získat, sledovat a eventuálně ničit střely nepřítele za mnohem nižší cenu, než současné systémy pro ochranu před balistickými raketami,” vysvětluje záměry agentury viceadmirál J.D. Syring, ředitel MDA. “Mimo zachycování střel bezpilotní letadla pomohou se sledováním a zaměřováním střel během sestupu a ve střední fázi letu. Půjde o další alternativní metodu zaměřování k pozemním a lodním radarům, vedle senzorů umístěných ve vesmíru.”

Senzory na dronech poskytnou lodím s protiraketovými radarovými systémy AEGIS více času na reakci proti útoku balistických střel nepřítele. Stejně tak senzory na dronech pomohou odhalit protilodní střely s dlouhým dosahem nebo střely s plochou dráhou letu.

Výhodou bezpilotních letadel Reaper je extrémní výdrž ve vzduchu. Nejnovější verze Reaper ER (Extended Range) zůstane ve vzduchu až 35 h.

Nejnovější americké letadlové lodě Gerald R. Ford mohou díky elektromagnetickému katapultu vypouštět do vzduchu i lehké stroje typu Reaper. Bezpilotní letouny pak mohou kolem letadlových lodí a doprovodných plavidel vytvořit vzdušnou senzorovou síť sledující a zaměřující (v budoucnu i ničící) případně raketové útoky na americké lodě. 

Spojené státy nejsou jediné, které pracují na vzdušné síti senzorů schopných pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Na svých vlastních bezpilotních leteckých senzorech pracuje Izrael a Japonsko - obě země rovněž plánují vzdušné senzory použít pro systémy protiraketové obrany.

Zdroj: Defense-Update

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím

Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...

KC-Z: Stealth tanker pro rizikové útočné mise

Generál Carlton Everhart, šéf amerického Velitelství pro leteckou dopravu AMC (Air Mobility ...

Kanóny a lasery pro vozidla Stryker

Americká armáda převzala první prototyp kolového bojového vozidla Stryker XM1296 s 30mm automatickým ...

Protivzdušná obrana České republiky - čtyři kandidáti

O modernizaci české protivzdušné obrany (PVO) má zájem pět firem - Lockheed Martin, MBDA, Kongsberg, ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • rasto
    23:38 12.11.2016

    Ja sledujem s veľkým záujmom debatu na tému laserové zbrane. Kedy už budú konečne ? Ich vývoj začal na východe a západe už niekedy v 80. rokoch. A dnes ? Už ich vie niekto použiť plnohodnotne ? Nie sú zatiaľ rakety / projektily stále pokladané za účinnejšie ?

    " Dneska opravdu není problém vyhodnotit směr letu rakety 10.000x za vteřinu."

    To je slušné číslo. Obávam sa, že to nesúvisí s vojenskými počítačmi. A je to tak prehnané , že to nesúvisí ani s pseudonáhodným konaním rakiet s jedným procesorom MCS.

  • rasto
    23:37 12.11.2016

    Ja sledujem s veľkým záujmom debatu na tému laserové zbrane. Kedy už budú konečne ? Ich vývoj začal na východe a západe už niekedy v 80. rokoch. A dnes ? Už ich vie niekto použiť plnohodnotne ? Nie sú zatiaľ rakety / projektily stále pokladané za účinnejšie ?

    " Dneska opravdu není problém vyhodnotit směr letu rakety 10.000x za vteřinu."

    To je slušné číslo. Obávam sa, že to nesúvisí s vojenskými počítačmi. A je to tak prehnané , že to nesúvisí ani s pseudonáhodným konaním rakiet s jedným procesorom MCS.

  • Henrich7
    08:34 12.11.2016

    Nikde nieje napísane že ten reaper musí niest výkonný laser. Zatiaľ sa to len testuje,aký najvýkonnejší unesie. Ale kludne to môže byť tak že reaper len detekuje strely a výkonné lasery budú na lodiach alebo na vozidlách kde môžu mať k dispozícii oveľa väčší zdroj energie. Potom to už nebude znieť ako sci fi.

  • shal
    13:47 11.11.2016

    jarpe: Proč někoho přeřezávat, když ho můžeš, jak píše Kozlus, prostě uvařit za živa. Zakázáno to není a pokud si to zakázat nechají, tak si jenom nadělají do vlastního hnízda. Vždycky bude více "humanitní" uvařit přímo ozbrojence, kterého uvařit chcete, než vyhodit do povětří půlku ulice konvenčníma zbraněma jenom aby to bylo více novinářsky přívětivé.

  • Kozlus
    12:51 11.11.2016

    Mam dojem, ze je problem v nejake smlouve, podle ktere se podobne zbrane nesmi pouzivat, ani kdyz hrozi riziko oslepnuti. Uvareni manika ve vlastni stave pod to mozna nespada, ale cert vi. Kazdopadne se o tomhle pouziti nikde nemluvi a USA zkousela nejake "delo" pouzivajici mikrovlny na ohrev "cilove oblasti" - lidem proste bylo horko a zdrhnli. Tusim, ze to meli namontovany na Humvee a zkousel to na sobe i Ross Kemp v nejakem poradu.

  • Grull
    12:24 11.11.2016

    Tak, jestli ta věc dokáže zaměřit manévrující hlavici na 1000km, tak by asi nebyl problém z 5km nad Mosulem zaměřit přímo zásobník, granát nebo rpgčko co dotyčný nese. A těch 30KW by na to mohlo stačit.
    A udělat ji díru do krmení do Gradu nebo nějaké houfnice, to by mohlo být zajímavé.

  • RiMr71
    12:04 11.11.2016

    To by mě zajímalo a určitě nejen mě - jaký výkon laseru je nutný k "humánní" mortalizaci Allahakbaristy? Aby se tam půl minuty nesvíjel v bolestech, to by si novináři dobrose*i smlsli...

  • jarpe
    11:50 11.11.2016

    RiMr71:
    Problém je, že živá síla je něco jiného než vody prostý materiál. To už tak snadno nejde propálit. Jednou jsem sledoval pořad kde předváděli propalování kovu laserem. Kov laser přeřízl, ale párek se po nějaké době jen uvařil, ale nepropálil.

  • RiMr71
    11:11 11.11.2016

    No, dovedu si to představit jako výbornou věc proti kozom*dům - viz současnýá bitba o Mosul, Rakku, Alepo - nad každým městem ve výšce pár km patroluje roj těchto strojů a v rozdělených sektorech poskytují OKAMŽITOU podporu bigišům dole. Na záběrech z těchto bojišť mě zaráží, že šmejdi se mohou v podstatě bez následků promenovat nejen s Toytami s nějakými třicítkami, ale i s bvp, Grady (!), téčky... Myslím, že 30kW "bliknutí" na plášť jedné z raket na náklaďáku při plnění Gradu, by poněkud snížilo motivaci mumlů k tweetování...
    A ano, jak už tu někdo psal, dalo by se to použít i k selektivní likvidaci živé síly. Určitě menší šance na coll. damage než při kropení městské zástavby z AC-130...
    Mě se to líbí.

  • Jakub2
    18:18 10.11.2016

    logik: Rozdíl je jednoduchý - tím laserem nestřílíš skrz vakuum, ale skrz atmosféru, tj. plyny, prach, vodní páru aj. Při střelbě na stojící cíl si "vypálíš" díru v atmosféře a cíli odevzdáš podstatnou část energie paprsku. Naproti tomu při střelbě na pohyblivý (rychlý) cíl potřebuješ vyvrtat do atmosféry více děr popřípadě souvislou plochu = energie v cíli bude podstatně méně. Tedy musíš mít více výkonu nebo delší impuls, k tomu náležitou frekvenci (některé vlnové délky mají v atmosféře vyšší odrazivost) a pár dalších věcí.

    Celé je to o fyzice (vysokoenergetické) a ta se nedá moc zfixlovat.

    diwalt: Promiň, ale Zirkon není balistická raketa (jde o evoluci střely Brahmos). Každý mluvíme o něčem jiném - pro mne je balistická raketa taková, která po odpalu vystoupá nad atmosféru a po balistické křivce se vrací na cíl na zemi. Podle mne je pro zaměřování hlavic ICBM vracejících se na zem daleko lepší IČ pasivní senzor v raketě. Díky tření o atmosféru je totiž povrch hlavice hodně rozžhavený a snadno detekovatelný na velkou vzdálenost. Laserový značkovač není třeba, hlavici nejde ochladit (zamaskovat).

  • lp13
    18:04 10.11.2016

    Ahoj,
    Má vůbec stealth vlastnost nějaký vliv na detekční schopnosti elektrooptického čidla?

  • shal
    18:03 10.11.2016

    Logik: Jedno jestli je střela křižující nebo ne. Nikdy nebude tak obratná aby se vyhnula laseru. Dneska opravdu není problém vyhodnotit směr letu rakety 10.000x za vteřinu. Ani hypersonická střela za takovou dobu významně nezmění polohu, natož pak vektor letu.
    Samozřejmě že se začnou vyvíjet protilaserové technologie, ale limitujícím faktorem pro raketu vždycky bude velikost, váha, aerodynamické vlastnosti a samozřejmě cena na vývoj a výrobu rakety.

    Nastříkáš raketu vysoce odraznou barvou? Raketa bude na senzorech zářit jako vánoční stromeček. Z toho stealth neuděláš. Vyrobíš ji z uranu nebo dalšího vysoce pevnostního materiálu? Pak ji budeš muset odvést na místo určení na tahači, protože daleko nedoletí. Vyvineš pro ni super odolné, super lehké a další super hypotetické materiály? Kolik bude stát vývoj a výroba? Nebude levnější nepřítele bombardovat zlatýma cihličkama? Možnosti tvůrců raket jsou omezené. Laser mi přijde jako poměrně ultimátní protiraketová zbraň. Možná ne dnes, ale s obrovským potenciálem pro příští desetiletí. Těch překážek, které se ještě musí vyřešit je dost. Od efektivity laserového emitoru, zdroje energie a přesnost zaměření. Ale to všechno je zatím nevyřešené a ne neřešitelné.


    Jakub2: To s tím krátkým impulsem se mi moc nezdá. Na videích z testu je ukazován několika vteřinový intenzivní výboj. A je úplně jedno, jestli je to souvislý paprsek nebo série impulzů.

  • diwalt
    16:52 10.11.2016

    Jakub2: v diskusi byl zmíněn Zirkon, střela, která by měla být stealth, tedy předpokládejme, že z pohledu ze země, tedy i z pohledu protiletící antirakety. Reaper by byl výš, v jiném úhlu, cíl by viděl (jiný radarový odraz z jiného úhlu). Stejně tak třeba v článku zmíněná poznámka, že by byl schopen za vysokého letu lépe odlišit klamné cíle a reálnou hlavici. Pomohlo by její označení pro navedení antirakety?

    Lepší oproti pasicnímu IČ by to mohlo být v tom, že je jasné, na jakou přesnou vlnovovou délku se má navádět (nemusím řešit sestupující klamné cíle také ohřáté průchodem atmosféry).

    Zkráta Reaper jako stroj, který má jiný přehled a ač sám nemá výkon na zničení, může cíl ke zničení označit. Jestli by k tomu byl vhodný laser, to je právě to, na co se ptám.

  • logik
    16:30 10.11.2016

    Jakub2: Pokud cíl nemanévruje jako fretka (a na to nemají dnešní rakety palivo), tak jak se liší zaměření na cíl stojící a na cíl v hypersonické rychlosti? Jediné, co u hypersonické rychlosti potřebuješ navíc, je dobrá synchronizace, a to už zvládnuté je, spočíst trajektorii v následujících zlomcích sekundy se umí už hodně dlouho.

  • Jakub2
    16:22 10.11.2016

    diwalte, dnes se používají pro navádění radary (aktivní/pasivní) a IČ senzory (pasivní navádění). V čem je pro navádění ABM lepší laser než tyhle?

  • Kozlus
    16:21 10.11.2016

    To teda bude budoucnost namorniho boje:-D
    Obe potencionalni strany konfliktu ziskaji dostatecne silnou laserovou PVO aby se k jejich svazu nic nepriblizilo a tedy budou sedet mimo dostrel a budou si vysilackou nadavat? :) K tomu se obnovi bitevni lode se silnym pancirem optimalizovanym proti laseru a delove veze budou kazda po 3 emitorech laseru? :) Pod vodou se samozrejme prohaneji hejna robotickych ponorek, ktere se vzajemne nici :)

  • Jakub2
    16:17 10.11.2016

    Logiku, mluvíš o ploše max. několika m2 s hypersonickou rychlostí vzdálenou i tisíc kilometrů. Bojový laser není souvislá čára, to je jen blábol z Hollywoodu a Star Wars. Jde o velmi krátký puls (delší časový úsek by mohl poškodit optický potah zrcadla) a potřebuješ sakra dobrý zaměřovač. I běžné počítače jsou na takové zaměřování pomalé.

  • diwalt
    16:14 10.11.2016

    Možná se zeptám blbě, ale nemělo by to u těch balistických střel smysl i jako označovač cíle? Reaper sice nebude mít dost výkonu na samotné zničení, ale může pomoci při navedení antirakety. Nebo je to velká volovina?

  • logik
    15:38 10.11.2016

    Jakub2
    Pokud to bude "hloupé" reentry vehicle, tak tam nic než štít asi nebude, v tom máš pravdu. Např. "návratové moduly" ruských topolů už jsou manévrovatelné, a tedy mají "měkčí části", do kterých se lze pokusit laserem trefit.

    shal: zas bych se krotil :-), je to jen další protizbraň, na kterou se bude vymýšlet protiprotizbraň atd.... rozhodně to v nejbližších pár desítkách let nepošle křižující, natož balistické, střely do výslužby. Spíše to povede k dalšímu zbrojení: rozvoji hypersonických střel, snahu o větší zahlcení obrany, vývoj laseru odolných materiálů atd....

  • shal
    15:24 10.11.2016

    Lasery jsou jenom dalším logickým krokem mezi válkou obrany a útoku. Rusko investuje do PVO proti spojeneckým stealth letadlům, Čína masivně investuje do protilodních raketových systémů aby zvrátilo americkou námořní převahu. Je jenom logické, že USA zase investují do laserů, které z raketové PVO a protilodních střel udělají jenom muzejní exponáty.

  • shal
    15:19 10.11.2016

    logik: Nejenom že by se mířilo na nejméně chráněné části rakety, ale pořád se tady bavíme o testovacím vzorku. 30kW se používá k testování dnes. Za 10 let můžou mít o řád výkonnější lasery dost malé, aby je mohl nést větší dron. A krása na tom všem je, že ten dron nemusí být jeden, ale celá letka. Ani balistická mezikontinentální střela neletí pár minut, ale spíše desítek minut a v sestupné fázi můžou být ve vzduchu desítky dronů.

    Hlavní výhoda dronů je však v ochraně námořních svazů, letadel a pozemních jednotek, kdy můžou být zároveň ve vzduchu desítky dronů s velkou výdrží a automatizovaným provozem s lasery dost výkonnými na to, aby poslal raketovou výzbroj do výslužby.

    Pozemní síly budou chráněné proti dělostřelecké a raketové palbě, letadla budou chráněná proti PVO a air-to-air missiles a námořní svazy budou prakticky neohrozitelné.

  • Jakub2
    15:10 10.11.2016

    Logiku, já psal o střelbě laserem na samostatnou jadernou hlavici, která se vrací zpět do atmosféry v poslední části letu.

  • logik
    15:00 10.11.2016

    Tepelné štíty na návratových modulech raket na jsou dělány na teplotní tok řádově 100kW/m^2.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/...
    Štíty na ICMB jsou asi silnější, podle
    http://www.lpi.usra.edu/decada...
    zvládají jednotky kilowatt na cm čtvereční. Tendle laser má výkon desítky kilowat a dopadá na menší plochu. Ta plocha je ale ze stran chlazená, takže se to nedá říci s jistotou, stejně bych ale řekl, že by to ten tepelnej štít spíše nezvládl. Otázka je, jak by to trvalo dlouho.

    Ovšem, proč by se muselo laserem mířit na teplotní štít, a ne třeba na boční či zadní části rakety?

  • Vrata
    13:58 10.11.2016

    K laserum: 30KW laser asi nebude stacit na likvidaci ICBM hlavice. Ta je konstruovana na slusne tepelne namahani v zaverecne fazi pruletu atmosferou, jak uz zde bylo receno. Na druhou stranu, takovy prulet atmosferou mozna trva jen par vterin takze celkove zahrati mozna neni az tak velke - takze kdo vi.

    Kazdopadne, budouci vykonne lasery se zdaji byt idealni pro likvidaci techto cilu jednak kvuli velke rychlosti hlavic a hlavne z toho duvodu, ze valnou cast letu absolvuji v podstate ve vakuu, ktere neabsorbuje laserovy paprsek. To muze v principu dovolit "strelbu" i na velkou vzdalenost.

  • Shania
    13:38 10.11.2016

    Podle všeho je to jen další vrstva senzorů pro detekci odpalů a sledování letu.

    Ničení balistických raket asi budou myslet rakety krátkého a středního doletu. Moc si neumím představit, že při tom dosahu a výkonu by to mohlo fungovat proti ICBM.

    Ale spíš něž proti balistickým raketám by se měli soustředit na detekci a obranu proti křižujícím střelam. To je větší a početnější hrozba. Tam i menší výkon bude stačit na zapálení paliva, zničení hlavice nebo zničení křídla.

  • jenikdavid
    13:20 10.11.2016

    Clanek souhlas.

    IMHO celé by to mělo být chápáno jako další vrstva deštníku. Těžko bude něco z Reaperů sundavat hlavici v sestupné fázi, ale spíš to pomůže v získání času k přípravě jiných, na pevno naistalovaných (a v příštích desítkách let) asi také pořádně velkých, těžkých a výkonných zdrojů s laserem. Těch nebude zase tolik, resp. budou chránit to podstatné. Reaper s laserem pak bude spíše účinný proti menším, ale ve větším počtu útočícím raketám. Např u svazu kolem letadlovky to třeba bude jen jeden výkonný na lodi nainstalovaný laser + něco středního na doporovodných lodích + ve vzduchu 10 reaperů.

  • Clanek
    12:27 10.11.2016

    Nechapu ten pesimizmus vuci laseru. Naopak, podle me je to jediny principielne trochu smysluplny prostredek na niceni (nejen) ICBM. Precijen trefovat se do manevrujici rakety raketou, tedy necim co se pohybuje v ramci stejnych rychlostnich pravidel, je jako sestrelovat kulku kulkou. Obcas se to povede, ale jen tezko se dosahne schopnosti zastavit 99% raket protivnika a u nukl. zbrani nic nizsiho nez 99% nemuze mit nikdo jako cil. Navic ona "antiraketa" nejenom ze funguje na stejnych rychlostech, ale ani cenou nebudou o moc levnejsi.
    Naproti tomu laser je neco predcim v nasem dnesnim chapani fyziky neni uniku, nezname vetsi rychlost nez rychlost svetla a pokud bude system schopen ICBM (nejen) zamerit, a na palube zdroj energie schopny zasobovat dostatecne silny laser na zniceni cile, pak cil nema jak uniknout, rychlost svetla nevymanevruje ani pri sestupu v 15tis km/h rychlosti.
    Takze jestli byt pesimista, tak klidne, ale ne vuci laseru jako takovemu. Nejvetsi problemy podle me budou presnost zamereni a pak predevsim zdroj energie, coz je za me i duvod proc nepovazuju Reaper za perspektivni. Podle me budou prostorove/hmotnostni naroky na opravdu silny zdroj vyssi. Na reaperu mozna dobre na otestovani, ale do budoucna se podle me pujde cestou vetsich nosicu.

  • logik
    12:09 10.11.2016

    Arassuil: jasně, zaměření paprsku je tady největší problém. Ale v první fázi může jít o lokální protiraketovou obranu, kdy vzdálenosti zas nebudou tak velké.

    Samozřejmě, že to nebude tak, že vyletí tendle Reaper a balistické rakety půjdou do důchodu. Je to jen první krok. Ale není to prostě taková blbost, jak by se na první pohled mohlo zdát.

  • logik
    12:04 10.11.2016

    Jakub2: Tepelná kapacita uranu 116J/K/Kg. Tepelná kapacita ocele je 450J/K/Kg. uran měkne při 750°C a taje při 1000°C. Ocel taje při 1350°C. Tepelná vodivost uranu je 27,5 W m-1 K-1, tepelná vodivost ocele je 46 W m-1 K-1.

    Na zahřátí Uranu na teplotu tání je tedy potřeba daleko méně energie, než na zahřátí ocele, navíc Uran dodanou energii méně rozptyluje a tedy jsou při řezání menší ztráty.
    Proč by měl uran odolávat laseru řádově více, než ocel?

  • Jakub2
    11:55 10.11.2016

    logik: bojový laser není postavený pro řezání plechů. Principem je dopravit na cíl co největší množství energie. Ta se střetne s cílem a cíl ji prostě nedokáže absorbovat bez změny svojí struktury.

    Hlavice ICBM taky není z nerezu, musí to být něco, co dobře odolává vysokým teplotám, ideálně prvek s vysokým atomárním číslem. Používal se na to uran, který jednak chránil hlavici před teplem a druhak se dal použít jako druhý stupeň termonukleární zbraně. Co se používá dnes, to nevím, ale principiálně to bude něco podobného = materiál s velkou hustotou, tepluodolný a schopný se zapojit do štěpného procesu.

    Z toho je jasné, že malý laser bude mít malé účinky na takový materiál. Nevím, kolik je třeba výkonu na spolehlivý sestřel hlavice ICBM... 100 kW? 200 kW? 30 kW bude stačit na protilodní střelu, která má vepředu dielektrický kryt, za ním radar a naváděcí soupravu = to všechno jsou poměrně křehké věci a bez nich je raketa k ničemu.

  • Arassuil
    11:50 10.11.2016

    Logik: Jo, jenže při řezání plechu je ten plech ve vzdálenosti milimetrů, maximálně jednotek centimetrů od emitoru laserového paprsku. Navíc je to v podstatě stacionární cíl. Tady se bavíme o postřelování něčeho, co letí neporovnatelně vyšší rychlostí (klidně i Machem) a ve vzdálenosti tisíců, možná i desetitisíců metrů. Hodně štěstí s 30 kW 8-)

  • logik
    11:43 10.11.2016

    jakub2: jsi si tím jistý? na řezání se používají lasery o výkonu řádově jednotky kilowat:
    http://www.lao.cz/lao-info-49/...
    a dva milimetry nerezu řežou rychlostí 0.1m/sekundu.
    Tendle laser má o řád vyšší výkon.

  • misanex
    11:07 10.11.2016

    Ve spolupráci s Aegisem je to hezké kladivo na Zirkony, protože to násobně prodlouží čas od detekce střely. A navíc ji to vidí shora z úhlu kde snížená radarová plocha ničemu nepomůže. Hezký kus techniky

  • Jakub2
    10:26 10.11.2016

    Prosím používat trochu zdravého rozumu při psaní příspěvků... 30 KW laser jasně nedokáže zničit přilétající ICBM, anžto a protože nemá potřebný výkon. Stávající protiraketové prostředky proto používají kombinaci radarů s vysokým výkonem a raket s dlouhým doletem (Aegis s SM-3, THAAD , S-400 a S-500).

  • damik
    09:07 10.11.2016

    Nejak se o tom nemluvi ale to vypada jako idealni zbran proti pechote. A taky pekne levna na provoz. Takova presna automaticka ostrelovaci puska 5km vysoko; co nad tebou lita 24/h.

  • Henrich7
    08:03 10.11.2016

    Zatiaľ to znie ako hudba budúcnosti,ale nezazracoval by som tú myšlienku. Lasery sú zatiaľ vo vývoji,ale vzhľadom na plánované nasadenie na všetky druhy prostriedkov sa s nimi rata do budúcnosti. V súčasnosti je nepopierateľná minimálne detekčná schopnosť spomínaných dronov,čo je tiež významný posun.

  • mudry.udrzbar
    20:42 09.11.2016

    K reálnosti účinku si dovolim uviest, že balistická raketa má na zostupe rýchlosť okolo 15000 km/h a tie najlepšie dokážu v tejto rýchlosti ešte aj manévrovať. Posudenie možnosťi takúto strelu zostreliť fotobunkou na čumáku bezpilotneho lietadielka nechám na Vás :)

    Na druhej strane ťažko povedať kam sa technológia laserov vyvinie za pár desiatok rokov...

  • m164
    19:10 09.11.2016

    Mne to príde ako rybička s cumlíkom. Alebo jašterka s cumlíkom

  • Luky
    17:43 09.11.2016

    Já bych to pojmenoval MQ- 9L Alien..
    na tom prvním obrázku to má jakoby tu vystřelovací pusinku na vykousnutí mozku...