Bezpilotní letadla s lasery proti balistickým raketám
- 9. 11. 2016
- 39 komentářů
- Jan Grohmann
Americká agentura MDA (Missile Defense Agency) testuje možnosti využití bezpilotních letadel v rámci protiraketové obrany. Agentura již na drony MQ- Reaper umístila a otestovala výkonné senzory schopné odhalit balistické rakety na vzdálenost stovky až tisíce kilometrů. V budoucnu se počítá také s instalací laserů schopných ničit raketové prostředky nepřítele.
Americká firma General Atomics (GA) pro agenturu MDA upravila dva bezpilotní letouny MQ-9 Reaper jako nosiče nových multispektrálních senzorů MTS-C (Multi-spectral Targeting Systems-C) od firmy Raytheon.
Senzory jsou určeny k detekci balistických střel a jiných vzdušných cílů (střely s plochou dráhou letu, letadla, atd.) na vzdálenost stovky až tisíce kilometrů. Z toho důvodu je senzor MTS-C umístěn netradičně v nose bezpilotního letadla, aby mohl nerušeně snímat celou přední polosféru.
Agentura chce pomocí experimentálních Reaperů zjistit, zda lze bezpilotní letouny zapojit do sítě protivzdušné obrany sledující balistické rakety a další raketové systémy.
MTS-C díky velké výšce letu bezpilotního letadla Reaper (až 15 km) odhalí nejen horké starty raket na vzdálenost až tisíce kilometrů, ale také studené bojové hlavice balistických střel letící nad hranicí zemské atmosféry. MTS-C navíc díky svému velkému rozlišení pomůže rozeznat skutečné bojové hlavice od klamných cílů.
Upravené Reapery byly již v červnu testovány během cvičení Dragon Pacific. Během cvičení drony neustále sledovaly a předávaly informace o startech raket na střelnici Pacific Missile Range Facility na Havajských ostrovech.
Schopnost odhalit balistické rakety je jen prvním krokem. GA na základě kontraktu s MDA v příštích letech na dronech Reaper otestuje lasery určené k zaměření a přesnému sledování nejrůznějších vzdušných cílů, především balistických raket.
V pozdější fázi drony získají dokonce lasery schopné ničit balistické rakety. O výkonu laserů i o efektivním dostřelu nejsou žádné bližší informace. Reálně však půjde o efektivní dostřel maximálně v řádů desítek kilometrů - při reálném výkonu laseru maximálně několik stovek kilowatt.
Například vědci na univerzitě MIT (Massachusetts Institute of Technology) příští rok představí 30kW laser o hmotnosti pouze 270 kg. Podle deníku Defnese Update vědci MIT pracují také na zesilovači laseru, který dokáže zvýšit výkon laseru o 1 kW na 1 kg vlastní hmotnosti zesilovače.
Zesilovač ale nebude moc zvyšovat výkon laseru donekonečna, neboť dalším problémem je chlazení a napájení laseru palubním zdrojem elektrické energie. Dodejme, že maximální nosnost dronu Reaper je 1700 kg.
Experimentální Reaper se senzorem MTS-C. / MDA
“Laser na bezpilotních letadlech bude schopen získat, sledovat a eventuálně ničit střely nepřítele za mnohem nižší cenu, než současné systémy pro ochranu před balistickými raketami,” vysvětluje záměry agentury viceadmirál J.D. Syring, ředitel MDA. “Mimo zachycování střel bezpilotní letadla pomohou se sledováním a zaměřováním střel během sestupu a ve střední fázi letu. Půjde o další alternativní metodu zaměřování k pozemním a lodním radarům, vedle senzorů umístěných ve vesmíru.”
Senzory na dronech poskytnou lodím s protiraketovými radarovými systémy AEGIS více času na reakci proti útoku balistických střel nepřítele. Stejně tak senzory na dronech pomohou odhalit protilodní střely s dlouhým dosahem nebo střely s plochou dráhou letu.
Výhodou bezpilotních letadel Reaper je extrémní výdrž ve vzduchu. Nejnovější verze Reaper ER (Extended Range) zůstane ve vzduchu až 35 h.
Nejnovější americké letadlové lodě Gerald R. Ford mohou díky elektromagnetickému katapultu vypouštět do vzduchu i lehké stroje typu Reaper. Bezpilotní letouny pak mohou kolem letadlových lodí a doprovodných plavidel vytvořit vzdušnou senzorovou síť sledující a zaměřující (v budoucnu i ničící) případně raketové útoky na americké lodě.
Spojené státy nejsou jediné, které pracují na vzdušné síti senzorů schopných pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Na svých vlastních bezpilotních leteckých senzorech pracuje Izrael a Japonsko - obě země rovněž plánují vzdušné senzory použít pro systémy protiraketové obrany.
Zdroj: Defense-Update
Související články
Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím
Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...
- 21.10.2016
- 80 komentářů
- Jan Grohmann
KC-Z: Stealth tanker pro rizikové útočné mise
Generál Carlton Everhart, šéf amerického Velitelství pro leteckou dopravu AMC (Air Mobility ...
- 26.10.2016
- 18 komentářů
- Jan Grohmann
Kanóny a lasery pro vozidla Stryker
Americká armáda převzala první prototyp kolového bojového vozidla Stryker XM1296 s 30mm automatickým ...
- 01.11.2016
- 29 komentářů
- Jan Grohmann
Protivzdušná obrana České republiky - čtyři kandidáti
O modernizaci české protivzdušné obrany (PVO) má zájem pět firem - Lockheed Martin, MBDA, Kongsberg, ...
- 09.11.2016
- 89 komentářů
- Jan Grohmann
logik: Nejenom že by se mířilo na nejméně chráněné části rakety, ale pořád se tady bavíme o testovacím vzorku. 30kW se používá k testování dnes. Za 10 let můžou mít o řád ...Zobrazit celý příspěvek
logik: Nejenom že by se mířilo na nejméně chráněné části rakety, ale pořád se tady bavíme o testovacím vzorku. 30kW se používá k testování dnes. Za 10 let můžou mít o řád výkonnější lasery dost malé, aby je mohl nést větší dron. A krása na tom všem je, že ten dron nemusí být jeden, ale celá letka. Ani balistická mezikontinentální střela neletí pár minut, ale spíše desítek minut a v sestupné fázi můžou být ve vzduchu desítky dronů.
Hlavní výhoda dronů je však v ochraně námořních svazů, letadel a pozemních jednotek, kdy můžou být zároveň ve vzduchu desítky dronů s velkou výdrží a automatizovaným provozem s lasery dost výkonnými na to, aby poslal raketovou výzbroj do výslužby.
Pozemní síly budou chráněné proti dělostřelecké a raketové palbě, letadla budou chráněná proti PVO a air-to-air missiles a námořní svazy budou prakticky neohrozitelné.Skrýt celý příspěvekTepelné štíty na návratových modulech raket na jsou dělány na teplotní tok řádově 100kW/m^2. https://cs.wikipedia.org/wiki/... Štíty na ICMB jsou asi ...Zobrazit celý příspěvek
Tepelné štíty na návratových modulech raket na jsou dělány na teplotní tok řádově 100kW/m^2.
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
Štíty na ICMB jsou asi silnější, podle
http://www.lpi.usra.edu/decada...
zvládají jednotky kilowatt na cm čtvereční. Tendle laser má výkon desítky kilowat a dopadá na menší plochu. Ta plocha je ale ze stran chlazená, takže se to nedá říci s jistotou, stejně bych ale řekl, že by to ten tepelnej štít spíše nezvládl. Otázka je, jak by to trvalo dlouho.
Ovšem, proč by se muselo laserem mířit na teplotní štít, a ne třeba na boční či zadní části rakety?Skrýt celý příspěvekK laserum: 30KW laser asi nebude stacit na likvidaci ICBM hlavice. Ta je konstruovana na slusne tepelne namahani v zaverecne fazi pruletu atmosferou, jak uz zde bylo receno. Na ...Zobrazit celý příspěvek
K laserum: 30KW laser asi nebude stacit na likvidaci ICBM hlavice. Ta je konstruovana na slusne tepelne namahani v zaverecne fazi pruletu atmosferou, jak uz zde bylo receno. Na druhou stranu, takovy prulet atmosferou mozna trva jen par vterin takze celkove zahrati mozna neni az tak velke - takze kdo vi.
Kazdopadne, budouci vykonne lasery se zdaji byt idealni pro likvidaci techto cilu jednak kvuli velke rychlosti hlavic a hlavne z toho duvodu, ze valnou cast letu absolvuji v podstate ve vakuu, ktere neabsorbuje laserovy paprsek. To muze v principu dovolit "strelbu" i na velkou vzdalenost.Skrýt celý příspěvekPodle všeho je to jen další vrstva senzorů pro detekci odpalů a sledování letu. Ničení balistických raket asi budou myslet rakety krátkého a středního doletu. Moc si neumím ...Zobrazit celý příspěvek
Podle všeho je to jen další vrstva senzorů pro detekci odpalů a sledování letu.
Ničení balistických raket asi budou myslet rakety krátkého a středního doletu. Moc si neumím představit, že při tom dosahu a výkonu by to mohlo fungovat proti ICBM.
Ale spíš něž proti balistickým raketám by se měli soustředit na detekci a obranu proti křižujícím střelam. To je větší a početnější hrozba. Tam i menší výkon bude stačit na zapálení paliva, zničení hlavice nebo zničení křídla.Skrýt celý příspěvekClanek souhlas. IMHO celé by to mělo být chápáno jako další vrstva deštníku. Těžko bude něco z Reaperů sundavat hlavici v sestupné fázi, ale spíš to pomůže v získání času k ...Zobrazit celý příspěvek
Clanek souhlas.
IMHO celé by to mělo být chápáno jako další vrstva deštníku. Těžko bude něco z Reaperů sundavat hlavici v sestupné fázi, ale spíš to pomůže v získání času k přípravě jiných, na pevno naistalovaných (a v příštích desítkách let) asi také pořádně velkých, těžkých a výkonných zdrojů s laserem. Těch nebude zase tolik, resp. budou chránit to podstatné. Reaper s laserem pak bude spíše účinný proti menším, ale ve větším počtu útočícím raketám. Např u svazu kolem letadlovky to třeba bude jen jeden výkonný na lodi nainstalovaný laser + něco středního na doporovodných lodích + ve vzduchu 10 reaperů.Skrýt celý příspěvekNechapu ten pesimizmus vuci laseru. Naopak, podle me je to jediny principielne trochu smysluplny prostredek na niceni (nejen) ICBM. Precijen trefovat se do manevrujici rakety ...Zobrazit celý příspěvek
Nechapu ten pesimizmus vuci laseru. Naopak, podle me je to jediny principielne trochu smysluplny prostredek na niceni (nejen) ICBM. Precijen trefovat se do manevrujici rakety raketou, tedy necim co se pohybuje v ramci stejnych rychlostnich pravidel, je jako sestrelovat kulku kulkou. Obcas se to povede, ale jen tezko se dosahne schopnosti zastavit 99% raket protivnika a u nukl. zbrani nic nizsiho nez 99% nemuze mit nikdo jako cil. Navic ona "antiraketa" nejenom ze funguje na stejnych rychlostech, ale ani cenou nebudou o moc levnejsi.
Naproti tomu laser je neco predcim v nasem dnesnim chapani fyziky neni uniku, nezname vetsi rychlost nez rychlost svetla a pokud bude system schopen ICBM (nejen) zamerit, a na palube zdroj energie schopny zasobovat dostatecne silny laser na zniceni cile, pak cil nema jak uniknout, rychlost svetla nevymanevruje ani pri sestupu v 15tis km/h rychlosti.
Takze jestli byt pesimista, tak klidne, ale ne vuci laseru jako takovemu. Nejvetsi problemy podle me budou presnost zamereni a pak predevsim zdroj energie, coz je za me i duvod proc nepovazuju Reaper za perspektivni. Podle me budou prostorove/hmotnostni naroky na opravdu silny zdroj vyssi. Na reaperu mozna dobre na otestovani, ale do budoucna se podle me pujde cestou vetsich nosicu.Skrýt celý příspěvekArassuil: jasně, zaměření paprsku je tady největší problém. Ale v první fázi může jít o lokální protiraketovou obranu, kdy vzdálenosti zas nebudou tak velké. Samozřejmě, že to ...Zobrazit celý příspěvek
Arassuil: jasně, zaměření paprsku je tady největší problém. Ale v první fázi může jít o lokální protiraketovou obranu, kdy vzdálenosti zas nebudou tak velké.
Samozřejmě, že to nebude tak, že vyletí tendle Reaper a balistické rakety půjdou do důchodu. Je to jen první krok. Ale není to prostě taková blbost, jak by se na první pohled mohlo zdát.Skrýt celý příspěvekJakub2: Tepelná kapacita uranu 116J/K/Kg. Tepelná kapacita ocele je 450J/K/Kg. uran měkne při 750°C a taje při 1000°C. Ocel taje při 1350°C. Tepelná vodivost uranu je 27,5 W m-1 ...Zobrazit celý příspěvek
Jakub2: Tepelná kapacita uranu 116J/K/Kg. Tepelná kapacita ocele je 450J/K/Kg. uran měkne při 750°C a taje při 1000°C. Ocel taje při 1350°C. Tepelná vodivost uranu je 27,5 W m-1 K-1, tepelná vodivost ocele je 46 W m-1 K-1.
Na zahřátí Uranu na teplotu tání je tedy potřeba daleko méně energie, než na zahřátí ocele, navíc Uran dodanou energii méně rozptyluje a tedy jsou při řezání menší ztráty.
Proč by měl uran odolávat laseru řádově více, než ocel?Skrýt celý příspěveklogik: bojový laser není postavený pro řezání plechů. Principem je dopravit na cíl co největší množství energie. Ta se střetne s cílem a cíl ji prostě nedokáže absorbovat bez změny ...Zobrazit celý příspěvek
logik: bojový laser není postavený pro řezání plechů. Principem je dopravit na cíl co největší množství energie. Ta se střetne s cílem a cíl ji prostě nedokáže absorbovat bez změny svojí struktury.
Hlavice ICBM taky není z nerezu, musí to být něco, co dobře odolává vysokým teplotám, ideálně prvek s vysokým atomárním číslem. Používal se na to uran, který jednak chránil hlavici před teplem a druhak se dal použít jako druhý stupeň termonukleární zbraně. Co se používá dnes, to nevím, ale principiálně to bude něco podobného = materiál s velkou hustotou, tepluodolný a schopný se zapojit do štěpného procesu.
Z toho je jasné, že malý laser bude mít malé účinky na takový materiál. Nevím, kolik je třeba výkonu na spolehlivý sestřel hlavice ICBM... 100 kW? 200 kW? 30 kW bude stačit na protilodní střelu, která má vepředu dielektrický kryt, za ním radar a naváděcí soupravu = to všechno jsou poměrně křehké věci a bez nich je raketa k ničemu.Skrýt celý příspěvekLogik: Jo, jenže při řezání plechu je ten plech ve vzdálenosti milimetrů, maximálně jednotek centimetrů od emitoru laserového paprsku. Navíc je to v podstatě stacionární cíl. Tady ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: Jo, jenže při řezání plechu je ten plech ve vzdálenosti milimetrů, maximálně jednotek centimetrů od emitoru laserového paprsku. Navíc je to v podstatě stacionární cíl. Tady se bavíme o postřelování něčeho, co letí neporovnatelně vyšší rychlostí (klidně i Machem) a ve vzdálenosti tisíců, možná i desetitisíců metrů. Hodně štěstí s 30 kW 8-)Skrýt celý příspěvek
jakub2: jsi si tím jistý? na řezání se používají lasery o výkonu řádově jednotky ...Zobrazit celý příspěvek
jakub2: jsi si tím jistý? na řezání se používají lasery o výkonu řádově jednotky kilowat:
http://www.lao.cz/lao-info-49/...
a dva milimetry nerezu řežou rychlostí 0.1m/sekundu.
Tendle laser má o řád vyšší výkon.Skrýt celý příspěvekVe spolupráci s Aegisem je to hezké kladivo na Zirkony, protože to násobně prodlouží čas od detekce střely. A navíc ji to vidí shora z úhlu kde snížená radarová plocha ničemu ...Zobrazit celý příspěvek
Ve spolupráci s Aegisem je to hezké kladivo na Zirkony, protože to násobně prodlouží čas od detekce střely. A navíc ji to vidí shora z úhlu kde snížená radarová plocha ničemu nepomůže. Hezký kus technikySkrýt celý příspěvek
Prosím používat trochu zdravého rozumu při psaní příspěvků... 30 KW laser jasně nedokáže zničit přilétající ICBM, anžto a protože nemá potřebný výkon. Stávající protiraketové ...Zobrazit celý příspěvek
Prosím používat trochu zdravého rozumu při psaní příspěvků... 30 KW laser jasně nedokáže zničit přilétající ICBM, anžto a protože nemá potřebný výkon. Stávající protiraketové prostředky proto používají kombinaci radarů s vysokým výkonem a raket s dlouhým doletem (Aegis s SM-3, THAAD , S-400 a S-500).Skrýt celý příspěvek
Nejak se o tom nemluvi ale to vypada jako idealni zbran proti pechote. A taky pekne levna na provoz. Takova presna automaticka ostrelovaci puska 5km vysoko; co nad tebou lita 24/h. Zobrazit celý příspěvek
Nejak se o tom nemluvi ale to vypada jako idealni zbran proti pechote. A taky pekne levna na provoz. Takova presna automaticka ostrelovaci puska 5km vysoko; co nad tebou lita 24/h.Skrýt celý příspěvek
Zatiaľ to znie ako hudba budúcnosti,ale nezazracoval by som tú myšlienku. Lasery sú zatiaľ vo vývoji,ale vzhľadom na plánované nasadenie na všetky druhy prostriedkov sa s nimi rata ...Zobrazit celý příspěvek
Zatiaľ to znie ako hudba budúcnosti,ale nezazracoval by som tú myšlienku. Lasery sú zatiaľ vo vývoji,ale vzhľadom na plánované nasadenie na všetky druhy prostriedkov sa s nimi rata do budúcnosti. V súčasnosti je nepopierateľná minimálne detekčná schopnosť spomínaných dronov,čo je tiež významný posun.Skrýt celý příspěvek
K reálnosti účinku si dovolim uviest, že balistická raketa má na zostupe rýchlosť okolo 15000 km/h a tie najlepšie dokážu v tejto rýchlosti ešte aj manévrovať. Posudenie možnosťi ...Zobrazit celý příspěvek
K reálnosti účinku si dovolim uviest, že balistická raketa má na zostupe rýchlosť okolo 15000 km/h a tie najlepšie dokážu v tejto rýchlosti ešte aj manévrovať. Posudenie možnosťi takúto strelu zostreliť fotobunkou na čumáku bezpilotneho lietadielka nechám na Vás :)
Na druhej strane ťažko povedať kam sa technológia laserov vyvinie za pár desiatok rokov...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...