Bezpilotní MQ-8C Fire Scout pro U.S. Navy

Foto: MQ-8C / Northrop Grumman
MQ-8C / Northrop Grumman

Northrop Grumman dodal první průzkumný a bojový bezpilotní vrtulník MQ-8C Fire Scout americkému námořnictvu (U.S. Navy). Celkově americké námořnictvo počítá s dodávkou 70 těchto strojů.

MQ-8C Fire Scout je nejnovějším a největším členem bezpilotních námořních vrtulníků řady MQ-8. Původní prototyp MQ-8A se kvůli nesplnění požadavků nedostal do výzbroje amerického námořnictva. Podařilo se to až výkonnějšímu nástupci MQ-8B. V současné době na amerických lodích slouží 30 vrtulníků MQ-8B.

U.S. Navy však toužila po větším stroji s větší výdrží a nosností. V roce 2010 tak Northrop Grumman začal pracovat na výkonnějším stroji MQ-8C Fire Scout. Jako konstrukční platforma posloužil ikonický vrtulník Bell 407.

Američané si od nových vrtulníků slibují především posílení předsunuté senzorové sítě, kterou budují podle nové koncepce výstavby námořních sil.

Pointou je přenesení průzkumných, sledovacích a zpravodajských ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) a bojových operací, co nejdále od mateřských lodí. K tomu poslouží roje robotických podvodních, hladinových i vzdušných prostředků kroužící ve velké vzdálenosti od mateřských lodí.

Přeskočit reklam

V současné době je ve výrobě 19 vrtulníků MQ-8C a dalších 21 se plánuje v nejbližší době koupit. Počátečních operačních schopností IOC (Initial Operation Capability) dosáhnou první stroje v roce 2016. Na lodích amerického námořnictva přitom budou operovat oba typy – MQ-8B i MQ-8C.

První letové testy MQ-8C Fire Scout na pevnině se uskutečnily v srpnu letošního roku. Během následujících týdnů započne námořní testování na torpédoborci USS Jason Dunham (DDG-109) třídy Arleigh Burke. Loď nese jméno po padlém vojákovi Jason Dunhamovi (22), nositeli vyznamenání Medal of Honor, který vlastním tělem zalehl granát.

MQ-8C je především platformou pro senzorický a zbraňové systémy. Vydrž ve vzduchu je 12 hodin a operační dolet téměř 300 km. Užitečný náklad o hmotnosti 317 kg mohou tvořit zbraňové systémy jako 70mm laserem řízené rakety APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) nebo výkonnější střely Hellfire. Počítá se také s balíčky pro vedení elektronického boje.

Zdroj: IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Stratosférická letadla WB-57 podporují speciální síly v Africe

Z americké letecké základny Camp Lemmonier v africkém státě Džibuti již nějakou dobu působí ...

Americká armáda testuje nové zdroje elektrické energie

Pěší voják vyspělé armády využívá řadu elektronických systémů. Problémem jsou však kompaktní zdroje ...

Ostré testování námořního laserového děla LaWS

Americké námořnictvo zveřejnilo snímky laseru LaWS (Laser Weapon System) umístěného na výsadkové ...

Nové lithium-iontové baterie pro americkou armádu

Ministerstvo obrany Spojených států udělilo firmě EaglePicher v rámci programu LIMA grant na vývoj ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • RiMr71
    16:06 10.12.2014

    Já jsem to myslel spíš z hlediska toho, že ta "helina" vydrží 12 hodin souvislého chodu bez údržby. Co jsem "kdysi kdeso cosi" četl servisní intervaly a náročnost člověkohodin na zemi připadajících na jednu hodinu letu helikoptéry, když jsem na vlastní oči viděl nějaké helikoptéry při servisu v "rozsypu" tak to ve mě tehdy vzbudilo dojem, že každá hodina v helikoptéře je hodina života darované bohem navíc :)
    Zlatí plošníci... :D

  • mu7705
    10:27 10.12.2014

    Ta výdrž je zajímavá to máte pravdu. Základem zvýšené výdrže bezpilotních létajících prostředků je právě absence lidské posádky - tj. získáváte hmotnost tím, že nemusíte počítat s posádkou, na to je navázáno to, že nepotřebujete odolné sklo, které má také svou hmotnost, pro posádku je potřeba zajistit sezení, prvky řízení atd. Některé věci se u bezpilotních prostředků zmenšují a jiné třeba zcela vypouštějí. Získaná hmotnost se pak projeví jak u možnosti nést větší náklad, ale zejména v množství neseného paliva. Pokud by úspora hmotnosti byla např. 500kg, tak teoreticky může nést vrtulník o 500kg paliva více tj. nějakých 660L. Spotřeba PHM u Bell 407 je cca 180L/h což znamená o 3,6h delší let.

  • RiMr71
    16:26 08.12.2014

    ...a tento a související systémy by se měly zahrnovat do hodnocení toho, jestli je F-22, F-35 a další éra lepší nebo horší než X Y Z (záměrně nepíšu konkrétní typy, ať zase někomu nazavřou žaludeční šťávy).
    To éro je jen součást celého řešené bojištěě, nelze hodnotit éra (tanky, bigoše, atd..) vyjmutě. Nebo tedy lze, ale je to k ničemu, leda tak k vášnivým int. diskuzím.

    Mě zaujalala ta výdrž. Nepřetržitý 12hodinový let helikoptéry, to je prostě mazec..