Bezpilotní tanker MQ-25A Stingray poprvé ve vzduchu

Bezpilotní tanker MQ-25A Stingray poprvé ve vzduchu
První prototyp MQ-25A Stingray / Boeing (Zvětšit)

19. záři provedl svůj první let první prototyp (T1) bezpilotního tankovacího letadla MQ-25A Stingray od společnosti Boeing. Dron MQ-25A v blízké budoucnosti výrazně zvýší bojovou hodnotu a dosah leteckého křídla letadlové lodě CVW (Carrier Air Wing).

Prototyp T1 se poprvé vznesl do vzduchu z regionálního letiště MidAmerica ve státě Illinois. Let trval dvě hodiny a dron byl řízen pilotem z pozemní centrály (tak, jak bude vypadat na letadlové lodi). Cílem první etapy letových testů je zejména prozkoumat letovou obálku letounu, pevnost draku a letový software.

„Letadlo provedlo autonomní pojíždění, následně vzlétlo a poté letělo předem stanovenou trasou, aby ověřilo základní letové funkce a fungování s pozemní řídicí stanicí,“ uvedla společnost Boeing v tiskovém prohlášení. „T1 získal v záři experimentální osvědčení letové způsobilosti od FAA [Federal Aviation Administration], což potvrdilo, že letadlo splňuje požadavky agentury pro bezpečný let. Testy budou i nadále pokračovat s T1, abychom se učili a zkoumali, což posune vývoj hlavních systémů a softwaru.“

Prototyp T1 je první ze čtyř chystaných prototypů (již existují prototypy T1 a T2), které firma Boeing postaví v rámci vývojového kontraktu v hodnotě 805 milionů dolarů. Celkově americké námořnictvo poptává 72 tankerů Stingray. Hodnota celého programu se odhaduje na 13 miliard dolarů.

Letoun ve finální konfiguraci poprvé vzlétne v roce 2021, s palubními testy se začne v roce 2022 nebo 2023 a s dosažením počátečních operačních schopností se počítá v roce 2024. Snaha je však proces zavádění Stingrayů do výzbroje urychlit.

Bezpilotní tanker MQ-25A bude nejdřív začleněn do CVW letadlových lodí USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69), USS Carl Vinson (CVN-70) a USS George H.W. Bush (CVN-77).

Dron MQ-25A se stane součásti ekosystému palubních letadel včasného varování E-2 Hawkeye. Piloti a operátoři E-2 budou cvičení k ovládání a řízení Stingrayů z palub letadlových lodí skrze nové systémy pro ovládání bezpilotních letadel z palub letadlových lodí UMCS (Unmanned Carrier Aviation Mission Control System).

Hlavním úkolem dronů Stingray je zvýšení dosahu CVW a uvolnění dalších Super Hornetů pro bojové operace. Vždyť 20 až 30 % Super Hornetů z CVW je nyní vyhrazeno pro tankovací operace. Super Hornety v tankovací konfiguraci nesou centrální externí nádrž (1200 l), tankovací hadicí a čtyři přídavné nádrže (4×1800 l).

Jeden MQ-25A Stingray ve vzdálenosti 800 km od letadlové lodě, resp. útočného svazu letadlové lodě CSG (Carrier Strike Group), poskytne letounům 6800 kg paliva (15 000 liber). Díky MQ-25A se tak zdvojnásobí bojový dolet stíhaček F/A-18E Super Hornet.


MQ-25A Stingray

Podle americké nevládní organizace Federace amerických vědců FAS (Federation of American Scientists) je bojový dolet F/A-18E Super Hornet (v útočné konfiguraci) se čtveřicí přesných pum (JDAM, Paveway), dvojicí střel vzduch-vzduch Sidewinder a dvojicí přídavných nádrží o objemu 1800 litrů (480 galonů) více než 620 km.

V případě nasazení MQ-25A tak Super Hornet dokáže provést bombardování na vzdálenost až 1200 km. Nezapomeňme přitom, že nedílnou součástí bojových letadel jsou zbraně, které samy o sobě prodlužují bojový dosah. Super Hornet může nést například střely vzduch-země AGM-158B JASSM-ER (Joint Air-to-Surface Standoff Missile-Extended Range) s doletem 1000 km nebo například odvozené protilodní střely AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) s dosahem zhruba 560 km.

Není tajemstvím, že Spojené státy zvyšují dosah svých letadel a zbraní jako odpověď na rostoucí počet, dosah a přesnost čínských protilodních zbraní. Americké útočné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group) se budou muset držet mimo dosah těchto zbraní, ideálně několik tisíc kilometrů od čínského pobřeží.

Je ironií osudu (případně skutečné analýzy), že americké námořnictvo hledá letecké schopnosti, které měly slavné japonské druhoválečné palubní stíhačky Micubiši A6M „Zero“. Stíhačky Zero měly ohromný bojový dolet až 2600 km (Model 21) a byla to právě Zera, která zaútočila na Pearl Harbour.

V budoucnu námořnictvo počítá s úpravou dronů Stingray pro průzkumné, sledovací a zpravodajské (ISR) operace. K celému programu se navíc přistupuje tak, že provozní a obslužné zázemí, včetně řídících a kontrolních systémů UMCS a klíčových konstrukčních uzlů lze využít pro jiné (větší) námořní bezpilotní platformy. Námořnictvo tak může velmi rychle získat drony pro ISR operace i pro provádění leteckých úderů.

Zdroj: The Drive, USNI News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám

Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...

MQ-25 Stingray: Bezpilotní tanker od General Atomics?

Americká firma General Atomics (GA) před dvěma týdny představila vizualizaci bezpilotního tankeru ...

Bezpilotní tanker MQ-25 Stingray od firmy Boeing

Reportéři Defense News si mohli poprvé ve vývojovém závodě Boeing Phantom Works v St. Louis ...

Námořní dron MQ-25 Stingray od firmy Lockheed Martin

Americká firma Lockheed Martin představila svůj koncept víceúčelového námořního bezpilotního tankeru ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • RiMr71
    23:45 24.09.2019

    Až na to zcela nesmyslné blábolivé "přirovnání" k Zeru (votofo?!) zajímavý článek.
    A jak tak koukám na to řešení výstupu motoru a vůbec kapotáže motoru atd - jistý rozdíl oproti Achótniku tam je, že... :)
    Zkrátka, když dva dělají "totéž", nemusí to být totéž... :)

    • Clavo
      12:39 25.09.2019

      https://www.armadnymagazin.sk/...
      A takto už vyzerá lepšie RiMr71

      • RiMr71
        21:12 26.09.2019

        Jo, to už vypadá MNOHEM líp, tak snad uvidíme i něco jiného než maketu, aspoň za traktor by to mohli zapřáhnout.

        • Clavo
          21:27 26.09.2019

          RiMr71 Treba počkať určite , a teraz mám ja na teba jeden dotaz .
          Taká situácia.
          keď nejaká zabudnuta stíhačka zostreli tu bandasku s krídlami na diaľkové ovládanie. Z čoho sa nazeru tie F18.

    • danny
      14:11 25.09.2019

      RiMr71: osobně plochý výstup motoru považuji u Stingray za zbytečný luxus. Asi reziduum z původního projektu. Ochotnik by si ho vzhledem k deklarovanému použití zasloužil mnohem víc.

  • pks_
    20:54 24.09.2019

    Trochu mě udivuje, že tam není ani náznak podrovnání. To jako zkoušejí "řízenou havárii" pro přistání na letadlovou loď? Nebo nemají přesnou výšku?

    • ArcheologJD
      21:01 24.09.2019

      Řízená havárie s kontaktem na všechny tři body a bez jakýhokoliv odskoku. Haha
      PKS Asi by jsi mněl nastoupit k Boingu a ukázat jim jak se to dělá.

  • omacka
    20:12 24.09.2019

    Jedna technická.

    "je bojový dolet F/A-18E Super Hornet (v útočné konfiguraci) se čtveřicí přesných pum (JDAM, Paveway), dvojicí střel vzduch-vzduch Sidewinder a dvojicí přídavných nádrží o objemu 1800 litrů (480 galonů) více než 620 km." V případě nasazení MQ-25A tak Super Hornet dokáže provést bombardování na vzdálenost až 1200 km.

    Bojový dolet 620km je bojový rádius 310km, pak Super Hornet s prodloužením doletu díky MQ-25A (které zdvojnásobí bojový dolet) dokáže provést bombardování na vzdálenost až 620km, což je bojový dolet těch cca až 1200km.

    • Shania
      22:02 24.09.2019
      Oblíbený příspěvek

      Tady je to spravne, je to tam a zpet.

      Vice Adm. Mike Shoemaker said that the MQ-25 can extend the Super Hornet's 450 nmi (520 mi; 830 km) unrefueled combat radius to beyond 700 nmi (810 mi; 1,300 km). The Navy's goal for the aircraft is to be able to deliver 15,000 lb (6,800 kg) of fuel total to 4 to 6 airplanes at a range of 500 nmi (580 mi; 930 km).[9]

      combat radius = akcni radius = tam a zpet s rezervou a neoptimalnim letovym profilem, bojem, atd. Nelze to vypocitavat z doletu/ferry range.

  • danny
    16:39 24.09.2019

    Stingray se mi líbí. Je to po delší době ukázka řešení velmi praktického problému. Nevypadá to tak sexy, jako když by to byl autonomní zbraněmi ověšený bitevník, ale na efektivitu vedení bojových operací bude mít takováhle mula výrazně větší dopad, než nějaká předražená high-tech hračka. Navíc celá ambice, tedy mít něco, co za málo peněz doveze na danou vzdálenost definované množství paliva, při maximálně stabilizovaném letu jej předá a bezpečně se vrátí zpět a přistane, je přesně ten úkolů, na které má současná úroveň automatizace. Žádné kravinky, řešení složitých problémů. Drž formaci, drž rychlost a směr a v čas se vra´t...

  • petr.svetr
    12:05 24.09.2019

    Zajímavé je to sání k motorům ze shora,to úplně eliminuje odraz radarových paprsků od jakékoliv části motoru.
    Je to tedy stealth tanker nebo jen vzali koncept a bez stealth udělali tanker ?

    • GlobeElement
      12:15 24.09.2019

      Je to tanker, který, kdyby na to přišlo, lze upravit na STEALTH.

      • logik
        16:01 24.09.2019

        Je to sice tanker, ale vznikl z UCLASS - tedy stealth útočného dronu. Požadavky na stealth byly zmírněny, ale IMHO ne zcela opuštěny - furt bude mít radarovej obraz hodně malej.

  • marfolodej
    11:46 24.09.2019

    Idea bezpilotního takeru se mi libí. Fandím, aby to dotáhli do konce, včetně zpravodajských a průzkumných verzí.
    Sice to nahradí část F-18 jako tankerů, ale zase na druhou stranu Singraye zaberou další palubní kapacitu, takže těch útočných letadel tak zase bude o to méně.
    PS: Proboha, výraz "ekosystém" v tomto článku mě vyloženě pobavil. Co je vojenské, rozhodně není "eko" :D

    • danny
      11:18 25.09.2019

      Martofej: ty F-18, co dnes roli tankerů plní, zaberou místa mnohem víc. A tuhle činnost dělá zbytečně drahý hw s mizernou efektivitou, enormními náklady a navíc se vyčerpávají motohodiny.
      Takže on nakonec tenhle tanker proti současnému stavu bude i pořádně eko:-D

  • GlobeElement
    11:43 24.09.2019

    Už se těším, až z dronu - cisterny bude čerpat palivo dron - stíhačka.

  • alexa123
    10:11 24.09.2019

    ... stíhačky Zero měly ohromný bojový dolet až 2600 km (Model 21) a byla to právě Zera ...

    Nie je bojový dolet let ku cieľu a späť? V tomto prípade 2x 2600km čo je celkom 5200km a to je podľa mňa nereálne t.j. 2600 km je max. preletová vzdialenosť z bodu A do bodu B a otázne je či s výzbrojou alebo bez.

    • History
      12:06 24.09.2019

      ....545 l + 330 l v přídavné nádrži pod trupem. Pokud je max. dolet na interní nádrž 3100km, tak by to mělo vyjít.

      • logik
        15:48 24.09.2019

        Ani čistou matematikou (3100 / 545 * (545+330)) / 2 to nevychází (to vyjde 2488).
        Nicméně
        - nádrž pod trupem má odpor a letadlo navíc ztěžkne, takže se musí natáhnout, čímž dále stoupá odpor, takže ve výsledku bude ten dolet ještě menší, než takto matematicky
        - v bojovém doletu se musí počítat určitý čas na boj

    • ArcheologJD
      16:45 24.09.2019

      Bojový dolet je nutno brát s velkou rezervou. Podle toho co vím, tak je to minimální vzdálenost kam může doletět letoun v plné bojové konfiguraci s rezervou pro bojové, úhybné a další manévry (např vyčkávaní mimo dosah PVO atd.) Lze ho brát pouze jako orientační údaj který ovlivňuje spousta faktorů jako je např. aktuální počasí - zejména protivítr atd. A ve veřejně dostupných zdrojích bude pravděpodobně záměrně retardován.