Big Tech: Hvězdná komora digitálního světa

Big Tech: Hvězdná komora digitálního světa
Čím dál více internetové aktivity se přesouvá na chytré telefony / CC0 Public Domain (Zvětšit)

Vyřazení sociální sítě Parler z provozu, které bylo de facto realizováno rozhodnutím jen tří firem (Apple, Google a Amazon), přivedlo hodně lidí k otázce, co se stalo s původním decentralizovaným charakterem internetu. Celosvětová informační síť byla původně založena právě na tom, že nemá žádný „centrální bod“, který by se dal vyřadit. Je potomkem ARPANETu, vojenského projektu ze 70. let 20. století, který měl být rezistentní i v případě jaderného úderu na území Spojených států.

Ale přesto to vypadá, že dnes by bylo možno vytvořit nějakou novodobou „Hvězdnou komoru“ (Star Chamber, tajný soud z alžbětinské Anglie) z cca 10 lidí, potažmo firem, jejichž rozhodnutí smazat či znepřístupnit určitou službu stačí k tomu, aby se k ní nedostalo 90 a více procent uživatelů internetu. Parler zatím narazil jen na pár z nich.

Všichni jsou si víceméně vědomi toho, že sociální sítě (Facebook, Twitter) mají určitý druh oligopolu. Tím však celá věc nekončí. Kromě sociálních sítí existují i jiné, často závažnější kritické body, jejichž chování ovlivňuje internetovou existenci té či oné služby.

Duopol v oblasti chytrých telefonů

Po celá desetiletí byl základním typem terminálu, s jehož pomocí se uživatel připojoval k internetu, stolní počítač nebo notebook. Typicky byl vybaven operačním systémem od firmy Microsoft, která rozvoj internetu poněkud zmeškala a později se pokoušela dohonit vývoj na poli webových prohlížečů téměř za každou cenu. Microsoft byl nakonec postaven před soud pro porušení antitrustových zákonů a přinucen nabízet i jiné prohlížeče. Nicméně Windowsy samotné byly poměrně otevřeným systémem, kde se dal nainstalovat téměř libovolný software. (Mělo to i své nevýhody, hlavně zranitelnost vůči malwaru.)

Dnes se čím dál větší část internetové aktivity přesouvá na chytré telefony, kde dominují operační systémy Android (Google) a iOS (Apple). Jednotlivé služby pak běžně mají svoje aplikace („appky“), které koncovým uživatelům maximálním způsobem ulehčují přístup k nim.

Jenže instalace a aktualizace těchto aplikací je v chytrých telefonech daleko centralizovanější a kontrolovanější než v počítačích, na kterých běží Windows. Uživatelé iPhonů musejí vybírat pouze z toho, co Apple nabízí ve svém softwarovém obchodě, nemohou si instalovat aplikace z žádných jiných zdrojů. Android OS má také svůj předinstalovaný softwarový obchod, ale odvážnější nebo zkušenější uživatel má aspoň možnost nainstalovat si Googlem neschválenou aplikaci ručně, z APK souboru. Je tedy o něco svobodnější než uživatel iPhonu, i když většina lidí stejně spoléhá na softwarový obchod podléhající správě Googlu.

Fakticky mají Google a Apple skrze svoje softwarové obchody velký vliv na to, co uživatelé příslušných telefonů smějí a nesmějí užívat. Je to pro ně příležitost k značnému výdělku (zejména Apple je notoricky známý poplatky, které uvaluje na schvalování a prodej aplikací) a rovněž k tomu, případně omezovat činnost své konkurence či firem, které považují za nežádoucí. Není to jen záporná vlastnost, tento striktní přístup umožňuje zachovat na telefonech určitou míru bezpečnosti, která byla v chaotickém světě PC obtížně dosažitelná. Ale nepochybně to zároveň softwarovým gigantům dává velkou moc.

V praxi: jste-li provozovatel sociální sítě nebo firma živící se vývojem softwaru, rozhodnutí Googlu či Applu vyřadit z nabídky váš produkt pro vás bude znamenat okamžitou existenční hrozbu, což se ukázalo právě v případě Parleru. Moc tohoto duopolu nad světem chytrých telefonů je tak velká, že (negativně) zaujala i americký Kongres.

Přirozenými členy „Hvězdné komory“ by tedy byly právě firmy Google a Apple.

Bezhotovostní platební styk, zpracování plateb

Podobně jako v případě chytrých telefonů, i u platebních karet se značné množství tržní síly koncentruje ve dvou společnostech, VISA a Mastercard; podobně velký, i když ne tak drtivý vliv, mají i webové platformy PayPal a Stripe, které zajišťují samotný platební kontakt mezi uživatelem a obchodníkem. Jde přitom o činnost, ve které je účinný blacklisting skutečně špatných „hráčů“ nezbytnou podmínkou pro fungování celého odvětví, protože kolem čehokoliv, co jen trochu zavání penězi, se koncentruje obrovské množství podvodníků.

Karetní společnosti mají nepochybně možnost zkomplikovat život i člověku, který není podvodník. V roce 2018 zrušil Patreon, web, který umožňuje lidem podporovat např. umělce pravidelnými či jednorázovými dotacemi, konto Roberta Spencera, správce JihadWatch.org. (Neplést s Richardem Spencerem, bělošským nacionalistou.) Stalo se tak na nátlak společnosti Mastercard. Podobný osud stihl konzervativního autora Davida Horowitze, kterému VISA i Mastercard zakázaly využívat jejich služeb; tento zákaz byl ale časem zase odvolán.

V roce 2019 vznikla iniciativa, jejímž cílem mělo být vytvoření komise, která by v rámci společnosti Mastercard monitorovala a zakazovala transakce „teroristů, extremistů a nenávistných skupin“. Akcionáři však na valné hromadě hlasovali proti tomuto návrhu.

„Nenávistné skupiny“ (hate groups) jsou definovány například neziskovkou Southern Poverty Law Center, která je asi největší a nejvlivnější organizací v tomto sektoru v USA. Na její seznamy nenávistných skupin spoléhá řada firem a jiných organizací.

Cloudflare / Ochrana DDos

Distribuované odepření služeb (Distributed Denial of Service) je druh útoku, při kterém větší množství počítačů zaplaví cílový systém tolika požadavky, že přestane odpovídat. Můžeme si jej představit jako situaci, kdy by se půlka města naráz rozhodla jít nakupovat do jednoho obchodu.

DDos může nastat neúmyslně, například v situaci, kdy se nějaký článek na blogu virálně rozšíří a počet autentických zájemců o jeho přečtení převýší kapacitu serveru odpovídat. Daleko častěji jde ale o útok s cílem příslušnou službu vyřadit z provozu. Motivace útočníků jsou velmi různorodé, od vydírání přes snahu poškodit politického či obchodního protivníka až po pubertální „for the lulz“.

Významným ochráncem proti DDos útokům je dnes služba CloudFlare, která je tím pádem také jedním z „kritických bodů“ internetu. Odmítne-li s někým CloudFlare spolupracovat, je dotyčný vystaven útokům, kterým se nedokáže efektivně bránit, a jejichž efektem je zmizení příslušné stránky z internetu.

Zakladatel CloudFlare Matthew Prince má libertariánské sklony a unikátního postavení své služby vesměs nepoužívá k tomu, aby smetal nežádoucí stránky do zapomnění. Velkou výjimkou byl zásah CloudFlaru proti neonacistické stránce StormFront a jejímu časopisu Daily Stormer v roce 2017, který ukázal, jak málo je dnes jakákoliv stránka životaschopná bez DDos ochrany.

Na rozdíl od Googlu či Applu sepsal Prince k tomuto případu rozsáhlé zdůvodnění, ve kterém mimo jiné vyslovuje svoje znepokojení nad velkou koncentrací moci v rukou několika málo hráčů. Dá se čekat, že dokud bude Prince v představenstvu CloudFlare, k rutinním politicky motivovaným zásahům docházet nebude. V případě prodeje firmy či jejího vytlačení z trhu konkurenčním produktem by se však mohly uplatnit jiné standardy.

Google Safe Browsing / Antispam

Jelikož spam a malware jsou podstatným problémem moderního digitálního světa, existuje snaha ochránit koncového uživatele před přívalem zlovolného nesmyslu ve schránkách i na stránkách. Nezanedbatelnou část globálního internetového provozu tvoří spam, nevyžádaná komerční sdělení. A pokud amatérský uživatel navštíví zlomyslné webové stránky, může být naveden k tomu, aby si stáhl a nainstaloval škodlivý software.

Ochrana před těmito vlivy má dnes podobu blacklistů, například organizace Spamhaus. V případě webových stránek jde o Google Safe Browsing, blacklist používaný v prohlížeči Google Chrome a rovněž ve Firefoxu. Tyto blacklisty mají na dostupnost služeb obrovský dopad; dostane-li se na ně nějaká doména, víceméně skončila, protože její e-maily nedorazí do schránek a pokus o návštěvu jejích stránek vede k bezpečnostnímu varování v prohlížeči, který naprostou většinu uživatelů odradí.

Antispamové seznamy zatím mají politicky neutrální pověst, i když v této souvislosti je vhodné upozornit na velkou rozesílací firmu Mailchimp, která přestala doručovat e-maily obsahující potenciálně škodlivé dezinformace (potentially harmful misinformation). Jde nicméně o dobře viditelný kritický bod dnešního internetu. Rozhodne-li se antispamová firma rozšířit svá kritéria i o závadný myšlenkový obsah, může velmi účinně potlačit šíření informací e-mailem. Totéž platí pro Google Safe Browsing.

Logika zařazení na blacklisty bývá utajovaná, aby se jí autoři malwaru a rozesilatelé spamu nedokázali cíleně vyhnout. Důsledkem je bohužel už nyní určité množství falešných pozitiv. Jeden takový případ, který téměř zničil startupovou firmou, naleznete popsán zde.

Vyhledávací služby (search engines)

Vzhledem k velikosti internetu je vyhledávací služba naprosto zásadním pomocníkem. Drtivá většina světového vyhledávání dnes běží přes Google, několik procent přes Microsoftem vlastněný Bing, další konkurenti jsou pod jedním procentem. Česká republika se tomuto rozdělení poněkud vymyká, velký vliv zde má tradiční Seznam.

Provozovatel vyhledávací služby může výsledky hledání upravovat a zhusta tak také činí. Nejméně závažná, i když stále ještě otázky vyvolávající, je personalizace: Google běžně upravuje výsledky hledání podle profilu hledajícího uživatele. Závažnější (z právního hlediska) je preference Googlu pro vlastní služby, resp. služby vlastněné mateřskou společností Alphabet. To, že Google dává při vyhledávání určitých služeb na vrchol seznamu svoje vlastní stránky, bylo negativně zmíněno v nedávné zprávě Kongresu coby klasické zneužití vlastního postavení k potlačení konkurence.

V současné chvíli se Google rozhodl ukázat svůj vliv tím, že přestal zobrazovat odkazy na články z australských novin. Jedná se o dlouhodobý spor mezi mediálním sektorem, který si stěžuje na to, že výsledky jeho práce využívá Google zdarma, a mezi Googlem samotným, který odmítá myšlenku na to, že by za zobrazování zpráv platil. Dá se očekávat, že postiženým firmám klesne počet návštěvníků.

Zneviditelnění stránky ve výsledcích vyhledávání Google patří k největším hrozbám, které mohou provozovatele stránky postihnout; k dosažení stejného efektu neviditelnosti postačuje snížení relevantnosti, protože málokterý hledající navštíví druhou a další stránku výsledků. Je patrné, že zde vzniká další kritický bod dnešního internetu, a opět v rukách Googlu, potažmo společnosti Alphabet.

Další zajímavé články autora o současném dění naleznete na Kechlibar.net
Doporučujeme také autorovy knihy Zapomenuté příběhy. Knihy přinášejí poučné příběhy z historie světa.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ostuda roku: Ruští hackeři roky vytírali podlahu s českým ministerstvem zahraničí

Zpráva o tom, že ruští hackeři usedlí v Praze-Karlíně si po pět let řídili český systém udělování ...

Volby v Iowě: Spočítáme to appkou

Iowa je stát obdélníkového tvaru, velikosti bývalého Československa, ale jen se třemi miliony ...

Marian Kechlibar: Planetární vyhledávač a expanze lidí do vesmíru

Snad již dnes z americké půdy, po dlouhých devíti letech, vynese raketa Falcon 9 v soukromé lodi ...

Metnar: Čelíme terorismu, nelegální migraci, hybridním hrozbám a kyberútokům

Český ministr obrany Lubomír Metnar jako největší hrozby dneška vidí terorismus, nelegální migraci, ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Poly
    10:23 20.01.2021

    Parler bych raději do svobody a regulace internetu moc netahal. Osobně jsem ho totiž vyzkoušel na popud kolegy v USA. Jak jsem krátce na to zjistil, Parler by se měl jmenovat spíše ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Parler bych raději do svobody a regulace internetu moc netahal. Osobně jsem ho totiž vyzkoušel na popud kolegy v USA. Jak jsem krátce na to zjistil, Parler by se měl jmenovat spíše "become a racist" a kolega je kovaný rasista. Nejsem nějaký ultra liberální růžový naivka, který obhajuje rozežranou pakáž, která vy.ebábá s policií v USA, ale všechno má své meze a Parler byl daleko za nimi.
    Skrýt celý příspěvek

  • JCDenton
    15:23 19.01.2021

    Jak by v Duně řekli "He who controls the Net controls the Universe". Vláda nad informační sférou se doopravdy vymkla z rukou a je to rozhodne místo, kde už demokracie neplatí. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jak by v Duně řekli "He who controls the Net controls the Universe". Vláda nad informační sférou se doopravdy vymkla z rukou a je to rozhodne místo, kde už demokracie neplatí. Napr. decentralizace internetu je dost zapeklitý problém, více se lze dočíst např. zde: https://www.coindesk.com/now-i...
    Skrýt celý příspěvek

  • Jan Padesátýpátý
    12:26 19.01.2021

    Mně by zajímalo, jestli Parler udělal chybu a podcenil smlouvu s Amazonem, nebo jestli Amazon smlouvu porušil.
    ¨Spíš to tipuju na první možnost. Parler byl malou společností, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Mně by zajímalo, jestli Parler udělal chybu a podcenil smlouvu s Amazonem, nebo jestli Amazon smlouvu porušil.
    ¨Spíš to tipuju na první možnost. Parler byl malou společností, nepřipravený na růst, a asi k některým věcem přistoupil trochu laxně.

    **********************************************
    "Fakticky mají Google a Apple skrze svoje softwarové obchody velký vliv na to, co uživatelé příslušných telefonů smějí a nesmějí užívat."

    To je hodně nadnesené.
    Velkou část aplikací lze dnes používat přes web. Resp. autoři aplikace se mohou sami rozhodnout, jestli vytvoří i webovou verzi.

    "...přivedlo hodně lidí k otázce, co se stalo s původním decentralizovaným charakterem internetu"

    Já bych řekl, že charakter internetu se vrací. Dřív byl internet pro "elity", které byly technicky zdatné a dokázaly počítač a internet zprovoznit. Tomu odpovídala třeba i úroveň diskuzí.
    Dneska se všechno zjednodušuje a přizpůsobuje tomu, aby se mohl zúčastnit každý (trouba). E-svět tak zaplavily masy negramotných. nebo přesněji zaplavily tu centralizovanou část e-světa.

    Jenomže masy se dostanou jenom tam, kam jim to umožní nástroje pro masy. A ti schopnější mohou před masami utéci a přesunout se do světa Linuxu, custom ROM Androidu, DarkNetu ...
    Prostě ten starý internet a e-svět pro fajnšmekry, geeky nebo "elity" tu pořád je. Jenom není tak na očích. Tak jako nebyl na očích ten původní internet v 90. letech.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      16:04 19.01.2021

      Vyhrála lenost, nad bezpečností. Jak v případě hostování v cizí firmě, tak u uživatelé vyhledávající jen nejlehčí cestou "Google play".

      Vyhrála lenost, nad bezpečností. Jak v případě hostování v cizí firmě, tak u uživatelé vyhledávající jen nejlehčí cestou "Google play".

      • danny
        17:04 19.01.2021

        Jirosi: myslím, že kdyby ti kdokoli před pěti lety řekl, že se zodpovědná firma má chovat tak, aby se vyhnula rizikům, o kterých se bavíme, tak ho označíš za šílenou oběť ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jirosi: myslím, že kdyby ti kdokoli před pěti lety řekl, že se zodpovědná firma má chovat tak, aby se vyhnula rizikům, o kterých se bavíme, tak ho označíš za šílenou oběť konspiračních teorií.
        To, co dnes najednou všichni hájí, jako že je to takto ok, že se tak prostě technologičtí giganti normálně a po právu chovají, bylo před pár lety nepředstavitelné.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jan Grohmann
          17:08 19.01.2021

          Říká se tomu Stockholmský syndrom

          Říká se tomu Stockholmský syndrom

        • JCDenton
          18:29 19.01.2021

          Pokud se nezmeni legislativa, tak si za par let Cina bud legitimne koupi kus teto infrastruktury (napr. CloudFlare, Paypal atd.), nebo do techto mist nastrci svoje lidi, kteri ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Pokud se nezmeni legislativa, tak si za par let Cina bud legitimne koupi kus teto infrastruktury (napr. CloudFlare, Paypal atd.), nebo do techto mist nastrci svoje lidi, kteri budou lobovat za rozryvani zapadniho sveta a zapadni kultury v podobe niceni ruznych sluzeb a cenzury (coz se uz s nejvetsi pravdepodobnosti deje).

          Ted tahle myslenka take zni jako sileny blabol, ale v digitalnim svete se muze stat doopravdy cokoliv.
          Skrýt celý příspěvek

          • danny
            09:58 20.01.2021

            JCDenton: uvažuješ prizmatem 80. let. Takže soukromé vlastnictví, za kterým můžeš dohledat konkrétního Babiše, případně nějaký darebácký stát, na který si můžeme došlápnout, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            JCDenton: uvažuješ prizmatem 80. let. Takže soukromé vlastnictví, za kterým můžeš dohledat konkrétního Babiše, případně nějaký darebácký stát, na který si můžeme došlápnout, zanadávat nebo vyskočit. Svět se změnil. Speciálně od "krize" 2008, lépe od přeskupení majetku.
            Naprosto depersonalisované, nadnárodní struktury získaly takovou moc, že jim většina států s jejich politickou reprezentací, legislativou a občanskou společností dělá tak akorát kulisáky a nosí sodovku. Západní svět fakt nepotřebuje vnějšího nepřítele. Vytvořili jsme si ho sami, žere nás zevnitř. Čím víc se budeme soustředit na toho vnějšího, tím víc dáme moci do rukou korporacím, které se totálně utrhly ze řetězu.
            Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          09:09 20.01.2021

          Danny: Nikdy jsem tu nedoporučoval využívat cloudovou službu, ani nikde jinde. Citlivá data, stejně jako základ byznysu se nedá "outsourcing".
          Přitom vypnutí, je to menší riziko.

          Danny: Nikdy jsem tu nedoporučoval využívat cloudovou službu, ani nikde jinde. Citlivá data, stejně jako základ byznysu se nedá "outsourcing".
          Přitom vypnutí, je to menší riziko.

          • danny
            10:03 20.01.2021

            Jirosi: já tě z ničeho neobviňuji. A ostatně ani nemluvím o technologiích, jako takových. Cloud je vlastně naprosto ok, ale za předpokladu, že platí pravidla, ať kodifikovaná, či ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: já tě z ničeho neobviňuji. A ostatně ani nemluvím o technologiích, jako takových. Cloud je vlastně naprosto ok, ale za předpokladu, že platí pravidla, ať kodifikovaná, či ne, jako platila pár let zpátky. To je to, o čem mluvím. Extenzivní výklad vlastnického práva atd...
            Před třiceti lety by nikoho nenapadlo, že budou USA využívat držení fyzické infrastruktury dolarového clearingu a SWIFT pro zadržování peněz konkurentů a k nátlaku na spojence. Prostě to bylo nemyslitelné. USA stvořily a bránily volný obchod a dodržování pravidel. Podívej se na tu divočinu dnes. Stejně tak chování Google. Ten byl před pár lety zárukou bezpečnosti a svobodného přístupu. Svět se prostě strašidelně změnil.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            18:08 20.01.2021

            Ale to vše má jediného spojovatele Trumpa.
            Tedy svět se nezměnil vůbec, pouze lidé přestali vadit lži.

            Ale to vše má jediného spojovatele Trumpa.
            Tedy svět se nezměnil vůbec, pouze lidé přestali vadit lži.

          • danny
            19:25 20.01.2021

            Jirosi: to si fakt nemyslím. Trump není příčinou, ale důsledkem. Populista, který se svezl na existujícím sentimentu. On není stratég a tvůrce hry. Ten problém má mnohem hlubší ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: to si fakt nemyslím. Trump není příčinou, ale důsledkem. Populista, který se svezl na existujícím sentimentu. On není stratég a tvůrce hry. Ten problém má mnohem hlubší příčiny.
            Skrýt celý příspěvek