Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu
- 29. 11. 2017
- 321 komentářů
- Tomáš Foldyna
Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si skutečný hlavní bitevní tank (MBT) nejlépe ve hmotnostní kategorii nad 60 tun nebo nám postačí bojové vozidlo pěchoty (IFV) s kanonem 105-120 mm?
Budu upřímný. Podobně jako mnoho nadšenců, i já bych ve svých bujných snech rád viděl v naší armádě několik hmotnostních kategorií obrněných sil včetně těžkých „skutečných" MBT (například jako je Leopard 2). Bohužel. Přání je pěkná věc a realita druhá. Za některá splněná přání se draze platí, nejen penězi, ale také reálnou bojeschopností.
Existující MBT můžeme rozdělit do různých hmotnostních kategorií. Tanky T-72 a T-80 mají hmotnost do 50 tun. Pro účely tohoto článku je považujme za „střední" nebo „středně těžké".
Tanky jako Leopad 2, M1 Abrams, Merkava a další mají hmotnost přes 60 tun a můžeme je považovat za „těžké". Tank Sabra Mk.II s hmotností 59 tun je blíže k těžké kategorii. Přesné rozdělení nechme akademikům. Nicméně rozdíl v hmotnosti je významný.
Proto je ještě místě podotázka – chceme mít MBT „těžké" kategorie nad 60tun nebo nám stačí „střední" tank?
Bojové hmotnosti vybraných obrněných vozidel; větší foto / autor
Problém je následující. Provozovat jednu celou hmotnostní kategorii obrněné techniky a zrovna tu nejtěžší je pro malý stát závažné rozhodnutí a mělo by být dobře odůvodněno. 30 kusů T-72M4 CZ představuje víceméně udržovací jednotku pro zachování výcviku. Argumenty typu „protože chceme", „prostě potřebujeme", „když je zle všichni volají tanky", „MBT je nezbytnou součástí vojsk" jsou nepostačující.
Berme jako pevný bod, že o nákupu cca 210 IFV je již rozhodnuto. Co dále? Většinou lidé hovoří: „prostě nakupme 60 až 90 tanků, máme na to". Jak se říká se, vše se ukáže v porovnání.
Zkusme proto porovnat 2 základní varianty, pro spravedlnost se stejným celkovým počtem dokoupených bojových obrněných vozidel:
+ Pořídíme si 60 modernizovaných starších těžkých MBT (v kategorii do 50 tun není asi nic, co by bylo průchodné). IFV s kanonem 105-120 mm tím pádem nebudeme nakupovat. Pro naše vahy počítejme s výhodnou „jednotkovou" cenou 4 mil EUR (~ 104 mil. Kč).
+ Zvětšíme zakázku na IVF o dalších 60 nových IVF s kanonem 120 mm při „jednotkové" ceně 10 mil. EUR (~ 260 mil. Kč).
Pojem „jednotková" cena je v uvozovkách z jednoduchého důvodu, protože de facto neexistuje. Zbrojní zakázka není nákup obyčejného občana v prodejně aut, ale téměř vždy představuje celý komplex, který zahrnuje dodávku samotné techniky požadovaných verzí, náhradních dílů a prostředků na údržbu a diagnostiku, servis různé úrovně, vybudování servisního zázemí, zaškolení technického personálu, dodávky munice, opce na další kusy a jiné položky. Plus například spoluúčast při výrobě a/nebo offsety.
Na první pohled jsme v první variantě utratili 240 mil. EUR (~ 6,2 mld. Kč) oproti 600 mil. EUR (~ 15,6 mld. Kč) a získali jsme skutečné MBT se značně lepším pancéřováním. Ale první pohled často klame a skutečnost je obvykle složitější. Ukážeme si, že tento výpočet není zcela správný.
Cena kontraktu někdy může působit jako červená muleta na býka, nicméně je jen jedním z mnoha ukazatelů a ne vždy tím nejdůležitějším.
Nákup 210 IFV a čemu se vyhnout
Dovolím si malé odbočení. Při úvahách o nákupu IFV si nemohu odpustit několik vět o špatném příkladu, který by nebylo vhodné zopakovat. Tím byl nákup kolových obrněných transportérů (KOT) Pandur.
Jsou-li mé informace správné, bylo v rámci často kritizovaného kontraktu pořízeno:
Zkratka |
Popis |
Výzbroj |
Počet |
KBVP |
kolové bojové vozidlo pěchoty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
72 |
KBV-VR |
kolové bojové vozidlo velitele roty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
11 |
KBV-Pz lok |
kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
8 |
KBV-Pz8 |
kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
4 |
KOT-Ž |
kolový obrněný transportér ženijní |
Kul 12,7 mm |
8 |
KOT-Zdr |
kolový obrněný transportér zdravotnický |
— |
4 |
Vidíme to zcela jasně. 99 (!) ze 107 vozidel má v podstatě stejnou výzbroj: věžový komplet ISR - Samson RCWS-30 s kanonem Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm, kulometem M240 ráže 7,62 mm a dvěma protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Spike-LR. Přes veškeré kvality uvedeného věžového kompletu rozhodně nejsou takto vyzbrojená vozidla efektivně použitelná pro všechny úkoly.
Krátký výčet toho, co chybí:
+ Počet moderních samohybných minometných systémů (například integrace AMOS, NEMO nebo bezvěžové verze minometu) - NULA.
+ Počet vozidel s kanonem větší ráže (integrující například věž 90 mm Cockerill LCTS 90MP nebo 105 mm Cockerill CT-CV 105HP) - NULA.
+ Počet vozidel – nosičů PTŘS (podobně jako izraelské "raketové" tanky), použitelné například jako stíhače tanků - NULA.
+ Počet samohybných protiletadlových (PL) raketových systémů (příklady integrace Izraelský Spyder nebo norský NASAM). - NULA. Počet kanonových PL systémů - další NULA.
+ Počet levnějších vozidel pro přepravu pěchoty bez těžké věže, ale s přídavným snímatelným modulárním pancéřováním, které by byly také lépe použitelné pro pomoc při živelných pohromách - NULA.
Síla obrněné jednotky se násobí, pokud sestává z různých druhů spolupracujících zbraňových systémů na podvozku s podobnými vlastnostmi. Jinak se může například stát, že rychle pohybující se Pandury budou zdržovány taženými minomety nebo protiletadlovci, kteří musí sesednout a rozložit se v palebném postavení.
Prohlásit, že se počítalo s dokoupením chybějících typů později, je dost zvláštní výmluva. Je lepší mít menší komplexní jednotku hned, než větší „jednodruhovou" a spoléhat se na „někdy příště".
Tajně doufejme, že se chyba nezopakuje a v kontraktu na IFV budou zahrnuty všechny potřebné typy. Bohužel, poslední články na toto téma uvádějí zase jen bojovou variantu s kanonem 30 mm a PTŘS... a jakýkoliv optimizmus je ten tam.
Na množství záleží
Výše uvedené jednoduché porovnání ceny je samozřejmě nesprávné. Musíme porovnat cenu jedné zakázky na 270 kusů IFV s cenou dvou zakázek, první na 210 IFV a druhé 60 MBT.
Jaká je vyjednávací pozice? Při nákupu 60 kusů upravených MBT jsme zákazník, který potřebuje pouhých 60 kusů za 240 mil EUR. To sice není úplně málo, ale taky ne žádná zakázka, kvůli které by se dodavatel přetrhl ve výhodách.
Naproti tomu zakázka, zvětšená z 210 na 270 kusů přesahující 2 mld. EUR je jiná kategorie. Velikost zakázky má nepochybně vliv při vyjednávání o podílu na výrobě, o zaplacení infrastruktury, zaškolení výrobního personálu atd.
Větší podíl na výrobě také může znamenat (může = u nás bohužel nemusí...):
+ Úspory díky daním a odvodům domácích subjektů
+ Benefity formou zaměstnanosti a podílových daní v obcích, kde bude výroba probíhat
+ Lepší know-how pro případ budoucí samostatné výroby
Bez konkrétních obchodních jednání můžeme výsledné sumy obou variant jen hádat. Tím ale porovnávání nekončí.
Nutné doplňky, náhradní díly, údržba a opravy
Podstatně těžší MBT budou zpravidla vyžadovat jiná pomocná vozidla než lehčí IFV, přinejmenším výkonnější vyprošťovací a mostní tanky. Kolik jich potřebujeme? Stačí dva nebo tři? Nebo raději pět až šest? Tím se dostáváme k nepříjemnostem spojeným s malými počty. Šest kusů může ležet nevyužito a u 2-3 kusů se může lehce stát, že nebude ani jeden provozuschopný.
Naproti tomu u varianty s 60 dalšími IFV postačí přidat 1-3 kusy stejných vyprošťovacích a mostních vozidel.
Možný bonus. Vyjednáme-li možnost vyrábět kompletní podvozky a vlastní nadstavby v libovolném počtu, většinu nebojových variant si dokážeme vyrobit kdykoliv bude potřeba za podstatně menší peníze.
Podobná je situace s náhradními díly, údržbou a opravami. Je pochopitelně levnější a jednodušší nakupovat nebo dokonce vyrábět náhradní díly ve větším množství, vytvořit infrastrukturu a vyškolit technický personál pro údržbu a opravy 270 stejných podvozků, než pro dva různé typy a různé hmotnostní kategorie.
Příklad potřeby vyprošťovacích vozidel, mostních vozidel a náhradních dílů (abstraktně "ND") pro obě varianty; větší foto / autor
Provoz a výcvik
Běžný člověk, který si koupí auto a najede pár tisíc kilometrů ročně, se dívá na pořizovací cenu izolovaně, jako na hlavní položku. Kupujeme-li techniku na desítky let a má-li být intenzivně využívána, je pořizovací cena jen jednou částí celkových nákladů za dobu provozu. S intenzivnějším využitím (motohodiny za rok), význam nákladů na provoz stoupá.
Položíme-li si na dvě strany rovnice:
MBT |
IFV |
Vyšší spotřeba paliva |
Nižší spotřeba paliva |
Vyšší opotřebení pohyblivých součástí |
Nižší opotřebení pohyblivých součástí |
Speciální opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy podvozků |
Shodné opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy všech podvozků |
Nutnost servisu v zahraničí pro větší opravy |
Komplexnější servis u nás |
Speciální náhradní díly pro podvozek |
Stejné náhradní díly pro podvozek |
Speciálně vyškolená část technického personálu |
Sdílení větší části technického personálu s ostatními IFV |
Co je levnější? Dostat se k reálným číslům není snadné, nepracuje-li člověk přímo v oboru s informacemi, které jsou často utajované, a tak či tak asi ani nemůže publikovat. (ps. Jediná konkrétní čísla, které jsem našel, byly průměrné „operating costs" za míli pro různé verze tanku M1, kde bylo uvedeno 159 USD za míli pro M1A2). V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem.
To není vše. Jednodušeji sestavíme nějaké fungující uskupení z 270 stejných podvozků IFV, z větší zásoby náhradních dílů, komplexní opravárenské kapacity a více vycvičeného personálu i posádek. V případě nutností kanibalizace odstavených strojů na náhradní díly se lépe kanibalizuje z 270 než z 60.
Provoz a výcvik nejsou jen vlastní motohodiny. Jsou to také přesuny. Přesun obrněnců o hmotnosti 30-45 tun bude vždy o něco levnější a méně náročnější na použitelnou trasu, únosnost mostů, silnic, tahače, než MBT o hmotnosti přes 60 tun. To si vynásobte určitým množstvím přesunů ročně a desítkami let provozu.
Inu, tahače. I kdybychom měli jen několik 60+ tunových MBT, už pro ně budeme potřebovat tahače a návěsy, schopné je zvládnout. U varianty 270 IFV víme, že nemáme NIC nad 50 tun a stačí o něco slabší kategorie tahačů a návěsů (pokud existuje).
Rozmístění, přesun a nasazení
V jedné nebo druhé variantě, pouhých 60 vozidel se 120 mm kanonem nikdy nerozmístíme po celém území tak, aby se vyskytovala blízko místa potřeby v dostatečném počtu. Musíme počítat s poměrně dlouhými přesuny při každém nasazení. Vzhledem ke geopolitické situaci je pravděpodobnější prvotní nasazení mimo území státu, co přesuny ještě prodlouží.
Výhodou lehčích IFV při přesunu na místo určení není jen v nižší hmotnosti a širším výběru tras. Musíme brát v úvahu vše, co musíme brát s sebou. Zařadíme-li do uskupení byť jen několik MBT, už musíme pro ně vzít odpovídající vyprošťovací vozidlo, náhradní díly, technický personál atd.
Suma sumárum, uskupení lehčích vozidel na jednotném podvozku se na místo určení dostane zpravidla rychleji, jednodušeji a s potřebou menších zdrojů. Jeho zásobování a udržování bojeschopnosti je také jednodušší.
Jsem přesvědčen, že 60 našich tanků v nějakém trochu větším konfliktu díru do světa neudělá. Naopak větší operativnost a bojeschopnost lehčí, přestože teoreticky „slabší" brigády na jednotném podvozku bude vítaná.
IFV vs. MBT – „rytířské souboje" jsou spíše výjimkou
IFV a MBT se 120 mm kanonem mají sice zhruba stejnou palebnou sílu (MBT bude mít větší stabilitu), ale pancéřování o 15-20 tun těžšího MBT je prostě principiálně silnější. Má proto větší šanci přežít jak přímý zásah jakýmkoliv projektilem, tak blízký výbuch dělostřeleckého granátu, rakety, pumy nebo improvizované nálože. O tom není sporu.
Postavíme-li jednotky MBT a IFV s ekvivalentním výcvikem a zaměřovacími systémy proti sobě do otevřeného terénu jako dva oddíly rytířů, díky prosté matematické pravděpodobnosti bude skupina IFV poražena. Požene-li se jednotka IFV otevřeným terénem jako spanilá jízda a z výhodných ukrytých palebných pozic po nich budou střílet tanky, bude zdecimována s vysokou pravděpodobností.
Taková představa boje je hlavně v našich evropských podmínkách trochu zjednodušená. Stává se, že jednotka je „chycena" v otevřeném prostoru a dojde ke ztrátám, ale gramotný velitel se tomu bude snažit maximálně vyhnout. Ve výsledku se obě strany budou získat poziční výhodu nad protivníkem, využívat terén i stavby, krýt se, manévrovat. Přestože IFV budou zřejmě tahat za kratší konec, záleží na mnoha faktorech včetně průzkumu, výcviku i kusu štěstí, zda se nakonec více projeví výhoda lepšího pancéřování MBT nebo větší pohyblivost a průchodnost IFV.
Za druhé. Musí stát proti 30 tankům protivníka 30 IVF s kanonem 120mm? Nemusí. Dosaďme si na naši stranu smíšené uskupení se samohybnými děly, raketomety, samohybnými minomety a raketovými stíhači tanků. Tyto mohou protivníka zasahovat na větší vzdálenost nebo dokonce ze skrytých pozic. Jaký bude výsledek potom?
Ale také protivník může poslat smíšené uskupení „ne est pas", jak by řekl Hercule Poirot? To celé střetnutí ještě více zamotává a výsledek bude opět záviset na mnoha faktorech. Přidejme letectvo, bezpilotní letouny, průzkumné prostředky, taktiku, výcvik, logistiku...
Vidíme, že vlastnictví MBT vs. IFV je jen jeden z mnoha faktorů a pravděpodobně ne rozhodující. Zvláště bavíme-li se o pouhých 60 kusech.
Zpět k pancéřování
Co doopravdy znamená hmotnost navíc pro pancéřování? Pro první zjednodušení počítejme s tím, že celé navýšení hmotnosti bude použito pouze na pancéřování.
Rozdělme plochu vozidla například takto:
Přibližné rozdělení pancéřování tanku; větší foto / autor
Kdybychom dodatečnou hmotnost 20 tun naivně rozdělili rovnoměrně na celou plochu, navýšení tloušťky pancíře by mohlo být přibližně následující:
+ Celoocelový pancíř: 3,5 cm
+ Kompozitní pancíř 50 % hmotnosti ocel, 50 % keramika: ocel 1,8 cm + keramika 3,7 cm
Je jasné, že to tudy cesta nevede. Pro 120mm projektil nebo moderní PTŘS pár centimetrů navíc nepředstavuje velký rozdíl.
Logičtější bude rozdělit hmotnost jinak, například takto:
Plocha |
Použito |
Dodat |
Hmotnost |
100 % ocel |
50% oceli + 50% keramiky |
|
pancíř |
m2 |
tuny |
cm |
cm oceli |
cm keramiky |
|
Čelní |
9 |
40 |
8 |
11,40 |
5,72 |
11,70 |
Boční |
19 |
25 |
5 |
3,37 |
1,69 |
3,46 |
Horní |
21 |
20 |
4 |
2,44 |
1,22 |
2,51 |
Spodní |
18 |
10 |
2 |
1,42 |
0,71 |
1,46 |
Zadní |
5 |
5 |
1 |
2,56 |
1,28 |
2,63 |
Zde již vidíme významné navýšení tloušťky čelního pancíře. Na velkých plochách (boky, horní a spodní část) pravděpodobně rozdělíme hmotnost nerovnoměrně a použijeme silnější pancéřování na více exponovaných místech za účelem lepší ochrany posádky. Navýšení hmotnosti může být také použito na dynamické pancéřování nebo jiné způsoby ochrany.
Nicméně, provedeme-li výpočty jakkoliv, základní poznatek je nepříjemný. Navyšování hmotnosti pancíře nepřináší takový nárůst ochrany, jaký bychom chtěli. Plocha tanku je prostě velká a některé protitankové prostředky se zaměřují právě na slabší horní pancíř.
Nemluvě o faktu, že zvýšení hmotnosti o 20 tun vyžaduje také zesílení částí podvozku, silnější motor, takže na pancéřování určitě nepůjde celý přírůstek hmotnosti.
Ve výsledku bude mít lehčí vozidlo nižší odolnost v boji, ale možná ne o tolik, aby to stálo za živení poměrně malého počtu vozidel nejtěžší kategorie.
Nesmíme také zapomínat, že například IFV Puma je jen o málo lehčí, než T-72. Velký rozdíl v pasivní ochraně by zde nebyl, až na jednu nepříjemnost, která nám ihned udeří do očí při pohledu na IFV.
IFV s kanonem nebo „střední" tank?
IFV je, přehnaně řečeno, „autobus", velká krabice, která musí poskytnout alespoň minimální pohodlí nejen tříčlenné posádce, ale také výsadku šest, osm i více vojáků. Větší plocha prostoru s posádkou negativně ovlivňuje tloušťku pancéřování. Na tuto krabici chceme namontovat věž se kanonem 120 mm. Vysoko namontovaná těžká věž může znamenat snížení stability při jízdě i při střelbě.
Přibližné porovnání prostoru pro posádku; větší foto / autor
Na stejném podvozku postavený opravdový střední tank by měl menší plochu, lepší stabilitu a možnost lépe chránit posádku. Zda použít věž s posádkou nebo bezosádkovou, je jiné téma.
Problém. Střední tank na stejném podvozku, který bychom chtěli koupit i ve verzi IFV, zrovna mnoho výrobců nenabízí. Snad CV90. Vzniká tak otázka, kdo zaplatí vývojové náklady. Mohli bychom jen tajně doufat, že se najdou ještě další zájemci.
Určitou satisfakcí za dodatečné náklady na vývoj a výrobu specifické korby středního tanku by bylo její využití všude tam, kde nepotřebujeme velkou korbu IFV. Například pro například raketový stíhač tanků, průzkumné vozidlo, protiletadlové vozidlo atd. Výhoda jednotného podvozku nebo alespoň velké části dílů by zůstala zachována.
Pro zjednodušení přestavby by mohla zůstat zachována pohonná soustava s motorem vpředu. Tím by, obrazně řečeno, mohlo vzniknout něco jako „menší Merkava", s výhodami a nevýhodami s tím spojenými.
Bez nákladových studií a konkrétních jednání s výrobci nelze otázku nárůstu ceny za střední tank na podvozku IFV uspokojivě vyřešit. V případě získání práva vyrábět kompletní podvozky by uvedená přestavba mohla být zajímavá pro domácí výrobce.
Jednotný podvozek jako klíč k efektivní armádě malého státu
Není dobrý nápad napodobovat armády mnohonásobně větších nebo bohatších státu. Docela chápeme, že si nemůžeme dovolit mít letectvo s mnoha kategoriemi nadzvukových letounů a uspokojíme se s jedním univerzálnějším Grippenem. U obrněných vozidel jsme na tom podobně.
Zatím se nepodařilo vyvinout taková kolová vozidla, která by dostatečně nahradila vozidla pásová a naopak. Schopnost pohybovat se po silnicích relativně rychle, tiše a úsporně na místo nasazení při větším komfortu pro posádku je výhodou kolových vozidel. Průchodnost těžkým terénem, málo únosnou půdou, troskami, bariérami, příkopy, stabilita, schopnost unést vysokou hmotnost a trakce – to jsou naopak výhody pásových vozidel.
Když už chtě nechtě a s nervózním pohledem na peněženku musíme živit pásová o kolová obrněná vozidla, můžeme alespoň snížit náklady tím, že použijeme jednotné podvozky tam, kde je to alespoň trochu možné.
Je dobře známo, jakou logistickou noční můru zažívala německá armáda při tažení do Ruska. V neposlední řadě díky rozmanitosti techniky, posbírané v celé okupované Evropě. Jednotný pásový podvozek nám dává logistické a strategické výhody, které v mnoha případech mohou převýšit určité taktické nevýhody při vlastním střetu „jeden na jednoho".
Závěr
Schopnost pásová obrněná vozidla také vyrábět, a ještě lépe dále vyvíjet, otevírá dveře do úplně jiné roviny nezávislosti a výzbrojní bezpečnosti ozbrojených sil. Pamatujme si, že v krizové situaci nám ani všechny peníze světa nemusí stačit na nákup něčeho, co nám jiný stát prostě nechce nebo nemůže prodat.
Při všech úvahách je potřeba myslet na zásadní skutečnost. V době hlubokého míru je nám 270 IFV k ničemu. Reálně jich nepotřebujeme ani 120. Armádu tvoříme a živíme hlavně pro potřeby případných krizových situací. Co je lepší? Mít 210 IFV plus 60 těžkých MBT a neumět je vyrobit ba ani opravit, nebo postavit pásové síly pouze na IFV a mít je plně pod svou kontrolou?
Není tak důležité, co máme v míru, ale co budeme mít v případném konfliktu. Varovným příkladem je pouhých 5 argentinských střel Exocet ve válce o Malvíny (Falklandy) roku 1982, kterými Argentina sice nadělala velké škody, ale potom prostě došly a další jim už nikdo nedodal.
Reálně nejsme schopni a ani nemusíme vyrábět vše. Musíme si ale zvolit, co jsou základní stavební kameny ozbrojených sil malého státu a zde neváhat investovat do vlastní výroby nebo dokonce do vlastního vývoje.
Poděkování p. Lukáši Visingerovi za údaje o počtech jednotlivých verzí KOT Pandur II pro AČR.
Zdroje: Valka , Wiki , obr. , WarDrawWings , Wiki , GAO , CMI Groupe
Související články
Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR
Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...
- 04.10.2017
- 34 komentářů
- Jan Grohmann
Američané schválili prodej vrtulníků UH-1Y Venom do České republiky
Ministerstvo zahraničí Spojených států v pondělí schválilo potenciální prodej 12 víceúčelových ...
- 23.10.2017
- 93 komentářů
- Jan Grohmann
Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.
Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...
- 14.11.2017
- 346 komentářů
- Tisková zpráva
Slovensko získá nejnovější bojová vozidla Patria AMVXP
Slovenská vláda před pár dny schválila pořízení 81 kolových bojových vozidel pěchoty (KBVP) AMV od ...
- 20.11.2017
- 150 komentářů
- Jan Grohmann
@KOLT čtvrt století děláme, co Amíci chtějí, podporujeme je v jejich zahraniční politice, vysíláme naše jednotky, příp. zastupujeme jejich zájmy...opravdu není důvod plakat, že ...Zobrazit celý příspěvek
@KOLT
čtvrt století děláme, co Amíci chtějí, podporujeme je v jejich zahraniční politice, vysíláme naše jednotky, příp. zastupujeme jejich zájmy...opravdu není důvod plakat, že jsme špatný partnerSkrýt celý příspěvekKOLT:
Potom ste ale odsúdení k Sabre. :-D Ak sa len nenaučíte vyjednávať ako Arabi, teda, že objednáte T-84-120 a budete čakať, či si to Izraelci s tými Merkavami nerozmyslia.KOLT:
Potom ste ale odsúdení k Sabre. :-D Ak sa len nenaučíte vyjednávať ako Arabi, teda, že objednáte T-84-120 a budete čakať, či si to Izraelci s tými Merkavami nerozmyslia.MALI, vámi udávané výhrady k americké technice jsou také z mého pohledu největší nevýhoda pořízení Venomů, cena mě kupříkladu tak netrápí. Ale to jsem mimo téma. Každopádně se ...Zobrazit celý příspěvek
MALI, vámi udávané výhrady k americké technice jsou také z mého pohledu největší nevýhoda pořízení Venomů, cena mě kupříkladu tak netrápí. Ale to jsem mimo téma.
Každopádně se nelze USA divit, že pro ně nejsme až tak důvěryhodný partner. Patnáct let máme prezidenta evidentně se přikláňejícího k Rusku, posledních pět let spíš klanějícího se... Premiérem bude estébák opírající se o důvěru komunistů a proruských populistů. Já bych takovému spojenci nejnovější techniku neprodal ani za platinové prase! Z našeho pohledu to tedy skutečně znamená, že je pro nás zpravidla výhodnější poohlédnout se jinde, pokud možno diversifikovat zdroje a co nejvíc toho dělat doma. Něco máme z Rakouska (v pozadí je tedy USA), hodně ze Švédska, BVP by asi byla nejlepší z Německa. Takže tanky jsou jasné, z Izraele ;-)Skrýt celý příspěvekTo Starlight: v žádném případě nemám nic proti vašim popisům organizačního začlenění bojových vozidel v US ARMY (naopak), jen si myslím, že je nemusíme slepě aplikovat do našich ...Zobrazit celý příspěvek
To Starlight:
v žádném případě nemám nic proti vašim popisům organizačního začlenění bojových vozidel v US ARMY (naopak), jen si myslím, že je nemusíme slepě aplikovat do našich podmínek.
Nepsal jsem sice, že by ten střední tank měl být na bázi KF41 (myslel jsem to obecně, resp. KF-41 alternativně s Pumou, případně - ale to už hodně hypoteticky, s podvozkem ASCOD-42), nicméně zrovna u středního tanku na podvozku KF41 už existují alespoň ty obrázky a vyjádření firmy, že něco takového chce v blízké budoucnosti dělat (a to zcela nezávisle na tom, zda to bude MO ČR chtít) - otázkou je ovšem, co je to blízká budoucnost... Ale zatím nám to nikdo nenabízí, to je pravda, protože zatím jsme to ani nikde reálně nepoptávali.
Ohledně cen americké vojenské techniky: mimo Vámi již vzpomenutou leteckou výzbroj a spojovací prostředky Harris, ale jsou zde i jiné, ještě dražší radiostanice, to jsou například UAV a pak ještě dílčí komponenty do pozemní techniky (ale ty už jsou tak specifické, že bych se tady mohl už rovnou podepsat, proto je nebudu uvádět...). Problémem je také zabezpečení životního cyklu, již nakoupené americké techniky protože tam jsou ty ceny relativně ještě vyšší a hlavně: dodávka ND je zdlouhavá. Máte ale možná částečně pravdu v tom, že si za to můžeme sami svým "obchodním" přístupem.
A ještě jeden postřeh: ne vždy nám naši spojenci ze zámoří prodají to, co bychom od nich opravdu chtěli koupit - na některé věci od nich jednoduše nemáme nárok (to není můj dojem, ale několikrát jsem se s tím už v oblasti vojenské techniky osobně setkal, proto si nedělám iluze o tom, že by nám například prodali poslední verzi Abramsů), protože pro ně nejsme rovnocenní partneři - a to je pro mne dost pádný důvod k tomu, abych se při nákupu strategicky důležité techniky orientoval jinam - třeba na to Německo, nebo jinde do Evropy.Skrýt celý příspěvekKrom toho do hybridní války PVO zrovna nepotřebuješ, protože pokud by útočník nasadil letectvo. Tak to není hybridní válka, ale otevřený střet.
Krom toho do hybridní války PVO zrovna nepotřebuješ, protože pokud by útočník nasadil letectvo. Tak to není hybridní válka, ale otevřený střet.
Maximus: "Jako zásadnější problém vidím to, že nejen naše země nemá adekvátní kapacity a ani metodiku na rychlé a efektivní řešení hybridních hrozeb, které jsou mnohem reálnější ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus: "Jako zásadnější problém vidím to, že nejen naše země nemá adekvátní kapacity a ani metodiku na rychlé a efektivní řešení hybridních hrozeb, které jsou mnohem reálnější než konvenční střet vysoké intenzity v Evropě. "
U hybridních hrozeb vidím spíše problém v politickém vedení. Tedy označení vojáku za nepřítele proti kterému je nutno vést vojenské operace, než ty operace samotné. Jak dlouho trvalo než se ze spekulací o tom kdo jsou vlastně ty vojáci co obsazují "Krym" místo, aby se proti ním vedla protiteoristická, případně standartní vojenská operace.Skrýt celý příspěvekTo starlight: Je otázkou, zda naši 7. mb a vlastně i další jednotky koncipovat po vzoru amerických těžkých mechanizovaných ABCT nebo najít jinou strukturu, která by doktrinálně ...Zobrazit celý příspěvek
To starlight: Je otázkou, zda naši 7. mb a vlastně i další jednotky koncipovat po vzoru amerických těžkých mechanizovaných ABCT nebo najít jinou strukturu, která by doktrinálně mohla být uchopena podobně a pro naše podmínky ftlexibilněji i s ohledem na naše kapacity. To je ale už jiná diskuse.
Pokud se dostáváme k meritu článku, tak mě osobně je bližší idea investovat do konceptu Macgregora a jít cestou komplexního zvýšení palebné kapacity našich jednotek, pvo, schopnosti průzkumu a schopnosti manévru a snížení logistické zátěže. Tento koncept samozřejmě nestojí jenom na nahrazení MBT platformou IVF 120/130, ale o schopnosti palebné převahy dané začleněním dostatečného množství raketometů, hlavňového dělostřelectva, bitevních vrtulníků, etc. .
To jsou právě ty kapacity, které AČR má tragicky poddimenzované - nahrazení MBT provozně a servisně jednodušším IVF120/130 je jen jedním kamenem složité mozaiky vedoucí k cíli. Rovněž neschopnost současné AČR krýt manévry mechanizovaných jednotek PVO alespoń na elementární úrovni oslabuje schopnosti těchto jednotek více než absence MBT - pokud se tedy bavíme o jediném potenciálním protivníkovi NATO v Evropě. Protiraketová obrana alespoň proti taktickým a operačně-taktickým raketám je v podmínkách naší armády sci-fi - bohužel, tedy pokud se bavíme stále o tom samém potenciálním protivníkovi, který těmto prostředky disponuje.
Kdyby úvahy o nahrazení MBT vozidly palebné podpory/středními tanky jako možná jen dočasné řešení před dokončením nové generace západního tanku byl největší problém AČR, tak začnu věnovat svůj volný čas třeba astronomii :-))).
Jako zásadnější problém vidím to, že nejen naše země nemá adekvátní kapacity a ani metodiku na rychlé a efektivní řešení hybridních hrozeb, které jsou mnohem reálnější než konvenční střet vysoké intenzity v Evropě.
Zde právě vidím větší prioritu investic do naší obrany než budování těžkých mechanizovaných jednotek bez potřebného backgroundu (PVO, dělostřelecva,letecké podpory, průzkumných kapacit, armádních záloh,...), tj. na úkor všeho ostatního.Skrýt celý příspěvek@RiMr71 04.12.2017 Čas: 14:53 „A kolik je v Evropě (a bude) M1A2? Copak to sem amíci vozí bez zázemí?“ 1) Jak už bylo napsáno, US ARMY má v Evropě trvale dva BCT – IBCT ...Zobrazit celý příspěvek
@RiMr71 04.12.2017 Čas: 14:53 „A kolik je v Evropě (a bude) M1A2? Copak to sem amíci vozí bez zázemí?“
1)
Jak už bylo napsáno, US ARMY má v Evropě trvale dva BCT – IBCT (Airborne) v severní Itálii a SCBT v Bavorsku. A jednu brigádu vojskového letectva (taky v Německu). Ty mají v Evropě své stálé mírové posádky. Letos US ARMY do Evropy přisunula jeden ABCT a posílenou brigádu vojskového letectva. Tyto nové jednotky mají stále posádky v USA a Evropě se budou postupně střídat s čerstvými jednotkami z USA dokud to bude potřeba. Tedy rozmístění jednoho ABCT má charakter „dočasného“ zahraničního nasazení.
Aby US ARMY nahradila vybavení, výzbroj a munici, kterou odvezla z USA, tak si objednala celou novou sadu ABCT v posledním provedení. Tento materíál by měl být umístěno v předsunutých skladech v Evropě. Americké jednotky se pak budou z USA přesouvat letecky jen na lehko. Vybavení si vojáci budou brát až v předsunutém evropském skladu a zase ho tam vracet, podle toho jak to bude potřeba.
Pochopil jsem, že až se nová sada pro ABCT vyrobí a umístí v Evropě, tak se ta první sada vybavení ABCT, kterou letos přesunuli z USA, zase vrátí domů do USA. Tedy pokud se vojensko-politická situace nezhorší. Takže v Evropě by měla být v každém okamžiku výzbroj a materiál jen jednoho ABCT. Stejný koncept provozuje US ARMY v Kuvajtu a Jižní Koreji. Zbraně jsou na místě, rotují jen vojáci. Další vybavení v Evropě má USMC schované v norských jeskyních skladech a možná tam bude i nějaký ten M1A1.
2)
ABCT není tanková brigáda. Ve skutečnost je to kombinované tankové a mechanizované brigádní uskupení. A není náhodou, že je to nejsilnější brigádní uskupení v NATO.
Těžký brigádní tým ABCT má téměř 4800 vojáku. Je organizačně rozčleněn do 7 praporů (respektive korouhví u jednotek jezdectva) a jeho výzbroj tvoří tabulkově cca 90 tanků M1A2 Abrams (plus další specializované ženijní a vyprošťovací tanky), 100+ bojových vozidel řady M2/M3/M7 Bradley, 100+ obrněných transportérů M113 různých specializovaných verzí (z toho 14 v samohybných minometů M1064A3 ráže 120 mm) a 18 samohybných kanonových houfnic M109A6 Paladin ráže 155 mm (každé s vlastním obrněným muničním vozidlem M992) a stovky kolových vozidel a spousty dalšího vybavení
Logistiku mají vyřešenou „jednoduše“ – ABCT je kompletní brigádní úkolové uskupení schopné vést samostatně bojovou činnost. Proto má vlastní prapor bojové podpory, což je personálně nejpočetnější prapor v ABCT. Tento prapor sebou táhne všechno možné včetně polních opravárenských dílen, náhradních dílů, velkokapacitních cisteren, podvalníků na silniční dopravu, …
Vezené zásoby vydrží jen po krátkou dobu. Podle mě tak už dávno využívají stávající posádky hlavně Německu, kde mají i velké logistické huby u letecké základny Ramstein Air Base, odkud funguje pravidelný letecký most do USA a zpět. Dále využívají i řadu starších posádek po Německu, které vlastně teprve nedávno opustili. Stejně tak používají civilních služeb a dodávek, které už měli v Evropě kontrahovány pro své stálé posádky. Ale v podstatě už mají menší nebo větší „základnu“ nebo nějaké „logistické centrum“ v každé východoevropské zemi, kde působí. Pokud to nejde přes Ramstein, tak často používají vládou nakontrahovaných služeb amerických firem jako je UPS, FedEx a podobně.
Těžká technika a vozidla se do Evropy a zpět zpravidla dostávají přes německý přístav Bremerhaven. https://www.youtube.com/watch?... A odtud pásová vozidla vozí po Evropě vlakem.
Zajímavost: V Evropě to nejde, ale doma v Americe US ARMY vypravuje skutečné megavlakové transporty: https://www.youtube.com/watch?... V čase od 1:50 je tam vidět to obrovské množství vybavení praporu bojového zabezpečení. V čase 3:30 jsou tam pak vidět kontejnerové polní dílny.Skrýt celý příspěvek@MALI Samozřejmě s mými příspěvky se dá polemizovat či rovnou nesouhlasit. Snažil jsem se popisovat a používat koncepty nebo stroje, které už byly vyrobeny, nebo ještě lépe ...Zobrazit celý příspěvek
@MALI
Samozřejmě s mými příspěvky se dá polemizovat či rovnou nesouhlasit.
Snažil jsem se popisovat a používat koncepty nebo stroje, které už byly vyrobeny, nebo ještě lépe zavedeny a provozovány. Proto jsem v podstatě končil na na vozidlech MPF o hmotnoti 30 s kanónem 105/120 mm, protože tam se lze už o něco málo opřít.
Proto já se hypotetickým 45 tunovým vozidlem palebné podpory s kanónem 120/130 mm s ochranou na Levelu 6+ (zřejmě na bázi BVP KF41), nijak nezaobírám. Pokud vím, tak toto hypotetické vozidlo, které je v této diskuzi často zminováno, neexistuje ani na obrázku, nikdo nám ho reálně nenabízí a hlavně nikdo tady nemá představu, kdy by mohlo být, kolik to bude celé stát a jaké jsou rizika takovéhoto projektu. Na příkladu amerického programu MPF jsem pak ilustroval vývojové časy a vývojové náklady z reálného světa. Tedy pokud má být bojové vozidlo skutečně ověřeno. A to hovoříme o vozidle postaveném na existujíích řešeních.
Co se týče cen americké vojenské techniky, můžete být konkrétnější o čem přesněji hovoříte? V této oblasti se pohybuji už hodně dlouho a ceny vojenských produktů stejné kategorie z USA nebo západní Evropy jsou spíše srovnatelné, záleží ovšem na konkrétním případu. Mimochodem taktické letectvo AČR je v podstatě postavené na amerických komponentech a zbraních. A ano, stojí to AČR hodně.
To, že ceny pro MO ČR jsou často jinde včetně servisu/neservisu je často způsobeno různými subjekty, které jsou součástí řetězce prostředníků, z nichž ten poslední český subjekt je také smluvním dodavatelem MO ČR. A někdy je to danné jednoduše jen krátkozrakostí MO ČR. Zase radiostanice Harris nebo něco jiného?Skrýt celý příspěvekSrovnej si jakou zásobu vozily vozidla do 105, a jakou vozí do 120. Ten pokles na 130 bude v rámci poklesu stejný. Pokud chceš vozidlo palebné podpory, tedy něco jako ...Zobrazit celý příspěvek
Srovnej si jakou zásobu vozily vozidla do 105, a jakou vozí do 120. Ten pokles na 130 bude v rámci poklesu stejný. Pokud chceš vozidlo palebné podpory, tedy něco jako dělostřelectvo. Tak se střílí na vše co vypadá jako problém. Takže 7 výstřelů a návrat do logistického centra opravdu není moc na bojové operace.
Nebo začít uvažovat o extra muničních vozidlech. Takže vše co se ušetřilo na hlavním vozidle sežerou náklady na mobilní zásobování o extra posádce, levném stejném podvozku nemluvě. Takže k těm 60 vozidlům je potřeba přičíst dalších 20-30 vozidel?Skrýt celý příspěvekTak pro představu, američané vyvíjejí novou univerzální programovatelnou munici, aby byly jen dva druhy munice. Doufám, že u stotřicítky by to bylo podobné. Jinak Falcon veze v ...Zobrazit celý příspěvek
Tak pro představu, američané vyvíjejí novou univerzální programovatelnou munici, aby byly jen dva druhy munice. Doufám, že u stotřicítky by to bylo podobné. Jinak Falcon veze v zásobníku za věží 17 kusů munice. Kolik kusů větší ráže by se do zásobníku vlezlo, aby byl vnější box ještě v přijatelných rozměrech je otázkou.Skrýt celý příspěvek
Rase: Tak jít na zásobu 10-12 kusů munice je super na cvičení. V konfliktu si posádka klidně hodila bedny z extra municí pod nohy. Tady bude mít smůlu, 12 a konec. To při 2-3 ...Zobrazit celý příspěvek
Rase: Tak jít na zásobu 10-12 kusů munice je super na cvičení. V konfliktu si posádka klidně hodila bedny z extra municí pod nohy. Tady bude mít smůlu, 12 a konec. To při 2-3 typech munice = 3-4 kusy. To už není málo to je sakra problém.Skrýt celý příspěvek
MALI: Mno mám docela jasnou představu, berte to ale jen jako teoretizování. Přeci jen to samé jako všechna vozidla osazená stotřicítkou. Tak osádka viz koncept "tanku" Carmel, na ...Zobrazit celý příspěvek
MALI:
Mno mám docela jasnou představu, berte to ale jen jako teoretizování. Přeci jen to samé jako všechna vozidla osazená stotřicítkou. Tak osádka viz koncept "tanku" Carmel, na němž pracují Izraelci. Nenahrazují střelce, ale v podstatě řidiče:
https://www.youtube.com/watch?...
Korba L2 no nevim, ale pokud se odstraní munice v korbě, tak by místo mělo být - minimálně pro druhého člena osádky. Věží jsem myslel něco ve stylu jordánské věže Falcon:
https://1.bp.blogspot.com/-ua7...
Jistě, takový koncept by vezl jen relativně málo munice, což snad ale vyrovnává pořádný střelecký systém a výkon zbraně.Skrýt celý příspěvekMALI: R1.- Je to založené na predpoklade, že tak, ako sa do korby zmesti vodič, zmestia sa vedľa neho aj veliteľ a strelec - podobne ako to bolo v americkom koncepte TTB, ...Zobrazit celý příspěvek
MALI:
R1.- Je to založené na predpoklade, že tak, ako sa do korby zmesti vodič, zmestia sa vedľa neho aj veliteľ a strelec - podobne ako to bolo v americkom koncepte TTB, vykradnutom Rusmi a použitom v T-14:
http://3.bp.blogspot.com/-SKcV...
R2.- Súhlasím s vami. V plnohodnotnom MBT, plniacom širokú paletu úloh by posádka pod 3 členov klesať nemala. Dvaja môžu byť nanajvýš v nejakom DF.Skrýt celý příspěvekTo Rase 16:20: už tady sice aktuálně nediskutuji, svoje už jsem napsal, stále dokolečka to opakovat nemusím, ale když se tak dívám na první odstavec toho vašeho příspěvku, tak je ...Zobrazit celý příspěvek
To Rase 16:20:
už tady sice aktuálně nediskutuji, svoje už jsem napsal, stále dokolečka to opakovat nemusím, ale když se tak dívám na první odstavec toho vašeho příspěvku, tak je nějaký zmatený - jak jste to prosím myslel?
K vašim předešlým myšlenkám:
1. čistě bezosádková věž se 130 mm TK na L2 asi nepůjde integrovat z toho důvodu, že má malou výšku korby a nevešla by se tam posádka, pak ještě musíte mít poklop ve věži, aby se tam ta posádka vůbec nějak dostala (ale to už tady někdo vzpomenul), musela by se asi použít osádková věž s externí lafetací nového kanónu (tzv. OWS). Takže by možná byla trochu vyšší, než původní osádková věž (v podstatě obdoba věže u STRYKER MGS).
2. zcela zásadně nesdílím vaše přesvědčení, že v tanku, který by měl v AČR následovat po T-72M4CZ by měla být osádka dva lidé (pokud jste tím ovšem nemyslel osádku věžového kompletu) - možná až v nástupci toho nástupce. Zatím ještě ani zdaleka nejsme (na Zemi) v technologiích tak daleko, abychom střelce tanku nahradili automatem.
To Starlight 16:05:
hezký popis, nic proti němu, ale nad Vašimi závěry by se dalo přinejmenším polemizovat. Zcela určitě bych jako Vy nekladl rovnítko mezi Stryker MGS, s jeho pancéřovou odolností K3/K4, se 105 mm kanónem, kolovým podvozkem s bojovou hmotností 19 tun, a mezi u nás uvažovaným bojovým vozidlem, s podvozkem těžkého BVP, vybaveným 120/130 mm kanónem, s pancéřovou odolností K6+, pásovým podvozkem a hmotností cca. 45 tun, s motorem výkonnějším, než mají naše současné tanky. V závěru svého příspěvku sice už správně píšete, že dnes nevíme, jaká bude bojová hodnota těchto vozidel, ale v textu před tím je už apriori odsuzujete do role naprosto podřadných strojů... no tak asi zůstaneme u těch našich "Téček", ty máme osvědčené, někteří ze zde diskutujících možná vědí, nakolik jsou provozuschopné, takže jejich použití budeme moci správně naplánovat (hlavně ty jejich opravy) a budeme stále čekat na zázrak....
Jo, a pokud je Vaším cílem vyplácat peníze daňových poplatníků, určené na obranu, na nákup tanků, tak pak se zaměřte na nákup Abramsů (kdo viděl skutečné ceny bojové techniky, nebo vojenského materiálu, který se k nám zatím nakupuje z USA, k tomu ty jejich obstrukce při nákupu a hlavně při údržbě, tak mi dá za pravdu), to jsem zvědavý, kolik by nám jich za pár let provozu v AČR reálně jezdilo a střílelo...Skrýt celý příspěvekRiMr71: Pokiaľ sa viem, tak Američania po konci studenej vojny tanky z Európy postupne stiahli a ostali tu iba Strikery v Nemecku. Začiatkom minulého roka bolo dovezených 87 ...Zobrazit celý příspěvek
RiMr71:
Pokiaľ sa viem, tak Američania po konci studenej vojny tanky z Európy postupne stiahli a ostali tu iba Strikery v Nemecku. Začiatkom minulého roka bolo dovezených 87 Abramsov (teda jedna tanková brigáda).
Jednotky v Európe do 2016: http://www.eur.army.mil/organi... Skrýt celý příspěvekPavolIR - díky za odkaz na wiki :) ale kolik je v současnosti na území Evropy dislokovaných Abramsů ani kolik jich tu přibude (viz Starlightem zmíněné US plánované nákupy na "EU ...Zobrazit celý příspěvek
PavolIR - díky za odkaz na wiki :) ale kolik je v současnosti na území Evropy dislokovaných Abramsů ani kolik jich tu přibude (viz Starlightem zmíněné US plánované nákupy na "EU uloženky"). Ani na to, jestli to nemalé množství Abramsů v Německu (?), Polsku, Pobaltí tady drandí bez servisního zázemí...?
Abychom nakonec nezjistili, že "exotického" Abramsu tady jezdí víc kusů než lecjaké evropské "tutovky" a má "expediční" zázemí o kterém se nám ani nezdá.. o těch tisícovkách kusů připravených k již bežícím a ověřeným upgradům ani nemluvě.
Já neříkám "kupme Abramsy", ale POKUD se bude nakupovat množství MBT, tak by zvážení M1A2 i s ohledem na jejich asi nejdále zvládnuté upgrady běžící i plánované (oproti Leo3 apod) stálo minimálně za to, abychom si řekli že na to nemáme. Ale na základě čísel a ne podle co Máňa nebo nějaký jouda z Agrofertu co zobe STrnadovi napíší do iDnesu a Lidovek aby vytvarovali názor podle zadání.Skrýt celý příspěvekStarlight: já v tom vidím hodně rizik, dokonce i ono šití horkou jehlou, proto celou dobu obhajuju Pumu :D o Lynxu mě přesvědčují jiní - byť argumentují kvalitně. Osobně vidím u ...Zobrazit celý příspěvek
Starlight:
já v tom vidím hodně rizik, dokonce i ono šití horkou jehlou, proto celou dobu obhajuju Pumu :D o Lynxu mě přesvědčují jiní - byť argumentují kvalitně. Osobně vidím u Lynxe podobnou papundeklovitost jako u Griffina. jezdit asi taky jezdí a střílet nejspíš taky střílí. Navíc si myslím, že ten podvozek není ani britský ASCOD, ale něco ze starších verzí (33 ?)
Singapurci mají hodně šancí v americkém tendru. Přeci jen armádní představitelé USA jim (SAIC) zadali vývoj a výrobu demonstrátoru náhrady za Bradley. Opticky mi přijde mnohem lepší než Griffin nebo lehký tank od BAE. Byť je to jen model, tak Singapurci sekají těžkou techniku "jak Baťa cvičky"Skrýt celý příspěvekMaximus 04.12.2017 Čas: 08:34: „ Nicméně ve dvou vašich příspěvcích se popíráte - v prvním z nich informujete o reálném plánu o zavedení vozidla palebné podpory MPF do US armády ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus 04.12.2017 Čas: 08:34: „ Nicméně ve dvou vašich příspěvcích se popíráte - v prvním z nich informujete o reálném plánu o zavedení vozidla palebné podpory MPF do US armády jakožto klíčového člena NATO a zároveň v následujícím postu píšete "Ostatně velitele NATO by v rámci integrovaných jednotek měly i problémy s taktickým nasazením takovéhoto nestandardizovaného řešení. Kam s tím?" Nemyslíte, že pokud hlavní člen NATO tento typ techniky bude používat, tak tyto připomínky jsou obsolentní?“
To je ale nepochopení organizačního zařazení a klasifikace vozidel palebné podpory v rámci US ARMY. MPF nebude ve výzbroji těžkých mechanizovaných ABCT, ale lehkých pěchotních IBCT. Američané tedy mají nebo budou mít vozidla palebné podpory u lehkých IBCT (vozidla MPF) a středních SBCT (vozidla MGS). A nepochybně mají nebo budou mít pro tyto vozidla vhodné organizační zařazení, úkoly, doktrínu nasazení a vhodnou taktiku. Nesnaží se ale včlenit tyto jednotky do struktury těžkých ABCT s jejich úkoly a protivníky. Jak popíšu dále, nesnaží se z toho dělat tankové útvary a nevnáší tak unikátní řešení do procesu plánování a velení. Což je přesně to, co bychom mohli vytvořit nevhodným zavedením vozidel palebné podpory do struktury těžkých mechanizovaných brigád.
US ARMY má dnes praktické zkušenosti s vozidly palebné podpory Stryker MGS u středních kolových SBCT. Jak to mají vyřešené tam? Původní plán byl takový, že MGS byly přímo integrovány do „mechanizovaných rot s kolovými BVP“ (takto jsou mechanizované roty s OT Stryker oficiálně klasifikovány). Tedy pro vyšší velitele to byla stále „mechanizovaná rota/prapor s kolovými BVP“, kde BVP s pěchotou tvoří hlavní sílu jednotky. Jen velitel roty měl pod svým velením četu s vozidly MGS.
Po redukci programu MGS se všechna vozidla Stryker MGS a protitankové Strykery TOW soustředily do jediné jednotky, která je klasifikovaná jako „protitanková roty s kolovými stíhači tanků“. Je součástí průzkumné korouhve (praporu) a už není vázáná na mechanizované roty/prapory. Díky těmto definicím opět každý velitel ví, že je to specializovaná protitanková jednotka, která má kolové stíhače tanků a nemůže si ji splést s tankovou rotou nebo mechanizovanou rotou s BVP. Tomu také odpovídají přidělené úkoly a rozmístění jednotky.
Velmi podobně to mají Italové s kolovými vozy Centauro – jednotky jsou klasifikovány jako „průzkumné švadrony (roty) s kolovými stíhači tanků“ v průzkumné korouhvi (praporu).
Čistě teoreticky – pokud by AČR zavedla vozidlo palebné podpory na bázi pásového BVP, tak kam s tím? Nejlogičtější by bylo tyto vozidla včlenit do struktury mechanizovaných rot přímo k BVP. Pro všechny vyšší velitele by jednotka stále byla „mechanizovaná rota/prapor s BVP“ a bylo by vše jasné. Veliteli mechanizované roty by navíc líbilo mít tyto vozidla přímo pod svým velením a skutečně by se využila jednotná logistika a výcvik. Kdo by ale odešel s pláčem, by byl tankový prapor a jeho tankové roty. Ten by nedostal nic a možná by ho pak zrušili.
Nebo by se tankový prapor jako jednotka zachránil a vozidla palebné podpory by nahradily v jeho výzbroji tanky T-72. Jak takovou jednotku ale klasifikovat? Je to tankový prapor s tankovými rotami? Nebo jsou to „protitankové jednotky se stíhači tanků“? Když se to označí jako tanková jednotka, jak bude vyšší velitel vědět, že to nejsou plnohodnotné tanky? To by v boji mohlo skončit špatně, pokud by dostali úkol určený jen pro MBT. Když se to klasifikuje jako „protitanková rota/prapor se stíhači tanků“, tak je to asi lepší. AČR by tím ale přišla o tankové útvary a stále by v sestavě chyběly tanky (MBT), což by plánovači a velitelé NATO museli zohlednit.
A zde se konečně dostanu k tomu, čím to celé začalo. AČR, jako asi jediný NATO uživatel vozidel palební podpory/stíhačů tanků v sestavě těžkých mechanizovaných jednotek, by musela vypracovat a ověřit vhodnou doktrínu nasazení a taktiku. A s ní seznamovat nejen velitele AČR, ale i alianční kolegy. A to mě připadá jako nesmírně odvážná myšlenka. Navíc dnes vůbec nevíme, jaká by byla skutečná bojová efektivita těchto vozidel.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...