Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu
- 29. 11. 2017
- 321 komentářů
- Tomáš Foldyna
Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných sil se objevila jedna zásadní otázka. Pořídit si skutečný hlavní bitevní tank (MBT) nejlépe ve hmotnostní kategorii nad 60 tun nebo nám postačí bojové vozidlo pěchoty (IFV) s kanonem 105-120 mm?
Budu upřímný. Podobně jako mnoho nadšenců, i já bych ve svých bujných snech rád viděl v naší armádě několik hmotnostních kategorií obrněných sil včetně těžkých „skutečných" MBT (například jako je Leopard 2). Bohužel. Přání je pěkná věc a realita druhá. Za některá splněná přání se draze platí, nejen penězi, ale také reálnou bojeschopností.
Existující MBT můžeme rozdělit do různých hmotnostních kategorií. Tanky T-72 a T-80 mají hmotnost do 50 tun. Pro účely tohoto článku je považujme za „střední" nebo „středně těžké".
Tanky jako Leopad 2, M1 Abrams, Merkava a další mají hmotnost přes 60 tun a můžeme je považovat za „těžké". Tank Sabra Mk.II s hmotností 59 tun je blíže k těžké kategorii. Přesné rozdělení nechme akademikům. Nicméně rozdíl v hmotnosti je významný.
Proto je ještě místě podotázka – chceme mít MBT „těžké" kategorie nad 60tun nebo nám stačí „střední" tank?
Bojové hmotnosti vybraných obrněných vozidel; větší foto / autor
Problém je následující. Provozovat jednu celou hmotnostní kategorii obrněné techniky a zrovna tu nejtěžší je pro malý stát závažné rozhodnutí a mělo by být dobře odůvodněno. 30 kusů T-72M4 CZ představuje víceméně udržovací jednotku pro zachování výcviku. Argumenty typu „protože chceme", „prostě potřebujeme", „když je zle všichni volají tanky", „MBT je nezbytnou součástí vojsk" jsou nepostačující.
Berme jako pevný bod, že o nákupu cca 210 IFV je již rozhodnuto. Co dále? Většinou lidé hovoří: „prostě nakupme 60 až 90 tanků, máme na to". Jak se říká se, vše se ukáže v porovnání.
Zkusme proto porovnat 2 základní varianty, pro spravedlnost se stejným celkovým počtem dokoupených bojových obrněných vozidel:
+ Pořídíme si 60 modernizovaných starších těžkých MBT (v kategorii do 50 tun není asi nic, co by bylo průchodné). IFV s kanonem 105-120 mm tím pádem nebudeme nakupovat. Pro naše vahy počítejme s výhodnou „jednotkovou" cenou 4 mil EUR (~ 104 mil. Kč).
+ Zvětšíme zakázku na IVF o dalších 60 nových IVF s kanonem 120 mm při „jednotkové" ceně 10 mil. EUR (~ 260 mil. Kč).
Pojem „jednotková" cena je v uvozovkách z jednoduchého důvodu, protože de facto neexistuje. Zbrojní zakázka není nákup obyčejného občana v prodejně aut, ale téměř vždy představuje celý komplex, který zahrnuje dodávku samotné techniky požadovaných verzí, náhradních dílů a prostředků na údržbu a diagnostiku, servis různé úrovně, vybudování servisního zázemí, zaškolení technického personálu, dodávky munice, opce na další kusy a jiné položky. Plus například spoluúčast při výrobě a/nebo offsety.
Na první pohled jsme v první variantě utratili 240 mil. EUR (~ 6,2 mld. Kč) oproti 600 mil. EUR (~ 15,6 mld. Kč) a získali jsme skutečné MBT se značně lepším pancéřováním. Ale první pohled často klame a skutečnost je obvykle složitější. Ukážeme si, že tento výpočet není zcela správný.
Cena kontraktu někdy může působit jako červená muleta na býka, nicméně je jen jedním z mnoha ukazatelů a ne vždy tím nejdůležitějším.
Nákup 210 IFV a čemu se vyhnout
Dovolím si malé odbočení. Při úvahách o nákupu IFV si nemohu odpustit několik vět o špatném příkladu, který by nebylo vhodné zopakovat. Tím byl nákup kolových obrněných transportérů (KOT) Pandur.
Jsou-li mé informace správné, bylo v rámci často kritizovaného kontraktu pořízeno:
Zkratka |
Popis |
Výzbroj |
Počet |
KBVP |
kolové bojové vozidlo pěchoty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
72 |
KBV-VR |
kolové bojové vozidlo velitele roty |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
11 |
KBV-Pz lok |
kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
8 |
KBV-Pz8 |
kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru |
Kan.30mm, 2xŘS Spike |
4 |
KOT-Ž |
kolový obrněný transportér ženijní |
Kul 12,7 mm |
8 |
KOT-Zdr |
kolový obrněný transportér zdravotnický |
— |
4 |
Vidíme to zcela jasně. 99 (!) ze 107 vozidel má v podstatě stejnou výzbroj: věžový komplet ISR - Samson RCWS-30 s kanonem Mk.44 Bushmaster II ráže 30 mm, kulometem M240 ráže 7,62 mm a dvěma protitankovými řízenými střelami (PTŘS) Spike-LR. Přes veškeré kvality uvedeného věžového kompletu rozhodně nejsou takto vyzbrojená vozidla efektivně použitelná pro všechny úkoly.
Krátký výčet toho, co chybí:
+ Počet moderních samohybných minometných systémů (například integrace AMOS, NEMO nebo bezvěžové verze minometu) - NULA.
+ Počet vozidel s kanonem větší ráže (integrující například věž 90 mm Cockerill LCTS 90MP nebo 105 mm Cockerill CT-CV 105HP) - NULA.
+ Počet vozidel – nosičů PTŘS (podobně jako izraelské "raketové" tanky), použitelné například jako stíhače tanků - NULA.
+ Počet samohybných protiletadlových (PL) raketových systémů (příklady integrace Izraelský Spyder nebo norský NASAM). - NULA. Počet kanonových PL systémů - další NULA.
+ Počet levnějších vozidel pro přepravu pěchoty bez těžké věže, ale s přídavným snímatelným modulárním pancéřováním, které by byly také lépe použitelné pro pomoc při živelných pohromách - NULA.
Síla obrněné jednotky se násobí, pokud sestává z různých druhů spolupracujících zbraňových systémů na podvozku s podobnými vlastnostmi. Jinak se může například stát, že rychle pohybující se Pandury budou zdržovány taženými minomety nebo protiletadlovci, kteří musí sesednout a rozložit se v palebném postavení.
Prohlásit, že se počítalo s dokoupením chybějících typů později, je dost zvláštní výmluva. Je lepší mít menší komplexní jednotku hned, než větší „jednodruhovou" a spoléhat se na „někdy příště".
Tajně doufejme, že se chyba nezopakuje a v kontraktu na IFV budou zahrnuty všechny potřebné typy. Bohužel, poslední články na toto téma uvádějí zase jen bojovou variantu s kanonem 30 mm a PTŘS... a jakýkoliv optimizmus je ten tam.
Na množství záleží
Výše uvedené jednoduché porovnání ceny je samozřejmě nesprávné. Musíme porovnat cenu jedné zakázky na 270 kusů IFV s cenou dvou zakázek, první na 210 IFV a druhé 60 MBT.
Jaká je vyjednávací pozice? Při nákupu 60 kusů upravených MBT jsme zákazník, který potřebuje pouhých 60 kusů za 240 mil EUR. To sice není úplně málo, ale taky ne žádná zakázka, kvůli které by se dodavatel přetrhl ve výhodách.
Naproti tomu zakázka, zvětšená z 210 na 270 kusů přesahující 2 mld. EUR je jiná kategorie. Velikost zakázky má nepochybně vliv při vyjednávání o podílu na výrobě, o zaplacení infrastruktury, zaškolení výrobního personálu atd.
Větší podíl na výrobě také může znamenat (může = u nás bohužel nemusí...):
+ Úspory díky daním a odvodům domácích subjektů
+ Benefity formou zaměstnanosti a podílových daní v obcích, kde bude výroba probíhat
+ Lepší know-how pro případ budoucí samostatné výroby
Bez konkrétních obchodních jednání můžeme výsledné sumy obou variant jen hádat. Tím ale porovnávání nekončí.
Nutné doplňky, náhradní díly, údržba a opravy
Podstatně těžší MBT budou zpravidla vyžadovat jiná pomocná vozidla než lehčí IFV, přinejmenším výkonnější vyprošťovací a mostní tanky. Kolik jich potřebujeme? Stačí dva nebo tři? Nebo raději pět až šest? Tím se dostáváme k nepříjemnostem spojeným s malými počty. Šest kusů může ležet nevyužito a u 2-3 kusů se může lehce stát, že nebude ani jeden provozuschopný.
Naproti tomu u varianty s 60 dalšími IFV postačí přidat 1-3 kusy stejných vyprošťovacích a mostních vozidel.
Možný bonus. Vyjednáme-li možnost vyrábět kompletní podvozky a vlastní nadstavby v libovolném počtu, většinu nebojových variant si dokážeme vyrobit kdykoliv bude potřeba za podstatně menší peníze.
Podobná je situace s náhradními díly, údržbou a opravami. Je pochopitelně levnější a jednodušší nakupovat nebo dokonce vyrábět náhradní díly ve větším množství, vytvořit infrastrukturu a vyškolit technický personál pro údržbu a opravy 270 stejných podvozků, než pro dva různé typy a různé hmotnostní kategorie.
Příklad potřeby vyprošťovacích vozidel, mostních vozidel a náhradních dílů (abstraktně "ND") pro obě varianty; větší foto / autor
Provoz a výcvik
Běžný člověk, který si koupí auto a najede pár tisíc kilometrů ročně, se dívá na pořizovací cenu izolovaně, jako na hlavní položku. Kupujeme-li techniku na desítky let a má-li být intenzivně využívána, je pořizovací cena jen jednou částí celkových nákladů za dobu provozu. S intenzivnějším využitím (motohodiny za rok), význam nákladů na provoz stoupá.
Položíme-li si na dvě strany rovnice:
MBT |
IFV |
Vyšší spotřeba paliva |
Nižší spotřeba paliva |
Vyšší opotřebení pohyblivých součástí |
Nižší opotřebení pohyblivých součástí |
Speciální opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy podvozků |
Shodné opravárenské kapacity pro údržbu a malé opravy všech podvozků |
Nutnost servisu v zahraničí pro větší opravy |
Komplexnější servis u nás |
Speciální náhradní díly pro podvozek |
Stejné náhradní díly pro podvozek |
Speciálně vyškolená část technického personálu |
Sdílení větší části technického personálu s ostatními IFV |
Co je levnější? Dostat se k reálným číslům není snadné, nepracuje-li člověk přímo v oboru s informacemi, které jsou často utajované, a tak či tak asi ani nemůže publikovat. (ps. Jediná konkrétní čísla, které jsem našel, byly průměrné „operating costs" za míli pro různé verze tanku M1, kde bylo uvedeno 159 USD za míli pro M1A2). V dlouhodobé perspektivě pak celkové náklady za 60 repasovaných MBT mohou (ale pochopitelně nemusí) překročit náklady za 60 IFV z kanonem.
To není vše. Jednodušeji sestavíme nějaké fungující uskupení z 270 stejných podvozků IFV, z větší zásoby náhradních dílů, komplexní opravárenské kapacity a více vycvičeného personálu i posádek. V případě nutností kanibalizace odstavených strojů na náhradní díly se lépe kanibalizuje z 270 než z 60.
Provoz a výcvik nejsou jen vlastní motohodiny. Jsou to také přesuny. Přesun obrněnců o hmotnosti 30-45 tun bude vždy o něco levnější a méně náročnější na použitelnou trasu, únosnost mostů, silnic, tahače, než MBT o hmotnosti přes 60 tun. To si vynásobte určitým množstvím přesunů ročně a desítkami let provozu.
Inu, tahače. I kdybychom měli jen několik 60+ tunových MBT, už pro ně budeme potřebovat tahače a návěsy, schopné je zvládnout. U varianty 270 IFV víme, že nemáme NIC nad 50 tun a stačí o něco slabší kategorie tahačů a návěsů (pokud existuje).
Rozmístění, přesun a nasazení
V jedné nebo druhé variantě, pouhých 60 vozidel se 120 mm kanonem nikdy nerozmístíme po celém území tak, aby se vyskytovala blízko místa potřeby v dostatečném počtu. Musíme počítat s poměrně dlouhými přesuny při každém nasazení. Vzhledem ke geopolitické situaci je pravděpodobnější prvotní nasazení mimo území státu, co přesuny ještě prodlouží.
Výhodou lehčích IFV při přesunu na místo určení není jen v nižší hmotnosti a širším výběru tras. Musíme brát v úvahu vše, co musíme brát s sebou. Zařadíme-li do uskupení byť jen několik MBT, už musíme pro ně vzít odpovídající vyprošťovací vozidlo, náhradní díly, technický personál atd.
Suma sumárum, uskupení lehčích vozidel na jednotném podvozku se na místo určení dostane zpravidla rychleji, jednodušeji a s potřebou menších zdrojů. Jeho zásobování a udržování bojeschopnosti je také jednodušší.
Jsem přesvědčen, že 60 našich tanků v nějakém trochu větším konfliktu díru do světa neudělá. Naopak větší operativnost a bojeschopnost lehčí, přestože teoreticky „slabší" brigády na jednotném podvozku bude vítaná.
IFV vs. MBT – „rytířské souboje" jsou spíše výjimkou
IFV a MBT se 120 mm kanonem mají sice zhruba stejnou palebnou sílu (MBT bude mít větší stabilitu), ale pancéřování o 15-20 tun těžšího MBT je prostě principiálně silnější. Má proto větší šanci přežít jak přímý zásah jakýmkoliv projektilem, tak blízký výbuch dělostřeleckého granátu, rakety, pumy nebo improvizované nálože. O tom není sporu.
Postavíme-li jednotky MBT a IFV s ekvivalentním výcvikem a zaměřovacími systémy proti sobě do otevřeného terénu jako dva oddíly rytířů, díky prosté matematické pravděpodobnosti bude skupina IFV poražena. Požene-li se jednotka IFV otevřeným terénem jako spanilá jízda a z výhodných ukrytých palebných pozic po nich budou střílet tanky, bude zdecimována s vysokou pravděpodobností.
Taková představa boje je hlavně v našich evropských podmínkách trochu zjednodušená. Stává se, že jednotka je „chycena" v otevřeném prostoru a dojde ke ztrátám, ale gramotný velitel se tomu bude snažit maximálně vyhnout. Ve výsledku se obě strany budou získat poziční výhodu nad protivníkem, využívat terén i stavby, krýt se, manévrovat. Přestože IFV budou zřejmě tahat za kratší konec, záleží na mnoha faktorech včetně průzkumu, výcviku i kusu štěstí, zda se nakonec více projeví výhoda lepšího pancéřování MBT nebo větší pohyblivost a průchodnost IFV.
Za druhé. Musí stát proti 30 tankům protivníka 30 IVF s kanonem 120mm? Nemusí. Dosaďme si na naši stranu smíšené uskupení se samohybnými děly, raketomety, samohybnými minomety a raketovými stíhači tanků. Tyto mohou protivníka zasahovat na větší vzdálenost nebo dokonce ze skrytých pozic. Jaký bude výsledek potom?
Ale také protivník může poslat smíšené uskupení „ne est pas", jak by řekl Hercule Poirot? To celé střetnutí ještě více zamotává a výsledek bude opět záviset na mnoha faktorech. Přidejme letectvo, bezpilotní letouny, průzkumné prostředky, taktiku, výcvik, logistiku...
Vidíme, že vlastnictví MBT vs. IFV je jen jeden z mnoha faktorů a pravděpodobně ne rozhodující. Zvláště bavíme-li se o pouhých 60 kusech.
Zpět k pancéřování
Co doopravdy znamená hmotnost navíc pro pancéřování? Pro první zjednodušení počítejme s tím, že celé navýšení hmotnosti bude použito pouze na pancéřování.
Rozdělme plochu vozidla například takto:
Přibližné rozdělení pancéřování tanku; větší foto / autor
Kdybychom dodatečnou hmotnost 20 tun naivně rozdělili rovnoměrně na celou plochu, navýšení tloušťky pancíře by mohlo být přibližně následující:
+ Celoocelový pancíř: 3,5 cm
+ Kompozitní pancíř 50 % hmotnosti ocel, 50 % keramika: ocel 1,8 cm + keramika 3,7 cm
Je jasné, že to tudy cesta nevede. Pro 120mm projektil nebo moderní PTŘS pár centimetrů navíc nepředstavuje velký rozdíl.
Logičtější bude rozdělit hmotnost jinak, například takto:
Plocha |
Použito |
Dodat |
Hmotnost |
100 % ocel |
50% oceli + 50% keramiky |
|
pancíř |
m2 |
tuny |
cm |
cm oceli |
cm keramiky |
|
Čelní |
9 |
40 |
8 |
11,40 |
5,72 |
11,70 |
Boční |
19 |
25 |
5 |
3,37 |
1,69 |
3,46 |
Horní |
21 |
20 |
4 |
2,44 |
1,22 |
2,51 |
Spodní |
18 |
10 |
2 |
1,42 |
0,71 |
1,46 |
Zadní |
5 |
5 |
1 |
2,56 |
1,28 |
2,63 |
Zde již vidíme významné navýšení tloušťky čelního pancíře. Na velkých plochách (boky, horní a spodní část) pravděpodobně rozdělíme hmotnost nerovnoměrně a použijeme silnější pancéřování na více exponovaných místech za účelem lepší ochrany posádky. Navýšení hmotnosti může být také použito na dynamické pancéřování nebo jiné způsoby ochrany.
Nicméně, provedeme-li výpočty jakkoliv, základní poznatek je nepříjemný. Navyšování hmotnosti pancíře nepřináší takový nárůst ochrany, jaký bychom chtěli. Plocha tanku je prostě velká a některé protitankové prostředky se zaměřují právě na slabší horní pancíř.
Nemluvě o faktu, že zvýšení hmotnosti o 20 tun vyžaduje také zesílení částí podvozku, silnější motor, takže na pancéřování určitě nepůjde celý přírůstek hmotnosti.
Ve výsledku bude mít lehčí vozidlo nižší odolnost v boji, ale možná ne o tolik, aby to stálo za živení poměrně malého počtu vozidel nejtěžší kategorie.
Nesmíme také zapomínat, že například IFV Puma je jen o málo lehčí, než T-72. Velký rozdíl v pasivní ochraně by zde nebyl, až na jednu nepříjemnost, která nám ihned udeří do očí při pohledu na IFV.
IFV s kanonem nebo „střední" tank?
IFV je, přehnaně řečeno, „autobus", velká krabice, která musí poskytnout alespoň minimální pohodlí nejen tříčlenné posádce, ale také výsadku šest, osm i více vojáků. Větší plocha prostoru s posádkou negativně ovlivňuje tloušťku pancéřování. Na tuto krabici chceme namontovat věž se kanonem 120 mm. Vysoko namontovaná těžká věž může znamenat snížení stability při jízdě i při střelbě.
Přibližné porovnání prostoru pro posádku; větší foto / autor
Na stejném podvozku postavený opravdový střední tank by měl menší plochu, lepší stabilitu a možnost lépe chránit posádku. Zda použít věž s posádkou nebo bezosádkovou, je jiné téma.
Problém. Střední tank na stejném podvozku, který bychom chtěli koupit i ve verzi IFV, zrovna mnoho výrobců nenabízí. Snad CV90. Vzniká tak otázka, kdo zaplatí vývojové náklady. Mohli bychom jen tajně doufat, že se najdou ještě další zájemci.
Určitou satisfakcí za dodatečné náklady na vývoj a výrobu specifické korby středního tanku by bylo její využití všude tam, kde nepotřebujeme velkou korbu IFV. Například pro například raketový stíhač tanků, průzkumné vozidlo, protiletadlové vozidlo atd. Výhoda jednotného podvozku nebo alespoň velké části dílů by zůstala zachována.
Pro zjednodušení přestavby by mohla zůstat zachována pohonná soustava s motorem vpředu. Tím by, obrazně řečeno, mohlo vzniknout něco jako „menší Merkava", s výhodami a nevýhodami s tím spojenými.
Bez nákladových studií a konkrétních jednání s výrobci nelze otázku nárůstu ceny za střední tank na podvozku IFV uspokojivě vyřešit. V případě získání práva vyrábět kompletní podvozky by uvedená přestavba mohla být zajímavá pro domácí výrobce.
Jednotný podvozek jako klíč k efektivní armádě malého státu
Není dobrý nápad napodobovat armády mnohonásobně větších nebo bohatších státu. Docela chápeme, že si nemůžeme dovolit mít letectvo s mnoha kategoriemi nadzvukových letounů a uspokojíme se s jedním univerzálnějším Grippenem. U obrněných vozidel jsme na tom podobně.
Zatím se nepodařilo vyvinout taková kolová vozidla, která by dostatečně nahradila vozidla pásová a naopak. Schopnost pohybovat se po silnicích relativně rychle, tiše a úsporně na místo nasazení při větším komfortu pro posádku je výhodou kolových vozidel. Průchodnost těžkým terénem, málo únosnou půdou, troskami, bariérami, příkopy, stabilita, schopnost unést vysokou hmotnost a trakce – to jsou naopak výhody pásových vozidel.
Když už chtě nechtě a s nervózním pohledem na peněženku musíme živit pásová o kolová obrněná vozidla, můžeme alespoň snížit náklady tím, že použijeme jednotné podvozky tam, kde je to alespoň trochu možné.
Je dobře známo, jakou logistickou noční můru zažívala německá armáda při tažení do Ruska. V neposlední řadě díky rozmanitosti techniky, posbírané v celé okupované Evropě. Jednotný pásový podvozek nám dává logistické a strategické výhody, které v mnoha případech mohou převýšit určité taktické nevýhody při vlastním střetu „jeden na jednoho".
Závěr
Schopnost pásová obrněná vozidla také vyrábět, a ještě lépe dále vyvíjet, otevírá dveře do úplně jiné roviny nezávislosti a výzbrojní bezpečnosti ozbrojených sil. Pamatujme si, že v krizové situaci nám ani všechny peníze světa nemusí stačit na nákup něčeho, co nám jiný stát prostě nechce nebo nemůže prodat.
Při všech úvahách je potřeba myslet na zásadní skutečnost. V době hlubokého míru je nám 270 IFV k ničemu. Reálně jich nepotřebujeme ani 120. Armádu tvoříme a živíme hlavně pro potřeby případných krizových situací. Co je lepší? Mít 210 IFV plus 60 těžkých MBT a neumět je vyrobit ba ani opravit, nebo postavit pásové síly pouze na IFV a mít je plně pod svou kontrolou?
Není tak důležité, co máme v míru, ale co budeme mít v případném konfliktu. Varovným příkladem je pouhých 5 argentinských střel Exocet ve válce o Malvíny (Falklandy) roku 1982, kterými Argentina sice nadělala velké škody, ale potom prostě došly a další jim už nikdo nedodal.
Reálně nejsme schopni a ani nemusíme vyrábět vše. Musíme si ale zvolit, co jsou základní stavební kameny ozbrojených sil malého státu a zde neváhat investovat do vlastní výroby nebo dokonce do vlastního vývoje.
Poděkování p. Lukáši Visingerovi za údaje o počtech jednotlivých verzí KOT Pandur II pro AČR.
Zdroje: Valka , Wiki , obr. , WarDrawWings , Wiki , GAO , CMI Groupe
Související články
Robotické a autonomní systémy v Armádě ČR
Armáda České republiky pracuje na koncepci rozvoje robotických a autonomních systémů, především ...
- 04.10.2017
- 34 komentářů
- Jan Grohmann
Američané schválili prodej vrtulníků UH-1Y Venom do České republiky
Ministerstvo zahraničí Spojených států v pondělí schválilo potenciální prodej 12 víceúčelových ...
- 23.10.2017
- 93 komentářů
- Jan Grohmann
Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.
Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...
- 14.11.2017
- 346 komentářů
- Tisková zpráva
Slovensko získá nejnovější bojová vozidla Patria AMVXP
Slovenská vláda před pár dny schválila pořízení 81 kolových bojových vozidel pěchoty (KBVP) AMV od ...
- 20.11.2017
- 150 komentářů
- Jan Grohmann
To PavolR: Však jsem se o problematice MGS zmínil, nicméně základ je ten, že i přes zkušenosti US armády s tímto vozidlem mají zájem zavést vozidlo palebné podpory i na pásech. ...Zobrazit celý příspěvek
To PavolR:
Však jsem se o problematice MGS zmínil, nicméně základ je ten, že i přes zkušenosti US armády s tímto vozidlem mají zájem zavést vozidlo palebné podpory i na pásech.
Primárně jsem ale Starlightovi oponoval tímto z hlediska toho, že by velitele NATO v rámci integrovaných jednotek měly i problémy s taktickým nasazením takovéhoto nestandardizovaného řešení. Pokud vozidla palebné podpory má/bude mít americká armáda, tak nevidím problém s doktrinálním uchopením takovéto techniky v rámci AČR a našich spojenců.
Jinak souhlasím s tím, že T-72 je na konci vývoje a v našich podmínkách, kdy kvalita musí nahrazovat kvantitu není cesta pro ekvivalent T-72B3.Skrýt celý příspěvekskelet: Z T-72 nie je možné v žiadnom prípade urobiť MBT novej generácie. Má to konštrukčné limity. Hlavne potrebujete dostatočne výkonný motor, ktorý pokryje energeticky nielen ...Zobrazit celý příspěvek
skelet:
Z T-72 nie je možné v žiadnom prípade urobiť MBT novej generácie. Má to konštrukčné limity. Hlavne potrebujete dostatočne výkonný motor, ktorý pokryje energeticky nielen pohon, ale aj najmodernejšiu elektroniku a pri tom sa musí zmestiť do daného priestoru. Taktiež vnútorný priestor nie je nič moc.Skrýt celý příspěvekMaximus: Zrovna príklad M1128 by som nevyťahoval, lebo to sa ukázalo ako úplný prepadák - len rýchlo vyradiť a zabudnúť naň. Ak chcete príklad VPP 8x8 vo výzbroji štátu NATO, tak ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:
Zrovna príklad M1128 by som nevyťahoval, lebo to sa ukázalo ako úplný prepadák - len rýchlo vyradiť a zabudnúť naň. Ak chcete príklad VPP 8x8 vo výzbroji štátu NATO, tak skôr talianske Centauro II.
Belgičania napr. nahradili Leo1 (po ich vyradení) Pirahnami s 90mm kanónom.
Inou cestou išli Holanďania - majú s Nemcami spoločnú tankovú jednotku s Leo2A7.
Rase:
Leo2A8 alebo 2A9 s bezposádkovou vežou by bol nesporne zaujímavou modifikáciou, ktorá by mohla dokonca znížiť o pekných pár ton jeho váhu. Viem si predstaviť, že by sa z prednej časti vedľa vodiča zobrala munícia a vytvoril sa priestor pre členov posádky, len čo s poklopmi? Ten jeden, čo je teraz na korbe, je málo. Vyrezal by sa ďalší (nakoľko by to bolo možné?) alebo by sa to riešilo inak?Skrýt celý příspěvekskelet: to radši ať tanky zruší, než lít další miliardy do T-72M. Tedy vystačit si jen s prodlužováním životnosti T-72M4CZ jako doposud a pokud to jinak nepůjde, tak tanky zrušit ...Zobrazit celý příspěvek
skelet:
to radši ať tanky zruší, než lít další miliardy do T-72M. Tedy vystačit si jen s prodlužováním životnosti T-72M4CZ jako doposud a pokud to jinak nepůjde, tak tanky zrušit a počkat si až na nový eurotank (Leo 3). Nějaké hraní si na zachování kapacit nemá smysl, jelikož se osádky budou muset naučit nové postupy a všechno bude úplně jiné, to samé zázemí atd.Skrýt celý příspěvekTo skelet: Zas takový skeptik bych ohledně MBT nebyl, vše záleží na geopolitické situaci v příštích dekádách a reálných rizicích pro nás i naše spojence. Armáda má řešit reálné ...Zobrazit celý příspěvek
To skelet: Zas takový skeptik bych ohledně MBT nebyl, vše záleží na geopolitické situaci v příštích dekádách a reálných rizicích pro nás i naše spojence.
Armáda má řešit reálné ohrožení i úkoly na ni kladené politickou reprezentací státu a nelze ji budovat jen na předvádění na přehlídkách, pro pózování generálů a politiků před médii či naplnění nějakých tabulek.Skrýt celý příspěvekTanky se budou v reálu (dle toho co vyšlo ven) řešit v roce 2025. Do té doby na to nebudou finanční prostředky. Maximálně na nějaké opravy. V následujících letech už bude odborná ...Zobrazit celý příspěvek
Tanky se budou v reálu (dle toho co vyšlo ven) řešit v roce 2025. Do té doby na to nebudou finanční prostředky. Maximálně na nějaké opravy. V následujících letech už bude odborná veřejnost vědět, jaké požadavky budou kladené na Leopard 3, včetně časového harmonogramu a předpokládaných financí. Stejně tak se bude vyjasňovat i situace i okolo nové "120" a "130".
Jinými slovy bude mít AČR dostatek času, aby si řeklo jak dál postupovat. Přičemž pokud se rozhodneme pro BVP120(130), tak IMHO by VOP (Tatra Defence) dokázalo vykrýt objednávku asi tak od roku 2024/2025. Což zase dává VOP (Tatra Defence) a jeho partnerům dostatek času na vyvinutí a odzkoušení tohoto typu.
Nicméně i tato varianta znamená, že nové MBT už prostě nebudou a armáda si bude muset vystačit s těmito středními tanky, respektive stíhači tanků. Politická vůle na nákup MBT následující generace nebude.
Prakticky jediná jistota, jak se dostat k MBT nové generace je modernizace T-72 (PT-17 apod.). Bohužel.Skrýt celý příspěvekMaximus: Tak ono to může dopadnout tak, že Leopard 3 bude menší než Leo 2 a spíš podobný onomu střednímu tanku na podvozku IFV s bezosádkovou věží a kanónem ráže 130 mm. Má pak z ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus:
Tak ono to může dopadnout tak, že Leopard 3 bude menší než Leo 2 a spíš podobný onomu střednímu tanku na podvozku IFV s bezosádkovou věží a kanónem ráže 130 mm. Má pak z našeho pohledu chtít provozovat vedle sebe obě vozidla když si budou koncepčně podobná ? Ona i cena bude nejspíš dost podobná.
souhlasím s tím, že Leopard 2A8 s bezosádkovou věží a stotřicítkou, by byl nejspíš cenově velice podobný Leopardu 3 - jen těžký a starý. Je klidně možné, že až by němci měli dost nových tanků, by ty věže a další díly sundali a osadili na nové podvozky, ty staré sešrotovali - tak to vidím já.
Tím chci říct, že Lynx 120 bude nejspíš hodně brzo, ale Lynx 130 možná bude k mání až v době zavádění Leo 2A8 a počátku Leo 3 (!)
Pokud jde o Lynx 120 tak ten radši ne - nebo jen jako nouzové řešeníSkrýt celý příspěvekRase: pronájem +- třiceti tanků řeší jenom výcvik a udržení schopností. Použití takto malé jednotky na zahraniční misi, kterou by tvořily všechny použitelné MBT AČR je dosti ...Zobrazit celý příspěvek
Rase: pronájem +- třiceti tanků řeší jenom výcvik a udržení schopností. Použití takto malé jednotky na zahraniční misi, kterou by tvořily všechny použitelné MBT AČR je dosti "nepraktické" a podle mne v mnoha ohledech "neprůchozí".
Modernizované L2 by pro AČR nebyly o moc dříve k dispozici než třeba Lynx130 a kolem roku 2025 bude L2 podle mne na úrovni Sabry. Ne že by to byl úplně špatný tank na dnešní bojiště, ale je to úplný závěr vývoje tohoto typu bez perspektivy pro "symetrické" bojiště budoucnosti.
Pokud hloubkově modernizujeme L2 tím, že vyměníme komplet věž s kanónem, sřp, optrtoniku a provede se GO podvozku, přidá přídavné pancéřování korby, tak cena jenom této modernizace bude stát téměř stejně co nový tank, ale zůstane nám jinak nekompatibilní těžká podvozková platforma s původem konstrukce v počátku 70. let 20. století.
Úvahy o "Leo3" zatím spíše vedou ke kompaktnějšímu vozidlu s výraznou redukční kůrou oproti L2 jak z hlediska hmotnosti tak i počtu členů osádky. Konstruktéři spíše budou chtít jít níže s hmotností, aby vozidlo mělo nějakou hmotnostní rezervu pro budoucnost.Skrýt celý příspěvekZa sebe řeknu, že pokud chceme MBT rychle, tak se ideálně domluvit s Němci na pronájmu cca třiceti tanků Leopard 2A7V - byť ty taky nebudou hned. Moc ale nedivočit se zázemím. Tedy ...Zobrazit celý příspěvek
Za sebe řeknu, že pokud chceme MBT rychle, tak se ideálně domluvit s Němci na pronájmu cca třiceti tanků Leopard 2A7V - byť ty taky nebudou hned. Moc ale nedivočit se zázemím. Tedy postavit úložné prostory - opravy řešit před VOP CZ s díly poslanými z Německa nebo tak něco. Provozovat je tak, aby byly nasazovány primárně třeba v pobaltí spolu s dalšími těžkými jednotkami spojenců. Přesuny v rámci ČR hlavně po železnici. Zkrátka aby si vojáci osahali moderní MBT. Podpůrná vozidla využívat právě spojenecká nebo pronajatá spolu s tanky. Stejně to řeší holanďané, kteří mají Leopardy taky pronajaté a provozují je spolu s BW. Takhle to přečkat do nástupu nových tanků.
Kolem roku 2025-30 se rozhodnout, zda pořídit místo MBT střední tank na podvozku IFV nebo upřednostnit Leo 3 a prodloužit nájem Leo 2 na nezbytně nutnou dobu. Výhodou tohoto mého řešení je, že se zbavíme T-72 a budeme mít tanky co jsou plně kompatibilní s většinou evropských států NATO. T-72 by se pak mohly přesunout do skladů nebo darovat spojencům (byť nevím kdo by chtěl takový zastaralý šrot, navíc ve verzi M).Skrýt celý příspěvekLeopard 2 po roce 2025 výběhovka bude, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Bude to období poslední verze Leopardu 2 a toužebného čekání na Leopard 3. Po příchodu Leopardu 3 se to ...Zobrazit celý příspěvek
Leopard 2 po roce 2025 výběhovka bude, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Bude to období poslední verze Leopardu 2 a toužebného čekání na Leopard 3. Po příchodu Leopardu 3 se to bude tak nějak "látat" různými balíčky. Němce a další uživatele Leopardu 2 to trápit nemusí, protože ti si modernizují stávající flotilu a postupně je budou převádět do rezerv (nebo rovnou šrotovat). My si ten tank musíme nakoupit, modernizovat, aby pak u nás strašil dalších minimálně dvacet let. Brečí se tu nad Sabrou, modernizovaným T-72, ale přitom zde chrochtáme blahem nad tím samým, akorát v podobě Leopard 2. Akorát to budou řešit naše děcka/vnuci. Za mě to cesta není.. pro mě je to takové rychlé uspokojení hladu ve stánku rychlého občerstvení. Uspokojí, nenadchne.
to už budu raději za přežití období 2025-203x? na pronajatých tancích, modernizacích T-72. To aspoň budu mít jistotu, že v roce 2017 narození branci budou sloužit na něčem jiném, než o čem si četli v Rudém právu jejich (pra)dědci.
Nebo se tankového vojska rovnou vzdát, přesunout pozornost na vozidla palebné podpory/stíhače tanků.Skrýt celý příspěvekSouhlasím s Rasem :-), že může vzniknout L2A8 jako přechodný "Leo2,5", který využije právě vyvíjenou věž od Rm. Pak je otázka, o kolik bude nová upravená korba našeho IVF s ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlasím s Rasem :-), že může vzniknout L2A8 jako přechodný "Leo2,5", který využije právě vyvíjenou věž od Rm. Pak je otázka, o kolik bude nová upravená korba našeho IVF s přídavným pancéřováním horším podvozkem než ta z repasovaného L2A4. Osobně se domnívám, že výhody budou na straně nové podvozkové platformy.Skrýt celý příspěvek
To Starlight: Mám velmi rád vaše erudované vstupy do diskusí nejen zde na AN. Nicméně ve dvou vašich příspěvcích se popíráte - v prvním z nich informujete o reálném plánu o ...Zobrazit celý příspěvek
To Starlight: Mám velmi rád vaše erudované vstupy do diskusí nejen zde na AN.
Nicméně ve dvou vašich příspěvcích se popíráte - v prvním z nich informujete o reálném plánu o zavedení vozidla palebné podpory MPF do US armády jakožto klíčového člena NATO a zároveň v následujícím postu píšete "Ostatně velitele NATO by v rámci integrovaných jednotek měly i problémy s taktickým nasazením takovéhoto nestandardizovaného řešení. Kam s tím?" Nemyslíte, že pokud hlavní člen NATO tento typ techniky bude používat, tak tyto připomínky jsou obsolentní?
Navíc bych připomněl reálné zkušenosti s vozidlem palebné podpory M1128 MGS, které je sice na kolech a které sice provází problémy, ale ty jsou způsobeny především díky hmotnostním limitům daného konceptu. Takže vozidlo palebné podpory je využíváno i dnes hlavní armádou NATO a ta jej plánuje využívat na pásech.
Rovněž je snaha podporovat mezinárodní zbrojní programy. Dokážu si představit, že Rm by podpořil využití své bezosádkové věže se 130 mm kanónem nejen třeba na českém LYNXU, ale nabídl tuto věž například pro budoucí polský tank či případně i vozidlo palebné podpory.
Nyní nemusí ještě někdo naše severní sousedy brát až tak vážně, ale jejich snaha o nový tank jejich provenience je zřejmá a rovněž i velký důraz na získání adekvátních technologií a know-how.
Pak by nikdo proti podobné snaze Rm z tohoto hlediska nikdo nic neřekl, spíše by na to byla získána ještě nějaká dotace z "eurofondů" :-).
Pokud by primárně měly naše vozidla palebné podpory/střední tanky (nic s hmotností přes 40 tun nebudu nazývat "lehkým tankem") pro výcvik a udržení schopností do příchodu nové generace západního tanku, tak spojenci budou mít větší problémy z mnoha jinými našimi nesplněnými sliby.
Možností je samozřejmě víc a úplně nejméně bych věřil "černému na bílém" ohledně plánů o budoucnosti AČR.
Vzhledem k politické situaci nás podle všeho ještě čekají turbulence na MO a na pořadu bude i konečně výměna náčelníka GŠ. V této situaci můžeme jedině počítat s nějakým navyšováním rozpočtu pro rezort MO. Vzhledem k dlouhodobému podfinancování AČR a nutnosti řešit v příští dekádě řadu klíčových zbraňových systémů (PVO, raketové i hlavňové dělostřelectvo, budoucnost nadzvukového letectva, vrtulníky, transportní letadla, drony, etc), ale také funkční systém záloh a lidské zdroje pro AČR obecně (nedostatek kvalitních zájemců o službu v armádě je podle mne větší problém než supersoniky a MBT dohromady), tak ani navýšení rozpočtu negarantuje, že na vše potřebné bude dostatek financí jak si někteří představují.Skrýt celý příspěvekDušan: přesně tak jak píšeš. Ono je dost možné, že ve věrzi 2A8 osadí na Leopard 2 onu bezosádkovou věž se stotřicítkou (!) některé indície tomu napovídají. Němci počítají s ...Zobrazit celý příspěvek
Dušan:
přesně tak jak píšeš. Ono je dost možné, že ve věrzi 2A8 osadí na Leopard 2 onu bezosádkovou věž se stotřicítkou (!) některé indície tomu napovídají. Němci počítají s Leopardy taky ještě hodně dlouho - třicátá léta, tak tedy klidně do roku 2040. Francouzi s Leclercy podobně a Američané s Abramsy patrně až do roku 2040 možná i 2050. V těchto případech toho z původních tanků moc nezůstane. Osobně moc nechápu proč i američané rovnou nepostaví fungl nový tank (v plánu to mají), ale všechny tři zmíněné státy hodlají průběžně a masivně modernizovat stávající tanky. Pokud jde o Němce, tak si myslím, že opravdu vznikne přechodový typ mezi Leo 2 a Leo 3, říkejme mu třeba 2A8, který bude sloužit ještě dlouho vedle nového tanku ale patrně budou částečně kompatibilní. Přeci jen aktuálně budou sloužit vedle sebe 2A7V a 2A6. právě verze 2A6 by byly nejspíš modernizovány na 2A8. Osobně bych se nákupu Leopardů až tak nebál - ještě nejsou odepsané a budou tady ještě dlouho. Jde jen o to, zda půjdeme Německou cestou, nebo vlastní a budeme chtít spíš tank na podvozku IFV.Skrýt celý příspěvekTo Skelet: Leopard 2 A7 v roce 2025 výběhovka možná bude, ale do roku 2020 má být modifikovaná verze Leopard 2A8. Tj. tank Leopard 2 jako takový výběhovým typem v roce 2025-2030 ...Zobrazit celý příspěvek
To Skelet: Leopard 2 A7 v roce 2025 výběhovka možná bude, ale do roku 2020 má být modifikovaná verze Leopard 2A8. Tj. tank Leopard 2 jako takový výběhovým typem v roce 2025-2030 zcela jistě nebude a to nejméně do doby, kdy státy jako Německo nebo Francie přijmou do výzbroje a zahájí plnohodnotnou sériovou výrobu Leo-3 (eurotank). A kvůli aktuální rozšířenosti Leo-2 v NATO pak potrvá ještě dalších 5 až 10 let, než se Leo-2 stane skutečnou výběhovkou. A to jsme tedy někde v roce 2035-2040. A pokud popustím trochu uzdu fantazii, různí výrobci v té době jak to tak chodí "nabídnou stávajícím uživatelům Leo-2 hloubkové modernizace Leo 2A10" se 130 mm kanonem a bezosádkovou věží, tak se pak s Leo 2 posunujete třeba k 2050.
Já jsem Maximovi ale chtěl napsat hlavně o tom 130 mm dělu o které se neustále opírá. Když to napíši jednou větou: možnosti reálného zavedení 130 mm děla i s municí pro naše IFV se časově naprosto minou s našimi požadavky na obměnu tanků T-72M4CZ jejichž náhrada musí započít nejpozději v roce 2025. Prostě ta časová osa je daná, nevejdete se tam s tím dělem, nehledě na technickou a finanční náročnost daného projektu, který je nyní jev v říši snů.
To Starlight: díky za věcný posun diskuze zase zpátky do reálu.Skrýt celý příspěvekMě je jasný, že Starlight by nejraději nakoupil Abramse...a čím víc, tím líp.... "…Bojová účinnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla ...Zobrazit celý příspěvek
Mě je jasný, že Starlight by nejraději nakoupil Abramse...a čím víc, tím líp....
"…Bojová účinnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla pěchoty vozidlem na univerzální pásové platformě. Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020-2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků…."
Vůbec to nehovoří proti probíranému.
Ťříštění v tom fakt nevidím, spíš sjednocení. Směřuje to pak ale k Lynxu.
Samozřejmě taky všechno můžeme dělat přesně podle Němců - pak by to směřovalo k Pumě a pronájmu Leo.
Já bych raději něco z těch 2% taky dal do domácího (vlastně i mezinárodního) vývoje. Jsou oblasti, kde na to máme.Skrýt celý příspěvekStarlight: poskládat Griffin trvalo 5 měsíců, u ostatních tanků na podvozcích BVP to bude dost podobné. Záleží samozřejmě na tom, zda stačí standardní komponenty, nebo je potřeba ...Zobrazit celý příspěvek
Starlight:
poskládat Griffin trvalo 5 měsíců, u ostatních tanků na podvozcích BVP to bude dost podobné. Záleží samozřejmě na tom, zda stačí standardní komponenty, nebo je potřeba vývoj nových. Rheinmetall plánuje dva druhy tanků na podvozku Lynxe. První bude nejspíš jen osazení věže Cockerill nebo Ruag s ručně nabíjenou stodvacítkou. Tedy opravdu nic zajímavého a může být představen pár měsíců po představení KF-41. Zajímavější bude ona druhá verze se stotřicítkou to už zabere práce nepoměrně víc. Tedy není tank jako tank a to i v této kategorii (na podvozcích IFV)Skrýt celý příspěvekA pro změnu pár užitečných informací z domácích luhů a hájů: 1) Po událostech na Krymu a Ukrajině se NATO na svém vrcholném summitu ve Walesu v roce 2014 dohodlo na ...Zobrazit celý příspěvek
A pro změnu pár užitečných informací z domácích luhů a hájů:
1)
Po událostech na Krymu a Ukrajině se NATO na svém vrcholném summitu ve Walesu v roce 2014 dohodlo na následujícím:
1. Přestanou se snižovat vojenské rozpočty a bude se naopak navyšovat na hodnotu 2,0% HDP. Je tak é definováno kolik z toho jsou investiční nákupy.
2. Neplniči jako ČR se zavázaly, že do roku 2020 dosáhnou hodnoty 1,4% HDB
3. Neplniči jako ČR se zavázaly, že do roku 2024 dosáhnou hodnoty 2,0% HDP
Poznámka: Na summitu NATO v Bruselu v roce 2017 se ČR (vojenský rozpočet stále okolo 1% HDP) a další neplniči dostala na pranýř, že to nebere vážně. Tentokráte si zejména Američané nebrali servítky a ČR musela ujistit spojence, že své závazky skutečně dodrží. Tak uvidíme, co s tím naše nová vláda, do jejíhož volebního období rok 2020 (1,4%) spadá, s tím skutečně udělá.
Na základě těchto závazků MO ČR a předpokládané vojensko-politické situace v Evropě vypracovalo v roce 2015 dokument „Koncepce výstavby Armády České republiky 2025“. Je zajímavé, že dokument předpokládá rozpočet jen ve výši 1,4% HDP.
2)
Dovolím si citovat pasáže majíce vztah k tomuto vláknu:
1. Východiska pro tvorbu koncepce
...
1.3. Záměr použití AČR
…Armáda ČR je prioritně připravována k obraně svrchovanosti a územní celistvosti ČR nasazením
všech sil a prostředků včetně využití branné povinnosti… …Armáda ČR bude zpravidla působit jako součást mnohonárodních koaličních sil, převážně v rámci uskupení NATO a EU. Může být použita v bojových operacích vysoké a nízké intenzity, v operacích na prosazení, podporu a udržení míru a v humanitárních či záchranných operacích….Síly a prostředky AČR musí být schopny působit v operacích bez geografického omezení s výjimkou polárních oblastí…
3. Požadovaný stav AČR 2025
...
3.2.1. Pozemní síly
...
Pozemní síly budou tvořeny mechanizovaným vojskem, dělostřelectvem, ženijním vojskem, vojskovým průzkumem, silami a prostředky elektronického boje, chemickým vojskem, nasaditelnou logistikou a silami a prostředky civilně vojenské spolupráce a psychologických operací.
Mechanizované vojsko bude udržovat schopnost nasazovat a zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení (BÚU) na bázi mechanizované brigády. Svazky podle typu budou rychle nasaditelné a přepravitelné s odpovídající palebnou sílou, budou disponovat vyšší schopností manévru v terénu, vyšší palebnou silou a odolností. Dále se do budoucnosti předpokládá možné rozšíření bojových prvků.
…Bojová účinnost brigády těžkého typu bude posílena náhradou zastaralého bojového vozidla pěchoty vozidlem na univerzální pásové platformě. Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020-2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků….
-Konec citace-
Veřejné verze dokumentu v plném znění je zde: http://www.mocr.army.cz/images... . Další strategické dokumenty jsou zde: http://www.mocr.army.cz/dokume... .
3)
Tolik ke koncepci výstavby AČR do roku 2025. Je to tam napsáno černé na bílém. AČR plánuje brigádní úkolové seskupení těžkého typu s moderními BVP a tanky, které bude schopné bojového nasazení jako celek. Dokument sice neřeší parametry tanku, který bude sloužit okolo roku 2025 a dále, ale doufám, že tím odpadnou již překonané názory, jak nám tanky a další zbraně, logistiku atd. zabezpečí spojenci z NATO.
Dalším ze závěru v rámci různých společných jednání v rámci NATO je, že jednotky jednotlivých členských států budou více integrovány (viz podepsaná hlubší spolupráce mezi 4. brn AČR a 10. obrněnou divizí Bundeswehru). O zapůjčování vševojskových kapacit tam není ani slovo, naopak je požadována interoperabilita na procedurální, taktické, hardwarové, atd. úrovni.
Všechny větší vývojové a nové velké akviziční programy už mají být společné (myšleno alespoň několik členů současně). Například případný nákladný národní vývoj lehkého tanku/vozidla palebné podpory je přesně ten typ tříštění vývojových a výrobních kapacit, který už NATO nechce vidět. Ostatně velitele NATO by v rámci integrovaných jednotek měly i problémy s taktickým nasazením takovéhoto nestandardizovaného řešení. Kam s tím?Skrýt celý příspěvekStarlight: Jedinou věc bych doplnil. A to že to není první pokus o vytvoření takového vozidla. A když se podíváme kolik už ji bylo a jak dopadly,tak možná ani poslední. + ...Zobrazit celý příspěvek
Starlight: Jedinou věc bych doplnil. A to že to není první pokus o vytvoření takového vozidla. A když se podíváme kolik už ji bylo a jak dopadly,tak možná ani poslední.
+ Jediným důvodem zkoušení a zavádění této kategorie. Je jejich přepravitelnost na druhý konec světa pomocí letadel. Což se moc naší armády netýká když jsou její přepravní kapacity v tomto směru 0.Skrýt celý příspěvekPro stoupence vozidel palebné podpory tu mám jednu dobrou zprávu: Jak někteří správně v diskuzi napsali, tak na trhu dnes není žádné takové moderní západní pásové vozidlo, které ...Zobrazit celý příspěvek
Pro stoupence vozidel palebné podpory tu mám jednu dobrou zprávu:
Jak někteří správně v diskuzi napsali, tak na trhu dnes není žádné takové moderní západní pásové vozidlo, které by překročilo stádium demonstrátoru a bylo skutečně někde zavedeno a odzkoušeno. To se ale mění. Pro ty co to sledují, tak US ARMY právě oficiálně zahájila akvizici tohoto typu vozidla!
Program se jmenuje Mobile Protected Firepower (MPF). Nabídky mají výrobci předložit do března 2018. První vzorky vozidel mají výrobci přistavit na zkušební polygony v dubnu 2018. US ARMY přeskakuje počáteční vývojovou fázi a výrobci mají dodat svá už hotová řešení. V prvním čtvrtletí roku 2019 budou vybrána dvě nejlepší řešení a dva finalisté dostanou kontrakt, aby postavily každý 12 kusů finálních prototypů (a další trupy a věže na balistické zkoušky) pro závěrečné srovnávací zkoušky v rámci finální vývojové fáze (tzv. EMD). Plán je vybrat vítěze a mít první vozidla z počáteční sériové výrobu u prvního útvaru v roce 2025.
Předpokládá se, že soutěže se zúčastní jak specializované lehké tanky, tak i přestavěná BVP s věží s tankovým kanónem.
Jedním z těchto kandidátů je řešení firmy General Dynamics, která asi nabídne vozidlo Griffin, což je korba bojového vozidla AJAX (nejmodernější britská verze ASCODu) doplněná věží volně odvozenou z tanku Abrams s novým lehkým kanónem XM360 ráže 120 mm vyvíjeným pro tanky M1A3 Abrams. Jak takové vozidlo zhruba vypadá je vidět na tomto výstavním demonstrátoru https://www.youtube.com/watch?...
A teď ty špatné zprávy:
- Od vyhlášení soutěže po první sériové vozidlo to trvá 7 let.
- Plánované náklady na EMD vývojovou fázi ve FY 2019 - 2022 jsou 1,223 miliardy USD!
- 30 tunová vozidla MPF nejsou určeny pro těžké ABCT a tedy nasazení proti podobně vyzbrojenému protivníkovi. Budou určena pro pěchotní IBCT a budou sloužit skutečně jako vozidla palebné podpory proti opevněním, zákopům a lehčím vozidlům. Protitankový boj bude jen v případě nouze s použitím taktiky „udeř a uteč“ jako u stíhačů tanků.
Pro realisty:
Bez ohledu na program MPF bude US ARMY ještě několik následující desetiletí používat v těžkých ABCT tanky řady M1 Abrams. Letos ve střední a východní Evropě US ARMY rozmístila nově jeden celý ABCT doplněný zesílenou brigádou vojskového letectva se spoustou vrtulníků AH-64 Apache. Současně US ARMY objednalo celou novou sadu výzbroje pro další ABCT za několik miliard USD. Toto vybavení a velké množství munice bude trvale umístěno v předsunutých skladech v Evropě. Tolik k tomu, co je velením NATO považováno za adekvátní protiváhu ruských tankových a mechanizovaných brigád.
Dále letos US ARMY objednala první sérové tanky M1A2 SEPv3. Dále byly objednány finální prototypy verze M1A2 SEPv4, které vstoupí do služby počátkem příštího desetiletí. Všechny tyto tanky vznikají důkladnou přestavbou uskladněných M1A1. Současně v na úrovni demonstrátorů probíhá vývoj tanku M1A3, což bude pravděpodobně Abrams, který bude mít se stávajícím tankem M1A2 společné asi jen vnější tvar a jméno.Skrýt celý příspěvekLuky: švédové sice vyrobili pár CV 90 120, ale také měli zajímavé testy tanků T 72, i to je možná krok k tomu, že se poohlédli po ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: švédové sice vyrobili pár CV 90 120, ale také měli zajímavé testy tanků T 72, i to je možná krok k tomu, že se poohlédli po Leopardech.
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...