Bitevník A-10 Thunderbolt II zůstane ve výzbroji do roku 2021

A-10 Thunderbolt II nad Afghánistánem v roce 2011. Větší obrázek / U.S. Air Force

Fanoušci legendárního amerického bitevního letounu A-10 Thunderbolt II, přezdívaného “Warthog” (prase bradavičnaté), si mohou oddýchnout. Americké letectvo (US Air Force) si A-10 ponechá minimálně do roku 2021.

Americký A-10 Thunderbolt II je bitevní letoun navržený v 70. letech pro boj s mechanizovanými jednotkami Sovětského svazu. Po konci studené války Američané A-10 využívali zejména pro úkoly blízké pozemní podpory CAS (Close Air Support).

Pro úkoly CAS je Warthog skvěle vybaven - léta relativně nízkou rychlostí 560 km/h (pádová rychlost je 220 km/h) a díky velkým rovným křídlům má při malých rychlostech vynikající manévrovatelnost. Pilot v nízké rychlosti dokáže sestoupit na výšku pouhých 30 m a získat perfektní vizuální situační povědomí o tom, co se děje na zemi.

Díky rotačnímu 30mm automatickému kanónu A-10 ničí cíle na vzdálenost pouhých 50 m od vlastních pozemních jednotek. U klasických přesných pum je přitom bezpečná vzdálenost minimálně 200 m a více.

Pomalá rychlost a nízká výška letu však přinášejí problémy. A-10 je sice silně pancéřován (zejména prostor pilota), ale proti z ramene odpalovaným střelám země-vzduch (MANPAD; např. Igla) a mobilním kanónovým kompletům protivzdušné obrany (např. Pantsir-S) nemá příliš šancí. Respektive - při působení proti vyspělému protivníkovi s mobilními komplety protivzdušné obrany a “manpady” utrpí A-10 značné ztráty.

Americké letectvo se proto snaží A-10 vyřadit z výzbroje a nahradit je mnohem výkonnějšími víceúčelovými letadly F-35 Lightning II. Ty mohou ničit cíle bombami s koncovým navedením nebo pomocí podvěšeného pouzdra s 25mm automatickým kanónem GAU-22/A.

Proti brzkému vyřazení bitevních letounů A-10 z výzbroje se ale zvedla vlna odporu. Proti byla část amerických Kongresmanů, odborné veřejnosti i část vojáků americké armády (US Army), podle kterých je letoun A-10 nezastupitelný při podpoře pozemních jednotek.

„Zabili by stovky našich chlapců (v Afghánistánu, Iráku - pozn. red.), kdyby nebylo palebné síly a sedmihlavňového rotačního kanónu A-10,“ uvedl v roce 2014 generál John Campbell, bývalý zástupce náčelníka štábu US Army.

Původně se počítalo se stažením všech Warthogů mezi roky 2017 až 2019. Vyřazení A-10 mělo v prvních čtyřech letech ušetřit 4,2 miliardy dolarů a posílit lidské zdroje ve prospěch F-35.

Podle nejnovějších plánů si ale americké letectvo ponechá A-10 minimálně do roku 2021 - do té doby, než v rámci programů OA-X (lehký průzkumný a bitevní letoun) a AX-2 (bitevní letoun se zaměřením na CAS) se nenajdou nová letadla, která dokáží převzít část úkolů po A-10.

“Necháme si je do roku 2021, do té doby budeme diskutovat s ministrem obrany Mattisem a ministerstvem obrany a uděláme kontrolu našich rozpočtů, abychom věděli, jak pokračovat dále,” uvedl generál David Goldfein, náčelník štábu amerického letectva.

Podle Goldfeina ale musí příští diskuze o podobě CAS opustit centristické myšlení kolem jediné platformy. Úkoly CAS nesmí záviset pouze na jediném typu letadla, ale na “rodině systémů”, tedy na celé plejádě vzdušných systémů nejrůznější výkonové kategorie.

“Musíme začít tak, že pochopíme, jak poskytujeme blízkou leteckou podporu, protože realita (nová technika/taktika nepřítele, prostor nasazení, typy cílů, hrozby, atd. - pozn. red.) se výrazně mění, a v budoucnu se bude výrazně měnit. Je to něco, s čím musíme v budoucnu počítat,” vysvětluje Goldfein.

Co nahradí A-10? Možná turbovrtulový bitevník SM-27 "Machette" od start-upu Stavatti; větší foto / Stavatti

Například v hornatém východním Afghánistánu se nejvíce uplatnily drony MQ-9 Reaper, v otevřeném prostranství jižního Afghánistánu zase A-10, bombardéry B-1 Lancer díky extrémní výdrži (typicky 12 h) a mohutné výzbroji byly nasazeny v severním Afghánistánu, stíhačky F-16 pak hrály větší roli v západní části země.  

V blízké budoucnosti převezme úkoly po A-10 s největší pravděpodobností celá plejáda leteckých systémů. Půjde nepochybně o různé typy bezpilotních letadel, lehkých bitevních/průzkumných letadel OA-X (zvažují se turbovrtulová i proudová) i čistě bitevní stroje AX-2 zaměřené na CAS (ideální typ platformy se posuzuje).

Není ale vyloučeno, že blízkou pozemní podporu po A-10 mohou z velké části převzít také nejrůznější pozemní dělostřelecké nebo raketové systémy s velmi dlouhým dosahem.

V každém případě společným jmenovatelem programů OA-X/AX-2 jsou nízké provozní náklady a maximální dostupnost letadla v čase.

Vždyť bombardér B-1 Lancer je sice impozantní zbraňový systém, ale na každou letovou hodinu (!) potřebuje více než dva dny servisních zásahů a oprav. Po 12 h misi je proto bombardér B-1 na tři týdny “vyřazen” z boje. Celková cena za 12 h dlouhou misi B-1 dosahuje 720 000 dolarů (18 milionů Kč) - počítáno bez munice.

Zdroj: Scout, Defense News, War Is Boring

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Kdo bude nástupce A-10 Thunderbolt II?

Bitevní letadlo A-10 Thunderbolt II během příštích několika let neodvratně zmizí z výzbroje ...

Americké letectvo hledá náhradu za A-10 Thunderbolt II

Americké letectvo plánuje do roku 2022 vyřadit celou flotilu bitevních letadel A-10 Thunderbolt II. ...

OK. Pro blízkou pozemní podporu A-10 nebo F-35?

Pentagon nyní vede dlouhé debaty o tom, jaký typ letadla v budoucnu nahradí bitevní A-10 Thunderbolt ...

Cvičení Red Flag: Stíhačka F-35 ničí soupeře poměrem 15:1

Na probíhajícím leteckém cvičení Red Flag 17-1 na základně Nellis Air Force Base prokázala stíhačka ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Clanek
    14:41 20.02.2017

    Jen jedna drobnost, jestli se nepletu tak dvoupismenne oznaceni Ukrajiny je UA, ne UK. Ikdyz tady to bylo z kontextu jasne, ze se bavite o Ukrajine, jindy to jasne byt nemusi a uz se mi tu par krat stalo, ze jsem premyslel do ceho ti anglani zase zabredli, nez se mi rozsvitilo. :))

  • Laci
    18:37 17.02.2017

    Tomuhle dříči postavit sochu! :)

  • Blake
    14:46 17.02.2017

    Charlie, nehovorim o nicivom ucinku tej zbrane, myslel som zvuk nebelwerferu - ten psychologicky efekt. Raketove delostrelectvo sa posunulo od fronty na vzdialenosti, na ktore zvuk moderneho raketometu nepocut natolko, aby protivnika znervoznoval takym sposobom, ako nebelwerfer.

    Tak isto A-10 je nahradzana prostriedkami, ktore blatoslap nevidi a nepocuje - vidi a pocuje len ich vysledky.

    No a ja tvrdim, ze po ich vyradeni psychologicky efekt A-10 nikomu chybat nebude, pretoze nostalgicki veterani, ktori tu A-10 zazili v boji a viazu sa im k nej spomienky na peklo, z ktoreho ich dostala, uz davno bojovat nebudu. Novy grunt si najde nieco ine, na co bude v dobrom spominat a co mu pozdvihne moralku.

  • Marthy
    14:36 17.02.2017

    Rimr71-myslíš třeba vynechat motor nebo křídla...:D

  • RiMr71
    14:11 17.02.2017

    Nechápu, proč nevezmou koncept A-10 a neposunou ho s použitím moderních postupů.
    Osobně bych si získal všechny informace o sestřelených a poškozených A-1, A-7 a A-10, vyhodnotil bych které části letadla byly zasažené nejčastěji a ty bych v novém typu vůbec nezahrnul do návrhu a vypustil bych je z konstrukce.

  • Charlie
    14:04 17.02.2017

    Blake: nebelwerfer nikomu nechyběl - Rusové/VS měli Grady (a Uragany a Směrše) a NATO zase MLRS.

    Většinou vám něco začne chybět, dkyž vám to seberou a nic místo toho nedaj - což je právě případ A-10 a byl to případ Šturmoviků (však to taky RA rychle zjistila a zrodily se Hrábě).

  • Blake
    12:00 17.02.2017

    Jo, to ma tiez napadlo, pouzit to ako kanonovu platformu s moznostou hadzat povedzme SDB, ale ako vravis, jedina vyhoda oproti dronom je asi ta psychologicka.

    Ale uprimne, podla mna ta psychologicka strana A-10 je nieco, co sa viaze na svoju generaciu vojakov, onedlho z nej ostanu legendy a v buducnosti sa ti vojaci citovo naviazu na nejaky iny kus vyzbroje. Nic uz nebude zniet ako A-10, ale na druhu stranu komu v osemdesiatych rokoch chybal Nebelwerfer?

    ale vyzeralo by to zaujimavo...
    https://s-media-cache-ak0.pini...

  • Rase
    11:48 17.02.2017

    Blake:
    ještě mě napadlo použít bezpilotní / dálkově řízený A-10 jako úderný letoun působící v nízké výšce, pro podporu pozemních jednotek. Zkrátka tak jako původní A-10 jen bez riskování s životem pilota. V podstatě by nemusely mít ani speciální střely, maximálně neřízené, prim by byl pořád kanón. Akorát by to bylo oproti menším letounům a dronům moc drahé na provoz. Jediné plus by asi bylo, že by pěšákům zůstalo jejich "prase". Pro lepší představu myslím něco v tomto stylu:

    https://bw-1651cf0d2f737d7adea...

  • Blake
    11:34 17.02.2017

    Rase, napada ma jeden dovod, ze A-10 je na nosic prilis tazka, kedze sa nemusi priblizovat kvoli identifikacii a zameraniu ciela, nepotrebuje tolko pancierovania a tym padom by zrejme bola zbytocne draha na prevadzku. Problem tiez teoreticky moze robit aj gun, predpokladam, ze ako nosic striel by ho nepotrebovala, nechat ho na palube by znova znamenalo vlacit zbytocnu vahu a je otazne ako by sa zmenila letova charakteristika, keby ho vyoperovali.

  • Maximus
    11:21 17.02.2017

    To Mathy: Sorry jako, ale píšeš tu bludy jak ze sputnika. MANPADS mají vzbouřenci opravdu dostatek, včetně doloženého použití GROMů, které ruská armáda "zabavila" v Gruzii. Pro "dovolenkáře" je rovněž typické, že si berou sebou do ruksaku Buky a Verby.

    Právě tyto systémy na Ukrajině ukázaly, že pokud má nepřítel dostatek moderních MANPADS, tak nějaká konvenční blízká palebná podpora je nesmysl. Vzhledem k absenci moderních senzorů a "chytré munici" musely ukrajinské bojové vrtulníky a letadla používat neřízené rakety a "hloupé" bomby, které je nutily se přiblížit k nepříteli na vzdálenost, kdy se stávaly snadným terčem a ztráty na technice i pilotech se staly nepřijatelné.

    Proto A-10 a podobné letadla mohou být pro CAS použita už jen na potírání "pastevců koz", kdy jejich "PVO" tvoří jejich AK a občas ZU-23-2 na Hiluxu.

  • KOLT
    10:15 17.02.2017

    Já mám Prase hodně rád, ale je pravda, že jeho nejlepší léta jsou už asi nezvratně fuč. Docela by mě nepřekvapilo, kdyby se Armáda vykašlala na doprošování se u USAF a CAS si skutečně začala do značné míry řešit pomocí moderních mixérů s tlačnou vrtulí či konvertoplánů. Rychlé to bude skoro jako A-10, létat to bude ještě níž, obratné to bude také dost. Možná to bude mít menší nosnost, ale tu zase vyvažuje schopnost operovat z jakékoliv plochy dost velké a pevné na to, aby se tam stroj dokázal posadit.

    Ještě k tomu pancéřování – ono se může stát, že zase přijde k potřebě. Z ramene odpalované střely jsou totiž buď nenaváděné, takže se jim dá uhnout, nebo naváděné pomocí infra, což se a) dá zmást klamnými cíli; b) dá do jisté míry odstínit; c) v brzké době pravděpodobně eliminovat pomocí laserových rušiček. Takže si opět budou moci letouny troufnout do blízkosti nepřátelských pěších jednotek. Samozřejmě pokud tyto nebudou chráněny výkonnější PVO než jsou MANPADSy. A je docela dobře možné, že se ke slovu v rámci PVO opět víc dostanou kanóny, než tedy přijdou lasery. Ale i proti laserům bude pancéřování co platné – takový výkon, aby na kilometry řezaly titanovou ocel, mít hned tak nebudou.

    Klidně bych teď jako bitevník vzal něco, co zároveň bude sloužit jako cvičný stroj (takže náš systém Alca-Gripen je principiálně OK). Armáda ať si počká na vrtuléry, které si bude moct pěkně ozbrojit. IMHO by se ušetřilo, aniž by došlo k nějakému zásadnímu snížení schopností. Zvlášť, když se prodlouží životnost A-10.


    Marthy, souhlasím s katastrofálním stavem Uk letectva. Nicméně to, že Donbas je přikryt špičkovou PVO a kde že se vzala, snad není potřeba moc řešit ;-)

  • Marthy
    09:25 17.02.2017

    Charlie-Ukrajina je zvláštní případ.Leteckých útoků ze strany UK armády bylo minimálně ne proto že by byl Dombas přikrytý moderní PVO (kdy by ho vzali?)ale kvůli katastrofálnímu stavu UK letectva.Pamatuju že po havárii UK Su-27 na přehlídce před pár lety odborníci hodnotily stav letecké techniky a vycvičenost pilotů Ukrajiny jako naprostou katastrofu.Reálný stav letectva UK je takový že většina letounů je neletuschopná a piloti mají nalítáno ročně sotva pár hodin.V podstatě teda budou asi rádi že dokáží ve zdraví vzlétnout,obkroužit letiště a přistát.
    Taky Rusko jim určitě odepřelo náhradní díly na letadla,a bez nich se prostě neobejdeš.Pamatuju na jeden případ kdy Ruští pohraničníci odhalily nějakého pašeráka který se pokoušel převést přes hranice nějaké náhradní díly na Mig-29.Takže je jasné že se UK letectvo snaží nějaká letadla zprovoznit,ale úspěšní moc nebudou.Za prvé Rusko jim nic neprodá a za druhé UK chybí to hlavní-peníze.

  • skelet
    09:13 17.02.2017

    Charlie: USAF měla problém s pitomým OV-1 Mohawk, který si US Army dovolila provozovat. A to byl "pitomý" průzkumák. (a to nemluvě o tom, když se US Army rozhodlo přestavět některé své "O" letouny na mini gunshipy, tak USAF málem prdla žilka)

  • Charlie
    08:25 17.02.2017

    Skelet: jojo, tohle známe, možná úplně nejlepší řešení by bylo bitevní letky s A-10 přehodit pod armádu a nechat je, ať se staraj :D Nafrnění žokejové od USAF by si nechali svoje rychlý roury a blátošlapové by měli něco, co můžou úkolovatjak se jim zlíbí.

    Koneckonců jestli ty nový rychlý vrtuléry budou mít ty výkony, jaký slibujou, tak se defacto hodně přiblížej STOVL letadlům a Army si bude muset hodně hlídat, aby jí po tom USAF žárlivě nešáhlo.

  • skelet
    08:18 17.02.2017

    Charlie: náhradu za A-10 očekávám spíše od programu T-X, ale netřeba zapomínat na Sikorski S-97 apod. Netřeba zapomínat, že US Army si chce bitevní letouny vždy stáhnout pod sebe a jsou v tom čase bitky mezi USAF a US Army o kompetence. Ono se to vlastně opakuje stále dokola, že US Army má na věc jiný náhled na USAF.

  • Charlie
    08:06 17.02.2017

    logik: všechny vaše argunemty plně uznávám, však taky píšu, že nový "A" éro bude spíš něco jako A-7 než A-10, protože přes všechny impozantní vlastnosti je A-10 dítě studený války a je tak těžce optimalizovaná na tu jedinou úlohu, až jí to ubližuje. Je super je mít jako pojistku, ale většinu času se "flákaj" a jiná platforma ty úkoly zastane líp. A desítky tisíc tanků, který by opodstatnily její existenci, už na druhý půlce evropy nejspíš nikdy čekat nebudou.

    Jenže zase si stojím za tím, že je potřeba nějaký útočný éro, ne tak sofistikovaný a drahý jako F-35, který mi umožní levně plnit bombardovací a bitevni sorties, možná spíš jako A-7 než jako A-10, s dostatkem avioniky právě na plnění úkolů, ale zase s ničím navíc.

    A A-10 má levnější provoz než F-35, to se tu už propíralo několikrát (třebas už jen absence nadzvuku je dost velká úspora).

    Su-35 na ukrajině nic neudělaly, páč tam nasadily 30 let starý stroje proti povstalcům, kteří dostali moderní rakety a byli krytý moderní PVO. Prakticky celej Donbas je doteď přikrytej tak kvalitní PVO, že si tam UKčka ve vzduchu ani neškrtnou. Moderní bitevník/bombardér samo musí bejt schopnej tomuhle čelit, proti taknovejm kolonám ve studený válce taky nikdo neposílal Šturmoviky...

    U novýho bitevníku bych nejspíš obětoval tu absolutní nezávislost na stálejch základnách a maximální zaměnitelnost konstrukčních celků, zaměňovat levou motorovou gondolu za pravou nebo přehazovat křídla z jednoho řešeta na druhý už nejspíš nikdy nebude potřeba, i když je to kůl :D

    Shania: jo, nejspíš z toho novýho programu vyleze něco mezi A-37 a F-5, i když možná - jen možná - by šlo udělat to samý, co Vought tehdá udělal při kreslení A-7 - vzít existující drak (v tomhle případě F-35), fest ho potunit (větší nostnost a ovladatelnost na nízkejch rychlostech) a zachovat některý vychytávky, který se takovýmu žokejovi můžou hodit (optoelektronika provázaná s helmou), ale zase vyházet zbytečně drahý věci (nejspíš teda vyměnit radar za něco míň sofistikovanýho, motor bez afterburneru, ořezat avioniku a "stíhací" elementy")...

  • skelet
    07:47 17.02.2017

    Henrich7: jak A-10, tak Su-25 byly předimenzovány tak, aby snesly hodně silné poškození. Pochopitelně na to nelze spoléhat, a musí se vyvíjet protiopatření. To třeba ukrajinské Su-25 měly na úrovni začátku devadesátek
    Jirosi: neřeší se tu vlastně nic. Ono se to vyřešilo tak nějak samo. Do roku 2021 USA bude mít A-10, pak plánuje něco lehčího. Rusové zase modernizují své Su-25. Ve světě je kategorie bitevních letounů, resp.lehkých bitevních letounů čím dál populárnější

  • skelet
    07:43 17.02.2017

    logik: On i ten tank jde levně detekovat a levně zničit.Ostatně proto se o tanku neustále mluví jako o přežitku, který se ovšem neustále vrací zpět.
    Zapomeňme na Afghán, Irák, Ukrajinu. To jsou specifické případy. První dva jsou o silně asymetrickém boji, Ukrajina je zase o moderních PLŘS vs zastarale vybavené a vyzbrojené letouny. Ruské modernizace Su-25, Su-39, ale i ta naše L-159 by si IMHO vedly podstatně lépe.
    No a pokud si A-10 představuješ jako rytíře..

  • Henrich7
    07:37 17.02.2017

    Proti strelam odpalovanym zo zeme alebo ramena im pancierovanie nepomôže. Ale mohli by používať napríklad keramické bloky ako pri Apache. Hlavne z ramena odpalovane strely sú tepelne navádzane a tam by mohli pomoct bloky alebo klamlivé ciele.

  • Jirosi
    00:47 17.02.2017

    Nevím o čem uvažujete ale v plnohodnotné válce se jakákoliv kolona bez dostatečné ochrany (AA, maskovaní, atd) stane okamžitě terčem ňáké chytré kazetové bomby a bude vymalováno.

  • logik
    22:50 16.02.2017

    skelet: rozdíl mezi tanky a A10 je v tom, že proti tankům dodneška neexistuje levný prostředek, který je je schopný na dostatečnou vzdálenost snadno vyhledat a efektivně ničit. Proti A10 s kanónem takový prostředek existuje. Krásně je to vidět na Ukrajině: Su25 tam moc práce neudělaly, tanky tam patřej k páteři bojujících stran.

    Proto mě spíš A10 evokuje středověké rytíře. Do nástupu palných zbraní byl rytíř přesně to, co A10 - jejich houf se proběhl bojištěm a šmitec. S nástupem palných zbraní, tedy zbraní schopných rytíře ničit na větší vzdálenost, než rytíř vojáka s palnou zbraní, jezdectvo jednak ztratilo svůj význam, jednak z útoků "na dřevce" přešlo na karakoly a podobné taktické manévry umožňující útoky z dálky. Najednou se způsob nasazení jezdectva, jeho výzbroj a především požadavky na jeho zbroj podstatně změnily a s lepšící se účinností palných zbraní došlo k postupnému zániku těžké jízdy.

    Stejně "zastaralá" mi prostě dnes přijde odolnost A10, byť ve své době to bylo letadlo na svém místě a v případě konfliktu s Varšavskou smlouvou by to bylo jedno z nejužitečnějších letadel.

  • Shania
    22:40 16.02.2017

    Charlie: Sluf (A-7) na svou dobu byl prošpikovaný avionikou, jak Gums říká star wars avionika:) Vychytávky jako pohyblivá mapa a další věci.

    Tady je super comix o jedné CSAR misi ve Vietnamu:

    http://sluf.org/media/docs/sup...

    Gums lital předtím s A-37 Gragonfly, takový ideální a levný stroj na CAS jaký se teď hledá a v podstatě předchůdce A-10. Pak přešli na A-7 a byl u zmanipulovaných zkouškách A-10 vs A-7, to co ale A-7 nakonec zabilo byl Viper (F-16), lítal i s Voodo a asi i dalšími stroji.

    http://www.f-16.net/interviews...

    Tady je pak jeho profil na F-16 net, dá se tam najít mnoho výborných historek

    http://www.f-16.net/forum/sear...

    --------------------

    ROVER jsou ty tablety pro JTAC, tady je článek

    http://www.defenseindustrydail...

    -----------------
    Logik: jakmile budou SBD 2, tak hned máš 8 klouzavých bomb jen v interní konfiguraci, tzv teoreticky až 8 mrtvých vozidel/tanku, dost velká palebná síla na jeden stroj... A taky se schopností utočit z ruzných směru a přímo vertikálně, kdyby tam měli pantsir a nebo tor...

    Mimo to se bude objevovat víc a víc minibomb a miniraket jako

    http://www.textronsystems.com/...

  • Rase
    22:39 16.02.2017

    Nechapu, proc jeste nevznikla dalkove rizena verze A-10. Preci jen, kdyz se hleda vyuziti pro zastarale bombardery, jako nosice raket, tak by se naslo vyuziti i pro tyto stroje. Narazim na koncept dalkove rizeneho "Gripenu", u ktereho problem neni.

  • skelet
    22:09 16.02.2017

    tohle mi připomíná debatu o tom, jak jsou tanky překonané. A ony se mrchy nedají..
    - pokud se bude válčit s ručníkáři, tak je to fuk. A-10 jsou víceméně nepotřebné. Neb jejich jedinou výhodou je ověsit je jak vánoční stromeček a operovat s nimi kdo ví odkud. Ale F-35 tu práci zastanou taky, takže není třeba mít A-10.
    - pokud se bude válčit s technologicky vyrovnaným soupeřem, tak rázem F-35 na tom budou jako dělostřelectvo u blátošlapů. Vyřeší 80% problémů, ale stejně tam bude potřeba poslat tank/BVP. Hlavním problémem F-35, pak nebude podpora blátošlapů, ale vyčistit nebe (stíhačky, protivzdušné systémy prakticky všech kategorií), potírání REB, ničení taktických cílů. a najednou budou mít frontu na starosti vrtulníky, drony (pokud budou v rámci REB fungovat) a něco jako A-10. Teda něco konstrukčně předimenzovaného, s mohutnou výzbrojí a co nejsilnějším pancířem. A když to schytá zásah, tak se to prostě "vyklepe".
    Koneckoncům nikde není psáno, že nástupce A-10 bude letadlo. Klidně to může být konvertoplán nebo vysokorychlostní vrtulník.

  • logik
    21:52 16.02.2017

    charlie:
    - samozřejmě, že lepší něco než nic. Ale rozdíl v obranyschopnosti A10 se sidewindrem oproti F35 s AMRAAMem je propastnej.

    - a jak se popasuje s Manpady? Ty maj dostřel 4km a může je nést každej bigoš. Samozřejmě, že v jednotce jich bude jen pár, problém A10 je ale to, že z těch 4km neví, kdo je má. Takže je těžko může vyřadit z těch +4km.
    Takže jakmile poletíš použít kanón, tak prostě riskuješ ztrátu letadla: spoléhat na to, že nepřítel je špatně vycvičenej je IMHO blbina. Proti špatně vycvičenýmu nepříteli nepotřebuješ riskovat a dostaneš ho i jinak - a dobře vycvičenej Ti tu A10 manpadem se slušnou pravděpodobností sundá.

    Fakt nechápu, proč by nemohla F35 "huntit" tankový kolony. Kolik těch tanků bude nepřítel mít? I Rusko, které má tanků snad nejvíc (teda nevím teď z hlavy co čína), jich má řádově pár tisíc. Jen USA army plánuje mít řádově stovky F35, takže klidně se může spokojit s jedním dvěma zničenejma tankama na vzlet a Rusku brzo tanky dojdou. Takže pro tydle účely není třeba mít speciální letadlo. To bylo možná účelné v době, kdy měla Varšavská smlouva strategii založenou na desetisících levných tanků a "nás mnogo".

    Dneska jdou všichni potenciální protivníci NATO evidentně cestou sofistikovaných zbraní, které budou patřičně chráněné. A proti nim bude šance na útoky "ze vzduchu z blízka" minimální, či spojená s takovou mírou rizika, že se kvůli tomu podle mne nevyplatí živit speciální typ letadla.

    Pokud bude USA bojovat proti protivníkovi na úrovni, tak si prostě nedovedu představit, že někde pojede tanková kolona bez dostatečného AA zajištění. A i kdyby ho neměla, tak to A10 nikdy nebude vědět jistě a tedy nebude riskovat přiblížení. Navíc se zbraněma typu S400, který navíc mohou být spojené s nějakým AWACSem za frontou (který tedy uvidí i "za horizont" a bude moci předávat údaje S400) si stejně A10 neškrtnou. Budou nejprve muset povolat koho... no zas ty F35, které jsou dělané přesně na ničení tědle hrozeb. F35 ve stejné situaci díky VLO vlastnosti a rychlosti se bude moci odvážit k S400 podstatně blíž.

    Chápal bych protežování A10 v situaci, kdy by její provoz byl řádově levnější či jednodušší než provoz letadel jako F35. To ale ve výsledku nebude. Jo, může se hodit koupit nějaký levný letadlo na likvidaci nepřítele bez PVO, nebo jako doprovod k F35, který tu likvidaci PVO zaříděj. To ale nebude těžká dvoumotorová A10, která nebude mít náklady na provoz o moc menší než F35.

  • Charlie
    21:00 16.02.2017

    Logik:

    Sidewindery pokud vím A-10 nosí kvůlivá self defense standardně, pokud má protivník letadla, a nějak sem nezaznamenal, že by si piloti stěžovali, že jsou k ničemu. Na vrtulníky je lepší kanon, to je jsaný. Ono takhle obratný letadlo těsně nad zemí není vůbec snadnej cíl ani dneska, natož BVRkem, LOS je mrcha.

    Mavericky jsem uvedl jako typickej layout a je uplně jedno, jestli to je stará AGM 65 nebo nějakej Brimstone nebo či co. Podstatný je to, aby to éro dokázalo vyřídit PVO mechanizovanýho svazku (což byly typicky samohybné Šilky a Strely 10 na straně VS a Chaparally a VADSy na straně NATO, dneska má Rusák Pantsire a NATO prdlačky :P) a pak se popasovat s finální vrstvou, což jsou typicky MANPADSy a nějaký velkorážáky.

    Já si třebas myslím, že je chybou představovat si situaci jako "vystřelenej MANPADS=éro dole". Ty rakety nejsou nijak nabušený, úspěch dost závisí na kvalitě obsluhy a hlavně - v rámci jednotky jich máte jen pár. Bohužel dostat se k nějaký reálný cifře je dost problém, v Astánu Mudžíci prý dosáhli 80%, jenže i kdyby to byla pravda, tak to je v ideálních podmínkách (perfektní terén a prakticky bezbranné cíle).

    Ono je to s tou F-35 asi takový, jako to bylo třebas s A-7 a F-105, a v tom vidim i výhody obou strojů - každej umí něco jinýho a je v tom dobrej, přičemž umí zastpoupit částečně svůj protějšek, ale neměl by to přehánět, jinak se se zlou potáže.

    Bitevník nepošlete likvidovat SAM středního a dlouhýho doletu, to je práce pro Lasičky, a Lasičku nepošlete huntit tankový kolony hájený AAA.

    Samozřejmě, můžete si říct, že se spokojíte s kompromisem a pořídit samý nadzvukový stíhací bombardéry (v našem moderním případě F-35), jenže ty mají taky omezení a nejsou samospásný i přes všechnu tu nabušenou elektroniku, co jí v sobě maj. Přes všechny ty řeči o tom, jak bude F-35 levná je jasný, že levná ještě nějakou dobu nebude, na to je to prostě příliš Hi-tech a hi-tech hračky stojej peníze při nákupu i při údržbě.

    Koneckonců, oni se Američani nezačínaj porozhlížet co levnýho k tomu přikoupit jen tak náhodou. A nejspíš z toho vyleze spíš než A-10 (což je prostě těžkej speciál zaměřenej na jeden jedinej úkol, kterej dneska padl) nějaká varianta A-7.

  • logik
    18:09 16.02.2017

    charlie: a právě proto je logické použití F35, protože ta kontejner na REB nepotřebuje, AA defense udělá daleko efektivněji její parťák, nebo se F35 zdekuje včas díky dobré SA. A10 by se tím SRAAMem stejně neubránila, pokud by tam byl nepřátelskej stíhač (což když by bigoši hlásili výskyt A-10, tak by tam dřív či pozdějc byl....), tak by ji sejmul BVR raketou z bezpečné vzdálenosti, A10 je pomalá na to takové raketě uhnout, byť je obratná.

    30mm kanónem nedostřelíš za hranici manpadů, o nějaké ruční zbraně už imho vůbec nejde. Stejnětak maverick už je na raketovou obranu asi krátkej (S1 má range 20km, o stařičkém buku nemluvě).

    Takže imho to bude spíše tak, že S1 a podobnou havěť bude likvidovat JDAM popř JDAM-ER, proti živé síle se budou používat kvůli hrozbě manpadů se budou používat nějaké malé bomby apod.... A to může vlastně F35 dělat také.
    To, že A-10 s kanónem toho sejme víc je pravda, ale to riziko poškození letadla a hlavně ztráty pilota za to nestojí. I pokud taková F35 za jeden nálet sejme jen třeba čtyři cíle, tak je to úspěšný lov.

  • RiMr71
    17:28 16.02.2017

    ...tak to by mě zajímalo, kolik bude při té kadenci stát dvouvteřinová dávka samonaváděcí kanonovou municí :)

  • Kozlus
    17:20 16.02.2017

    alea206: presne tohle ma umoznovat zvazovany kanon pro pristi verzi Abramse. USA uz takhle pouzivala Pattony v Koreii. Ted jen ta munice bude riditelna.

  • alea206
    17:14 16.02.2017

    Charlie,
    To s lasery, kanony a strelbou pres kopec jsem asi uplne nepochopil.
    Vy byste chtel strilet kanonem pres horizont (neni prima viditelnost) a nechat naboje dopadat po balisticke krivce?
    Ja sem to musel vazne spatne pochopit, jinak si to moc nedovedu predstavit

  • Charlie
    15:38 16.02.2017

    logik: ono to není jen o ceně munice, ale i o její hmotnosti a objemu. Pokud budu mít pod křídlem dva HARMy na SAM, dva Mavericky na AA, kontejner na REB a dvě SRAAMy a řekněme osm SDB, tak už mi moc místa nezbyde, a kanonová munice se nechá slušně skladovat v trupu a je levná.

    Jde o to, že každá zbraň má nějakou obálku použití a rovněž nějakou efektivitu použití, a každý cíl svou prioritu ničení. SDB si můžu šetřit na nějaké důležitější cíle (třebas Bevka nebo artilerii) a náklaďáky a džípy si vyzobat kanonem, stejně se nemaj jak bránit.

    Navíc - ono se tím kanonem nechá útočit z poměrně slušné vzdálenosti, na kterou vás grunt stejně netrefí, a když trefí, vela škody nenarobí.

    Kanony podle mě nikdy uplně nevymizí, ani lasery nejsou samospasitelné (kupříkladu neumí střílet přes kopec).

  • logik
    15:29 16.02.2017

    marthy: pokud tam bude BUK nebo S300, tak tam A10 ani nedoletí....

    charlie: pokud chceš nebezpečný cíle likvidovat zdálky, pak není důvod z dálky likvidovat i ty méně nebezpečné cíle... Proč létat blízko a riskovat zničení letadla? Za to ta úspora na munici nestojí.

  • logik
    15:21 16.02.2017

    marthy: pokud tam bude BUK nebo S300, tak tam A10 ani nedoletí....

    charlie: pokud chceš nebezpečný cíle likvidovat zdálky, pak není důvod z dálky likvidovat i ty méně nebezpečné cíle... Proč létat blízko a riskovat zničení letadla? Za to ta úspora na munici nestojí.

  • Jirosi
    15:15 16.02.2017

    Ano, jsou jistá technologická omezení v délce trvání některých procesů. Ale u tak velkého a složitého letadla bude dost prostoru dělat více věcí ve stejnou chvíli.

    48h / 1h(letu) je skoro 2% časová nasaditelnost stroje.
    Při těch 4300h a 14 letedlech je to 307h na stroj, respektive 14 736h(48h) údržby. Jeden rok má 365*24=8 760h. Na to snad nemusí být člověka matematiky aby jsi uvědomil že je to pitomost. Tedy že jsou to člověko hodiny.

  • Charlie
    14:57 16.02.2017

    Shania: jo, však to taky píšu - tyhle bitevníky měly primárně jinou úlohu než podpora vlastních sil - značná část misí byla působení samostatně.

    U A-10 se vysloveně počítalo s tím, že něco "pochytá" - nesměla si dovolit chytit radarem naváděnou raketu, takže se držela nízko, na SAM s krátkým doletem měla Mavericky a Shilku byla schopna přestřílet (díky výkonnějšímu kanonu a výhodě útoku shora). Pokud se jí pak povedlo zničit pět tanků a pár Bevek a odsypat se na základnu s průstřelama z kulometů a třebas ustřelenou půlkou zadku od MANPADu, tak se to považovalo za úspěšný nasazení. Na louce u silnice, která tvořila předsunutý letiště, pak mechanici měli z pěti letadel složit tři a letělo se znova.

    Je nutný vzít v úvahu, že v případě MASIVNÍHO střetu (jakým mělo střetnutí NATO vs VS být) nikdo nějakýho pilota tuhle či támhle neřeší, natož pak letadlo, pokud ztráty nepřelezou nějaký rozumný procento. Stejně tak musíte kalkulovat, jestli se vám vyplatí ztratit jedno letadlo při ničení kolony, kdy třebas před sestřelem zničí 75% techniky na zemi.

    Dneska by takovej bitevník musel mít mnohem nižší IR stopu a lepší protiopatření, určitě nějaký DIRCM krom běžnerjch flér (MANPADSy jsou už jinde než první Strely), stopro FLIR propojenej s helmou pilota a výzbroj optimalizovanou tak, aby mu umožnila nebezpečný cíle likvidovat z dálky a až ty "měkký" pak třeba kanonem (tady by asi bylo nutný zvážit, jestli je efektivnější pálit salvu desítek střel menší ráže, nebo míň větší) - typicky SAMy jako je Tor, Pancíř či Tunguzka by se musely likvidovat nějakejma protiradiolokačníma potvorama, na tanky nějaký ATGM a bevka a auťáky zvládne kanon.

    Ono je to všechno po tom, pro jakej typ konfliktu si tu techniku designujete. A-10 vznikala za situace, dky protivník měl drtivou převahu v pozemní technice a živý síle, takže bylo potřeba to nějak kompenzovat. Proto vznikla A-10 a třebas stejný zadání měl i Apache - likvidace početné obrněné techniky nepřítele za podmínek, dky třebas na zemi nikoho nemám (nebo jen pár gruntů se základním rádiem).

    Pokud můžete předpokládat, že merit nasazení bude shazování dárečků ve prospěch pozemáků, přičemž identifikaci cílů a jejich označení vám zajistí někdo na zemi, tak takovýhle éro nepotřebujete.

    Jenže - můžeme si dovolit předpokládat, že pokaždý na zemi bude návodčí, kterej cíle roztřídí, správně zprocesuje navedení letadel a zajistí ozáření správnejma frekvencema? Co když na zemi nikdo nebude a pronikajícího protivníka odhalí vzdušnej průzkum, kdo pak označí cíle? Na kterou válku se má USA/NATO chystat - na střílení hadrohlavů v Toyotách, nebo radši na střet s někým velkým, kdo má vojáků a techniky plný sklady a nejspíš víc než my? Protože armáda, cvičená na masivní střet s technologicky adekvátním protivníkem nejspíš ty hadráře nakonec udolá, ale mám obavu, že armáda, cvičená a vybavená na hadráře (místo bevek MRAPy, místo tanků AGS), si s mechanizovanou armádou bude vědět rady těžko...

  • Grull
    14:06 16.02.2017

    logik - Já s tebou souhlasím, však jsem také psal, že kropit to kanónem lze, pokud tak protivzdušnou obranu tvoří maníci s kalachy. Třeba v Sýrii či Iráku je MANPADů pomálu (naštestí) Tam by se A-10 uživila (nebylo by to tak nebezpečné, jako něco takového provádět třeba v Jugoslávii, kde by ručních střel bylo asi dost).

    Poslat A-10 či něco podobného proti (například) koloně zelených mužíků, tak by to byla od velení vražda. Vyřešení takové situace by bylo na jinných strojích a způsobech.

  • Shania
    12:39 16.02.2017

    Co se týká CAS, situace se zde radikálně změnila za posledních 20 let...
    Pilot nehledá cíle, to je práce JTAC, u řízené munice poskytne koordinaty nebo ozáření laserem.

    Pokud by bylo třeba použít kanon, je třeba značná kooperace aby nedošlo k přátelské střelbě.

    Rychle to přechází do podoby, kdy má JTAC v podstatě tablet a přímý video link k stroji poskytující CAS pro lepší koordinaci.

    Mimo to jak se v článku píše, tak let 30m nad zemí možná pomůže najít dobře zamaskovanou techniku, ale takový přelet znamená téměř jistý zásah i od ručních zbraní... Z výšek mezi 1-3km je jinak nádherně vidět cokoliv co není zamaskované, obzvlášť když se hýbe a střílí, pokud tedy není oblačnost... Normálně si stroj nebude moc dovolit ani jediný přelet, natož je pak opakovat. Takže se to jednoduše řeší tak, že navádění poskytuje někdo jiný než střelec... Velké spektrum chytrych bomb a kity pro neřízené rakety použitelné z bezpečných vzdáleností jsou cesta pro CAS, a dost z nich ani nemusí být na letadlech, ale třeba na vozidlech, rychlých člunech atd...

    Charlie: F-35 se SAR mapováním a automatickým vyhodnocováním cílů na tom bude líp, jak starší stoje a to na velké vzdálenosti za každého počasí. Za dobrého počasí se pak ještě provede ověření přes EOTS. Nemluvě o rozpoznání i návnad, které budou muset být ve všech spektrech a tím jim zvýšit značně cenu. A to jsou stacionární cíle, pokud se budou muset někam přesunout...

    Nemluvě pak o detekci palby, vozidel na kratší vzdálenosti přes DAS.

    Pokud si někdo myslí, že z A-10 toho uvidí víc tak je na omylu.

  • Shania
    12:00 16.02.2017

    Jan Grohmann: mám za to, že je to ve špatném kontextu. Letadla běžně do dílny po každém letu nejdou.

    Tady je ukázka běžné údržby 34 letky https://www.youtube.com/watch?...

    Pak tady članky o bojovém nasazení z poslední doby:

    http://www.ellsworth.af.mil/Ne...

    http://www.af.mil/News/Article...

    34 letka a 37 letka mají mít po 14 strojích, podle (pravděpodobně mají míň jak 14):

    http://www.targetlock.org.uk/b...

    lepší data jsme nenašel, v rámci rotace jsou tam na půl roku.

    Takže pokud 34 letka shodila vic jak 7000 bomb, na vice jak 2000 cílů a měli 630 sorties, 7000 hodin.

    Za předpokladu, že je to za 6 měsíců/180 dní a 14 stojů je to 45 sorties na stroj a tady jedna sortie za 4 dny, to by bylo 96h na udržbu, pokud let byl 6h, tak je to pod 90h. pokud by to měl být těch 48 hodin v depu za letovou hodinu, stroj by měl být 288h v depu/ 12 dní

    Za 4 měsíce 37letka shodila 3800 bomb na 3700 cílů, 400 sorties a 4300 hodin

    Tady je to taky cca 4 dny na sortie

    V tom druhém článku o údržbě píšou:


    “Hundreds of thousands of manpower hours have been put into the past six months to keep these aircraft running and it’s been a very challenging and an exhausting deployment. However, we’ve found ways to make it enjoyable,” Smith said.

    U 34 letky 7000h/630sorites je cca 11,11hodin na sortie
    při 48 hodinach udrzby na hodinu by to bylo celkem 336 000h

    37 letka má 4300 letových hodin za 4 měsíce (to vychází na 10,7 na sortie), to je 206 400h

    Takže ten udaj víc sedí na člověko hodiny, nebo mám něco špatně ve výpočtech (nepřekvapivě) :)

  • Charlie
    12:00 16.02.2017

    Marthy: ono je to tak, že tyhle speciály (Šturmovik, Hrábě, Prase) mají výraznou specializace v "bitevní" úloze, nikoliv CAS v celém jejím spektru. Tyhle éra musí být schopny samostatně působit v oblasti, vyhledávat cíle a ničit je, ne jenom zvládnout dlouho kroužit nad svými pozemními jednotkami a podporovat je palbou, kdykoliv se gruntum zamane.

    To je právě to, na co byl kladen důraz u A-10 - to éro mělo futrovat obranu v místech, kde kolony sovětské techniky prorazí linii NATO. Bylo pružnější než pozemní jednotky díky vysoké rychlosti a zároveň sebou neslo dost palebné síly, aby se vypořádalo s vojskovou AA (shilky, Strely 10) a následně s nepřátelskou pozemní technikou. V optimálním případě raketama (tehdy Mavericky) vyřídila A-10 PVO a pak se vrhla na tanky a Bevka kanonem a bombama.

    Su-25 nemlich to samý, akorát tam nebyl tak velkej důraz na protitankovou úlohu (proto stačila obyčejná třicítka), byla spíš zaměřená na ničení celýho spektra cílů.

    Bombardování stylem "přilítnu vysypu letím zpátky" ať už chytrou nebo blbou municí je vždycky spíš doména stíhacích bombardérů, páč mají kratší přeletový časy, ale ty zase potřebují určit cíle, páč je jejich piloti nezvládnou sami vyhledat. A v F-35 si pilot z pěti kilometrů nevyhledá zamaskovanej tank nebo Iskander o nic líp než před léty, bude se muset spolehnout na návodčí - ony totiž maskovací techniky taky pokročily a dneska sou "sítě" který dokážou stínit všechny spektra včetně radarovejch.

  • Kubiš
    11:50 16.02.2017

    Asi rozumná dohoda. Politici si ohřáli polívčičku, vojáci se budou cítit lépe, média to pofoukají.
    Nakonec koho podpořit?
    Když A-10 vyřadí, tak se určitě někdo ozve: "S A-10 by se to nestalo.....".
    Když je nevyřadí a jednu A-10 nedej bože sestřelí, nebo spadne: "Chtěli jsme je vyřadit už dávno.".

    Finanční ani technická stránka v podstatě nikoho nezajímá.
    Hlavně že je klid!

  • Marthy
    11:49 16.02.2017

    B-1 je strategický bombardér,původně konstruován na v podstatě jeden opravdový bojový let.Až (a jestli) by se s něj vrátil,nejspíš by neměl kde přistát,a i kdyby tak jeho opravu by nikdo neřešil :D
    V boji větší intenzity,tedy v konvenčním boji vyšší intenzity by byly nejpoužívanější taktické letadla,ty jsou na takový zápřah stavěné.

  • Jan Grohmann
    11:43 16.02.2017

    Nějaké další info tady:
    http://www.af.mil/News/Article...

    Píšou, že během šesti měsíčního nasazení letadla B-1 podnikla 490 misí (v jaké délce a kolik letadel není jasné) a že na údržbu letadel bylo třeba "stovky tisíc" člověkohodin.

  • Marthy
    11:34 16.02.2017

    Logik-ta F-35 by podle mého odhadu musela být minimálně 50 KM od fronty,aby byla relativně v bezpečí.Hádám že třeba tankový sbor by bránily nějaké 9K37 Buk novějších verzí,ty by mohli dostat údaje o nepřátelském letectvu i z jiných zdrojů než ze svého přehledového radaru.Taky by tam mohl být i velmi nebezpečný systém S-300VM nebo frontové stíhačky.
    Na tu vzdálenost by přímá podpora vojsk vlastně skoro nepřipadala v úvahu,třeba proto že F-35 bude mít nad bojištěm se silnou PV obranou jen omezené množství munice.A zamaskovanou techniku na takovou vzdálenost prostě neobjeví,i kdyby měl sebelepší radar.Viz třeba to video o systému Iskander,nedávno to tady někdo dával do diskuse,bylo tam dobře vidět jak obtížně lze odhalit zamaskovaný Iskander,a to je celkem velká mašina.A když k tomu přidáš silné rušení,klamné modely techniky..
    Ta F-35 by měla určitě v takovém případě,podpůrnou,sekundární úlohu,mohla by z dálky podporovat bitevní letouny,vrtulníky nebo drony..ale nikdy je nedokáže nahradit.

  • alea206
    11:16 16.02.2017

    Btw. Taky vam to SM27 prijde neuveritelne osklive?

  • alea206
    11:15 16.02.2017

    Ta udavana servisni doba je zvlastni.
    Po 12ti hodinove misi by letadlo potrebovalo byt servisovano 24 dni cisteho casu. Asi si uplne nedokazu predstavit uroven nebojoveho poskozeni / opotrebeni, ktera by tohle zposobila. To skoro vypada jako kdyby letadla na domaci letiste nepristavala ale padala :-)

    Navic realna pouzitelnost takoveho letadla v boji vetsi intenzity by byla skoro nulova.

    Tady bude neco spatne ve zdroji informaci.

  • logik
    10:57 16.02.2017

    Grull,. Marthy: Ovšem je otázka, jestli ty těžké ztráty A10 ospravedlní efekt, který bude mít takový "blízký CAS". Podle mne ne - že ve výsledku bude daleko levnější tam poslat F35 nebo podobný stroj, která sice bude muset házet drahou přesnou munici z výšky, ale ztrát bude mít zlomek než ta A10.

    Anebo tam poslat dron, jehož ztráta nebude zdaleka tak bolet...

  • Jan Grohmann
    09:29 16.02.2017

    Doplnění - 200 m je pro klasické pumy řady Mark 80 a jejich naváděné deriváty Paveway, JDAM. Jde o bezpečnou vzdálenost, samozřejmě pokud nebude zbytí...
    U SDB ta bezpečná vzdálenost bude určitě menší.

  • Grull
    09:07 16.02.2017

    Cituji z článku:
    Díky rotačnímu 30mm automatickému kanónu A-10 ničí cíle na vzdálenost pouhých 50 m od vlastních pozemních jednotek. U klasických přesných pum je přitom bezpečná vzdálenost minimálně 200 m a více.

    Právě o to jde.

    Pokud bude přestřelka probíhat na fakt krátkou vzdálenost, je GAU-8 ideální.
    Jestli tam nemůžeš nic hodit, protože je to blízko, tak tam nemusíš vůbec lítat. Ta hranice 200m je dost, to už tam může začít pálit minometem a nemusíš volat CAS.

    Bude se to lišit situaci od situace, ale bude dobré mít na palubě něco, co zvládne tu podporu blíž než těch 200m. Tak uvidíme co vymyslí, ale kanón bych tam určitě zamontoval.

  • Marthy
    08:50 16.02.2017

    Ty člověkohodiny,jak tady někdo psal že 20 pracovních hodin=1 hodina když se na to vrhne 20 lidí,to tak nemůže být,oprava a údržba letadla není jak vykopat výkop nebo sekat trávu.Když vám bude mechanik opravovat auto 5 hodin,tak 5 mechaniků to za hodinu neopraví,proč to asi vysvětlovat nemusím.5 mechaniků to opraví rychleji,ale ne 5x rychleji.
    Jinak bitevní letouny (a vrtulníky) jsou ohroženy palbou hodně,aby účinně podporovali své jednotky musí se prostě dostat blízko k enemy,na dostřel svých zbraní,tak blízko aby dokázal nepřátelské jednotky a techniku najít a zničit.K tomu je třeba speciální letouny,jako tyhle A-10 nebo SU-25.Jsou na tyhle úkoly stavěné,jsou odolné proti palbě ručních zbraní,určitě dokáží často přežít i zásah Manpadem-třeba motory mají dál od sebe aby jeden zásah nevyřadil oba,pancéř taky hodně pomůže.Ty letadla se taky brání vystřelováním klamných cílů,je to často vidět třeba při náletech Ruských bitevních vrtulníků v Sýrii.
    Jasné,v boji proti silnějším nepřátelům s vyspělou PVO budou mít bitevní letadla (nejen ony) těžké ztráty,s tím se musí počítat.Ale poslat na bitevní úkoly třeba ty F-35 s podvěšeným kanónovým kontejnerem by znamenalo v podstatě poslat velmi drahé a cenné letouny na smrt...

  • Jan Grohmann
    08:26 16.02.2017

    A maintenance crew works on a rusting, Reagan-era B-1B bomber, its black, bird-like frame soaking in the desert sun. These days the plane has to spend 48.4 hours in the repair shop for every hour it’s in the air.

    "repair shop" - v opravně. Nikde se nemluví o člověkohodinách.

    https://www.brookings.edu/opin...

  • Olivav
    08:23 16.02.2017

    Ono už i tady na Armádních novinách dříve zaznělo, že A-10 má výhodu v tom, že ji ti dole vidí a to má psychologický efekt. Tak jako měl efekt např. Mi-24, když se blížil v Afgánistánu. Něco co je vidět bude asi potřeba.

  • Charlie
    07:38 16.02.2017

    Ad člověkohodiny: Může to být nějaké hausnumero. které někdo od novin prostě blbě pochopil nebo zmotal a ejhle.

    A nebo to je prostě průměrná hodnota na všechny stroje včetně těch odstavených, která slouží k nějakému rozpočtení nákladů na udržení flotily ve vzduchu, což pro určitý účel může bbýt naprosto relevantní údaj (a pro jiné zase údaj úplně k ničemu).

    Ad MANPADy - ono se jaksi zapomíná, že "ručníkáři" a podobná verbež obecně nedisponuje komplety středního (nebo dokonce dlouhého) dosahu, takže ve vyšších letových hladinách je docela bezpečno, jenže v případě nasazení proti trochu kvalitnímu protivníkovi tu máte komplexní deštník PVO ve všech hladinách - a taková mula naložená bombama je pak docela dobrý terč.

    Každý pozemní komplet má pak omezený výhled kvůlivá okolnímu terénu, takže se mu můžete celkem rozumně stratit za kopcem nebo zástavbou.

    Ono ten MANPAD je defacto dost malinká raketa, dostřel nic moc a ani ta hlavice není nijak velká, takže je větší šance "rozchodit" zásah nějaké té Strely (1,5kg) než se zblízka podívat, co to má v čumáčku kupříkladu Tor (15kg).

    Zase příklad: v takovém Namu to stálo za prdlačku všude - dole to po vás valil každej rákosník s kalachem a nedej bože, když se mezi palmama zakempila Šilka, nahoře zas prskal flak a do toho lítaly Volchovy jak na Novej rok. Dost si "vyžraly" Skyraidery, Super Sabry a Thunderchiefy, nejvíc šlo dolu ale Fantomů. A jelikož pokročily technilogie jak u turbín, tak u flaku, tak by to v podobným velkým střetnutí nebylo o nic lepší jak pro ty, co lítaj nahoře v oblacích, tak pro ty, co kličkujou mezi krávama.

    Pak už zbývá jen si rozmyslet, jestli chceme platformu, která vydrží dlouho u země v dotyku s gruntama, nebo jí obětujeme a pořídíme místo toho víc univerzálek, který lítaj nahoře a rychle. Zatím to vždycky dopadlo tak, že nějakej pancéřovej bitevník byl potřeba, ať už se jednalo o druhou světovou (kde měli germáni flaku jak máku), tak v průběhu studený války (kdy pro samou raketu nebylo kam plivnout) a nejspíš to bude i v budoucnu.

    Mimochodem pokud se i SDBčka mohou házet max 200m k vlastním silám, tak by asi měli vyvinout ještě něco lehčího.

  • jj284b
    07:38 16.02.2017

    s modernymi senzormi ako EODAS tiez uz netreba lietat nizsko a pomaly... daju ovela lepsiu predstavu co sa dole deje..

  • Jirosi
    06:01 16.02.2017

    Shania: Výmečně jsi nepochopil že přáni je je otcem myšlenky. To není o době letadla a jeho vyřazení z provozu to je o tom kolik potřebuješ člověko hodin. Takže ano, ty čísla mohou být ok, jen se zapomíná dodat že tu údržbu nedělá jeden člověk ale 20. Tzn. za 3 hodinky bombardér opět letí.

  • logik
    00:24 16.02.2017

    grull: Díky manpadům je klasický CAS defakto minulostí. I A10 už daleko častěji hází bomby z větší výšky, než používají kanón.

    I ty ručníkáři už nějakej manpad často mají a živit dlouhodobě speciální typ jen kvůli nim se podle mne nemůže vyplatit.

    A10 bylo a je výborný éro, ale v dnešních konfliktech se většina jeho předností ztrácí.

  • Grull
    23:54 15.02.2017

    Tak pro CAS je hodně požadavků, které musí stroj splnit.
    Musí být rychle na místě a zároveň umět letět pomalu, aby stihl najít, zaměřit a zničit cíl. Chtějí to mít lehké a nízkonákladové, ale stejně potřebuješ něco, co odolá palbě alespoň ručních zbraní a musí to být dostatečně robustní, aby to nějaké to hrubší zacházení a poškození sneslo.

    Navíc je CAS hodně problematický v oblasti s MANPADY.

    Jako mě připadá A-10 na CAS ideální. (tedy do oblasti, kde AA představují ručníci s kalachem)
    A navíc .... GAU-8 je GAU-8. Nemusí nosit žádný bomby, stačí víc krmení do kanónu a nic mu neodolá :-)

  • Pepin Nešpor
    22:02 15.02.2017

    Take me to prijde nesmyslne!!

  • Shania
    21:57 15.02.2017

    B-1B - nemá tam spíš být, že vyžaduje 48 člověkohodin na 1 letovou hodinu? Taky bych řek, že se každá další hodina bude potřebovat míň a míň za další udržbu a tím pádem i menší náklady na provoz. Někde psali že většinu závad u přes 30 let strých strojů vyřeší do 24h.


    1 šestinový let bude stát mnohem méně než šest hodinových nebo 12 půlhodinových.

    Tak to ale dopada když zdroj vychází z nějakých průměrných hodnot v kterých je započítano buh ví co všechno.

    Každopádně kdyby měli být tři týdny mimo provoz, tak nemají na tu 50-60 dostupnost, dřív mívali i přes 70. A tech 50 mají i přes to že na části stojů probíhají modernizace.