Blízký východ: Islám je druhotný, rozhoduje tvrdá geopolitika

Blízký východ: Islám je druhotný, rozhoduje tvrdá geopolitika
Dubaj / depositphotos.com (Zvětšit)

Blízký východ je region plný konfliktů. Jeho politická mapa je velmi složitá a skládá se z neoddělitelných a úzce provázaných a propojených vztahů jeho národů, etnik, sekt a klanů, jejichž identity přesahují formální hranice států. Problémy tohoto regionu ještě zhoršuje specifická povaha jeho ekonomik, založených často na extrakci přírodních zdrojů, jeho pozice jako světového centra uhlovodíkové energetiky, silný populační růst posledních dekád a střet modernity s tradičními kulturními normami.

Navzdory jeho povrchnímu mediálnímu obrazu jako regionu, kde hraje v politické realitě prim náboženský fanatismus, jsme ve skutečnosti nejlépe schopni dešifrovat politickou mapu oblasti pomocí tradiční geopolitické analýzy. Na Blízkém východě má totiž geopolitika prakticky neustále přednost před náboženskými otázkami, které naopak slouží většinou pouze jako nástroj politiky, nikoliv naopak.

Svět mocenských bloků

Jelikož cílem není detailně popsat komplikovanou mozaiku vztahů a jejich neuvěřitelně spletitou historii, ale na několika málo stránkách předestřít základní kontury politické mapy, musíme si zúžit náš analytický záběr. Proto je třeba si Blízký východ a vliv v něm představit jako svět rozdělený mezi čtyři regionální mocnosti: Saúdskou Arábii, Írán, Izrael a Turecko. (Jednotlivým aktérům se budu věnovat následně v dalších dílech tohoto seriálu).

Jedná se samozřejmě o velice hrubé zjednodušení, ale pro naše účely postačí. Každá z těchto mocností ovládá více či méně těsný systém spojenectví, který jim pomáhá zajišťovat jejich zájmy, jež jsou zakotveny v geopolitické realitě[1] regionu, tedy v kombinaci politických a geografických faktorů. Hlavní osou konfliktu je mocenský boj o prvenství v regionu mezi Íránem na jedné straně a Saúdskou Arábií na straně druhé. Obě země uplatňují ve svých státoprávních systémech prvky teokracie, a zatímco Saúdská Arábie je vedoucí mocností mezi zeměmi sunnitského islámu (přičemž o tuto roli se také uchází Turecko), Írán je vedoucí zemí pro šíitskou menšinu islámu, přičemž více než 90 % jeho obyvatelstva tvoří šíité.

Zatímco třeba v Iráku je vnitřní rozdělení mezi šíitskou většinou a sunnitskou menšinou krvavé, v jiných zemích, jako je Ázerbájdžán, kde se míra zápalu pro náboženské otázky liší, se šíitská většina obyvatelstva nehlásí k Íránu, ale k sunnitskému Turecku kvůli etnické, kulturní a jazykové příbuznosti. Šíité tvoří většinu občanů také v Bahrajnu, tamní vláda je však převážně sunnitská a je napojená na blok vedený Saúdskou Arábií.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Petr Pelikán: Vztahy Íránu a Ruska nejsou vynikající, jedná se o pragmatičnost bez vzájemných sympatií

„Na Blízkém východě nepřevládají jednoznačně protiruské názory. Jsou zde rozšířené antipatie vůči ...

Petr Pelikán: Loajalita Súdánců je vždy vůči pokrevní třídě, nikoli vůči státu

„Súdán je obrovský stát. Před odtržením Jižního Súdánu to byl největší stát Afriky. V jeho hranicích ...

Palestinské teroristické hnutí Hamás: Původ, financování, vláda v Gaze, selhání Netanjahua

Před několika dny palestinské teroristické hnutí Hamás podniklo masivní překvapivý útok skrz ...

PREMIUM Teorie vítězství Izraele. Zničit Hamás. Ale co dál?  

Po ukončení dočasného příměří se Izrael vrátil ke svému vyhlášenému cíli zničit teroristickou ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.