Boeing pokračuje v testování vodíkového letadla Phantom Eye

Phantom Eye díky své konstrukci, kdy uprostřed „bachrovitového“ trupu jsou umístěny dvě obří vodíkové nádrže, nemá místo pro klasický zasunovací podvozek. Při startu je proto nutné stroj posadit na speciální pojezdovou plošinu. Phantom Eye se pomocí své vlastní síly rozjede a při dosažení vzletové rychlosti se od plošiny oddělí.

Připomeňme, že při prvním letu Phantom Eye dosáhl výšky 1 200 metrů a rychlosti 112 km/h. Bohužel při přistání se jeho jednoduchý přistávací podvozek zabořil do nerovnosti v zemi a poškodil se. Boeing však tvrdí, že na letounu provedl technické úpravy, takže k podobné nehodě už nedojde. Dále byl na letounu vylepšen letový software a olejové pumpy pro motory. „Vylepšili jsme autonomní letové systémy a dosáhli jsme všechny požadované cíle v testech, takže jsme připraveni na druhý let,“ vysvětluje Drew Mallow, programový manažer programu Phantom Eye.

Video: Zkoušky startovací plošiny / YouTube

Díky štíhlým a dlouhým křídlům (rozpětí 46 metrů) je zkoušený prototyp schopen dosáhnout výšky až 20 kilometrů. Zde je schopen operovat s užitečným nákladem 200 kilogramů až po dobu čtyř dní. Stroj bude také šetrný k životnímu prostředí, neboť vedlejším produktem spalování vodíku je pouze čistá voda.

Konečným cílem je však konstrukce mnohem většího letadla. Výsledný letoun bude ve výšce 20 km schopen při rychlosti 280 km/h operovat až sedm dnů s nákladem 1 000 kilogramů nebo až 10 dnů s nákladem 300 kilogramů. Obří výdrž ve vzduchu znamená i obří dolet. Stroj může bez problému přeletět z USA do Indického oceánu, provádět průzkum a poté se bezpečně vrátit zpět.

Typickým posláním letounu bude dlouhodobý průzkum a sledování nebo zprostředkovávání komunikace mezí místy až 1 000 kilometrů vzdálenými. Bude tak vlastně mnohem efektivněji a za zlomek ceny zastávat roli komunikačních a průzkumných satelitů.

Zdroj: Boeing