Rychle sílící litevská armáda získala bojová vozidla Vilkas

Rychle sílící litevská armáda získala bojová vozidla Vilkas
Vilkas 8×8 litevské armády / kam.lt (Zvětšit)

25. června do Litvy dorazila první dvě německá kolová bojová vozidla pěchoty (KBVP) Boxer. V litevské armádě KBVP ponesou jméno Vilkas (Vlk). Dodávky vozidel jsou dalším důkazem rychlého růstu schopností litevské armády, která má velmi jasné politické zadání ‒ obrana Litvy proti případnému ruskému útoku.

KBVP Vilkas

Litevské ministerstvo obrany v roce 2016 objednalo 88 KBVP Vilkas za 385,6 milionu euro. KBVP Vilkas je postaveno na základě obrněného transportéru Boxer od německo-nizozemské společnosti Artec (joint venture KMW a Rheinmetall). Z litevské objednávky 53 vozidel vyrobí KMW, 35 Rheinmetall. Čtyři vozidla z 88 poslouží jako velitelská.

První dva obrněnci Vilkas jsou již v Litvě a ke slavnostnímu zařazení do výzbroje, po více než ročních testech v Německu a Nizozemsku, dojde 9. července. Navíc přímo v Litvě již od roku 2017 fungují dvě výcviková vozidla Boxer (speciální verze pro výcvik řidičů), na kterých se cvičí litevští vojáci.

Do konce letošního roku litevská armáda převezme 15 vozidel a do konce roku 2021 všechna objednaná KBVP Vilkas. Obrněnce získá litevská mechanizovaná brigáda „Železný vlk“, přesněji řečeno mechanizovaný prapor velkoknížete Algirdase a mechanizovaný prapor velkokněžny Birute.

Současně se Litva stává součástí organizace uživatelů vozidel Boxer (IFV Boxer Supply and Maintenance Program), což litevské armádě usnadní přístup k náhradním dílům a technické podpoře.

Roční testování bylo nutné, protože Vilkas je vůbec první KBVP postavené na platformě Boxer (Nizozemsko a Německo používají pouze obrněné transportéry Boxer). V následujících týdnech ale svá KBVP Boxer (s bojovým modulem Lance), resp. bojová průzkumná vozidla CRV (Combat Reconnaissance Vehicles), získá také australská armáda.

KBVP Vilkas je vyzbrojen izraelským bezosádovým modulem Rafael Samson Mk 2 s automatickým kanónem Mk44 ráže 30 mm, spřaženým kulometem ráže 7,62 mm a výklopným odpalovacím zařízením pro dvě izraelské protitankové řízené střely (PTŘS) Spike-LR. K dispozici je 200 kusů munice pro kanón a 500 kusů munice pro kulomet. Náměr kanónu je -20° až + 70°.


První dvě KBVP Vilkas dorazila do Litvy

Litevská armáda roste

Litva v posledních letech, stejně jako další země Pobaltí, výrazně investuje do svých ozbrojených sil. Přímo v pozemích silách slouží 8120 profesionálů, které může okamžitě podpořit 4550 dobrovolníků.

Nejsilnější a nejlépe vycvičnou jednotkou litevské armády je mechanizovaná brigáda „Železný vlk„ a motorizovaná brigáda „Źmuď„ (neoficiálně „Gryf„). Zatímco jádro mechanizované brigády utvoří KBVP Boxer a pásové obrněné transportéry M113, motorizovaná brigáda zřejmě z vozidel Humvee přesedlá na Oshkosh L-ATV 4×4 (JLTV). Litva plánuje objednat 200 L-ATV za 142 milionů euro v roce 2020.

Výrazné zvýšení schopností litevské armády přinesla i akvizice 21 používaných německých samohybných houfnic PzH2000 za 58,3 milionu euro. Součástí dodávky bylo také 26 velitelských vozidel M577A2 a šest vyprošťovacích pásovců Bergepanzer 2.

16 houfnic převezme dělostřelecký prapor „General Romualdas Giedraitis“ brigády „Železný vlk“, dvě budou využity pro výcvik, zbylé tři jako zdroj náhradních dílů. Německá společnost KMW navíc za 10,5 milionu euro vylepší 18 litevských PzH2000.

Klíčovou roli v litevské obraně budou hrát systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu NASAMS 2. Litva v roce 2016 objednala dvě baterie NASMAS 2 (v každé čtyři odpalovací vozidla). Dodávky začnou v roce 2020.  NASMAS 2 dokáže ničit vzdušné cíle na vzdálenost 40 km do výšky 14 km.


Vilkus; větší foto / kam.lt

Dočasně ztracené území

V pobaltských zemích, tedy Estonsku, Lotyšsku a Litvě, od ruské anexe Krymu trvá celospolečenský „protiruský“ konsensus (80 % lidí podporuje rozmístění jednotek NATO na svém území), díky kterému všechny tři státy mohou zvyšovat vojenské výdaje. Například Litva za posledních šest let ztrojnásobila vojenské výdaje ‒ nyní vydává na obranu 2 % HDP a směřuje k 2,5 % HDP.

Pobaltí je přitom považováno za nejslabší a nejzranitelnější místo Aliance. Přímo Litva sousedí s ruskou exklávou Kaliningrad a Běloruskem, kde má ruská armáda své základny. 

Ruská invaze do Pobaltí je nepravděpodobná, ale mnozí v Litvě si myslí, jak před pár dny po návštěvě Litvy referoval Steven Pifer, z výzkumného centra CSIS (Center for International Security and Cooperation) při Stanfordské univerzitě, že Moskva považuje pobaltské státy za „dočasně ztracené území“.


Alianční vojáci v Pobaltí působí v rámci programu NATO Enhanced Forward Presence

Podle Pifera Litevci předpokládají (v rámci válečných simulací), že případný ruský útok povede do východní části Litvy (Vilnius leží jen 20 km od hranic). Ruský útok může podpořit 120 00 vojáků nacházející se v západním vojenském okruhu a jedna tanková armáda. Stejně tak může Rusko nasadit lodě Baltské flotily, jednotky z Kalingradu a samozřejmě letectvo. Celkově může Rusko, pod krytím vojenského cvičení, přesunout k Pobaltí až 200 000 vojáků.

Proti tomu Litva dokáže okamžitě nasadit 14 000 vojáků a námořníků (z toho je 4000 branců) a 5000 záložníků. Kromě toho je v Litvě 1300 aliančních vojáků z Německa, Nizozemska a České republiky. Celkově ve třech zemích Pobaltí se nachází 35 000 aliančních (domácích i zahraničních) vojáků.

Jedinou smysluplnou obranou Pobaltí je udržet pozice do příchodu aliančních sil. Problém ale je, jako ostatně v celé Evropě, ale ve střední a východní Evropě zvlášť, schopnost Aliance zajist strategický přesun své vojenské techniky a vojáků napříč Evropou.


Cvičné vylodění americké námořní pěchoty nedaleko litevského přístavu Klaipeda (červen 2018)

Aliance proto plánuje rozšířit evropskou úzkorozchodnou železnici až do Estonska. V Pobaltských zemích je vybudována širokorozchodná železnice podle Sovětského vzoru a veškerý železniční materiál je tak nutné zdlouhavě překládat na polsko-litevské hranici.

Jak jsme přitom na stránkách Armádnívh novin uvedli již mnohokrát, železnice je jediný způsob, jak nejen dopravit větší obrněné formace na velkou vzdálenost, ale také jediný způsob, jak tyto formace dlouhodobě zásobovat palivem, mazivy, municí, nahradními díly a dalším vybavením. Pro posílení strategické přepravy se také počítá s modernizací litevského přístavu Klaipeda pro snadnější a rychlejší přijímání obrněných jednotek.

Litva, podobně jako Polsko, si přitom přeje na svém území rozmístění (v rotaci) amerických obrněných jednotek. Americké obrněné jednotky mohou fungovat z Polska a v Pobaltí provádět cvičení společně s nácvikem přesunu.

Zdroj: DELFI, National Interest, kam.lt

 
 
 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Litva kupuje německé transportéry Boxer

Litva významně modernizuje své pozemní ozbrojené síly. Z Německa si pořídí obrněné transportéry, ...

Potvrzeno: Litva nakoupila bojová vozidla pěchoty Boxer

Litevské ministerstvo obrany podpisem stvrdilo nákup 88 bojových vozidel pěchoty (BVP) Boxer. ...

Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel ...

Litva se zajímá o vozidla Oshkosh JLTV

Litevské ministerstvo obrany oficiálně projevilo zájem o americká taktická obrněná vozidla L-ATV ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • SofF
    08:28 29.06.2019

    proč ne, ono toho v kontextu dob nedávných zas není tolik - množstevně. Jenže pro malý stát s málo lidmi a bídnou ekonomikou je to už dost zátěž která odčerpává finance na potřebnější oblasti. Je sice fajn když stát se dovede bránit, ale když ubývají velkým tempem místní tak je něco hodně špatně.
    No a ta studie o nasazení 120-200tisíc vojáků do Pobaltí, to je čistě pro politickou potřebu. Po zasažení hlavních základen raketovým útokem by OS Pobaltí fakticky přestaly existovat.
    Spíš než dávat 2%+ na obranu by měli dávat na podporu rodiny, to zjistili kupodivu i v RF a provádí čím dál finančně náročnější opatření.
    Západ Evropy a USA s Kanadou to pochopitelně netrápí, ti už zdroje nejen "outsourcují" ale rovnou si je po statisících tahají domů, na vlastních národech jim nezáleží.
    Přitom tyhle státy "pohraničí" měli pěknou výchozí pozici jenže ji promarnili. Celé to bohužel budí dojem že vše ale bylo plánované i to vylidňování, vždyť co se plánovalo se 3. Říše - celý prostor na východ měl být přeměněn na zemědělskou a surovinovou základnu, velké latifundie a jen tu a tam nějaké město. A přímo k tomu to spěje v Pobaltí i na Ukrajině jakým tempem tam mizí lidi.
    Problém pobaltských států je že dlouho byly jen autonomními regiony velké říše, po odříznutí část funkcí centra převzala EU ale ta nemá zájem na nějakém velkém rozvoji. A hlavně rozdíl je že nyní jsou tyto státečky bezvýznamnou periferií. Zpočátku je tam dařilo obnovovat jazyk i část zvyků, ale to se opět vytrácí masivním vystěhovalectvím mladých kteří potřebují potom hlavně angličtinu a němčinu. Podle všeho tyto národy už svůj Rubikon překročily.

  • givicz
    15:22 28.06.2019

    Z článku cituji:
    " V pobaltských zemích, tedy Estonsku, Lotyšsku a Litvě, od ruské anexe Krymu trvá celospolečenský „protiruský“ konsensus "

    Prezidentka Estonska na návštěvě u Putina (mimochodem hovoří krásně rusky :) )
    https://www.youtube.com/watch?...

    Putin přijal estonskou prezidentku, chtějí lépe komunikovat
    Zdroj: https://eurozpravy.cz/zahranic...

    " Kersti Kaljulaidová na druhé straně prohlásila, že "je třeba, aby sousedé spolu hovořili, i když máte neshody". "Je načase obnovit program spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem," konstatovala a hned poznamenala, že právě "toto je správná chvíle na setkání".
    Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské televizi řekl, že Putin s estonským hostem diskutoval i o obavách pobaltských států z ruské hrozby. "Hovořili o NATO, o bezpečnostních obavách Estonska a dalších zemí v Pobaltí. Jsme přesvědčeni, že jsou zcela neopodstatněné. Jsou uměle vyvolávány vojenskými vůdci NATO a zámořskými politiky," citovala Peskova agentura TASS. "

    • PavolR
      07:21 01.07.2019

      Ako keby ste nevedeli, že politici si zoči voči narozprávajú hromady pekných rečí, no realita je asi takáto: https://svet.sme.sk/c/22157590...

  • Warnost
    00:22 28.06.2019

    Neví někdo, co je ten "kruh" na čele korby toho transportéru? Jestli to nepletu, tak jsem to u německých vozidel nevidel.

    • liberal shark
      09:28 28.06.2019

      Tipnu si - je tam schované tažné lano ?

  • otecko
    19:48 27.06.2019

    Přesně z toho důvodu-strategických přesunů má Rusko už od počátku SSSR širší rozchod kolejí. Prostě se do Ruska bez jejich vagonů po železnici nic nedostane.

    • satai
      19:58 27.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      A stejně si pořád pěstují svou paranoiu...

    • Rase
      20:00 27.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      Tak v první světové válce, se tato výhoda ukázala být nevýhodou. Při tažení do Pruska se museli vojáci přesouvat pěšky, stejně tak všechny zásoby atd. i kvůli tomuhle dopadla invaze totálním neúspěchem a Rusové přišli o šanci válku prakticky ukončit hned na začátku.

    • PavolR
      20:35 27.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      So ZSSR ani strategickými presunmi to nemá vôbec nič spoločné. Bolo to proste historicky dané prirodzeným vývojom ešte v 19. storočí. Širšie koľaje sú v Európe napr. aj na Pyrenejskom polostrove alebo Írsku.

      • Flader
        21:05 27.06.2019

        Tak aj my sme sa to kedysi na dopravnej priemyslovke učili, že aj tento "strategický" je jeden z dôvodov použitia širšieho rozchodu. Tak ako použitie inej trakcie v ČR a na južnejšej časti Slovenska ako je v Nemecku a Rakúsku. Ale isto toto neboli primárne dôvody použitia, skôr vedľajšie.

        • Jura99
          08:21 28.06.2019

          Rozdílné napájecí soustavy mají jiný důvod, než strategický (nakonec nepřítel by celkem snadno použil třeba dieslovou lokomotivu, elektrika by byla asi stejně vypnutá). Zjednodušeně řečeno, elektrifikace probíhala od první sv. války tak pomalu, že než se stačila provést celostátně, měnily se opakovaně názory a rozhodnutí o napájecí soustavě, hlavně kvůli rostoucím nárokům na výkon lokomotiv v čase, což původní 1,5kV nezvládal, ani následující 3kV či 15kV, případně by musely být tlusté dráty na trolejích atp.

    • PavolR
      20:46 27.06.2019

      Mimo to je k dispozícii obrovské množstvo širokorozchodných vagónov ako západne, tak aj východne a južne od Ruska, ktoré nemajú pod kontrolou. Nemalo by to žiaden zásadnejší vplyv na zásobovanie - lebo akýkoľvek útočník má možnosť preložiť náklad vo vcelku pohodlnej vzdialenosti od miesta dotyku.

    • Jura99
      08:08 28.06.2019

      není to tak, že by se "nikdo nedostal", např. Němci si v rámci Barbarossy poměrně rychle (v řádu týdnů) poradili a zabrané ruské železnice předělali na standardní rozschod, obvykle prostým posunutím jedné kolejnice, dokonce některé kořistní lokomotivy a vagony předělali výměnou soukolí na standardní rozchod. Problémy Němcům spíš nadělala horší kvalita ruských kolejnic a celého svršku (menší nosnost) než rozchod.

    • rabl
      09:02 28.06.2019

      A jestli to chápu dobře tak se nic nedostane ani od nich :)

    • Gibon
      09:02 28.06.2019

      Ahaaa, tak preto chce Moskva budovat sirokorozchodnu az do Viedne. Tak aspon vieme ake maju umysli.

    • liberal shark
      09:26 28.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      Nesmysl. Ten širší rozchod tam měli už za cara a souvisí to maximálně tak s nižší únosností železničního svršku.

    • SofF
      11:16 28.06.2019

      s těma kolejema je to divné jak se Evropa a potažmo Západ drží zastaralého dostavníkového rozchodu. Ruská modernizace zůstala vlastně jen u nich přitom to byl velmi inovativní nápad kdy umožní převážet větší náklad i umožní větší pohodlí v osobní přepravě.

      • Jura99
        12:28 28.06.2019

        kdyby dostavníkový rozchod, to je ještě římský rozchod. Ruská "modernizace" nic zvláštního nepřináší, cestování vlakem v bývalém SSSR je rozhodně zážitek, nechápu jaké "pohodlí" myslíš ? :-). Jinak "výhody" širšího rozchodu v minulosti zdegradovali horší kvalitou kolejnic, menším počtem pražců na km atd. Jak je to nyní, kdoví.

        • GlobeElement
          14:17 28.06.2019

          Aneb co má společného americký raketoplán s koňským zadkem.

          Ale širokorozchodná železnice výhody má. Je tam fakt o hodně víc místa. Mají ji i v Lotyšsku, ještě ji na rozdíl od ostatních nepředělali.

        • givicz
          15:48 28.06.2019

          https://cs.wikipedia.org/wiki/...
          Sapsan (Сапсан) je ruský vysokorychlostní vlak, konstrukční varianta vlaku Siemens Velaro pro Rusko. V letech 2009-2014 obdržely Ruské železnice celkem 16 souprav Sapsan po deseti vozech, označených jako ЭВС1 (stejnosměrný provoz) a ЭВС2 (dvouproudový provoz). Sapsan drží i ruský vlakový rychlostní rekord, který je 290 km/h a vlak jej dosáhl 7. května 2009.

          Od 18. prosince 2009 jsou v provozu na vysokorychlostní trati mezi Moskvou a Petrohradem, kde soupravy jezdí cestovní rychlostí až 250 km/h.

          https://www.youtube.com/watch?...

          • Riiiederner
            09:43 01.07.2019

            giviru a co to má společného s rozchodem kolejnic ?