Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých

Bojové vozidlo pěchoty BVP-1 / archív autora

Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. Stroje uložené před 35 lety do skladů ministerstva obrany (MO) Ruské federace postupně projdou modernizací a budou opět zařazeny do aktivní služby pozemních vojsk.

Modernizace 50 let starého BVP-1

Korba, motor a převodové ústrojí vylepšených BVP-1 budou zachovány, avšak místo původní věže bude instalována věž z kolového BTR-82A s 30mm kanónem 2A72 a se spřaženým kulometem PKTM. Dále BVP-1 získá doplňkovou elektroniku a nové elektrické pohony.

 

 

Pro kanón 2A72 (kadence 300 ran za minutu) je k dispozici ve dvou schránkách 300 kusů munice. Kanón je vybaven stabilizací střelby a údajně se uvažuje také o použití časovače na ústí kanónu, pro ve vzduchu explodující munici.

 

Dle agentury RIA Novosti celkové počty modernizované techniky nejsou ještě upřesněny. Testy prvních BVP proběhnou snad do léta a dodávky začnou v průběhu září letošního roku.
 

Firma Kurganský strojírenský závod (Kurganmašzavod), která je součástí Traktorových závodů, celkově vyrobila více jak 20 tisíc BVP-1 (ruské označení BMP-1) a v zahraničí se nachází stále více než 1700 kusů vozidel.

 

V této souvislosti je třeba zmínit, že budoucnosti Kurganmašzavodu je očekávaná výroba BVP Kurganěc-25. Příčiny, proč doposud nebyla spuštěna sériová výroba, jsou zřejmě finanční i technické. Se spuštěním sériové výroby se počítalo původně v roce 2016, nyní to je v roce 2021.
 

Otázkou tedy je, jak dalece je dokončen samotný vývoj BVP Kurganěc-25. Podle posledních zpráv probíhají firemní zkoušky na základě připomínek ruské armády a poté odstartují vojskové zkoušky (zřejmě někdy v příštím roce).

 

Pokud však vývoj stále probíhá, tak je samozřejmě nutné hledat náplň pro uvedený podnik, jehož hlavní náplní práce je v současnosti výroba, servisování a modernizace vozidel řády BVP (resp. BMP).

 

Pro jakýkoliv strojírenský závod je totiž zásadní udržet si technický a vývojový personál. Navíc v zahraničí se nachází velké množství starší techniky BVP-1 a je to tedy i šance pro exportní možnosti ruského zbrojního průmyslu. Pokud má také modernizace uspět v zahraničí, musí daný zbraňový systém v dostatečném počtu zavést do výzbroje ruská armáda.

 

Zajímavé je, že v článku na RIA Novosti je poměrně rozsáhle čtenář informován o výhodách modernizace starších zbraňových systémů. Podle článku se BVP-1 modernizuje i v jiných zemích a jako příklad neustále modernizace starého zbraňového systému je uváděn americký tank Abrams.

 

Článek o modernizaci BVP-1 na serveru RIA Novosti zhlédlo přes 260 tisíc čtenářů, což na tento server je nezvykle vysoké číslo. Běžná sledovanost je v řádu několika tisíc až desítek tisíc sledovatelů. V rámci probíhající diskuse k uvedenému tématu byla modernizace BVP-1 hodnocena kladně a vzácně došlo i ke shodě mezi „urápatrioty“ a jejich oponenty, „liberalščiky“.  

 

BTR-82 s kanónem ráže 30 mm. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0

 

Modernizovaný BVP-1 především pro export?

Může existovat ale i další důvod pro uvedenou modernizaci BVP-1. Na příkladu konfliktu v Sýrii je vidět, že je dostačující použití starších typů pozemní techniky s případnou modernizací.

 

Poslední dobou je v ruském tisku také vidět zvýšený zájem o Afriku. Je to snaha navázat na období bývalého Sovětského svazu a jeho tehdejší podporu tzv. Národnímu osvobozeneckému hnutí v boji proti imperialismu (NOH). Tato pomoc byla v minulosti nejen finanční či materiální, ale zahrnovala i dodávky ruských zbraní. A vzhledem k tomu, že v současnosti „imperialisté“ již vyhynuli, je pro současné Rusko ideální využít boj s terorismem.

 

Rusové se zaměřují například na ropu a plyn bohatou Libyi, kde ruským favoritem je polní maršál Chalífa Haftar. V Alžírsku zase od roku 2017 vede ruský státní koncern Uralvagonzavod jednání o vytvoření společného podniku, byť zatím jen na výrobu civilních vagonů.

 

Dalším africkým státem v ruském zájmu je (na ropu bohatý) Súdán, kde je pro Rusko možnost vybudování námořní základny. V jednání jsou rovněž dodávky nejmodernějších ruských zbraní jako Su-30, Su-35 a systémů protivzdušné obrany S-300. Navíc v případě navázání spolupráce může ruské letectvo využívat jak vzdušný prostor Egypta, tak nové i jižně navazujícího Súdánu.

 

Súdánská delegace v Moskvě

 

V případě Egypta ruská společnost Rosněft uzavřela dohodu o koupi 30% podílu z koncesní smlouvy na výstavbu největšího plynárenského pole v oblasti Středozemního moře Zohr od italské společnosti Eni. Kupní cena činí 1,1 miliardy dolarů. Pole Zohr má zdrojový potenciál 850 miliard kubických metrů plynu.

  

Současné Rusko se očividně řídí, z hlediska zbrojního průmyslu, pragmatismem a hledá cestu uplatnění své produkce na bývalých afrických a středovýchodních trzích. Ideálním partnerem jsou pak zejména diktátorské režimy (v Africe a na Středním východě tedy prakticky všechny státy), se strategickou polohou a s velkými zásobami ropy a plynu.

 

Rusko také pomocí dodávek vojenské techniky navazuje partnerství s velkými producenty ropy a plynu, né však proto, aby nerostné bohatství „kradlo“, ale aby si pojistilo světové ceny ropy a plynu na patřičně vysoké úrovni. Díky tomu může ruský rozpočet, který je z poloviny závislý na vývozu nerostných surovin, financovat další vývoj vojenské techniky (a opět ji vyvážet do strategických zemí) a také rostoucí životní (sociální, vzdělávací, zdravotní, ekonomické, dopravní, atd. atd.) požadavky svého obyvatelstva.

 

Zdroj: InterfaxRIA Novosti, RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku


Související články

Armija 2017: 100 tanků T-14 Armata do roku 2020

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojováni, Rusko do roku 2020 odebere ...

Ruské bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25 v roce 2021

Od roku 2021 začne nové ruské bojové vozidlo pěchoty (BVP) Kurganěc-25 nahrazovat v ruské armádě ...

PT-17: Polsko-ukrajinská modernizace tanku T-72

Na vojenské výstavě MSPO 2017 polská firma Bumar (člen PGZ) představila hloubkově modernizovaný tank ...

Ruské tanky T-80BVM a T-90M ohrožují program T-14 Armata?

Ruské ministerstvo obrany oznámilo redukci plánů na trvalé odstranění 10 000 dlouhodobě uložených ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • toustr
    14:00 11.09.2021

    Docela logický krok. Pokud nejsou finance nebo technologie, je potřeba recyklovat sovětské vybavení (ať už se v Rusku jedná o lodě, tanky, letadla apod.). Jenže až jednou dojdou ...Zobrazit celý příspěvek

    Docela logický krok. Pokud nejsou finance nebo technologie, je potřeba recyklovat sovětské vybavení (ať už se v Rusku jedná o lodě, tanky, letadla apod.). Jenže až jednou dojdou staré stroje, které lze recyklovat, a nebude za ně náhrada, bude to návrat do doby kamenné v řádu měsíců.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    10:24 03.05.2018

    (Arthur Datum: 03.05.2018 Čas: 10:14)
    Aaa, všímajte toho kameramana na prostrednom obrázku vpravo. :-D

    (Arthur Datum: 03.05.2018 Čas: 10:14)
    Aaa, všímajte toho kameramana na prostrednom obrázku vpravo. :-D

  • Arthur
    10:14 03.05.2018

    Tak to im trvalo kým si to spojili (Arthur Datum: 26.04.2018 Čas: 10:50) zdroj: ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak to im trvalo kým si to spojili (Arthur Datum: 26.04.2018 Čas: 10:50)

    zdroj: http://ukroboronprom.com.ua/en... Skrýt celý příspěvek

  • Flader
    10:07 03.05.2018

    PavolR, tak ono môže ľahko ísť aj o kvalitu GO, prípadne io to, že je CSG schopné tieto stroje dodať rýchlejšie, než by bolo ich oživovanie oprava po vytiahnutí zo skladov. Druhá ...Zobrazit celý příspěvek

    PavolR, tak ono môže ľahko ísť aj o kvalitu GO, prípadne io to, že je CSG schopné tieto stroje dodať rýchlejšie, než by bolo ich oživovanie oprava po vytiahnutí zo skladov.
    Druhá vec je, či sa jedná o stroje len po GO alebo aj po nejakej modernizácii.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    09:53 03.05.2018

    Jirka_Zlin: Najprv si treba položiť otázku, či to ostane na Ukrajine, alebo je to určené na reexport povedzme na Blízky východ (tak ako húfnice a raketomety, čo smerovali do ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirka_Zlin:
    Najprv si treba položiť otázku, či to ostane na Ukrajine, alebo je to určené na reexport povedzme na Blízky východ (tak ako húfnice a raketomety, čo smerovali do Izraela a skončili v Azerbajdžane ...).Skrýt celý příspěvek

  • Jirka_Zlín
    09:35 03.05.2018

    Zdá se, že pro některé blízké zeme není BVP 1 a jiná starší technika k zahození. No, uvidíme jak si povedou na bojišti, i když jen v občanské ...Zobrazit celý příspěvek

    Zdá se, že pro některé blízké zeme není BVP 1 a jiná starší technika k zahození.
    No, uvidíme jak si povedou na bojišti, i když jen v občanské válce.

    https://ekonomika.idnes.cz/exc...

    PS: Ukrajina už nemá tyto zbraně na skladě, že musí nakupovat u nás?Skrýt celý příspěvek

  • Flader
    17:41 02.05.2018

    Ono môže byť kľudne možné, že Bereg má nejaký technický problém.

    Ono môže byť kľudne možné, že Bereg má nejaký technický problém.

  • PavolR
    17:33 02.05.2018

    dusan: Tak toto je jasné každému, kto nefantazíruje, že Rusko je prosperujúca krajina :-D Ale nedáva to samo o sebe dostatočnú odpoveď na voľbu veže. Pochybujem, že by bola napr. ...Zobrazit celý příspěvek

    dusan:
    Tak toto je jasné každému, kto nefantazíruje, že Rusko je prosperujúca krajina :-D
    Ale nedáva to samo o sebe dostatočnú odpoveď na voľbu veže. Pochybujem, že by bola napr. veža Bereg po rozbehnutí sériovej výroby citeľne drahšia, ako táto. Potrebujú začať s modernizáciou skôr než sa spustí sériová výroba veže Bereg? Alebo potrebujú tie BMP v takých počtoch a takom časovom intervale, na ktorý by rýchlosť výroby Beregu nestačil? To je tu otázka!Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    15:26 02.05.2018

    Tu je evidentne hlavný dôvod "oživenia" strojov BMP-1 v Rusku:

    http://defence-blog.com/news/s...

    Tu je evidentne hlavný dôvod "oživenia" strojov BMP-1 v Rusku:

    http://defence-blog.com/news/s...

  • PavolR
    14:07 02.05.2018

    David: To bude najskôr veža Bereg, čo pôjde aj na modernizované ruské BMD-2. Aj Alžírska modernizácia bude prebiehať v tom novom závode v Tule? -------- V tomto kontexte je ...Zobrazit celý příspěvek

    David:
    To bude najskôr veža Bereg, čo pôjde aj na modernizované ruské BMD-2.
    Aj Alžírska modernizácia bude prebiehať v tom novom závode v Tule?
    --------
    V tomto kontexte je stále divnejšie, za akým špecifickým účelom zrazu vyťahujú vežu BTR. Už mi aj to preletelo hlavou, či celý tento článok nie je iba bublina nafúknutá v dôsledku nesprávneho pochopenia niečoho v tom pôvodnom ruskom ....Skrýt celý příspěvek

  • David
    13:30 02.05.2018

    Pro Pavol IR - v Alžírsku probíhá modernizace BMP-2, program prakticky zcela shodný se standardem BMP-2M. Přesný počet se mi nepodařilo zjistit. Ale program byl rozšířen i na ...Zobrazit celý příspěvek

    Pro Pavol IR - v Alžírsku probíhá modernizace BMP-2, program prakticky zcela shodný se standardem BMP-2M. Přesný počet se mi nepodařilo zjistit. Ale program byl rozšířen i na BMP-1, byť z nich bude modernizována asi jenom část. Navíc - v případě BMP-1 bude použit jednomístný Berežok ( kvůli tomu, aby nemuseli zasahovat do korby, jednomístný Berežok má prakticky stejné rozměry jako původní věž BMP-1 s kanonem 73 mm)Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    10:39 02.05.2018

    Mimochodom, neviete niekto niečo o modernizácii Alžírskych BMP? Tam sa aj 685ks BMP-1 malo upgragovať na štandard BMP-2M s vežou Berežok. Beží, stojí, padá to?

    Mimochodom, neviete niekto niečo o modernizácii Alžírskych BMP? Tam sa aj 685ks BMP-1 malo upgragovať na štandard BMP-2M s vežou Berežok. Beží, stojí, padá to?

  • Arthur
    21:23 30.04.2018

    Toto bude zrejme TURRA-30 na ukrajinskom modernizovanom BMP-1T
    zdroj: http://tie.in.ua/en/modernizat...

    Toto bude zrejme TURRA-30 na ukrajinskom modernizovanom BMP-1T
    zdroj: http://tie.in.ua/en/modernizat...

  • PavolR
    20:35 29.04.2018

    Je tu ešte jeden faktor, ktorý môže zvýhodňovať práve túto vežu pred akoukoľvek obdobnou ruskou vežou (ako povedzme Kliver), a to, že ako jediná je momentálne vyrábaná sériovo. ...Zobrazit celý příspěvek

    Je tu ešte jeden faktor, ktorý môže zvýhodňovať práve túto vežu pred akoukoľvek obdobnou ruskou vežou (ako povedzme Kliver), a to, že ako jediná je momentálne vyrábaná sériovo. Môžu ju teda rýchlo začať osádzať na BMP-1 vo veľkom.

    Čiže toto riešenie podľa mňa nebolo šité primárne pre krajiny, ktoré by dva-tri roky rozmýšľali, či modernizovať, kúpiť alebo nekúpiť, a ak áno, tak či 20 alebo 30 kusov ...Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    19:34 29.04.2018

    Kluci klidně můžete mít pravdu,zas tak detailně to nesleduji. Jenom bych se divil,že operátor nezvládne dva typy věží.Nevím jak je tomu dnes,ale dříve velitel BVP musel umět ...Zobrazit celý příspěvek

    Kluci klidně můžete mít pravdu,zas tak detailně to nesleduji.
    Jenom bych se divil,že operátor nezvládne dva typy věží.Nevím jak je tomu dnes,ale dříve velitel BVP musel umět jezdit i střílet.Takže to asi taková věda nebude.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    07:54 29.04.2018

    Tesil: Rusi už vyše dvoch desaťročí ponúkajú práve pre ten trh modernizáciu s vežou Kliver. Bez úspechu. Táto veža by nemala byť o nič lepšia od Klivera a zrejme ani lacnejšia. ...Zobrazit celý příspěvek

    Tesil:
    Rusi už vyše dvoch desaťročí ponúkajú práve pre ten trh modernizáciu s vežou Kliver. Bez úspechu. Táto veža by nemala byť o nič lepšia od Klivera a zrejme ani lacnejšia. Tak prečo sa s ňou vytasili práve teraz a akú má výhodu pred Kliverom? Na prvý pohľad sa ukazuje odpoveď v podobe unifikácie u operátorov BTR-80A
    Dnes BTR-80A a teda i danú vežu užívajú Rusko, Maďarsko, Severná Kórea, Azerbajdžan, Sudán, Indonézia, Sri Lanka.
    Azerbajdžan a Sudán môžeme ako potencionálnych užívateľov vylúčiť, lebo oni už svoje BMP-1 zmodernizovali a dali na ne slovenskú vežu Cobra.
    Z rôznych dôvodov by som vylúčil aj Severnú Kóreu, Indonéziu a Sri Lanku.
    Ostávajú Rusko a Maďarsko. :-)
    So závermi Starlighta možno iba súhlasiť - s dodatkom, že ruské BMP-2 nie sú po viac než 30-35-ročnej službe v lepšom technickom stave, ako tie naše.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    01:48 29.04.2018

    Zkusil jsem se se na oznámí o návratu BVP-1 (BMP-1) v modernizované podobě podívat opačně než autor článku. Ten se ptá, zda je to především proexportní rozhodnutí. Já si naopak ...Zobrazit celý příspěvek

    Zkusil jsem se se na oznámí o návratu BVP-1 (BMP-1) v modernizované podobě podívat opačně než autor článku. Ten se ptá, zda je to především proexportní rozhodnutí. Já si naopak myslím, stejně jako Dusan, že celá akce bude primárně určena pro vlastní ruské pozemní síly.

    1) Úvod

    Pozemní síly Ruské federace totiž pravděpodobně disponují největšími těžkými tankovými a mechanizovanými silami na světě (rozhodně většími než USA, pro srovnání s Čínou nemám hodnověrné podklady ). V podstatě v ruských pozemních silách stejně jako v sovětské armádě za Studené války neexistují významně početnější lehké síly (s výjimkou speciálních sil). I výsadkové síly spadající pod samostatný druh vojsk - výsadkové vojsko VDV, jsou hodně mechanizovány.

    Ty jsou dominantě založeny na technice (tanky, BVP, OT) fyzicky vyrobenými (nebo alespoň objednanými v časech SSSR). Díky ohromnému množství této techniky a schopnosti tuto techniku udržovat, v kombinaci s výrazným omezením provozu/výcviku v dobách hospodářského mohla tato technika fyzicky vydržet 25 a více let od svého vyrobení bez nějaké výraznější renovace nebo modernizace. Podle všeho tyto časy zřejmě skončily.

    2) Problémy s financování velké armády?

    Za posledních 25+ let se ale v Ruských pozemních (a nejen tam) vytvořil obrovský vnitřní dluh z hledisko investic do nové výzbroje. A podle mého názoru nemůže Rusko se svojí ekonomkou dlouhodobě (v řádu desetiletí) udržet stávající velikost a strukturu ozbrojených sil, ve smyslu držení parity s USA nebo Čínou. Hluboká strukturální krize prostě jednou přijde, tedy pokud už nejsme jejími svědky.

    Ruské pozemní síly měly v roce 2010 celkem 45 samostatných manévrových brigád. Z toho 4 tankové, 34 motostřeleckých, 3 průzkumné a 4 výsadkové (většina výsadkových sil ale byla u samostatného druhu vojska VDV, který nespadá pod pozemní síly). 34 motostřeleckých brigád se dělilo na 17 vyzbrojených BVP řady BMp-1/2/3, 9 motostřeleckých brigád vyzbrojených kolovými OT řady BTR a 8 motostřeleckých brigád vyzbrojených pásovými OT typu MT-LB. Tedy ruské pozemní síly měly v roce 2010 celkem 38 obrněných brigád, z toho 21 těžkých (4 tankové a 17 motostřeleckých jsou vyzbrojena pásovými BVP) a zbytek, 17 brigád, bylo středních (ale stále mají ve výzbroji tanky).

    Přestože srovnání struktury, velikosti a síly brigád je na dlouhý rozbor, tak srovnání s pozemními silami USA udělám jen na základě počtů podobných brigád. US ARMY/ANG má dohromady 58 (31 US ARMY + 27 ANG) manévrových brigádních bojových týmů BCT. Z toho je jen 15 (10 +5) obrněných (výzbroj tanky M1 a BVP M2) a 9 (7 +2) středních (výzbroj OT Stryker, ale žádné tanky M1). Zbytek brigád BCT jsou motorizované pěší a výsadkové brigády, jejichž mobilitu zabezpečují taktická vozidla 4x4 a nákladní automobily.

    Je tedy vidět, že Rusko dává přednost větším počtů těžkých a středních obrněných brigád u pozemních sil než větší americké pozemní síly (jen US ARMY + ANG, USMC jsou jen „lehké“ síly bez obrněných brigád). To samozřejmě není zadarmo z hlediska nákladů na životní cyklus (akvizice, provoz, udržování/modernizace).

    Pro jednoduchost se v dalším srovnání omezím jen na dva statistické údaje. Rusko má 144 milionů obyvatel a v posledních letech zvyšovalo výdaje na obranu, až dosáhly v roce 2016 celkem 5,3% HDP (dle metodiky SIPRI). USA se 325 miliony obyvatel ve stejném roce (podle stejné metodiky) daly na obranu jen 3,3 % HDP (v tomto tisíciletí nedaly na obranu více než 4,7% HDP ročně). Nechci se pouštět do přepočítávání rozpočtů (nejlépe dle parity kupní síly), ale asi nikdo nepochybuje, že USA a jejich ozbrojené síly jsou početnější, bohatší a větší a mohly by si teoreticky asi dovolit více tanků a BVP než Rusko. Opak je ale pravdou.

    3) Redukce těžkých sil nebo modernizace stávajících?

    Asi nebude náhodou, že nástup zcela nové a velmi nákladné generace tanků, BVP, OT, atd. se opožďuje a postupně se objevují levnější alternativy.

    I kdyby Rusko mělo peníze na to, že nová generace nahradí starší generaci techniky 1:1, tak to bude trvat i několik desetiletí. Okolo 21 tankových a těžkých motostřeleckých brigád (každá má tabulkově okolo 120 pásových BVP) jasně určuje potřebné tempo výroby. 120 ks ročně by znamenalo přezbrojení trvající dvě dekády. Výrobní tempo 240 ks ročně by pak umožnilo přezbrojení za jednu dekádu. Dokáže to ruský vojenský průmysl? Je ale jistě vyloučené, aby dosáhly produkční tempo jako za časů SSSR. Už jen proto, že počet stávajících výrobních podniků v Rusku je mnohem nižší než v časech SSSR.

    Jsou dvě cesty, jak ze začarované kruhu přezbrojení velkého množství těžkých a středních obrněných brigád:

    První možností, je vytvoření větších lehkých sil (ve světě se používají názvy jako pěší, lehké motorizované), které by umožnily zrychlit a zlevnit přezbrojení. Rusko je ohlašuje pod názvem „superlehké brigády“. Takové síly by pochopitelně nebyly určeny pro boj proti technologicky vyspělému protivníkovi. A v tom bude možná problém pro stoupence tradičních těžkých mechanizovaných sil.

    Druhá cesta, která zachovává stávající podobu těžkých pozemních sil pro konflikt vysoké intenzity na všech pro Rusko myslitelných frontách, je modernizace a prodlužování životnosti již existující techniky v kombinaci s nákupem „menšího“ množství nově vyrobených kusů stávající generace techniky v modernizované podobě. Začalo to modernizací tanků T-72, T-80 , T-90 a pokračovalo nákupem obrněných transportéry BTR-82, atd. Nyní přišly na řadu BVP.

    Rusové nejraději ukazují BMP-3, ale jak už napsal Dusan, tak starší BMP-2 tvoří stále většinu BVP v aktivní službě. Ještě starší BMP-1 by pak měly nejvíce sloužit u brigád na ruském Dálném východě. Jsou tedy plánovaná modernizovaná BMP-1 určena pro tyto jednotky? Nebo je naopak dostanou jednotky, které mají dnes původní BMP-2? Je v tomto případě možné, že po desetiletích služby je skutečně jednoduší a levnější modernizovat uložené BMP-1? Nebo je problém v tom, že by se BVP-2 musely kvůli modernizaci stahovat bez náhrady od útvarů, takže je jednoduší použít hned dostupné kusy z uloženek?

    Kam skutečně modernizovaná vozidla půjdou, se zřejmě dozvíme asi až časem, až se ta vozidla někde objeví.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    23:38 28.04.2018

    Vzhledem k tomu,že se v Asii a Africe potuluje několik tisíc BVP v desítkách verzí mohou tu modernizaci směrovat i tam.

    Vzhledem k tomu,že se v Asii a Africe potuluje několik tisíc BVP v desítkách verzí mohou tu modernizaci směrovat i tam.

  • dusan
    23:16 28.04.2018

    Ak sa pozrieme na wiki, tak ruská armáda má cca 700 ks BMP-3, cca 3 tis. BMP-2 a cca 500 ks BMP-1 u aktívnych jednotiek. V rezerve je to približne 1 500 BMP-2 a 7 tis. BMP-1. Ak si ...Zobrazit celý příspěvek

    Ak sa pozrieme na wiki, tak ruská armáda má cca 700 ks BMP-3, cca 3 tis. BMP-2 a cca 500 ks BMP-1 u aktívnych jednotiek. V rezerve je to približne 1 500 BMP-2 a 7 tis. BMP-1. Ak si uvážime, že ruská armáda tvorí nové jednotky a zintezívňuje cvičenia, tak je jasné, že tisíce strojov v aktívnej službe sa vzhľadom na svoj vek pomaly ale isto dostávajú na koniec svojej životnosti. A to platí prakticky pre celý park. Vzhľadom na to, že zavedenie nových BVP-čiek je stále v nedohľadne a isto bude výroba pomaly nabiehať, tak je isté, že na strojoch BMP-1/2 bude závisieť ruská armáda minimálne 20 rokov !!! To však už mnohé používané stroje "dodýchajú" a jediným rýchlym a dostupným riešením je ich nahradení "nekonenčnou" rezervou strojov BMP-1.

    Preto si myslím, že hlavným zákazníkom nebudú iné štáty, ale prevažne ruská armáda, ktorá stále viac bude narážať na rozpočtové limity. Nová technika je vo všeobecnosti drahšia ako tá pôvodná a majú s tým problém všetci, v rátane bohatých štátov.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 4