Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých

Bojové vozidlo pěchoty BVP-1 / archív autora

Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. Stroje uložené před 35 lety do skladů ministerstva obrany (MO) Ruské federace postupně projdou modernizací a budou opět zařazeny do aktivní služby pozemních vojsk.

Modernizace 50 let starého BVP-1

Korba, motor a převodové ústrojí vylepšených BVP-1 budou zachovány, avšak místo původní věže bude instalována věž z kolového BTR-82A s 30mm kanónem 2A72 a se spřaženým kulometem PKTM. Dále BVP-1 získá doplňkovou elektroniku a nové elektrické pohony.

 

 

Pro kanón 2A72 (kadence 300 ran za minutu) je k dispozici ve dvou schránkách 300 kusů munice. Kanón je vybaven stabilizací střelby a údajně se uvažuje také o použití časovače na ústí kanónu, pro ve vzduchu explodující munici.

 

Dle agentury RIA Novosti celkové počty modernizované techniky nejsou ještě upřesněny. Testy prvních BVP proběhnou snad do léta a dodávky začnou v průběhu září letošního roku.
 

Firma Kurganský strojírenský závod (Kurganmašzavod), která je součástí Traktorových závodů, celkově vyrobila více jak 20 tisíc BVP-1 (ruské označení BMP-1) a v zahraničí se nachází stále více než 1700 kusů vozidel.

 

V této souvislosti je třeba zmínit, že budoucnosti Kurganmašzavodu je očekávaná výroba BVP Kurganěc-25. Příčiny, proč doposud nebyla spuštěna sériová výroba, jsou zřejmě finanční i technické. Se spuštěním sériové výroby se počítalo původně v roce 2016, nyní to je v roce 2021.
 

Otázkou tedy je, jak dalece je dokončen samotný vývoj BVP Kurganěc-25. Podle posledních zpráv probíhají firemní zkoušky na základě připomínek ruské armády a poté odstartují vojskové zkoušky (zřejmě někdy v příštím roce).

 

Pokud však vývoj stále probíhá, tak je samozřejmě nutné hledat náplň pro uvedený podnik, jehož hlavní náplní práce je v současnosti výroba, servisování a modernizace vozidel řády BVP (resp. BMP).

 

Pro jakýkoliv strojírenský závod je totiž zásadní udržet si technický a vývojový personál. Navíc v zahraničí se nachází velké množství starší techniky BVP-1 a je to tedy i šance pro exportní možnosti ruského zbrojního průmyslu. Pokud má také modernizace uspět v zahraničí, musí daný zbraňový systém v dostatečném počtu zavést do výzbroje ruská armáda.

 

Zajímavé je, že v článku na RIA Novosti je poměrně rozsáhle čtenář informován o výhodách modernizace starších zbraňových systémů. Podle článku se BVP-1 modernizuje i v jiných zemích a jako příklad neustále modernizace starého zbraňového systému je uváděn americký tank Abrams.

 

Článek o modernizaci BVP-1 na serveru RIA Novosti zhlédlo přes 260 tisíc čtenářů, což na tento server je nezvykle vysoké číslo. Běžná sledovanost je v řádu několika tisíc až desítek tisíc sledovatelů. V rámci probíhající diskuse k uvedenému tématu byla modernizace BVP-1 hodnocena kladně a vzácně došlo i ke shodě mezi „urápatrioty“ a jejich oponenty, „liberalščiky“.  

 

BTR-82 s kanónem ráže 30 mm. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0

 

Modernizovaný BVP-1 především pro export?

Může existovat ale i další důvod pro uvedenou modernizaci BVP-1. Na příkladu konfliktu v Sýrii je vidět, že je dostačující použití starších typů pozemní techniky s případnou modernizací.

 

Poslední dobou je v ruském tisku také vidět zvýšený zájem o Afriku. Je to snaha navázat na období bývalého Sovětského svazu a jeho tehdejší podporu tzv. Národnímu osvobozeneckému hnutí v boji proti imperialismu (NOH). Tato pomoc byla v minulosti nejen finanční či materiální, ale zahrnovala i dodávky ruských zbraní. A vzhledem k tomu, že v současnosti „imperialisté“ již vyhynuli, je pro současné Rusko ideální využít boj s terorismem.

 

Rusové se zaměřují například na ropu a plyn bohatou Libyi, kde ruským favoritem je polní maršál Chalífa Haftar. V Alžírsku zase od roku 2017 vede ruský státní koncern Uralvagonzavod jednání o vytvoření společného podniku, byť zatím jen na výrobu civilních vagonů.

 

Dalším africkým státem v ruském zájmu je (na ropu bohatý) Súdán, kde je pro Rusko možnost vybudování námořní základny. V jednání jsou rovněž dodávky nejmodernějších ruských zbraní jako Su-30, Su-35 a systémů protivzdušné obrany S-300. Navíc v případě navázání spolupráce může ruské letectvo využívat jak vzdušný prostor Egypta, tak nové i jižně navazujícího Súdánu.

 

Súdánská delegace v Moskvě

 

V případě Egypta ruská společnost Rosněft uzavřela dohodu o koupi 30% podílu z koncesní smlouvy na výstavbu největšího plynárenského pole v oblasti Středozemního moře Zohr od italské společnosti Eni. Kupní cena činí 1,1 miliardy dolarů. Pole Zohr má zdrojový potenciál 850 miliard kubických metrů plynu.

  

Současné Rusko se očividně řídí, z hlediska zbrojního průmyslu, pragmatismem a hledá cestu uplatnění své produkce na bývalých afrických a středovýchodních trzích. Ideálním partnerem jsou pak zejména diktátorské režimy (v Africe a na Středním východě tedy prakticky všechny státy), se strategickou polohou a s velkými zásobami ropy a plynu.

 

Rusko také pomocí dodávek vojenské techniky navazuje partnerství s velkými producenty ropy a plynu, né však proto, aby nerostné bohatství „kradlo“, ale aby si pojistilo světové ceny ropy a plynu na patřičně vysoké úrovni. Díky tomu může ruský rozpočet, který je z poloviny závislý na vývozu nerostných surovin, financovat další vývoj vojenské techniky (a opět ji vyvážet do strategických zemí) a také rostoucí životní (sociální, vzdělávací, zdravotní, ekonomické, dopravní, atd. atd.) požadavky svého obyvatelstva.

 

Zdroj: InterfaxRIA Novosti, RIA Novosti

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Armija 2017: 100 tanků T-14 Armata do roku 2020

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojováni, Rusko do roku 2020 odebere ...

Ruské bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25 v roce 2021

Od roku 2021 začne nové ruské bojové vozidlo pěchoty (BVP) Kurganěc-25 nahrazovat v ruské armádě ...

PT-17: Polsko-ukrajinská modernizace tanku T-72

Na vojenské výstavě MSPO 2017 polská firma Bumar (člen PGZ) představila hloubkově modernizovaný tank ...

Ruské tanky T-80BVM a T-90M ohrožují program T-14 Armata?

Ruské ministerstvo obrany oznámilo redukci plánů na trvalé odstranění 10 000 dlouhodobě uložených ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    10:24 03.05.2018

    (Arthur Datum: 03.05.2018 Čas: 10:14)
    Aaa, všímajte toho kameramana na prostrednom obrázku vpravo. :-D

  • Arthur
    10:14 03.05.2018

    Tak to im trvalo kým si to spojili (Arthur Datum: 26.04.2018 Čas: 10:50)

    zdroj: http://ukroboronprom.com.ua/en...

  • Flader
    10:07 03.05.2018

    PavolR, tak ono môže ľahko ísť aj o kvalitu GO, prípadne io to, že je CSG schopné tieto stroje dodať rýchlejšie, než by bolo ich oživovanie oprava po vytiahnutí zo skladov.
    Druhá vec je, či sa jedná o stroje len po GO alebo aj po nejakej modernizácii.

  • PavolR
    09:53 03.05.2018

    Jirka_Zlin:
    Najprv si treba položiť otázku, či to ostane na Ukrajine, alebo je to určené na reexport povedzme na Blízky východ (tak ako húfnice a raketomety, čo smerovali do Izraela a skončili v Azerbajdžane ...).

  • Jirka_Zlín
    09:35 03.05.2018

    Zdá se, že pro některé blízké zeme není BVP 1 a jiná starší technika k zahození.
    No, uvidíme jak si povedou na bojišti, i když jen v občanské válce.

    https://ekonomika.idnes.cz/exc...

    PS: Ukrajina už nemá tyto zbraně na skladě, že musí nakupovat u nás?

  • Flader
    17:41 02.05.2018

    Ono môže byť kľudne možné, že Bereg má nejaký technický problém.

  • PavolR
    17:33 02.05.2018

    dusan:
    Tak toto je jasné každému, kto nefantazíruje, že Rusko je prosperujúca krajina :-D
    Ale nedáva to samo o sebe dostatočnú odpoveď na voľbu veže. Pochybujem, že by bola napr. veža Bereg po rozbehnutí sériovej výroby citeľne drahšia, ako táto. Potrebujú začať s modernizáciou skôr než sa spustí sériová výroba veže Bereg? Alebo potrebujú tie BMP v takých počtoch a takom časovom intervale, na ktorý by rýchlosť výroby Beregu nestačil? To je tu otázka!

  • dusan
    15:26 02.05.2018

    Tu je evidentne hlavný dôvod "oživenia" strojov BMP-1 v Rusku:

    http://defence-blog.com/news/s...

  • PavolR
    14:07 02.05.2018

    David:
    To bude najskôr veža Bereg, čo pôjde aj na modernizované ruské BMD-2.
    Aj Alžírska modernizácia bude prebiehať v tom novom závode v Tule?
    --------
    V tomto kontexte je stále divnejšie, za akým špecifickým účelom zrazu vyťahujú vežu BTR. Už mi aj to preletelo hlavou, či celý tento článok nie je iba bublina nafúknutá v dôsledku nesprávneho pochopenia niečoho v tom pôvodnom ruskom ....

  • David
    13:30 02.05.2018

    Pro Pavol IR - v Alžírsku probíhá modernizace BMP-2, program prakticky zcela shodný se standardem BMP-2M. Přesný počet se mi nepodařilo zjistit. Ale program byl rozšířen i na BMP-1, byť z nich bude modernizována asi jenom část. Navíc - v případě BMP-1 bude použit jednomístný Berežok ( kvůli tomu, aby nemuseli zasahovat do korby, jednomístný Berežok má prakticky stejné rozměry jako původní věž BMP-1 s kanonem 73 mm)

  • PavolR
    10:39 02.05.2018

    Mimochodom, neviete niekto niečo o modernizácii Alžírskych BMP? Tam sa aj 685ks BMP-1 malo upgragovať na štandard BMP-2M s vežou Berežok. Beží, stojí, padá to?

  • Arthur
    21:23 30.04.2018

    Toto bude zrejme TURRA-30 na ukrajinskom modernizovanom BMP-1T
    zdroj: http://tie.in.ua/en/modernizat...

  • PavolR
    20:35 29.04.2018

    Je tu ešte jeden faktor, ktorý môže zvýhodňovať práve túto vežu pred akoukoľvek obdobnou ruskou vežou (ako povedzme Kliver), a to, že ako jediná je momentálne vyrábaná sériovo. Môžu ju teda rýchlo začať osádzať na BMP-1 vo veľkom.

    Čiže toto riešenie podľa mňa nebolo šité primárne pre krajiny, ktoré by dva-tri roky rozmýšľali, či modernizovať, kúpiť alebo nekúpiť, a ak áno, tak či 20 alebo 30 kusov ...

  • Tesil
    19:34 29.04.2018

    Kluci klidně můžete mít pravdu,zas tak detailně to nesleduji.
    Jenom bych se divil,že operátor nezvládne dva typy věží.Nevím jak je tomu dnes,ale dříve velitel BVP musel umět jezdit i střílet.Takže to asi taková věda nebude.

  • PavolR
    07:54 29.04.2018

    Tesil:
    Rusi už vyše dvoch desaťročí ponúkajú práve pre ten trh modernizáciu s vežou Kliver. Bez úspechu. Táto veža by nemala byť o nič lepšia od Klivera a zrejme ani lacnejšia. Tak prečo sa s ňou vytasili práve teraz a akú má výhodu pred Kliverom? Na prvý pohľad sa ukazuje odpoveď v podobe unifikácie u operátorov BTR-80A
    Dnes BTR-80A a teda i danú vežu užívajú Rusko, Maďarsko, Severná Kórea, Azerbajdžan, Sudán, Indonézia, Sri Lanka.
    Azerbajdžan a Sudán môžeme ako potencionálnych užívateľov vylúčiť, lebo oni už svoje BMP-1 zmodernizovali a dali na ne slovenskú vežu Cobra.
    Z rôznych dôvodov by som vylúčil aj Severnú Kóreu, Indonéziu a Sri Lanku.
    Ostávajú Rusko a Maďarsko. :-)
    So závermi Starlighta možno iba súhlasiť - s dodatkom, že ruské BMP-2 nie sú po viac než 30-35-ročnej službe v lepšom technickom stave, ako tie naše.

  • Starlight
    01:48 29.04.2018

    Zkusil jsem se se na oznámí o návratu BVP-1 (BMP-1) v modernizované podobě podívat opačně než autor článku. Ten se ptá, zda je to především proexportní rozhodnutí. Já si naopak myslím, stejně jako Dusan, že celá akce bude primárně určena pro vlastní ruské pozemní síly.

    1) Úvod

    Pozemní síly Ruské federace totiž pravděpodobně disponují největšími těžkými tankovými a mechanizovanými silami na světě (rozhodně většími než USA, pro srovnání s Čínou nemám hodnověrné podklady ). V podstatě v ruských pozemních silách stejně jako v sovětské armádě za Studené války neexistují významně početnější lehké síly (s výjimkou speciálních sil). I výsadkové síly spadající pod samostatný druh vojsk - výsadkové vojsko VDV, jsou hodně mechanizovány.

    Ty jsou dominantě založeny na technice (tanky, BVP, OT) fyzicky vyrobenými (nebo alespoň objednanými v časech SSSR). Díky ohromnému množství této techniky a schopnosti tuto techniku udržovat, v kombinaci s výrazným omezením provozu/výcviku v dobách hospodářského mohla tato technika fyzicky vydržet 25 a více let od svého vyrobení bez nějaké výraznější renovace nebo modernizace. Podle všeho tyto časy zřejmě skončily.

    2) Problémy s financování velké armády?

    Za posledních 25+ let se ale v Ruských pozemních (a nejen tam) vytvořil obrovský vnitřní dluh z hledisko investic do nové výzbroje. A podle mého názoru nemůže Rusko se svojí ekonomkou dlouhodobě (v řádu desetiletí) udržet stávající velikost a strukturu ozbrojených sil, ve smyslu držení parity s USA nebo Čínou. Hluboká strukturální krize prostě jednou přijde, tedy pokud už nejsme jejími svědky.

    Ruské pozemní síly měly v roce 2010 celkem 45 samostatných manévrových brigád. Z toho 4 tankové, 34 motostřeleckých, 3 průzkumné a 4 výsadkové (většina výsadkových sil ale byla u samostatného druhu vojska VDV, který nespadá pod pozemní síly). 34 motostřeleckých brigád se dělilo na 17 vyzbrojených BVP řady BMp-1/2/3, 9 motostřeleckých brigád vyzbrojených kolovými OT řady BTR a 8 motostřeleckých brigád vyzbrojených pásovými OT typu MT-LB. Tedy ruské pozemní síly měly v roce 2010 celkem 38 obrněných brigád, z toho 21 těžkých (4 tankové a 17 motostřeleckých jsou vyzbrojena pásovými BVP) a zbytek, 17 brigád, bylo středních (ale stále mají ve výzbroji tanky).

    Přestože srovnání struktury, velikosti a síly brigád je na dlouhý rozbor, tak srovnání s pozemními silami USA udělám jen na základě počtů podobných brigád. US ARMY/ANG má dohromady 58 (31 US ARMY + 27 ANG) manévrových brigádních bojových týmů BCT. Z toho je jen 15 (10 +5) obrněných (výzbroj tanky M1 a BVP M2) a 9 (7 +2) středních (výzbroj OT Stryker, ale žádné tanky M1). Zbytek brigád BCT jsou motorizované pěší a výsadkové brigády, jejichž mobilitu zabezpečují taktická vozidla 4x4 a nákladní automobily.

    Je tedy vidět, že Rusko dává přednost větším počtů těžkých a středních obrněných brigád u pozemních sil než větší americké pozemní síly (jen US ARMY + ANG, USMC jsou jen „lehké“ síly bez obrněných brigád). To samozřejmě není zadarmo z hlediska nákladů na životní cyklus (akvizice, provoz, udržování/modernizace).

    Pro jednoduchost se v dalším srovnání omezím jen na dva statistické údaje. Rusko má 144 milionů obyvatel a v posledních letech zvyšovalo výdaje na obranu, až dosáhly v roce 2016 celkem 5,3% HDP (dle metodiky SIPRI). USA se 325 miliony obyvatel ve stejném roce (podle stejné metodiky) daly na obranu jen 3,3 % HDP (v tomto tisíciletí nedaly na obranu více než 4,7% HDP ročně). Nechci se pouštět do přepočítávání rozpočtů (nejlépe dle parity kupní síly), ale asi nikdo nepochybuje, že USA a jejich ozbrojené síly jsou početnější, bohatší a větší a mohly by si teoreticky asi dovolit více tanků a BVP než Rusko. Opak je ale pravdou.

    3) Redukce těžkých sil nebo modernizace stávajících?

    Asi nebude náhodou, že nástup zcela nové a velmi nákladné generace tanků, BVP, OT, atd. se opožďuje a postupně se objevují levnější alternativy.

    I kdyby Rusko mělo peníze na to, že nová generace nahradí starší generaci techniky 1:1, tak to bude trvat i několik desetiletí. Okolo 21 tankových a těžkých motostřeleckých brigád (každá má tabulkově okolo 120 pásových BVP) jasně určuje potřebné tempo výroby. 120 ks ročně by znamenalo přezbrojení trvající dvě dekády. Výrobní tempo 240 ks ročně by pak umožnilo přezbrojení za jednu dekádu. Dokáže to ruský vojenský průmysl? Je ale jistě vyloučené, aby dosáhly produkční tempo jako za časů SSSR. Už jen proto, že počet stávajících výrobních podniků v Rusku je mnohem nižší než v časech SSSR.

    Jsou dvě cesty, jak ze začarované kruhu přezbrojení velkého množství těžkých a středních obrněných brigád:

    První možností, je vytvoření větších lehkých sil (ve světě se používají názvy jako pěší, lehké motorizované), které by umožnily zrychlit a zlevnit přezbrojení. Rusko je ohlašuje pod názvem „superlehké brigády“. Takové síly by pochopitelně nebyly určeny pro boj proti technologicky vyspělému protivníkovi. A v tom bude možná problém pro stoupence tradičních těžkých mechanizovaných sil.

    Druhá cesta, která zachovává stávající podobu těžkých pozemních sil pro konflikt vysoké intenzity na všech pro Rusko myslitelných frontách, je modernizace a prodlužování životnosti již existující techniky v kombinaci s nákupem „menšího“ množství nově vyrobených kusů stávající generace techniky v modernizované podobě. Začalo to modernizací tanků T-72, T-80 , T-90 a pokračovalo nákupem obrněných transportéry BTR-82, atd. Nyní přišly na řadu BVP.

    Rusové nejraději ukazují BMP-3, ale jak už napsal Dusan, tak starší BMP-2 tvoří stále většinu BVP v aktivní službě. Ještě starší BMP-1 by pak měly nejvíce sloužit u brigád na ruském Dálném východě. Jsou tedy plánovaná modernizovaná BMP-1 určena pro tyto jednotky? Nebo je naopak dostanou jednotky, které mají dnes původní BMP-2? Je v tomto případě možné, že po desetiletích služby je skutečně jednoduší a levnější modernizovat uložené BMP-1? Nebo je problém v tom, že by se BVP-2 musely kvůli modernizaci stahovat bez náhrady od útvarů, takže je jednoduší použít hned dostupné kusy z uloženek?

    Kam skutečně modernizovaná vozidla půjdou, se zřejmě dozvíme asi až časem, až se ta vozidla někde objeví.

  • Tesil
    23:38 28.04.2018

    Vzhledem k tomu,že se v Asii a Africe potuluje několik tisíc BVP v desítkách verzí mohou tu modernizaci směrovat i tam.

  • dusan
    23:16 28.04.2018

    Ak sa pozrieme na wiki, tak ruská armáda má cca 700 ks BMP-3, cca 3 tis. BMP-2 a cca 500 ks BMP-1 u aktívnych jednotiek. V rezerve je to približne 1 500 BMP-2 a 7 tis. BMP-1. Ak si uvážime, že ruská armáda tvorí nové jednotky a zintezívňuje cvičenia, tak je jasné, že tisíce strojov v aktívnej službe sa vzhľadom na svoj vek pomaly ale isto dostávajú na koniec svojej životnosti. A to platí prakticky pre celý park. Vzhľadom na to, že zavedenie nových BVP-čiek je stále v nedohľadne a isto bude výroba pomaly nabiehať, tak je isté, že na strojoch BMP-1/2 bude závisieť ruská armáda minimálne 20 rokov !!! To však už mnohé používané stroje "dodýchajú" a jediným rýchlym a dostupným riešením je ich nahradení "nekonenčnou" rezervou strojov BMP-1.

    Preto si myslím, že hlavným zákazníkom nebudú iné štáty, ale prevažne ruská armáda, ktorá stále viac bude narážať na rozpočtové limity. Nová technika je vo všeobecnosti drahšia ako tá pôvodná a majú s tým problém všetci, v rátane bohatých štátov.

  • Tesil
    17:14 28.04.2018

    OT -90 bylo to nejhorší co mohli tomu BVP provést.Samotný pobyt ve věži byl pro střelce utrpením natož aby něco rozsekal.

    Tady je trochu jiný pohled.
    http://action.nova.cz/clanek/m...

    Jinak samozřejmě záleží na vhodném použití.

  • PavolR
    10:13 28.04.2018

    PS - Tým "BVP so 14,5 mm guľometom" som mal na mysli primárne BVP-1, u ktorých boli pôvodný kanón alebo rovno celá veža vymenené, napr. OT-90, MGC-14,5 alebo MGC-1

  • PavolR
    09:57 28.04.2018

    Tesil:
    Ten kanón sa v praxi ukázal byť úplne zásadnou slabinou BMP-1 s negatívnym dopadom na jeho bojaschopnosť.
    - nízka úsťova rýchlosť - nízka presnosť za silnejšieho vetra
    - kanón nemá stabilizáciu a má malý rozsah námeru
    - obmedzený účinný dostrel proti obrneným vozidlám. BVP so 14,5 mm guľometom by ho s vysokou pravdepodobnosťou rozsekalo na kusy.
    - nie je použiteľný proti nízko letiacim cieľom
    S tým kanónom už to vozidlo proste nikto nebude chcieť, ani samotná ruská armáda.

  • Tesil
    21:42 27.04.2018

    Střela z PG-15V (HEAT) je schopna prorazit pancíř od 280 do 350 mm, což by v roce 1970 zastavilo protivníkovy moderní tanky (americký M60A1, britský Chieftain nebo německý Leopard 1). Modernizovaná munice PG-9 pak proniká pancířem o tloušťce 400 mm, což na čelní pancíř moderních tanků (americký M1A1 Abrams, britský Challenger 2, německý Leopard 2) nestačí, ale ze vzdálenosti 500 metrů do méně chráněných znehybnit.
    raziel87
    Jen jsem chtěl zdůraznit pomalý ústup od menších ráží.Proti stále dokonalejší balistické ochraně je to přirozený krok.
    Samozřejmě nevím jak stará ta munice ve skladech je.

  • raziel87
    21:07 27.04.2018

    2 Tesil

    ne že bych nesouhlasil s tvými názory, dlouhodobě naopak.....ale ta munice, ačkoli jsou jí plný sklady, už je z větší části bojově neupotřebitelná a není důvod, aby kvůli původní, dnes nevyhovující ráži, znovu spouštěli výrobu.

    Nad zgenerálkováním většího počtu BVP-1 nevidím nic špatného. Nikdo nikde nenapsal, že má tato dodávka sloužit pro aktivní bojové jednotky ruské federace.
    Než ty tisíce strojů rozřezat v hutích.....Technikova myšlenka (a RiMrova) také není od věci, na to nezapomínejme

  • dusan
    20:48 27.04.2018

    Tesil

    Pokiaľ viem tak 73 mm "raketomet", lebo klasický kanón to nie je, použitý vo vozidlách BMP-1 mal dosť mizernú učinnosť voči tankom a čo viem tak už v ZSSR počas skúšok na stojaci tank T-62 dosiahol strelec vozidla z vyše 20-tich striel i nejaké zásahy, ale po tejto skúške vodič tanku T-62 do tanku nasadol a spokojne odišiel ....

  • Tesil
    19:43 27.04.2018

    Tak pokud je jediným rozdílem stabilizace střely nevidím problém.
    A určitě mají té původní munice plné sklady.

  • PavolR
    19:14 27.04.2018

    Tesil:
    Pozor, neporovnávajme kanón hladkým a autokanóny s drážkovaným vývrtom. Vymeniť celú vežu aj s kanónom je síce drahšie, ale presa len perspektívnejšie riešenie aj vzhľadom na množstvo, dostupnosť a výhľady vývoja munície (v článku nadhodená programovateľná). Do pôvodného kalibru už zjavne nechcú investovať energiu, keď majú v danej kategórii výkonnejší 100mm kanón.

  • Tesil
    18:51 27.04.2018

    V době zavedení do výzbroje BVP-1 dokázal dobrý střelec zasáhnout,zničit/poškodit protivníkův tank na 800m 1-2 ranou.A to díky svému kanonu 73mm.V současnosti se pozvolna k této ráži řada BVP přibližuje.Bofors 40,57mm atd.
    Takže tam ten Grom mohli nechat.Při ručním nabíjení zas tak pomalý nebyl.
    I když se původně počítalo s ráží 23mm.

  • PavolR
    18:00 27.04.2018

    Larry -OT:
    Tak zasa Severná Kórea to nie je a iste je tam o niečo lepšie ako v čase bankrotu, avšak Ruské hospodárstvo zhruba v roku 2012 (kedy už bolo po kríze a ropa ešte na maxime) narazilo na svoj strop, nad ktorý sa už s týmto rozkrádačským režimom sotva dostane. Zvlásť, keď sa budú popri tom hrať na studenú vojnu.
    Posudzovať ruskú ekonomiku podľa gigantov z oblasti energetiky je asi ako povedať, že keď sa majú v nejakej krajine dobre milionári, tak sa má dobre každý. ;-)

  • Larry
    17:43 27.04.2018

    Jak to vlastně v tom Rusku je?? Když to čtu mainstream, jsem přesvědčen, že žerou kořínky stromů . Na druhou stranu zadluženost Ruska je velice nízká. A potom tohle....
    "V případě Egypta ruská společnost Rosněft uzavřela dohodu o koupi 30% podílu z koncesní smlouvy na výstavbu největšího plynárenského pole v oblasti Středozemního moře Zohr od italské společnosti Eni. Kupní cena činí 1,1 miliardy dolarů. Pole Zohr má zdrojový potenciál 850 miliard kubických metrů plynu."

    Tak jak to vlastně je??

  • dusan
    17:33 27.04.2018

    technik

    Teoreticky je BMP-1 na údržbu jednoduchý .... ale na tú vlastnú údržbu treba i posádku na úrovni. Smutná realita v praxi napr. strednej Afriky je taká, že vodič tank či BVP-čko jednoducho odstaví pri ceste a čaká na pomoc pri každej banalite.... často "bieleho muža" z celého sveta, nezriedkakedy Slováka.

    Kamaráti robili údržbu jednoduchej ruskej techniky v Afrike a vedeli rozprávať dosť veselé historky o nemohúcnosti miestnych pri udrživaní techniky. Pre negramotného je i BMP neuveriteľne "zložitý" stroj : )

    Tam je hocijaká modernizácia len vyhadzovaním peňazí do vzduchu.

  • Flader
    17:29 27.04.2018

    Preto sa asi na túto ročnú "predsunutú prítomnosť" radšej nechali zmodernizovať nejaké BVP.

  • PavolR
    17:19 27.04.2018

    technik:
    Kde boli tí vodiči mechanici, čo zvládnu kompletnú údržbu BVP-1 hoci aj v poľných podmienkach, keď sa u nás minulý rok hľadali po jednotlivých útvaroch bojaschopné BVP za účelom vyslania do Pobaltia? :-D
    Tie BVP aj materiál, z ktorého sú vyrobené, majú svoj vek, ktorý sa podpisuje na ich poruchovosti a udržiavanie 40-ročnej mašiny v bojaschopnom stave sotva vyžaduje menej technickej údržby, než nové moderné stroje.

    Tento krok Rusov nie je o žiadnych benefitoch ani o žiadnej geniálnej koncepcii. Robia proste to isté, čo českí tankisti, keď sú nútení vyťahovať zo skladu T-72M, pretože ich T-72M4 sú už totálne na dranc a brutálne ojazdené.

  • Flader
    17:15 27.04.2018

    Bohužiaľ, tradícia prvorepublikovách horských jednotiek už vyprchala. Aj keď na Slovensku by sa aspoň v menšej miere veru asi uplatnil.

  • petris
    17:10 27.04.2018

    RiMr71:
    Áno a to doslova. V niektorých prípadoch je skutočne najlepší konský povoz. V Rusku existuje horská brigáda na koňoch a v teréne v ktorom operujú je to najracionálnejšia voľba, ktorá im umožňuje dlhodobo bojovať, dopravovať ľudí a výzbroj do terénov v ktorých to proste žiadna moderná technika nedokáže.

  • benter
    16:17 27.04.2018

    Arthur: nie je problém že bočný pancier BMP je tak slabý že výbuch ERA môže zraniť osádku vo vnútri ?

  • RiMr71
    15:57 27.04.2018

    ...tak v tom případě je nejlepší BVP koňský povoz...

  • Arthur
    14:40 27.04.2018

    to technik:

    A nie len to, ale dokonca separatisti z DNR aj samotnú modernizáciu BMP-2 s Kontakt-1 ERA.

    link: https://liveuamap.com/en/2018/...

  • technik
    14:12 27.04.2018

    To twistrabbit

    Nesouhlasím že se jedná o kraksnu. Ono totiž pomyslný boj a srovnávání např cv90 je mimo mísu. Rus ví že dlouhodobě nasazení moderní techniky ( 3 měsíce a více) požaduje mimořádně nákladnou logistiku na údržbu a přepravu moderních strojů. Bvp je válkou osvědčená mašina která díky použitým technologiím nepotřebuje např. technické údržby v takovém rozsahu a čase jako moderní stroje. Vymenu olejů a maziv u bvp nepotřebujete filtry ani připravky,osádka je sama schopna tuto údržbu zvládnout v poli pouze s novými náplněmi. Tohle je obrovský benefit, v Rusku řidič mechanik ovládá kompletní údržbu stroje, to nedokáže žádný řidič moderních bojových prostředků.
    K čemu mi je moderní systém když ho v míru nedokáží udržet provozuschopný natož ve válce. Tyhle stroje nejsou pouze o síle pancíře a dalších tabulkových hodnotách.

  • Jura99
    10:24 27.04.2018

    Arthur: vycházím z ceny 27mil€ za 18ks, tj. 1,5mil./ks. Pokud je cena jiná, tak se omlouvám, tato byla uvedena v tisku. Ceny nových vozidel jsou celkem variabilní podle výbavy, množství a schopnosti nákupčích, wiki uvádí cenu např. CV90 2,92mil, ale i 4,18mil.€. Tedy zhruba dvojnásobek ceny modernizace 1,5mil.€ je nejnižší cena nového.
    A k tomu poměru cena/kvalita? Trochu to zavání tím, že kvalitu si můžeme dovolit kompromisní. Raději bych porovnával cena/životnost při kvalitě shodné s novým vozidlem (což není). To číslo 85% odolnosti je spekulativní, pokud je pro BMP smrtelná každá mina, tak bych se o odolnosti vůbec nebavil.
    Pokud je cena modernizace BMP v rozsahu 1/3-1/2 ceny nového a současně má poloviční životnost a horší užitné vlastnosti, je výhodnější koupit nové.

  • Flader
    09:57 27.04.2018

    Arthur, Mexca je vlasten šakal odľahćený o nejakých cca 200kg. Podvozok už možno nie je preťažený ale nerieśi to ďalšie problémy. Príklad je minimálna protimínová ochrana. Jednoducho moderné BVP z toho neurobíš. Uź len si porovnaj ochranu s tým plánovaným BOV 8x8.

    Ako som už spomínal na palbe, ako jediné reálne využitie takej korby by bolo urobiť z toho nejaké OT, kde by sa ušetrená váha z veže použila na zvýšenie ochrany.

  • Arthur
    09:13 27.04.2018

    Jura99:

    "Už cena modernizace Svatavy je zhruba poloviční než cena nového vozidla, ale životnost je také poloviční a bojová hodnota tak čtvrtinová."

    >> V. Bednár: cit. "Vynaložené prostriedky odpovedajú dosiahnutej kvalite

    Ak odolnosť vozidla dosahuje cca 85 % odolnosti moderných kolesových BVP, jeho pohyblivosť je plne porovnateľná s modernými vozidlami, dosiahnutá palebná sila vozidla sa opäť pohybuje v okolí 80 % bojových vozidiel vyzbrojených kanónom v raži 30×173 mm a modernizované vozidlo dosahuje 50 % životnosti nových vozidiel zostava konštatovať že pri cene 44,5 mil. eur za 35 ks vozidiel je pomer cena kvalita viac ako porovnateľný s novými vozidlami."
    zdroj: http://www.armadninoviny.cz/mo...

    Len by ma zaujímalo ak tvrdíte, že "už cena modernizace Svatavy je zhruba poloviční než cena nového vozidla" aké NOVÉ pásové BVP sa dá kúpiť cca za 2,2 mil EUR ?

    P.S. Prosím neuvádzať príklad tzv. estónskej cesty kde Nám "už ušiel vlak", ktorí naozaj veľmi výhodne akvizovali 44ks (+ 6ks vozidiel technického zabezpečenia) BVP CV-90 zo 7-8 rokmi služby za sebou z prebytkov holandskej/nizozemskej armády za 113 mil. USD. Estónsko by Nám demokraciám a politikom karpatského typu mohlo byť nielen v tomto (na SR aj v IT však) veľkým príkladom.

  • PavolR
    09:02 27.04.2018

    Viem si predstaviť, že by o takúto modernizáciu BMP-1 mohlo stáť Maďarsko. V programe Zrínyi 2026 majú za cieľ postavenie ťažkej pásovej brigády, no reálne majú vo výzbroji iba hŕstku T-72 (najskôr z tých, čo dostali od Bieloruska v rámci deblokácie dlhov). Vzhľadom na to, že momentálne ešte nemajú vyčlenené finančné prostriedky a majú už iba osem rokov času na naplnenie tohoto cieľa a taktiež na ich vzťahy k Rusku, ako i to, že by ešte mali mať zakonzervované nejaké BMP-1, čo vyradili v roku 2007 a vežu BPPU majú vo výzbroji na svojich BTR-82A, tak by si mohli povedať, že ak môžu takto modernizovať Slováci, prečo by nemohli aj oni a ešte k tomu si šplhnú u Rusov.

    Arthur:
    Išlo mi o ako tak podobný pohľad zo zadu, nech nej to férové. :-p
    Čo sa DVK-30 na BMP-MEXCA týka, tak pre vozidlo, čo "bojuje o každý kilogram" je to iste lepšie riešenie, než Turra-30. ;-)

  • Jura99
    08:29 27.04.2018

    Arthur: hluboká modernizace BMP se cenou blíží ceně nového vozidla, ale neřeší všechny hlavní nedostatky BMP (např. odolnost korby). Už cena modernizace Svatavy je zhruba poloviční než cena nového vozidla, ale životnost je také poloviční a bojová hodnota tak čtvrtinová. BMP má smysl využít jen v hutích a přetavit na železo. Stát, který nemá peníze na moderní vozidlo, ať do války ani nechodí. Rusko má smělé plány, ale nemá peníze, zatímco Čína staví několik letadlovek, Rusové budou Kuzněcova generálkovat stále dokola. Přitom Čína má námořní tradici mnohem menší než Rusko. A podobné to je s pozemní technikou, Rusku už ujel vlak, do kterého nasedla Čína a zásobuje armády třetího světa.

  • Robaiz
    04:13 27.04.2018

    Mno, asi to nebudou stroje určené pro elitní ruské síly, že... :D Takže moc nerozumím té kritice...

    Spousta firem dostane kšeft k udržení kapacit, výroby atd. Jak již bylo řečeno níže, těch uloženek mají tisíce.

    Pro konflikty na BV, v Africe apod. to budou super mašiny. Za minimum peněz, hromada muziky.

    V těžkém terénu mají super průchodnost, schopnost plavby. V bojích ve městech na to můžou navěsit kde co pro zvýšení ochrany výsadku (tam není potřeba taková průchodnost terénem či plavba).

    30mm kanón udělá paseku ledasčemu, nějaká ta PTŘS je schopná likvidovat i (starší) tanky.
    Ano sice to asi prošpikuje i 14mm kulomet, ale jako výsadkové a podpůrné vozidlo rozhodně mnohonásobně lepší, než pickup s kulometem.

    Pro rusy zn. ideál - klidně si dokážu představit situace, kdy tyhle mašinky budou mít cvičenou osádku jen coby řidiče a velitele/střelce a výsadek bude tvořit connonfutter z ručníkářů nebo námezních jednotek. Když se to trochu osvědčí, objednant nízkorozpočtovou modernizaci pak může kdejaký stát, co má BVP-1 skladem...

  • Arthur
    23:32 26.04.2018

    PavolR

    Prečo nie niečo novšie osadené vylepšenou verziou veže Cobra tj. slovenským vežovým kompletom DVK-30 z augusta/srpna 2016 v podobe BMP-MEXCA (BVP MEXA).
    link: https://forum.valka.cz/attachm...
    zdroj: https://forum.valka.cz/topic/v...

  • PavolR
    23:12 26.04.2018

    Fotografia modernizácie BMP-1 s vežou BPPU, o ktorej je článok:
    http://topwar.ru/uploads/posts...

    ... a iba pre porovnanie slovenská veža Cobra:
    https://forum.valka.cz/attachm...

  • Lukas
    21:34 26.04.2018

    Spokojnie - ropa naftowa drożeje...

    A Rosjanie mogą jeść tylko chleb ze smalcem - a i tak na wojsko będą pieniądze...

  • VlaLang
    21:12 26.04.2018

    Ještě pár měsíců současné ekonomické situace a rusové začnou z muzeí "modernizovat" T-34. :-))

  • PavolR
    21:07 26.04.2018

    asdf:
    To je porovnávanie neporovnateľného. Rusi totiž nemôžu mať menej funkčných BVP, lebo inak nebudú mať čím vyzbrojiť svoje mechanizované brigády. To potom môžu rovno asi tak tretinu z nich zrušiť, alebo prezbrojiť pickupmi na ultra ľahké brigády. Modernizácia je iba oddialenie problému o 10-15 rokov - tak trocha zápas s veternými mlynmi.

  • asdf
    20:36 26.04.2018

    Miroslav > Kolko chcelo mat USA tych torpedoborcov triedy Zumwalt ? Zeby vyse tridsat. A budu ich mat dokonca 3.

    Som zvedavy na priklad zbrojneho programu, ktory v poslednych 20 rokoch dodrzal pocty jednotiek, ktore na zaciatku planoval.

  • Miroslav
    19:47 26.04.2018

    A načo im to bude. Veď majú tisíce tankov a BVP na zázračnej Armate nie?

  • dusan
    19:47 26.04.2018

    Pauli

    Rusi dodali pre sýrsku armádu tanky T-90 (cca 70 ks), nejaké T-72B/BM i BMP-2, ale väčšinu techniky predstavovali práve stroje BMP-1, T-62M či staré kanóny M30, kde to bolo určite formou daru, lebo sýrsky režim je na tom finančne jednoducho príliš zle (I tá novšia technika bola určite na "sekeru").

    A to je i najracionálnejšie využitie týchto starých strojov. V arzenáloch chudobných ruských spojencov ocenia každý použiteľný stroj, hlavne ak je za dobrú cenu, t.j. zadarmo : )

    Ako spomenul Rase, modernizovaný BMP-1 je stále opakovaná pesnička (xz-firiem v xz-štátoch), ale z tých tisícok strojov sa modernizovali len minimálne počty.

  • PavolR
    19:32 26.04.2018

    Rase:
    Takýto záver by som nevyvodzoval z dvoch dôvodov.
    1.- Prečo sa Kliver doteraz nikde reálne neuchytil? Nemohol byť práve ten za vybuchnutím celého konceptu? Lebo napríklad aj v Sudáne sa v 2004 plánovalo použiť pre BMP-1 práve túto vežu, no nakoniec vyhrala slovenská Cobra.
    http://www.sudantribune.com/sp...
    2.- V tom čase bolo k dispozícii obrovské množstvo relatívne nových BMP-2. Dnes sa tieto stroje blížia k hraniciam svojej životnosti takým tempom, že obmeniť ich za čokoľvek iné skôr než sa "rozpadnú" je doslova sizyfovská úloha. A tentoraz bola vybraná už zavedená veža so zázemím v mnohých krajinách sveta.

  • petris
    19:09 26.04.2018

    Rase:
    Nemusí vyšumieť. Jednoducho majú tisíce uloženiek s ktorými je treba niečo robiť aby si udržali aspoň nejakú bojovú hodnotu. Keď z nich vyberú 500 v najlepšom stave a tie zmodernizujú aspoň tak ako je uvedené v článku + zavesia na to nejakú prídavnú ochranu, svoju robotu v poli ako druhosledové mašiny si budú schopné zastať. Ak potrebujú naplniť výrobný program, tak prečo to nevyužiť.

  • Rase
    18:52 26.04.2018

    Pauli:
    to je docela nářez, dám sem citaci:

    Za účelem zvýšení bojové účinnosti BMP-1 zahájila v prosinci roku 1990 ruská armáda vývoj vozidla označeného BMP-1M, vývojem se zabýval závod KBP v Tule. Stroj má na upravené korbě instalovanou novou jednomístnou střeleckou věžičku TKB-799 „Kliver", vyzbrojenou víceúčelovým automatickým kanonem 2A72 se spřaženým kulometem PKTM ráže 7,62 mm a PTŘS. Protitankové zbraně zde zastupují čtyři řízené střely 9M133 Kornet nebo 9M133F "Kornet" uchycené na pravé straně věžičky, ale podle možnosti se mohou nahradit střelami 9K38 Igla. Počet vezené munice pro kanon je 300 nábojů, pro spřažený kulomet 2000 nábojů a již zmiňované 4 střely (jestli vozidlo veze další střely, nebylo uvedeno). Dále byl modernizovaný stroj vybaven mimo jiné moderním počítačovým systémem řízení palby (stabilizace kanonu, teleskopický zaměřovač 1K13-2, balistický počítač, čidla). První stroje BMP-1M prošly testy ve výzkumném ústavu v Kubince, proběhly také počítačové simulace, kde bylo za protivníka určeno americké vozidlo M2/M3 Bradley (použití zbraňových systémů ve dne i v noci) a nové vozidlo BMP-1M překonávalo v boji americký stroj 1,3 krát. K prvnímu veřejnému vystoupení došlo na mezinárodní výstavě IDEX'99 v Abu Dhabi. Ruská armáda plánuje přepracovat veškerá vozidla starších výrobních verzí na variantu BMP-1M, vozidlo je také nabízeno na vývoz.

    http://www.palba.cz/forumfoto/...

    Tedy ty samé řeči o modernizaci všech BMP-1, nabízení na export atd. ale jen o 19. let staré (nebo 28 chcete-li). Je tedy dost pravděpodobné, že nový plán vyšumí úplně stejně jako ten původní.

  • J.Vraja
    17:46 26.04.2018
    Oblíbený příspěvek

    Pánové jedno staré české úsloví říká "Ze staré ženské žádnou mladici neuděláš".Totéž platí ji vylepšování staré ruské-potažmo sovětské voj.techniky.Mě by osobně spíše zajímalo,jak Rusko pokročilo s výrobou "vyhlášeného tanku"T-14 Armata".

  • alexa123
    16:50 26.04.2018

    https://www.youtube.com/watch?...

    Na videu je jasne vidno tenké reaktívne pancierovanie ktoré je o dosť subtílnejšie ako "mohutné" reaktívne pancierovanie tankov. Logicky je jeho účinnosť nižšia ako "hrubé" reaktívne pancierovanie tankov. Otázka teda znie - proti akým zbraniam je toto "podvyživené" reaktívne pancierovanie určené?

  • Pauli
    16:44 26.04.2018

    Mimochodem tato myšlenka vznikla už docela dávno ..dole v článku
    http://www.panzernet.net/php/i...

  • Pauli
    16:38 26.04.2018

    V Rusku je prý až 7-8000 bvp-1 !
    Důvody chápu já takto:
    1) výrobní závod bude mít práci a kšeft
    2) modernizuje se pár kousků a zavede k jednotkám asi jako Terminátor 10 kusů :D
    ,Aby bylo vidět že v ruské armádě daná věc slouží
    3) a pak s ním už jen vymetat expa a veletrhy ,případně za výhodnou cenu prodat spojencům ...třeba Sýrie dostala hromady T62M z ruských rezerv
    4) třeba se jich i pár desítek ,nebo stovek objeví i v rezervách samotného Ruska .... Přeci jen palebná síla 2A72 se jen tak neztratí ;)

  • Rase
    15:08 26.04.2018

    PavolR:
    ta Cobra-S vypadá parádně - hlavně to není nijak přehnané, ale pěkně jen tak akorát. Vzhledem k tomu, že i BVP-2 co budou výhledově vyřazeny od AČR, mají projít repasí před uložením na sklad, tak bych se nebál ani podobné lehké úpravy (+ zakrýt pod multispektrální maskovací síť a další věci, ve Finském stylu). Když už se s nimi tak nějak počítá.

  • PavolR
    12:41 26.04.2018

    Rase:
    A nezabúdajme ani na KĽDR. Navzdory sankciám a zákazom sa im darí vyvážať do Afriky celkom dosť techniky.

    Každopádne Sudán už modernizované BVP má, konkrétne slovensko-bieloruské Cobra-S. :-)
    -------------------------------
    A ešte jedna drobnosť - ten ich líbyjský favorit Chalíf Haftar mal údajne pred dvoma týždňami srdcovú príhodu a nevie sa, či ešte žije.

  • Lukas
    12:28 26.04.2018

    Taką decyzje Rosjan można interpretować na dwa sposoby:

    1. Oszczędnie zarządzanie środkami. Rosjanie prawdopodobnie mają setki BMP-1, które są fabrycznie nowe (zapas mobilizacyjny z ZSRR )
    Wozy po bardzo taniej modernizacji (Skoro BTR-82A kosztuje ok. 900 000 USD to ile może kosztować?) będą pojazdami lepszymi od BTR-82.

    Takie pojazdy mogą trafić do jednostek które dziś eksploatują np. uzbrojone MTLB, albo piechoty morskiej (lepszy w terenie niż kołowy BTR)

    Być może są problemy z eksploatacją / remontami BMP-2 (cóż stabilizacja i system kierowania ogniem jest już stary)

    Podobna historia to modernizacja T-72B do B3/B3M - modernizowano wozy z zapasów (nieużywane) przez to cena modernizacji była niska a wóz był "jak nowy"

    Tak czy siak za cenę pojazdów typu HMMWV czy LMV Rosjanie otrzymają wysoko mobilny wóz dla drużyny piechoty.

    2. To oczywiście eksport i tanie "dokapitalizowanie" zakładów. Popyt na "tani sprzęt" zawsze był i będzie.

    Mnie osobiście interesuje to
    http://www.dmdgroup.eu/sites/d...
    http://www.army-guide.com/eng/...
    ^Ile może kosztować (i dlaczego się "nie sprzedaje")

  • dusan
    12:25 26.04.2018

    Rase

    Nie len, že Číňania ponúkajú lacnú, relatívne výkonnú techniku, ale i možnosť refinancovania - v praxi napr. často tak, že je celý nákup na splátky ... a i prvá splátka odložená na pár rokov. Samozrejme nie je to charita, "zichrujú" si to zárukami, hlavne na zväčšenie ekonomického a politického vplyvu, takže im ani nevadí ak sa niečo nesplatí, zmluvne to majú bohato vykompenzované.

  • Rase
    12:18 26.04.2018

    danny:
    to sice jo, ale Afriku už má zabranou Čína, která těmto státům může nabídnout fungl nová vozidla za velice příznivou cenu (klidně taky jen na úpis - stejně jako Rusové). Pokud bych byl tedy africkým vojákem, radši bych seděl v nové mašině z Číny, než repasu z Ruska.

    Schválně se podívejme, jak chtějí Rusové modernizovat BMP-2 a BMD-2. Plán s modernizací BMP-1 mi přijde stejný. V podstatě do toho zapadá i aktuální modernizace T-72B3. Tedy získají tak za málo peněz docela dost muziky, nebo spíš dokáží tak udržet v chodu ona kvanta techniky aby byli pořád bráni jako velmoc. Ještě představit modernizaci BTR-80 a je to... celkově začínám být velice skeptický k celému programu Armata (T-14, T-15, Bumerang, Kurganěts). Vypadá sice skvěle, ale rozhodně nenahradí stávající techniku v potřebných počtech - na to zkrátka nemají a modernizace staré techniky jim dovolí udržet si enormní počty techniky.

  • danny
    11:19 26.04.2018

    Rase: Myslím, že konec článku smysl modernizace vysvětluje pěkně. Dárek pro spojence, kteří pomohou stabilizovat ceny surovin. Udržení výrobních kapacit. A tebou zmíněné vybavení druhosledových jednotek.
    Zároveň předpokládám, že se v rámci modernizace budou testovat komponenty a technologické uzly pro Kurganěc + ladit jejich výrobní proces. Takže by následný přechod na výrobu nového typu nemusel být tak bolestivý. Něco jako když VW nechal v Boleslavi vyrábět pár let Favorit a následně Feldu, než se přešlo na opravdu soudobou konstrukci:-)
    Myslím, že srovnání velkosériové modernizace v Kurganmašzavodu s tím, co se zkouší u nás, na Slovensku nebo v Polsku dost kulhá.

  • twistrabbit
    11:11 26.04.2018
    • (4)
    Oblíbený příspěvek

    Tohle je docela zajímavý článek, vypovídající o současných možnostech Ruska. V dnešní době je to naprosto zastaralá kraksna bez dostatečnýho pancéřování a dostatečné ochrany, za normální situace by nad tím rozum zůstával stát. Dají se z toho vyvodit tři celkem rozumné postřehy.
    1) Rusko vůbec nemá prachy a kapacity na rozjetí výroby moderních vozidel, které byly představeny s Armatou (Kurganěc)
    2) Cena lidského života se v Rusku zase smrskla na úroveň mužika.
    3)Rusko se rozhodlo udržovat za cenu shitu velkou armádu.

  • dusan
    11:03 26.04.2018

    Vozidlo BMP-1 je už dnes beznádejne zastaralé a v modernej armáde bez modernizácie úplne bezcenné. V pôvodnej podobe je to síce určite zaujímavý exportný artikel, ale jeho cena zodpovedá jeho bojovej hodnote, t.j. na to sa jednoducho veľmi zarobiť nedá, skôr ušetriť zbavením sa nepoužiteľných vozidiel.

    Modernizácia naráža na problematickú koncepciu, ktorá už bola dosť kritizovaná v čase vzniku. Hlaná 73 mm mm zbraň bola proti tankom už od začiatku účinná len teoreticky (už skúšky v ZSSR dokázali jej nepoužiteľnosť v reálnom boji proti tankom) a málo presná s malým dostrelom pre nepancierované ciele. Samozrejme, že je možné celú vežu nahradiť výkonnou bezposádkovou modernou konštrukciou, ale tá cenu vozidla okamžite radikálne zvýši a pritom ďaľšie nedostatky neodstráni. Pomerne ľahká konštrukcia vozidla je síce výhodu pri pohyblivosti a schopnosti plavby, ale z dnešného hľadiska je balistická ochrana priam katastrofálna a vozidlo bez problémov rostrieľajú i veľkorážové guľomety a to i na dosť značnú vzdielenosť. Pre antimateriálne ostreľovacie pušky je priam ideálnym cieľom. xy-záberov zo Sýrie či Ukrajiny jasne dokazujú, že takéto (ne)pancierované vozidlo do prvej línie jednoducho v modernej armáde nepatrí. To samozrejme nevylučuje jeho úspešnú úlohu na menej exponovaných rolách - sprievod konvojov v tyle, odsun ranených, platforma pre ženistov, spojárov a pod.

    Čiže šance na export sú vysoké, ale skôr s lowcostovým riešením výzbroje s minimálnym nárastom ceny. Pre ruskú armádu je to priznaním, že jednoducho na nové moderná a hlavne drahé vozidlá nemá, minimálne nie vo veľkom počte. Ruská armáda má značná počet predsa len modernejších strojov BMP-2, ktoré sú osadené neporovnateľne účinnejšou výzbrojou a tým odstraňujú hlavný nedostatok predchodcu. Ale až absurdná snaha o stavbu nových jednotiek v dnešnom Rusku je určite z jedným s faktorov takéhoto riešenia. Do výzbroje dostávajú tieto jednotky prevažne modernizované tanky T-72 (ktorých je stále na skladoch dosť) ale pri BMP-2 už to také ružové nie je (i keď i tých je na skladoch ešte pomerne dosť - vyše 1 000 ks) a omnoho početnejšie skladové kusy BMP-1 si "pýtajú" využitie viac.

    Čo sa týka "veľkých producentov ropy a zemného plynu" tak tí sa určite o vozidlách BMP-1/2 s ruskom nebudú ani baviť : )

  • PavolR
    10:55 26.04.2018

    Ešte tak ma dodatočne napadlo, že by k tomuto článku bolo dobré napísať článok s prehľadom modernizačných pokusom v Česku a na Slovensku, vrátane exportných výsledkov týchto modelov.

    lukus:
    Autor je právom kritizovateľný za to, že nemiestne hodil všetky štáty daných regiónov do jedného vreca, ale je inak fakt, že podiel diktátorských režimov (teda autoritatívnych režimov fungujúcich bez transparentných volieb), je tam nesmierne vysoký.
    WTF Sýria - čo má zahraničná politika spoločné s vnútropolitickým zriadením?

  • Arthur
    10:50 26.04.2018

    Modernizovaný BVP-1 především pro export?
    No len aby sa tieto modernizované EXPORTné verzie BVP-1 neobjavili v okupovanej Krymskej autonómnej republiky Ukrajiny, okupovaných častí Doneckej a Luhanskej oblasti Ukrajiny, okupovanom Južnom Osetsku Gruzínska a pod. !?!

    _ _ _

    PavolR

    Tak my v SR si musíme vystačiť nateraz z modernizovanou variantov BVP-1 resp. BPsV Svatava, ktoré podľa MO SR (OS SR) podľa hlavných spôsobilosti – zvýšenia ich úžitkovej hodnoty cestou modernizácie používa definíciu cit. "Modernizované bojové vozidlo pechoty je modernizované bojové prieskumné vozidlo na pásovom podvozku zabudovaním bezosádkovej veže TURRA30 s použitím 30 mm kanóna a využitím systému riadenia paľby, systémom detekcie ožiarenia laserovým lúčom a GPS navigácie. Tieto vozidlá budú využiteľné pre prápor ISTAR a mechanizované prápory."

    Ak som v poslednej dobe zachytil nejaké mierne modernizované BVP-1 AK boli v rámci vojensko-technickej spolupráce medzi Poľskom a Ukrajinou dodané na Ukrajinu. A asi nemusíme 3x hádať od koho Poliaci tie BVP-1 nakúpili...
    zdroj: http://ukroboronprom.com.ua/en...

    Inak ako práve pozerám Ukrajinci na korbe BVP-2 vyvinuli svojho "terminátora" ako bojový modul BMPT DUPLET.
    zdroj: http://ukroboronprom.com.ua/en...

  • lukus
    10:42 26.04.2018

    Diktátorské režimy je nazýváme my - nemohu si pomoct, ale mělo nedávné bombardování Sýrie mandát OSN? Nevznikla OSN proto, aby se nemohlo zaútočit na jiný stát jen tak z vůle nějakého státu?
    Jsou věrohodné důkazy o použití chemických zbraní (Sadám Husajn jich měl tak moc, že koalice zaútočila na Irák ale nejsem si jist, kolik jich tam ne/našli...)?
    Neměli by FR+USA+VB mít svolení Syrské vlády (at už ji uznáváme nebo ne)?

    Každý národ má svou historii, jiné vlastnosti a vývoj. A ačkoliv se nám zdá např. Čína nedemokratická, jak se číňané budou dívat na Německo když nesmíte v TV ukázat tvář obviněného pedofila dokud není odsouzen, s vyjímkou přístavů nefungují google mapy, bude se regulovat+postihovat svoboda slova ohledně téma ,,uprchlíci",na letišti kontrolují matky s kojenci jestli v příkrmu není bomba...:-) a hodně precizně.
    Nechci v žádném případě kritizovat autora za použití výrazu diktátorské režimy. Tento výraz je obecně používán. Jen se obávám, aby i my jsme se jednou nestali diktátorským režimem a nemuseli být osvobozeni.Nejde zaútočit jen tak...
    Představte si, že by se ANO+SPD+KSCM udělali vládu a lehce otáčeli kormidlo ČR ne nutně na východ. A Macron by se s Merklovou rozhodli nás přimět k demokracii obrannou akcí? ano k smíchu, Asad se taky smál, když Kadafí hovořil o budoucnosti ....

  • Rase
    10:35 26.04.2018

    Nenapadá mě, kdo by mohl mít zájem o modernizované BMP-1. Pokud vím, tak poláci svoje chtějí lehce modernizovat, Rusové očividně taky, ale u obou to je spíš taková nouzovka na přechodné období, než zavedou nové stroje. V době kdy je ale vojáků málo, tak by se s nimi mělo šetřit - tedy zabezpečit primárně přežití - ať již balistickou ochranou, tak i různé APS. BMP-1 je z časů, kdy šlo o to co nejrychleji přesunou pěšáky na místo určení. Když koukneme na Kurganěts nebo T-15, tak je to jasné i Rusům a výsledek je obdobný jako u Západních vozidel. Jediný smysl proč zmodernizovat BMP-1 jako se zmiňuje v článku, je rychlá úprava velkého množství vozidel pro druhosledové jednotky, jako dárek spojencům (třeba do Sýrie na dluh) atd.

  • Argonaut.CZ
    10:18 26.04.2018

    Dnes je trend odolnost, vykoupena velkou vahou. Me prijde modernizovane BVP- hlavne motor, vez a spojovaci technika jako zajimave. Neni to prvosledovy stroj, ale za malo penez nabizi plavbu, nizkou siluetu, jednoduchost a obrovskou prostupnost terenem. Ale nema cenu t nej delat neco, co bvp neni, a to brutalne obrneny nosorozec.

  • PavolR
    10:14 26.04.2018

    Chystajú sa vliezť našim firmám do kapusty ... :-/
    (teda nie že by biznis a Afrikou nejako kvitol, ale z času na čas sa pár desiatok tak, či onako zmodernizovaných BVP1 s novými vežami niekomu streliť podarilo)