Bojové vozidlo pěchoty Lynx na Eurosatory 2018

Foto: Bojové vozidlo pěchoty KF41 Lynx; větší foto / DPO

Německá firma Rheinmetall na pařížské vojenské výstavě Eurosatory 2018 ukázala nejnovější prototyp bojového vozidla pěchoty (BVP) Lynx. Vozidlo společně s konkurenčními stroji ASCOD, CV90 a Puma soutěží v programu náhrady bojových vozidel BVP-2 Armády ČR.

 

BVP pro Armádu ČR

Poprvé se informace o novém německém BVP Lynx objevily v roce 2016. Na rozdíl od konkurenční Pumy, která vznikla za podpory německé vlády a podle požadavků německé armády, je BVP Lynx čistě soukromým projektem firmy Rheinmetall.

 

 

 

Lynx není záměrně tak technologicky komplexně řešen jako Puma, ale proto má z podstaty nižší pořizovací a provozní náklady.

 

Ukázkovým příkladem rozdílného přístupu je pohonná jednotka a podvozek. Puma má speciálně navrženou pohonnou jednotku MTU V10 892 (800 kW) tvarově přizpůsobenou šikmému čelnímu pancíři (a odolnou proti elektromagnetickému impulsu), a také speciální boční bloky podvozku s integrovaným hydropneumatickým odpružením kol a palivovými nádržemi.

 

Naopak Lynx (KF41) využívá komerčně dostupný motor značky Liebherr (trvalý výkon 800 kW, špičkový 850 kW) a v případě podvozku klasické torzní tyče, kyvná ramena s tlumiči kmitů od australské firmy Supashock a transmisí/převodovku značky Renk.

 

Torzní tyče oslabují tuhost konstrukce a snižují odolnost podvozku – nepočítaje jen při výbuchu miny nebo IED pod podvozkem nebo pojezdovými koly, ale také při výbuchu miny, IED nebo dělostřeleckého granátu vedle vozidla. Na druhou stranu podvozek Lynxe klade nižší nároky na servis a logistiku, takže udržovat v bojeschopném stavu Lynxe spotřebuje méně „energie" (organizační, lidské, materiální, atd.) než vozidlo Puma.

 

Ostatně toto je účelem firmy Rheinmetall, která nechtěla jít do přímého souboje s technologicky pokročilou Pumou (a nejde jen o technologické řešení vozidla, ale například i špičkového výcvikového systému Pumy) ale nabídnout méně komplexní vozidlo, které je však pro velké spektrum úkolů a zákazníky víc než dostatečné.

 

„Viděli jsme mezeru na trhu pro moderní, vysoce schopnou rodinu pásových vozidel s vyváženým designem a s důrazem na nízké pořizovací a provozní náklady,“ vysvětluje důvody vzniku BVP Lynx Ben Hudson výkonný ředitel automobilové divize Rheinmetall.

 

Propagační video vozidla Lynx.

 

V posuzování vhodnosti vozidla pro danou armádu je bezpodmínečně nutné se podívat na další podpůrné, zabezpečovací a logistické systémy dané armády a následně zvážit, zda celkovou bojovou schopnost armády (resp. státu) zvýší vozidlo s jednodušším servisem a logistikou, nebo naopak výkonnější vozidlo, které ale vyžaduje propracovanější a komplexnější provozní zázemí (tedy více čerpá zdroje armády).

 

Bavíme se pořád ale o technických aspektech – politické, průmyslové a ekonomické hlediska jsou samozřejmě kapitolou samou o sobě. Ve výsledku, a je tomu tak všude na světě, politické, ekonomické a průmyslové (přínos pro český průmysl) aspekty budou hrát přinejmenším stejnou roli, jako technické schopnosti daného vozidla.

 

Pokud budeme velcí cynici, při tak velkých obchodech v rámci zemí, které mají podobné zahraničněpolitické postavení jako ČR, se zbraně nekupují proto, aby někdy bojovaly. Zbraně se kupují s cílem především posílit politické postavení nakupující země, přinést nové technologie a znalosti do průmyslu, vytvořit nové průmyslové vztahy, navázat bezpečnostně-politické vztahy s určitou zemí a vyslat do světa (přátelům i nepřátelům) signál o zahraničněpolitickém směřování země.

Spřažený kulomet ráže 7,62 mm má rotační systém výměny hlavní; větší foto / DPO

 

Důvod je přitom prostý – bezpečnost země neovlivňují jen takticko-technické vlastnosti daného zbraňového systému, ale především politické, průmyslové a ekonomické schopnosti (resp. celkový mocenský vliv) dané země. Nákup zbraní je šance, jak tyto schopnosti posílit.

 

KF41 Lynx

Na první pohled sci-fi tvary Lynxe působí prvoplánově (kvůli lepší prodejnosti) a neodpovídají použitým technologiím, na druhé straně vzhled vojenské techniky je důležitou součástí „vnitřní a vnější“ propagandy a rozhodně by se neměl podceňovat. V tomto ohledu vzhled Lynxe plní roli na jedničku.

 

Lynx je dostupný ve dvou verzích – Lynx KettenFahrzeug 31 (KF31) v hmotnostní kategorii 30 až 40 tun a odolnější/větší Lynx KF41 ve hmotnostní kategorii větší než 40 tun. Představený Lynx KF41 s věží Lance 2.0 má prázdnou hmotnost 44 tun. Podvozek snese zatížení až 49 tun.

 

KF41 pojme tři členy posádky a až devět členů výsadku (reálně zřejmě osm, jak bylo uvedeno dříve). Menší verze KF31 přepraví šest členů výsadku a má mimo jiné také slabší motor o výkonu 560 kW.

 

Na levou a boční lafetu lze umístit nejrůznější systémy a zbraně, jako například protitankové řízené střely; větší foto / DPO

  

Klíčovým konstrukčním rysem vozidla Lynx je modularita, která ideově vychází z kolového transportéru Boxer. Vozidlo je rozděleno na dvě základní části – základní vozidlo (Base Vehicle) a modul mise (Mission Kit).

 

Základní vozidlo má v zadní části ve stropě velkou obdélníkovou šachtu zasahující téměř po celé šířce a délce (za šikmým pancířem) vozidla. Do této šachty lze vkládat nejrůznější moduly mise (ty zároveň tvoří strop vozidla), jako například výše uvedenou věž Lance 2.0, případně zdravotnický, velitelský či transportní modul. Výhodou pro český průmysl je možnost vyrábět (při vhodně nastavené licenční smlouvě) vlastní moduly mise, například s minometem.

 

Modulárnost Lynxe firma Rheinmetall předvedla přímo na výstavišti Eurosatory 2018, když během pár hodin výměnou modulu mise změnila vozidlo Lynx z BVP na vozidlo velení a řízení s dálkově ovládanou věžičkou Fieldranger, kterou lze osadit kulometem ráže 5,56 mm, 40mm granátometem nebo kompaktním automatickým kanónem ráže 20 mm (verze Fieldranger20).

Podvozek se šesti pojezdovými koly využívá klasické torzní tyče, kyvná ramena a tlumiče kmitů; větší foto / DPO

 

Díky své modularitě užitečná nosnost Lynxe de facto dosahuje 18 tun – lze měnit moduly (bojový, zdravotnický, velení a řízení boje, samohybný minomet, atd. atd.) nebo úroveň pancéřování.

 

Na výstavě představený Lynx KF41 byl osazen bojovým modulem Lance 2.0 a automatickým kanónem Wotan ráže 35 mm (munice 35×228 mm). Věž může být volitelně s posádkou (střelec a velitel) nebo bez posádky. Rychlost palby je 200 ran za minutu a náměr kanonu je -10° až +45°. Spřažený kulomet RMG 7.62 ráže 7,62 mm je vybaven trojicí výměnných hlavní, které se automaticky mění při přehřátí.

 

Unikátním řešením věže jsou dvě postranní lafety připravené pro instalaci přídavného vybavení nebo zbraňových systémů. Na lafety lze umístit až čtyři protitankové řízené střely (PTŘS) (např. 2× dvě střely Spike-LR), kamikadze a průzkumné drony nebo balíčky radioelektronického boje.

 

Vozidlo lze samozřejmě osadit různými bojovým moduly, včetně kanónu ráže 120 mm, výhledově i kanónem ráže 130 mm.

V zadní části je prostor až pro devět členů výsadku; větší foto / DPO

 

Balistická ochrana vozidla je modulární – lze ji snižovat nebo zvyšovat podle stupně ohrožení. Přesné údaje nejsou k dispozici, ale dá se očekávat přední a boční balistická ochrana úrovně 6 (STANAG 4569), tedy až proti munici ráže 30 mm. Ochrana proti minám, IED, šrapnelům, dělostřeleckým granátům a různým palným zbraním je podle tiskových materiálů nejlepší ve své třídě.

 

Věž je osazena panoramatickým elektro-optickým pozorovacím přístrojem velitele SEOSS-S (Stabilized Electro-optical Sighting System) a nezávislým pozorovacím přístrojem střelce (SEOSS-P). SEOSS-S (stabilizovaný ve dvou osách) obsahuje termokameru třetí generace, denní kameru s vysokým rozlišením, laserový dálkoměr a integrovanou elektroniku systému řízení palby.

 

Zde je opět rozdíl proti Pumě, které využívá přímou (a patřičně drahou) optickou linku, která vede z pozorovacích přístrojů přímo do okulárů pro velitele a střelce a poskytuje nejlepší kvalitu obrazu. Lynx naopak přenáší obraz se senzorů „pouze" digitálně na monitory.

 

Klasicky velitel a střelec pracuje v režimu "hunter-killer", kdy velitel vyhledává cíle a střelec je ničí. Lze ale také zvolit režim killer-killer“, kdy velitel a střelec nezávisle vyhledávají a sami ničí cíle – velitel například pomocí nezávislé dálkově ovládané věže (kryje vozidlo palbou) a střelec pomocí hlavní výzbroje (podporuje výsadek).

 

Během pár hodin se vystavené vozidlo změnilo z BVP na velitelské vozidlo se zbraňovou stanicí Fieldranger; větší foto / Rheinmetall

 

Pro lepší situační povědomí je možné vozidlo osadit denním a nočními kamerami, které lze propojit s přístroji SEOSS velitele a střelce. K dispozici jsou také systémy pro automatické rozpoznání a sledování cílů (na základě informací z kamer a SEOSS), akustický vyhledávač střelců, nejnovější prostředky řízení boje BMS (Battle Management) a nejnovější komunikační prostředky.

 

Elektřinu pro všechny elektronické a zbraňové systémy, včetně ovládání věže, dodává generátor o výkonu 20 kW.

Za pozornost stojí rozměry vozidla – délka KF31 je 7,22 metru a KF41 7,72 metru. Šířka je 3,6 metru; výška s bojovým modulem Lance 2.0 nebyla uveřejněna. Maximální rychlost Lynxe je 70 km/h, schopnost stoupání/klesání +- 60 %, povolený boční náklon je maximálně +- 30 %. Vozidlo překoná příkop široký 2,5 metru, metr vysokou vertikální překážku a přebrodí vodní tok hluboký 1,5 metru.

 

Fotogalerie


Zdroj: JanesRheinmetallRheinmetall

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila konference Future Armoured Vehicles Situational ...

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se každé dva roky představují novinky v oblasti obranných ...

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program kontinuálního vylepšování bojových schopností BVP ...

Eurotank: Hybrid mezi tanky Leopard 2 a Leclerc

Firma KNDS (KMW+Nexter Defense Systems), joint venture německé KMW a francouzské Nexter, na výstavě ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • 3RMO
    18:42 30.11.2018

    nevím kolik měří Lumír Němec ale Lynx je fakt neskutečná kráva...mrkněte na video.
    Doufám že tendr vyhraje CV90
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Rase
    13:32 21.06.2018

    Během schůzky v Mesebergu, v polovině roku 2018, se setkali ministři obrany Florence Parly a Ursula von der Leyen, podepsali zde prohlášení o spolupráci při projektu FCAS (letoun nové generace) a MGCS (tank nové generace). Programy jsou součástí modernizačních programů armád obou států, ve francii je pojmenován SCORPION a v německu HEER. Práce na demonstrátoru má začít do poloviny roku 2019 a patrně si bude komise vybírat z několika návrhů. Výběr by měl být dokončen v roce 2022. Do roku 2024 má být dohodnut objem výroby. Nové tanky vstoupí do služby v roce 2035. Stéphane Mayer, ředitel Nexteru (součást KNDS) nedávno zmínil, že probíhají práce na šesti odlišných konceptech nového tanku a výroba je možná v roce 2030. Podle posledních zpráv z francouzského deníku La Tribune, má o projekt zájem i Itálie, které by nový tank nahradil zastarávající Ariete. Dříve zájem vyjádřilo Polsko a předpokládá se, že by měli o nový tank zájem i další státy, minimálně v Evropě.

  • skelet
    12:52 21.06.2018

    MALI: jak tak čtu, že na vše by byla vhodnější klasická Tatra, než Pandur, tak mi se snad začne líbit i ta jordánská škatule Al-Mared :)
    Před měsícem jsem si říkal, že by bylo fajn se na Pandury už vykašlat a začít se poohlížet po jeho nástupci a ono by to asi fakt bylo potřeba. Cokoliv co nezavání původním posláním Panduru (obrněný transportér) je problém.
    A trošku mi tohle nahání hrůzu u Pumy, která je zatím stále nabízená jen jako BVP. Aby to nedopadlo stejně.

  • MALI
    12:31 21.06.2018

    To Rase:
    ....nové Pandury už budou mít ten zesílený podvozek, to ano, ale kdoví, jak bude pevný pro zástavbu NEMO, Patria AMV tam má výztuhy. Ohledně těžiště by to ale podle mého názoru byl stejný problém, jako u původního Panduru. Navíc, cena Panduru i cena jeho provozu bude úplně někde jinde, než v případě Tatry.
    Pro NEMO není třeba počítat s podvozkem Tatra 8x8, bude stačit i 6x6 (bylo by to celé lehčí a nižší); v kontejneru ale nelze vozit osádku, musí to tedy být pancéřovaná skříň, ale myšlenka: "co se ušetří na podvozku, lze investovat do zbraňové nástavby" je úplně stejná, jakou mám i Já.

  • Rase
    09:09 21.06.2018

    MALI:
    Tak nějak jsem doufal, že už ty velitelsko-štábní a spojařské Pandury budou mít zesílený podvozek, tak by se použil stejný. Pokud je ono zesílení podvozku problém (jak naznačujete) tak Pandur je opravdu dost bídnou platformou na jakoukoliv smysluplnou nástavbu (bojovou). Umím si představit že by se nakoupilo 62 samohybných minometů na podvozku třeba "Titus" - NEMO by na něm bylo zajímavé (na vršku korby), nebo v korbě ukrytá Cobra. U 7.mb bych to i chápal, ale u 4.brn už tak nějak ne. Přeci jen se pořád mluvilo o tom, že má mít všechno na Pandurech. Když by tedy minomety byly na jiné platformě, nemusely by být na tom podvozku ani velitelsko-štábní a spojařské (mohly se pořídit pro obě jednotky na stejné platformě - tedy "Titus")

    Ještě mě napadlo, že těch 62 minometů by šlo osadit i na podvozek Tatra 8x8, konkrétně mě napadl přepravní kontejner s minometem NEMO, co byl nedávno představený. Je už vyzkoušený a funguje. Moje myšlenka je taková, že co se ušetří na podvozku, může se investovat do minometu. Navíc jde sundat a může operovat i ze země (na základně třeba), případně na jiném podvozku.

    http://d254andzyoxz3f.cloudfro...

  • MALI
    20:47 20.06.2018

    To Rase:
    hezká představa (ty minomety), jenže pro mnohem větší armádu, než AČR. Bylo by to totiž 24 ks NEMO na kolovém podvozku (ale pokud uvažujete s podvozkem Pandur, tak Vás musím upozornit na nutnost vyztužení korby a na možný problém se stabilitou vozidla na příčném svahu, takže raději podvozek Tatra). Pro 7.mb budeme potřebovat 36 ShM AMOS na pásovém podvozku, k tomu po jednom ShM (na kolovém i pásovém podvozku do Vyškova) - celkem nám to dá těch oficiálně proklamovaných 62 kusů.
    To je však podle mého názoru pro sekci logistiky AČR "nestravitelné". Osobně bych proto sjednotil minometné nástavby pro 4.brn i 7.mb na jednu - takže 62 ks zbraňových nástaveb hybridních minometů NEMO. Z toho 25 ks na kolovém a 37 ks na pásovém podvozku. To bych už viděl jako průchodné (a zároveň i smysluplné) řešení. Problémem je ovšem dostupnost pásových podvozků pro praporní minomety - zatím jsou v nedohlednu a na lepší časy se také neblýská. Podle mého tedy budeme považovat za maximální úspěch, když se podaří pořídit 62 ks praporních ShM NEMO na univerzálním kolovém podvozku.

  • Jirosi
    19:26 20.06.2018

    U klasického IFV je protivzdušná obrana až poslední činností co může dělat. Protože velice rychle dojede na nedostatek munice. Většina vozidel vozí kolem polovinu munice mimo klasický zásobník.

  • Rase
    19:03 20.06.2018

    MALI:
    je mi jasné, že v ideálním případě by měla Puma takovou věž, která nezasahuje do vnitřního prostoru a pak by pojmula ty 3+8 na plnohodnotných místech - prostor na to má. Ještě si říkám, že pokud by se udělalo jedno místo pod stávající věží, tak na tom nouzovém místě může sedět voják a oni specialisté na plnohodnotných sedačkách. Je to kostrbaté, ale proveditelné.
    To že RAK ještě není tak úplně hotový jsem si myslel, tak díky za potvrzení. Osobně bych rád viděl jako minomet AMOS na pásovém podvozku a NEMO na kolovém. Případně NEMO jako univerzální pro obě platformy, to by bylo super. Pokud jde o protileteckou funkci BVP, tak halvní výhodou Skyguardu vidím v tom, že dokáže fungovat propojeně s dalšími věžemi a soustředěně čelit hrozbě. U BVP by se ono propojení muselo dodělat, což mi přijde zase zbytečné. Jinak Skyguard bych rozhodně rád viděl u AČR, myslím že se výhledově má řešit i tato funkce (taky C-RAM). Tak si říkám, že by bylo hodně stylové, mít na nových BVP pořádné věže - právě jako je Skyguard a AMOS/NEMO

  • balm
    18:16 20.06.2018

    @Maximus 2018-06-18 12:30

    Nejsem obeznámen s praxí a situací v AČR, ale nemyslím si, že by byla vinna přímo AČR, protože nedostává potřebné finanční prostředky a současně každý peněžní tok oslabují různé "přípojky". V mém pohledu je lépe mít menší, ale špičkově vybavenou a vycvičenou armádu specialistů, než-li podfinancovanou armádu vyzbrojenou zastaralou technikou v neprovozuschopném stavu.

    Němci nejsou vůbec dobrým příkladem, protože za posledních 20 let udělali vše pro zničení vlastních ozbrojených sil. Udržují si několik špičkových jednotek (např.: KSK) na patřičné úrovni, ale zbytek nechávají dožít. Za vlastní ozbrojené síly hlasy nepřijdou, maximálně se mohou zviditelnit u socialistických levičáků a pomatenců za projekty genderově neutrálních umýváren ... ale to je v současné situaci našich sousedů asi tak všechno. Sem tam něco koupí, umlčí hlasy ... a šup na další kupčení hlasů.

    Nedivil bych se, kdybychom na tom byli lépe.

  • MALI
    17:49 20.06.2018

    To tomas.kotnour
    pokud bychom (hypoteticky) měli na nových BVP kanón ráže 35 mm (náboj 35x228), bylo by to super, a takové BVP by si mohlo troufnout na bojový vrtulník, udává se, že až na 4 km, reálně bych to viděl tak do 3 až 3,5 km, záleží na tom, jaký vrtulník to bude (pancéřování, rychlost, výzbroj), pak by také mohlo pomocí AB munice "sundat" nějaký průzkumný dron (pokud ho objeví). A v tom je obecně "kámen úrazu".

    Systémy pro situační povědomí jednotek PozS (obecně BMS) pracují jinak, než specializované systémy řízení palby (dělostřelectva, PVO). Zatímco přenos dat mezi SŘP klasického dělostřelectva a mezi BMS jde realizovat relativně snadno (i když ani to není jednoduché, přesto, že pracují na stejném operačním systému a na transformaci dat je dost času), přenos dat mezi BMS a SŘP PL jednotek (v AČR je to RACCOS) bude řádově obtížnější (jiné operační systémy, jiný koncepční přístup, řádově rozdílné reakční doby). Dalo by se to řešit terminálem RACCOS u předem určeného BVP ale pak by to BVP, které by mělo fungovat v síti PVO nedělalo v podstatě nic jiného, než PVO, přičemž 35 mm kanón Wotan v Lynxu má kadenci 200 ran/min a ve Skyrangeru je kanón Oerlikon RK 35/1000 (GDF) s kadencí 1000 ran/min., takže ve srovnání se Skyrangerem by to byl PL systém "jen pro pobavení publika".
    Ostatně US ARMY před lety z úsporných důvodů zrušila program Blazer, což měl být hybridní (raketo-kanónový) PL systém na podvozku LAV-25 (25 mm kanón GAU-12 + kontejner se čtyřnásobným OZ pro PLR Stinger, použitý rovněž v systému Avenger) a nahradila jej systémem Bradley Linebacker, což bylo BVP Bradley osazené kontejnerem s raketami Stinger. Postupem času se však ukázala schizofennost tohoto řešení a US ARMY se opět začínají ohlížet po specializovaném PL systému kategorie VSHORAD. Naproti tomu, v Rusku jsou specializované PL systémy pro PL obranu prvosledových jednotek stále v kurzu.
    Osobně si myslím, že pro PL obranu jednotek pozemních sil by měla být v pořízenosti každého velitele praporu PL jednotka VSHORAD se specializovanými, optimálně hybridními PL systémy (minimálně 4 ks), nebo dvěma různými PL systémy (po dvou kusech) zapojenými do IS PVO (RACCOS), současně ale také do BMS - bojovou činnost by ale vedly na základě informací z RACCOS. Klidně dva Skyrangery na podvozku Lynx, doplněné dalšími dvěma raketovými PL systémy.
    Na úrovni brigády pak (nad nimi) měla být další jednotka s PL systémy kategorie SHORAD.

  • fotr
    17:23 20.06.2018

    edit.

    Jak by to ale probíhalo při nějakém konfliktu na domácím či blízkém BOJIŠTI který by vypukl ,,nečekaně"? Mohl by se prosím někdo vyjádřit? Děkuji.

    OMLOUVÁM SE ZA PŘEKLEP

  • fotr
    17:20 20.06.2018

    Modulární ochrana bojového vozidla kterou lze podle potřeby navyšovat nebo snižovat, to je v poslední době časté téma a já bych chtěl poprosit nějakého odborníka zda by zde nemohl napsat jak by takové navyšování nebo snižování dle plnění úkolu probíhalo. Neumím si to vůbec představit. Navyšovací moduly by vozidla doprovázely s logistickou jednotkou? Jak dlouho by trvalo navýšení/snížení, kdo by to prováděl ? Byl by na něco takového vůbec čas?
    Umím si to představit v případě nějaké dopředu ohlášené mise, jednotka ví že pojede na bojiště s nízkou intenzitou bojů ,malým množstvím těžkých zbraní ( i když nějaké to RPG je dnes všude) a mizernou úrovní protivníka, dobře, zvolí tedy lehčí variantu protože přeprava je náročná. Jak by to ale probíhalo při nějakém konfliktu na domácím či blízkém konfliktu který by vypukl ,,nečekaně"? Mohl by se prosím někdo vyjádřit? Děkuji.

  • tomas.kotnour
    14:27 20.06.2018

    @MALI

    Pokud by se nakoupila nová BVP s 35+mm kanónem, mělo by podle Vás smysl ještě poptávat hlavňový prostředek pro PVO mech. roty (Skyguard), nebo se o sebe BVP zvládnou postarat sama za podmínky, že budou mít situační povědomí?

  • MALI
    14:10 20.06.2018

    To Rase:
    u Pumy je ve dveřích schovaná plošina, která se dá vyklopit a vznikne tak "lavice", je pravdou, že se tam vejdou dva výrazně méně urostlí lidi (Já bych tam musel být sám), přitom nohy si natáhnou do "uličky". Je to primárně určeno pro převoz (evakuaci) osádek bojové techniky, zničené v boji, které mají na výběr: buď půjdou po svých, nebo budou sedět nahoře na korbě vozidla nepříteli napospas, nebo se schovají dovnitř a sednou si na tu plechovou desku, bez jakéhokoli polstrování a jištění. Je to hezká "vychytávka", ale v žádném případě to není plnohodnotné místo pro člena roje, a už vůbec ne pracoviště, jak to požaduje AČR. Tu lavici by měl mít i Lynx.

    Ten polský RAK je podle mého názoru přepracovaná zbraňová část 2S1, jeho věž je bohužel dost vysoká, hmotnost přesně neznám, ale když se podíváte na to vozidlo, asi bude i dost těžká; zaslechl jsem nějaké (upozorňuji, že ničím nepodložené informace, že ještě není technicky úplně dotažený). Poláci si ho zatím dělají jen pro sebe, zatím jej nikde neprodali. To Finové už NEMO prodali i mimo svoji armádu (a to třem zákazníkům). NEMO by měl mít větší kadenci (10 ran/s oproti 8 ranám /s, ale záleží hodně na metodice), jestli jste v něm seděl, dáte mi určitě za pravdu, že jde o technicky "dotažený" stroj. Jeho věž je rozměrově menší a hmotnost zbraňové nástavby přijatelná i pro kolová vozidla (1640 kg), je ovládaná dálkově (celý systém), obsluha sedí úplně mimo zbraň. Ano, RUAG Cobra asi nebude nejlevnější, k tomu ty další položky za vozidlo, taktické radiostanice, počítače dělostřeleckého SŘP, "gyroskopický" subsystém pro orientaci a zamíření zbraně, munici, právě proto si myslím, že při ceně za splnění těchto požadavků se už oplatí pořídit hybridní minomet.

  • Rase
    13:19 20.06.2018

    MALI:
    ještě trochu odbočím k Pumě, v jednom starším článku o Pumě (Naše vojsko č. 4/2006 s. 33) je uvedeno, že v prostoru rampy mohou být nouuzově převáženi dva vojáci. Spolu s jedním místem pod věží by pak Puma měla zvládnout 3+7+2, což sice znamená hodně velké mačkání, ale požadavku GŠ vyhovuje.

    Pokud jde o PRAM-S, tak jsem samozřejmě myslel jeho osazení na nový podvozek. Jak ale zmiňujete, zásadní problém je v tom, že ho dneska nikdo nevyrobí. Provizorní přesazení ze současného podvozku na nový je patrně blbost. Osobně bych rád viděl jako minomet alespoň polský RAK. Přeci jen cena by snad nemusela být tak likvidační. Ona ani ta automatická COBRA od RUAG nebude zrovna levná - švýcaři mno. Rád se nechám poučit

  • Pla-men
    11:42 20.06.2018

    Myslím, že to zas a znova ukazuje na špatnou koncepci financování AČR. Nakoupí se nové stroje ( pandur, alca159 atd) a pak se nechají zastarat. Dost to připomíná péči statu o síť dálnic a silnic. Kdy se (nejen) nové úseky nechávají bez údržby, aby to následně stálo několikanásobně.

  • MALI
    11:39 20.06.2018

    To Rase, vipe:
    skříňový minomet, pokud bude funkční, bude vybaven poloautomatickým, nebo automatickým nabíjecím systémem, bude mít možnost střelby v režimu MRSI a bude vybaven na úroveň autonomního děla, není k ničemu!
    Jen je třeba vidět, že hybridní věžový minomet, umožňující přímou střelbu je ještě lepší. Mimo nepoměrně lepší ochranu obsluhy minometu nejen před ostřelováním, ale také před ZHN, počasím a hlavně před hlukem při výstřelu umožňuje paradoxně i vyšší rychlost střelby (protože při ručním nabíjení, nebo v případě, že je nabíjení sice poloautomatické, ale obsluha stojí vedle minometu je reálná kadence zlomkem kadence technické díky "organizačním vylepšením" které jsou důvodů bezpečnosti, jeho používání je pro obsluhu bezpečnější, díky věžové lafetaci umožňuje lepší manévr palbou a díky zadnímu nabíjení může mít podstatně delší hlaveň, než klasické minomety. Jo, pak ještě umožňuje tu přímou střelbu - většinou jen na stacionární cíle, ale jeden už umí i střílet a navádět PTŘS (VENA). Jeho jedinou, ale podstatnou nevýhodou je vyšší cena, nicméně když ještě vezmeme cenu vozidla, SŘP, přesného navigačního systému a munice, tak výsledná cena celého zbraňového systému nebude ve srovnání s obdobně vybaveným klasickým minometem s nabíjecím poloautomatem dramaticky vyšší (pokud nebudeme chtít zrovna ekvivalent ruského systému VENA).

    PRAM-S je výborný minomet, stále špičkových světových parametrů, ale má několik nevýhod:
    První a nejmenší nevýhodou je to, že není věžový, ale je přímo zabudován do podvozku odvozeného z neperspektivního BVP-1.
    Druhou jeho nevýhodou je to, že jich máme všehovšudy 8 ks a ty už jsou značně opotřebované, ne všechno je tam také úplně 100% OK, také má nějaké "mušky" (dlužno ovšem říci, že funguje).
    Třetí jeho nevýhodou je to, že je koncepčně z 80-tých let (tenkrát předběhl dobu o cca 20 i více let), ale potřeboval by modernizaci - hlavně zapojení do moderního SŘP, vybavení autonomního děla, funkci MRSI.
    Čtvrtou nevýhodou je nyní nevyhovující ergonomie a bezpečnost osádky (v 80-tých letech to stačilo, teď je doba jiná);
    Jeho pátá a u mne poslední nevýhoda je bohužel zásadní: jeho výrobce - Podpolianské strojárne Detva už o vojenské výrobě nic neví, dělá jen civilní výrobu menších rozměrů, hlaveň by ještě "vystrouhali" tuším, že v ZTS, ale co ten zbytek? Ten už bohužel nikdo nevyrobí ani v tom původním stavu, natož aby ten PRAM-S byl někdo schopen modernizovat. Slovenský průmysl se navíc orientuje na "velké" dělo ráže 155 mm (kterých je ve světě spousta), takže šance na obnovení výroby PRAM-S je v podstatě nulová.

  • Rase
    11:26 20.06.2018

    Tak ona ta modernizace Pandurů fakt počká. Ideálně ji nechat až do doby, až budeme mít koncept vojáka budoucnosti, aby se systémy u pěšáků, propojily se systémy v Pandurech, nových BVP a nových tancích. Klidně i další technikou. Předpokládám že ty velitelsko-štábní a spojařské Pandury už takový systém mít budou. Pokud MO nepočítá s propojením bojové techniky tak by to byla pěkná pitomost. Stačí se podívat na ternd ve Francii, Německu atd.

  • MALI
    11:08 20.06.2018

    To Rase:
    s tou modernizací Panduru "a la STRYKER" počítat nemůžeme (protože není za co, ale není ani kdo... :-(. Spojovací prostředky ale vyměnit /doplnit musíme, k tomu IT s novým SW OTS/BVIS. Pak je nutné obousměrně a plnohodnotně datově propojit RCWS s BVIS.

    Já bych k tomu ještě dal ten lepší přídavný pancíř korby (alespoň o level vyšší odolnost), lepší pozorovací přístroje (řidiče a hlavně kamerový celokruhový pozorovací systém pro osádku (současný stav, kdy musí velitel vystrčit hlavu ven z poklopu, aby něco kolem vozidla mimo svůj přístroj vůbec viděl, je tristní), když ten přehledový kamerový systém bude propojený s BVIS, bude to opět pro bojovou hodnotu Panduru přínosné. Pak ještě odstranit drobnosti na vozidle a RCWS (třeba čištění optických hlav přístrojů velitele a střelce a to by asi tak stačilo.

    Až pokud by bylo dost peněz (jak už jsem zde psal - dostatek peněz nebude nikdy), tak teprve pak bych řešil něco s tím dílčím pancéřováním RCWS, sklopnou hlavu přístroje velitele a možnost střelby AB municí.

    Ten náš Pandur sice není světová špička, ale na druhou stranu, co by za něj jiné armády daly... , za ušetřené peníze při modernizaci Pandurů bych třeba pořídil do každého KBVP CG M4 jako náhradu za RPG-7.

    Raději bych se soustředil na pásová vozidla 7.mb, nové 4x4, ... a dalších minimálně deset problémů...

  • Rase
    10:17 20.06.2018

    Starlight:
    tak on ten Pandur opravdu vypadá bídně i vedle Strykeru. Pokud neprodělá náš stroj obdobnou zvětšovací kůru, tak to lepší nebude. I když vyměníme elektroniku, připlácneme kreamický pancíř a podobně. V ČR ale můžeme zapomenout, že by CSG sama zaplatila obdobný vývoj. pandury tedy u AČR tak nějak doslouží, nebo spíš zase pár desítek let budou přesluhovat, ve stavu v jakém se koupili. škoda mno.

    vipe:
    pokud jde o skříňový minomet, tak ten je k ničemu jelikož je osádka odkytá. Tedy vystavená vlivům ZHN, střepin, úlomků a podobně. PRAM-S beru jako zajímavé řešení ale otázkou je cena a rád bych měl minomet s možností přímé palby (RAK, NEMO nebo jiný).
    Pokud jde o BVP, tak nemám nic proti slabě vyzbrojeným OT jak navrhuješ, ale AČR nemá palebnou sílu, tak i kanón ráže 30 mm a PTŘS jsou lepší než nic. Pokud by ta BVP měla kanón ráže 40 mm nebo i 50 mm (zvažují zavést v USA), tak bych klidně oželel tanky, ale pokud setrváme u 30 mm (což asi jo) tak bude potřeba střední tank (VPP) nebo plnohodnotné MBT. OT místo BVP je zkrátka moc málo. Čím víc vozidel bude mít pořádnou bojovou věž, tím na tom budou vojáci líp

  • vipe
    09:40 20.06.2018

    Jak to tak čtu je to o vojenské technice nebo nových modelech aut ?
    WTF je to se mi líbí, vy padá pěkně apod. ? Opravdu potřebujeme BVP které mají přístrojové vybavení tanku, na to naplácanou výzbroj a výstroj o které nikdo neví jak bude fungovat a dovolit si jich budeme moct tak 30 ? A servis bude připomínat předstartovní přípravu raketoplánu?

    Nebylo by lepší se vrátit ke kořenům a vzít dejme tomu lynx bez věže, lehkou organickou výstroj, přípravu pro montáž nějakého toho PTŘS modulu a ev aktivní obrany ? k tomu jednoduché, vyzkoušené , opravdvu funkční, levnější přístrojové vybavení jako noční vidění pro řidiče + termovizi - nemusí být absoltní špička ale dost dobré stačí.
    A bez věže se do toho vleze 10 plně vybavených vojáků a bude to stát třetinu.
    ad pérování je opravdu tak drastický rozdíl mezi torzkami a nějakým extra dupr supr pokročilým systémem ? tedy kromě ceny a spolehlivosti ve prospěch torzek.

    Ad samohybné minomety - opravdu bude NEMO v reálu efektivnější než moderní 120 mm posazenej na tlumičích na korbě nějakého OT ? - kterých bude za stejné prachy zase 3x víc ? Pokud chceme a opravdu potřebujeme samohybné minomety s aut nabíjením a pod pancířem, máme vzor v PRAMu, bude to levnější než NEMO a je to vyzkoušené ( na co dopr potřebuje minomet schopnost přímé střelby ?)

    generálové a politici jsou v době míru jako straky, rádi blýskavé pěkné věci který vypadaj dobře na prospektech a přehlídkách.
    Proč musí být nová vojenská technika vymazlenej designovej kousek s šílenou cenovkou ? Pokud bude spolehlivá, plnit účel (prostě "dost dobrá") a s třetinovou cenovkou může být klidně ošklivá jak noc.

  • Starlight
    02:20 20.06.2018

    Rase Datum: 19.06.2018 Čas: 12:05 „…ten podvozek samotný bude za pár let už docela zastaralý (byť to je dnes i Stryker)…“

    Sice je to odbočka od tématu, ale alespoň pro zajímavost. US ARMY a program Stryker opravdu není AČR a Pandur II CZ. AČR má stále „první“ generaci našich Pandurů, tak jak vyjely z továrny (za to má už druhého výrobce) a od roku 2014 se politici a AČR připravují na první nasazení mechanizované roty Pandurů v Pobaltí.

    Naproti tomu US ARMY za „stejnou dobu“ šestkrát projela přes naše území s praporem Strykerů do Pobaltí a také postupně vyvinula a zavádí do výzbroje už 3. generaci podvozků Strykeru. Jak je US ARMY zvykem, tak poslední generace vozidel Stryker mají s těmi prvními společný asi jen název!

    - První generace koreb a podvozků má označení Flat Bottom Hull (FBH), podvozek byl navržen na nosnost 42 000 lb (19 000 kg), motor 350 koní.

    - Druhá generace koreb a podvozků má označení Double V-Hull (DVH), podvozek Gen 5.5 (= nová kola, větší pneumatiky, brzdy, závěsy, rozvody, atd.)má nosnost 55 000 lb ( 25 000 kg), motor 350 koní.

    - Třetí generace koreb a podvozků bude od FY 2019 zaváděna formou upgradů vozidel druhé generace. Třetí generace má označení DVH A1 Engineering Change Proposal (ECP). Podvozek je Gen 6.0 ( = větší pneumatiky, závěsy, rozvody, atd.) a má nosnost 63 000 lb (28 600 kg), nový motor 450 koní, výkonnější elektrický generátor o výkonu 910 amp (z 570 amp), nové chlazení systémů a klimatizaci, novou elektroniku s důrazem na výkonnou datovou sběrnici po celém vozidle a další drobná vylepšení.

    Zajímavostí jsou vozidla XM1296 ICV-D „Dragoon Stryker“ s 30 mm kanónem v bezosádkové věži. Jsou to hybridy s korbou FBH, ale s podvozkem Gen 5.5. V květnu měly premiéru v ČR a na tomto videu je lze porovnat vizuálně s našimi Pandury: https://www.youtube.com/watch?...

  • UnionPacific
    17:23 19.06.2018

    Zaujímavá diskusia,mnohí riešia výšku Lynxu,ale málokto sa pozerá na to,aká je Puma smädná.

  • MALI
    17:20 19.06.2018

    To kazd, Rase:
    Tu záměnu Samson-1 za Samson-2 jsem bral jako nejlepší z technického hlediska (znovu opakuji, pak to bude otázka peněz), dodatečně pancéřovat Samson-1 tak, aby to bylo pravdu k něčemu a ne jen záminka pro utracení peněz technicky dost dobře nejde (minimálně ne bez firmy Rafael, která si to od nás nechá dobře zaplatit a pak se to bude snažit prodávat jako svůj výrobek). Stejně, jako Rase tvrdím, že modernizace Pandurů by měla zahrnovat nové spojovací a IT prostředky a nové, dokonalejší přídavné pancéřování korby (to původní se ale může vyhodit, nebo dát navěky do skladu), případně APS (to ale bude na Panduru k něčemu jedině v případě, že náš protivník nebude mít ve výzbroji těžký kulomet). Když už budeme chtít něco s RCWS, tak bych byl za možnost střelby AB municí a pro obousměrné datové propojení SŘP RCWS s BMS (v AČR OTS/BVIS).

    Další pásové vozidlo pro 7.mb je alespoň v současnosti v AČR z logistického, ale také z ekonomického hlediska neprůchodné (jak vidíte, průchodný není ani kanón jiné ráže), upřímně: ani se nedivím.

  • Rase
    15:49 19.06.2018

    Za mě by bylo nejlepší Pandurům nechat věž jakou mají, zmodernizovat jim elektroniku a systémy, ideálně i nějaký přídavný pancíř, ale více méně nechat tak jak jsou. Dokoupit k nim nejnutnější počet speciálních vozidel což už je stejně rozhodnuto a stačí. kolovou brigádu chápu jako podporu na křídlech pro těžkou jednotku / jednotky, k tomuto účelu je brigáda myslím víc než dost.

    Primárně by se AČR měla zaměřit na stavbu těžké brigády, případně rozšíření jejího počtu. Pořádně ji nasytit novými BVP, klidně i ve verzi tank a minomet. Jelikož se mluví o pořízení k nim Titusy (nebo alternativa k němu), tak stejně i tyto jednotky budou kombinovat pásy a kola. Tedy BVP by bylo vhodné nechat primárně bojovou funkci a na Titus nacpat ostatní nebojové nástavby, případně i OT. Ještě si říkám, zda nejít Norskou cestou a k těm BVP nepořídit levný pásák jako je G5 od FFG. Mě ta kombinace pásové BVP + Titus přijde tak nějak divná (v rámci jedné jednotky)

  • kazd
    15:20 19.06.2018

    Pořád mě z toho vychází, že něco zůstane lažet na hromadě vedle BVP. Izraelci si to asi na protiúčet nevezmou. Nedovedu si představit, kdo by tohle schválil.

  • MALI
    15:15 19.06.2018

    To pet.rok:
    jako těžká bojová vozidla bude mít AČR těžká BVP u 7. mechanizované brigády. 4.brn je brána jako "lehká" brigáda, takže žádné Boxery nedostane. U modernizací Pandur bude postačovat dílčí zlepšení ochranných schopností vozidla, jak ostatně píšete ve svém komentáři.

    To kazd:
    technicky lze záměnu VK Samson-1 novým Samson-2 provést (je to jen otázkou peněz); lafetaci 35 mm automatického kanónu na podvozek Pandur NE. Při té výměně by šlo část komponent Samson-1 využít i pro Samson-2 (dost dílů je totiž shodných), otevřenou otázkou je, zda by na to přistoupil výrobce, případně, nakolik by snížil cenu.

  • kazd
    14:32 19.06.2018

    Když dáme na Pandury nové RCWS... tak s těmi co jsme draze koupili (hlavní argument ceny pandurů) uděláme co?
    Podle mého ekonomika nepustí jakoukoli výměnu RCWS nebo upgrade na 35 mm na již koupených pandurech.
    Podle mého je klíčové jak se vyřeší ty minomety - to ukáže budoucí cestu.

  • pet.rok
    14:26 19.06.2018

    S Pandurom sa spravila koncepcna chyba v tom ze sa obstaral vyhradne ako kolesove IFV na co realne nema. Je to dobre vozidlo do "druhej" linie a ak by bolo nakupene v pomere 1:4 alebo 1:5 vo variante IFV a APC (s 12,7 alebo 14,5mm vyzbrojou) za rozumnejsie peniaze asi by nikto neprotestoval.
    Nepoznam uplne podrobnosti ale zda sa ze OSR asi ide spravit tu istu chybu s Patriou.
    Snazit sa ho dopancierovat a tym ho obrat o inu vyhodu ktorou je plavbyschopnost je opat kanalizacia penazi.

    Lepsie riesenie nechat pandur tak ako je (medzi riadkami tym priznat chybu) a nakupit tazke kolesove IFV aka Boxer ak to teda vobec zapada do koncepcie (ak nejaka aspon trochu realna existuje) ake schopnosti chceme dosiahnut.
    Osobne mam pocit ze pre male staty bude vytvorenie paralelne kolesovej (tazkej) aj pasovej "vetvy" tak trochu nad financne moznosti ak chcu zaroven obstaravat a udrziavat nadzvuk, vrtulniky a pod.
    Vedel by som si to teoreticky predstavit na kooperativnej urovni napriec statmi: napr. vytvorenie spolocnej ČS jednotky (expedicnej) napr. s Boxermi a pricom ostatne narodne jednotky by ostali u svojho mixu techniky.

  • MALI
    14:05 19.06.2018

    To Rase, skelet:
    kolovou platformu bychom mohli sjednotit jednoduše - kdybychom si v minulosti nevybrali Pandur II, ale Patria AMV, ale protože jsme si vybrali Pandur II, tak si s ním budeme muset na dlouhou dobu vystačit, protože už je (za mě bohužel). Holt jako nosič speciálních nástaveb bude muset být jiné vozidlo, třeba ten Titus, nebo podvozek Tatra 815-7. Ty budou, resp. v AČR už jsou zavedeny. Jako KBVP byl ale zachoval Pandury, u těch je třeba modernizovat nejen pancéřování, ale především spojovací prostředky a informační technologie. pokud by se našly peníze, tak i tu RCWS, tam bych to viděl optimálně na Samson-2 (víc ten Pandur stejně neuveze, bez toho aby se nezvýšilo nebezpečí jeho převrácení na příčném svahu), ještě by šlo možná uvažovat s MCT-30 od Kongsbergu (ta už je Strykerech, což je obdobná kategorie, jako Pandur, ale už je o něco málo těžší). S věží RCT-30 z Pumy, nebo Lance 2 z Lynxu by se ten Pandur převrátil brzy (možná i v zatáčce na rovné cestě). Na Boxery pro AČR klidně zapomeňte.

  • Rase
    13:21 19.06.2018

    PavolR:
    já vím, jen přemýšlím jak by se dala co nejvíc sjednotit kolová podvozková platforma. Přeci jen Pandur se moc nehodí jako nosič nástaveb - je "malý a drahý", při zatížení stejně neplave

  • PavolR
    12:40 19.06.2018

    Rase:
    Francúzi ale Griffonom nenahrádzajú VBCI ale VAB, čiže by nešlo o"francuzsku cestu", ale zhovadilosť - nahrádzať IFV za APC nižšej bojovej hodnoty.

    skelet:
    Odniesla by si to plavbyschopnosť (tá sa všek už aj tak udržiava iba silou vôle) ale hlavne počet členov výsadku. Nakoniec aj Corsac s Turrou-30 uvezie už iba 6 členov.

  • Rase
    12:05 19.06.2018

    skelet:
    pokud jde o nové KBVP, tak když si vezmeme, že Titus je už docela velký, tak takový Boxer by mohl pojmout v pohodě funkci jak Panduru tak i Tituse. Rovněž se jedná o modulární vozidlo a většina provozovatelů je používá právě jako nosič speciálních nástaveb - tak jako je v plánu s Titusem. Celkově je porovnání Tituse a Boxeru docela zajímavé.
    Pokud jde o Pandur, tak předpokládám, že oplácáním balistikou stejně ztratí plavbyschopnost, což je jeho snad jediná výhoda. Měnit věž by bylo super, ale zase - ztráta plavbyschopnosti a ten podvozek samotný bude za pár let už docela zastaralý (byť to je dnes i Stryker). Pokud AČR zavede Titus a oplácaný Pandur ztratí plavbyschopnost, tak co se vydat Francouzskou cestou a Pandury nahradit vozidlem Titus. Francouzský Griffon taky nemá těžkou výzbroj (jen stanici s kulometem) - mě to přijde jako zajímavá možnost

  • skelet
    11:54 19.06.2018

    Tak jen modernizace Pandurů.. co už. Nebylo by lepší osadit Pandury podobnou věží, jakou by dostaly nové BVP? Přeci jen nákup minimálně 317 věží by se nám vyplatilo více (tedy pokud by to ovšem Pandur unesl bez ztráty kytičky)

  • danny
    11:51 19.06.2018

    Luky, MALI: jednoduše geniální. Místo posádky doplnit pomocný energetický zdroj, pořádný hasicí systém a pár senzorů. Pro zajištění spojení s operátorem a detekce cílů by se výborně hodil dron.
    Taky bych neřešil nový kanon, musel by mít automat, takže by to bylo pekelně drahé. A k tomu přiměřeně nákladná munice.

  • MALI
    11:26 19.06.2018

    U těch KBVP jde o pouze modernizaci, ne o nákup nových strojů (bohužel);

    To Nesher:
    měla by se zlepšit kompletně celá ochrana Panduru (hlavně korby vozidla), s tou ochranou RCWS Samson-1 je to ale trochu obtížné, jako nelepší řešení mi totiž vychází Samson-2.

    To Luky:
    myšlenka je dobrá, také ji už delší dobu prosazuji, ten název je super, jen bych se vůbec nepáral s novou věží a novým kanónem - robot totiž má být také levný (aby byl postradatelný), za peníze ušetřené za nové věže a kanóny bych raději osadil robotickými aplikačními kity další T-72 ze skladů - tak by se počet těch "RT-72" zdvojnásobil. Samozřejmě, když bude dostatek peněz, tak klidně i tu novou věž (poznámka: dostatek peněz nebude nikdy).

  • kazd
    11:07 19.06.2018

    Golem je super název. Pokud už to nemá registrované pražská synagoga, tak bych to stálo za to rozpracovat.

  • Nesher
    10:55 19.06.2018

    Ohledně KBVP, podle mě se jedná o plánovanou modernizaci stávajících strojů, viz např ."implementace prvků mechanické ochrany zbraňové stanice", což chápu jako instalaci nějaké balistické ochrany na věž.

  • Luky
    10:44 19.06.2018

    T-72 nešrotovat, dát na to 130 mm (nebo ráži co bude na VPP ), osadit českou UGV technologií plus pasivní i aktivní ochranou a bude z toho ultimátní RT-72 Golem (první robot), řízený z VPP zkušenými tankisty, kteří na tom předtím jezdili. Vystrčí to před formaci, bude to malý, placatý s netrefitelnou pidivěží, těžce opancéřovaný se slušnou zásobou munice. Lepší a bezpečnější než nový eurotank.

  • skelet
    10:35 19.06.2018

    Packal: vycházíš ze stavu, který vznikl na základě Vondrovy Bílé Knihy. A ta pravila, že v těchto letech se měly T-72 šrotovat bez náhrady.
    Nicméně také předpokládám nakoupení lehkého/středního tanku na bázi nového BVP.

    To KBVP mě taky zaujalo a po pravdě bych se zakoupení VBCI/Boxeru nebránil. No ta bene, kdyby se nakoupily i ve verzi palebné podpory :)

  • Packal
    10:13 19.06.2018

    Bohužel přestaňme snít o Leo 3. Nejsme schopní ani provozovat 30 obstarožních (byť modernizovaných) T-72. Budeme rádi, pokud se v roce 2030-2035 pořídí možná 30 Leo 2A7. Je taky možné, že se na tanky rezignuje úplně a zruší se bez náhrady s tím, že BVP a KBVP stačí.
    Je to defétistické, ale z mého pohledu více než reálné.

  • Jura99
    10:11 19.06.2018

    Rase: těmi KBVP je nejspíš myšlen už před zhruba deseti lety realizovaný nákup Pandurů. Jednak sedí počet 107ks a jednak pod obrázkem Panduru není textík "Toto je ilustrační.." Což tedy opět sráží autora pdf, míchat hrušky s jabkama, tedy modernizační projekty plánované a modernizační projekty před lety realizované.

  • Jura99
    10:06 19.06.2018

    Informační hodnotu a přesnost toho pdf bych nepřeceňoval, koneckonců jeho stylistická, koncepční a grafická kvalita je dost nízká, jakoby to sestavovala asistentka po škole v zácviku. Ty ilustrační snímky jsou zvláštní nápad, nenapadá mě příklad, kdy se chystá VŘ a zadavatel si vybere na titulku obrázek jednoho z výrobků na trhu.

  • Rase
    10:05 19.06.2018

    Plánovaná lehká modernizace tanku T-72M4CZ má mít životnost 15 let, tedy to vychází, že se s nimi počítá do roku 2035. Minimálně 5 let ale bude trvat, než se vyškolí osádky a personál na nový tank (jedno zda Leo 2, Leo 3 nebo jiný stroj), takhle to myslím zmiňovali němci. Ideálně tedy pokud budeme AČR řešit náhradu tanků v roce 2025 jak valstně i chce. Osobně doufám, že si KNDS zamaká a představí nový tank co nejdřív, abysme je mohli objednat už po roce 2025. Reálné to je a pokud bude tlačit NATO na jeho urychlení a státy nalijí peníze, tak to je reálné.

    Docela mě zaujalo, co mají být ty KBVP. Přeci jen není to definované jako čistě modernizace Pandurů. Je vůbec nějaká šance, že by se koupilo jiné kolové KBVP místo dosavadních Pandurů ? Pokud jde o minomet, tak snad to bude něco lepšího než jen skříňák - doufám že plánovači chtějí tu ochranu osádky proti střepinám i při vedení palby. Jsem optimista mno :-)

  • Nesher
    09:34 19.06.2018

    Kazd
    Spíš bych to viděl jako lenost PR odd. MO.
    Ohledně těch Titusů, to už řešíme níže, buď je to také lenost anebo skutečně MO došla trpělivost s CSG.

  • kazd
    09:32 19.06.2018

    Nesher :To sem pochopil. Nepochopil jsme proč u podepsaných zakázel v běhu nedají obrázek toho co je nasmlouvané, co to stálo a kdy to bude (radilokátor)
    Na titus byly přece opce na 300 ks - to jako hodili ten papír do koše, nebo to hodili do koše hned po schválení na vládě :-) ?

  • Nesher
    09:27 19.06.2018

    Kazd
    Ten materiál informuje veřejnost o zásadních modernizačních programech za které chce MO utratit 100 mld. Kč, proto jsou tam i již probíhající akvizice.

  • Nesher
    09:24 19.06.2018

    Jura99
    Myslím, že se mýlíte, v tom materiálu se jasně mluví o T72M4CZ, předpokládám, že v rámci repasí VOP vymění ty díly (termovizi) ke kterým nelze již nakoupit náhradní díly. Ohledně T 72M1 podle mě budou jen prováděny opravy, aby se udržela provozuschopnost za účelem výcviku.

  • kazd
    09:23 19.06.2018

    62 ks ShM je vyšší počet než původně prosakovalo.
    Je to na zamyšlení o platformě, protože jestli to bude dělat CSG na Panduru, tak je to s jejich termínama tak kolem roku 2035.
    Dokument je zase mišmaš spojující již vysoutěžené a běžící zakázky s těma co jsou na na papíře a to už 5 a víc let. Letištní radiolokátory má přece už nasmlouvané ELDIS a mělo to být do 11/18 nainstalované ?

  • Jura99
    08:31 19.06.2018

    Tipnul bych si, že půjde o drobnou modernizaci T-72M ala Scarab nikoliv T-72M4CZ, které jen projdou servisem. Tak či onak celkem neutrální krok, ani cesta zpět ani kupředu, prostě úkrok stranou a čekání na řešení, v tuto dobu zcela nové tanky nejsou na trhu, mimo odvážná řešení typu K-2, Merkava, Type-10, které nám ani nikdo nenabízí.

  • Nesher
    08:20 19.06.2018

    PavolR
    Nechci se vůbec přít s Malim, on je tu expert, ale také mě zaujalo, že se v případě velitelských a spojařských vozidel nemluví přímo o Titusu. V případě některých systémů je totiž přímo specifikováno co AČR chce, namátkou, chemická vozidla mají mít podvozky Iveco LOV, UAV má být Eagle, pasivní sledovací systém pak má být založen na VERA NG.

  • MALI
    07:57 19.06.2018

    To PavolR:
    pro nové tanky bude v AČR čas až po roce 2025, zatím ještě není jasné, zda to budou MBT, nebo střední tanky na podvozku těžkých BVP, "modernizace" T-72M4CZ je dílčí krok, který ty tanky má do té doby udržet. De facto to však není modernizace, ale spíš repase, viz smlouva MO s VOP CZ. Modernizace je to jen z legislativního hlediska MO.

    ... většina z obrázků v tom .pdf jsou ilustrativní, v tom jednoduše nic nehledejte.

    To Kozlus:
    těch 62 ks ShM vychází z počtu 12-ti ks ShM na jeden prapor (tam 3x 4 ks) + 2 ks do Vyškova, škoda je jen, že se asi zatím nepočítá s 36 ks pásových podvozků pro ShM mechanizovaných praporů 7.mb; ten obrázek ShM NEMO na AMV Patria je bohužel také jen ilustrativní.

  • PavolR
    07:26 19.06.2018

    Nesher:
    V tom pdf ma zaujalo, že sa neplánujú nákupy nových tankov, ale modernizácia T-72M4 a že Titus je použitý iba ako ilustračný obrázok. :-)

  • Kozlus
    00:49 19.06.2018

    Nesher: velmi zajimave pdfko. Poradne na to kouknu zejtra, ale co sem to jen prolitl, tak 62 samohybnych minometu? Super!

  • MALI
    23:41 18.06.2018

    To Dušan:
    dnes 15.09 jsem zde udával výšku kolébkových čepů KF31 = 2,55 m, výška 3,3 m je výška celého vozidla včetně periskopu přístroje velitele (přesněji 3,321 m), strop korby má výšku 2,110 m (jde o oficiální údaje z AVTP 00-07 - a jsou prakticky ověřené měřením, ne "zkouknuté" na výstavě). Je ale pravdou, že všechny výše uvedené a ověřené údaje se týkají KF31, mé informace ke KF41 jsou sice přímo od RLS ale jsou rovněž z minulého roku (nemusí tedy úplně sedět s nynější realitou, připouštím, že můžete mít pravdu, ostatně čas nám možná už brzy ukáže...);

    To Skelet:
    vnitřní výška prostoru pro roj je u KF31 = 1,46 metru (u Pumy = 1,14 metru) - opět dle AVTP 00-07.

    To Jirosi:
    těmi kanály proudí dozadu jen ohřátý chladící vzduch smíchaný s výfukovými plyny...

    To Nesher:
    dobrý odkaz, jak je vidět, tak sekce logistiky zatím vyhrává (s tou ráží 30 mm), pro představu: jenom technická část specifikace pro verzi BVP je řádově delší - tohle je jen výtah...

  • Nesher
    22:49 18.06.2018

    Kolt
    Tady to máte černé na bílém, tento materiál dnes zveřejnila armáda, v sekci BVP je jasně napsáno programovatelná munice 30x173 mm.

    Jinak materiál je to velmi zajímavý, ukazuje jaké základní parametry od všech nových systémů armáda očekává.


    http://www.acr.army.cz/assets/...

  • Jirosi
    22:34 18.06.2018

    Dušan: Ono ni řešení na boxeru není ideální. Protože ti uprostřed vozidla vytváří díru. A tahle díra pevnost konstrukce oslabuje podstatě více než jakýkoliv bonus z dvojté podlahy.

    Už jen ta představa, že by ta mina vybuchla v tom zlomu nadzvedla tu nadstavbu a celý výbuch vypustila do přední/zadní části. Tedy ta podlaha bude velice tenká, aby podlehla přednostně.

  • Dušan
    21:47 18.06.2018

    Rase: díky za info. Já jsem viděl detailně Boxer včetně nástaveb vloni na DSEI. Nyní LYNX byl jeden den ve verzi BVP a hned druhý den co jsem tam přišel byl ve velitelské verzi. Tak jsem si to prohlížel víc do detailů a jsou tam patrné takové spáry ve střeše kudy tam mění ty moduly. Samotný modul nebo způsob výměny jsem neviděl, ale hned vedle LYNXu naproti v řadě vystavoval RLS na MANu jeřáb tak mi došlo, k čemu ho tam asi měli. Měl jsem jen za to, že princip bude podobný jako u BOXERu. Každopádně výměna verzí bude opravdu jednoduchá, s podvozkem samotným vůbec nehýbali.

  • Rase
    21:27 18.06.2018

    Dušan:
    ten modul u Lynxu je obdobný jako u vozidla PMMC G5 (viz odkaz), je to tedy jen takový rám, který se vloží skrz střechu. Boky a dno korby je pořád stejné a na balistickou odolnost nemají vliv. Modul u Boxeru je řešený jako samostatný blok usazený na ložnou plochu podvozku. Když sme u toho PMMC G5, tak Norové nakoupí vozidla ACSV (Armored Combat Support Vehicle), která z něj budou vycházet a hodlají modernizovat speciální varianty M113. Mezitím ale provozují CV90 jako bojové vozidlo.

    http://www.palba.cz/album/albu...

  • Jara
    20:40 18.06.2018

    Zarazily mne ty slova o vrtulnících.....

    Naše MO už tradičně vždy zarputile trvá na nějaké nesmyslné píčovině.....

  • Nesher
    20:17 18.06.2018

    Kolt
    Já bych tak optimistický nebyl, armáda momentálně finišuje s dokončením specifikace, v létě by mělo být zahájeni výběrko, vítěz bude známý v příštím roce. Předpokládám, že Opata citoval právě tu specifikaci. Je-li to tak, tak bych na nějaké změny v průběhu tendru nespoléhal, ty základní parametry se měnit nebudou.

  • petres
    19:39 18.06.2018

    Ještě bych se vrátil k jedné možné/nemožné variantě, o které jsme tu diskutovali vloni u KF31. A to, že by mohl jít do KF31 namontovat výkonnější motor+převodovka, který je nyní v KF41 a tím získat vyšší výkon v přijatelných rozměrech (a nižší, ale stále výborné balistické ochraně). Je ale otázka, jestli tento výkonnější motor (o cca 50% výkonější než z KF31), který bude patřičně rozměrnější, se do KF31 vejde. Pokud se podíváte na umístění průzorů řidiče, tak u KF41 jsou znatelně výš. Je to dáno velikostí převodovky nebo je to jenom kvůli lepšímu výhledu, případně vyšší bezpečnosti proti minám? Také šířka KF41 je proti KF31 o 24 cm větší. Je to dáno jenom vyšší balistickou ochranou, nebo i větším motorovým prostorem?

    Podle MALIho, který se zkoušek zúčastnil neměl by být problém pod bezosádkovou věž Lance umístit 8 míst pro výsadek, tak jak to AČR požaduje.

  • KOLT
    19:39 18.06.2018

    Nesher, ještě bych neházel vidle do žita, tohle se může v pohodě třikrát změnit ;-) Zaujala mě tam ale zmínka o samohybných minometech – čili s těmi se počítá, jen je otázkou, na čem budou.

  • KOLT
    19:28 18.06.2018

    Jirosi, hlavní hrozbou jsou IED pro vozidla v asymetrických konfliktech. Přiznejme si, že ty nebudou hlavním smyslem pořizování BVP do naší armády. Čímž samozřejmě nezpochybňuji potřebu odolnosti v tomto směru, nicméně kupříkladu osazení AO bych viděl důležitější.

  • KOLT
    19:25 18.06.2018

    Dušane, měl jsem právě dojem, že řešení u Lynxu je jiné než u Boxeru, že se mění v podstatě vršek korby (a ještě spíš jeho zadní část). Ale já ho na rozdíl od vás neviděl, tak můžu kecat :-)

  • Dušan
    19:03 18.06.2018

    Jirosi: Při výměně jednotlivých modulů se nemění jen střecha, ale celý vnitřní modul, který je zasunut do vnitřní části podvozku. Podvozek sám o sobě má tedy svou podlahu - a pokud budu předpokládat (fyzickou výměnu kterou během Eurosatory RLS u KF 41 provedl jsem neviděl), že je koncept stejný jako u APC BOXER, tak už v podvozkové části máte podlahu dvoudílnou. Ve vzniklém meziprostoru je místo pro veškeré agregáty ke kterým máte u klasického uspořádání přístup ze spodní části korby. U BOXERu - a předpokládám, že tento koncept využil i LYNX - je pak přístup k těmto agregátům právě ze vnitřní části vozidla (ať už přímo podlahou zásuvného modulu, nebo po vyjmutí zásuvného modulu ve vrchní části podlahy základní části podvozku. Zároveň i zásuvný modul má svou vlastní podlahu, která je od vrchní části podlahy podvozku oddělena ještě malým meziprostorem vzniklým prvky pro se stykování korby s modulem. Tento koncept je velmi povedený a sám o sobě velmi zvyšuje přirozeným způsobem protiminovou ochranu. Na druhé straně jeho konstrukční nevýhodou je to, že tím celá konstrukce nabírá na výšce (i na váze).
    U KF 41 LYNX mě také překvapilo, že kanón jde mimo obrys přední části vozidla (odhadem tak 70-80 cm) což v konstrukcích BVP není moc obvyklé. Snad je to tím, že jde o ráži 35 mm a u 30mm kanonu bude délka hlavně kratší. Jinak s tím bude muset osádka vozidla počítat, např. při sjíždění prudkých svahů nebo při průjezdu křovím.

  • Kozlus
    18:47 18.06.2018

    skelet:
    me by zajimalo, s jakou vybavou toho vysadku se pocita. Kolik nahradni munice, RPG a dalsich veci na roj je v planu a jestli se tohle nejak zohlednuje pri vyberu. Aspon teda doufam, ze ACR ma v tomhle nejakou vizi do budoucna.

  • Jirosi
    17:02 18.06.2018

    MALI: To asi není zrovna optimální řešení, tahat horkou vodu kolem celého vozidla a zpět. Ale chápu proč to zvolily.

    Dušan: " Každopádně co v tomto "dvojstupňovém modelu" bude velká výhoda je protiminová podlaha"

    Kde při výměně střechy vzniká druhá podlaha?
    Jak je v článku uvedeno, Lynx zaostává díky levnějšímu řešení torzních tyčí.
    Ono IDE, je jeden z hlavních nepřátel dnešních IFV. Je otázkou zda volit zrovna v tomhle lehčí ochranu.

  • skelet
    16:55 18.06.2018

    Zajímal by mě vnitřní prostor pro výsadek a také časy nástupu a výstupu.

  • Nesher
    16:54 18.06.2018

    Ohledně výzbroje nových BVP, dnes na setkání s novináři NGŠ Opata prohlásil, že by nové vozidlo mělo být vybaveno kanónem ráže 30 mm.
    https://zpravy.e15.cz/domaci/u...

  • Dušan
    16:37 18.06.2018

    MALI: vedle LYNXU KF 41 jsem na Eurosatory stál (a PUMA byla jen o uličku vedle) a jak jsem psal někde jinde, ta výška LYNXU 3,300 m je určitě brána jen po strop věže (tudíž bez zaměřovačů), ale u PUMY těch 3,575m bude až po vrchní část toho rušiče infragoniometrů.
    Jinak výšku korby u BVP LYNX KF 41 typuji na 2,1 m, je opravdu obrovská - a u velitelské verze bude tak o 30 cm ještě vyšší. Asi je to tím, že jak do toho vsazují ty různé moduly, tak s tím nepůjde nic udělat. Každopádně co v tomto "dvojstupňovém modelu" bude velká výhoda je protiminová podlaha. Tam nebude mít asi LYNX konkurenci.

  • MALI
    16:19 18.06.2018

    To Jirosi:
    s tou výškou souhlasím, proto jsem tam udával i výšku kolébkových čepů, která lépe charakterizuje mohutnost vozidla, než celková výška vozidla, protože výška kanónu nad korbou je při stejné depresi kanónu přibližně stejná. Chtěl jsem jen ukázat, že ta dvě vozidla jsou přibližně stejné "stodoly", jen Puma je o 115 mm nižší (ale zase je širší, takže se ta výška opticky tak neprojevuje);
    Výstupy z výfuku motoru Lynxu jsou míchány se vzduchem proudícím kolem chladičů a vozidlem proudí dozadu, kde vozidlo opouští velkými otvory, krytými těmi vodorovnými žaluziemi na zádi vozidla po stranách.

  • Jirosi
    15:20 18.06.2018

    Když se dívám na ty obrázky, kde má vlastně Lynx umístěný výstupy spalin a chladiče pro motor/posádku?

  • Jirosi
    15:13 18.06.2018

    MALI: Nejhorší dojem děla výška trupu, výška věže už je jinde.

  • MALI
    15:13 18.06.2018

    A kruci, nějak se mi to rozsypalo, tak znovu a lépe:

    Puma: délka 7,624 m, šířka 3,955 m, výška 3,575 m

    Lynx KF31: délka 7,220 m, šířka 3,360 m , výška 3,300 m

    Lynx KF41: délka 7,720 m, šířka 3,600 m , výška 3,300 m

  • MALI
    15:09 18.06.2018

    ...pro ty, kdo tady uvádíte "krásně kompaktní" Pumu a naproti tomu obrovský Lynx, tak nebude na škodu porovnat jejich oficiální rozměry:

    Puma: délka 7,624 m Lynx KF31: délka 7,220 m Lynx KF41: délka 7,720 m
    šířka 3,955 m šířka 3,360 m šířka 3,600 m
    výška 3,575 m výška 3,330 m výška 3,300 m

    Puma má ale výšku kolébkových čepů nižší: 2,435 m oproti 2,550 m u Lynxe

  • Jirosi
    15:01 18.06.2018

    Rase: "myslím že všechno odpovídá tomu, že konstruktéři u vnějšího tvaru počítali se stealth schopnostmi."

    Nebo na rozdíl od ostatních se ještě nedostal do rukou k armádě. Je sice krásné tohle čisté vozidlo, ale vozidlo ve válce vypadá trošku jinak.

  • Rase
    14:56 18.06.2018

    Tak koukám že vnějšími rozměry je Lynx KF41 obdobný izraelskému Nameru. Ten je o cca 20 tun těží a pomalejší. Nevím jak co se týče balistické ochrany, ale Lynx taky není z bláta, to porovnání je docela zajímavé. Je opravdu škoda, že se izraelci na žádost o RFI vykašlali. Možná překvapí až bude vyhlášen tendr, ale hodně silně o tom pochybuju.

    KOLT:
    Lance 2 by se snad měla dát osadit, technický problém v tom nejspíš nebude - obě jsou od stejné firmy. Samozřejmě že nejspíš bez onoho optického propojení a podobných vychytávek. Taky by to musela být bezosádková věž. mě se myšlenka na Pumu s věží lance líbila už i u původní verze věže.

  • KOLT
    14:17 18.06.2018

    Kdyby se tak Lance 2 dala osadit na Pumu :-)

  • KOLT
    14:16 18.06.2018

    Clanek, ono "tohle" bylo poptáváno, lež nebylo nabídnuto :-( Nicméně přiznejme si, že ve chvíli, kdy se reálně uvažuje, že místo tanků budou VPP, je pravděpodobnost pořízení BVP na tankovém podvozku limitně blízká nule. Izraelci to tak asi vyhodnotili taky a vůbec to s Namerem nezkusili. Kombinace Namer + Merkava by samozřejmě nebyla k zahození ;-)

  • Clanek
    13:52 18.06.2018

    Tady konci veskera legrace, vojak aby hledal stodolu za kterou bude moct schovat tuhle stodolu. To uz clovek vazne muze zacit zvazovat (kdyby bylo nabidnuto) i tohle:
    https://images1.ynet.co.il//Pi...

  • Luky
    13:37 18.06.2018

    móc se mě baví hystrióni v červených trenýrkách....

    Německé firmy mají reálnou šanci.
    Docela by mě zajímala možnost kombinování vozidel s kapacitou výsadku 6 a 8(9). Je něco takového pro AČR průchodné?
    ----------
    Jinak kompatibilní munice mezi Lynx 130 a RT-72 130 (který by používal víc podkaliberky) by byla fajn :)

  • PavolR
    13:14 18.06.2018

    Pla-men:
    No tak to už potom hádam modernizácia BMP-1/2, aby sa nezvyšoval bojový potenciál NATO, alebo návrat k predprevratovým plánom na licenčnú výrobu BMP-3. ;-p

  • Pla-men
    13:03 18.06.2018

    Myslím , že německé stroje jsou bez šance. Politicky je to neprůchodné. Těžko si představit, že současná rudá vládní garnitura by s tím souhlasila. V Přáslavicích se údajně nejvíc typuje CV 90. Ale kdo ví, kolik kam kápne :-)

  • Rase
    12:37 18.06.2018

    vlasto:
    myslím že všechno odpovídá tomu, že konstruktéři u vnějšího tvaru počítali se stealth schopnostmi. To ale není nic až tak nového. On takhle byl konstruován i Challenger 2 (proto má všechnu elektroniku schovanou v batohu za věží a ne naplácanou vepředu nebo na stropě). Jen ten laserový dálkoměr nad hlavní se osazoval až dodatečně. Pokud jde o vnější tvar, tak obdobně byl tvarovaný polský projekt PL-01, později známý jako Gepard, ale už zrušený. Tam se o stealth schopnostech mluvilo taky. Obecně se dá říct, že jakékoliv nové vozidlo by mělo mít co nejnižší stopu, ať již radarovou, termo nebo třeba zvukovou (tichost). Jedna schopnost nemusí být dokonalá, ale ideálně tedy vyvážený poměr více ze zmíněných.

  • Maximus
    12:30 18.06.2018

    To balm: Zkus se podívat na výběr budoucího IFV pro AČR nejen od obrazovky počítače, ale i pohledem reálného stavu naší armády. Tusis vůbec, v jakém stavu jsou T72M4CZ, DANY, logistika náhradních dílů pro většinu pozemní techniky, jak u některých útvaru jezdily temer všechny auta se sjetymi pneumatikami, ... . Samotní Němci mají provozuschopných Pum jen zlomek celkových stavu a to jsou logistický mnohem zajistenejsi než AČR.

    Z pragmatického hlediska vidím pro naši armádu vhodnější techniku, která není úplně hi-tech (tím samozřejmě nezastával názor zůstat u BVP-2),ale bude funkční, když ji budeme skutečně potřebovat.

  • marfolodej
    12:15 18.06.2018

    kuci zelení, tak toto bych pro Vás koupil...za mě je toto parádní vozidlo...za mě verze KF41, Lance 2.0, krásnej kanon 35mm...no splňuje vše co bych si od BVP přál.
    Časem upgrade na aktivní průžení a je to pecka...jako za mě osobně dost GUT!!! ;-)

  • balm
    11:55 18.06.2018

    Jenže větší ráže kanónu neznamená vyšší úspěšnost, samozřejmě fyzikální zákony jsou jasné, ale problémem Ruské techniky je jistá zastaralost v oblasti elektroniky a senzorů. A ta se výhledově jen tak sama od sebe nezlepší. Moderní západní technologie, taktika a schopnosti jednotek s celou paletou možností průzkumu, vyhledání, řízení situačního povědomí ... odhalí a zničí protivníka dříve, než bude schopen reagovat.

    Rusko stále zaostává v produkci moderních senzorů a elektroniky, kterou musí dovážet. Vzhledem k tomu, že doposud nejsou schopni vyrobit si vlastní konkurence schopný termovizní senzor, nemusí převaha ráže znamenat nic. Existuje plán vlády směrem k průmyslu, ale s realizací nejsou dále, než na konci loňského roku a zůstávají závislí na dovozu. Situace ještě komplikují sankce a nepříznivá ekonomická situace, ale to se týká celého bývalého východního bloku.

    S cenou munice může být paradoxně problém, respektive z historie víme, že se to prodraží. Otázkou je o kolik a kde vezmeme know-how + technologie k výrobě vlastní a levnější moderní 3P munice (Pre-fragmented, Programmable, Proximity-fuzed). Aby nebylo lepší, rychlejší a násobně levnější si koupit hotovou funkční munici od BAE/Leonardo SpA v 30m ráži. Reálně má každé sako kapsičku, každý politik bude chtít přispět a než to dojde k výrobnímu pásu přes všechny Dalíky, Janoušky, .... chtěl bych věřit, ale nevěřím.

  • vlasto
    11:53 18.06.2018

    Dobre som pochopil poznámku v článku, že celý vzhľad je len dizajnové cvičenie? Že vzhľad neplní žiadnu funkciu? Rovné plochy a celková učesanosť (kde nič netrčí) sa používajú pre znižovanie radarovej odrazivosti. U Lynxu to teda tak nie je?

  • Dušan
    11:37 18.06.2018

    Osobně když to celé sleduji se stále více přikláním u nového BVP k ráži 35 mm a maximální balistické ochraně. Když se na ruské straně už nyní objevují kanony v této třídě v ráži 57 mm, tak bude potřeba střílet dál a efektivněji (tj. 35 mm) a mít balistiku na co možná nejvyšší úrovni.
    Cena 35x228mm je samozřejmě jinde než u 30 mm, ale v tomto ohledu bych to až tak přísně neměřil. Mimo jin,. pokud si tuto munici budeme vyrábět v ČR, dostaneme možnost naše výrobce zase posunout technologicky dál a navíc ta cena nemusí být taková, jakou si za to nechávají zaplatit zahraniční výrobci.

  • balm
    11:37 18.06.2018

    Puma od počátku nabídla nejlépe chráněné vozidlo z pohledu ochrany posádky, nadstandardně "kompaktní" rozměry a výborný poměr výbavy a výzbroje. Out of box řešení bez dalších dodatečných nákladů a prodlev s integrací na přání dovybavení modulární výzbroje/výbavy. Puma dává pocit, že armáda dostane špičkové prostředky bez dlouhého prostoje, než začne něco fungovat a bude se řešit další problém.

    Navíc kompaktní rozměry dodávají vozidlu logistické i terénní výhody před konkurencí.

  • Rase
    11:25 18.06.2018

    balm:
    u mě to je taky tak. Pokud jde o elektroniku tak to co má mít Puma se pomalu stává standardem, ale kde vede jsou kompaktní rozměry. Které vyniknou když se všechna ta vozidla postaví vedle sebe. Někdo by řekl, že je moc těsná, ale při tom všem co veze je to hodně zajímavé a hlavně malé vozítko. Tím netvrdím že Lynx je špatné vozidlo. Jen každé nabízí něco jiného - osobně doufám že se najdou peníze na Pumu, ale i tohle by byla zajímavá volba

    Packal:
    je větší, ale nepleťme si ho s naboji ráže 140 mm, což už je opravdu velké monstrum. Níže přikládám porovnání 120 a 130 mm náboje. Pod ním je 140 mm a 120 mm. Jasně, je to pořád velké, aleteď si vemte, že rusové chtějí na T-14 ráži 152 mm

    https://pbs.twimg.com/media/Cl...

    https://f001.backblazeb2.com/f...

  • balm
    10:46 18.06.2018

    Puma stále vede a čím více se o dalších nabídkách dozvídám, tím v lepším světle vidím Pumu.

  • Packal
    10:44 18.06.2018

    Je to ale kráva velká :)
    Nicméně, pokud by nedopadla Puma, tato kočka by taky nebyla marná.
    Viděl bych ji raději než CV 90 a ASCOD.
    35mm kanón je sice impozantní, ale ta cena patron je jinde, než u 30mm :(
    Dost dobře si nedovedu představit, jak na toto chtějí navěsit 130mm kanón. Vzhledem k jeho velikosti, hmotnosti, velikosti nábojů (cca o 1/3 větší, než 120mm) to je buď jen reklamní vějička nebo to bude úplně jiný 130mm kanón na jiné náboje, než se bude montovat do Leo3 a s nímž RhM vylezl...

  • lemkin
    10:28 18.06.2018

    Počítám, že při téhle velikosti se rezignuje na tvorbu okopů do předem připravených pozic :D To aby s sebou kluci vozili bagr.

  • PavolR
    10:14 18.06.2018

    Vzhľad je pôsobivý, modularita je pôsobivá a integrácia ptrs je tiež cool. nehovoriac o 35mm kanóne, ktorý by stál za reč, obzvlášť v kontexte Oerlicon Skyranger, ktorý je vystavený v pozadí na Boxerovi. Akurát ten zadný pohľad je v porovnaní s BVP 1-2 trocha desivý, lebo je to stodola ako hovado.
    AČR by mohla kompletne prejsť na na 35mm a nakúpiť si k tomu aj 8x8 platformu, ktorá to bez problémov uvezie (či už Boxer alebo BOV 8x8 ;-p). To že už máte Pandury nevadí, stačí pozrieť, koľko toho majú Slovinci ... :D

    Čo sa Rasem spomínanej "rozheganosti" týka ... no neviem, však aj doteraz mali pásové bojové vozidlá úplne bežne takéto tlmenie ... ťažko rozsúdiť takto od klávesnice.

  • Rase
    10:02 18.06.2018

    hydropneumatické pérování je sice dražší, ale má více pohlcovat otřesy (jak moc netuším). Rozhodně bych nepodceňoval celou potřebu tlumit otřesy vozidla. Ono třeba nejnovější CV90 má mít systém aktivního tlumení. S tímto systémem je v terénu o 30 až 40 % rychlejší než vozidla s pasivním tlumením. Aktivní tlumení navíc potlačuje zrychlení karoserie, přicházející od nerovností povrchu terénu, až o 40 %. Zvyšuje se tak pohodlí posádky, snižuje opotřebení jednotlivých dílů a usnadňuje použití zbraňových systémů za jízdy (vyňato ze staršího textu AN). U Pumy se řeší i odpružení boxu s PTŘS a podobně. Dal bych si tedy pozor na to, aby se po nějakém čase ježdění v terénu nezjistilo, že vozidlo je sice pěkné, ale po delší době se rozhrká. Zase si ale říkám, že u Rheinmetallu nejsou pitomci a vědí co dělají.