Budoucnost bombardování: B-52 s hypersonickými střelami AGM-183A ARRW

Velitelství amerického letectva pro globální údery AFGSC (Air Force Global Strike Command) připravuje hloubkovou modernizaci celé flotily bombardérů B-52 Stratofortress. Cílem modernizace je ve své podstatě proměnit B-52 z nástroje blízké letecké podpory opět na klasický strategický bombardér schopný plnit strategické bombardovací mise proti těm nejvyspělejším protivníkům. Klíčem je přitom prodloužení doletu B-52 a zavedení nové generace zbraní velmi dlouhého dosahu.

B-52 dostane nové motory, nový radiolokátor, upravenou zbraňovou šachtu a závěsníky, nové komunikační systémy a nové zbraně. Dojde dokonce k vizuální změně, vylepšené B-52, někdy označované jako B-52H+ nebo B-52J, obdrží nový překryt příďového radiolokátoru i jiné motorové gondoly a kryty motorů.

Letectvo již investovalo do vylepšení flotily B-52 1,4 miliardy dolarů a v příštích pěti letech utratí dalších 3,8 miliardy dolarů. Miliardové investice do flotily B-52 poplynou ale až do konce této dekády. 

Americké letectvo zůstává u B-52 kvůli extrémní odolnosti a životnosti draku. B-52 bez obav z nějakých strukturálních problémů mohu létat další desítky let. Ve skutečnosti B-52 zůstane mnohem déle ve službě než novější a modernější bombardéry B-1B Lancer a B-2B Spirit ‒ oba stroje odejdou do důchodu po roce 2030, kdy oba stroje začne nahrazovat lehký strategický bombardér B-21 Raider.   

Pro B-52 mluví také extrémní spolehlivost a flexibilnost (oproti B-1B a B-2) a schopnost nést velkou paletu munice. Na rozdíl od B-1B nebo B-2 může B-52 nést munici nebo jiné senzory také pod křídly.

Co se týče konkrétních vylepšení. B-52 nakonec neobdrží směrovou laserovou rušičku LAIRCM (Large Aircraft Infrared Counter-Measure). Jak jsme totiž uvedli na začátku, B-52 opouští roli letounu přímé letecké podpory. Riziko zasažení B-52 pomocí střely země-vzduch s infračerveným naváděním je tak velmi malé. 

Výcvik okamžitého vzletu (scramble) posádek B-52 na britské základně RAF Fairford

Klíčem revitalizace B-52 se stanou nové proudové motory, které nahradí osm pohonných jednotek TF-33 na každém letounu. Půjde o komerčně dostupné (tedy akvizičně a provozně levné) proudové motory používané na civilních biz-jetech. Cílem je díky výrazně nižší spotřebě paliva dosáhnout o 30 % delší dolet B-52, což sníží závislost na leteckých tankerech. 

Bojový rádius (zřejmě s plným nákladem zbraní) B-52 je 7000 km (v ideálních atmosférických podmínkách). S novými motory se bojový rádius zvedne na 9000 km. Jeden B-52 tak může z východního pobřeží USA podniknout samostatný let až k Černému moři a odpálit celý náklad až 20 protilodních stealth střel LRASM (Long Range Anti-Ship Missile). Každá střela může zasáhnout jinou loď, resp. dokonce konkrétní místo (například můstek) na každé z 20 lodí.

AFGSC odhaduje náklady na remotorizaci B-52 na 22 miliard dolarů, ale zároveň nové motory ušetří za celou zbývající životnost B-52 deset miliard dolarů na palivu, sníží servisní náklady a zmenší nároky na pozemní technický personál. Motory také umožní generovat větší elektrický výkon, což v budoucnu umožní na letoun připojit další systémy, jako jsou prostředky elektronického boje nebo například obranné letecké lasery. 

Své motory nabízejí společnosti Rolls-Royce, GE Aviation a Pratt & Whitney. Všechny firmy nabízejí motory používané v civilních biz-jetech. O montáž motorů se postará Boeing. 

Jak jme uvedli již v dřívějších článcích, půjde o další americký letecký projekt, kde zcela zásadní roli získá počítačové modelování a testování. Půjde navíc o jeden z prvních leteckých projektů, kdy o vítězné konstrukci rozhodnou letecké testy ve virtuálním prostředí.

Očekává se tak úspora několika let oproti reálnému testování konkurenčních prototypů na skutečném letadle. Instalace nových motorů tak má proběhnout „již“ za pět let. Počítá se s remotorizaci až pěti B-52 ročně. 

ARRW pdo křídlem B-52

Právě digitální modelování a virtuální testy čeká v letectví obrovská budoucnost. Pentagon počít s kompletním vývojem, rychlým prototypováním, testováním, a dokonce s určování nejlepších řešení kompletně ve virtuálním prostředí. Pochopitelně reálné letecké testy budou stále nezbytností, ale digitální modelování a testování ušetří roky vývoje a miliardy dolarů. Ideálně digitální modelování úplně odstraní nutnost výroby technologických demonstrátorů a umožní přímo konstruovat finální prototypy.

B-52 dále obdrží nové elektronické, počítačové a komunikační systémy, včetně prostředků pro přenos dat, nové výkonné počítače, velkoformátové barevné displeje nebo schopnost zcela automaticky programovat zbraně (změnit zadání a cíle) během letu. 

Od roku 2026 začne výměna obstarožního analogového radiolokátoru AN / APQ-166. Nový radiolokátor se zrodí z rodiny „stíhačkových“ radarů Raytheon APG-79 / APG-82. Půjde tedy o radiolokátor s elektronickým vychylováním paprsku AESA (Active Electronically Scanned Array). Nový radiolokátor umožní posádce B-52 mapování povrchu, nabídne zvýšený dosah v zaměřování cílů nebo schopnost vedení palby na více cílů najednou. Moderní radar také umožní snížit velikost posádky z pěti osob na čtyři.

Nový B-52 se ale stane především dvorním nosičem nových jaderných střel s plochou dráhou letu AGM-181A LRSO (Long Range Stand Off Weapon) a hypersonických střel ARRW.

Uvnitř B-52

B-52 nedávno získal moderní vnitřní rotační zbraňový závěsník Modul 1760 Weapons Bay Mod, který pojme střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile) a satelitem naváděné pumy GBU-31 JDAM (Joint Direct Attack Munition). Tyto zbraně B-52 unese i na pylonech pod křídly. Všechny úpravy zvednou kapacitu přesných zbraní u každého letounu u dvě třetiny. Bez nového zbraňového závěsníku B-52 dokázal ve vnitřní zbraňové šachtě přepravovat pouze hloupé gravitační pumy a jaderné střely AGM-86 ALCM (Air-Launched Cruise Missile).

Kromě toho B-52 ponese zmíněné střely LRSO a ARRW. O jaderné střele LRSO od firmy Raytheon se neví vůbec nic, ale dá se očekávat stealth střela s velmi dlouhým doletem. Do služby vstoupí kolem roku 2030.

ARRW se stane první hypersonickou střelou v inventáři amerických ozbrojených sil. B-52 unese čtyři střely ARRW, po dvojici na pylonu pod každým křídlem. Bojovou hlavici ARRW tvoří hypersonický kluzák, který je urychlen odhazovaným raketovým blokem. Kluzák ARRW má schopnost výškového i bočního manévrování. Podle amerického letectva střela překoná vzdálenost 1600 km za deset až 12 minut. To znamená, že průměrná letová rychlost ARRW je Mach 6,5 až 8.

ARRW je ale považována za přechodné řešení. Dalším krokem bude vývoj menší hypersonické střely Mayhem s náporovým motorem (scramjet). Technologie střely vychází z konceptu HAWC (Hypersonic Air-breathing Weapon Concept). Nosičem střel Mayhem se stanou i víceúčelové taktické bojové letouny.

Zdroj: AFM