Boty polní 2000 a jejich možné náhrady

Obecná charakteristika obuvi

Obuv můžeme kategorizovat, či rozdělit do několika úrovní a typů. Zaprvé dle výšky obuvi. Pro vojenské použití nemá smysl ani přemýšlet o obuvi, která je nižší než 6 palců (tedy fakticky kotníková pohorka). Maximální rozumnou výškou je 8 palců (cca výška Bot polních 2000). Proto tato kategorizace nemá pro vojenskou obuv smysl.

"Tvrdost" podrážky

Další kategorizace, a to mnohem lepší, je „tvrdost“ podrážky. Tvrdost je nevhodný termín, protože i nejvyšší kategorie podrážek není tvrdá v pravém smyslu - má mezivrstvu z měkké gumy. Je spíše vhodné použít slovo ohebnost popřípadě prostě kategorie.

Boty se dají rozdělit do šesti kategorií a podkategorií. Toto členění se požívá pro turistickou obuv, ale je velmi dobře použitelné i pro vojenskou.

• A - lehká vycházková obuv

• A/B - lehká turistická obuv

• B - klasická trekingová obuv

• B/C - speciální trekingová obuv

• C - vysokohorská obuv

• D - horolezecká obuv

Podrážka jako taková musí mít vhodný vzorek, dostatečnou mechanickou odolnost a kvalitní přilepení k samotné botě. Mezi velmi žádané detaily patří gumová obsázka minimálně kolem špičky. Obsázka je guma nalepená na kůži, většinou kolem špičky, chránící kůži před mechanickým poškozením na exponovaných místech.

Poté to je podrazitelnost obuvi - u kvalitnější obuvi je běžné, že pokud je podrážka ochozena, pošle se výrobci, ten ji odstraní a na její místo nalepí novou, tímto se velmi prodlužuje životnost boty.

Samozřejmě je nutné si uvědomit, že podrážka je navrhována jako univerzální, do všech terénů a teplot. Časté stížnosti na notoricky známé podrážky od firmy Vibram (a nejen na ty) jsou směřovány ke „klouzavosti“.

Foto: Řez botou / military.cz

1) Vrchový materiál

2) Límeček a jazyk

3) Šněrování - rychlovázací poutka, kroužky a pojistky šněrovadla

4) Podšívka

5) Vyztužení boty ve špici a na patě

6) Kožená napínací stélka

7) Mezipodešev

8) Polyuretanová mezivrstva

9) Podešev

10) Vkládací stélka (vložka do bot)

11) Síťková polyetylénová masážní klimstélka

 

Pro lepší vysvětlení lze použít jednoduchý příměr - pneumatiky u automobilu. Univerzální pneumatiky taky nikdy nebudou mít ideální trakci v terénu, na rozpálené silnici, potažmo na ledu. Buď musí mít daný jedinec více typů obutí anebo se smířit s ne zcela ideálními vlastnostmi ve všech podmínkách. Účinné univerzální podrážky sice existují, ale jejích životnost je velmi malá a i tak je do některých terénů zcela nevhodná.

Použité materiály

Dále lze rozdělit obuv dle použitých materiálů. Zde je kategorizace jednoduchá - kůže nebo textil, případně kombinace. Textil je levnější, lehčí, prodyšnější ale není přirozeně hydrofobní (vodě odpudivý) a především je mnohem méně mechanicky odolný.

Kůže je těžká, drahá, ne tolik prodyšná, ale její živostnost je násobná. Kombinací těchto materiálů lze docílit ideálních i zcela nevhodných výsledků. Důležitým detailem je minimum švů, které jsou nejslabším místem celé boty a místem, kudy se primárně dostává vlhkost dovnitř boty.

Podkategorií použitých materiálů je podšívka. Existují opět dvě možnosti - kůže a textil. Textil je vhodný pouze za předpokladu, že je předcházen Gore-texovou membránou. V opačném případě se jedná o zcela nevhodný materiál (výjimku tvoří například boty do pouště).

Další požadovanou věci je pěna, vkládaná mezi podšívku a svrchní část (typicky u kotníků). Musí být prodyšná a nenasákavá.

Samotná Gore-texová membrána je zcela jistě neocenitelným pomocníkem, ovšem je potřeba si uvědomit, že částečně pod vlivem marketingu je vyzývána jako to nejlepší.

Pro výrobce je mnohem levnější vyrobit Gore-texovou membránu a vložit ji do podprůměrné boty (nepromokavost bude zaručena), než vyrobit kvalitní botu bez membrány, kdy nepromokavost je v řádech dní a může být podpořena membránou. Samozřejmě jsou na trhu i jiné "-texy", ale faktem je to, že kvalitnější a prodyšnější membrána na trhu zřejmě není.

Foto: Průřez boty s Gore-texovou membránou / W.L. Gore & Associates přes Svět Oudooru

Vojenské použití Gore-texové boty má jeden zásadní problém. Voják musí mít boty na nohách neustále a je velmi pravděpodobné, že se dovnitř dostane vlhkost „vrchem“ - tedy třeba při brodění. V tu chvíli je v polních podmínkách prakticky nemožné Gore-texové boty usušit.

Naopak celokožená bota tolik nenasaje vlhkost a pravidelnou výměnou (a sušením) ponožek, se docílí požadovaného komfortu. Nejen mezi vojáky jsou oblíbenější goretexové boty především proto, že sehnat pohodlnou celokoženou botu s vlastnostmi moderních trekových goretexových bot je v ČR dost problematické. Přitom celokožená kvalitní bota s dobrým střihem je minimálně do vojenského prostředí lepší alternativou, než goretexová (samozřejmě s několika výjimkami).

Střih boty

Co nepatří do kategorizace, ale je nutné v úvodu zmínit, je střih obuvi - velmi těžko popsatelný detail. Není možné vymyslet obuv, aby sedla opravdu každému. Stačí atypicky tvarovaná pata, případně kratší palec a danému jedinci již bota nesedne.

Střih se týká několika věcí - zaprvé šířky nohy jako takové. Je logické, že každý člověk má jinak stavěnou nohu, někdo má i propadlou klenbu, proto na šířku málokomu sedne bota perfektně. Bohužel vždy se tento problém řešil zakoupením (nafasováním) větší boty, potažmo nasazením více ponožek na nohu. Přitom nejde o tak velký problém - stačí mít zavedené tři různé šířky bot (tedy úzkou, standartní a širokou).

Toto není nic objevného - americká armáda má systém „tři šířek“ již dlouho a i na americkém civilním trhu se tento systém běžně používá. Pro mnoho lidí bude překvapením, že systém „tři šířek“ má i česká armáda. Ale jen u bot vycházkových a večerních pro pány generály.

Dále se střih týká oblasti kotníků. Bota musí být v kotníku pevná. Snad každý měl někdy problémy s kotníkem. Při přetížení, které voják zažívá každý den, je kotník nejslabším a nejvíce zranitelným článkem. Pokud je bota v kotníku špatně střižená a neposkytuje oporu, je zaděláno na velký problém. Se střihem kolem kotníků souvisí i šněrování jako takové, které musí fixovat nohu na místě, aby noha necestovala po botě. Dobrý střih je prostě věda.

Zavedený standart - Boty polní 2000

Kdo by neznal „kanady“. Standartní vševojsková obuv, se kterou se potkal každý voják a většina příznivců přírody. Boty polní 2000 vyrábí slavičínská firma Prabos v nemalých sériích. Dle předchozí charakteristiky by se daly určit jako bota kategorie B, s výškou 8 palců, celokožené (s dvěma výjimkami) a s textilní podšívkou (opět s jednou výjimkou). Do Armády České republiky je zavedených vševojskově 6 typů obuvi od firmy Prabos.

Boty polní 2000

Boty polní 2000 jsou klasické kanady, vybrané jako náhrada za starší model vz.90. Boty vz.90 byly původně určeny pro vojáky základní služby, ale od loňska jsou již vyřazené (zřejmě definitivně) ze skladů.

Foto: Boty polní 2000 / FOA

Boty polní 2000 jsou celokožené (usňové) boty s ne zcela povedeným střihem, nevhodně tvrdou podrážkou (bez dostatečně měkkého mezikusu) a velmi nízkou životností.

Boty polní 2000 podšívkované

Typ vymyšlený pro vojáky z povolání. Zdědil všechny vlastnosti předchozího modelu, ovšem bota již není celokožená. Je do ní všitá podšívka, takže noha není přímo v kontaktu s kůží, ale pouze s textilem.

Foto: Boty polní 2000 podšívkové / FOA

Mezi podšívkou a kůží je ještě pěna, sloužící jako „vyměkčení“. Podšívka a pěna jsou ovšem nasákavé a společně se zcela nevhodnou koženou usní, zaručuje neustálou vlhkost uvnitř boty.

Boty polní 2000 zimní

Model totožný s předchozím. Rozdíl je pouze v použité izolační vrstvě Thistulate. Samotná tato vrstva patří mezi levná dutá vlákna a rozhodně není špičkou, ale dostačuje.

Foto: Boty polní 2000 zimní / FOA

Je otázkou, k čemu byly tyto boty vymyšleny. Jako polní boty jsou zcela nevhodné, protože i při sebelepším naimpregnování se do nich velmi rychle dostane vlhkost. Na postávání na stráži v zimě jsou také nevhodné, kvůli příliš tvrdé podrážce a nulové trakci na ledě.

Boty polní ECWS

„Goráče“, neboli obuv do nepříznivých podmínek. Podrážka Vibram, Gore-texová membrána, střih odvozený od turistické obuvi. Zřejmě nejoblíbenější zavedená bota. Patří mezi nejkvalitnější a nejpohodlnější boty zavedené v AČR, což je smutné, protože v porovnání s konkurencí to není ani kvalitní ani pohodlná bota.

Foto: Boty polní ECWS / FOA

Navíc ne každý voják má to štěstí na normu a body, aby si je koupil (pokud je nucen používat jen součástky zavedené v armádě). Ti nejšťastnější mají svoje pohorky.

Boty polní do džungle

Střih okopírovaný od amerických „Jungle boots“, ovšem bohužel byl okopírován starší model a navíc bez smyslu pro detail. Ačkoliv naše armáda až na pár výjimek tyto boty v džungli nikdy nepoužila a nepoužije, někteří lidé je rádi nosí v létě. Střihově je to opět nepovedená bota, nefixující kotník. Textil, použitý u této boty se roztahuje, podrážka je nesmyslně tvrdá, šněrování nedostatečné.

Boty polní do pouště

Vzhledem k tomu, že tato bota je totožná s předchozí, nelze o ní říci mnoho nového. Snad jen to, že velmi tvrdá podrážka a afghánské kameny je nejmíň oblíbenou kombinací v naší armádě. Jako pouštní bota zcela selhává, což potvrzuje i zájem armádního časopisu A-reportu a tisku o tuto botu.

Foto: Boty polní 2000 do pouště / FOA

Problémy v konstrukci Polních bot 2000

Boty polní 2000 od české firmy Prabos mají několik společných jmenovatelů, které již byly zmíněny výše. Nejdůležitějším jmenovatelem je to, že boty nejsou z kvalitní kůže. Samozřejmě klasická kůže v terminologii znamená nezušlechtěnou surovinu, která musí projít mnoha procesy, aby se z ní stala useň. Useň je zpracovanou kůží - tedy tím, co opravdu známe pod pojmem kůže.

Potíž je v tom, že Prabos používá ne příliš kvalitní materiál - hovězinovou useň s hydrofobní úpravou. Technicky se ještě jedná o useň (je většinově z kůže), ale vlastnosti tomu neodpovídají. Některé zdroje dokonce tvrdí, že se jedná o povrstvenou štípenku (což je napůl syntetický materiál), ovšem toto tvrzení firma Prabos vyvrací.

Z čeho jsou opravdu šity Boty polní 2000, může zjistit jen výzkumný ústav, ovšem toto není smyslem tohoto článku. Spokojíme se s faktem, že použitý materiál rozhodně nepatří mezi ty nejkvalitnější.

Mechanická odolnost je velmi malá, odolnost proti vodě taktéž, nemluvě o prodyšnosti. S tímto materiálem souvisí i fakt, že boty se neúměrně rychle roztahují. Kvalitní celokožená bota samozřejmě také pracuje a roztahuje se, ale u Bot polních 2000 je běžné, že po dvou letech nošení již nelze nohu v botě zafixovat šněrováním.

Pokud bychom toto pominuli, mezi další problémy patří lepení podrážek. Je poměrně běžné vidět rozlepené podrážky a často se jedná o celé série bot (u některých sérií se toto neděje).

Podrážka jako taková má kategorii zhruba B, ovšem bez dostatečně měkkého vlepovaného mezikusu, takže bota je extrémně tvrdá (toto se netýká bot ECWS) a nevhodná na chození po asfaltu, případně delší stání. Také vložky nepatří mezi nejideálnější, ovšem je nutné podotknout, že i renomovaní výrobci nedávají do bot špičkové vložky.

Boty samotné mají špatný střih, takže i lidem se standartní nohou nesedí. Problematická je především část kolem kotníku a obecně šněrování, které nefixuje nohu v rámci boty. Tyto problémy bývají řešeny větším množstvím ponožek, ovšem je to nutno považovat za zcela nouzovou variantu. Se střihem souvisí nevhodné rozložení švů, takže v nejexponovanějším místě je šev, přes který do boty velmi rychle zatéká.

Zajímavostí je, že již v roce 2010 armáda pokusně testovala boty (jako možnou náhradu za Polní boty 2000), které měly býti v témže roce zavedeny. Nečekaně je opět vyráběla firma Prabos a na prototypech se vyskytovalo velké množství problémů a nedodělků (jak to u prototypů bývá).

Část těchto prototypů byla k vidění i na IDETu 2011. Díky finančním problémům armády obuv zřejmě nebude zavedena a je otázkou, jestli to nakonec není dobře. Boty nebyly po stránce kvality ani střihu žádným zázrakem.

Jak vypadá ideální bota?

Pokud bychom shrnuli kategorie a vybírali ideální vojenskou botu, je logické, že nemůže vyjít jeden jediný model. Obecně půjde o 6-8 palcovou botu, s kvalitním střihem, podrážkou v kategorii A/B až B/C (s obsázkou a možností podražení), vyrobenou většinově z kůže (s minimem švů). Gore-tex není podmínkou u všech zavedených bot.

Samozřejmě nic jako ideál neexistuje, spíše bychom to mohli nazvat botou, která bude vyhovovat, co největšímu počtu vojáků. Součástí hledání ideálu je zavedení rozšířeného číslování bot. Každá velikost musí být ideálně dostupná ve třech různých šířkách.

Teoreticky celé armádě stačí 6 druhů obuvi, stejně jak je zavedeno nyní (ovšem neuvažují se specializované boty pro piloty apod.). Je otázkou, jestli má smysl držet se černých bot, které jsou náročnější na údržbu a ne tolik univerzální.

Hnědé boty zastanou svoji práci stejně, ale nejsou tak náročné na údržbu a dají se používat ve více klimatických pásmech. Ovšem "starší struktury“ by z toho mohly mít noční běsy, proto zůstaneme v našem zamýšlení nad „ideální botou“ u černé barvy.

Praktickou změnou je vyřazení zateplené obuvi a její částečné nahrazení zateplovací botičkou. Izolace ve vojenských botách do našeho podnebí je poměrně nepraktická věc. Buď musí být všitá mezi kůží a membránou, což znamená, že mokrý sníh okamžitě sníží její izolační vlastnosti anebo musí být všitá mezi membránou a podšívkou, což znamená ten samý problém, způsobený potem.

Například nejvyšší kategorie horolezeckých bot se zateplují, ale u bot, kde se očekává působení průměrně do cca -10 °C, se izolace nedává a předpokládá se případné izolování kvalitními ponožkami.

Je nutné se pozastavit u cen. Armáda nakupuje (nebo má nakupovat) za velkoobchodní ceny. Tato cena je znázorněna sumou bodů, za kterou lze danou položku koupit ve výstrojním skladu a je včetně DPH. 

 

Ceny jednotlivých druhů bot ve veřejné zakázce "Boty" na roky 2011 - 2013

Ačkoliv je to velmi divné, tak armáda, jakožto státní instituce, platí ze všeho DPH a tyto peníze posílá zpět svému chlebodárci - tedy státu. Pro potřeby tohoto článku budeme kalkulovat také s velkoobchodními cenami obuvi.

U některých je cena známa, u některých ne, ale obecně lze tvrdit na tomto typu obuvi bývá rozdíl mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou zhruba 40 %, takže kde nebude známa velkoobchodní cena, budeme kalkulovat se 40 %.

Dále je nutné podotknout, že se jedná o velkoobchodní cenu pro malou firmu, která nakupuje od distributora. Odběratel velikosti armády se může dostat k ještě zajímavějším cenám (50-60 % z maloobchodní ceny) a proto občasné rozdíly v řádech stokorun, při porovnání cen, nejsou akceptovány.

Zamýšlení a návrhy ideálních vojenských bot pro potřeby Armády České republiky

Tento nástin "ideálních" bot nemá propagovat žádnou značku, ani preferovat některé typy bot. Prostě má naznačit, že za ty samé peníze, může armáda vojákům poskytnout zcela jiný komfort a kvalitu.

„Boty vševojskové“

Levné boty, určené pro každodenní nošení po kasárnách, na nástupy atd. Pro část armády tyto boty dostačují jako jediný nošený typ. Obuv má mít kategorii A/B (moderní podrážka s obsázkou kolem špičky), kvalitní fixaci kotníku a je kombinovaná - kůže s textilem.

Bota bude existovat ve dvou provedeních - „negoretexová“ a Gore-texová, s vyndavací zateplovací botičkou (podobně jako to mají americké protějšky). Standardně si voják nafasuje dvoje vševojskové boty a bez problémů si vystačí celoročně.

Foto: Belleviele 650 / Belleviele

Jako příklad lze uvést boty Bellevile 300 a Bellevile 650. Jednoduché, kvalitní boty, které sice nemají tak ideální střih, ani agresivní vzhled, ale svoji práci zastanou na výbornou. Doporučená maloobchodní cena (samozřejmě přepočítaná z americké) těchto bot je 2700 Kč a 3500 Kč.

Pokud bychom kalkulovali s tím, že průměrná velkoobchodní cena je 60 % z maloobchodní, tak cena těchto bot je 1600 a 2100 Kč. Armáda za Boty polní 2000 platí 1725 Kč a za boty zimní podšívkové 1895 Kč. V průměru tedy za ty samé peníze lze pořídit zcela jinou kvalitu.

„Boty bojové“

Obuv určená do bojových podmínek, především v Evropě. Kategorie boty B/C, gumová obsázka, možnost podrážení boty. Velmi kvalitní šněrování a fixace kotníku. Univerzální bota, kterou voják ocení při krátkém vyvedení ale i při horském výcviku. Opět jsou požadovány dvě varianty - bez a s Gore-texem. Jedná se o celokoženou botu, která je nutně mírně těžší, ale ve finále lehčí než Boty polní 2000.

 

Foto: Meindl Island / Meindl

Jako ideální příklady lze uvést dva, mezi vojáky AČR velmi oblíbené modely - Meindl Island a Hanwag Yukon (fakticky se jedná o model Alaska, ale bez Gore-texové membrány).

Maloobchodní cena obou těchto bot je 6 000 Kč. Velkoobchodní je zhruba 3800 Kč, a to pro menší obchody. Např. boty Prabos ECWS pak stojí armádu 4320 korun. Dovolíme si tvrdit, že jejich protějšek - Meindl Island by za méně peněz zvládl mnohem více muziky.

Foto: Hanwag Yukon / Hanwag

Boty Hanwag Yukon, jakožto protějšek Bot polních vz. 2000 podšívkových jsou myšleny jako dvou až třísezóní obuv do pole. Extrémní vlhkost dříve či později překoná kůži, ale při dobré impregnaci zvládne tato bota udržet vojáka "v suchu" více jak dva dny (což boty Polní podšívkové nezvládnou).

Velikou výhodou je mnohem lepší dýchání boty, než u goretexového protějšku a velmi rychlé vysušení v polních podmínkách. Nevýhoda je cena - bota stojí 3800 Kč, což je dvojnásobek než u Bot polních podšívkových. Na stranu druhou, životnost tohoto modelu je více jak dvojnásobná, oproti Prabosu, takže tato investice "navíc" by byla obhajitelná.

„Boty do džungle“

Jak již bylo zmíněno, české boty do džungle fakticky (až na pár výjimek) nebyly použité v opravdové džungli. Ovšem své místo ve vybavení májí a pokud se budou kupovat na sklad, může jím být dána přidaná hodnota. U boty se předpokládá kategorie A/B s vložkou proti propíchnutí a především odtokové otvory na spodní části bot. Kvalitní střih, fixující kotník je samozřejmostí.

Foto: OTB Black Jungle Lite / OTB Boots

Přidaná hodnota - váha bot. Boty do džungle budou designovány jako nejlehčí polní obuv, kterou voják může mít. Velkou oblibu získají jistě při pravidelných přezkoušeních z běhu nebo při obdobných aktivitách.

Příklad vhodných bot do džungle je OTB Black Jungle Lite, jejichž velkoobchodní cena může být kolem 1700 Kč (maloobchodní je 2550 Kč). Boty polní 2000 do džungle stojí 1535 korun, takže je evidentní, že za totožnou sumu lze koupit zcela jinou kvalitu.

„Boty do pouště“

Zkušenosti z konfliktů v Afghanistánu jsou zcela jistě neocenitelné a dá se na nich stavět. Je ovšem také nutné podotknout, že pouštní boty mají být do všech pouštních terénů, takže musí mít jakousi univerzálnost, aby byly schopné fungovat ve všech teritoriích.

Jako univerzál se jeví bota kategorie B (s obsázkou) s velmi kvalitní fixací kotníku. V misích je voják ještě více přetěžován než v ČR, takže střih musí být perfektní. Samozřejmě boty nebudou goretexové, ale podšívka bude z materiálu, který odvádí dobře pot.

Foto: Lowa Desert / Lowa

Příkladem nechť je obuv Lowa Desert elite s maloobchodní cenou kolem 6000 Kč a velkoobchodní kolem 3500 Kč. Aktuální Boty polní 2000 pouštní vychází armádu na 1535 Kč. Toto je jediná bota, která více přesahuje cenu původního modelu.

Jde zajisté vybrat levnější boty, ale ty nebudou tak vhodné a především - samotná armáda přiznala, že za misi (6 měsíců) vojáci běžně zničí dvoje pouštní boty 2000. Proč jim nedát jednoduše kvalitní? Radost budou mít vojáci, logistici a snad i velení AČR.

Ach ta Armáda…

Jak je již tradicí, česká armáda neumí dobré nákupy. Umí jen nákup kvalitních věcí za přemrštěné částky anebo nákup nekvalitních věcí za částky neadekvátní. Boty spadají do kategorie druhé. Peníze, které je ochotna armáda zaplatit jsou adekvátní, ovšem produkt, který za to dostává je žalostný.

Je s podivem, že jediná firma stále vyhrává tendry na obuv a konkurence se výběrových řízení ani nezúčastňuje. Snad je zadání, jak je v České republice smutným zvykem, napsáno na míru? Nebo je vyžadováno na Základně neopravovaného materiálu mnoho „kapříků“? Nebo je firma Prabos prostě tak dobrá a jen ona umí kvalitní obuv za přiměřené peníze? Nevíme a v žádném případě si nedovolíme tipovat.

Tak, či onak současný stav je tragický a obuv patří do kategorie zcela nevhodných výstrojních součástek. Stačí u nákupu trochu přemýšlet a za stejné peníze by vojáci dostali produkty, které patří do zcela jiné kategorie.

Zvýšilo by se nejen pohodlí, ale i bojeschopnost. Armáda nakonec ve finále ještě ušetří, protože kvalita konkurenční obuvi je mnohem vyšší, takže vojákovi boty vydrží déle. Bohužel dokud budou o vybavení vojáků rozhodovat lidé, kteří nemají ani potuchy o tom, co nakupují a nikdy to v poli nepoužijí, tak bude současný stav přetrvávat.

Za obrázky děkujeme - FOA, součást AirSoftové aliance AČR jednotek - Bojové uskupení AČR