Brazílie hledá nový hlavní bojový tank. Maximální hmotnost 50 tun

Brazílie hledá nový hlavní bojový tank. Maximální hmotnost 50 tun
Nejblíže brazilským představám je japonský tank Type 10 / Toshinori baba, CC BY-SA 4.0 (Zvětšit)

Brazilská armáda (Exército Brasileiro) v rámci projektu VBC-CC (Blindada de Combate-Carro de Combate) hledá nové hlavní bojové tanky. Armáda největšího státu Jižní Ameriky ale na své budoucí tanky (zatím) klade dost unikátní požadavky.

Brazílie je, co se týče rozlohy a počtu obyvatel, pátou největší zemí světa. Země s 220 miliony obyvatel ale provozuje jen nepočetné a špatně vyzbrojené tankové vojsko.

Konkrétně jde (resp. šlo) o 128 starých tanků Leopard 1A1 získaných z Belgie v letech 1997 až 2000. Brazílie ale měla od počátku problém belgické Leopardy udržovat bojeschopné. Nyní tanky slouží jen jako zdroj náhradních dílů pro tanky Leopard 1A5 BR.

V letech 2009 až 2012 Brazílie získala 220 jmenovaných tanků Leopard 1A5 BR z Německa. Součástí dodávky bylo také 30 mostních, odtahových a inženýrských vozidel na podvozku Leopard 1. Tanky Leopard 1A5 BR prošly v Německu generální opravou a byly modernizovány pomocí brazilských technologií. Rozsah modernizace (zřejmě pouze mírné) není znám.

Ve výzbroji se papírově stále nalézá 93 tanků M60A3 TTS (Tank Thermal Sight), což je verze tanku M60 s termovizním zaměřovačem. Nedávno bylo v provozu okolo 30 těchto tanků.

Nízký počet a zastaralost tanků není u Brazílie překvapením. Brazilské území pokrývá z velké části amazonský prales, na jihu a severu horská pohoří. Brazílie tedy není územím vhodným pro velké tankové operace.


Brazilský M60A3 TTS a čtveřice tanků Leopard 1A1; větší foto / Exército Brasileiro

V každém případě životnost tanků Leopard 1A5 BR končí v roce 2027 a Brazílie se nehodla svých tanků vzdát.

Zajímavé je, že podle dva roky starého článku portálu DefenseNet, který patří mezi největší vojenské portály v Latinské Americe, největšími tankovými konkurenty Brazílie je Venezuela, Kolumbie, Peru a Chile.

Chile provozuje tanky Leopard 2A4, Venezuela tanky T-72B1, Kolumbie (blízký americký spojenec) naopak údajně zvažuje nákup tanků Abrams, Peru zase nákup tanků T-90 (zatím provozuje T-54/T-55).

Brazilská armáda nedávno zveřejnila dva dokumenty s takticko-technickými parametry budoucích tanků VBC-CC. Dokumenty jsou zřejmě určeny pouze pro průzkum trhu ‒ výběrové řízení ještě nebylo spuštěno. Parametry se ale s největší pravděpodobností změní, protože kombinace požadovaných parametrů je zdá se nesplnitelná.

Brazílie hledá tank o bojové hmotnosti do 50 tun, délce maximálně 12 metrů, šířce čtyři metry a výšce maximálně 2,65 metru (bez dálkově ovládaného bojového modulu). Světlá výška je požadována minimálně 0,4 metry.


Brazilské Leopardy 1A5 BR

Pro představu ‒ tank Leopard 1A5 měří na délku i s kanonem 9,54 metru, na šířku 3,37 metru, na výšku 2,39 metry (2,7 metry s veškerým vybavením věže) a světlá výška je 0,44 metry.

S hmotností 50 tun souvisí i požadavek na nízký měrný tlak pásů 1 kg / cm2. Nízký měrný tlak je pochopitelný, protože brazilská krajina je plná lesů, močálů, bahnitých cest a nekvalitních mostů. Pro představu ‒ ruský tank T-90 s hmotností 46 tun má měrný tlak 0,95 kg / cm2.

I přes nízkou hmotnost 50 tun požadují Brazilci silné pancéřování. Konkrétně čelní pancéřování věže VBC-CC musí odolat průbojné munici ráže 120 mm APDS-T (Armor-Piercing, Discarding-Sabot - Tracer) vypálené ze vzdálenosti 1000 metrů (dopadová rychlost 1258 m/s). Munice APDS-T ráže 120 mm se ale používala výlučně jen u britských tanků Chieftain s drážkovanou hlavní L11A5. Je ale klidně možné, že autor publikace myslel jednoduše munici APFSDS (Armour-Piercing Fin-Stabilized Discarding Sabot).

V další části se mluví o pancéřování o síle 900 mm ekvivalentu homogenní válcované oceli (RHAe), ale nebylo uvedeno proti jakému typu munice (zřejmě kumulativní, protože dříve se mluví o průbojné).


Defilé obrněné techniky brazilské armády

Brazilská armáda rovněž nečekaně požaduje pouze kanon ráže 105 mm (délka 50 kalibrů) s hladkým vývrtem. Kanon ráže 105 mm v dnešní době nemá proti moderním tankům žádnou šanci. Na druhou stranu se na jihoamerickém kontinentě zřejmě nečekají žádné „high-tech“ tankové bitvy.

Náměr kanonu je požadován -9° až +20°, rychlost palby musí být minimálně 6 ran za minutu a životnost hlavně aspoň 2000 výstřelů při střelbě podkaliberní munici (APFSDS). Požadována je zásoba 40 kusů munice, přičemž 12 kusů musí být okamžitě připraveno ke střelbě v oddělené pancéřové schránce.

Parametry kanonu jsou přes malou ráži ambiciózní ‒ 95% pravděpodobnost prvního zásahu na 4000 metrů. Takovou kombinaci přesnosti a dostřelu mohou dosahovat jen z kanonu odpalované protitankové řízené střely. Například izraelská střela odpalovaná z kanonu LAHAT (Laser Homing Attack or Laser Homing Anti-Tank) má dosah až 8000 metrů, průbojnost 800 mm RHAe a při střelbě na 4000 metrů střední kruhovou odchylku v cíli (CEP) 0,7 metry.

K dispozici musí být navíc aspoň jeden typ munice schopný na 2000 metrů probít 1200 mm RHAe.Takovou průbojnost jsou schopné teoreticky dosahovat je vyvíjené kanony ráže 130 mm nebo 140 mm.

Dále Brazilci chtějí u tanku spřažený kulomet ráže 7,62 mm a dálkově ovládaný modul s kulometem ráže 12,7 mm. Posádku musí tvořit maximálně čtyři lidé, tedy velitel, střelec, řidič a nabíječ. Slovo „maximálně“ naznačuje možnost tříčlenné posádky a tanku s nabíjecím automatem.


Brazilský tank Engesa EE-T1 Osório

Maximální rychlost musí být alespoň 60 km/h, dojezd 400 km. Tank musí překonat příkop široký 2,5 metru a brodit se bez přípravy v hloubce vody minimálně jeden metr.

Mezi další požadavky patří 24V elektrický systém, automatický hasící zařízení, systém řízení palby s balistickým počítačem, meteorologická stanice, automatické sledování cílů, laserový dálkoměr a termovizní pozorovací přístroj velitele a střelce, klimatizace, prostředky velení a řízení, interkom, systém řízení boje (BMS), pomocná pohonná jednotka (APU), ochrana proti chemickým, biologickým a jaderným zbraním, prostředky aktivní a pasivní ochrany, telefon pro komunikaci vojáků s posádkou, možnost instalace radlice nebo přídavný pancíř.

Kombinace požadavků na první pohled působí nesplnitelně, případně nadhodnoceně. Brazilská armáda tedy dělá zřejmě jen „divoký průzkum“ trhu a finální požadavky budou výrazně jiné.

Zdá se, že nejblíže splnění podmínek je japonský tank Type 10. Bojová hmotnost tanku je 48 tun a tank má silné čelní pancéřování (naopak relativně slabé boční). Type 10 ale používá kanon ráže 120 mm, ale přestavba na nižší ráži je zřejmě technicky proveditelná.

Brazílie ale možná, podobně jako u stíhaček JAS-39E/F Gripen, cíli na licenční výrobu upravených zahraničních tanků. Ostatně brazilský průmysl v 80. letech postavil dva prototypy domácích tanků Engesa EE-T1 Osório. Tank Osório byl speciálně navržen pro operace v brazilském pralese, ale nakonec se do výzbroje nikdy nedostal. 

Zdroj:VBC-CC (.pdf), DefensaNet, Defense-Aerospace, IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
fb Doporučit na Facebooku
Tw Sdílet na Twitteru

Související články

Vývoj brazilského letounu KC-390 úspěšně pokračuje

Vývoj brazilského dopravního letounu KC-390 vstupuje do další fáze. Brazilské armádní ...

ASTROS 2020: Brazilský raketomet na podvozku české TATRY

Brazilská armáda začala zavádět do výzbroje raketový systém země-země ASTROS Mk6, ...

Maďarsko kupuje tanky Leopard 2A7+ a houfnice PzH 2000

Maďarsko pokračuje ve spanilé jízdě v nakupování moderní vojenské techniky. V posledních dnech jsme ...

Německo předalo Polsku první modernizované tanky Leopard 2PL

Německá firma Rheinmetall předala polské firmě Bumar první tři modernizované předsériové tanky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tecka
    13:31 12.04.2020

    Ciekawostka: info za militarium.net , wieści od Rosomak SA i WB ELECTRONICS na rok 2020.
    1. Wóz rozpoznania dla moździerzy Rak - prototyp gotowy w 2020 r. (AWR KMO Rak);
    2. Wóz dowodzenia dla BMS (Rosomak WD-1) - prototyp gotowy w 2020 r.;
    3. Wóz pomocy technicznej Rosomak WPT - prototyp gotowy w 2020 r.
    4. Wóz rozpoznania Rosomak R1/R2 - zmodyfikowany prototyp w 2020 r.
    5. Wóz rozpoznania skażeń Rosomak RSK - projekt gotowy w 2020 r.
    6. Kołowy transporter rozpoznania inżynieryjnego (na podwoziu większego niż Rosomak wozu Patria XPL 8x8) - projekt gotowy w 2020 r.
    7. Wóz dowodzenia Rosomak WD OP: Łowcza/Rega - projekt zakończony (?)
    8. Rosomak ze zdalnie sterowanym modułem ZSSW-30 (w tym wersja rozpoznawcza) - nie jest projektem Rosomak S.A.

  • dusan
    09:31 10.04.2020

    Nigeria si vybrala VT-4

    https://defence-blog.com/army/...

    Ešte pred tým ako začne rozoberať či a kde je vhodný ten ktorý tank, treba si uvedomiť, že takáto dodávky majú svoju váhu politickú, kde je dôležité i to "za tým" a samozrejme spôsob financovania. Práve Čína dokáže dávať veľmi výhodné bezúročné pôžičky tam, kde má svoje záujmy. A v Nigérii je ropa, ktorú Čína potrebuje ...

    • PavolR
      10:21 10.04.2020

      V kontexte toho, že chrbtovú kosť ich tankových vojsk tvoria československé T-72, tá akvizícia dáva zmysel (rovnaký typ munície). A samozrejme, nikto im nedokáže sľúbiť to, čo im Čína vie v rámci vylepšovania vlastných pozícií ponúknuť (možno iba KĽDR, no to je politicky dosť riziko). ;-p

    • Rase
      10:55 10.04.2020

      mimochodem zajímavý je i ten kolový stíhač tanku ST-1 (takový Centauro 1) nebo kolová houfnice. Obě vozidla v ráži 105 mm (NATO). Čínský VT-4 mám hodně rád - je to vlastně i bezva platforma pro těžké BVP. Nedávno Čína představila moc pěkné bojové vozidlo VN17 na bázi lehkého tanku VT-5. Jen je škoda že zákazníci čínské techniky, moc nákup BVP neřeší.

      • CerVus
        13:07 10.04.2020

        Já si pořád říkám jestli by lehčí, spíše expediční technika nebyla cesta i pro AČR. Všem musí být jasné, že s 30 tanky, 15 letadly a 4 vrtulníky navíc s naprostým minimem munice tuhle zem neubráníme, takže musíme bojovat dříve než se k nám boj jako takový dostane. Jestli by kvalitně vyzbrojená podpůrná armáda v dostatečných počtech nebyla užitečnější jak nám, tak NATO. Někdo musí stejně jistit boky a plnit úlohu rychlých záloh.

        • Jirosi
          15:21 10.04.2020

          Ono zase když někam pošlete jednotku a nepřítel ji "převálcuje" je to vyhozený čas i peníze. Oni ty MBT nejsou zase tak neohrabaná monstra.

          • CerVus
            18:32 10.04.2020

            Takže těch 30 tanků zachrání celou frontu a zbytek jednotky, která by jinak fungovala pouze jako potrava pro děla? Hloupost. Ty tanky by byly stejně přesunuty do nějakého tankového uskupení, které by dávalo smysl. Jediný rozdíl by byl v tom, že zbytek jednotky by byl tentokrát vzhledem k podfinancování a nedostatečnému vybavení, které padlo na tanky už opravdu jen potrava pro děla.

          • Jirosi
            10:41 11.04.2020

            Nezachrání, ale vrátí se z boje a mohou být použity znova jinde.
            Máme jedinou těžkou brigádu, pak už jen lehké. O jaké další imaginární těžké tanky se při obraně CR má jednat?
            Pokud se bavíte o NATO, pak jednotka musí plnit co ji je zadané. Buď je to těžká brigáda co jsme se zavázali dodat, nebo není schopna operovat sama a pak se jedná o lehčí uskupení.

          • CerVus
            11:28 11.04.2020

            - Podpůrné lehčí síly zajišťující týl mají asi tak podobnou životnost jako prvosledové těžké, takže....
            - Imaginární těžké tanky? O tom píšu kde? Pokud si je nemůžeme dovolit v dostatečném počtu, tak je nemusíme mít vůbec. Můžeme sice vycvičit víc osádek, ale v případě konfliktu je stejně nikdo nevyrobí. Tohle udržování vševojskových schopností alá AČR je rok od roku směšnější.
            - Nic jako obrana ČR nehrozí. Sloužím v armádě dost dlouho na to, abych věděl, že je k tomu nepoužitelná. Bez silných spojenců a odražení nebezpečí daleko od našich hranic můžeme rovnou stáhnout vlajku.
            - Zavázali jsme se že budeme dávat 2% HDP a také k tomu nikdy nedošlo a minimálně v dalším desetiletí to ani nenastane. Tak proč se tak zoufale držet dalšího bodu. Když na to dojde, tak i "těžká brigáda" je jen slovíčkaření. Můžeme jí poskládat i z BVP. I kdyby jsme na pár BVP měli posadit věž s nějakou 105. Hraní se slovy a papírová válka nám v AČR jde ostatně nejlépe.

  • Kikirík
    17:01 09.04.2020

    Tak je logické, že do takého terénu, Brazília nepotrebuje 70 tonové kravy. Ale na výber by mohli mať predsa celkom dosť vozidiel.
    Najideálnejšie by boli zrejme ruské téčka, no celkovo o ruské zbrane moc záujem nemajú, ani teraz vo výzbroji nemajú ruské zbrane a zrejme ani neplánujú. Možno ešte ukrajinský oplot by pripadal do úvahy, prípadne ten japonský typ 10, no či je vôbec na export a zrejme nebude najlacnejší. Izraelci by mohli ponúknuť napríklad Magach.
    Alebo by mohli uvažovať o nejakom bvp a upraviť podľa požadovaných parametrov. Nemyslím si, že by bolo problém upraviť nejaké bvp, aj keby to malo výrazne zásahy aj do konštrukcie.

    • PavolR
      22:39 09.04.2020

      "...pancéřování o síle 900 mm ekvivalentu homogenní válcované oceli (RHAe)..." + odolanie protipancierovej munícii na 1000 m - to predýcha asi len čistokrvný tank s cca 20-tonovou vežou.

  • Strategist
    14:12 09.04.2020

    Takový lehký/střední tank by mohla vyrobit i nějaká Evropská země do budoucna, jde vidět, že na mezinárodním trhu je o to zájem (Indonésie, Brazílie, možná i další státy JV Asie by se chytly) a byl by to dobrý způsob jak v tamní oblasti konkurovat Číně a vydělat si na ne tak obsazeném trhu jako je ten s MBT na které menší státy nemají finance nebo terén.

    • dusan
      07:26 10.04.2020

      Vývoj by bol nezmysel. Zas ten trh taký veľký nie je. Ale stačilo by osadiť nejaké BVP-čko novou vežou so 105 mm kanónom. Ale asi by to nebolo s takou odolnosťou.

      Číne sa konkurovať niekde v Afrike nedá. Ak chce Čína politicky preniknúť do nejakej krajiny, tak im ponúkne nie len lacné zbrane, ale i výhodné úročenie - napr. bezúročné a ešte i s odkladom splátok na pár rokov .... čiže pre momentálneho politika "zadarmo" ....

      Samozrejme "zichruje" si to v inej oblasti .... a zväčša to pre tie krajiny nedopadá najlepšie ...

      • Rase
        11:42 10.04.2020

        oni i ti Korejci nabídli Argentině nákup FA-50 se splatností na 10 let, ale asi z toho nic nebude, jelikož rozpočet je napjatý a budoucnost nejasná.

    • Jirosi
      15:22 10.04.2020

      Zapomínáte na to, že oni to chtějí koupit i z licencí a bouchat to doma.

  • Jan Grohmann
    10:55 09.04.2020

    Co se týče kanónu, v dokumentu píšou:

    ROA 24 - Possuir como armamento principal canhão com tubo de alma lisa e calibre 105 mm (cento e cinco milímetros).

    a dále vysloveně zmiňují počet 105mm munice

    Possuir capacidade para transportar, em segurança, sem risco de dano à guarnição e ao carro, no mínimo 40 (quarenta) munições 105 mm (cento e cinco milímetros), 5.000 (cinco mil) munições para armamentos secundários e 8 (oito) granadas fumígenas. (Peso dez)

    Tedy kanon ráže 105 mm, ne minimálně 105 mm.

    • PavolR
      11:27 09.04.2020

      Vzhľadom na to, že Bolsonaro nie je typ, ktorý by sa štítil použitia ochudobneného uránu, by som predpokladu Brazílcov, že im bude stačiť 105mm, hádam aj veril ... Leo2 alebo T-72B (T-90) by to zrejme prestrelilo.

      • Poly
        12:39 09.04.2020

        NO rád bych viděl, jak se 105 mm chtějí dosáhnout požadované průbojnosti 1200 mm rhae na 2 km. To ho ani ochuzený uran nespasí.

        • Rase
          15:49 09.04.2020

          mno ETC (Electrothermal-chemical technology) by to dokázal. Již v 90. letech v Německu byly testovány různé řešení ETC kanónů. V roce 1995 byl zkonstruován ETC kanón ráže 105 mm, který dokázal vystřelit projektil o hmotnosti 2 kg rychlostí 2400 m/s. Později měl být vypálen projektil o hmotnosti 4,2 kg rychlostí 1900 m/s. Předpokládám že v USA byl vývoj obdobný a nějaký ten projekt by se najít dal. Jen je otázkou, jak moc jsou použitelné v praxi a zda je vůbec zájem o export technologií (spíš ne).

  • Silentstalker
    22:17 08.04.2020

    105mm s hladkým vývrtem? To v praxi existuje? Poslední taková zbraň, kterou si vybavuji, bylo experimentální německé dělo pro Leopardy ze 70. let, které se neosvědčilo.

    V praxi to, co Brazilci požadují, samozřejmě neexistuje a nejblíže jejich potřebám bude as MMWT. Říkám si ale, jestli by se v rámci úspor nehodilo nechat si renovovat zastaralé Pattony Raytheonem na úroveň SLEP (bojová hodnota nebude i tak nejvyšší, ale bude to patrně relativně levné a proti různým regionálním "šunkám" to bude stačit) nebo využít nějaké šasi, co mají už k dispozici, a "naroubovat" na něj komerční věž od Cockerillu, která se dodává v zajímavých konfiguracích.

    Čínské exportní tanky bych jako možnost moc neviděl (Čína teď ve světě myslím populární nebude) a ruské zbraně, jak už tu zaznělo, v Brazilii nemají tradici. Ještě možná tak nějaké Leopardy 2, ale na ty jsou ve světě lepší zákazníci a na top konfiguraci Brazilci mít nebudou, takže leda nějaké z druhé ruky. MPF k dispozici nebude ještě mnoho let a Izraelce raději opravdu k ničemu nezvat.

    • alexa123
      09:49 09.04.2020

      ... eště možná tak nějaké Leopardy 2

      Neviem o tom, žeby posledné verzie Leopardov vážili max. 50 ton

      • Silentstalker
        13:07 09.04.2020

        Aha, to bylo myšleno trochu jinak - Leopardy nebyly zmíněny v kontextu požadavků Brazilců, ale v kontextu toho, co je vůbec k dispozici. Na nákup obrněnců není dobrá doba protože na rozdíl od letectva, kde se moderní západní produkt prodává jak teplé housky (F-35), toho zas tak mnoho na trhu není, pokud nechcete Čínu. A tu Bolsonaro chtít nebude ze zjevných důvodů.

    • dexnom
      19:38 11.04.2020

      existuje - Cockerill CT-CV 105HP (High Pressure) 105mm Smoothbore gun manufactured by CMI
      Ammunition: Compatible 105mm NATO Standard Ammunition

      • Silentstalker
        20:02 11.04.2020

        A to vám nepříjde divné, vystřelovat standartní NATO munici, stavěnou pro děla s drážkovaným vývrtem, z děla s hladkým vývrtem?

        Ta stopětka od Cockerillu je drážkovaná.

  • Rase
    18:58 08.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    Ve článku je dost podstatná chyba, pokud jde o výzbroj. Brazílie totiž chce ráži 105 a vyšší. Tedy nějaké osazování tanků horšími kanóny nemá smysl.

    Možná nabídka tanků může být docela široká. Američané by mohli nabídnout spoluúčast na projektu lehkého tanku MPF (Mobile Protected Firepower), Ukrajinci beztak nabídnou T-84-120 Jatagan, Čína odlehčený exportní tank VT-4 (MBT3000) nebo rovnou lehký tank VT-5. Další věcí je možná účast různých vozidel palebné podpory (střední tank) - které určitě nabídne Turecko, Korea (ta možná nabídne i projektovaný XK-3), Rheinmetall a jistě i někdo další.
    Kdybych si měl vsadit, tak zvítězí italský Ariete (odlehčený). Přeci jen Brazilci objednali u Iveca 2 044 obrněných vozidel VBTP-MR Guarani (6x6) a provozují i různou další italskou techniku. Vsadil by se tedy, že jim Italové nabídnou licenční výrobu upravené verze svého tanku s vysokotlakým kanónem Rheinmetall L/55A1.


    Další věcí je, že Brazílie prakticky nekupuje Ruskou vojenskou techniku, tak se do nedá předpokládat ani nyní. To už by si spíš vsadil na Ukrajince. Rusové najdou odbyt u konkurenčních zemí (zmíněných v textu).

    • Lukas
      19:09 08.04.2020

      Pro Rase - nie maco mówić o ukraińskich czołgach. Ukraiński przemysł nie jest w stanie wyprodukować nowych wozów.
      Chińskie wozy? Też może być problem (Znasz historie z chińskimi czołgami dla Peru?)

      Włosi nie wyprodukują nowych Ariete.
      Ale chętnie sprzedadzą wieże Hitfact do kołowych VBTP-MR, oraz zaproponuje współprace przy "nowym czołgu"

      • Rase
        19:29 08.04.2020

        Brazilcům půjde patrně o získání licenční výroby, tak je docela jedno kdo dodá návrh a prvních pár tanků. Šlo mi jen o to, že Brazílie má mnohem větší výběr než jen Type 10. Ten mám sice moc rád, ale asi se bude hledat nějaké ekonomicky méně náročné řešení. Asi opravdu blíže k MMWT. už aby Rheinmetall představil svůj návrh tanku na upraveném podvozku Lynxe (jinak jim utečou kšefty).

        • Lukas
          20:24 08.04.2020

          Nawet przy licencji Brazylia 100% czołgu nie wyprodukuje...
          A kto dostarczy na przykład armaty KBA-3 czy elementy systemu kierowania ogniem, skoro tych komponentów nie ma dla wozów remontowanych dla armii ukraińskiej?

          MMWT też raczej bez szans - skoro planowali Guarani z armatą to po co?

          Oni chcą wozu lepszego od M60A3TTS, chilijskich leopardów A4 i wenezuelskich T-72B1

          Tak to rozumiem

        • CerVus
          21:37 08.04.2020

          Na bojůvky proti polovojenským silám a operace v hůře přístupném terénu je MMWT prostě nejlepší. Ochrana se dá navýšit na stanag 5, 105 uveze spoustu munice, očividně není problém v přenesení výroby, je to skrze na skrz moderní platforma upravitelná dle přání zákazníka. A na něco většího mohou jednoduše poslat 2a5 zpátky do Německa na upgrade.

          • Karlos73
            23:38 08.04.2020

            CerVus, ale vy zabúdate, že hlavným rivalom Brazílie je Argentína, a nie (len) nejaké bojůvky ... Argentína má doteraz vo výzbroji kaliber 105 mm, a prevádzkuje svojich cca 200ks ľahkých tankov TAM (spolupráca s nemeckým Thyssen-Henschel), popri tom vyvíjali po roku 2000, LT - Patagón. Čo je kombinácia podvozku z rakúskeho tanku SK-105 Kürassier a veže z francúzskeho tanku AMX-13, tých majú ale len 5ks. Vojenská rivalita medzi Brazíliou a Argentínou je známa a dlhá, od 19.stor a fackovacým panákom medzi nimi je tu vždy Uruguaj. Takže možno predikovať, že ak Brazília pôde do nového MBT s delom 120mm, urobí tak aj Argentína.

          • Karlos73
            23:48 08.04.2020

            Opravujem TAM sa radí medzi stredné tanky so svojou váhou 30,5 až 34 t . A nie ako som napísal ľahký tank.

          • alexa123
            09:45 09.04.2020

            Karlos73 23.38
            CerVus, ale vy zabúdate, že hlavným rivalom Brazílie je Argentína ...

            To akože fakt ??? Štat s cca 45 miliónmi obyvateľov, ktorý pravidelne každých X rokov vyhlasuje štátny bankrot má byť hlavným rivalom juhoamerickému ekonomickému gigantu s 220 miliónmi obyvateľov? Brazília je na svojom kontinente niečo podobné ako Čína v Ázii takže ak niektorý štát čo i len nedopatrením vystreli na Brazíliu zo vzduchovky Slávia, tak je to šialenec resp. samovrah. A preto z pozície gigantu vo svojom regióne môže ešte X rokov fungovať s modernizovanými Patonmi ako to tu ktosi navrhol.

          • CerVus
            12:42 09.04.2020

            Karlos73: Neměla to spíše být Venezuela? To je tamní sud se střelným prachem. Navíc všechny okolní státy mají větší problémy s narkomafií než spolu navzájem. A jak jsem psal stále mají 220 leopardu 2a5. Po případné modernizaci na 2a7+ můžou mít nejlepší tankové vojsko v Jižní Americe. Ty M60 nemá cenu řešit. Jednodušší je se jich zbavit nebo určit jako zálohy.

          • Lukas
            18:18 09.04.2020

            CerVus nikt w Ameryce Południowej nie ma 220 leopardów 2A5...
            Co najwyżej 1A5...
            Chile ma 170 A4 i "plany" modernizacji - ale raczej nie do A7....

            Argentyna - ona ma problem zmodernizować 74 TAM (modernizują od 7 lat i nadal na zdjęciach jest jeden wóz)
            Ile z 240 TAM jest sprawne - nikt nie wie... ( ja stawiam że mniej niż 50% )
            SK-105 służą na południu Argentyny - tam przeciwnik jest tylko jeden...

          • CerVus
            20:11 09.04.2020

            Lukas: Sakra to jsem přehlédl. Má chyba. Teď už to s těmi M60 dává smysl.

    • PavolR
      19:27 08.04.2020

      Popri Rusoch by som asi vylúčil a Číňanov. Bolsonaro a Trump sú si veľmi blízki politici a Trump dokonca nadhadzuje prijatie Brazílie do NATO. Kúpia teda zrejme tank s NATO kalibrom, tak ako majú vlastne NATO kaliber aj dnes.

      • Rase
        22:21 08.04.2020

        Máš recht, s tou Čínou jsem se nechal poněkud unést. Do požadavků by se asi nějak vlezli, ale to je tak asi všechno (stejně tak i ti Ukrajinci).

    • Silentstalker
      22:38 08.04.2020

      Jen tak pro zajímavost, proč vůbec počítáte s Ukrajinou? Ukroboronprom je jeden velký průser, předpokládám, že jste zaznamenal praskající pancíře BTR-4 či potíže s thajskou dodávkou Oplotů? Nepochybuji, že Ukrajinci umí navrhnout a postavit prototyp zajímavé techniky, ale plnění takového kontraktu je trochu jiná liga.

      • SofF
        00:49 09.04.2020

        pokud by to neprodali jako Mriju nebo předtím dokumentaci k prototypu SU číňanům. Mohl by z to být slušný vývar pro Ukrajinu která balancuje na hraně krachu. Určitě by se snažili doprodat zbytek sovětského dědictví když by za to kápnul slušný obnos.

      • dusan
        11:11 09.04.2020

        Pri Oplotoch bol primárny problém s (ne)dodávkami v dohodnutých termínoch. Mimochodom, o nekvalite Ukrajincov hovorili hlavne Rusi s tým, že ich nahradia ruské T-90 ... ako vieme, nenahradili ....

        • Silentstalker
          13:09 09.04.2020

          Opoždění dodávek o celá léta je celkem problém, evidentně dost velký na to, aby Oploty byly nahrazeny. Jen to nebyli Rusové, ale Čínani (to se dalo vzhledem k poloze klienta zase čekat).

    • Jan Grohmann
      10:48 09.04.2020

      ROA 24 - Possuir como armamento principal canhão com tubo de alma lisa e calibre 105 mm (cento e cinco milímetros).
      Ne, chtějí 105 mm

      • Rase
        15:50 09.04.2020

        Díky za opravu. Tak uvidíme s čím prodejci přijdou.

  • PetrTechnik
    18:44 08.04.2020

    V Brazílii jsem byl půl roku pracovně. Podle mého nejlepší by byla T90 s jejích úpravou pro městské boje. Jezdnacne licenční výroba.

    • Lukas
      18:53 08.04.2020

      Pro PetrTechnik
      Chciałeś napisać T-90A z polskim ERA (ERAWA) i szwedzko-niemieckim power-packiem (ESM-350 + Scania) i francuską termowizją ;-)

    • fotr
      19:51 08.04.2020

      Mohl by si prosím napsat v čem spočívala ta úprava, děkuji předem.

  • Lukas
    18:23 08.04.2020

    To nie tak
    Brazylia to nie tylko dolina amazonki i slumsy Rio de janeiro.

    To ogromny kraj w którym są miejsca "na bitwy pancerne" - na przykład - Rio Grande do Sul - stan na samym południu Brazyli (graniczy z Urugwajem i Argentyną)
    Ten stan ma 281 748 km² (czyli 90% powierzchni PL)

    Już tylko to miejsce jest "argumentem" za posiadaniem wojsk pancernych,
    Inna sprawa to pytanie ile - 500 czy może tylko 250?

    Z tego co pamiętam przy okazji programu VBTP-MR Guarani planowano wozy z armatą 105mm...

    Kto wie może część leopardów faktycznie zastąpi "kołowy czołg"

    Brazylia intensywnie buduje własny przemysł - lokalnie montowała EC725, ma produkować F-39,VBTP-MR, wyprodukuje ponad 2000 Guarani. Więc może i spróbować budować czołg.
    Zwłaszcza że nie musi być to ultranowoczesna konstrukcja...

    Tak czy inaczej - to dopiero "przymiarki".
    Nikt nie powiedział że Brazylia kupi cokolwiek...

    Tak czy siak Chile kupując używane leopardy 2 wygenerowały "pancerny wyścig zbrojeń" w regionie..
    I wszyscy od "bogatej" Brazylii, po biedne Peru myślą o "adekwatnej odpowiedzi"

    2007 Chile kupuje leopardy 2 (i SPzMarder)
    2009 - Wenezuela Kupuje T-72B (i BMP-3)
    2016 - Nikaragua - 50 używanych T-72B1
    Argentyna - program modernizacji czołgów TAM (TAM 2C)
    Peru - poszukiwania czołgów (zamrożone z uwagi na brak pieniędzy) - Peru kupiło tylko ATGM Spike i Kornet)
    Brazylia - program Guarani, teraz czołg

    • SofF
      19:05 08.04.2020

      no jestli to chápu správně tak souhlas, těžké tanky typu Leopard udrží na hlídání u hranic které jsou často hornaté (Andy) a ty do 50t na případný boj v nížině, tedy jejich vojenská doktrína je čistě obranná.

      • Lukas
        19:14 08.04.2020

        Nie wiem jaka jest doktryna Brazylii.
        Wiem tylko, że tak ogromny kraj potrzebuje posiadać kilka batalionów czołgów.

  • SofF
    17:55 08.04.2020

    tam ani není moc co řešit, derivát T-90, už jen že všechny západní i izraelské jsou váhově těžce mimo. Ikdyby se tam přidalo 5t tak se z toho víc nevykřeše. T-90 se skvěle osvědčil v Indii a ta má podobné přírodní podmínky. Teoreticky ještě ukrajinský Oplot-m, ale ti by nebyli schopni vyrábět když měli i potíž dodávat Thajsku. Leda by to udělali jako s dalšími projekty a prodali licenci i dokumentaci Brazílii.

    • PavolR
      18:33 08.04.2020

      Brazília sa bude jednoznačne sústrediť na licenciu, aj doteraz sa snažili byť maximálne samostatní.

  • shal
    17:47 08.04.2020

    Mě příjde že ani nepotřebují tank, jako spíše dobře obrněné vozidlo schopné patrolovat ve favelách ale také operovat v pralese. Prostě necílí na tankové bitvy jako spíše takové mobilní guard posty.

  • strikehawk
    16:57 08.04.2020

    Další exportní příležitost pro T-90M. Není lepší volby. Když pomineme požadavek na ráži 105 mm mající z největší pravděpodobností původ v zásobách pro Leo1 splňuje s přehledem všechna kritéria včetně reference uživatelů v podobných klimatických podmínkách.
    Type 10 bude hodně drahý a není nikde vyjma Japonska odzkoušen.

    • Rase
      19:22 08.04.2020

      Ruské zbraně nemají v Brazílii tradici a pochybuju, že by to bylo jinak i v budoucnu. T-90M by se spíš uchytilo v jiných státech Jižní Ameriky. Zajímavých možností mají Brazilci docela dost (viz můj příspěvek výše).

  • CerVus
    16:34 08.04.2020

    Takže vlastně chtějí MMWT. Požadavek na čelní odolnost věže půjde snadno splnit.

    • Rase
      19:24 08.04.2020

      Taky mi přijde že počet a určení by mohl MMWT skvěle splnit, případně jiné vozidlo v tomto stylu.

  • Miroslav
    15:58 08.04.2020

    Myslím, že tie požiadavky sú legitímne. Brazília v podstate nepotrebuje vzhľadom na prírodné pomery žiadne tanky. Väčšina brazílskeho územia je pokrytá lesom alebo preplnenými mestami.

    Ak nejaké tanky, tak ľahké a menšie ktoré sa dajú prepraviť loďou alebo na podvale ťahača. Brazília by sa v prvom rade mala zamerať na letectvo, námorníctvo a malé, dobre vyzbrojené jednotky na OT operujúce v lesoch pozdĺž hraníc