Břidlicový plyn v Evropské unii - nevyužitá příležitost

Břidlicový plyn v Evropské unii - nevyužitá příležitost
Naleziště břidlicového plynu v Evropě / nfolupki.pgi.gov.pl (Zvětšit)

V EU se o frakování hodně mluvilo a málo konalo. Většina nadnárodních energetických společností upustila od snah začít s těžbou břidlicového plynu kvůli politickým a společenským faktorům. Rusko-ukrajinská válka bude téměř jistě motivovat unijní státy přehodnotit svou pozici k hydraulickému štěpení, které může snížit jejich závislost na ruském plynu.

Podle energetické studie německého Spolkového institutu pro vědy o Zemi a přírodní zdroje (z německého Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe) z roku 2013 dosahují technicky vytěžitelné zásoby evropského břidlicového plynu 14 bilionů m3 a převyšují tak konvenční zásoby zemního plynu, které se odhadují na 5,2 bilionů m3. Největší odhadované zásoby břidlicového plynu mají Francie a Polsko.

Paříž se této příležitosti zatím nechopila. Na základě tlaku veřejnosti totiž Francie v roce 2011 hydraulické štěpení na svém území zakázala. O šest let později francouzští zákonodárci navíc přijali zákon, který do roku 2040 zakazuje veškerý průzkum a těžbu ropy a zemního plynu. Podle tohoto omezení nebude Francie vydávat ani nové licence, ani obnovovat stávající povolení, která umožňují frakování nebo těžbu fosilních paliv.

Těžbu břidlicového plynu fakticky zakázalo také Německo. Série omezujících těžebních zákonů vydaných v roce 2017 čeká na přezkoumání Bundestagem. Expertní komise ve své zprávě z loňského června vyzývá k politickému rozhodnutí, které zohlední ekologické, hospodářské, společenské a zdravotní dopady hydraulického štěpení. Všechny žádosti o povolení k průzkumu potenciálních nalezišť Berlín na základě platných zákonů dosud zamítnul.


Frakování v Evropě – povolení, zákazy a protesty; větší foto 

Jinou cestou se dala středovýchodní Evropa. V Polsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku se nachází rozsáhlá ložiska, která mohou vydat značné množství zemního plynu. Všechny velké nadnárodní energetické společnosti, především severoamerický Chevron, ale v minulém desetiletí region opustily a zanechaly veškerých snah o průzkumné činnosti a těžbu břidlicového plynu.  

Polsko bylo ve frakování zpočátku evropským lídrem, ale po řadě neúspěšných zkušebních vrtů a následném odchodu mezinárodních těžebních společností se reálné vyhlídky na těžbu zmenšily. Zemní plyn Varšava považuje za surovinu nezbytnou pro zajištění národní bezpečnosti a dělá vše pro to, aby se zbavila závislosti na ruských dodávkách. Náš severní soused velmi pravděpodobně nakonec upřednostnil výstavbu plynovodu Baltic Pipeline a stavbu terminálu LNG v přístavu Świnoujście před rozvojem těžby břidlicového plynu.

Najdeme celou řadu důvodů, proč se tak stalo. Svou roli sehrál  nedostatkem plynovodů,  jež vedou přes území měst a jsou daleko od oblastí, kde by se břidlicový plyn mohl těžit. Kromě nedostatečné infrastruktury se překážkou staly i vysoké náklady na zahájení činnosti i pořízení techniky, které chybí úroveň standardizace potřebná pro masovou výrobu. Zatímco vyvrtání horizontálního vrtu o délce 2000 m na území USA stálo v roce 2011 v průměru 3,9 milionu dolarů, v Polsku by se účet za stejnou činnost vyšplhal na 11 milionů dolarů. V letech 2012 a 2013 se kvůli břidlicovému plynu navíc opakovaně střetli polští zemědělci se společností Chevron. Zemědělcům se podařilo dočasně zastavit těžbu plynu a brzy poté zástupci Chevronu uspořádali společné setkání s místní komunitou. Když obyvatelé zpochybnili výstavbu plotu kolem těžební oblasti, společnost Chevron odpověděla, že vlastní veškerá zákonná práva na práci v oblasti. Všechny zmíněné faktory, tj. chybějící infrastruktura, vysoké počáteční náklady a nepřátelské veřejné mínění, nakonec přispěly k rozhodnutí Chevronu ukončit své aktivity v Polsku.  

Těžbu břidlicového plynu s cílem vymanit se z energetické závislosti na Rusku prosazovala též Litva. Její vytěžitelné zásoby se odhadují na 100 miliard m3. Podle Národní strategie energetické nezávislosti Vilnius podporuje hospodářsky proveditelné a ekologicky vyvážené frakování. Představitelé společnosti Chevron začátkem minulé dekády podali nabídku na získání práv na průzkum litevských zásob břidlicového plynu, zejména v oblastech Šilutė a Tauragė. Chevron zahájil průzkumné práce v březnu 2012, nicméně četné protesty Litevců zdůrazňující ekologická rizika pro oblasti v blízkosti Baltského moře vedly k ukončení jeho místních aktivit. Kvůli rostoucímu tlaku veřejnosti vláda odložila jednání o vypsání dalšího tendru na průzkum břidlicového plynu.

Bulharská vláda zahájila diskusi o břidlicovém plynu v kontextu zajištění národní energetické bezpečnosti a označila ho za hospodářskou příležitost. V roce 2009, kdy se břidlicový plyn v médiích poprvé objevil jako možný energetický zdroj pro Sofii, čelila středovýchodní Evropa obavám ze sporu o cenu ruského plynu a také vysokým nákladům na energie. Počátkem ledna 2011 zahájili Bulhaři rozsáhlé protesty kvůli oznámení společnosti Chevron, že zahájí průzkumné práce na bulharských nalezištích.

Demonstrace se v Bulharsku soustředily na dopady, které frakování může mít na místní životní prostředí. Petice proti hydraulickému štěpení během několika dnů získala 15 000 podpisů. Několik místních úředníků následně změnilo svůj postoj a začalo se stavět proti těžbě břidlicového plynu. V polovině ledna 2011 se protesty rozšířily z Dobrudži do hlavního města a dalších center po celé zemi. Jejich cílem se stalo donucení vlády k uzavření vrtů a zrušení povolení, které společnost Chevron získala k zahájení těžby v severovýchodní části země. Obavy týkající se stavu životního prostředí, včetně možnosti kontaminace podzemních vod a následných zemětřesení, vedly Sofii v roce 2012 k odebrání povolení uděleného představitelům Chevronu.

Když se ložiska břidlicového plynu objevila v Rumunsku, vládní představitelé je prezentovali jako jedinečnou hospodářskou příležitost a alternativu k ubývajícím domácím energetickým zdrojům. Nedostatečná transparentnost při udělování koncesí a využívání zisků však vyvolala velkou nedůvěru veřejnosti. Společnost Chevron v roce 2013 získala práva na těžbu břidlicového plynu na území o rozloze dvou milionů hektarů ve východním Rumunsku. Poté, co se protesty z vesnic zasažených průzkumem začaly rozšiřovat do hlavního města, se Chevron rozhodl veškeré své aktivity pozastavit.

Hnutí proti frakování v Rumunsku začalo pokojnými demonstracemi, které však rychle přerostly v násilné střety mezi policií a protestujícími. Rozhovory s demonstranty údajně odhalily rozsáhlé porušování lidských práv, kterého se během protestů dopustily rumunské silové složky. Rumunská policie nasadila do obcí Siliștea a Pungești značný počet jednotek, které obsadily ulice a zablokovaly všechny přístupové body policejními vozy. Z debaty o břidlicovém plynu se stala celospolečenská diskuze o přístupu centrální vlády k nerostným surovinám a o rozsáhlém porušování lidských práv.

V roce 2015 společnost Chevron ukončila veškeré své pokusy o těžbu zemního plynu pomocí hydraulického štěpení ve středovýchodní Evropě a prohlásila, že zdejší příležitosti již nemohou konkurovat jiným příležitostem v globálním portfoliu společnosti. Tento krok znamenal konec nadějným pokusům o nastartování evropského frakování. Po odchodu Chevronu utlumily regionální aktivity spojené s hydraulickým štěpením i společnosti Eni a Exxon Mobil a další malé firmy.

V blízké budoucnosti nahrává těžbě břidlicového plynu v EU dramatický nárůst cen energií. Donedávna nízké ceny za zemní plyn, které jsou navázané na cenu ropy, brzdily investice do obnovitelných zdrojů i nekonvenčních způsobů těžby, včetně frakování. Zatímco vysoká cena ropy, 145 dolarů za barel, v roce 2008 pomohla USA rozvinout domácí těžbu břidlicového plynu, pokles ceny ropy na úroveň okolo 50 dolarů za barel do roku 2015 zabrzdil obdobný proces v Evropě. To se teď ale vzhledem k rusko-ukrajinské válce může změnit. V současnosti se cena ropy pohybuje okolo hodnoty 130 dolarů za barel.

Napětí ve vztazích s Ruskem možná přinese nezbytnou politickou vůli k překonání odmítavých reakcí místního obyvatelstva. Omezení unijní energetické závislosti na ruském plynu se stane klíčovým bezpečnostním tématem v krátkodobém a střednědobém výhledu. Ekologická hnutí, která významně přispěla k organizaci protestů a tvorbě narativů zaměřených proti frakování, tento fakt budou muset zohlednit a buď přistoupit na kompromisy, nebo nabídnout hospodářsky únosné alternativy. Členové EU se v případě rozhodnutí pro zahájení těžby břidlicového plynu musí zaměřit na rozptýlení společenských obav z možných rizik hydraulického štěpení, k nimž patří nadměrná spotřeba vody, znečištění ovzduší a vodních zdrojů, zemětřesení, narušení přírodních biotopů, nárůst nákladní dopravy a hluk z vrtů. Vyzdvihovat naopak mohou pozitivní zkušenosti ze Spojených států, jako je místní hospodářský rozvoj a tvorba nových pracovních míst.

Zdroje: Discover Energy, European Parliament, Bundestag

Nahlásit chybu v článku


Související články

Geopolitické úsilí jde do plynu

Jakkoliv jsou Spojené státy označovány jako viník mnoha vojenských konfliktů ve světě kvůli ropě, je ...

PREMIUM Šance pro Evropu v Mosambiku: Pobít islamisty a získat přístup k zemnímu plynu

V poslední době se výrazně zhoršila situace v provincii Cabo Delgado na severu Mosambiku. ...

Africký plyn jako řešení evropské plynové krize

Již v roce 1981 se americký prezident Ronald Reagan neúspěšně pokoušel zablokovat stavbu ...

PREMIUM Má zemní plyn v České republice budoucnost?

Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu, Německo zastavilo certifikační proces pro plynovod Nord Stream 2 a ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • pjaro77
    14:14 11.03.2022

    Ekologické skupiny žiaľ sú v energetike nič kloudné neprinesú. Tejto oblasti sa venujem, viem akú koncepciu vytvorili napríklad Greenpeace a Hnutí duha pre ČR. Môžete si prečítať ...Zobrazit celý příspěvek

    Ekologické skupiny žiaľ sú v energetike nič kloudné neprinesú. Tejto oblasti sa venujem, viem akú koncepciu vytvorili napríklad Greenpeace a Hnutí duha pre ČR. Môžete si prečítať sami:
    https://www.greenpeace.org/sta...

    https://ekolist.cz/cz/ekolist/...

    Základom návrhu je ideologický boj proti jadrovej energii, na to sa nič nezmenilo.
    Keďže tým diletantom došlo, že FVE a VTE nebudú stačiť na pokrytie potrieb v ČR (už len kvôli povoľovaniu), navrhli radikálne zvýšiť energiu z biomasy. K čomu by to viedlo ? Predovšetkým k páleniu lesov v elektrárňach (a sú europske krajiny, kde to už realizovali lenže lesov nemajú dosť, tak dovážajú z Ruska, Kanady, Brazílie, Austrálie ...) .
    Druhý aspekt je pestovanie technickej biomasy (topole, miscanthus) a to aj za použitia umelých hnojív a obmedzeniu plochy na pestovanie jedlých plodín.
    Po niekoľkých desaťročiach by to viedlo k degradácii pôdy, príklad je napríklad južná morava, kde kompletne zničili farmári pôdu -https://www.idnes.cz/brno/zpra... Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      21:49 14.03.2022

      Půdu v CR (SR) ničí nadměrné odvodnění, což sice umožňuje efektivnější pěstování (v močálu vám nic neporoste), ale pokud se to přežene. Tak to dlouhodobě nestačí ukládat vodu k v ...Zobrazit celý příspěvek

      Půdu v CR (SR) ničí nadměrné odvodnění, což sice umožňuje efektivnější pěstování (v močálu vám nic neporoste), ale pokud se to přežene. Tak to dlouhodobě nestačí ukládat vodu k v krajině.
      Je celkem jedno co pěstujete, jakou technikou jezdíte, atd.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    11:15 11.03.2022

    Kdyby bylo frakování v Evropě ekonomické terno, tak se už dávno těží. Nevěřím argumentu, že by to Chevron vzdal pod tlakem místních občanů. Aspoň pár lokalit by prošlo. Beru ...Zobrazit celý příspěvek

    Kdyby bylo frakování v Evropě ekonomické terno, tak se už dávno těží. Nevěřím argumentu, že by to Chevron vzdal pod tlakem místních občanů. Aspoň pár lokalit by prošlo. Beru Německo a Francii, ale v Polsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku se dají pomocí politického tlaku a igelitky s dolary překonat ledasjaké administrativní překážky.
    Realita bude asi hodně jednodušší. Potenciální výnosy nestály za vynaložené náklady a úsilí. Ostatně výsledky sektoru jsou diskutabilní i v USA, kde byla podpora maximální.
    Byl bych hodně opatrný na budování prvků klíčové infrastruktury čistě v závislosti na politické objednávce. Historie nás učí, že to centrálně plánované hospodářství nevede k uspokojivým koncům.Skrýt celý příspěvek

    • memo
      12:38 11.03.2022

      Nevím jestli by s takovým názorem třeba souhlasil každý kdo potřebuje energii. Pokud by se vašim názorem řídila Třetí Říše, tak by plán Barbarossa nikdy nemohla zahájit. Naopak by ...Zobrazit celý příspěvek

      Nevím jestli by s takovým názorem třeba souhlasil každý kdo potřebuje energii. Pokud by se vašim názorem řídila Třetí Říše, tak by plán Barbarossa nikdy nemohla zahájit. Naopak by NKVD byla v Berlíně již v roce 1941. Ekonomické hledisko tedy nebylo důležité, důležitá byla dostupnost.Skrýt celý příspěvek

      • danny
        00:02 12.03.2022

        Operaci Barbarossa měli Němci naopak spočítanou do poslední kalorie. Včetně harmonogramu redukce civilního obyvatelstva, aby neujidala potraviny, které bude třeba rekvírovat pro ...Zobrazit celý příspěvek

        Operaci Barbarossa měli Němci naopak spočítanou do poslední kalorie. Včetně harmonogramu redukce civilního obyvatelstva, aby neujidala potraviny, které bude třeba rekvírovat pro postupující wehrmacht. I většina cílů operace měla ekonomickou podstatu. Přístup k ropě, nerostným surovinám a osevní ploše. Že byly některé kalkulace chybné, je jiná věc.Skrýt celý příspěvek

    • SYN_
      07:23 12.03.2022

      Tak já bych na to též nesázel all-in, na druhé straně by jedna-dvě ukázkové lokality mohly dát věrohodnější (místně ověřená) data než komerční články... a snad by bylo možno ...Zobrazit celý příspěvek

      Tak já bych na to též nesázel all-in, na druhé straně by jedna-dvě ukázkové lokality mohly dát věrohodnější (místně ověřená) data než komerční články... a snad by bylo možno lokalitu zanechat i ve stavu "možno pokračovat" kde by se v případě změny priorit dalo snadno pokračovat s těžbou...Skrýt celý příspěvek

      • SYN_
        07:25 12.03.2022

        To že se tím nikdo nezabýval řekněme před 50ti lety není hlavní argument, změnily se ceny, změnily se i dostupné technologie, takže nejsme ve stejné situaci.

        To že se tím nikdo nezabýval řekněme před 50ti lety není hlavní argument, změnily se ceny, změnily se i dostupné technologie, takže nejsme ve stejné situaci.

  • Tonda
    22:18 10.03.2022

    Frakování je úplně nejvíc ekologicky nejhorší varianta získávání energie. Kdokoliv, kdo tvrdí, že je to čisté, lže. Kontaminuje podzemní vody, uvolňuje skrz vrstvy hornin do ...Zobrazit celý příspěvek

    Frakování je úplně nejvíc ekologicky nejhorší varianta získávání energie. Kdokoliv, kdo tvrdí, že je to čisté, lže. Kontaminuje podzemní vody, uvolňuje skrz vrstvy hornin do ovzduší velké množství metanu (nejhorší skleníkový plyn) a produkuje obtížně odbouratelné odpady. Tohle opravdu není cesta. To už je lepší se na nějakou dobu vrátit k uhlí. A mezi tím musíme postupně co nejrychleji přejít k bezemisním zdrojům. Solární, větrná, jaderná.Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      09:04 11.03.2022

      Stále jsou velké rezervy ve spotřebě domácností a jejich úsporách. I po těch letech podpory ekologického bydlení se potkávám s projekty novostaveb, které s bídou vejdou do normy ...Zobrazit celý příspěvek

      Stále jsou velké rezervy ve spotřebě domácností a jejich úsporách. I po těch letech podpory ekologického bydlení se potkávám s projekty novostaveb, které s bídou vejdou do normy pro nízkoenergetický dům pro které je limit spotřeby energií do 50 kWh na metr podlahové plochy ročně. Přitom se dá rozumně postavit pasivní dům vejdoucí se do limitu 15 kWh na metr podlahové plochy a rok. Pak už nemusíte řešit ani plynovou přípojku a kotle, protože se to nevyplácí. Nejhorší variantou je pak, dnes oblíbené, postavit si dům v nějaké kolonii domů 20 km za městem bez místní infrastruktury, tak že se mimo domu projeví stopa i v tom, že obyvatelé nahroutí spoustu kilometrů za prací zpět do měst, přitom vedle domů mají pouze neproduktivní zahradu s bazénem, což se vše do ekologické stopy také projeví.Skrýt celý příspěvek

      • alter01
        17:32 11.03.2022

        Staščí vymeniť plynový kotol za tepelné čerpadlo a "kúriš" za 1/3 nákladov. je iba problém kde statisíce rodín zoberú peniaze na tepelné čerpadlo ! Čo tak ich zobrať z tých 70 000 ...Zobrazit celý příspěvek

        Staščí vymeniť plynový kotol za tepelné čerpadlo a "kúriš" za 1/3 nákladov. je iba problém kde statisíce rodín zoberú peniaze na tepelné čerpadlo !
        Čo tak ich zobrať z tých 70 000 000 000 USD čo ročne posiela EU každý rok Putinovi , aby si mohol vyrobiť 1500 tankov a 500 lietadiel ?
        Koľko investovala EU do poslednej krízy ? 1 bilion € , alebo až 2 biliony € . Čo je 15x , alebo až 20x viac ? Tak mi nehovorte , že ekonomika z 15 bilionmi USD HDP visí na opasku nejakého kremeľského knechta čo už dnes nemá HDP ani 1 bilion USD! Pred mediacom mal 1,7 biliona USD !
        Majme konečne hrdosť na svoju prácu ! My nie sme Putinový burlaci čo ťahajú lode na Volge!Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          17:42 11.03.2022

          Aby to fungovalo nestačí jen tepelné čerpadlo. Je nutné instalovat i fotovoltaické články s bateriovým úložištěm.

          Aby to fungovalo nestačí jen tepelné čerpadlo. Je nutné instalovat i fotovoltaické články s bateriovým úložištěm.

          • SYN_
            07:30 12.03.2022

            Krmit tepelné čerpadlo FV články (nebo se o to snažit) je jedna z nejhorších kombinací... když čerpadlo nejvíc potřebujete, dává FV panel nejmenší množství energie (zima=slunce ...Zobrazit celý příspěvek

            Krmit tepelné čerpadlo FV články (nebo se o to snažit) je jedna z nejhorších kombinací... když čerpadlo nejvíc potřebujete, dává FV panel nejmenší množství energie (zima=slunce nízko nad obzorem+často zataženo) a ještě po nejkratší dobu (nejkratší dny). Baterie vám umožní vyrovnání den/noc, nikoliv zima/léto...
            Prostě tepelné čerpadlo a FV jsou naprosto nezávislé projekty.Skrýt celý příspěvek

          • The88
            14:29 12.03.2022

            SYN_: z pohledu emisi ma Scotty pravdu. Tepelne cerpadlo krmite elektrinou vyrobenou s ucinnosti 30%,zhusta z plynu ci uhli. Coz pri COP 3 (dnes byva i vyssi, ale v topne sezone je ...Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: z pohledu emisi ma Scotty pravdu. Tepelne cerpadlo krmite elektrinou vyrobenou s ucinnosti 30%,zhusta z plynu ci uhli. Coz pri COP 3 (dnes byva i vyssi, ale v topne sezone je 3 preci jenom docela optimisticka) dela 90% ucinnost. Plyn spalite s ucinnosti kolem 95%.Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            20:29 12.03.2022

            The88: ano, ale právě že hrozí ta nevyváženost mezi tím kdy elektřinu máte a kdy ji potřebujete... jak říkám, je třeba počítat s tím že v sezóně budete potřebovat "přidávat ...Zobrazit celý příspěvek

            The88: ano, ale právě že hrozí ta nevyváženost mezi tím kdy elektřinu máte a kdy ji potřebujete... jak říkám, je třeba počítat s tím že v sezóně budete potřebovat "přidávat energii" a bude to pravděpodobně elektřina ze sítě (jistě, třeba krb a tak, ale to je obvykle částečně estetická věc...). Prostě si nepředstavovat že ty dvě zařízení se musí párovat...Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            15:02 14.03.2022

            SYN_: I ty FV panely umí dávat v zimě slušný výkon (cca 30% oproti maximu v létě). Jenže, většina instalaci je mezi 5-15°, tzn. naprosto logicky nevyrobí nic. Ti co si to nechali ...Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: I ty FV panely umí dávat v zimě slušný výkon (cca 30% oproti maximu v létě). Jenže, většina instalaci je mezi 5-15°, tzn. naprosto logicky nevyrobí nic.

            Ti co si to nechali tahle nainstalovat velice rychle zjistí, že jejich FVE má návratnost blízkou nekonečnu. Stačí jediné, a to přejít na spotové ceny. To je otázka času. Tohle nastavení totiž dosahuje nejvyšší výroby v sobě dostatku(levné, až záporné ceny = 0 úspora), ale v době zimního nedostatku (drahá elektřiny + velká spotřeba= většina nákladů) nevyrábí skoro nic.Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            22:44 14.03.2022

            Jirosi: těch 30% třeba i jo, ale zase jen na několik hodin denně (kromě kratšího dne astronomicky je navíc ještě častěji pod mrakem/prší/sněží, takže celková výroba je v zimních ...Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: těch 30% třeba i jo, ale zase jen na několik hodin denně (kromě kratšího dne astronomicky je navíc ještě častěji pod mrakem/prší/sněží, takže celková výroba je v zimních měsících spíš tak 15% než 30...Skrýt celý příspěvek

          • The88
            13:00 15.03.2022

            Jirosi: To je spravny postreh, ackoliv nevim, odkud ten udaj (o 5-15°) cerpate. Ale bude-li instalace primarne k pohonu TC, budete optimalizovat sklon na topnou sezonu, tzn. Bude ...Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: To je spravny postreh, ackoliv nevim, odkud ten udaj (o 5-15°) cerpate. Ale bude-li instalace primarne k pohonu TC, budete optimalizovat sklon na topnou sezonu, tzn. Bude podstatne strmejsi. Jinak, nejvyssiho celorocniho zisku byste v CR mel dosahovat pri 45-55°. Coz bych takhle od oka rekl, ze je pripad vetsiny "polnich" FVE.Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:42 15.03.2022

            SYN_: Výkony čerpám z tabulky udělané z dat pro jednotlivé sklony: ...Zobrazit celý příspěvek

            SYN_: Výkony čerpám z tabulky udělané z dat pro jednotlivé sklony: https://re.jrc.ec.europa.eu/pv...
            Tedy vaše pod mrakem/prší/sněží je tam započítané. Přesto je to 30%.

            The88: Spíše bych volil slovíčko "měl by být". Realita je taková, že většina firem (zákazníků) chce maximum panelů na plochu, a vůbec je nezajímá jaká bude využitelnost daného rozložení.
            Ideální úhel je 35° pro maximální výrobu. Ale k tomu je potřeba dopsat, že 6-7-8 je cca 70% této výroby. Pro zimní výrobu by bylo lepší jít až k 55-60°.
            45° u polních instalací, je z důvodu samočištění takových panelů deštěm, sněhem. Ale tyhle instalace domy, bytové domy neživý. Tam převládají střešní (úhel střechy, nebo plochá střecha, zcela ojediněle fasáda).

            Fakticky pokud by se ten úhel v září/březen přestavoval, tak lze získat skvělé maximum využití , za minimální náklady.Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:48 15.03.2022

            Beru to hlavně tak, že u FVE je hlavní využitelnost vyrobené elektřiny. Mohou to řešit baterii (lithiová, vodík, atd.). Nebo na úhluji panely, a tu energii má v podstatě zadarmo, ...Zobrazit celý příspěvek

            Beru to hlavně tak, že u FVE je hlavní využitelnost vyrobené elektřiny.
            Mohou to řešit baterii (lithiová, vodík, atd.). Nebo na úhluji panely, a tu energii má v podstatě zadarmo, přitom je to elektřina v době kdy jsou ceny nejvyšší.Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            05:22 16.03.2022

            Jirosi: stejný zdroj mi ukazuje (při volbě optimalizace obojího, azimutu i elevace) že osvícení (dopadající světelný výkon) je za prosinec 40 kWh/m2, kdežto za červenec 180 kWh/m2, ...Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi: stejný zdroj mi ukazuje (při volbě optimalizace obojího, azimutu i elevace) že osvícení (dopadající světelný výkon) je za prosinec 40 kWh/m2, kdežto za červenec 180 kWh/m2, což je nějakých 22%. A to ani nezkouším zadat věci jako horizont (málokdo má okolo sebe prostou placku, v zimě je větší šance chytit nějaký stín z okolí, například vlastní komín atd.), efektivitu výkonových střídačů (při výkonech panelu pod cca. 5% střídač vůbec nestartuje protože jeho vlastní ztráty jsou vyšší než produkce panelu)...Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            13:00 16.03.2022

            SYN_:Omlouvám se, předpokládal jsem, že víte o negativním teplotním koeficientu panelů (+T = -Wp, -T = +Wp). Proto to nelze takhle hloupě spočítat. Krom toho počítat otočný ...Zobrazit celý příspěvek

            SYN_:Omlouvám se, předpokládal jsem, že víte o negativním teplotním koeficientu panelů (+T = -Wp, -T = +Wp). Proto to nelze takhle hloupě spočítat. Krom toho počítat otočný mechanismus v obou osách to zkresluje, protože využije celý delší den. To ale statická instalace neumí (99,9% instalací).
            Komín dává stín i v létě pokud ho tam máte. Proto je lepší udělat instalaci, aby nevadil (to je naprostý základ, stejně jako stavět dům už s tím, aby se tam dala dát maximální FVE)
            Ale no tak..
            Při 60° reálně vám to dá prosince-leden cca 38,5-34,92kWh vs 109kWh nikoliv v létě, ale v Dubnu (výkon na 1kWp instalovaného panelu). V červnu vám to udělá pouze 100kWh. (36,71/109=33,6%)
            Při 15° 26,6-22,3kWh, vs 126,5kWh v červenci.(24,45/126,5=19,32%)
            „Jirosi: je za prosinec 40 kWh/m2, kdežto za červenec 180 kWh/m2, což je nějakých 22%“
            36,71/40 =91,7% vs 126,5/180 = 70,2% (109/180=60% (100/180=55%))

            To jen jak moc se mýlíte.Skrýt celý příspěvek

        • pjaro77
          19:17 11.03.2022

          Tepelné čerpadlo + solárne kolektory. Tie sa hodia aj v zime. Sú aj iné možnosti. Napríklad východ Slovenska - sú tam slanské vrchy zo severu na juh, čo je sopečné pohorie. Roky ...Zobrazit celý příspěvek

          Tepelné čerpadlo + solárne kolektory. Tie sa hodia aj v zime.

          Sú aj iné možnosti. Napríklad východ Slovenska - sú tam slanské vrchy zo severu na juh, čo je sopečné pohorie. Roky existuje vrt pri dedine Ďurkov, vlastní ho SPP. geotermálne ložisko môže mnoho rokov dodávať horúcu vodu v okolí. SPP s tým nič nerobila odkedy to vlastnia ale minulý rok sa konečne vláda dohodla na začatí prác na potrubí do Košíc. Už to mohlo byť dávno hotové, keby tomu vychcánkovia nebránili.

          https://kosice.korzar.sme.sk/c... Skrýt celý příspěvek

      • The88
        14:36 12.03.2022

        To je technicko-idealistickej pohled. Chybi vam ten ekonomickej. Lidi napr. stavi v kolonii 20 km za mestem, protoze to jde a je tam zasitovano. Uzemni plany v CR jim moc ...Zobrazit celý příspěvek

        To je technicko-idealistickej pohled. Chybi vam ten ekonomickej. Lidi napr. stavi v kolonii 20 km za mestem, protoze to jde a je tam zasitovano. Uzemni plany v CR jim moc alternativ nenabizeji a stavebni rizeni je horsi nez v Gabunu. Pak jsou tu ruzna CHKO, pamatkari... Potom vam zeleni magori spilaji za auta a zaroven se divi, ze se vylidnuje venkov. Tak si vyberte...Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          14:30 13.03.2022

          Infrastrukturou jsem měl na mysli obchody, služby, úřady, pracovní příležitosti, školy, školky, kultura. Postavit si dům a zase jen dojíždět za prací, vozit děti do škol, do ...Zobrazit celý příspěvek

          Infrastrukturou jsem měl na mysli obchody, služby, úřady, pracovní příležitosti, školy, školky, kultura. Postavit si dům a zase jen dojíždět za prací, vozit děti do škol, do kroužků.
          Taková výstavba je pouze předraženou noclehárnou určeno pro krmení spotřební ekonomiky, protože když už mají dům místo bytu, tak potřebují na údržbu domu a pozemku mnohem více materiálu, energií.Skrýt celý příspěvek

          • The88
            13:02 15.03.2022

            Jo, ja jsem to pochopil. Ale tech mist "s infrastrukturou" k dispozici moc neni. Tzn. bud muzete vysolit obrovsky balik za "mestansky dum", nebo ty penize postupne plati za roky ...Zobrazit celý příspěvek

            Jo, ja jsem to pochopil. Ale tech mist "s infrastrukturou" k dispozici moc neni. Tzn. bud muzete vysolit obrovsky balik za "mestansky dum", nebo ty penize postupne plati za roky dojizdeni. Kdy ale mate sanci, ze u vas pobliz satelitu ta infrastruktura bude postupne vznikat.Skrýt celý příspěvek

    • Shania
      10:42 11.03.2022

      metan jako nejhorsi sklenikovy plyn je naprosto irelevantni, je v pateticky nizke koncentraci a jen kratkou dobu. sklenikove plyny (s vyjimkou vodni pary aka mraky, ktere blokuji ...Zobrazit celý příspěvek

      metan jako nejhorsi sklenikovy plyn je naprosto irelevantni, je v pateticky nizke koncentraci a jen kratkou dobu.
      sklenikove plyny (s vyjimkou vodni pary aka mraky, ktere blokuji zareni) nemaji vliv na teplotu oceanu a proudy, takze vliv na klima je minimalni.

      Pokud mam jde o energetickou sobestacnost, odpojeni se od rusu, tak resit metan je fakt okrajova zalezitost.

      Navic frakovani je o tom dostat plyn do jednoho bodu, ne aby se uvolnoval plosne...

      Pokud se nezajisti levna energiie (kterou z obnovitelnych zdroju fakt nedostanes, hlavne jako nahradu plynu jako zdroje tepla v zime), tak ty dusledky budou pro klima daleko horsi, nez z frakovani... Uz ted kdo muze tak topi po staru drevem, uhlim, plasty, odpadem... bude to jen horsi.Skrýt celý příspěvek

      • pjaro77
        14:27 11.03.2022

        Problém nebude silný v prípade, že metán spaľujeme na CO2. Trochu off topic - asi nevieš Shania, čo sa deje na sibíri, v kanade, na aljaške. Metán sa vo veľkých množstvách ...Zobrazit celý příspěvek

        Problém nebude silný v prípade, že metán spaľujeme na CO2.
        Trochu off topic - asi nevieš Shania, čo sa deje na sibíri, v kanade, na aljaške. Metán sa vo veľkých množstvách uvoľňuje z permafrostu, kde je uložených odhadom 1600 miliard ton uhlíka.
        Celý proces sa urýchľuje.
        Otepľovaním sa ľad roztápa, bakterie sa do tej masy "zahryznú" a metabolizujú na metán. Ak sa uvoľní len polovica z tej masy tak sme peknom pruseri. Problémy budú najmä v subtropoch, kde sa každým rokom zhoršuje sucho.Skrýt celý příspěvek

        • Shania
          15:28 11.03.2022

          problem s permarostem je tak pro mistni infrastrukturu. Permafrost je navic uplne mimo nasi kontrolu, je to navic prirodni proces:D. Asi bych se maximalne bal, ze bude zelenejsi ...Zobrazit celý příspěvek

          problem s permarostem je tak pro mistni infrastrukturu. Permafrost je navic uplne mimo nasi kontrolu, je to navic prirodni proces:D.

          Asi bych se maximalne bal, ze bude zelenejsi planeta a vic zivotniho prostoru v rusku a kanade, ten proces navic potrva dost dlouho a pomalu.

          Za srazky muze proudeni v oceanech, proste nektere oblasti budou mit smulu, kdyz budou v pro ne nepriznive fazi a jine oblasti na tom zase budou lip. Tomu se jaksi neda vyhnout za jakehokoliv stavu klimatu. Nic takoveho jako idealni klima pro vsechny neexistuje.

          Srozumitelne to vysvetluje Jim Steele v serii videii:
          https://www.youtube.com/channe... Skrýt celý příspěvek

          • pjaro77
            19:26 11.03.2022

            Geolog Sergej Zimov a jeho syn, ktorí tam žijú majú na to iný názor. Ten proces sa zrýchľuje. Arktida sa otepľuje najrýchlejšie zo všetkých pásiem. Skús sa pozrieť na ich ...Zobrazit celý příspěvek

            Geolog Sergej Zimov a jeho syn, ktorí tam žijú majú na to iný názor. Ten proces sa zrýchľuje. Arktida sa otepľuje najrýchlejšie zo všetkých pásiem.
            Skús sa pozrieť na ich projekt Pleistocénny park o obnove tundrostepi miesto tajgy.

            http://www.srspol.sk/clanek-ma... (odstavec o mamutoch môžeš vynechať, ten nie je podstatný )

            https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

        • alter01
          17:36 11.03.2022

          Objavili sme Ameriku ? Metan sa z permafrostu uvoľnuje už minimálne cca 10000 rokov , presne od vtedy čo skončila doba ľadová a pevnincký ľadovej s Krkonôš začal sťahovať smerom na ...Zobrazit celý příspěvek

          Objavili sme Ameriku ? Metan sa z permafrostu uvoľnuje už minimálne cca 10000 rokov , presne od vtedy čo skončila doba ľadová a pevnincký ľadovej s Krkonôš začal sťahovať smerom na sever. Pred 10000 rokmi bol v Hamburgu ľadovec hrubý 1200m .Skrýt celý příspěvek

          • pjaro77
            19:29 11.03.2022

            Prosím ťa, najprv si zisti niečo o tom, ako vyzerala východná sibír a veľká časť aljašky počas ľadovej doby. Tieto miesta neboli zaľadnené. Zaujímavé že ? Bola tam tzv mamutia ...Zobrazit celý příspěvek

            Prosím ťa, najprv si zisti niečo o tom, ako vyzerala východná sibír a veľká časť aljašky počas ľadovej doby. Tieto miesta neboli zaľadnené. Zaujímavé že ? Bola tam tzv mamutia tundrostep a preháňali sa tam miliony zvierat.
            Ja som si o tejto téme aj ako vyzerali paleo-ekosystémy prečítal dosť vedeckých štúdií.Skrýt celý příspěvek

        • SYN_
          07:43 12.03.2022

          Aniž bych disputoval otázku uvolňování/bioprodukce metanu na povrchu, jak to mělo být s tím uvolňováním při frakování? To jako že difunduje skrz horniny? Všude stejně? O jakém se ...Zobrazit celý příspěvek

          Aniž bych disputoval otázku uvolňování/bioprodukce metanu na povrchu, jak to mělo být s tím uvolňováním při frakování? To jako že difunduje skrz horniny? Všude stejně? O jakém se tu bavíme množství? Jak je asi známo, máme tu na jižní Moravě pár zásobníků plynu vytvořených z vytěžených ložiske ropy/plynu. Z těchto zásobníků difunduje plyn též?
          Mám vážné podezření že v případě úniku metanu při frakování se jedná o zveličená data. Respektive, někde jinde (řekněme v Rusku) by se při těžbě stejného množství zemního plynu uvolnilo stejné množství (nebo i větší, když uvážím "pořádek" v Rusku) metanu akorát jinde. A to není rozdíl, jelikož metan není nebezpečný lokálně ale globálně...
          Takže jistě, snižujme spotřebu, ale tak o to se snad snažíme neustále ne? On někdo platí rád? Ale nezapomínejme přitom na průmyslové použití, tam zateplování nic neřeší. A přestat to dělat v Evropě též není řešení, to jen těžbu a spotřebu přenese jinam. Jediné co pomůže je zefektivnit procesy, ne je odsunout...Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        14:35 13.03.2022

        Bohužel, na vodní páru se hodně zapomíná, to co dokázaly deštné pralesy a lesy v atmosféře nyní chybí. Když rozestavíte 7 miliard osob ve dvoumetech mezi sebou, tak je postavíte ...Zobrazit celý příspěvek

        Bohužel, na vodní páru se hodně zapomíná, to co dokázaly deštné pralesy a lesy v atmosféře nyní chybí. Když rozestavíte 7 miliard osob ve dvoumetech mezi sebou, tak je postavíte přibližně na území jednoho z českých krajů, oproti tomu máte za posledních 30 let zmenšenou rozlohu deštných pralesů a lesů na větším územím než je Francie a Španělsko. A bilance vodní páry a plynů je tam jiná než pro lidi.
        Vše je umocněno tím, že lidé žijí v oblastech, kde je příroda v místě života neuživí.Skrýt celý příspěvek

    • memo
      10:58 11.03.2022

      Návrat k uhlí? Proč ne, ale jsme schopní v řadě několik dní začít vyrábět z uhlí benzín a nějakou tu náhražku zemního plynu? Čas tedy v řádu týdnů az měsíců je nepřijatelný! Kdysi ...Zobrazit celý příspěvek

      Návrat k uhlí? Proč ne, ale jsme schopní v řadě několik dní začít vyrábět z uhlí benzín a nějakou tu náhražku zemního plynu? Čas tedy v řádu týdnů az měsíců je nepřijatelný!
      Kdysi dávno v Litvínově německá firma Brabag vyráběla z hnědého uhlí syntetický benzín. To był hlavní důvod proč německé tanky byly všechny benzínové a také to bylo společné palivo s Luftwaffe.
      Jenže asi v 70. letech došlo k ukončení výroby syntetického benzínu v Chemopetrolu. V JAR snad do současné doby firma SASOL vyrábí syntetický benzín z černého uhlí. Ovšem zavedení výroby je projekt během na dlouhou milý. Frakovat lze naopak velice rychle. Čas je o co tu běží. Kdo za to může? EU v čele s Německem a tam na tom má největší vinu genose Schröder. Je mi divné že už dávno není zatčen a vyšetřován BND. Ekologie je jistě dobře ale ten čas který je potřeba tu prostě není!Skrýt celý příspěvek

      • alter01
        17:47 11.03.2022

        Nebol to Brabag , ale boli to Goring werke . A výroba skončila okolo roku 1963-4 . Mal som to šťastie vidieť ešte posledné hodiny výroby . A takýchto prevádzok bolo v Nemecku veľa ...Zobrazit celý příspěvek

        Nebol to Brabag , ale boli to Goring werke . A výroba skončila okolo roku 1963-4 . Mal som to šťastie vidieť ešte posledné hodiny výroby . A takýchto prevádzok bolo v Nemecku veľa ! Dokazali zasobovať tanky , lietadla autá!
        Dnes by sa také jednotky dali postaviť aj meste a ani by sme nevedli čo to je . Po vojne malo každé mesto svoju plynáreň . Už za c.aK. Rakúska bolo plynové osvetlenie ! V ČSR ešte v 50. rokoch jazdili autá na plyn. na kufri mali 50 l. plynovú bombu . Pamätám , sused mal také osobné auto....
        Civilizácia naozaj nezačala ruským plynom ! Každá naša dedina , kde je kravín , prasačník, chov sliepok , dokonca vyhadzuje viac kuchynského odpadu si dokáže vyrobiť viac bioplynu ako sama spotrebuje . 0,7 kg hnoja = 1 m3 plynu !Skrýt celý příspěvek

      • SYN_
        07:59 12.03.2022

        Domnívám se že výroba syntetického benzínu/nafty/paliv zatím není aktuální, jelikož se spotřeba těchto složek komplexu ropa/zemní plyn zatím nutná pro dopravu přecejen snižuje ...Zobrazit celý příspěvek

        Domnívám se že výroba syntetického benzínu/nafty/paliv zatím není aktuální, jelikož se spotřeba těchto složek komplexu ropa/zemní plyn zatím nutná pro dopravu přecejen snižuje (lepší motory, elektrifikace) a to co potřebujeme na dopravu nám šejkové dodají levou zadní i bez Ruska. Pro ostatní použití (vytápění, elektrárny, průmysl) je lepší uhlí použít přímo, bez složité konverze na benzín...
        Plynu by bylo dostupného podstatně víc, kdyby se v posledním desetiletí či dvou nezvýšil podíl výroby el. energie v plynových elektrárnách (byly k tomu důvody - výroba lokálně téměř čistá, dobře regulovatelná (špičková výroba), plyn byl levný), i zde je jednodušší obnovit výrobu v tepelných elektrárnách než řešit syntetický benzín z uhlí...
        Při dostatečném množstvíSkrýt celý příspěvek

    • alter01
      17:23 11.03.2022

      Vy asi nemáte predstavu ako sa ťaží ten iný "obyčajný" plyn . Do zeme sa navŕta diera a potom sa už iba zbierajú peniazky do kasičky ? Verte tomu , že proti frakovaniu je rozdiel ...Zobrazit celý příspěvek

      Vy asi nemáte predstavu ako sa ťaží ten iný "obyčajný" plyn . Do zeme sa navŕta diera a potom sa už iba zbierajú peniazky do kasičky ? Verte tomu , že proti frakovaniu je rozdiel iba v tom , že diera je kolmá , resp . šikmá , z jednej veže sa vŕta paprskovite viac "dier. A pri frakované sa kombinuje vertikálne a horizontálne vŕtanie . To vaše znečistenie je blud . Asi neviete aké sú podmienky v 2000-3000 m hĺbke . Chemické , tlakové, tepelné .Skrýt celý příspěvek

      • Upgrade
        03:01 13.03.2022

        Ake ekologicke skody mozu vzniknut v hlbke 2 km?

        Ake ekologicke skody mozu vzniknut v hlbke 2 km?

    • Pavel 1
      18:28 11.03.2022

      To je blábol. Realita je jiná https://www.osel.cz/6125-gasla...

      To je blábol. Realita je jiná https://www.osel.cz/6125-gasla...

  • alter01
    12:18 10.03.2022

    Kedy sa už spamätáme , že toto všetko je ruská karta. Každá kWh nevyrobená v jadrovej elektrárni , uhlolnej elektrárni , každý m3 frakovaného plynu čo sa nevyťaží v Eu iba zvyšuje ...Zobrazit celý příspěvek

    Kedy sa už spamätáme , že toto všetko je ruská karta. Každá kWh nevyrobená v jadrovej elektrárni , uhlolnej elektrárni , každý m3 frakovaného plynu čo sa nevyťaží v Eu iba zvyšuje podiel ruského plynu v našich kotolniach !
    A my ako nesvojprávny hlupáčkovia sme na to pristúpili . Prečo nie , veď si stavajú vlastné NordStreamy až do Nemecka ! Vám stačí iba platiť miliardy a šúchať nohami ....Skrýt celý příspěvek

    • The88
      17:01 10.03.2022

      Na jednu stranu mate pravdu, na druhou stranu, nikdo nechce bydlet u uhelnyho dolu. Malokdo u jaderny elektrarny nebo plynovyho pole. Tak to proste je. Evropa se toho spinaveho ...Zobrazit celý příspěvek

      Na jednu stranu mate pravdu, na druhou stranu, nikdo nechce bydlet u uhelnyho dolu. Malokdo u jaderny elektrarny nebo plynovyho pole. Tak to proste je. Evropa se toho spinaveho primarniho sektoru snazila zbavit a dovazet primo suroviny. Ma to vyhody i nevyhody. Jaderne elektrarny bych ale podporil, spolu s vyssim vyuzitim nakladni zeleznice (elektrikovane) by to pomohlo v mnoha ohledech.Skrýt celý příspěvek

      • SYN_
        21:52 10.03.2022

        Jednou z výhod netěžení břidlic je též to že nám zůstávají "na horší časy" ale to by to chtělo mít aspoň připravené, tak aby se řekněme teď (když "udeřilo") se poslaly vrtné ...Zobrazit celý příspěvek

        Jednou z výhod netěžení břidlic je též to že nám zůstávají "na horší časy" ale to by to chtělo mít aspoň připravené, tak aby se řekněme teď (když "udeřilo") se poslaly vrtné soupravy a řekněme příští zimu aby už byly první dodávky... což asi tak daleko není.Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          09:05 11.03.2022

          Stále se máme jako prasátka v žitě a sahat na takové "úspory" není třeba.

          Stále se máme jako prasátka v žitě a sahat na takové "úspory" není třeba.

      • pjaro77
        14:29 11.03.2022

        Ja nemám problém bývať u jadrovej elektrárne. Je tam ochranné pásmo takže je to trochu inak ako u fosílnych teplární a elektrární, ktoré sú často blízko mesta.

        Ja nemám problém bývať u jadrovej elektrárne. Je tam ochranné pásmo takže je to trochu inak ako u fosílnych teplární a elektrární, ktoré sú často blízko mesta.

        • The88
          13:12 15.03.2022

          Ja osobne s tim souhlasim, taky by mi JE pobliz nevadila (respektive relativne malo - vodni elektrarna je napr snesitelnejsi, vetrniky a FVE jsou pak na podobne urovni). Uhelne ...Zobrazit celý příspěvek

          Ja osobne s tim souhlasim, taky by mi JE pobliz nevadila (respektive relativne malo - vodni elektrarna je napr snesitelnejsi, vetrniky a FVE jsou pak na podobne urovni). Uhelne elektrarny jsou nejhorsi - prasna a hlucna doprava, zapach...Skrýt celý příspěvek

      • alter01
        17:50 11.03.2022

        Vtom prípade si môžete vybrať . Máte dve možnosti , buď vám budú deti mrznúť , alebo budete chodiť zo sekerou po parkoch a kradnúť drevo!

        Vtom prípade si môžete vybrať . Máte dve možnosti , buď vám budú deti mrznúť , alebo budete chodiť zo sekerou po parkoch a kradnúť drevo!

        • The88
          14:43 12.03.2022

          To je priklad ad absurdum. V takove situaci proste nejsme. Kdybychom byli, odpor proti JE ci uhli by byl mnohem mensi. Proto tontaky v chudych statech snaze ...Zobrazit celý příspěvek

          To je priklad ad absurdum. V takove situaci proste nejsme. Kdybychom byli, odpor proti JE ci uhli by byl mnohem mensi. Proto tontaky v chudych statech snaze prekousnou.

          Mimochodem, kdo by v tech dolech prscoval, kdyz uz ted chybi pracovni sila? Mezinarodni delba prace funguje, je efektivni a vyhodna. Se s tim smirte.Skrýt celý příspěvek

          • pjaro77
            09:13 13.03.2022

            Keď medzinárodná deľba práce dopadne tak, že v Europe sa vyrába menej a menej (presun výroby do ázie) , keď europa zaostáva v hi-tech vývoji a výrobe aj za Čínou (výroba čipov), ...Zobrazit celý příspěvek

            Keď medzinárodná deľba práce dopadne tak, že v Europe sa vyrába menej a menej (presun výroby do ázie) ,
            keď europa zaostáva v hi-tech vývoji a výrobe aj za Čínou (výroba čipov),
            keď Británia je až tak závislá od gastarbaiterov, že kvôli ich odchodu im kolabuje zásobovanie,
            keď sa Europa robí z hľadiska energetiky aj surovín závisí od krajín s inou mentalitou (častokrát nepriateľskou),
            keď tu vládne ideologická zaslepenosť (ťaženie proti jadru),
            keď sa v školstve podporuje hlavne humanitné vzdelanie (cesta najmenšieho odporu),
            tak môžem takú deľbu práce ... viete čo.

            Každá civilizácia s takým prístupom časom dopadla zle, zaostala a bola ovládnutá cudzincami.Skrýt celý příspěvek

          • The88
            13:09 15.03.2022

            Rozcilujete se nad domaci politikou, ale vinite mezinarodni obchod. Tomu se rika plac na spatnem hrobe.

            Rozcilujete se nad domaci politikou, ale vinite mezinarodni obchod. Tomu se rika plac na spatnem hrobe.

  • SYN_
    09:09 10.03.2022

    No, to frakování samozřejmě potenciálně není "ganz ohne", ale zase se už provozuje skoro dvě desetiletí a člověk tak nějak neslyší o katastrofách tím způsobených... jestli ono to ...Zobrazit celý příspěvek

    No, to frakování samozřejmě potenciálně není "ganz ohne", ale zase se už provozuje skoro dvě desetiletí a člověk tak nějak neslyší o katastrofách tím způsobených... jestli ono to nakonec nebude třeba i míň poškozující než taková těžba uhlí (ať už hnědého nebo černého) které jsme též doposud nezastavili (a dokonce ani "ultrazelené" Německo)...
    Asi by to chtělo se znovu zamyslet. Možná by i pomohlo kdyby na to třeba založili nějakou evropskou firmu (s podílem přímo EK, aby byl přístup k veškeré dokumentaci) a dělat to na nějaké rozumné organizované úrovni...Skrýt celý příspěvek

    • liberal shark
      09:29 10.03.2022

      U těchto aktivit bývá hlavní problém v nedostatečné a neprofesionální komunikaci, která potom u občanů vyvolá oprávněnou nedůvěru k celému záměru. Kdyby manažeři přestali dělat z ...Zobrazit celý příspěvek

      U těchto aktivit bývá hlavní problém v nedostatečné a neprofesionální komunikaci, která potom u občanů vyvolá oprávněnou nedůvěru k celému záměru. Kdyby manažeři přestali dělat z lidí blbečky, tak by odpor mohl být mnohem menší.Skrýt celý příspěvek

    • sokol.vojtech@gmail.com
      10:12 10.03.2022

      Taky by si to chtelo polozit jednu otazku: Cui bono? Opakovane se totiz objevuji nazory a indicie, ze evropske protijaderne hnuti bylo/je podporovano ruskem - vysledek vidime v ...Zobrazit celý příspěvek

      Taky by si to chtelo polozit jednu otazku: Cui bono?

      Opakovane se totiz objevuji nazory a indicie, ze evropske protijaderne hnuti bylo/je podporovano ruskem - vysledek vidime v Nemecku, kde se odstavuji jaderky a ve velkem se preslo na spalovani ruskeho plynu. Proc by se neco podobneho nemohlo dit i v pripade tezeni bridlicoveho plynu?Skrýt celý příspěvek

      • Hawk
        11:47 10.03.2022

        Přesně tohle si myslím také, veřejné mínění je ovlivňováno už od dob SSSR skrz tzv. mírové aktivisty, později zelené idioty... To je problém.

        Přesně tohle si myslím také, veřejné mínění je ovlivňováno už od dob SSSR skrz tzv. mírové aktivisty, později zelené idioty... To je problém.

        • Ján Paliga
          10:56 12.03.2022

          Melóni - zvonka zelení, vnútri červení ...

          Ten ich odpor voči JE je naozaj smiešny. Ak sa dodržiavajú bezpečnostné nariadenia, nie je dôvod na odpor ...

          Melóni - zvonka zelení, vnútri červení ...

          Ten ich odpor voči JE je naozaj smiešny. Ak sa dodržiavajú bezpečnostné nariadenia, nie je dôvod na odpor ...

      • pjaro77
        14:31 11.03.2022

        Získavanie bridlicoveho plynu chemickou cestou je fakt svinstvo, to nie je ani zďaleka spôsbené ideologiou ako u jadra.

        Získavanie bridlicoveho plynu chemickou cestou je fakt svinstvo, to nie je ani zďaleka spôsbené ideologiou ako u jadra.

        • SYN_
          09:12 12.03.2022

          Ta metoda není chemická, je mechanická, principem je popraskání břidlic pomocí tlaku vháněného média (kapaliny příp. plynu), ano jsou tam technologické příměsi které ano jsou ...Zobrazit celý příspěvek

          Ta metoda není chemická, je mechanická, principem je popraskání břidlic pomocí tlaku vháněného média (kapaliny příp. plynu), ano jsou tam technologické příměsi které ano jsou závadné, ale průběžně se pracuji na nalezení čistších variant, a "natlakování" se provádí (opakovaně) jednou za několik let po dobu životnosti vrtu, která je řádově 20-30 let...
          Pokudse toto dělá s rozumem tak za mně určitě lepší než povrchový hnědouhelný důl, a ty v ČR MÁME! a akceptujeme je (i když to snad málokoho těší)...Skrýt celý příspěvek

          • pjaro77
            09:25 12.03.2022

            Ak by to bolo len mechanické tak by to bolo relatívne v poriadku. Bolo by to riešenie na niekoľko desaťročí než sa prebuduje energetika.

            Ak by to bolo len mechanické tak by to bolo relatívne v poriadku. Bolo by to riešenie na niekoľko desaťročí než sa prebuduje energetika.

    • michaltinkint
      12:16 10.03.2022

      Len už zas nevzývajme EK ako spasiteľa. Akonáhle sa niekde zjavia verejné financie, tak šanca na korupciu stúpne o desať rádov. Vo všetkých civilizovaných krajinách prebieha ťažba ...Zobrazit celý příspěvek

      Len už zas nevzývajme EK ako spasiteľa. Akonáhle sa niekde zjavia verejné financie, tak šanca na korupciu stúpne o desať rádov. Vo všetkých civilizovaných krajinách prebieha ťažba surovín na kapitalistickom princípe súkromnými spoločnosťami so súkromným kapitálom a svet už na tom 150 rokov fachčí. Nevzývajme tu opätovné budovanie socializmu s otcovskou ochrannou rukou v podaní EK. EK by bola pri ťažbe bridlicového plynu úplne zbytočná. A nielenže zbytočná ale ešte aj kontraproduktívna. A nechápem, čo sa má na ťažbe bridlicového plynu stransparentňovať. Existuje niečo, čo je za 20 rokov ťažby bridlicového plynu v USA pred verejnosťou utajené? Čo je utajené, že treba k tomu EK, aby to v EÚ utajené nebolo?Skrýt celý příspěvek

      • SYN_
        21:47 10.03.2022

        Ale přiznejme si že když necháte soukromým společnostem neregulovanou volnou ruku tak za sebou nechají akorát měsíční krajinu, protože jakou mají motivaci po sobě uklidit? Však ...Zobrazit celý příspěvek

        Ale přiznejme si že když necháte soukromým společnostem neregulovanou volnou ruku tak za sebou nechají akorát měsíční krajinu, protože jakou mají motivaci po sobě uklidit? Však kdyby to měl být problém tak těžící firmu u konce pošlou do kopru a ať si na ní vezme kdo chce co chce. Když bude stát mít řekněme 10% minoritní podíl, je velice obtížné zabránit přístupu do interních papírů, koho podplácejí veřejně (granty, konzultace) a koho potajmu (jo, i tak to jde schovat ale je to obtížné). Dtto skrývat před finančákem výnosy a brečet jak jo to prodělečné...Skrýt celý příspěvek

        • The88
          14:46 12.03.2022

          V CSA by asi uplne nesouhlasili... Stat ma 6 pulek pak a kontrolnich mechanizmu, zadnej podil nepotrebuje. Tim spis, poku je ta spolecnost verejne obchodovana

          V CSA by asi uplne nesouhlasili... Stat ma 6 pulek pak a kontrolnich mechanizmu, zadnej podil nepotrebuje. Tim spis, poku je ta spolecnost verejne obchodovana

      • pjaro77
        14:38 11.03.2022

        Len aby nerozhodovala o energetickej koncepcii EK. Mám pocit, že do EU parlamentu a EK presúvajú neschopákov za trest, aby sa ich zbavili v miestnej či štátnej politike. Ľuďom ako ...Zobrazit celý příspěvek

        Len aby nerozhodovala o energetickej koncepcii EK. Mám pocit, že do EU parlamentu a EK presúvajú neschopákov za trest, aby sa ich zbavili v miestnej či štátnej politike. Ľuďom ako Timmermansovi by som nezveril ani psa.
        Nedávno som si prečítal jeho názory na podporu pálenia biomasy, neveril som vlastných očiam. V skratke - vykrúcal ako červ na háčiku, aby zdôvodnil, prečo treba podporovať v EU pálenie biomasy.
        Vďaka takým pošukom sa tu miesto jedla pestuje repka na bionaftu a rozbehlo sa pálenie pralesov dovážaných zo zahraničia. Lebo EK prehlásila, že je to CO2 neutrálne.Skrýt celý příspěvek

        • SYN_
          09:18 12.03.2022

          Takto - ta řepka (a kdeco jiného) se tu pěstuje mj. i proto že při naší úrovni (výnosy) zemědělské produkce a počtu obyvatel bysme ve spoustě potravin i tak byli v přebytku, a ...Zobrazit celý příspěvek

          Takto - ta řepka (a kdeco jiného) se tu pěstuje mj. i proto že při naší úrovni (výnosy) zemědělské produkce a počtu obyvatel bysme ve spoustě potravin i tak byli v přebytku, a jelikož vývoz potravin je politikum (což uznáváme i my a na dovoz jiných potravin uplatňujeme dovozové kvóty) tak je kolikrát rozumnější pěstovat i jiné než jen jedlé věci... alternativou už by pak bylo jen nařízené snižování výnosu, nebo ponechání půdy ladem. Ďábel se jako vždy skrývá v detailech (číslech)...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...