Britové budují experimentální mechanizované brigády

Britské bojové vozidlo Ajax; větší foto / General Dynamics 

Britská armáda začíná letos budovat experimentální útočnou skupinu SEG (Strike Experimentation Group). SEG se stane předobrazem nových britských útočných brigád (Strike Brigades), které posílí britské schopnosti účastnit se bojových operací vysoké intenzity.

Podle think-tanku IISS (International Institute for Strategic Studies) britské armádě, na rozdíl např. od americké nebo francouzské, chybí střední obrněné brigády postavené na kolové platformě. Spojené státy mají svoje SBCT (Stryker Brigade Combat Team) brigády postavené kolem obrněných vozidel Stryker, Francie má dokonce (kromě tanků) všechna bojová obrněná vozidla postavená na kolovém podvozku.

Kolový podvozek má sice nižší taktickou mobilitu (tedy omezené možnosti vést manévrový boj v nejtěžším terénu), ale dokáže se velmi rychle přesouvat po vlastní ose na dlouhé vzdálenosti. Naopak pásové podvozky mají skvělé možnosti vést manévrový boj, ale pro přepravu na dlouhé vzdálenosti je nutné použít železnici, lodě nebo silniční tahače s podvalníky - to samozřejmě vyžaduje energii, personál, palivo, čas a větší zajištění bezpečnosti. 

Britské armádě podobné střední obrněné brigády chybí. Tento nedostatek popsal britský vládní dokument Strategic Defence and Security Review (SDSR) v roce 2015. Dokument SDSR všobecně popsal obranou strategii Velké Británie do roku 2025, označil hlavní hrozby pro Spojené království a také nutné schopnosti, které jsou nutné pro eliminaci zmíněných hrozeb.

Jedním z doporučení dokumentu SDSR je opětovné vybudování schopností účastnit se bojových operací vysoké intenzity - pro tento účel SDSR doporučuje vybudovat dvě nové “útočné brigády” a zvednout počet expedičních (nasaditelných) brigád ze čtyř na pět. Jedna zmíněná útočná brigáda vznikne transformací stávající obrněné brigády.

Hlavní britskou expediční silou bude 3. divize, kde najdeme zmíněné dvě nové útočné brigády a dvě současné obrněné brigády.

Obě dvě nové útočné brigády budou organizovány následujícím způsobem:
 + Průzkumný prapor s vozidly Ajax;
 + Jeden střední bojový prapor s vozidly Ajax. Jde o nový koncept britské armády, který vozidlům Ajax přiřazuje roli středních tanků;
 + Dva prapory mechanizované pěchoty;
 + Dělostřelecké, ženijní, logistické a zdravotnické jednotky.

Nová bojová vozidla Ajax jsou postavená na pásovém podvozku a jsou osazena novým, vysoce výkonným kanónem ráže 40 mm. Vozidla Ajax mají rovněž bohaté senzorové, elektronické a komunikační vybavení. Vozidla Ajax díky svému vybavení poslouží i jako předsunuté stanoviště pro dělostřelecké/letecké návodčí.

Vozidlo Ajax

Prapory mechanizované pěchoty útočných brigád získají v rámci programu MIV (Mechanised Infantry Vehicle) nové obrněné transportéry na kolovém podvozku 8×8. Zatím není znám dodavatel vozidel, ani konkrétní typ. Britská armáda sice chce MIV získat “nejdřív, jak to bude možné”, ale žádný časový plán dodávek není znám.

V případě britských útočných brigád je unikátní právě kombinace pásového (Ajax) a kolového (MIV) podvozku. Ajax kombinuje vysokou taktickou mobilitu, skvělou odolnost a velkou palebnou sílu, ale jednoduše nebude schopen se na velkou vzdálenost přesouvat tak rychle, jako kolová MIV.

Tohle omezení neumožní přesouvat celou brigádu na dlouhé vzdálenosti stejně rychle, jako dokáží americké a francouzské střední obrněné brigády. Například francouzská brigáda s kolovými vozidly VBCI dokázala v africkém Mali (2013) překonat vzdálenost 2000 km během pěti dní.

Na druhé straně, díky své odolnosti, senzorovému/elektronickému vybavení a výzbroji britské Ajaxy technicky překonávají jakékoliv současné zahraniční bojové vozidlo pěchoty - a to na kolovém i pásovém podvozku. 

SDSR také doporučuje snížit tři pluky (ve skutečnosti jde o jednotky početně na velikosti praporu) tanků Challenger 2 na pouhé dva. Jeden pluk s tanky Challenger 2 bude přezbrojen právě na vozidla Ajax.

Snížení počtů tanků Challenger 2 nemusí mít na první pohled logiku - v současné době tanky hrají významnou roli v bojích na východní Ukrajině, Sýrii a Iráku. Podle think-tanku IISS ale čeká britské Challengery 2 hloubková modernizace. Díky modernizaci výrazně vzroste bojová hodnota zbývajících Challengerů 2, což zmírní následky snížení počtu tanků.  

Zdroj: IISS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Future Soldier Vision: Britský voják roku 2025

Ministerstvo obrany Spojeného království zveřejnilo vizi vojáka budoucnosti FSV (Future Soldier ...

Modernizace britských tanků Challenger 2

Ministerstvo obrany Velké Británie připravuje modernizaci hlavních bojových tanků Challenger 2. ...

Lynx: Nové bojové vozilo pěchoty z Německa

Německá Rheinmetall na výstavě EUROSATORY představila nové bojové vozidlo pěchoty Lynx. Nový ...

Odyssea britských letadlových lodí

Královské námořnictvo (Royal Navy) zařadí tento rok do služby první ze dvou letadlových lodí třídy ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Marcus
    18:40 12.05.2017
  • Rase
    15:38 12.05.2017

    Rodina vozidel Kaplan, je vlastně to, o co se snaží i Poláci. Ti taky chtějí jedno vozidlo plavbyschopné (cca 20t), druhé z něj bude částěčně vycházet, ale bude mnohem robustnější (tady nevím, cca 35t), s větší nosností a ověšené těžkým pancéřováním. Ono FNSS staví většinou techniku na zakázku, Kaplan-MT vznikl na zadání Indonésie, která si je bude sama vyrábět. V květnu 2015 byla dohodnuta cena projektu, na 30 000 000 $, kterou uhradí indonéská vláda. Na IDEF jej turci představili jako takovou ukázku toho, co dovedou. Pokud by byl někde zájem, není problém postavit Kaplan-30 atd.
    Problém vidím v tom, že stejně mluvili zástupci Zetoru. Ti by taky postavili prototyp Wolfdogu, jen kdyby jim někdo dal peníze. Osobně jsem rád, že MO rozhodlo, že chceme ověřený stroj a nechceme experimentovat. Tohle je tedy důvod, proč si myslím, že Kaplan, ale i Tulpar nemají šanci uspět (nejsou zavedené v žádné armádě). Lynx je trochu otázka, je to sice nový stroj, ale navazuje na Marder, který je hodně v pohodě. To samé G5, to zase navazuje na M113. Těchto dvou vozidel bych se nebál.

  • MALI
    11:35 12.05.2017

    To Rase:
    ke Kaplan 30 NG-AFV: souhlasím s vaším názorem, že papírově se jeví jako velmi dobré BVP, které by z technického a pravděpodobně i z ekonomického hlediska mohlo být pro AČR zajímavou alternativou.
    Ale zpátky na zem - jde jen o "papírové" (nebo spíš virtuální) vozidlo - zatím jsem nikde neviděl jeho reálnou fotku, nebo reálné video - jedině, že by jej představili na IDET 2017, o čemž pochybuji. Když tak (jak píšete) tam bude Kaplan 20, který však neodpovídá požadavkům AČR. Firma FNSS Kaplan 30 zatím nikde nenabídla ani neukázala. Takže i kdyby byla fa FNSS pro AČR politicky průchodná (o čemž pochybuji) tak s vozidlem v tomto stavu (odhadem na počátku vývoje - možná mají podvozek pro MT) nemá v ČR šanci. Dokonce si myslím, že by skoro neměla šanci ani česká firma.

  • Rase
    08:08 12.05.2017

    MALI (07:46):
    souhlasím, taky spíš čekám ASCOD35, LYNX31, tedy lehčí varianty. Přeci jen 40ti tunové verze nejsou moc k vidění a v případě Lynxe ještě ani není. Podobně by to mohlo být s Kaplanem. Zatím se píše o verzi 20, ale je i verze 30, která je pro nás vhodnější (neplave, ale má lepší ochranu) - měl být na ní postavený střední tank Kaplan MT. Možná tedy do čech (v létě) přivezou verzi 20, ale nabídnou 30 - uvidíme.

  • Rase
    07:53 12.05.2017

    MALI:
    Netvrdím že nějak masivně dotovat, ale počítám s tím, že u PSM (KMW+Rheinmetall) nabídnou konkurenceschopnou cenu. Přeci jen udržení výroby Pumy o dalších nemálo let je lákavé (jak jsem psal, výroba končí 2020, pokud BW nenavýší objednávku), navíc po nevyšlých tendrech v Nizozemí, USA a Izraeli, by se výrobci hodil nějaký ten exportní úspěch (Pumy) - za reklamu se hodí něco málo zadotovat.
    Co se týče Lynxe, tak zde Rheinmetall mluví o "výrazně" nižší ceně, než u konkurence, obecně ale bude nejspíš jen o něco levnější, než vozidla stejné váhové kategorie. Navíc ušetřili za vývoj extra součástek a "super" komponentů. Lynx používá ověřené díly, komerčně dostupné. Což dost snižuje cenu už z principu. Obdobně na tom je G5 a turecká vozidla.
    Turecká vozidla samozřejmě neprojdou politicky, leda by nabídli "100%" výrobu v ČR - to ale může nabídnou i FFG (G5) a Rheinmetall (Lynx), jelikož výrobní linku ještě nikde nemají.

    Pokud jde o vnitřní prostor Pumy, tak záleží na tom, jak ho Němci poskládají, místa je ve vozidle dost. Přeci jen na jedné straně sedí čtyři vojáci a na druhé jen dva. Zbytek zabírá bojová věž, která zasahuje do vnitřního prostoru. Střelec v ní ale nesedí (ani pod ní) tak pokud by osadili vozidlo věží, která nezasahuje do korby, tak Puma v pohodě pojme 8 členů výsadku (!)
    viz předposlední přísvěvek z tohoto článku:

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • MALI
    07:46 12.05.2017

    To Rase:
    malý dovětek na který jsem včera večer úplně zapomněl: pokud by se u podvozků pro nové pásové BVP AČR použily bezosádkové věže, tak je možné, že:
    ASCOD s věží Samson Mk2 by vyhověl i ve verzi 35;
    Puma s bezosádkovou věží LANCE by možná také vyhověla (asi by to bylo jen o fous);
    Lynx s bezosádkovou věží LANCE by vyhověl i ve verzi KF31
    CV90 s věží MCT-30, nebo Samson Mk2 by vyhovělo také (MCT-30 ale nemá integrované PTRK SPIKE)

  • MALI
    23:49 11.05.2017

    To Mattauch:
    rdst do BVP-2 (pokud se po nákupu nových BVP nechají pro AZ) - bude možno použít RF13250 z Pandurů, kde se časem budou muset vyměnit za nové, plně kompatibilní s ostatními rdst fy. HARRIS. Ale do doby pořízení nových pásových BVP to asi nebude, nebo to půjde jen pomalu.Ta RF13250 sice už není žádný moderní šlágr (vlastně jím ani nikdy nebyla), ale hlasovou komunikaci stačí, základní data (npř. o poloze pro BFT) také pošle.
    K těm Pandurům - někdy má "Agentura JPP" pravdu - kde jinde by AČR vzala Pandury na vyzbrojení nového 45. mpr v Rakovníku, který už byl ustaven a začal proces jeho výstavby?

    To Rase:
    ASCOD nabídne GDELS/Steyr a pokud chce splnit (zatím) známé podmínky AČR, tak by jej musel nabídnout ve verzi 42, Pumu nabízí PSM - tam nevím co si od té své účasti slibují - nesplní požadovanou přepravní kapacitu a cenově jsou suverénně nejdražší. To už má větší šance Lynx ve verzi KF41, ale zatím se mi nepodařilo nikde sehnat jeho cenu. Dobrou pozici má také BAE s CV90Mk3. Významný bude také fakt, jakou věž které vozidlo ponese. Ať se nám to líbí, nebo ne, největší šance má z hlediska logistiky Samson Mk2 (pokud výrobce vyřeší pancéřovou ochranu na ten Level 4, jak slibuje. Dovolte mi otázku: vážně si myslíte, že by naši armádu firma Krauss-Maffei s Pumou dotovala?
    Ale Němce bych zcela určitě nezatracoval - Rheinmetall skutečně může překvapit (v dobrém slova smyslu), no a Turci už překvapili (a to před půl rokem - politicky - bohužel to bylo pro nás zrovna špatným směrem). Jinak, ten jejich Tulpar je technicky (a pravděpodobně i ekonomicky) skutečně překvapení, ale rozhodovat bude také velmi důležité politické hledisko. Proto, jak jsem měl dříve Tulpara za černého koně našeho tendru, tak teď bych na něj nevsadil ani "zlámanou grešli".

  • Rase
    22:19 11.05.2017

    Marcus:
    Původně to v plánu měli, už jsem to několikrát psal, hodně s tím počítali jako náhradou za Challengery (!), kvůli masivním škrtům, ale museli oželet jak vozidlo palebné podpory (střední tank), ale i samohybný minomet, zdravotnické vozidlo atd. Výsledkem je program jaký je, není špatný (skvělý) ale není kompletní a ta vozidla budou beztak dokupovat, tak jako my u Pandurů. Tady se zkrátka nedá ušetřit (nemálo financí stejně utratí za modernizaci Challengerů a průběžné dokupování speciálních vozidel.
    Ještě dodám, že ty finance, co máme vyčleněné (cca 50 miliard) by mělo stačit i na těžké BVP. Ať již ASCOD 42 (v podstatě Ajax) - byť možná nabídnou ASCOD 35, nebo i tu Pumu. V případě Pumy, se výrobce přihlásil do tendru a dobře věděl, kolik sme ochotní dát. Navíc v roce 2020 končí výroba Pumy pro Bundeswehr, tak by bylo logické, kdyby nabídli jiným státům za konkurenceschopnou cenu (dotovanou?). S tím, že budeme dodávat nějaké díly, bloky atd. kdo ví, třeba se dohodne licence. Možností je spousta. Rozhodně ale nezatracujme Němce a ani Turky - můžou překvapit

  • Mattauch
    21:27 11.05.2017

    MALI:
    Tak zrovna zde mi to SOP dává smysl proto jsem ho uváděl... Znáte to, papírky které vám vyhovují zdůrazněte a o těch ostatních nemluvte. :D

    Tak optimální je pokud je dostřel PTRK větší než efektivní dostřel tanků, byť možnost využití je podmíněna terénem. U BVP 2 dle typu pouité PTŘS 2 500, nebo 4 000 metrů.

    Určitě je prava, že moderní IFV bude mít lepší možnost zjištění a zaměření nepřítele než operátor s výnoskou. V tomto směru musím přiznat že jsem uvažoval v intencích technyky kterou nyní užíváme, což je v tuto chvíli chyba - příklad "in box" myšlení.

    Co se týče postesků nad výzbrojí a výstrojí - osobně bych byl vrcholně šťasten kdyby do BVP 2 koupili nové radiostanice. Ono náhradou moderním IFV život BVP 2 asi neskončí a i zálohy potřebují komunikovat... i u nich platí, že bez spojení není velení.

    Co se týče lehkých motorizvaných praporů zrovna nedávno jsem se o tom bavil s pár vojáky z Jindřicháče v souvyslosti s tím že se nějak mluví že by od nic možná úplně stáhli pandury (je to jedna paní povídala). Každopádně mě překvapilo jak malou palebnou sílu ten prapor má už nyní a pokud by přišel o KVBP, tak by defakto přišel o všechnu protipancéřovou výzbroj vyjma RPG... :/

    Co se týče UAV / SPIKE NLOS, obojí má své klady i zápory. Ale těžiště jejich smyslu byh viděl spíš v ničení nepřátelské palebné podpory, štábů, PVO, týlového zabezpečení... Ideální by asi byla kombinace obou prostředků. Dostřel bych viděl určitě nad 8 km - do této vzdálenosti pokrývá prostor praporní minometná baterie.

    Kažopádě děkuji za pro mě velice podnětné postřehy. :)

  • MALI
    20:25 11.05.2017

    To Mattauch:
    K problematice PTRK - za prvé bych chtěl říct to, že se na nějaké SOP mohu na tomto fóru... no, však víte, co. Předpisy byly vždy to,co brzdilo (s dosud brzdí) armády v rozvoji, AČR nevyjímaje. Mám v tom jisté zkušenosti. Dále to, že se střílí na maximální dostřel nikde neříká, jaký ten maximální dostřel absolutně je. Ale teď k meritu věci.
    Mám na věc jiný názor: myslím si, že právě na tom novém BVP, které bude vybaveno kombinovaným INS/GPS navigačním systémem, spojovacími prostředky s možností on-line komunikace s průzkumnými prostředky, kvalitními denními/nočními (termovizními) zaměřovacími přístroji na dohledání cíle, bude ten PTRK nepoměrně účinnější, než u operátora, který "vyběhne" ven z bevka, ten tank bude muset na ty čtyři a více km nejprve najít, aniž bude vědět, kde je (což například v noci nebude žádná snadná záležitost) a teprve pak na něj může střílet. Za tu dobu bude mít BVP zničené už dva tanky a bude přebíjet rakety (tedy pokud bude mít vezenou zásobu munice). To ale ještě nemusí být pro volbu vezeného PTRK směrodatné, rozhodující bude cena výnosného systému. V případě SPIKE-LR by tam byla nezanedbatelná výhoda stejné munice s ve věži lafetovaným PTRK. Navíc se SPIKE vyrábí v Evropě (EuroSpike), ty Javeliny by se musely dovážet ze zámoří.
    Ale na druhou stranu, Javeliny jsou již ve výzbroji AČR a kdyby na SVA MO neseděli klasičtí úředníci, tak už dávno čerpají rozpočet přesně na 100% - třeba právě těmi Javeliny. Jenže to by ti úředníci museli mít k věci konstruktivní přístup a hlavně by museli být motivovaní jinak než tím, aby proboha neudělali nějaký prů..r. Vrátit peníze do rozpočtu je pro ně nejlepší východisko. Stav výzbroj naší armády je vůbec netrápí. Bohužel mechanismus pořízení (o kterém si myslím, že by byl v souladu se zákonem) zde nemohu uvést.
    No, tak jsem si posteskl (stejně je to k ničemu) a teď zpátky k PTRK. SPIKE-NLOS je výborná PTŘS, optimální na vrtulník, nebo na raketový stíhač tanků (ten by PozS AČR také potřebovaly, zvlášť u lehkých praporů, jejichž schopnost protitankového boje není bůhví,co). Četa raketových stíhačů tanků na každém lehkém praporu - postavených na lehčím vozidle 4x4 typu DINGO, nebo IVECO-LMV (i když to by mělo problém s nosností), nebo na něčem jiném, co bude zavedené v AČR, napojená pomocí architektury C4ISTAR na průzkumné jednotky, s vlastním průzkumným UAV, vyzbrojená PTRK SPIKE s raketami NLOS i LR, by jejich protitankovou schopnost zvedla ne o 100%, ale tak o 500% i víc (to je jen mnou vypálený odhad, neberte mne prosím za slovo).
    K těm útočným UAV: na rozdíl od PTŘS SPIKE-NLOS, která má relativně krátkou dobu letu a je proto vhodná na akční působení na tanky za horizontem o kterých ale máme přesné informace, hlavně o tom, kde jsou (protože něco jiného je hledat tanky na poušti a něco jiného v zalesněné krajině), mají útočné UAV výhodu v tom, že po příletu do cílového prostoru (pravda, trochu pomalejším) může operátor ty tanky ještě několik minut dohledávat a teprve pak na ně cíleně zaútočit. Není to úplně zbraň proti masívnímu tankovému útoku, ale v nepřehledném terénu můžeme očekávat podstatně větší úspěšnost, než například u SPIKE-NLOS. Dále mohou mít větší dolet (existuje třeba celá "rodina" těchto prostředků s názvem "HERO" s doletem od 5 km, do několika desítek km, což už samozřejmě pro prapor postrádá smysl), jde však spíš o to, že na 15 km ještě může dalších 10 minut vyhledávat svůj cíl. Ty sebevražedné UAV by měly být také levnější, než PTŘS. Mají také možnost nést rúzné bojové hlavice. Optimální by však asi byla kombinace obou těchto protitankových prostředků (klidně na stejném podvozku a se stejnými prostředky C3/C4ISTAR).

  • beepee
    17:07 11.05.2017

    Marcus - přesně tak. Vracely se třeba peníze ušetřené na platech a důchodech. Ta většina jsou už naplánované platby, které byly pouze přesunuty na rok 2017 - ve zprávě se například uvádějí pozdržené platby za zpožděné dodávky. Samozřejmě, pokud rozpočtová organizace dostane přidělené peníze na nákup třeba vozidel a pak ta auta koupí o 20% levněji, než bylo plánováno, nemůže si za ušetřené peníze koupit například počítače.

  • Marcus
    16:52 11.05.2017

    Neměli britové původně v plánu i vozidlo palebné podpory/střední tank s tankovým kanónem na podvozku Ajaxe??? Jen pro informaci :D

    Jinak s tím co tady píše MALI nelze než souhlasit. Sám jsem "skálopevným" zastáncem vozidel palebné podpory na podvozku IFV a pro naši armádu si myslím že by to nebyla špatná cesta.

  • Marcus
    16:48 11.05.2017

    Rase
    Nejsem v tom žádný specialista, ale nevrací se jen peníze, na které není žádný účet? To na co je už účet, smlouva nebo lejstro a peníze se neodeslali jen proto že se zpozdili dodávky tohoto zboží, tak ty se ty peníze neutratí, ale sebrat je už ministerstvu obrany taky nemůžou. A tak zůstanou do dalšího roku.Tak jsem pochopil i příspěvek od beepee.

    beebee
    Chápu to dobře?

  • Rase
    14:39 11.05.2017

    beepee:
    myslím, že stále platí pravidlo, že nevyčerpané finanční prostředky se vracejí zpět do rozpočtu. Pak záleží na dobré vůli ministra financí, pokud ušetřené prostředky na další rok navýší o ony ušetřené finance. Ministr Obrany se pokusil vytvořit "rezervní armádní fond", do kterého by se přesouvaly nevyčerpané finance, ale tento návrh neprošel (nepostavilo se za něj ani ANO). Kdyby šlo snadno přesouvat finance z roku na rok, tak by se MO nepokoušelo protlačit zmíněný fond

  • beepee
    12:59 11.05.2017

    Často se tady vytýká Stropnickému, že nedokázal vyčerpat přidělené prostředky za rok 2016. Ono je to ovšem trochu jinak:

    "Nižší čerpání peněžních prostředků v roce 2016 bylo zapříčiněno zejména
    složitostí akvizičního procesu, jeho přípravou a specifickými požadovanými
    komoditami, kdy se v průběhu realizace veřejných zakázek často nepřihlásil žádný
    dodavatel nebo zájemci nedodali požadované dokumenty a tím musely být soutěže
    mnohokrát rušeny a opětovně zadávány, čímž docházelo k časovým prodlevám
    a zpoždění čerpání peněžních prostředků. Z hlediska časového tedy dochází k přesunu čerpání peněžních prostředků do roku 2017, neboť více než 95 % celkového objemu nečerpaných prostředků, konkrétně 3,9 mld. Kč určených na již nasmlouvané projekty či na probíhající veřejné zakázky, bylo převedeno k použití do roku 2017 formou zákonného institutu nároků z nespotřebovaných výdajů. S ohledem na nepřiměřené zpožďování dodávek realizovaných prostřednictvím agentur NATO byl zpřísněn systém poskytování záloh v případě zakázek realizovaných prostřednictvím těchto 10 agentur, což se také odrazilo na celkové výši převáděných prostředků do roku 2017.
    Zálohy byly poskytnuty v nižším rozsahu a plné dofinancování bude realizováno až
    v okamžiku faktických dodávek"

    "Z celkové částky 4,1 mld. Kč nevyčerpaných prostředků kapitoly MO bylo
    3,9 mld. Kč převedeno k použití do roku 2017 formou zákonného institutu nároků
    z nespotřebovaných výdajů, z toho převážná většina prostředků je vázána na již
    nasmlouvané projekty či na probíhající veřejné zakázky. Z celkové částky
    nerealizovaných peněžních prostředků tak nebylo možné převést do roku 2017 dle
    platné legislativy 176 mil. Kč určených původně na výplatu důchodů a sociálních
    dávek, což souviselo především s nižší odchodovostí vojáků z povolání v roce 2016."

    zdroj:
    http://www.mocr.army.cz/images...

    Teoreticky by tedy měly být letošní výdaje o ty 3,9 mld vyšší, než byl rozpočet 2017.

  • Mattauch
    09:19 11.05.2017

    MALI:
    CO se týče PTŘS, tak i na výnosku bych bral SPIKE LR. Verze SR už má poněkud omezený dosah. Přeci jen platné SOP předpokládájí palbu PTŘS na maximální možnou vzdálenost. Pokud má výnoska přispět k menšímu riziku odhalení IFV, měla by vést palbu jako první a zabránit tak rozkrytí pozic IFV. To však není možné pokud bude mít čtvrtinový dosah.

    Co se týče útočných UAV, neudělala by stejnou práci SPIKE - NLOS?

    PVO... hmm... :) Tady jde o to co má být úkolem. Má to být ochrana velení praporu a jeho týlových součástí, nebo to má být ochrana celého praporu? Má tu být rozumná možnost přidělení prostředků samostatnému RÚU, nebo je předpollead sasazení pouze v sestavě celého praporu? Budou si bojové roty řešit PVO na krátké vzdálenosti nějak sami, nebo budou zcela odkázány na PVO praporu? A pokud řešit samostatně, kdo bude pokrývat mibat? Ta musí manévrovat celkem dost a je tedy otázka zda ji dokáže pokrýt shorad určený pro veení a týl praporu. To je opravdu tak komplexní téma že se na něj vůbec necítím... tak jen nadhazuji otázky k zamyšlení. ;)

  • MALI
    23:39 10.05.2017

    To Mattauch:
    Jo, vámi navrhované začlenění podpůrných vozidel k mechanizovaným praporům 7.mb by bylo rozhodně koncepčně smysluplné, pokud tedy uvažuji v intencích vašeho návrhu...., pak by bylo 24 podpůrných vozidel se 120 mm TK na praporech a k tomu perspektivně dalších 35 vozidel u současného 73. tpr (pokud bychom brali tu alternativu, že celá 7. mb bude na jednotypovém pásovém podvozku)? No, to by bylo celkem 59 funkčních tankových hlavní u 7. brigády, což je zajímavé ve srovnání se současnými počty plně bojeschopných T-72M4CZ. Já bych ještě v té rotě rád viděl například četu útočných UAV ("loitering"), pro útoky z odstupu, nebo také četu PL kompletů kategorie SHORAD, ale to už asi je na AČR fakt moc odvážný požadavek (alespoň zatím).

    To KOLT:
    Souhlasím, ten CG jsem myslel do každého vozidla bez výjimky, výnosný PTRK pak alespoň do některých vozidel (přece jen je cenově někde jinde). Místo by na něj bylo v každém třetím vozidle čety. Mohl by se použít například Javelin (ten už je rovněž zavedený v AČR), nebo SPIKE-SR (ten sice zavedený není, ale zase bychom měli vzájemně kompatibilní rakety s OZ na věži.
    K vozidlům - Puma neodveze naší armádou požadovaný počet vojáků výsadku a k tomu VČ/ZVČ + další požadované přepravní místo (a navíc je znatelně dražší, než ostatní konkurence, takže nás ani nemusí mrzet).

  • Rase
    23:20 10.05.2017

    KOLT:
    proč překonstruovávat korbu těžkého BVP. Ložisko věže u středního tanku, musí být stejně větší než to stávající, rovněž zabere většinu prostoru pro výsadek + místo pro munici. Jediné co je tedy potřeba, je zrušit zadní rampu a na stropě korby mít širší otvor. Stačí se podívat, jak upravili Turci z FNSS vozidlo Kaplan-30 na střední tank Kaplan-MT. Stejný plán měli Britové, když plánovali Střední tank na podvozku Ajaxe (zrušeno). Nebo Němci upravili Marder a osadili ho věží s kanónem ráže 105, pro tendr v Indonésii.
    Pokud jde o těžké BVP, tak Pumu mám hodně rád, ale rozměrově obdobné je vozidlo ASCOD 42 (byť nevím, zda nám nabídnou tuto nejtěžší variantu). Lynx a CV90 beru jako o trochu lehčí, ale taky pořád slušné.
    Buď můžeme pořídit Těžké BVP + lehký stroj pro nástavby (ať již pásový jako je G5 nebo kolový Titus). Nebo můžeme pořídit střední BVP (kolem 30 tun) a na tom podvozku postavit všechny nástavby a speciály, což je docela dost drahé řešení. Ještě je třetí možnost, pořídit všechno jen lehké BVP (kolem 20 tun) - tomu se ale snad vyhneme, byť je to nejlevnější možnost - to je tak ale všechno.

  • KOLT
    22:23 10.05.2017

    Ono by nebylo od věci mít jak výnosku tak CG :-) Ty zbraně se spíš doplňují, než že by se jejich určení překrývalo. S ohledem na množství peněz vrácených do rozpočtu bychom mohli v tuhle chvíli mít CG vyzbrojenou celou armádu, včetně AZ, v nejnovější titanové variantě a s dostatkem munice, aniž by muselo MO cokoliv žádat na MF. Navíc by se jednalo o doplnění stávající výzbroje, takže není potřeba zdlouhavé výběrové řízení. A za mě, čert vem politické hry, že Švédové od nás kupují málo výzbroje!

    U těch lehkých tanků by bylo nejlepší, kdyby byl použit shodný podvozek, ale korba by byla jiná, či alespoň výrazně upravená – není potřeba prostor pro výsadek, zato by nebyla od věci (co nej)vyšší odolnost. Ale to je mimo naše možnosti, protože vývoj něčeho takového bychom museli zaplatit. Leda bychom pořídili Pumy a počkali, až to zaplatí USA :-) Jestli se do toho tedy vůbec pustí... Spíš myslím, že ne.

  • Mattauch
    22:06 10.05.2017

    MALI: Co se týče podpůrných vozidel s 120mm kanonem, upřednostnil bych jejich zařazení do struktury praporů. A to tak že by došlo k reorganizaci minometné baterie na rotu palebné podpory se strukturou 2x četa 120 mm kanon + 2x četa 120mm minomet (tedy 8 + 8 vozidel). Osobně mi tak stále bude chybět integrovaná vojsková PVO, ale to už jsem opravdu někde v úplně jiném tématu...

  • Mattauch
    22:01 10.05.2017

    MALI:
    Tak pokud SPIKE LR nevadí přertržení optického kabelu co ho spojuje s odpalujícím vozidlem, je to rozhodně super.

    Co se toho výnosného kompletu měl jesem na mysli spíš něco jako je výnoska na BVP 2, než CG. To je přecijen spíš zbraň roje jako takového - modernější varianta k RPG 7. Nevím jak je na tom CG s maskovou jistotou, ale třeba ta RPG 7 (respektive PG 7v) má dost dlouhou vzdálenost letu než dojde ke spolehlivému odjištění - vyšší desítky metrů. Nadruhou stranu APILAS má povolenou vzdálenost vedení palby od 25 metrů. (Chci tím říct jen to, že ne každá pancéřovka je schopna efektivně vykrýt hluchý prostor PTŘS)

    Obecně tu možnost odpalovat PTŘS z výnosky hodnotím jako značně nedoceněnou taktickou výhodu. V obraně se výborně maskuje, odpal nedemaskuje pozici vozidla... Pokud nepřítel zaměří odpal hrozí ztráta výnosky a jednoho až dvou vojáků, ne BVP. BVP 2 může buď pálit raketu a navádět ji, nebo vést palbu kanonem, ne obojí - to vzásadě znamená mezeru ve vedení palby z 2A42 v délce alespoň 30 sekund (přepnutí BU, vyhledání cíle, odpal a navedení, přepnutí BU). Nevím jak to mají pandury popřípadě jak je to řešeno u jiných moderních věží. Ale je to další aspekt který stojí za pozornost a běžně ty informace nejsou dohledatelné snad pro žádnou moderní věž... alespoň já je nemám.

  • MALI
    18:58 10.05.2017

    To Charfi (pokud je váš příspěvek směrován na BVP pro AČR):
    U těch pro AČR zamýšlených vozidel pro 7. mb se s PTRK počítá jen u BVP a pak ještě asi u deseti kusů (+/-) dalších vozidel (přičemž raketové stíhače tanků to nejsou), takže pokud budeme chtít disponovat u 7. mb protitankovou schopností, tak budou ty PTRK u BVP asi nezbytné. Tak je to také požadavcích AČR. BAE zatím věže s PTRK pro AČR vůbec nenabízí, ale co není, může časem být. Tendr na BVP pro AČR ještě zatím není vyhlášen. A co máte proti věži Samson Mk2? Ta splňuje požadavky AČR lépe, než MCT-30 a výhodou pro AČR by byla 100% kompatibilita SŘP a zaměřovacích přístrojů věže + vyřešená integrace PTRK SPIKE. Jenom bychom museli být tvrdší v požadavcích na výrobce, než jsme byli v případě Pandurů.

    To Mattauch:
    V oblasti kanónu principiálně velmi správná připomínka. Když se podíváme na typové složení cílů pro BVP na nynějším bojišti, vidíme, že musí bojovat se vším, co se na bojišti vyskytne - od pěchoty, nepancéřovaných automobilů, přes technikaly, OT až k různým typům BVP a tanků na zemi, ve vzduchu pak se vším, co letí dostatečně nízko a BVP je schopno to objevit, zamířit a trefit (což není vůbec jednoduchý problém). Kromě některých velmi málo typů BVP a takřka všech typů tanků si z hlediska průbojnosti munice tedy stejně vystačí s 30 mm kanónem. Z hlediska střepinového účinku máte plnou pravdu, ale tam stačí na srovnatelný účinek delší dávka. U AB munice je však vyšší účinek větších ráží (35 a 40 mm oproti 30 mm ) opravdu znatelný (ať už je to počet pelet, nebo jejich kinetická energie na větších dálkách), tam plně souhlasím. No a na tanky jsou ty PTŘS. Mimochodem, SPIKE má i plně autonomní režim navádění na cíl.
    I když zde si neodpustím jeden postřeh: u všech PTŘS útočících na cíl shora je problém, co na prvních několika desítkách až stovkách metrů, kdy raketa nabírá výšku - tam není schopná tank zasáhnout, takže zde bude velký problém s použitím těchto moderních PTRK ve městech, nebo v lesnatém terénu. Proto si myslím, že pro tento případ by mělo být každé BVP vybavené účinným protitankovým prostředkem s dálkou střelby na bodové cíle do 200 až 300 metrů. Například Carl Gustaf M3 s dostatečnou zásobou munice (tak 16 kusů různé munice, z toho polovina protitankových) by byl z hlediska poměru cena / taktický přínos jako vezená zbraň v novém BVP pro AČR minimálně velmi vhodný.

    V dalším textu už sice už zacházím mimo rámec této diskuze, kdo nechce, nemusí to číst, ale ještě lepším počinem by podle mého názoru bylo nahradit štábní a spojařské verze nových pásových BVP prostředky na kolovém podvozku (např. Titus) a na takto uvolněné pásové podvozky těžkých BVP osadit věže se 120 mm TK a tankovým SŘP (jak už jsem naznačil v předchozí diskuzi).
    Tím bychom k 7. mb dostali moderní bojová vozidla přímé palebné podpory (sice ne úplně tanky, ale bojová vozidla o solidní odolnosti, se stejným podvozkem, jako nové BVP, ale přitom s dostatečnou palebnou schopností vůči soudobým tankům (a tím i všem pancéřovaným pozemním bojovým vozidlům) na dálkách dejme tomu od 50 do 2000 metrů, s použitím např. PTŘS LAHAT, nebo FALARICK 120 aj. ještě mnohem dále. Těch několik vozidel by sice nic moc neřešilo (vyšlo by tak jedno vozidlo na každou mechanizovanou rotu 7. brigády, ale i tak by byla 7.mb na více, než 100% nárůstu funkčních palebných prostředků s TK), ale mohlo by to být základem pro pozdější opci podvozků nových pásových BVP o dalších 35 ks s tím, že pokud se nám ta vozidla palebné podpory osvědčí, tak můžeme uvažovat o dalších 35 kusech jako náhrady stávajících, už v současnosti mírně řečeno problematických T-72, protože v době, kdy AČR předpokládá poptávat náhradu za současné T-72M4 CZ jednoduše žádné nové tanky k mání nebudou. Tak proč ten problém, o kterém všichni víme neřešit už teď v předstihu. Mimochodem, snížilo by to také jednotkovou cenu podvozků pro nynější BVP. Nákup nových MBT by se pak (případně) mohl řešit až následně s tím, že by z nich byl vytvořen samostatný bojový útvar (tj. pluk) určený pro obě brigády.

  • royal
    18:40 10.05.2017

    mě se hodně líbí věž lance, ale ta asi na jiným vozidle krom lynx nebude :(

  • Charfi
    16:06 10.05.2017

    MCT-30 se kromě celé řady jiných vozidel, různých výrobců, objevila i na CV90. Nevím o žádné jiné bezosádkové věži, integrované a testované na CV90, což nám může dost napovědět. Absence PTŘS je problém, ale při takto vysokém počtu poptávaných vozidel (ne všechny budou mít věž), by nemusel být neřešitelný.

    http://www.army-guide.com/eng/...

    Opravdu doufám, že to nakonec neskončí u těch Samsonů.

  • Mattauch
    11:42 10.05.2017

    Bohužel musím souhlasit s MALI v tom, že výzbroj je celkem jasná.

    Nicméně vidím tu v debatě dvě věci které se vzásadě objevují vždy.

    1) Pokud jde o zbraň, většina se zaměřuje na průbjnost. To je pochopitelné z toho pohledu, že tyto údaje se celkem dají sehnat a dají se pěkně porovnat. Nicméně když se podíváte na skladbu palebného průměru IFV, tak zjistíte že si veze podstatně více HE munice než průbojné. Z toho plyne, že se předpokládá větší použití proti nepancéřovaným cílům a tedy je velice podstatný střepinový efekt munice - ten přitom nikdo neřeší. Hlavní výhoda větší ráže není ani tak v průbojnosti, jako právě v účinku HE munice. O programovatelné munici ani nemluvím, tak je rozdíl ještě patrnější.

    2) U vybavení IFV PTŘS se řeší typ (průbojnost, dostřel, navádění), ale už se skoro nikdy neřeší taktika použití. Ať už z hlediska užití v obraně nebo v útoku, tak i z hlediska možnosti odpalu z vozidla nebo výnosného zařízení. Přitom na PTRK použitelném v útoku a v obraně mohou být velice rozdílné požadavky. Možnost použití PTŘS na výnosovém zařízení mimo vozidlo přitom obrovsky zvětšuje taktické možnosti především v obraně. A PTŘS používající navedení po kabelu jsou vhodné vpodstatě jen k použití v obraně, případně léčce... prostě ze statické pozice aby nehrozilo přerušení spojení mezi navádějícím SO a střelou. To je i případ spike LR.

    Nedávno jsem na výcviku slyšel perfektní přirovnání... "To si tak vyberete perfektní vrut... ideální tvrdost moteriálu, povrchová úprava proti korozi, torxový... no a pak si vezmete kladivo a začnete ho zběsile zatloukat... " Tedy vybrat něco skvělého je sice hezké, ale musím vědět k čemu to chci a mít možnosti to využít.

  • MALI
    22:48 09.05.2017

    To Rase:
    Vzhledem k tomu, že BAE má "rozjetu" sériovou výrobu vozidel s osádkovými věžemi, bude se pravděpodobně snažit v prvé řadě "udat" své výrobky: CV90/30 a CV90/35 (tj. své věže E30 a E35). Avšak je otázkou, co nabídne v případě požadavku bezosádkové věže. LANCE to asi zcela určitě nebude, Samson 2 bude spíš na vozidle ASCOD, takže pokud se nedomluví např. s HSW (hypoteticky), nebo případně s Rafaelem (v případě kolových vozidel byla RCWS 30 také na dvou vozidlech ze třech), tak zbývá MCT-30, ale ta zase nemá SPIKE. S tím 40 CTA bych to ale viděl jen v čistě teoretické rovině.
    Z hlediska kanónu a munice pro nové pásové BVP je skoro "vítězem" AK Bushmaster v ráži 30x173 mm a to z důvodu kompatibility s KBVP (stejně tak kulomet FN MAG a PTRK SPIKE).

  • Rase
    20:19 09.05.2017

    Nesher, omluva, sekl jsem se v desetiné čárce :)
    Pokud si vezmeme onu cenu, tak při 210 vozidlech, by to vycházelo na 2,5 mld. Kč, což není zase až tak moc, když se podíváme, kolik financí se vrací do rozpočtu. Myslím, že CT40 dostupný je i pro nás, přeci jen je to projekt BAE a Nexteru (původně Royal Ordnance a GIAT), tak pochybuji, že by dávali britské vládě nějakou slevu - také jsou v pozici kupujícího. S nexterem jsme docela v pohodě a pokud bysme koupili CV90, tak by nám CT40 BAE ještě velice rádo prodalo.

    MALI: už dlouho propaguji koncept středních tanků na podvozku těžkých BVP, tak jednoznačně souhlas. S ráží 30mm ale počítejme, přeci jen se jedná o jeden z mála požadavků, které AČR má na nové BVP. O smyslu tohoto požadavku můžeme diskutovat, ale pochybuju, že by se mohlo změnit

  • PavolR
    18:48 09.05.2017

    Nesher:
    Ak je ten kanón so základným príslušenstvom iba 497k USD, tak to bude iba cca 2-2,5x viac 30 mm 2A42. Našiel som si na webe jednu kúpnu zmluvu na Turru 30, ktorá bez srp a optického zameriavania pre strelca stojí 300k EUR. Ten rozdiel vo výkone za to myslím stoji, nehovoriac, že toto je iba cena prvej výrobnej série a v budúcnosti by mohla byť aj o niečo nižšia.

  • MALI
    18:31 09.05.2017

    Pokud bychom diskutovali na téma kanónu pro Ajax, je 40 mm CTA správná volba (jen jestli jeho účinek není přeceňován). Super40 je zprvu horlivě slibovaná munice o které však veškeré nové zprávy utichly přibližně v květnu 2012 a výrobce (ATK), který ji převzal od vývojce (GD), už ji ani nemá v oficiální nabídce (že by negativní vliv na životnost hlavní?). Kanón 40L60 od Boforsu je oproti CTA sice výkonnější, ale zase násobně těžší a jeho munice relativně rozměrná (dlouhá), což omezuje zásobu munice a manipulaci s ní ve věži BVP. CTA je mezi nimi taková nejlepší střední cesta. Ajaxu jenom chybí ty PTŘS. Ano, mohou je mít pěšáci uvnitř, ale výsledná pohotovost k palbě, jakož i předpokládané dosahy optoelektronických přístrojů na věži BVP jasně protěžují osazení PTŘS na věž. Nakonec, vždy je možné si nějaký přenosný PTRK vést vevnitř (pokud jej někdo nakoupí do armády a přidělí do daného vozidla).

    Pokud bychom diskutovali na téma kanónu pro nové pásové BVP AČR je situace zcela jiná: CTA je pro nás aktuálně nedostupný, takže můžeme diskutovat pouze na téma "klasické munice" 30 mm (30x173), 35 mm (35x228) nebo 40 mm (40x365). Vzhledem k výše uvedeným vlastnostem 40 mm Bofors (relativně těžký kanón se specifickým zásobováním municí, obtížnější manipulace s municí, větší rozměry munice) si myslím, že tato varianta vyzbrojení nového pásového BVP AČR nebude reálná a rozhodne se mezi 30x173 a 35x228. Přitom z hlediska úsťového výkonu má samosebou navrch ráže 35 mm. Pro ráži 30 mm však hovoří logistické hledisko a také to, že vedle na věži budou dvě PTŘS. Takže Já bych to reálně viděl na ráži 30 mm (a nad tou 35 si jen smutně povzdechnu). Možná časem někdo "opráší" 40SF a třeba se s pomocí chladných prachů a lepších materiálů na hlaveň posuneme dál. Významným impulsem by mohlo být zavedení věží MCT-30 do výzbroje US ARMY (na podvozky LAV-25, namísto věží DELCO).

    Případně (kdybychom chtěli významně zvýšit palebnou sílu naší 7. brigády), bych se přimlouval za pořízení bojových vozidel s těžkou výzbrojí - tj. na podvozky již zavedených těžkých pásových BVP osadit věže se 120 mm tankovým kanónem (věže Cockerill XC-8 120HP, nebo HITFACT 120, CV90-120T, případně jiné) a jejich zavedení k 7.mb, paralelně s novými tanky (nebo ještě před nimi).

  • Nesher
    17:48 09.05.2017

    Rase
    Nemáte v tom výpočtu nějakou chybu?
    Pokud Britové za 515 kanónů zaplatí celkem 256 mil. USD, tak to vychází na 497 000 USD za kus, což je při kursu 24,40 Kč za jeden USD 12 129 000 Kč.
    Samozřejmě je možné, že máte podrobnější info (např. že samotná cena kanónů představuje jen cca 12-15% z těch 256 mil. USD a zbytek je za munici, výcvik, instalaci, náhradní díly a já nevím co ještě), ale v tom případě by to chtělo upřesnit.
    Jinak, jestli je to skutečně 12 mil. jen za samotný kanón (otázka zda včetně zásobníku a dalších komponent), tak je to pro ČR, pokud ještě zohledníme cenu munice, integrace do nových BVP atd. což jistě nebude levné, naprosto nedosažitelný systém.

  • KOLT
    15:29 09.05.2017

    Slabou municí jsem ale myslel Super 40, tedy 40x180 mm. CTAS je jiná liga, právě ta šířka je u ní docela zásadní, výsledkem je zhruba stejná úsťová energie jako u 40x365 mm. Super 40 je zhruba na půl cesty mezi 30x173 a CTAS. Z čehož mi vyplývá, že když už něco, tak nejlépe právě CTAS.

  • Rase
    15:14 09.05.2017

    Při testech teleskopická munice, dokázala na 1000m probít 140mm homogenní válcované oceli. Klasická průbojná 40mm munice s penetrátorem má rozměr 40×365 mm, teleskopická 40×225 mm (vnější průměr náboje je 65 mm). Co se týče ceny, tak britové zaplatili za 515 CT40 pro vozidla Ajax, 256 mil.dolarů, tedy samotný kanón by měl stát 1,25 mil.Kč (tedy nejspíš i s podavačem, zásobníkem a vším kolem).

  • KOLT
    13:29 09.05.2017

    Vím, že to výrobce píše, jen mi přijde, že ta munice není nijak zvlášť výkonná, kupř. ve srovnání s 40mm kanónem od Boforsu, který se montuje třeba na CV90. To s PTŘS mi nedošlo, to by byl značný handicap. Javeliny dle mého nejsou úplně to pravé ořechové, navíc bych se divil, kdyby AČR požadovala něco jiného než Spike z čistě logistických důvodů.

  • tomas.kotnour
    11:53 09.05.2017

    V programu LAND 400 byla prezentována verze MCT-30 s odpalovačem střel Javelin umístěný klasicky na boku vedle optiky střelce a když už jsme u toho programu, tak vozidlo od Terrexu neslo věž Elbit MT30.

  • Rase
    11:27 09.05.2017

    tomas.kontour:
    no vidíš, na tu jsem úplně zapomněl. Rozhodně nebude levná, přeci jen Konsberg je Norská firma, ale nejspíš nebude dražší než věž Lance od Rheinmetallu. KOLT, právě u norské věže se myslím počítá s nejrůznější výzbrojí a s případnou výměnou za výkonější - přeci jen i v USA se občas mluví o silnější výzbroji. Vnitřní prostor by tak měl být dostatečný. Výrobce doslova píše: Upgradeable to fire 40x180 mm.
    základní ochrana je jen Stanag level 1 (dá se zvýšit přidavným pancířem). Oproti konkurenci vidím problém v tom, že PTŘS nejsou integrované do samotné věže, ale zatím jen osazené vedle kulometu na věži.

  • KOLT
    10:33 09.05.2017

    ...kterážto nevypadá vůbec zle. A kanón v ní lze mít i v ráži 40x180 mm, což sice není zrovna výkonná ráže, nicméně pokud se tam vejde, lze předpokládat, že by se tam (časem) mohl vejít CTAS.

  • tomas.kotnour
    10:00 09.05.2017

    Pánové, zapomínáte na to, že GDLS v poslední době ukázal několik obrněných platforem vybavených věží PROTECTOR MCT-30.

  • Rase
    20:14 08.05.2017

    Omluva za překlep u minulého příspěvku, kde mělo být místo RCWS 30 - Samson 2 :) Jinak Samson 2 moc nemusím, ale s jistotou bude i na vozidle PMMC G5. Sice to není pěkné vozidlo a ani není favoritem, ale zajímavé je modulární řešení zadní části korby, kdy je možné moduly vyměnit během pár hodin. Přes odnímatelnou střechu lze do vozidla namontovat specializoavné moduly, podle typu mise – se zbraňovou stanicí a prostorem pro výsadek, sanitní, průzkumné, velitelsko-štábní, vyprošťovací, minometné atd. Každý modul (včetně kompletní posádky) pak může vážit až 6,5 tuny, (což je bohužel na tankovou věž málo). Každý modul je navíc rozměrově uzpůsoben, aby mohl být přepravován v klasických ISO dopravních kontejnerech.

    http://www.janes.com/images/as...

  • MALI
    16:21 08.05.2017

    To Rase:
    Logicky na podvozek ASCOD vychází věž Samson 2, ostatní možnosti (mimo věže Turra, která je úplně out) bude využívat jejich konkurence, včetně věže Lance, která je osazena na Pumě i na Lynxu. Uvidíme na IDETu.

    To Tonotime:
    Kategorie těžký tank už v současnosti reálně neexistuje. Jsou to všechno MBT, které se dostaly do dřívější kategorie těžkých (průlomových) tanků. Pohání je motor o výkonu cca 1500 koní což jim i při hmotnosti 50 až 60 tun dává slušnou dynamiku pohybu, takže to zcela určitě nejsou neobratné kolosy. Spotřeba paliva je u takových motorů samozřejmě adekvátní výkonu, ale je třeba vidět to, že americké M1 pohání turbína, která si při stejném výkonu vezme několikrát víc, než vznětový motor.
    Nemyslím si, že lze efektivně nahradit tank kombinací dělostřelectva pro nepřímou střelbu, vrtulníků, letectva a dronů. Zkuste si spočítat, kolik bude taková kombinace stát, kolik zaměstná vojáků a personálu a jak bude náročné její fungování (nezapomeňte při tom na nutnost perfektní, rychlé a 100% spolehlivé digitální sítě).

  • Rase
    21:29 07.05.2017

    Osobně mi pořád vrtá hlavou, jakou bojovou věž bude mít ASCOD, který bude nabízen pro AČR. Přeci jen General Dynamics nemá jednotný typ věže. SP-30 (od Steyeru) je už docela zastaralá, věž z Ajaxe je nepoužitelná a teoreticky by šla i britská věž na modernizaci Warriorů, ale tu vyrábí BAE, tedy konkurence. Dle mého, nám GDELS nabídne OT ASCOD (co tady jezdí na různých akcích pod značkou CSG) ale osadí ho izraelskou věží RCWS 30 nebo když hodně upustím představivost, tak věží Turra 30 nebo něčím jiným. Vznikne tak BVP. Osobně mám moc rád německou věž Lance, ale ta je drahá a navíc od konkurence.

    Ostatní nabízená BVP již mají pořádnou věž vlastní výroby, byť pokud budeme chtít, osadili by podvozek libovolnou věží (viz třeba Boxery osazené RCWS 30 pro Litvu).

  • marecino
    12:26 06.05.2017

    viete mi dat link kde je rozpisane ako sa nasadzuju tanky a bvp atd, strategie nasadenia, nieco proste o tom si viac precitat? :)

  • Rase
    10:49 06.05.2017

    Přepravu pěchoty zajistí PMRS - pásové OT na podvozku Ajaxu, nebo modernizované Warriory, které budou osazené novou věží s CTA 40. Vozidla nemají PTŘS, jelikož britové spoléhají na trochu jinou strategii, kdy PTŘS má až samotný výsadek

  • Tonotime
    07:56 06.05.2017

    Do prvých línii by mali armády nasadzovať rýchlo pohybujúce sa obrnené vozy a ľahké tanky. Vybavené rychlopalnými delami a rôznymi vyhľadávacími a navédzacimi senzormi.
    V prvej línii by sa mali pohybovať aj bezpilotné dróny vybavené nejakými raketami na ťažkých obrnencov. Dróny by mohli pekonávať rýchlo rôzne opevnenia zo zadu a zhora. Dróny by robili súčasne tiež prieskum, dopĺňali situačne povedomie bojiska.

    Úlohu ťažkých tankov môže nahradiť v dnešnej dobe čoraz presnejšie delostrelectvo o 10 - 20 km za prvou líniou stretu. Doplnené letectvom, helikopterami, drónmi.

    Ťažký tank je vlastne silne obrnený neobratný kolos s kanónom dajme tomu 120 mm.
    Okrem neobratnosti majú ťažké tanky nevýhodu vo vysokej spotrebe paliva a nutnosťou veľkých zásobovacích jednotiek na ich chod. Počas vojny v Iraku údajne spotrebovali Americké Abramsy po niekoľkých hodinách manévrovacieho boja svoje palivo a ofenzívu museli prerušiť.
    Dnes v Iraku Američania vlastne podporujú väčšinou ľahšie vybavene Iracké vojska ťažkým ďalekonosným delostrelectvom a letectvom. Iracká armáda mala väčšinu svojej ťažkej obrnenej techniky zničených počas vojen proti Sadámovi Husajnovi.

  • juhelak
    07:16 06.05.2017

    Nevím ted jiste nechce se mi to hledat..Ajax hlavne plnánují ve verzi průzkumného vozidla pro vyhledávání cílu. Není tam místo pro výsadek. Akorát nevím pro koho teda bude ty cíle vyhledávat..Ajax bude určitě špička co se týče ochrany vozidla. S utočným potenciálem to bude slabší. Verze ascodu která bude nabídnuta nám bude zrejme o něco méně chráněna uz z duvodu že tam musí být místo pro výsadek.

  • MALI
    22:26 05.05.2017

    K článku:
    Ajax zatím NENÍ, teprve BUDE (i když asi velmi brzy), takže tvrzení, že (nyní) technicky překonává všechna současná BVP jaksi není na místě, to se uvidí, až skutečně bude. Navíc si myslím, že například ve srovnání s T15 zase tak bezkonkurenční nebude.

    Doplněk k Aldus:
    Souhlasím s názorem, jen bych doplnil to, že AJAX žádné (PT) rakety nemá, má jen ten 40 mm kanón CTA (například T15 má na rozdíl od něho 4 PTŘS v pohotovostní poloze, Puma 2x PTŘS Spike, Lynx má 2x SPIKE, TULPAR 2x LUMTAS, K21 má 40 mm kanón Bofors + 2x PTŘS obdoba SPIKE......., i starší ruské BVP-3 má mimo starší a slabší 30 mm AK ještě 100 mm kanón s možností odpalování PTŘS). Takže to tvrzení o té bezkonkurenční palebné síle Ajaxu je jen zbožné britské přání, nebo marketingový tah. Samozřejmě, že pokud chci na něco střílet, tak v první řadě záleží na senzorovém vybavení věže, pak na SŘP a nakonec na zbrani, ale účinnost jakéhokoliv řetězce závisí na jeho nejslabším článku. Ale pokud vím, tak o skutečné kvalitě senzorického systému a SŘP Ajaxu stejně zatím není nic známo. Na druhé straně, podvozky K21 se rovněž osazují věžemi Cockerill se 105 mm kanónem - což byla ještě v 90-tých letech standardní ráže kanónů MBT - takže u těch lze říkat, že mohou plnit roli lehkého tanku (ale ne středního). Ajax nemá ani ten 105 mm kanón a pokud vím, tak se o něm ani neuvažuje (možná časem).

  • Aldus
    21:23 05.05.2017

    Jestli Ajaxům "přiřazují roli středních tanků", proč jim taky nedali kanón jako tanku? Co bude chudák Ajax dělat, až se se skutečným tankem potká a bude mít už vysřílené rakety? To ho "vysoce výkonný kanón ráže 40 mm" sotva zachrání.
    Britové jsou prý velice nervózní z ruské Armaty a zareagují na to tak, že zredukují vlastní tanky a nahradí je Ajaxi. Nějak tomu nerozumím ...
    @ Polemik: "Strike Brigades" je lepší přeložit jako "úderné brigády". A úder se hodí i v obraně ;-)

  • Márten
    21:11 05.05.2017

    Polemik

    Vzhledem k tomu, že k pozemním bojům při obraně zemí NATO pravděpodobně nedojde na území Británie, je expediční charakter brigád oprávněný.

    Co se týká slova útočné, tak i při obraně státu je potřeba zaůtočit na pronikající nepřátelské jednotky.

  • Polemik
    20:46 05.05.2017

    oprava: Briti, nie Francúzi.

  • Polemik
    20:42 05.05.2017

    V článku sa spomína, že by to mali byť útočné expedičné brigády...som myslel že Francúzi sú členom NATO, ktoré má byť výlučne obranným paktom ?!? Načo sú potom obrannému paktu útočné expedičné jednotky ?!? Iba ak by ten deklarovaný čisto obranný charakter NATA bola iba dymová clona pre verejnosť a kritikov a skutočné úmysly boli iné, nekalé ?!? :-/

  • tomas.kotnour
    16:04 05.05.2017

    Ono to s tou cenou nové bojové techniky nebude tak žhavé, jak by se mohlo zdát.
    V roce 1938 byl plánován rozpočet pro celou ČSR cca 10 117 000 000 Kč (http://ftp.aspi.cz/opispdf/193... Což dle podílu obyvatel by pro současnou ČR dalo necelých 7 250 000 000 Kč. Rozpočet na letošek je cca 1 310 000 000 000 Kč.
    ČKD chtělo za jeden kompletně vybavený tank vz. 38 1 250 000 Kčs. cena OA vz. 30 by mohla být v roce 1938 cca 190 000 Kčs. Za tehdejší rozpočet by bylo možno pořídit. 5800 tanků vz. 38 či 38 200 OA vz. 30. převedeno do současnosti by byla odpovídající cena tanku cca 226 mil. Kč. a 35 mil. Kč. za obrněný automobil. A od toho zase nejsme tak daleko.

Stránka 1 z 2