Indická letadlová loď Vishal: Britové nabízí HMS Queen Elizabeth

Indická letadlová loď Vishal: Britové nabízí HMS Queen Elizabeth
Britská letadlová loď HMS Queen Elizabeth / U.S. Navy (Zvětšit)

Indie by ráda doplnila svou flotilu letadlových lodí třetím plavidlem. Britská firma BAE Systems jí nabízí design, který nedávno prodala Spojenému království. Má slušné šance na úspěch, i kvůli britsko-indické dohodě o spolupráci.

O návrhu firmy BAE Systems psal jako první web Australian Defence Magazine. Nová indická letadlová loď se má jmenovat Vishal. Postaví ji domácí indická loděnice v Kóčinu. Její výtlak se má pohybovat okolo 65 tisíc tun, což je tak akorát velikost nejnovější britské třídy letadlových lodí Queen Elizabeth.

Oficiální písemnou žádost o předložení vlastního projektu letadlové lodě zaslala Indie také francouzské firmě Naval Group (dříve DCNS), americké Lockheed Martin a státní ruské společnosti Rosoboronexport.

BAE Systems je však proti všem zmíněným ve výhodě. Může se pochlubit novou, moderní lodí, kterou opravdu postavila, a která už je otestována na moři. Její soupeři mají méně zkušeností. Nejlépe je na tom Naval Group, která pracovala na projektu letadlové lodě pro francouzské námořnictvo. Její návrh byl odvozený od designu Queen Elizabeth.

Francouzská vláda se však v roce 2013 rozhodla, že země novou letadlovou loď nepotřebuje, takže nedošlo na jeho realizaci. Lockheed Martin nemá se stavbou letadlových lodí zkušenosti vůbec. Rusové dokončili svou poslední letadlovou loď v roce 1985. Jejich pozice ale nevypadá zcela beznadějně. Indové se v oblasti letadlových lodí i jejich letového parku dosud spoléhali právě na ruskou techniku.


INS Vikramaditya a v pozadí již vyřazená stará indická letadlová loď INS Viraat (třída Centaur); větší foto / US Navy

Nespolehlivé stíhačky

Jediná aktivní indická letadlová loď INS Vikramaditya byla spuštěná na vodu roku 1982 v Sovětském svazu pod jménem Baku. Indové loď získali od Ruska v roce 2004 a následně ji podrobili důkladné přestavbě, po níž se změnila k nepoznání. Na základě konstrukce Vikramaditye pak začali stavět svoji druhou letadlovou loď INS Vikrant. Spustili ji na vodu v roce 2013. Momentálně na ní probíhají dokončovací práce a se vstupem do služby se počítá v roce 2021. Vikramaditya je od začátku problematická. Její přestavba nabrala několikaleté zpoždění, a stála víc peněz, než bylo v plánu.

Potíže jsou i s palubními letouny MiG-29K (v kódu NATO Fulcrum-D). Největší problémy působí motory RD-33MK. Indické námořnictvo jich už kvůli poruchám muselo víc než šedesát procent vyřadit. Navzdory tomu mají stíhačky MiG-29K sloužit i na rozestavěné letadlové lodi Vikrant. U plánovaného třetího indického nosiče letadel to však může být jinak.

Indické námořnictvo zatím odmítlo námořní verzi domácí stíhačky HAL Tejas, údajně kvůli příliš vysoké hmotnosti. V úvahu přicházejí francouzský víceúčelový stíhač Dassault Rafale, námořní verze švédského letounu JAS 39 Gripen, nebo i osvědčená americká stíhačka F/A-18E Super Hornet.

STOBAR nebo CATOBAR?

Rozhodnutí o konkrétním typu letounu musí předcházet volba systému vzletu a přistání. Jak Vikrant, tak Vikramaditya používají systém STOBAR (Short Take-Off But Arrested Recovery; krátký vzlet s přistáním pomocí záchytného lana). Letadla z jejich palub startují (v případě Vikrant budou startovat) vlastní silou pomocí skokanského můstku na přídi. Systém STOBAR je nejlevnější řešení.


INS Vikrant (2015)

Nevýhodou je menší nosnost startujících letounů. Systém STOBAR se hodí jen pro letadla s vysokým poměrem výkonu motoru k hmotnosti. Většinou jsou to proudové taktické bojové letouny.

Těžší a méně výkonné stroje, jako je třeba letoun včasné výstrahy E-2 Hawkeye, z letadlové lodě vlastní silou neodstartují. Podle serveru The Drive se kvůli tomuto omezení indické námořnictvo zajímá a systém CATOBAR (Catapult Assisted Take-Off But Arrested Recovery; vzlet s pomocí katapultu a přistání pomocí záchytného lana). Tento způsob je z hlediska letového provozu nejvýhodnější. Zároveň je však také nejdražší. Katapulty jsou dnes vybaveny jen letadlové lodě amerického námořnictva a francouzská Charles de Gaulle.

Elektromagnetické katapulty

Podle The Drive zkoumá indické námořnictvo i možnost využití elektromagnetických katapultů EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch Systém; elektromagnetický startovní systém). Jako první je vyvinula kalifornská firma General Atomics pro nejnovější americkou letadlovou loď USS Gerald R. Ford. Elektromagnetické katapulty jsou teoreticky šetrnější než tradiční parní. Umožňují přesně nastavit sílu (a dokonce ji měnit v průběhu katapultáže) vyvinutou katapultem během startu. Sníží se tím namáhání draků letadel a prodlouží jejich životnost.

Většina čtenářů Armádních novin si však asi vzpomene, že americké katapulty EMALS zatím příliš nefungují. Pro vzlet a přistání na letadlové lodi přichází v úvahu ještě systém STOVL (Short Take-Off and Vertical Landing, krátký vzlet a kolmé přistání). Zvládají ho například letouny F-35B nebo Hawker Harrier. Obejde se bez katapultů i brzdících lan.


INS Vikramaditya nese mimo jiné izraelský systém protivzdušné obrany Barak 8

Systém STOVL používá i HMS Queen Elizabeth. Indické námořnictvo o něm podle dostupných informací neuvažuje. Využití britského návrhu při stavbě nové indické letadlové lodě to však není na překážku. Už zmíněný Australian Defence Magazine citoval zástupce společnosti BAE Systems, podle nějž je „design přizpůsobitelný, tak aby nabízel jak skokanský můstek, tak katapult.“

Návrhy ze šuplíku

Během přípravy projektu třídy Queen Elizabeth se totiž dlouho diskutovalo, jaký systém vzletů a přistání budou lodě využívat. V úvahu přicházely všechny tři výše zmíněné typy. Britové dokonce plánovali, že rozestavěnou sesterskou loď HMS Queen Elizabeth, HMS Prince of Wales, vybaví systémem CATOBAR a letouny F-35C. Nakonec z toho sešlo kvůli vysokým nákladům. Společnost BAE Systems tak má jistě zásobu návrhů, které může snadno oprášit a nabídnout indickému námořnictvu.

Britské letadlové lodě třídy Queen Elizabeth i budoucí indickou letadlovou loď Vishal označuje část zahraničních médií slovem „supercarrier.“ Je to neurčitá kategorie, obvykle používaná k popisu rozdílu mezi velkými letadlovými loděmi Spojených států a menšími plavidly ostatních zemí.

V případě třídy Queen Elizabeth je to však spíše přehnané. Queen Elizabeth a Prince of Wales jsou sice větší než starší třídy britských letadlových lodí, velikostí letového parku se však podobají menším nosičům letadel chudých států. Letadlová loď HMS Queen Elizabeth může nést jen 24 až 36 letounů F-35B.

Problém malé letadlové lodě

Čelí proto problému, který námořní analytik Ben Ho před časem nazval v časopise Naval War College Review „dilema malé letadlové lodě (v originále small-deck carrier quandary).“ Malá letadlová loď se podle něj musí rozhodovat mezi vysláním všech nebo skoro všech svých letadel do útoku a jejich použitím k vlastní obraně. Na účinnou obranu operačního svazu letadlové lodě je potřeba třeba okolo třiceti strojů. Britské námořnictvo zná dilema malé letadlové lodě z války o Falklandy v roce 1982.


Provoz F-35B z HMS Queen Elizabet

Dvojice britských letadlových lodí HMS Invincible a HMS Illustrious (ta se války účastnila dokonce před svým oficiálním uvedením do služby) měla dohromady 42 letounů Harrier. Osmadvacet z nich museli Britové použít místo útočných operací k ochraně vlastní flotily. Třiaosmdesát procent ze zhruba 1300 bojových letů byly obranné hlídky.

Pro indické námořnictvo by byla letadlová loď podobná Queen Elizabeth i tak velký pokrok. Jak Vikramaditya, tak Vikrant mohou oficiálně nést 26 letounů. Realně nasaditelný počet bude však kvůli vysoké poruchovosti MiGů-29K o dost nižší. Hlavní soupeř Indie je Pákistán, který sám letadlovými loděmi nedisponuje.

Závod s Čínou

V blízké budoucnosti však Indii čeká soupeření s Čínou. Říše středu má k dnešnímu datu jednu aktivní letadlovou loď. Je to plavidlo Liaoning, původně sovětské výroby. Monetárně však probíhají námořní zkoušky druhé čínské letadlové lodě, tentokrát vlastní výroby. Číňané ji označují jako typ 001A. Její konstrukce je odvozená z Liaoning. Je však zhruba o pětinu větší. Zároveň staví Čína ještě dva další nosiče typ 002 s ještě větším výtlakem a se systémem CATOBAR.

Je také pravděpodobné, že už začaly přípravy stavby čínské letadlové lodě typu 003. Velikostí i počtem nesených letounů má soupeřit s americkými třídami Nimitz a Ford. Čína má tedy proti Indii značný náskok.

Proto není divu, že Indové se stavbou své nejnovější letadlové lodě chvátají. Chtěli by s ní začít už v roce 2022. Indie uzavřela dohodu o výměně poznatků o provozu letadlových lodí se Spojeným královstvím. Náčelník indického námořního štábu Sunil Lanba se byl dokonce v březnu podívat na Queen Elizabeth v doprovodu prvního námořního lorda Philipa Jonese.

Zdroje: Australian Defence, PopSci, DefenseNews, Digital Commons, Save The Royal Navy, The Drive, The Week, War Is Boring

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Indická letadlová loď INS Vikramaditya

Indie měla obdržet od Rusů letadlovou loď pojmenovanou jako INS Vikramaditya po mnoha odkladech ...

Pýcha Royal Navy: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth a F-35B

Královské námořnictvo (Royal Navy) v současné době u pobřeží Spojených států intenzivně testuje ...

Problémová letadlová loď USS Gerald R. Ford dostala první z chybějících muničních výtahů

Vystrojovací agónie nejnovější americké letadlové lodě pokračuje. USS Gerald R. Ford by měl konečně ...

Záhada černého kouře ruské letadlové lodě Admiral Kuzněcov vyřešena

Na mnoha fotografiích ruské letadlové lodě Admiral Kuzněcov stoupá z jejího komínu mocný sloup ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • pavel rampir
    16:30 17.04.2019

    Myslím že stále se v debatě obchází-zapomíná na jednu zásadní věc. Britové opustili start katapultem a přistání do lana (CATOBAR) ne proto že je lepší něco jiného. Ale měli jako jediné letectvo na světě vyzkoušený VSTOL- letoun Harrier. V dané chvíli( nedostatek finančních prostředků) se jevilo jako dobrý nápad tento letoun navalizovat a přišel jiný nápad- start přes "můstek ". To poněkud šetřilo palivo a zvadla se hmotnost užitečného zatížení oproti kolménu startu. Ale Harrier a Sea Harrier měly měnitelný vektor tahu ! Takže ten start byl kombinací vlastně VSTOL, klasického startu a můstku. To se vlastně opakuje u F-35B které budou výzbrojí Royal Navy a nových lodí třídy Queen Elizabeth . Ty lodě ani nemají lanový záchytný system( BAR) takže tam ani letoun jiný než VSTOL nemůže sloužit. A takový je v současnosti jen jeden-F-35B.
    STOBAR ( vlastně ruský způsob použití letadla na LL) je vysloveně improvizace. Navalizované původní stroje Mig a Suchoj by pravděpodobně ani katapultový start nezvládly, drak na to není dimenzován. A určitě i přistání do lana ( spíše řízený pád) namáhá drak původní konstrukce dramaticky. Vlastně STOBAR žádné výhody nemá....Ne nadarmo se říká že pozenmí letoun nikdy nebude dobrým strojem palubním( viz Spitfire a Seafire). Ale naopak to funguje bez problémů- F-4 Phantom, F-18, za války Hellcaty, Corsairy. Takže ty jmenované kombinace letadlo/ typ lodi zatím vlastně mají jen spekulativní hodnotu.

  • danny
    12:23 17.04.2019

    Na druhou stranu ve mě představa, že by se při stavbě indického projektu povedl katapult, na který si Briti doma netroufli... Nevím. Vyvolává to ve mě smíšené pocity.

    Indie potřebuje LL kvůli regionálnímu soupeření s Čínou a Pakistánem. Sny o projekci síly na druhé straně planety zůstanou ještě dlouho sny. Navíc si dovolím tvrdit, že boj o dominanci na moři s Čínou prohrál a role Indických LL bude spíše defenzivní.
    Z tohoto pohledu považuji za rozumnější řešení větší počet jednodušších, menších jednotek s konvenčním pohonem (a spíš skokanským můstkem), než jedna plnohodnotná. Vzhledem ke spíše regionálnímu působení není limitem ani neschopnost startů strojů včasné výstrahy, protože tuto roli dokáží lépe zastat stroje startující z pevniny.

    • Slavoslav
      13:54 17.04.2019

      nebola skor problémom GB cena ako to, ze by si netrufli?

  • lemkin
    10:38 17.04.2019

    Britská varianta by byl způsob, jak získat schopnost stavět vlastní moderní řadu relativně velkých letadlových lodí.....

    Ale stavba chvíli potrvá a Čínský náskok roste velmi rychle.

    Čili by tu asi byla k mání jedna poškozená RF vyřazovaná letadlová loď, která by ráda prošla renovací. :-) Navíc Indiáni již zkušenosti s přestavbou jejich lodí mají.

    • RiMr71
      12:20 17.04.2019

      ...s přestavbou lodí jo... ale renovace vraku je o něčem jiném...

  • madrabbit
    07:15 17.04.2019
    Oblíbený příspěvek

    Cituji:
    "Vikramaditya je od začátku problematická. Její přestavba nabrala několikaleté zpoždění, a stála víc peněz, než bylo v plánu."

    Ale notak, který vojenský projekt byl levnější a hotový před termínem? Hlavně stručně, aby se ten seznam vešel do délky příspěvku :-)

  • CerVus
    15:47 16.04.2019

    Jak můžou brát potaz Ruskáky, když ti nejsou schopni postavit cokoli většího než torpédoborec a tím, že někdy stavěli letadlové lodě by se neměli podle finálních produktů vůbec chlubit.

  • Kichot
    15:39 16.04.2019

    Vzhledem k tomu, že LL s můstkem už Indové umějí stavět (Vikrant) mi dává smysl jen LL s katapultem.. A tam bych se vůbec nedivil kdyby vybrali Usa. Možná i nějakou starší a přestavěli plus F18 superhornet. Taky vzhledem k tomu, že Spojené státy by potřebovaly v oblasti spojence. Ať už kvůli tomu, že Pákistán se přiklonil k Číně, tak i k nadcházející studené válce s Čínou. Stejně mi přijde , že tímto novým konfliktem chtějí Američani jen odvézt pozornost od neúspěšné a vleklé války s arabama, která nikam nevedla.

  • pavel rampir
    13:49 16.04.2019

    CATOBAR je jediné opravdu funkční řešení LL. HMS Queen Elizabeth, HMS Prince of Wales měly původně být klasika-katapult a lano. O změně rozhodla pouze cena. Námitka že Royal Navy má zkušenost s VSTOL neobstojí- již tehdy se rozhodli z důvodů financí pro Harrier+ můstek. A to je ještě ta lepší varianta- měnitelná geometrie tahu zvýhodňuje start na můstku( Harrier, F-35B). V případě startu letounu s klasickým pohonem se jeví start můstkem mnohem méně bezpečný a neekonomický( palivo, užitečná zátěž ). Další nevýhody jako start transportních a jiných těžkých a rozměrných strojů bylo zmiňováno...

    • dusan
      13:58 16.04.2019

      A možnosť operácii strojov včasnej výstrahy by do značnej miery riešila menšie množstvo palubných strojov. Bez vzdušných radarov je celá operačná skupina omnoho zraniteľnejšia.

      Ak chceme mať niekto "normálnu" lietadlovú loď tak musí mať katapulty. Inak to je vždy len o nejakých kompromisoch. Týmto smerom to ide i v Indii a v Číne. Prvé LL s mostíkmi, následne oba štáty požadujú ťažšie lietadlové lode s katapultami.

  • liberal shark
    13:02 16.04.2019

    Titulek článku je téměř bulvární. Británie určitě nenabízí Indům HMS Queen Elisabeth, ale loď třídy Queen Elisabeth. Bylo by hodně divné, kdyby Indům prodali svou největší, nejmodernější a nejdražší jednotku ještě před uvedením do služby.

    • mattea
      13:21 16.04.2019

      a přitom by stačilo vypustit "HMS" aby to bylo fakticky správně...

    • GlobeElement
      14:10 16.04.2019

      Podle textu jim nabízí know-how, vyrábět to mají přímo v Indii.

  • Rase
    11:19 16.04.2019

    Britského původu byla již indická letadlová loď INS Viraat (R22) třídy Centaur, provozovaná v letech 1987–2017 indickým námořnictvem. Britové ji provozovali jako HMS Hermes (R12) v letech 1959–1984. Dne 22. dubna 1986 bylo plavidlo zakoupeno Indií a odesláno na základnu HMNB Devonport k modernizaci. Loď dostala nový systém řízení palby, nové radary, vylepšenou ochranu proti zbraním hromadného ničení a vylepšeno bylo i řešení letové paluby. Opravené plavidlo bylo do služby zařazeno 15. února 1989, obvykle neslo 12 stíhacích bombardérů Sea Harrier a sedm až 12 vrtulníků Sea King. Zároveň mohlo přepravovat útočné komando o síle 750 mužů, pro jejichž výsadek neslo čtyři lehké pěchotní vyloďovací čluny LCVP. Roku 1995 byly odstraněny střely Sea Cat a naopak instalovány izraelské systémy elektronického boje. V polovině roku 2003 byly na loď instalovány izraelské protiletecké střely Barak 1 a v srpnu 2009 byla dokončena roční generálka a modernizace plavidla v loděnici Cochin Shipyard. Od listopadu 2012 proběhla v loděnici Cochin další oprava plavidla, trup byl zbaven rzi, starých nátěrů a opatřen novou povrchovou úpravou. Ve své době se jednalo o největší válečnou loď indického námořnictva. INS Viraat byla vyřazena 6. března 2017.

    Za mě by nákup britské letadlové lodě nebyl něčím atypickým, ale jen návratem k ověřenému dodavateli, od něhož již LL měli. Mě se ta představa líbí a vzhledem k tomu, že ex-čínskou LL má získa i Pákistán, tak doufám že nezůstane pouze u jediného kousku - byť finanční náklady budou extrémní, jde o vysokou politickou hru.

    • Clanek
      11:48 16.04.2019

      LL se neda resit bez reseni co z one LL bude startovat. To bude pro Indii nejpis zasadnejsi otazka, nez to zda lod samotna bude z GB nebo FR. Francie tu muze nabidnout par veci ktere UK nabidnout nemuze:
      1) Indie jiz zavadi Rafale, tedy by se rovnou nabizelo onu novou lod postavit jako CATOBAR a vzit Rafale coby palubni letoun)
      2) Je to Francie, ne UK co ma s katapulty zkusenost. Je to francie, ne UK co ma zkusenost s jadrem na LL (ne ze by to ted Indie primo poptavala, ale reference je to vice nez slusna).
      Takze otazka bude spis znit, jestli pokracovat s provozem Ruskych palubnich stroju (kvuli nespokojenosti tehle variante moc sanci nedavam), anebo prejit na kombinaci britske LL + F-35, resp. Francouzke LL + Rafale.
      Nebo nejaka uplne specialni indicka cesta, jako treba nechat si u Rusu (protoze cena) postavit lod s katapultem, protoze rafale, z ktere pak budou operovat F-35B. :D

      • PavolR
        12:24 16.04.2019

        Ako palubné lietadlo by mohol byť v hre aj Gripen Maritime (známejší ako Sea Gripen). Pri indickom zvyku zavádzať prakticky neobmedzený počet typov lietadiel, by predošlý nákup "suchozemského" variantu nemusel byť nevyhnutne podmienkou.

      • Jirosi
        12:35 16.04.2019

        Clanek: FR sice má zkušenosti, ale poslední loď poslala na vodu před 25.lety!

        Indie nemá limit pro současně provozovaných typů letadel.
        I když něco vybere, stejně si můžeš být skoro jist že ve skutečnosti bude startovat úplně něco jiného.

      • Horny
        12:40 16.04.2019

        1) reference plynoucí ze stavby Charles de Gaulle jsou dost problematické - ano, Francie dokázala jako jediná země (krom USA) postavit nukleární LL, nicméně za cenu více než jedenáctiletého zpoždění a řekl bych, že po té zkušenosti s rusy a jejich "nekonečnou" přestavbou Gorškova budou indové tentokrát chtít něco spolehlivějšího; čímž neříkám, že varianta "nechat si postavit loď u rusů" nemůže nakonec vyhrát, protože prostě "Indie".

        2) Není nutné mít stejného dodavatele lodě i leteckého parku. Osobně bych viděl nejpravděpodobnější variantu "loď od anglánů, letadla z Francie nebo USA".

        Jedinou komplikaci by mohli způsobit katapulty, které britové (ač je vlastně vynalezli) opustili už na konci sedmdesátých let minulého století, a ani Francouzi nejsou v tomhle oboru bůhvíjak zázrační. Možná by mohli pomoct američani výměnou za nákup F-18/F-35 pro palubní křídlo.

        • Clanek
          13:37 16.04.2019

          @Horny
          ChdG prisel na konci studene valky, jeho predlouhe stavbe bych tak daval vahu mensi nez plnou, neb za ni jsou i skrty v rozpoctu, nejen technicke nesnaze.

          @Horny, Rase
          Lod od anglanu klidne, ale v tom pripade se nebavime uplne o QE, kdyz letadla francouzu potrebuji katapult. Pak otazka nakolik by slo o skutecne britsky design (stovl+konv. pohon), nakolik mix (CATOBAR + konv. pohon), tedy v supleti skoncenou francouzkou variantu, anebo cisty francouz (CATOBAR+jadro). Kde jen to prvni by mohlo jit komplet od BAE, to druhe by bylo BAE+Thales(?). Logicky se jevi asi dvojka, ktera by se vyhla prodrazovadlu v podobe jadra, ale i tak by si asi "uzila svoje" pri snaze implementovat katapult na lod bez jadra, s cim (a klidne me opravte) v poslednich dekadach ve svete nikdo zkusenost nema.

          • PavolR
            13:47 16.04.2019

            V prípade nákupu Sea Gripen by údajne katapult nemusel byť potrebný ...

          • Rase
            15:07 16.04.2019

            Uvidíme s čím BAE přijde. Jisté je, že mají dost zkušeností a jsou schopni ´třídu Queen Elizabeth (nebo spíš CVF) upravit přesně dle potřeby Indů. Může tedy vypadat dost jinak než ta pro Británii, samozřejmě i cena bude jiná. Je zajímavé, že si Indové troufají ke stavbě doma, určitě budou trvat na dodržení kvality a bude i nějaký ten termín vyotovení. Nu bude to ještě zajímavé.

        • StandaBlabol
          13:55 16.04.2019

          Katapult už mají jenom Američani, Charles de Gaulle má zmenšenou verzi toho co letadlovky Nimitz. Teda pokud Američani prodají. Ale, v tomhle případě, proč by neprodali.

          Zato F-35 neprodají, už proto, že Indie nakupuje S-400, stejně jako Turecko. Takže F-18 nebo Rafale. Nevěřím, že by se vyplatilo vyvíjet Sea Gripen jen pro Indy, to by se nedoplatili. A jiného potenciálního zákazníka nevidím.

          • Clanek
            14:15 16.04.2019

            @StandaBlabo a PavolR
            SeaGripen by potencialne mohl byt projekt zajimavy i pro brazilii, kdyby se do toho odhodlala znovu prastit (jakoze minimalne uvahy v tomto smeru ma) a jelikoz Brazilie spojila svou budoucnost s Gripene E/F se necham rad prekvapit, treba se namorniho gripenu nakonec dockame Indie-neIndie.
            Kazdopadne ze nebude katapult potrebny jsem ochoten akceptovat jen jako ze neni potrebny na "ruske pyse" co sla skodo ke dnu i se svym dokem. Tedy start ano, ale s omezenym mnozstvim paliva a vyzbroje, jedine proti vetru (chran buh pred bezvetrim) atd. a to ma k plnohodnotnemu reseni snad nejdal.

          • StandaBlabol
            14:38 16.04.2019

            to Clanek,

            souhlas, i kdyby dokazal Sea Gripen startovat bez katapultu, tak za cenu omezené nosnosti a doletu. Katapult je výhoda vždy, jen to něco stojí.

      • Rase
        12:55 16.04.2019

        nezdá se, že by Francouzi nabídli Charles de Gaulle, pokud nabídnou Porte-Avions 2 (PA2), na němž spolupracovali s Brity, bude výsledkem v podstatě Queen Elizabet. Vazby na Brity jsou zkrátka hlubší a přínosnější pro obě strany. Jinak ale souhlasím s tím, že by bylo bezva, pokud by se palubním letoun indického námořnictva stal Rafale. Za mě kombinace letadlové lodi od BAE a letounů od Dassaultu. Tohle by nevadilo ani jedné straně.