Budoucnost amerických obrněných vozidel: Od M1A3 Abrams po NGCV

Tank M1A2 Abrams během cvičení Combined Resolve II (2014); větší foto / USAREUR; CC BY 2.0

Americká armáda (US Army) počítá s vývojem zcela nových bojových obrněných vozidel, od robotických dronů, přes nová bojová vozidla pěchoty (BVP), až po nové hlavní bojové tanky. Vývoj příští obrněné techniky řeší nedavno založené „velitelství budoucnosti“ AFC (Army Futures Command ) a speciálně ustanovené víceoborové týmy CFT (Cross-Functional Team).

Americká armáda má nově šest hlavních modernizačních a rozvojových oblastí ‒ zbraně velmi dlouhého dosahu LRPF (Long-Range Precision Fires), bojová vozidla nové generace NGCV (Next Generation Combat Vehicle), budoucí stroje s kolmým startem a přistáním FVL (Future Vertical Lift), počítačová síť (Network), přesná navigace  a určování času PNT (Precision Navigation & Timing), protiletadlová a protiraketová obrana AMD (Air & Missile Defense) a ničivost vojáků SL (Soldier Lethality).

Rozvoj každé oblasti řeší jeden CFT tým složený z vojenských a civilních odborníků z různých oblastí. Vedoucím týmu NGCV (NGCV CFT) je v současné době brigádní generál Ross Coffman, dřívější zástupce velitele 1. pěší divize US Army. Práci týmu podporují výzkumná centra americké armády PEO (Program Executive Office) a RDECOM (Research, Development and Engineering Command).

NGCV CFT má ve své oblasti na starosti veškeré analýzy, modelování, simulace a technické demonstrace (i stavbu demonstrátorů) případných nových bojových vozidel NGCV. Cílem založení velitelství AFC a týmů CFT je především obejít byrokratickou džungli Pentagonu a urychlit vývoj a zavádění bojových vozidel nové generace.

„Armáda musí udržovat nadvládu současných bojových vozidel určených pro blízký boj, jak proti současným hrozbám, tak přijmout opatření k zajištění dostatečné nadvlády do roku 2050 a dále,“ uvedl Coffman. „Změna charakteru válčení a zrychlující se technologický vývoj vede ke změnám toho, jak se armáda vyvíjí, poskytuje, využívá a udržuje přepravní schopnosti pro vedení blízkého boje.“

Současné vývojové portfolio NGCV CFT tvoří:
+  víceúčelový obrněný transportér AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle);
+  vozidlo pro přímou palebnou podporu MPF ( Mobile Protected Firepower);
+  volitelně řízené bojové vozidlo OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle);

+  robotické bojové vozidlo RCV (Robotic Combat Vehicles);
+  hlavní bojový tank nové generace;

Nejdále jsou programy vozidel AMPV a MPF. Transportéry AMPV jsou již v omezených sériích testovany armádou a v případě MPF byly nedávno oficiálně schváleny požadované schopnosti MPF. Armáda počítá se zadáním dvou vývojových kontraktů na stavbu MPF v příštím roce a s dodáním dvou konkurenčních prototypů MPF v roce 2020.

Nyní se CFT tým zaměřuje především na volitelně osádkové/bezosádkové (volitelně robotické) vozidlo OMFV, které nahradí BVP M2 Bradley. Tým zároveň pracuje na koncepci robotických vozidel RCV a zejména budoucího hlavního bojového tanku, který nahradí současné tanky rodiny Abrams.

V případě náhrady tanků Abrams však americká armáda počítá nejdříve s vývojem nové verze M1A3 Abrams. Podle twitterového příspěvku Nicholase Drummonda, britského komentátora a konzultanta obranného průmyslu, armáda již letos na podzim představí technické vlastnosti nové řady M1A3.

Dle Drummonda dojde u M1A3 Abrams k poklesu hmotnosti o 20 %. M1A3 získá mimo jiné nový pancíř, kompaktní nabíjecí automat od firmy Meggitt (firma již automat vyvinula a otestovala), menší věž, lehčí kanon XM360E1 ráže 120 mm, novou munici a lehký automatický kanón proti dronům.

Podle americké armády musí vozidla NGCV účinně manévrovat nejen v otevřeném terénu, ale také v husté městské zástavbě. V případě nástupce BVP M2 Bradley, tedy OMFV, armáda požaduje ideálně pouze dvoučlennou posádku a minimálně šestičlenný výsadek. Volitelně však musí OMFV být schopen boje zcela bez posádky.

V rámci strategické přepravy se požaduje transport dvou vozidel OMFV transportním letadlem C-17 Globemaster III . Po opuštění letounu je nutné obě BVP připravit k boji do 15 minut. C-17 musí také přepravit dvě vozidla MPF. Dá se tedy očekávat, že MPF i OMFV budou mít hmotnost (při zachování rozumného doletu C-17) kolem 30 tun.


Tanky M1A2 Abrams v akci. Někdy v polovině 20. let 21. století americké jednotky obdrží nový tank M1A3 Abrams.

Pro boj v městské zástavbě nové BVP dostanou potřebnou balistickou ochranu (jistě aktivní ochranné systémy) i velký rozsah náměru hlavních zbraní. Klíčovým rysem OMFV je také schopnost snadné modernizace (softwarové i hardwarové), což si vyžádá dostatečně výkonný zdroj elektrické energie, robustní palubní elektrickou síť ale i dostatečnou rezervu v nosnosti podvozku. Armáda se také dívá na nové způsoby výcviku (vozidlo bude sloužit zároveň jako 3D simulátor) a na udržitelnost nového BVP v boji (nízká spotřeba paliva, spolehlivost dílů, snadná údržba).

Budoucí vozidla NGCV obecně mají dominovat nad konkurenty především v ničivosti, schopnosti přežití, taktické mobilitě a snížené logistické zátěží.

„Úsilí NGCV je propojené s úsilím ostatních CFT týmů: ničovost vojáků, síť, navigace a časování, budoucí stroje s kolmým startem a přistáním a zbraně velmi dlouhého dosahu,“ vysvětluje plukovník Warren Sponsler, zástupce ředitele NGCV CFT. „Budoucí platforma získá schopnosti podpořené právě přesnou navigací a časováním nebo odolnou počítačovou sítí, což budoucím manévrovacím formacím umožní provádět částečně nezávislé operace při provádění vícedoménových manévrů [cross-domain maneuver; s letectvem, námořnictvem, jednotkami pro radioelektronický a kybernetický boj - pozn. red.] proti podobně vyspělému protivníkovi.“

„Budoucí operační prostředí bude stále více smrtící, konkurenční, složité a dynamické ‒ charakterizované vysokým potenciálem nestability a zvýšenou pravděpodobností boje na blízkou vzdálenost v hustém městském a stísněném terénu,“ dodal Sponsler. „Naši potenciální protivníci studovali americký způsob vedení války a naše přednosti při provádění přesných úderů na dlouhé vzdálenosti. Proto vyvíjejí a budou nasazovat bojové platformy pro blízký boj a zbrojní systémy schopné zaútočit na americké útvary ve stejných nebo větších vzdálenostech a s rovnocennou schopností přesné palby, spojenou s přesnou a masivní dělostřeleckou a raketovou palbou.“

Výzvou pro NGCV CFT je vyvinout novou generaci vozidel a technologií schopných čelit podobně vyspělému nepříteli. „Konečným stavem pro armádu je nová generace vozidel, která jsou nejen ničivější a odolnější než stávající bojové platformy, ale mnohem menší, lehčí a úspornější,“ řekl brigádní generál Coffman.

Zdroj: Defense-Aerospace

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Konvertoplán V-280 a budoucnost západních vojenských vrtulníků

Americký program FVL (Future Vertical Lift) pro novou generaci strojů s kolmým startem a přistáním ...

Bojové vozidlo pěchoty BMP-3 s 57mm automatickým kanónem

Ruská společnost Uralvagonzavod (UVZ) nedávno uveřejnila video s průzkumnou variantou bojového ...

Izraelský tank Merkava Mk 4 Barak s umělou inteligencí

Izraelský průmysl vyvinul nejnovější verzi tanku Merkava Mk 4 označovanou jako „Barak“. Hlavní ...

LAND 400 Phase 3: Bojová vozidla pěchoty pro Austrálii

Po zvolení vítěze programu LAND 400 Phase 2 australská armáda pokračuje ve svém ambiciózním projektu ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Jara
    21:41 15.10.2018

    Pfninja
    Tak to bych si o M1 říci nedovolil, myslím že dostatečně přikázal své kvality, považuji powerpack leopardu 2 za mnohem lepší řešení než nákladná a žíznivá turbína Abramse, ale jinak je M1 silně vyzbrojený mohutně pancéřovaný postrach všech protivníků.

  • pfninja
    20:50 13.10.2018

    M1 Abrams je dalsia ukazka USA predrazeneho srotu. Vo vojne v Iraku prisli americania o 80 tankov M1 Abrams.To sa vo vojne stava avsak ked zoberieme do uvahy fakt, ze Irak mal o tri generacie starsie zbrane tak M1 Abrams je totalny srot.

  • Jara
    09:31 02.10.2018

    Oprava redukovány z 22500 na 3000 jsou otáčky ne výkon omlouvám se za překlep

  • Jara
    07:00 02.10.2018

    ....není možné mluvit o výhodách turbíny pokud ani neuvedete o kterou turbínu se jedná a jelikož je tu článek,kde se zmiňují o Abrams, tak takové info k diskuzi:

    AGT1500-axiální dvouhřídelová turbína s rekuperací a regulaci množství nasávaneho vzduchu, komprese 14:1 teplota na vstupu do turbinové části cca 1150, teplota výfukových plynů 450, výkon na vstupním hřídeli redukován z 22 500 na 3000( na wiki to mají trochu nepřesně redukce je o něco nižší než 10:1)

    Průběh kroutícího momentu, tady je velice důležité říci o jakou plynovku se jedná jednohřídelová/dvouhřidelová zatímco jednohřídelová turbína má průběh lineární de-facto kopírující výkonovou křivku, tedy rostoucí s otáčkami, dvouhřídelová má průběh přesně obrácený tedy také lineární, ale s otáčkami klesající, je to dáno větší dynamikou plynů na lopatkách turbinové části spojené s reduktorem, při odběru výkonu a tedy spomalení této turbínové části oproti turbíně spojené s kompresorem.
    A ani to je velice zajímavá charakteristika oproti klasickému pohonu( dieselu ) a jednohřídelové plynovce , jen mě zajímalo jestli to někdo umí rozvést, když už se tím tady ohání....

    Výhody turbín:o hmotnosti a menších rozměrech jsem psal hned na začátku diskuze,další výhoda na kterou si nikdo nevzpomněl je minimum vibrací a malé setrvačné hmoty, hluk a nižší kourivost výhodami nejsou naopak obrovský výstup horkých plynů má obrovský demaskující účinek a sirénový hluk turbíny také.....

    Ad; oblaka černého dýmu u dieselu mechanicky regulovaný MTU 883 bude mít stejně jako každý mech. Diesel problém s přechodovými režimy, obtížnýmy na řízení spalování a tak z něho při nějáké akceleraci prostě vylítne pár “sazí”... rozhodně se nedá mluvit o nějákém sloupu černého dýmu, podle kterého už z dálky leo2 spozorujete, při ustáleném tempu nevydá diesel skoro nic a nižší teplota spalin je naopak výhodou oproti turbíně. S teplotou spalin souvisí i mnohem vyšší tepelná účinnost dieselu oproti turbíně, což je další velkou výhodou dieselu.

  • Charlie
    08:50 01.10.2018

    Výhody turbín proti dieselům:
    - nižší hmotnost (AGT1500 váží 1134kg, přibližně stejně výkonný MTU MT883 Ka-501 1800kg
    - menší rozměry (typicky, kupodivu MTu se povedlo svůj dvanáctivál udělat menší :) )
    - nižší hlučnost - zatímco Abrams při pohybu vydává takové ne uplně typické FÍÍÍÍ, Leo 2 má klasický plnotučný dunivý zvuk, který je mnohem víc cítit (doslova se klepe země)
    - pak samozřejmě specifika typu snažších studených startů, lepšího průběhu kroutícího momentu, větší pružnosti...

    Má to ošem i svoje nevýhody - vysoká spotřeba vzduchu (což znamená nutnost intalace výkonných filtrů, protože prach turbínám nedělá dobře), vysoká teplota a rychlost výfukových plynů (tohle je fakt bolest, projít se kolem výfuku Abramse znamená solidní popáleniny), velká spotřeba ve volnoběžném režimu (viž T-80 v Čečně) a typicky vysoká cena (rusové udávali, že za cenu jedné GTD-1250 kupovala armáda tři V-46).

  • Jara
    17:25 30.09.2018

    Jj284b
    Na 3000 OT/min pracuje tak možná obří plynovka někde v elektrárně, ty hodnoty co jste obšlehl z wiky samozřejmě platí, ale po redukci 10:1 ( je to tam napsáno hned za tím co jste tady opsal),
    Takže nejvyšší Mk má na 10 000 OT/min.

    Takže se znovu ptám co si mám představit pod pojmem výhoda v MK, oproti dieselu?

  • jj284b
    15:47 30.09.2018

    doplnenie pre potencionalnych hnidopichov - dosahuje maximalneho krutiaceho momentu pri 1000 otackach.

  • jj284b
    15:33 30.09.2018

    a co sa tyka krutiaceho momentu, tak turbina Abramsu ho dosahuje pri 1000 otackach, maximalny vykon ma pri 3000 otackach...

  • jj284b
    15:32 30.09.2018

    Jara: ved si pozri hociake video s Abramsom, a porovnaj to k Leopardu ci inym dieselom... pri kazdom preradeni, diesel vyhrkne kudel dymu... co sa da vidiet na velke vzdialenosti... a btw, v dobe zavedenia (1980-1985) v Europe, Abramsy patrili k najtizsim a najrychlejsim tankom NATO... vyhravali jedno cvicenie za druhym, a vysluzili si prezivku "Whispering Death"... ich motory nebolo pocut na taku vzdialenost ako starsie tanky s dieselmi.. Abrams aj dnes dosahuje spickove zrychlenie z 0 na 32kmh za 7sekund...

  • Jara
    15:39 29.09.2018

    Shal
    Lepší točivý moment, zrychlení, kvanta černého dýmu??? Na to jste přišel jak? Klidně to rozveďte jsem docela zvědavý?

  • shal
    11:08 29.09.2018

    Těch výhod turbín je více. Kromě menších rozměrů a hmotnosti je to i lepší točivý moment a zrychlení a taky neprodukuje kvanta černého dýmu, díky kterému jsou tanky snadno spozorovatelné. Budoucnost zřejmě bude v hybridním pohonu se solid state bateriemi.

  • Jara
    15:55 27.09.2018

    Kolt
    Určitě ano, pro malé instalace málo vykoných motorů proč ne, ale při požadavku na zvyšování výkonů a snaze to posadit i na větší “káru” řekněme, přijdou problémy o kterých jsem mluvil,

    Ad to chlazení pístu ne není to hlavní chladicí oběh, tím bývá voda/vzduch, kterou se chladí válce a spalováky atd;) tlakové mazání má i další funkci a tím je odvod tepla/chlazení vnitřních části motoru a to je právě problém u rotačního motoru, u klasiky prostě z mazaciho kanálu hlavních ložisek navrhnete trysku co ostřikuje píst z dola, jenže u rotačního motoru je problém, tam to nejde a musíte se spolehnout na odvod tepla stěnou válce, u liguidpiston si oproti wankelu pomohli s chlazením tím, že přes píst přichází nasávaná směs dobré pro nižší výkony/menší motory postačující asi(ikdyž tam by to šlo asi i bez chlazení)

  • KOLT
    15:38 27.09.2018

    Jara, ono půjde asi hlavně o instalace, kde věci jako vyšší spotřeba, problémy s mazáním ap. převáží malá hmotnost a velikost. Mmchd, nedal by se takhle malý motor chladit i něčím účinějším než olejem? Myšleno při zachování rozumné ceny toho chlazení.

  • Jara
    15:17 27.09.2018

    Ad, rotační motory: liguidpiston defacto rozpracovali wankelův motor Ok zajímavé, ale hlavní bolest zůstává a tím je problém utěšit rotační píst, odvést z něho teplo( při vyšších výkonech je chlazení pístu tlakovým olejem velice důležité) a poslední velká nevýhoda je problematické mazání styčných ploch válce a pístu, toto vše zatím pořád převažuje nad výhodami; menší počet pohyblivých součástí oproti pistovému/klasickému motoru,
    Mazda do vývoje investovala mnoho času a peněz a co se tyče rotačních motorů jsou určitě nejdál, ani jim se však nepovedlo všechny problematické celky rotačního motoru vyřešit tak, aby mohl provozními vlastnostmi konkurovat pístovým(klasickým), a to Mazda sklidila s wankelem i takové úspěchy jako vítězství v LeMans.
    Ad abrams:Tognum America 12V je licence na MTU 883

  • jj284b
    13:19 27.09.2018

    APU montovanu na zadnu cast korby mali Abramsy M1A2 od 1993.. slo o dosledok poznatkov z Pustnej Burky. SEPv3 ju ma pod pancierom, ako dosledok toho ze v bojoch v mestach bola APU vystavena palbe a dochadzalo k jej zniceniu. Pri klasickych tankovych stretoch umiestnenie APU na zadnu cast korby nie je problem..

  • Rase
    10:16 27.09.2018

    Co jsem si vypsal starší informace, tak General Dynamics nabízí pro tanky Abrams americký motor Tognum America/12V883 nebo německý Diehl 570P3. Experimentální plynová turbína Honeywell LV1005­5 byla zmíněná. APU poskytuje elektrický výkon 6 kW. Po roce 2021 se pak počítá s vývojem hybridních pohonných jednotek, které umožní dále zvýšit energetickou hustotu a dovolí radikálně zjednodušit mechanismus transmise.

    Nové APU bude pod pancířem na věži, teprve od verze SEPv3. Aby v tom nebyl bordel, tak aktuálně došlo k přeznačení verze M1A2 SEPv3 na M1A2C (SEPv4 na M1A2D). Pokud jde o historii APU na Abramsech tak nikdy jsem se o to nezajímal, stačilo mi vědět že ji mají :-D

  • Slavoslav
    09:32 27.09.2018

    jj284b

    si si isty? je pravda, ze som po tom nejak extra nepatral, ale co som si prebehol zdroje tak ma Abrams akurat cez 200kg baterku a APU ktora ju ma nahradit je len v testovani.
    Rase by nam mozno vedel povedat viac kedze sa v tom ako pozeram dost dobre pohybuje.

  • Rase
    08:52 27.09.2018

    alea206:
    Pokud se ten rotační motor osvědčí jako součást hybridní elektrické jednotky pro systém řízení dělostřelecké palby houfnic M777, tak jej armáda určitě využije i u vozidel atd. Hodně se mi líbí možnost jejich využití jako součást pokročilého APU, nebo doplněk k elektropohonu. Přeci jen armáda hodně šlape v oblasti pohonu vodíkem a elektřinou, tak se malý spalovací motor může hodit jako záložní zdroj.

  • jj284b
    08:43 27.09.2018

    Slavoslav: Abrams ma APU uz od 1993... v podstate ho dostavali prve verzie M1A2... SEP 3 ju ma uz plne integrovanu vnutri tanku...

  • Slavoslav
    06:40 27.09.2018

    hlavnou nevyhodou turbiny, je ze ma velku spotrebu bez ohladu na to ci je zatazena, ci nie. V minulosti ked sa turbiny testovali v beznych autach tak pri porovnavackach dokazali jazdit za +- rovnaku spotrebu ako sprievodne auta o rovnakom vykone (v USA). Samozrejme, ze vyvoj u beznych motorov odvtedy pokrocil, ale to aj u turbin a ak by ju skombinovali s APU aby turbina nemusela bezat kvoli elektronike a ovladaniu veze i ked tank stoji tak by to mohla byt vyhodna kombinacia.

  • alea206
    23:10 26.09.2018

    Rase:
    Rotacni motor je krasna vec, a ted to nemyslim ironicky, bohuzel ale jenom na papire a modelech. Jeden cas jsem se o tuhle konstrukci hodne zajimal a nejak se mi nechce verit, ze by nekdo dokazal takovy motor postavit aby mel pri stejnem vykonu i stejnou zivotnost jako tradicni motory. Na jednu stranu je mozne ze materialy uz dostatecne pokrocil, na druhou stranu, aby nejaka technologie byla zrala na armadni pouziti, tak uz bych ji ocekaval v prumyslu a tam je zatim ticho po pesine

  • KOLT
    20:49 26.09.2018

    Jj, používají F-34/JP-8. US Navy používá podobné JP-5.

  • KóĎA
    20:19 26.09.2018

    Americká armáda snad používá jednotné palivo - psal to tady Starlight. Blízké leteckému benzínu. Celkem mi i osvětlil záhadu - když byli v Ruzyni "dragouni" překvapila mě cedule na jejich cisterně. Protože pracuji v dopravě, zajímalo mě to z profesního hlediska. Doma jsem si našel UN čísla, které odpovídala leteckému palivu.

  • Rase
    19:42 26.09.2018

    díky. Brzy se u armády pomalinku začínají zkoušet rotační motory od LiquidPiston. Společnost pracuje na vícepalivovém motoru XMD (X Mini Diesel), který bude součástí hybridní elektrické jednotky pro systém řízení dělostřelecké palby, houfnic M777. Letos byl představen i návrh jejich rotačního motoru jako součásti hybridního pohonu lehké armádní "buginy". Společnost již představila rotační motor X4 o výkonu 30 kW (40 hp), váží zhruba 14 kg a vejde se do krabice o velikosti 25x20 cm. Tenhle koncept se mi hodně moc líbí a kdo ví kde se všude uchytí. Jisté je že jej podporuje DARPA, tak to úplná blbost nebude. Víc textu a informací zde:

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

    ps. stejný koncept máme i v tuzemsku, birotační pístový spalovací motor vytváří společnost KNOB Engines. V roce 2017 vložila zhruba 20 mil Kč do vývoje vyspělého birotačního motoru. Vizí společnosti je získat v horizontu pěti let celosvětově tržní podíl v řádu jednotek procent. Tak uvidíme. Společnost cílí hlavně na pohon ultralehkých letadel, později pak 2 a 4 kolek. Potenciál tedy je i v ČR

  • daniel78
    19:11 26.09.2018

    někdy snad v roce 2015 se zvažovala nová turbína LV1005-5, měla být podstatně lehčí a menší ( měla mít jenom něco přes polovinu dílů současné turbíny AGT1500), kromě toho by měla být tišší a spotřeba by měla klesnou o 50% při malém zařízení a o 30% při vyšším zatížení, uvolněné místo mělo obsadit APU.
    Co z toho platí stále a zda neudělají rovnou hybrid nevím.

  • Rase
    18:54 26.09.2018

    markus223:
    No turbína má výhodu i v malých rozměrech, jak zmiňuje Jara. Původně se musel motorový prostor Abramsu pro diesel prodloužit (o jedno kolo myslím), dneska by se asi moderní motor vlezl, ale bylo by to docela těsné. Hlavně ji ale mají zavedenou a funguje jim to dobře. Možná se pletu, ale zatím jsem nezaznamenal plán, že by opravdu chtěli pro Abrams M1A3 diesel nebo cokoliv jiného než turbínu

  • Jara
    17:57 26.09.2018

    JJ284b
    Každý vznětový motor v armádě je multipalivový, mám takový dojem že je na to i nějáká STANAG norma, ano samozřejmě plynová turbína je v tomto ještě daleko benevolentnejší, kdy se nemusí řešit oktanové nebo cetanové číslo jako v pistových motorech kde to je důležité pro řízení spalování, ale představa že plynovka jede na všechno je mylná, ano roztočíte jí, ale při použití paliva s nižší teplotou hoření můžete být s výkonem klidně i pod polovinou běžného, navíc při použití “nějákého” paliva se můžete připravit i o výhodu nemrznoucího kerosenu, takže jediná opravdová výhoda turbíny je menší rozměr oproti stejně výkonnému pístovému motoru.

  • jj284b
    17:32 26.09.2018

    zere, no zere uplne vsetko... kym diesel potrebuje skratka naftu.. a nic ine... navyse, turbina v Abramse je uz dnes dost stara.. modernizacne ma kopu potencialu a vela vyhod na dieselom... staci sa pozriet do Ruska preco ozivili svoje T-80... T-90 s dieselom za arktickym kruhom nevedia fungovat.. turbina problem nema..

  • markus223
    16:54 26.09.2018

    Fakt zůstanou u turbíny? Já myslel, že u M1A3 chtějí diesel, protože turbína žere jak zjednaná.

  • Rase
    12:32 26.09.2018

    Ten Abrams M1A3 bude ještě hodně zajímavý, v podstatě se bude jednat o fungl nové vozidlo, z něhož zůstane původní snad jen svařenec korby. Aby to tedy nedopadlo jako s plánem modernizace vozidel Bradley, kdy byla dána přednost kompletní novovýrobě (NGCV) - před masivní úpravou stávající korby. Modernizace tak bude jen lehčí (zmíněny byly tři varianty dle náročnosti). Předpokládám že u M1A3 bude zachována stávající turbína a hybridní pohon dostane až tank nové generace, už kvůli ozemenému prostoru uvnitř Abramsu (fakt není tak velký jak se často tvrdí). Velmi jsem zvědavý na tu věž, přeci jen se původně mluvilo o tom, že zůstane stejná, i počet osádky - jen nabíječ bude mít na starost drony.

    ps. je sranda, že americké tanky dostávají jména podle náčelníka generálního štábu, tak snad do představení nového tanku nahradí generála Marka A. Milleyho nekdo s drsnějším jménem :-D