Bundeswehr se probouzí: Němci přidají armádě 20 %

Související články

Komentáře

• PavolR

  20:00 29.11.2018

  • 0
  • 0

  https://svet.sme.sk/c/20973653...

  https://svet.sme.sk/c/20973653...
• crusader

  13:33 09.04.2016

  • 0
  • 0

  logik strašně se mi líbí, že pro svoje argumenty o motorizaci používáte stavy Wehrmacht z roku 1941 a víc a pro čs armádu stav z roku 1938 (jak taky jinak). V roce 1941 měl ...Zobrazit celý příspěvek

  logik
  strašně se mi líbí, že pro svoje argumenty o motorizaci používáte stavy Wehrmacht z roku 1941 a víc a pro čs armádu stav z roku 1938 (jak taky jinak). V roce 1941 měl wehrmach kompletní výzbroj čs armády (+ 2 letou práci českých zbrojovek), většinu výzbroje francouzské armády (+ roční produkci zbrojovek všech ostatních okupovaných zemí). Používejte pro srovnání počty koní u Wehrmacht v roce 1938.
  
  "a proto šlo 50% výroby škodovky na export" - odkud tenhle nesmysl máte? Samozřejmě zbrojovky vyráběly i na export, tím financovaly vývoj a pro armádu mohly vyrábět jen to co si objednala.
  
  vy mluvíte o koze, já o voze. Já mluvím o tom, kolik se prostavělo, vy o tom kolik bylo určeno na opevnění. I když budeme tedy počítat 5 mld korun, pořád zbývá na modernizaci armády 9 mld (místo 11 jak jsem uváděl já). To se vám zdá málo?
  Celkem na výstavbu opevnění dokonce počítalo s 10 mld. korun (ale to byl plán do roku 1951, kdy mělo být opevnění kompletně dokončené)
  
  Ano těžkých kulometů do opevnění bylo dodáno jen 1500. To se vám zdá na necelých 300 postavených těžkých objektů málo? Ty ostatní tk a lehké kulomety byly v pěchotním provedení a klidně se mohly používat i mimo opevnění.
  Navíc kulomety se zase dodávaly v termínech jak je požadovala armáda.
  
  Ano a úplně největší rozdíl byl u tankových jednotek, Němci měli nějakých 2300 tanků, čs. armáda jen nějakých 350 (LT-34, LT-35).
  Jenže většina německých tanků byly Pz-I vyzbrojené kulomety a Pz-II vyzbrojené 20mm kanony (české tanky měly 37mm protitankový kanon). Takže tanků srovnatelných s čs. tanky neměli Němci ani 300. Takže bych nesrovnával počty ale také kvalitu. Zrovna ty české KPÚV byly mnohem lepší než německé.
  
  Korupce samozřejmě byla i za první republiky, jenže jak opevnění, tak zbraně se kontrolovaly, jak výroba (stavba) tak konečný produkt (rozhodně by se nenakoupil takový novodobý Bren).
  
  Jak mohl ministr zahraničí ovlivnit modernizaci a rozvoj armády? Tedy kromě vámi nesmyslně navrhovaných smluv s Polskem (ti hledali jen spojence proti SSSR) a Rakouskem (ochotake smlouvě byla vidět na lesu zdvižených pravaček při anšlusu). Není to spíš chyba Masaryka, když za to může podle vás prezident?Skrýt celý příspěvek
• logik

  11:39 08.04.2016

  • 0
  • 0

  crusader: motorizovaná armáda neznamená, že každej pěšák má auto - to není snad ani dneska. Motorizovaná armáda znamená, že pro účely logistiky nepoužívá koně, ale auta. To ...Zobrazit celý příspěvek

  crusader: motorizovaná armáda neznamená, že každej pěšák má auto - to není snad ani dneska. Motorizovaná armáda znamená, že pro účely logistiky nepoužívá koně, ale auta.
  To samozřejmě zdaleka neplatilo ani pro Wermacht - jeho pěší divize koně používali, ale ve srovnání s českou armádou nejde než označit za motorizovanou, neboť měla dostatek jednotek, které plně motorizované byly, což se o české armádě prostě říci nedá. Naše armáda měla v roce 1938 více než 200.000 koní. Celý wermacht na východní frontě (tedy cca 20x více mužů) měl koní jen 3x tolik.
  
  "Největším problémem RČS nebyl nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit zbrojní výroby." - a proto šlo 50% výroby škodovky na export... Nedostatečná kapacita byla jedním z problémů, ale za to, co se nastrkalo do opevnění, by šla rozšířit. Také byla možnost zahraničních akvizic.
  
  "kam se podělo těch 11 miliard? ...."
  Z těchto úvěrů (9,6 a 5,6 miliard) šlo na opevnění dohromady cca 5 miliard. Tzn. armáda mohla mít minimálně o polovinu více modernější výzbroje, spíše však více, protože zdaleka ne všechny zbylé peníze šly na výzbroj.
  Viz např. http://armada.vojenstvi.cz/pre...
  
  "těžký kulomet vz. 37/35 - 4500 " - jeden TK na kilometr hranice se Vám zdá hodně? Když ty jednotky s kulomety díky koncepci opevnění nejsou mobilní? Ve skutečnosti např. pro těžká opevnění bylo dodáno necelých 1500 kulometů, ač jich bylo plánováno více než pět tisíc:
  např.
  http://www.bunkry.cz/clanek.as... nebo http://www.military.cz/opevnen...
  U ostatních zbraní to bylo často podobné, např. protitankových kanónů měl wermach 7x tolik.
  
  "To byl také jeden z důvodů proč se stavělo opevnění (kromě úspory živé síly) - byl tu relativní dostatek schopných stavebních firem" - s tím bych souhlasil - ovšem poněkud jinak, než jste to myslel Vy. Myslet si, že za první republiky tu nebyla žádná korupce, by bylo poněkud naivní.
  
  "opevnění tak špatné nebylo....": když něco stojí, tak to nevyhodím. To ještě neznamená, že se to vyplatilo postavit. Ano - výhoda opevnění je, že narozdíl od jiné výzbroje zpravidla zastarává pomaleji. To však nebyla vlastnost, která by nám v 38 nějak pomohla....
  
  "Prostě za tak krátkou dobu" - což je další z Benešových chyb. Hitler nastoupil v roce 34. V roce 35 zavedl všeobecnou brannou povinnost. Beneš začal něco dělat ovšem až po obsazení Porýní. To samozřejmě není jen Benešova chyba.Skrýt celý příspěvek
• juhelak

  11:11 08.04.2016

  • 0
  • 0

  jen se vložím. S těmi konmi je to pravda. Nemci jich využívali velke množství. Muj praděda sloužil u koni během války a podle jeho zápisku hlavně na východní frontě by se bez koní ...Zobrazit celý příspěvek

  jen se vložím. S těmi konmi je to pravda. Nemci jich využívali velke množství. Muj praděda sloužil u koni během války a podle jeho zápisku hlavně na východní frontě by se bez koní nemci nepohnuli. Tam bylo minimum cest, zásobovací nakladáky se ta moc nechytali, takze vetsinu zásob tahali koně. Sověti to taky dobře věděli tak posílali stíhačky aby likvidovali stáda v týlu.
  Při útoku na Československo by ale ale v takové míře nenasadili..tady byla infrastruktura na vysoké urovni.Skrýt celý příspěvek
• crusader

  09:19 08.04.2016

  • 0
  • 0

  Jura 99 logika nepřesvědčíte, oni dokonce ani ty týdeníky (pokud zrovna nejde o záběry z přehlídky) neukazují že německá armáda byla nějak extra motorizovaná. Ještě týdeníky které ...Zobrazit celý příspěvek

  Jura 99
  logika nepřesvědčíte, oni dokonce ani ty týdeníky (pokud zrovna nejde o záběry z přehlídky) neukazují že německá armáda byla nějak extra motorizovaná. Ještě týdeníky které ukazují postup ke Stalingradu ukazují usmívající se vojáky wehrmachtu, kteří pochodují pěšky, max. tlačí kola.
  Logik sice nesnáší Rusy, ale informace o wehrmachtu asi čerpá právě ze sovětských válečných velkofilmů. Tam se vždycky valí vlny obrněné techniky a doprovází je pěchota na obrněných transportérech.
  
  logik
  "A daní za výstavbu opevnění byla podfinancovanost ostatních složek armády, především letectva a PVO" - kde pro to máte důkazy?
  Úvěr na modernizaci armády a na opevnění z roku 1936 - celkem 8,7 mld korun, v roce 1937 5,6 mld korun (Šrámek - Ve stínu Mnichova) - výstavba opevnění podle max odhadů spolkla do konce roku 1938 3 mld korun, kam se podělo těch 11 miliard?
  "Stejně tak vázly dodávky moderních kulometů a kanónů - kde máte pro to důkazy?
  Jen počty kulometů - lehký kulomet vz. 26 - 34 500 ks, těžký kulomet vz. 37/35 - 4500 ks, k tomu ještě 7100 modernizovaných švarclosek 7/24.
  Největším problémem RČS nebyl nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit zbrojní výroby. Prostě za tak krátkou dobu se prostě víc stihnout nedalo.
  To byl také jeden z důvodů proč se stavělo opevnění (kromě úspory živé síly) - byl tu relativní dostatek schopných stavebních firem. Navíc opravdu nemělo zadržet Němce, jen poskytnout čas k mobilizaci a přisunutí záloh, a potom krýt ústup na Moravu a na Slovensko.
  
  A navíc opevnění asi tak špatné nebylo, když bylo aktivní (na západě a jihu) až do roku 1994. A možná někoho překvapí, že např. Řekové s Metaxasovvou linií počítají i dnes.
  A jestli je opevnění tak špatné, proč se stavěly po válce bunkry v Německu a Rakousku proti Varšavské smlouvě. Současně se ze stejného důvodu modernizoval i Alpský val v Itálii.Skrýt celý příspěvek
• skelet

  13:55 07.04.2016

  • 0
  • 0

  logik: nic ve zlém, ale celá německá armáda závisela na koních. Na přelomu 1938/39 mělo k dispozici nějakých 400 tisíc koní (a ve službě bylo 1,1mil.vojáků) pro představu u nás v ...Zobrazit celý příspěvek

  logik: nic ve zlém, ale celá německá armáda závisela na koních. Na přelomu 1938/39 mělo k dispozici nějakých 400 tisíc koní (a ve službě bylo 1,1mil.vojáků)
  pro představu u nás v době mobilizace bylo ve službě 214tisíc koní a přes 26tisíc motorových vozidel (a ve službě bylo rovněž 1,1mil.vojáků).
  počty vozidel pro Werhmacht 38 se mi teď nepodařilo dohledat.Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  13:41 07.04.2016

  • 0
  • 0

  logik: co prosím? Německá armáda byla převážně hypomobilní celou válku. Nenechte se zmást filmovými týdeníky. Jinak výzbroj ČSR byla na mimořádně vysoké úrovni, v letectvu bylo ...Zobrazit celý příspěvek

  logik: co prosím? Německá armáda byla převážně hypomobilní celou válku. Nenechte se zmást filmovými týdeníky.
  Jinak výzbroj ČSR byla na mimořádně vysoké úrovni, v letectvu bylo zpoždění shodné s velmocemi, ani Francie ani VB neměly k 30.9.1938 zavedeny jednoplošné stíhačky moderní konstrukce v nějak významném počtu. Dokonce ani Němci ne, Bf-109 tehdejších verzí nijak radikálně nepřekonávaly soudobé dvouplošníky. ČSR zaváděla B-135, zpoždění proti Němcům bylo malé, ale tehdy fatální.Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  13:37 07.04.2016

  • 0
  • 0

  logik: praxe ukázala, že opevnění resp. zodolněná palebná postavení pro účely obrany či zdržení protivníka fungovala velmi dobře ! Viz. vylodění na pláži Utah, kde malá jednotka ...Zobrazit celý příspěvek

  logik: praxe ukázala, že opevnění resp. zodolněná palebná postavení pro účely obrany či zdržení protivníka fungovala velmi dobře ! Viz. vylodění na pláži Utah, kde malá jednotka Němců dokázala téměř odrazit americké vylodění. To vše po předchozí drtivé palebné přípravě z bitevních lodí a letectva. Před lety byl v tisku článek, text údajného německého kulometníka z pláže Utah, který tvrdil, že jeho MG42 zabil okolo 1000 Američanů. Na pláži Utah právě došlo k paradoxu, že pohyblivá vojska vůbec nedorazila, protože tankové divize SS čekaly na vylodění jinde. Takže v tomto konkrétním případě praxe naopak ukázala, že pohyblivá vojska nula bodů a stálé opevnění maximum možného.Skrýt celý příspěvek
• logik

  12:57 07.04.2016

  • 0
  • 0

  skelet: prakticky žádná, kromě té německé. A ta byla naším protivníkem. Jinak samozřejmě, že po válce je každý generálem, to je jasné, stavba opevnění je to poslední, co bych ...Zobrazit celý příspěvek

  skelet: prakticky žádná, kromě té německé. A ta byla naším protivníkem.
  
  Jinak samozřejmě, že po válce je každý generálem, to je jasné, stavba opevnění je to poslední, co bych proti Benešovi tahal - hodně armád té doby udělalo podobně špatné rozhodnutí.Skrýt celý příspěvek
• skelet

  11:37 07.04.2016

  • 0
  • 0

  Prakticky žádná armáda té doby nebyla plně motorizovaná, všechny spoléhaly na koně. A u nás bylo opevnění určeno pro získání času, nikoliv jeho zadržení jak to plánovali například ...Zobrazit celý příspěvek

  Prakticky žádná armáda té doby nebyla plně motorizovaná, všechny spoléhaly na koně. A u nás bylo opevnění určeno pro získání času, nikoliv jeho zadržení jak to plánovali například Francouzi. Svou logiku to tehdy mělo, dnes již jsme chytřejší o tom žádná :)Skrýt celý příspěvek
• logik

  11:29 07.04.2016

  • 0
  • 0

  jura99: Praxe ukázala, že nikde v reálné válce (nikoli v pohraniční šarvátce) opevnění nefungovalo. On samotnej řopík je opravdu relativně levnej a funkční, o tom žádná. Problém ...Zobrazit celý příspěvek

  jura99: Praxe ukázala, že nikde v reálné válce (nikoli v pohraniční šarvátce) opevnění nefungovalo. On samotnej řopík je opravdu relativně levnej a funkční, o tom žádná.
  
  Problém je, že ne všude by stačili řopíky, takže ty neměli smysl bez těžkého opevnění - takže zdaleka levná sranda to ve skutečnosti nebyla. Další problém byl, že nedokončené opevnění je problém - a stihnout dokončit nešlo.
  
  A daní za výstavbu opevnění byla podfinancovanost ostatních složek armády, především letectva a PVO, ale především poměrně katastrofální logistika - armáda nebyla zdaleka plně motorizovaná a s vlaky se pro velkou převahu německa ve vzduchu nedalo počítat. Stejnětak vázly dodávky moderních kulometů a kanónů.
  
  Vojenská doktrína přitom počítala s tím, že po proražení obranné linie ustoupíme na Slovensko. To by ale při stavu armádní logistiky, kdy nemalá část armády používala koně, bylo velmi obtížné.
  
  Základní problém opevnění - nemobilnost, je prostě fakt problém. Pro útočníka stačí ho prorazit na jednom jediném místě, a je celé k ničemu.
  
  ---
  
  luky: a proto Hitler uspíšil anšlus, aby nedošlo k Rakouskou vládou vydanému referendu, které mělo potvrdit a podle mínění dnešních historiků i potvrdilo nesouhlas Rakouska s anšlusem. Takže s Rakouskem to bude trochu jiné.
  
  Na základě Nečasovi mise samozřejmě nevznikl mnichovský diktát. Byla to ale ta poslední kapka, která spojencům ukázala, že jsme ochotní kapitulovat.
  A to nemluvím o tom, že fakticky to bylo klasifikovatelné jako velezrada: Beneš k ničemu takovému neměl pravomoce - a snaha to navlíknout, jako že to nabízí někdo jiný, splňuje všechny formální znaky velezrady (byť s dobrými úmysly - tak těmi je dlážděna cesta do pekla) - je to prostě typický příklad Benešova jednání, kdy se neváhal sáhnout ke "špinavým prostředkům" - a kdy se mu to vymstilo.
  
  Subjektivní souvislosti jsou samozřejmě velmi užitečné, protože pomáhají chápat jiné lidi a tak předcházet sporům (nebo je "výhodně" řešit :-)). Na snahu o objektivní zhodnocení se však nesmí zapomínat - právě jedna z tragédií Beneše je právě jeho totální subjektivita - místo co by objektivně zhodnotil "zlo" - a dělal všechno proti Hitlerovi mezi válkami a proti Stalinovi během války, tak pro své subjektivní cíle promarnil celé meziválečné období půtkami s Polskem a Rakouskem (samozřejmě trochu přeháním) a celou válku dělal Stalinovi užitečného idiota (tady až tak nepřeháním).
  Btw. ten Tvůj příklad s atentátem na Hitlera je právě případ, kdy objektivní zhodnocení přínosů atentátu může vyjít negativně (zcela jistý si tím tedy nejsem, ale to by bylo na dlouhou debatu), byť subjektivní nenávist velí zabít...
  
  Nicméně hrubě nesouhlasím s " Pro naši zem byla vlastně od určité chvíle výhodná totální válka s naprostým pokořením Němců.". Jsou dvě možnosti: buďto to bylo dobré - ale pak to bylo i pro ostatní. Situace, kdy by to bylo dobré jen pro nás je zpravidla dlouhodobě průšvih. Viz Versaileská smlouva dobrá pro Francii, viz Benešovo vyjednávání se Stalinem, viz..... Právě zapomínání na objektivní principy "dobra" a prosazování krátkodobých cílů za cenu pošlapání demokracie a lidských práv je to, co se Benešovi na konci života vymstilo úplně nejvíce.
  
  A ad: "Nebudu ale hlásat ty cizí vývody, které jsou ale při bližším pohledu často velmi neobjektivní a sobecké, mnohem víc než ty "naše" - tento názor znám, jen k němu doplním, že mám velmi často pocit, že lidé, kteří toto hlásají, tak ve skutečnosti nehlásají to, co je dobré pro nás, ale hlásají pravdu někoho třetího, který jim ji implantoval za pomoci oblíbené techniky: "tady ti říkám skutečnou pravdu a teď jsi borec, co to ví lépe než ostatní". (Samozřejmě, to se může týkat úplně stejně mě, jako Tebe :-))Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  08:04 07.04.2016

  • 0
  • 0

  logik: spíš by vám slušel nick "teoretik". Řopíky byly naopak jednou z těch účinnějších součástí stálého opevnění. Levné na výstavbu, malé osádkou a účinné k dočasnému zastavení ...Zobrazit celý příspěvek

  logik: spíš by vám slušel nick "teoretik". Řopíky byly naopak jednou z těch účinnějších součástí stálého opevnění. Levné na výstavbu, malé osádkou a účinné k dočasnému zastavení mnohonásobně silnějšího protivníka. Příkladem budiž bitva na jižním Slovensku v roce 1939, někde za Komárnem (nechce se mi to hledat), kde Maďarská regulérní armáda zaútočila v síle cca praporu přes linii řopíků obsazenou jednotkami SOS. Bez jediné ztráty dokázaly tuším dva řopíky útočníky zdecimovat a útok zcela odrazit, že už se neopakoval. Přes výstavbu opevnění tehdejší armáda nerezignovala na pohyblivé součásti, co o počtu tanků patřila k nejsilnějším na světě a co do kvality tanků předčila všechny soudobé německé stroje (nepočítám tehdejších pár ks Pz-IV s krátkou houfnicí pro podporu pěchoty).
  Zadobře s nejbližšími státy (Polsko) dost dobře zcela nešlo, protože se zcela lišily zahraniční názory. Poláci nenáviděli SSSR a šli na ruku Němcům, Češi obráceně. To bylo nekompatibilní. Kritizujete Beneše, že neodolal Němcům, ale pochopte, že Němcům neodolala celá Evropa, VB zachránil pouze LaManche a SSSR nekonečná rozloha a neúcta k vlastním životům.Skrýt celý příspěvek
• Luky

  22:20 06.04.2016

  • 2
  • 0

  Rakousko bylo plný nacionalistických učitelů dějepisu, co se nadchli velkoněmeckou myšlenkou, nenáviděli Čechy a ve volnu chodili na Wagnera. K tomu taky vychovávali ...Zobrazit celý příspěvek

  Rakousko bylo plný nacionalistických učitelů dějepisu, co se nadchli velkoněmeckou myšlenkou, nenáviděli Čechy a ve volnu chodili na Wagnera. K tomu taky vychovávali mladé...
  
  Mise samozřejmě přišla ve chvíli, kdy už bylo v Británii a Anglii vytvářeno silné veřejné mínění, že Němci jsou v Sudetech utlačováni. Naši politici to samozřejmě bedlivě sledovali. Není to jednoduché téma, ale určitě na základě cesty nevznikl mnichovský diktát. Ve Francii i Anglii samozřejmě také věděli, že se pohraničí vzdát nechceme. Navázali se na to i vnitropolitické boje a naše diplomacie jela na plné obrátky. Každopádně to padlo (myslím záložní plán 7?), byla mobilizace, šarvátky a vojáci v postaveních čekali německý útok. To na západě taky moc dobře věděli. Nemůžete vypíchnout jednu drobnost a postavit na tom teorii.
  
  Já to ale píšu spíš kvůli tomu, protože nemusím absolutní pravdy ale spíš mě zajímají "subjektivní souvislosti". Prostě něco je polské vnímání, něco české, slovenské, sudeťácké, maďarské, západní....proč se na to nedívat našima očima a s pochopením cizích motivů. Nebudu ale hlásat ty cizí vývody, které jsou ale při bližším pohledu často velmi neobjektivní a sobecké, mnohem víc než ty "naše" a my je pak ještě papouškujeme.
  
  Pro mě je takovým příkladem třeba když dávali v hospodě Valkýru s Tomem Cruisem. Chlapi na to čuměli jak vyvalený a hrozně to žrali, protože o tom nikdy neslyšeli a nepřemýšleli. Já taky nemusím dělat chytrolína a být v opozici za každé situace...ten film mám rád, lidsky mám velký soucit s těmi organizátory atentátu, je mi jasný na jakou strunu se hraje, ale stačí zapojit mozek a při českém pohledu prostě řeknu, že by to byl asi dost průser, kdyby to dopadlo.
  Ve skutečnosti bylo plánováno mnoho atentátů na Hitlera. U spojenců od toho pak upustili, protože věděli, že živý Hitler je už lepší než mrtvý (dokáže škodit armádě atd.). Pro Němce by bylo samozřejmě super Adolfa roku 44 sejmout, převzít vládu a vyjednat mír. My bychom ale byli pravděpodobně dost v háji. Většině těch lidí šlo jen o záchranu Německa. Těch pár, co to plánovali už dříve - pro případ spuštění Fall Grun...ty mu stejně ochotně sloužili, když nás dostal zdarma a tím si získal podporu pochybovačů. Pro naši zem byla vlastně od určité chvíle výhodná totální válka s naprostým pokořením Němců.Skrýt celý příspěvek
• logik

  21:08 06.04.2016

  • 0
  • 1

  No tak zrovna řopíky je další z průšvihů první republiky - byť po válce je každý generál. To bych mu ještě nezazlíval. Samozřejmě, že Beneš nebyl zcela mimo realitu. Ale reálně pro ...Zobrazit celý příspěvek

  No tak zrovna řopíky je další z průšvihů první republiky - byť po válce je každý generál. To bych mu ještě nezazlíval. Samozřejmě, že Beneš nebyl zcela mimo realitu. Ale reálně pro obranu první republiky toho moc neudělal. Díky své antipatii k Habsburkům naprosto pominul nejbližšího možného spojence proti Hitlerovi - Rakousko. Stejnětak s Polskem, ač to o to na počátku třicátých let stálo, se nebyl ochoten dohodnout. (jasně, jednoduché by to s Polskem fakt nebylo - ale Beneš se ani nepokusil) atd.... A to, že neschopnost být zadobře s nejbližšími státy flikoval dohodou s Rumunskem mu fakt moc nevyšlo.
  
  Ohledně Nečasovy mise - jak myslíte, že se na ní koukali západní mocnosti, když ne jako na částečnou kapitulaci a na uznání Hitlerových nároků? Od této mise už nebyla otázka jestli, ale pouze kolik. A tam už pro západní státy nebyl takový problém říct, tak dejte Hitlerovi všechno a bude mír...
  
  Nicméně nic z toho není takovej průšvih, jako to, jak celou válku Beneš hledal zastání u Stalina. Hledal.... a našel. Výsledkem nebyl zisk sudet (ty bychom vzhledem k průběhu války asi dostali stejně), výsledkem byla ztráta samostatnosti na dalších čtyřicet let. A to, že za to poslal tisíce rusů na smrt - tak to při plném vědomí říkám, že za takovou cenu bych opravdu sudety nechtěl. Svůj život za vlast položím klidně. Platit ale za ní cizími životy totalitnímu diktátorovi je pro mne nepřijatelné.Skrýt celý příspěvek
• asdf

  20:57 06.04.2016

  • 0
  • 0

  logik > K migrantov. Asi si nezaznamenal najnovsi vyvoj Brusel chce upravit azylové řízení, migranty by rozdělil podle ...Zobrazit celý příspěvek

  logik > K migrantov. Asi si nezaznamenal najnovsi vyvoj
  
  Brusel chce upravit azylové řízení, migranty by rozdělil podle klíče
  http://zpravy.idnes.cz/migrace...
  
  O tom kto dostane azyl a kde ten ziadatel o azyl pojde by uz nerozhodovali jednotlive staty na zaklade svojich zakonov, ale nejaky urad v Bruseli.
  
  Takze RVHP suvix.Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  20:54 06.04.2016

  • 0
  • 0

  Mě se líbí Lukyho poslední odstavec. To si fakt málokdo uvědomuje, že Mnichov a následné události byly pro ČSR úspěšně zvolenou variantou Benešem. Mohli jsme obrátit jako Slováci, ...Zobrazit celý příspěvek

  Mě se líbí Lukyho poslední odstavec. To si fakt málokdo uvědomuje, že Mnichov a následné události byly pro ČSR úspěšně zvolenou variantou Benešem. Mohli jsme obrátit jako Slováci, Rumuni a další a nakonec stát na straně poražených, nebo být namachrovaní jako Poláci nebo Jugoslávci a dostat děsivou sodu v podobě milionů mrtvých a totálně rozbitých měst. Když pomineme poúnorovou okupaci Ruskem, byl vývoj 1938-1945 velkým úspěchem Benešovy politiky. Mimochodem Mnichov se nedal odmítat, to byla uzavřená mezinárodní smlouva velmocí. Pokud bychom smlouvu neplnili, žádný ze signatářů smlouvy by nás nepochválil. Rus měl taky hodně řečí a skutek utek, mimochodem chudák velvyslanec Alexandrovský, jak myslíte že skončil? No přece s kulkou do týla od vlastních.Skrýt celý příspěvek
• Luky

  18:56 06.04.2016

  • 1
  • 1

  k bodu 4) vyrůstal jsem v pohraničí na severu a kolem byly řopíky (mimo ještě větší kusy), teď žiju v centru a kolem zase řopíci (vltavská linie)...fakt nejsou orientovány na ...Zobrazit celý příspěvek

  k bodu 4)
  vyrůstal jsem v pohraničí na severu a kolem byly řopíky (mimo ještě větší kusy), teď žiju v centru a kolem zase řopíci (vltavská linie)...fakt nejsou orientovány na Habsburka nebo Maďara.
  Mnichov nepředpřipravil, Nečasova mise je oblíbeným materiálem pro manipulace, milují to sudeťáci, kteří se snaží z Beneše udělat za každou cenu vlastizrádce, ale ve skutečnosti jim v žaludku nejvíc leží odsun a majetky.
  Jednalo se o jiné rozlohy, ty s největším počtem Němců (aby neškodili) a za situace, která k diktátu stejně směřovala. Navíc to tak stejně nedopadlo, mezitím byla mobilizace, ozbrojené střety a pak přišel teprve mnichovský diktát - za situace, kdy ČSR (včetně prezidenta) jasně prokázala vůli a odhodlání k obraně.
  Mimochodem údajně nám taky nepomohly odposlechy Jana Masaryka, které Němci dali Britům (kteří nám ale stejně nebyli nakloněni a dopadlo by to stejně). No alespoň se ti sráči dověděli, co si o nich myslíme.
  
  Z hlediska územních zisků byla Benešova strategie velmi úspěšná - odpočátku spíše nejisté pohraničí bylo nakonec uhájeno a národ nevykrvácel na jatkách. Západu se přístup vrátil při útoku na Francii. Kdyby ta válka nebyla dostatečně krvavá a dlouhá, Sudety by nám klidně nevracely. Na tom musel Beneš taky celou válku makat a daní byl příklon k východu. Zda to byla taková katastrofa, v tom je národ nejednotný (možná i 50:50, ale je jasné že někteří dost trpěli )...Skrýt celý příspěvek
• logik

  16:43 06.04.2016

  • 0
  • 1

  Luky: my se asi moc neshodneme, ale v teď máš + :-) crusader: 1a) Taliban sponzoroval ty, co zaútočili na WTC. Takže Afgánistán byl spoluviníkem toho útoku a tedy byl ...Zobrazit celý příspěvek

  Luky: my se asi moc neshodneme, ale v teď máš + :-)
  
  crusader:
  1a) Taliban sponzoroval ty, co zaútočili na WTC. Takže Afgánistán byl spoluviníkem toho útoku a tedy byl aplikovatelný článek 5.
  1b) To, jestli to je nebo není dle mezinárodního práva jsem vůbec neřešil, protože je to zcela mimo debatu (a neshodli bychom se :-)). To, co jsem tvrdil bylo, že akce nad rámec Washingtonské smlouvy nemají žádnou relevanci pro posouzení toho, zdali je Washingtonská smlouva užitečná, nebo ne.
  
  2a) Svět je daleko bohatší než pravice a levice a tedy to, že korporátní globalizace je extrémem vedoucím k zániku demokracie není nijak ve sporu s tím, že to není ani pravicový, ani levicový extrémismus (byť by se dal považovat za specifickou formu pravicového extrémismu, tak dnes se za pravicový extrémismus považuje něco jiného).
  
  2b) Neřešení problémů? Kterých? Chudoba? A proto má ČR jedno z nejnižších procent chudoby na celém světě? Problémy s migranty? Myslíte těch pár set, co jich skrz ČR projde?
  Je typické, že největší problémy s migranty mají země, kterých se tento problém v podstatě vůbec netýká. Na tom je jasně vidět, že nárůst extrémismu má ve skutečnosti trochu jiné příčiny, než nějaké reálné problémy...
  
  3) Není. Ale to, že uprchlíci z nějakého důvodu preferují německo (ať už z důvodů relevantních, nebo prostě proto, že je někdo zblbnul) nic nemění na tom, že mezi nimi je nemalá část válečných uprchlíků, kterým evropské hodnoty velí pomoci.
  
  Podotknul bych, že největší odpůrci kvót: tedy defakto naplnění Vaší teze, že je jedno, která země jim pomůže, hlavně že nějaká - jsou hlavně lidé, kteří jsou proti uprchlíkům vůbec.
  
  4) Ad Beneš - na Beneše se toho hází hodně, ale on bohužel toho hodně pokazil. Ještě v 37 se bál více Habsburků než Hitlera a tak i vypadala jeho zahraniční politika.
  Mnichov defakto předpřipravil svojí tajnou nabídkou odstoupení kusu území (a tedy defakto kapitulací předem).
  48 připravoval celou válku - jeho největším spojencem byl celou dobu Stalin a Beneš prokazatelně chválil Stalina u Roosvelta, jaký že je to demokrat.
  
  Beneš byl velmi obratný diplomat - pokud něco chtěl prosadit, tak to zpravidla prosadil. Jako hlava státu, tedy jako člověk, který má stanovovat politiku, ale selhal dosti katastrofálně, protože velmi často cena, za kterou to prosadil byla neadekvátní.
  
  Navíc některá jeho rozhodnutí byla nejen politicky neprozíravé, ale zároveň i dosti amorální: např. vydání ruských zajatců zpět sovětům po druhé světové - a tedy jejich odsouzení k smrti popř. mnohaletým gulagům.Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  16:38 06.04.2016

  • 0
  • 0

  Karlos73: Ještě poznámku. Poláci Těšínsko považovali za své (sice neoprávněně), logicky by tedy za jeho nezískání cosi chtěli, už jen pro uklidnění svých obyvatel. Proto tenkrát ...Zobrazit celý příspěvek

  Karlos73: Ještě poznámku. Poláci Těšínsko považovali za své (sice neoprávněně), logicky by tedy za jeho nezískání cosi chtěli, už jen pro uklidnění svých obyvatel. Proto tenkrát požadovali Javorinu ve východních Tatrách (kterou jim Češi ale nevydali) jako náhradu za Těšínsko. To ovšem až po arbitráži o těch dědinách na Oravě, takže by vůbec nedávalo logiku, proč by chtěli náhradu za Těšínsko formou Javoriny, pokud by už náhradou byla ta Orava. Problém je v tom, že to už je dost přísná logika pro tehdejší rádobyhistoriky slovenských separatistů a ti dnešní to bez přemýšlení přebírají. Taky jste mě pobavil, pokud mi doporučujete dostudovat historii a k tomu dáváte námět na Wikipedii :)Skrýt celý příspěvek
• Jura99

  16:23 06.04.2016

  • 0
  • 0

  Karlos73: jen mi ještě prosím vysvětlete, proč by měla vláda ČSR vyměňovat území Těšínska, když jej do té doby neztratila? Asi jste se nepodíval na tu mapu Českého království z ...Zobrazit celý příspěvek

  Karlos73: jen mi ještě prosím vysvětlete, proč by měla vláda ČSR vyměňovat území Těšínska, když jej do té doby neztratila? Asi jste se nepodíval na tu mapu Českého království z roku 1918? Naproti tomu hranice Slovenska nikdy předtím neexistovala, protože Slovensko nikdy nemělo svou samostatnou právní subjektivitu. Proto každá verze slovenských hranic byla nová, nezaložená na historickém nároku a nelze vůbec tvrdit, že se část "jeho" území vyměnila.Skrýt celý příspěvek