Bundeswehr se probouzí: Němci přidají armádě 20 %

Foto: Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg
Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg 

Německo se přidalo k dalším zemím na evropském kontinentě, které se probudily z letargie, a začíná více investovat do své obrany. Důvodem jsou především události na Ukrajině a nutnost boje proti islámskému terorismu.

Probuzení ze zimního spánku

Německo vydává na obranu dlouhodobě 1,2 až 1,4 % svého hrubého domácího produktu. Avšak díky silné ekonomice má německé ministerstvo obrany jeden z největších vojenských rozpočtů vůbec - aktuálně patří Německu osmá pozice ve světovém žebříčku vojenských výdajů.

V posledních letech ale Německo stále snižovalo výdaje na obranu až na úroveň 1,2 % HDP, což se samozřejmě projevilo i v nižším vojenském rozpočtu. Avšak vzhledem k závažným bezpečnostním změnám v posledních letech se Německo rozhodlo výrazně zvýšit investice do armády.

Německo nyní přijalo plán, kdy do roku 2020 počítá s nárůstem obranných výdajů o 20 %.

Pro letošní rok německé ministerstvo obrany počítá s 34,3 miliardy euro (926 miliard Kč).V příštím roce němečtí vojáci získají 36,6 miliardy euro, v roce 2018 36,9 miliardy euro, v roce 2019 s 37,9 miliardy euro a v roce 2020 39,2 miliardy euro (tedy + 20 %).

Původní plány, ještě před krizí na Ukrajině, počítaly přitom s rozpočtem armády v roce 2019 s maximálně 33 miliardy euro. Německo tak oproti plánům “napumpuje” do armády v příštích čtyřech letech navíc 10,2 miliardy euro (275 miliardy Kč).

Více vojáků a techniky

Navýšení jde ruku v ruce s dřívějšími prohlášeními o nutnosti modernizovat německou armádu. V lednu německá ministryně obrany Ursula von der Leyen představila plán modernizace armády do roku 2030 v hodnotě 130 miliardy euro. Podle  Tobiase Lindnera, vojenského experta strany zelených v Bundestagu, jde o nárůst 50 miliard euro do modernizace oproti původním plánům.

Dodatečné peníze půjdou mimo jiné na nákup tanků Leopard 2, obrněných transportérů Boxer, samohybných houfnic PzH 2000 nebo vozidel Fusch. Vzroste také počet aktivních vojáků Bundeswheru na 185 000 mužů (+7000).

Počet tanků Leopard 2 vzroste z 225 kusů na 320 kusů. Kromě nákupu 350 nejnovějších bojových vozidel pěchoty Puma plánuje německá armáda (oproti dřívějším úvahám) udržet navíc 190 bojových vozidel pěchoty ve výzbroji. Není jisté, zda německá armáda získá další vozidla Puma nebo projdou modernizací současná vozidla Marder.

Zvýší se také o 130 kusů (na 1300) počet kolových obrněných vozidel Fuchs a Boxer. Počet samohybných houfnic vzroste na 101 kusů (z 89 kusů) a počet vozidel Fennek z 217 strojů na 248 strojů. V německé armádě rovněž zůstane ve výzbroji 38 raketometů MARS II (modernizované MLRS).

Německo stále pozadu

V Německu existuje tlak na další zvýšení rozpočtu armády. Velení Bundeswheru například požadovalo na roky 2017 až 2020 18,5 miliardy euro, místo vládou schválených 10,2 miliard. Také podle komentářů v německých médiích musí Německo více investovat do armády, aby dohnalo roky zanedbávání svých ozbrojených sil.

Přes zvýšení je však Německo dalece od příslibu vydávat 2 % na svou obranu. Při vydají 2 % HDP by rozpočet německého ministerstva obrany dosáhl v letošním roce 57,2 miliardy euro. Největší evropské vojenské velmoci Velká Británie a Francie přitom ročně vydávají na obranu 49 miliardy euro (2,07 %), resp. 39,2 miliardy (1,8 %).

Pro srovnání, Rusko pro letošní rok hodlá vydat na obranu 38,3 miliardy euro, což se rovná 4 % ruského hrubého domácího produktu. Pokud Německo vydává na zbrojení stejně jako Rusko, tedy 4 % HDP, rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne 114 miliard euro.

Před německou armádou nyní leží roky práce, aby dostalo své ozbrojené síly ze “zimního spánku”. Nejedná se však jen o pozemní techniku, tristní stav je i u letectva.

Podle zprávy vládního zmocněnce pro obranu Hans-Petera Bartelse z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter je 40 % mimo provoz (probíhá modernizace). V aktivní službě je pouze 68 strojů Eurofighter, z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatek náhradních dílů a peněz na opravu způsobil, že z 93 letadel Tornádo je pouze 29 strojů okamžitě nasaditelných.

Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má v inventáři 43 bitevních strojů Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle zprávy Bartelse je však pouze sedm Tigerů a pět NH-90 okamžitě nasaditelných do akce.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izraelci v Německu otestovali revoluční infračervený rušič

Izraelská firma Elbit Systems na cvičení EMBOW XIV mezinárodnímu publiku předvedla schopnosti nové ...

Airbus dodal první dva vrtulníky H145M německé armádě

Airbus Helicopters včera dodal první dva lehké vojenské víceúčelové vrtulníky H145M (LUH SOF) ...

Litva kupuje německé transportéry Boxer

Litva významně modernizuje své pozemní ozbrojené síly. Z Německa si pořídí obrněné transportéry, ...

Německo vyvíjí nástupce letadel Panavia Tornado

Podle zpravodajské agentury Reuters zvažuje Německo vývoj zcela nového proudového bojového letadla. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • PavolR
    20:00 29.11.2018
  • crusader
    13:33 09.04.2016

    logik
    strašně se mi líbí, že pro svoje argumenty o motorizaci používáte stavy Wehrmacht z roku 1941 a víc a pro čs armádu stav z roku 1938 (jak taky jinak). V roce 1941 měl wehrmach kompletní výzbroj čs armády (+ 2 letou práci českých zbrojovek), většinu výzbroje francouzské armády (+ roční produkci zbrojovek všech ostatních okupovaných zemí). Používejte pro srovnání počty koní u Wehrmacht v roce 1938.

    "a proto šlo 50% výroby škodovky na export" - odkud tenhle nesmysl máte? Samozřejmě zbrojovky vyráběly i na export, tím financovaly vývoj a pro armádu mohly vyrábět jen to co si objednala.

    vy mluvíte o koze, já o voze. Já mluvím o tom, kolik se prostavělo, vy o tom kolik bylo určeno na opevnění. I když budeme tedy počítat 5 mld korun, pořád zbývá na modernizaci armády 9 mld (místo 11 jak jsem uváděl já). To se vám zdá málo?
    Celkem na výstavbu opevnění dokonce počítalo s 10 mld. korun (ale to byl plán do roku 1951, kdy mělo být opevnění kompletně dokončené)

    Ano těžkých kulometů do opevnění bylo dodáno jen 1500. To se vám zdá na necelých 300 postavených těžkých objektů málo? Ty ostatní tk a lehké kulomety byly v pěchotním provedení a klidně se mohly používat i mimo opevnění.
    Navíc kulomety se zase dodávaly v termínech jak je požadovala armáda.

    Ano a úplně největší rozdíl byl u tankových jednotek, Němci měli nějakých 2300 tanků, čs. armáda jen nějakých 350 (LT-34, LT-35).
    Jenže většina německých tanků byly Pz-I vyzbrojené kulomety a Pz-II vyzbrojené 20mm kanony (české tanky měly 37mm protitankový kanon). Takže tanků srovnatelných s čs. tanky neměli Němci ani 300. Takže bych nesrovnával počty ale také kvalitu. Zrovna ty české KPÚV byly mnohem lepší než německé.

    Korupce samozřejmě byla i za první republiky, jenže jak opevnění, tak zbraně se kontrolovaly, jak výroba (stavba) tak konečný produkt (rozhodně by se nenakoupil takový novodobý Bren).

    Jak mohl ministr zahraničí ovlivnit modernizaci a rozvoj armády? Tedy kromě vámi nesmyslně navrhovaných smluv s Polskem (ti hledali jen spojence proti SSSR) a Rakouskem (ochotake smlouvě byla vidět na lesu zdvižených pravaček při anšlusu). Není to spíš chyba Masaryka, když za to může podle vás prezident?

  • logik
    11:39 08.04.2016

    crusader: motorizovaná armáda neznamená, že každej pěšák má auto - to není snad ani dneska. Motorizovaná armáda znamená, že pro účely logistiky nepoužívá koně, ale auta.
    To samozřejmě zdaleka neplatilo ani pro Wermacht - jeho pěší divize koně používali, ale ve srovnání s českou armádou nejde než označit za motorizovanou, neboť měla dostatek jednotek, které plně motorizované byly, což se o české armádě prostě říci nedá. Naše armáda měla v roce 1938 více než 200.000 koní. Celý wermacht na východní frontě (tedy cca 20x více mužů) měl koní jen 3x tolik.

    "Největším problémem RČS nebyl nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit zbrojní výroby." - a proto šlo 50% výroby škodovky na export... Nedostatečná kapacita byla jedním z problémů, ale za to, co se nastrkalo do opevnění, by šla rozšířit. Také byla možnost zahraničních akvizic.

    "kam se podělo těch 11 miliard? ...."
    Z těchto úvěrů (9,6 a 5,6 miliard) šlo na opevnění dohromady cca 5 miliard. Tzn. armáda mohla mít minimálně o polovinu více modernější výzbroje, spíše však více, protože zdaleka ne všechny zbylé peníze šly na výzbroj.
    Viz např. http://armada.vojenstvi.cz/pre...

    "těžký kulomet vz. 37/35 - 4500 " - jeden TK na kilometr hranice se Vám zdá hodně? Když ty jednotky s kulomety díky koncepci opevnění nejsou mobilní? Ve skutečnosti např. pro těžká opevnění bylo dodáno necelých 1500 kulometů, ač jich bylo plánováno více než pět tisíc:
    např.
    http://www.bunkry.cz/clanek.as... nebo http://www.military.cz/opevnen...
    U ostatních zbraní to bylo často podobné, např. protitankových kanónů měl wermach 7x tolik.

    "To byl také jeden z důvodů proč se stavělo opevnění (kromě úspory živé síly) - byl tu relativní dostatek schopných stavebních firem" - s tím bych souhlasil - ovšem poněkud jinak, než jste to myslel Vy. Myslet si, že za první republiky tu nebyla žádná korupce, by bylo poněkud naivní.

    "opevnění tak špatné nebylo....": když něco stojí, tak to nevyhodím. To ještě neznamená, že se to vyplatilo postavit. Ano - výhoda opevnění je, že narozdíl od jiné výzbroje zpravidla zastarává pomaleji. To však nebyla vlastnost, která by nám v 38 nějak pomohla....

    "Prostě za tak krátkou dobu" - což je další z Benešových chyb. Hitler nastoupil v roce 34. V roce 35 zavedl všeobecnou brannou povinnost. Beneš začal něco dělat ovšem až po obsazení Porýní. To samozřejmě není jen Benešova chyba.

  • juhelak
    11:11 08.04.2016

    jen se vložím. S těmi konmi je to pravda. Nemci jich využívali velke množství. Muj praděda sloužil u koni během války a podle jeho zápisku hlavně na východní frontě by se bez koní nemci nepohnuli. Tam bylo minimum cest, zásobovací nakladáky se ta moc nechytali, takze vetsinu zásob tahali koně. Sověti to taky dobře věděli tak posílali stíhačky aby likvidovali stáda v týlu.
    Při útoku na Československo by ale ale v takové míře nenasadili..tady byla infrastruktura na vysoké urovni.

  • crusader
    09:19 08.04.2016

    Jura 99
    logika nepřesvědčíte, oni dokonce ani ty týdeníky (pokud zrovna nejde o záběry z přehlídky) neukazují že německá armáda byla nějak extra motorizovaná. Ještě týdeníky které ukazují postup ke Stalingradu ukazují usmívající se vojáky wehrmachtu, kteří pochodují pěšky, max. tlačí kola.
    Logik sice nesnáší Rusy, ale informace o wehrmachtu asi čerpá právě ze sovětských válečných velkofilmů. Tam se vždycky valí vlny obrněné techniky a doprovází je pěchota na obrněných transportérech.

    logik
    "A daní za výstavbu opevnění byla podfinancovanost ostatních složek armády, především letectva a PVO" - kde pro to máte důkazy?
    Úvěr na modernizaci armády a na opevnění z roku 1936 - celkem 8,7 mld korun, v roce 1937 5,6 mld korun (Šrámek - Ve stínu Mnichova) - výstavba opevnění podle max odhadů spolkla do konce roku 1938 3 mld korun, kam se podělo těch 11 miliard?
    "Stejně tak vázly dodávky moderních kulometů a kanónů - kde máte pro to důkazy?
    Jen počty kulometů - lehký kulomet vz. 26 - 34 500 ks, těžký kulomet vz. 37/35 - 4500 ks, k tomu ještě 7100 modernizovaných švarclosek 7/24.
    Největším problémem RČS nebyl nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit zbrojní výroby. Prostě za tak krátkou dobu se prostě víc stihnout nedalo.
    To byl také jeden z důvodů proč se stavělo opevnění (kromě úspory živé síly) - byl tu relativní dostatek schopných stavebních firem. Navíc opravdu nemělo zadržet Němce, jen poskytnout čas k mobilizaci a přisunutí záloh, a potom krýt ústup na Moravu a na Slovensko.

    A navíc opevnění asi tak špatné nebylo, když bylo aktivní (na západě a jihu) až do roku 1994. A možná někoho překvapí, že např. Řekové s Metaxasovvou linií počítají i dnes.
    A jestli je opevnění tak špatné, proč se stavěly po válce bunkry v Německu a Rakousku proti Varšavské smlouvě. Současně se ze stejného důvodu modernizoval i Alpský val v Itálii.

  • skelet
    13:55 07.04.2016

    logik: nic ve zlém, ale celá německá armáda závisela na koních. Na přelomu 1938/39 mělo k dispozici nějakých 400 tisíc koní (a ve službě bylo 1,1mil.vojáků)
    pro představu u nás v době mobilizace bylo ve službě 214tisíc koní a přes 26tisíc motorových vozidel (a ve službě bylo rovněž 1,1mil.vojáků).
    počty vozidel pro Werhmacht 38 se mi teď nepodařilo dohledat.

  • Jura99
    13:41 07.04.2016

    logik: co prosím? Německá armáda byla převážně hypomobilní celou válku. Nenechte se zmást filmovými týdeníky.
    Jinak výzbroj ČSR byla na mimořádně vysoké úrovni, v letectvu bylo zpoždění shodné s velmocemi, ani Francie ani VB neměly k 30.9.1938 zavedeny jednoplošné stíhačky moderní konstrukce v nějak významném počtu. Dokonce ani Němci ne, Bf-109 tehdejších verzí nijak radikálně nepřekonávaly soudobé dvouplošníky. ČSR zaváděla B-135, zpoždění proti Němcům bylo malé, ale tehdy fatální.

  • Jura99
    13:37 07.04.2016

    logik: praxe ukázala, že opevnění resp. zodolněná palebná postavení pro účely obrany či zdržení protivníka fungovala velmi dobře ! Viz. vylodění na pláži Utah, kde malá jednotka Němců dokázala téměř odrazit americké vylodění. To vše po předchozí drtivé palebné přípravě z bitevních lodí a letectva. Před lety byl v tisku článek, text údajného německého kulometníka z pláže Utah, který tvrdil, že jeho MG42 zabil okolo 1000 Američanů. Na pláži Utah právě došlo k paradoxu, že pohyblivá vojska vůbec nedorazila, protože tankové divize SS čekaly na vylodění jinde. Takže v tomto konkrétním případě praxe naopak ukázala, že pohyblivá vojska nula bodů a stálé opevnění maximum možného.

  • logik
    12:57 07.04.2016

    skelet: prakticky žádná, kromě té německé. A ta byla naším protivníkem.

    Jinak samozřejmě, že po válce je každý generálem, to je jasné, stavba opevnění je to poslední, co bych proti Benešovi tahal - hodně armád té doby udělalo podobně špatné rozhodnutí.

  • skelet
    11:37 07.04.2016

    Prakticky žádná armáda té doby nebyla plně motorizovaná, všechny spoléhaly na koně. A u nás bylo opevnění určeno pro získání času, nikoliv jeho zadržení jak to plánovali například Francouzi. Svou logiku to tehdy mělo, dnes již jsme chytřejší o tom žádná :)

  • logik
    11:29 07.04.2016

    jura99: Praxe ukázala, že nikde v reálné válce (nikoli v pohraniční šarvátce) opevnění nefungovalo. On samotnej řopík je opravdu relativně levnej a funkční, o tom žádná.

    Problém je, že ne všude by stačili řopíky, takže ty neměli smysl bez těžkého opevnění - takže zdaleka levná sranda to ve skutečnosti nebyla. Další problém byl, že nedokončené opevnění je problém - a stihnout dokončit nešlo.

    A daní za výstavbu opevnění byla podfinancovanost ostatních složek armády, především letectva a PVO, ale především poměrně katastrofální logistika - armáda nebyla zdaleka plně motorizovaná a s vlaky se pro velkou převahu německa ve vzduchu nedalo počítat. Stejnětak vázly dodávky moderních kulometů a kanónů.

    Vojenská doktrína přitom počítala s tím, že po proražení obranné linie ustoupíme na Slovensko. To by ale při stavu armádní logistiky, kdy nemalá část armády používala koně, bylo velmi obtížné.

    Základní problém opevnění - nemobilnost, je prostě fakt problém. Pro útočníka stačí ho prorazit na jednom jediném místě, a je celé k ničemu.

    ---

    luky: a proto Hitler uspíšil anšlus, aby nedošlo k Rakouskou vládou vydanému referendu, které mělo potvrdit a podle mínění dnešních historiků i potvrdilo nesouhlas Rakouska s anšlusem. Takže s Rakouskem to bude trochu jiné.

    Na základě Nečasovi mise samozřejmě nevznikl mnichovský diktát. Byla to ale ta poslední kapka, která spojencům ukázala, že jsme ochotní kapitulovat.
    A to nemluvím o tom, že fakticky to bylo klasifikovatelné jako velezrada: Beneš k ničemu takovému neměl pravomoce - a snaha to navlíknout, jako že to nabízí někdo jiný, splňuje všechny formální znaky velezrady (byť s dobrými úmysly - tak těmi je dlážděna cesta do pekla) - je to prostě typický příklad Benešova jednání, kdy se neváhal sáhnout ke "špinavým prostředkům" - a kdy se mu to vymstilo.

    Subjektivní souvislosti jsou samozřejmě velmi užitečné, protože pomáhají chápat jiné lidi a tak předcházet sporům (nebo je "výhodně" řešit :-)). Na snahu o objektivní zhodnocení se však nesmí zapomínat - právě jedna z tragédií Beneše je právě jeho totální subjektivita - místo co by objektivně zhodnotil "zlo" - a dělal všechno proti Hitlerovi mezi válkami a proti Stalinovi během války, tak pro své subjektivní cíle promarnil celé meziválečné období půtkami s Polskem a Rakouskem (samozřejmě trochu přeháním) a celou válku dělal Stalinovi užitečného idiota (tady až tak nepřeháním).
    Btw. ten Tvůj příklad s atentátem na Hitlera je právě případ, kdy objektivní zhodnocení přínosů atentátu může vyjít negativně (zcela jistý si tím tedy nejsem, ale to by bylo na dlouhou debatu), byť subjektivní nenávist velí zabít...

    Nicméně hrubě nesouhlasím s " Pro naši zem byla vlastně od určité chvíle výhodná totální válka s naprostým pokořením Němců.". Jsou dvě možnosti: buďto to bylo dobré - ale pak to bylo i pro ostatní. Situace, kdy by to bylo dobré jen pro nás je zpravidla dlouhodobě průšvih. Viz Versaileská smlouva dobrá pro Francii, viz Benešovo vyjednávání se Stalinem, viz..... Právě zapomínání na objektivní principy "dobra" a prosazování krátkodobých cílů za cenu pošlapání demokracie a lidských práv je to, co se Benešovi na konci života vymstilo úplně nejvíce.

    A ad: "Nebudu ale hlásat ty cizí vývody, které jsou ale při bližším pohledu často velmi neobjektivní a sobecké, mnohem víc než ty "naše" - tento názor znám, jen k němu doplním, že mám velmi často pocit, že lidé, kteří toto hlásají, tak ve skutečnosti nehlásají to, co je dobré pro nás, ale hlásají pravdu někoho třetího, který jim ji implantoval za pomoci oblíbené techniky: "tady ti říkám skutečnou pravdu a teď jsi borec, co to ví lépe než ostatní". (Samozřejmě, to se může týkat úplně stejně mě, jako Tebe :-))

  • Jura99
    08:04 07.04.2016

    logik: spíš by vám slušel nick "teoretik". Řopíky byly naopak jednou z těch účinnějších součástí stálého opevnění. Levné na výstavbu, malé osádkou a účinné k dočasnému zastavení mnohonásobně silnějšího protivníka. Příkladem budiž bitva na jižním Slovensku v roce 1939, někde za Komárnem (nechce se mi to hledat), kde Maďarská regulérní armáda zaútočila v síle cca praporu přes linii řopíků obsazenou jednotkami SOS. Bez jediné ztráty dokázaly tuším dva řopíky útočníky zdecimovat a útok zcela odrazit, že už se neopakoval. Přes výstavbu opevnění tehdejší armáda nerezignovala na pohyblivé součásti, co o počtu tanků patřila k nejsilnějším na světě a co do kvality tanků předčila všechny soudobé německé stroje (nepočítám tehdejších pár ks Pz-IV s krátkou houfnicí pro podporu pěchoty).
    Zadobře s nejbližšími státy (Polsko) dost dobře zcela nešlo, protože se zcela lišily zahraniční názory. Poláci nenáviděli SSSR a šli na ruku Němcům, Češi obráceně. To bylo nekompatibilní. Kritizujete Beneše, že neodolal Němcům, ale pochopte, že Němcům neodolala celá Evropa, VB zachránil pouze LaManche a SSSR nekonečná rozloha a neúcta k vlastním životům.

  • Luky
    22:20 06.04.2016

    Rakousko bylo plný nacionalistických učitelů dějepisu, co se nadchli velkoněmeckou myšlenkou, nenáviděli Čechy a ve volnu chodili na Wagnera. K tomu taky vychovávali mladé...

    Mise samozřejmě přišla ve chvíli, kdy už bylo v Británii a Anglii vytvářeno silné veřejné mínění, že Němci jsou v Sudetech utlačováni. Naši politici to samozřejmě bedlivě sledovali. Není to jednoduché téma, ale určitě na základě cesty nevznikl mnichovský diktát. Ve Francii i Anglii samozřejmě také věděli, že se pohraničí vzdát nechceme. Navázali se na to i vnitropolitické boje a naše diplomacie jela na plné obrátky. Každopádně to padlo (myslím záložní plán 7?), byla mobilizace, šarvátky a vojáci v postaveních čekali německý útok. To na západě taky moc dobře věděli. Nemůžete vypíchnout jednu drobnost a postavit na tom teorii.

    Já to ale píšu spíš kvůli tomu, protože nemusím absolutní pravdy ale spíš mě zajímají "subjektivní souvislosti". Prostě něco je polské vnímání, něco české, slovenské, sudeťácké, maďarské, západní....proč se na to nedívat našima očima a s pochopením cizích motivů. Nebudu ale hlásat ty cizí vývody, které jsou ale při bližším pohledu často velmi neobjektivní a sobecké, mnohem víc než ty "naše" a my je pak ještě papouškujeme.

    Pro mě je takovým příkladem třeba když dávali v hospodě Valkýru s Tomem Cruisem. Chlapi na to čuměli jak vyvalený a hrozně to žrali, protože o tom nikdy neslyšeli a nepřemýšleli. Já taky nemusím dělat chytrolína a být v opozici za každé situace...ten film mám rád, lidsky mám velký soucit s těmi organizátory atentátu, je mi jasný na jakou strunu se hraje, ale stačí zapojit mozek a při českém pohledu prostě řeknu, že by to byl asi dost průser, kdyby to dopadlo.
    Ve skutečnosti bylo plánováno mnoho atentátů na Hitlera. U spojenců od toho pak upustili, protože věděli, že živý Hitler je už lepší než mrtvý (dokáže škodit armádě atd.). Pro Němce by bylo samozřejmě super Adolfa roku 44 sejmout, převzít vládu a vyjednat mír. My bychom ale byli pravděpodobně dost v háji. Většině těch lidí šlo jen o záchranu Německa. Těch pár, co to plánovali už dříve - pro případ spuštění Fall Grun...ty mu stejně ochotně sloužili, když nás dostal zdarma a tím si získal podporu pochybovačů. Pro naši zem byla vlastně od určité chvíle výhodná totální válka s naprostým pokořením Němců.

  • logik
    21:08 06.04.2016

    No tak zrovna řopíky je další z průšvihů první republiky - byť po válce je každý generál. To bych mu ještě nezazlíval. Samozřejmě, že Beneš nebyl zcela mimo realitu. Ale reálně pro obranu první republiky toho moc neudělal. Díky své antipatii k Habsburkům naprosto pominul nejbližšího možného spojence proti Hitlerovi - Rakousko. Stejnětak s Polskem, ač to o to na počátku třicátých let stálo, se nebyl ochoten dohodnout. (jasně, jednoduché by to s Polskem fakt nebylo - ale Beneš se ani nepokusil) atd.... A to, že neschopnost být zadobře s nejbližšími státy flikoval dohodou s Rumunskem mu fakt moc nevyšlo.

    Ohledně Nečasovy mise - jak myslíte, že se na ní koukali západní mocnosti, když ne jako na částečnou kapitulaci a na uznání Hitlerových nároků? Od této mise už nebyla otázka jestli, ale pouze kolik. A tam už pro západní státy nebyl takový problém říct, tak dejte Hitlerovi všechno a bude mír...

    Nicméně nic z toho není takovej průšvih, jako to, jak celou válku Beneš hledal zastání u Stalina. Hledal.... a našel. Výsledkem nebyl zisk sudet (ty bychom vzhledem k průběhu války asi dostali stejně), výsledkem byla ztráta samostatnosti na dalších čtyřicet let. A to, že za to poslal tisíce rusů na smrt - tak to při plném vědomí říkám, že za takovou cenu bych opravdu sudety nechtěl. Svůj život za vlast položím klidně. Platit ale za ní cizími životy totalitnímu diktátorovi je pro mne nepřijatelné.

  • asdf
    20:57 06.04.2016

    logik > K migrantov. Asi si nezaznamenal najnovsi vyvoj

    Brusel chce upravit azylové řízení, migranty by rozdělil podle klíče
    http://zpravy.idnes.cz/migrace...

    O tom kto dostane azyl a kde ten ziadatel o azyl pojde by uz nerozhodovali jednotlive staty na zaklade svojich zakonov, ale nejaky urad v Bruseli.

    Takze RVHP suvix.

  • Jura99
    20:54 06.04.2016

    Mě se líbí Lukyho poslední odstavec. To si fakt málokdo uvědomuje, že Mnichov a následné události byly pro ČSR úspěšně zvolenou variantou Benešem. Mohli jsme obrátit jako Slováci, Rumuni a další a nakonec stát na straně poražených, nebo být namachrovaní jako Poláci nebo Jugoslávci a dostat děsivou sodu v podobě milionů mrtvých a totálně rozbitých měst. Když pomineme poúnorovou okupaci Ruskem, byl vývoj 1938-1945 velkým úspěchem Benešovy politiky. Mimochodem Mnichov se nedal odmítat, to byla uzavřená mezinárodní smlouva velmocí. Pokud bychom smlouvu neplnili, žádný ze signatářů smlouvy by nás nepochválil. Rus měl taky hodně řečí a skutek utek, mimochodem chudák velvyslanec Alexandrovský, jak myslíte že skončil? No přece s kulkou do týla od vlastních.

  • Luky
    18:56 06.04.2016

    k bodu 4)
    vyrůstal jsem v pohraničí na severu a kolem byly řopíky (mimo ještě větší kusy), teď žiju v centru a kolem zase řopíci (vltavská linie)...fakt nejsou orientovány na Habsburka nebo Maďara.
    Mnichov nepředpřipravil, Nečasova mise je oblíbeným materiálem pro manipulace, milují to sudeťáci, kteří se snaží z Beneše udělat za každou cenu vlastizrádce, ale ve skutečnosti jim v žaludku nejvíc leží odsun a majetky.
    Jednalo se o jiné rozlohy, ty s největším počtem Němců (aby neškodili) a za situace, která k diktátu stejně směřovala. Navíc to tak stejně nedopadlo, mezitím byla mobilizace, ozbrojené střety a pak přišel teprve mnichovský diktát - za situace, kdy ČSR (včetně prezidenta) jasně prokázala vůli a odhodlání k obraně.
    Mimochodem údajně nám taky nepomohly odposlechy Jana Masaryka, které Němci dali Britům (kteří nám ale stejně nebyli nakloněni a dopadlo by to stejně). No alespoň se ti sráči dověděli, co si o nich myslíme.

    Z hlediska územních zisků byla Benešova strategie velmi úspěšná - odpočátku spíše nejisté pohraničí bylo nakonec uhájeno a národ nevykrvácel na jatkách. Západu se přístup vrátil při útoku na Francii. Kdyby ta válka nebyla dostatečně krvavá a dlouhá, Sudety by nám klidně nevracely. Na tom musel Beneš taky celou válku makat a daní byl příklon k východu. Zda to byla taková katastrofa, v tom je národ nejednotný (možná i 50:50, ale je jasné že někteří dost trpěli )...

  • logik
    16:43 06.04.2016

    Luky: my se asi moc neshodneme, ale v teď máš + :-)

    crusader:
    1a) Taliban sponzoroval ty, co zaútočili na WTC. Takže Afgánistán byl spoluviníkem toho útoku a tedy byl aplikovatelný článek 5.
    1b) To, jestli to je nebo není dle mezinárodního práva jsem vůbec neřešil, protože je to zcela mimo debatu (a neshodli bychom se :-)). To, co jsem tvrdil bylo, že akce nad rámec Washingtonské smlouvy nemají žádnou relevanci pro posouzení toho, zdali je Washingtonská smlouva užitečná, nebo ne.

    2a) Svět je daleko bohatší než pravice a levice a tedy to, že korporátní globalizace je extrémem vedoucím k zániku demokracie není nijak ve sporu s tím, že to není ani pravicový, ani levicový extrémismus (byť by se dal považovat za specifickou formu pravicového extrémismu, tak dnes se za pravicový extrémismus považuje něco jiného).

    2b) Neřešení problémů? Kterých? Chudoba? A proto má ČR jedno z nejnižších procent chudoby na celém světě? Problémy s migranty? Myslíte těch pár set, co jich skrz ČR projde?
    Je typické, že největší problémy s migranty mají země, kterých se tento problém v podstatě vůbec netýká. Na tom je jasně vidět, že nárůst extrémismu má ve skutečnosti trochu jiné příčiny, než nějaké reálné problémy...

    3) Není. Ale to, že uprchlíci z nějakého důvodu preferují německo (ať už z důvodů relevantních, nebo prostě proto, že je někdo zblbnul) nic nemění na tom, že mezi nimi je nemalá část válečných uprchlíků, kterým evropské hodnoty velí pomoci.

    Podotknul bych, že největší odpůrci kvót: tedy defakto naplnění Vaší teze, že je jedno, která země jim pomůže, hlavně že nějaká - jsou hlavně lidé, kteří jsou proti uprchlíkům vůbec.

    4) Ad Beneš - na Beneše se toho hází hodně, ale on bohužel toho hodně pokazil. Ještě v 37 se bál více Habsburků než Hitlera a tak i vypadala jeho zahraniční politika.
    Mnichov defakto předpřipravil svojí tajnou nabídkou odstoupení kusu území (a tedy defakto kapitulací předem).
    48 připravoval celou válku - jeho největším spojencem byl celou dobu Stalin a Beneš prokazatelně chválil Stalina u Roosvelta, jaký že je to demokrat.

    Beneš byl velmi obratný diplomat - pokud něco chtěl prosadit, tak to zpravidla prosadil. Jako hlava státu, tedy jako člověk, který má stanovovat politiku, ale selhal dosti katastrofálně, protože velmi často cena, za kterou to prosadil byla neadekvátní.

    Navíc některá jeho rozhodnutí byla nejen politicky neprozíravé, ale zároveň i dosti amorální: např. vydání ruských zajatců zpět sovětům po druhé světové - a tedy jejich odsouzení k smrti popř. mnohaletým gulagům.

  • Jura99
    16:38 06.04.2016

    Karlos73: Ještě poznámku. Poláci Těšínsko považovali za své (sice neoprávněně), logicky by tedy za jeho nezískání cosi chtěli, už jen pro uklidnění svých obyvatel. Proto tenkrát požadovali Javorinu ve východních Tatrách (kterou jim Češi ale nevydali) jako náhradu za Těšínsko. To ovšem až po arbitráži o těch dědinách na Oravě, takže by vůbec nedávalo logiku, proč by chtěli náhradu za Těšínsko formou Javoriny, pokud by už náhradou byla ta Orava. Problém je v tom, že to už je dost přísná logika pro tehdejší rádobyhistoriky slovenských separatistů a ti dnešní to bez přemýšlení přebírají. Taky jste mě pobavil, pokud mi doporučujete dostudovat historii a k tomu dáváte námět na Wikipedii :)

  • Jura99
    16:23 06.04.2016

    Karlos73: jen mi ještě prosím vysvětlete, proč by měla vláda ČSR vyměňovat území Těšínska, když jej do té doby neztratila? Asi jste se nepodíval na tu mapu Českého království z roku 1918? Naproti tomu hranice Slovenska nikdy předtím neexistovala, protože Slovensko nikdy nemělo svou samostatnou právní subjektivitu. Proto každá verze slovenských hranic byla nová, nezaložená na historickém nároku a nelze vůbec tvrdit, že se část "jeho" území vyměnila.

  • Kozlus
    15:31 06.04.2016

    Protoze by musel pripustit, ze mele blbosti.

  • Luky
    15:16 06.04.2016

    ...takže k jednomu budeš citovat polskou wikipedii, kdežto k tomu druhému, tj. že vám Čehúni vyhráli na Maďarech Blavu i s nížinou a teď nemusíte žít jen v TANAPu, řekneš "Nemá to zmysel, sú to kostlivci v skrini"....hmmm

  • Karlos73
    14:50 06.04.2016

    Jura99, je evidentné, že doštudovať históriu potrebujete vy. Rovnako sa zbaviť istých klišé a floskúl pohľadov na Slovensko.
    Si prečítaj ako sa na Konflikt medzi Československom a Poľskom , pozerajú Poliaci !
    https://pl.wikipedia.org/wiki/...
    "... Na skutek propagandy czeskiej i powiązań Beneša i Masaryka wśród elit na zachodzie, mocarstwa zadecydowały podzielić Śląsk Cieszyński 28 lipca 1920 korzystnie dla Czechosłowacji (uzyskali polskie tereny, które przyznano pod ich zarząd po wojnie z 1919, całą strefę zdemilitaryzowaną oraz część resztek polskiego terytorium pozostawionych Polsce po wojnie z 1919 z miastami Trzyniec, Karwina, Jabłonków oraz południowymi dzielnicami Cieszyna) oraz oddali Czechosłowacji większość spornych terenów Spisza i Orawy. " Sami Poliaci píšu, že Severnú Oravu a Severný Spiš dostali ako kompenzáciu za Tešínsko! Ja som reagoval na vaše floskule ohľadom Tešínska,... konflikt medzi CSR a Poľskom. Fakt je ten, že Československá (česká) vláda , bez plebiscitu dala Polsku Slovenské územia aj so slovenským obyvateľstvom! Bodka. K ďalším témam, k južnej hranici, ku konfliktu s Maďarskom sa vyjadrovať nebudem. Nemá to zmysel, sú to kostlivci v skrini...

  • Magister_Peditum
    11:46 06.04.2016

    Nejvtipnější je, že ještě před válkou byl Beneš velkým zastáncem Rakouska a tvrdil, že žádný rozpad nehrozí.

  • crusader
    11:41 06.04.2016

    KOLT
    Síla švýcarské armády je daná hlavně také přírodními podmínkami samotného Švýcarska.
    Pokud by jen bránili Švýcarsko asi by měli šanci na vítězství (nebo aspoň na remízu), nevím jak by jejich armáda dopadla kdyby je místo jejich hor obklopovaly kopečky v prostoru české kotliny.
    No docela by mě zajímalo, jak by švýcarská armáda dopadla v právě takovém střetu. Jestli se ze Švýcarů nedělá něco víc než jsou jen na základě 400 let starých zkušeností.
    Taky by mě zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby Švýcarsko bojovalo např. s Itálií, Francií nebo Německem, vzhledem k tomu, že třetina Švýcarska mluví jazykem případného nepřítele.
    To by byl námět na článek.

  • crusader
    11:28 06.04.2016

    Rase
    Nevím, jestli Masaryk nabádal Šnejdárka a jak to mohl ovlivnit Beneš, který byl jen ministrem zahraničí. Vojenské operace byly zastavené na příkaz předsedy vlády Kramáře po dosažení Visly po hlasitých protestech Dohody, především Francie.
    Nakonec republika nedostala ani to území co obsadila (čs. jednotky se musely stáhnout a hranice rozdělila Těšín).

    To že Masaryk soukromě investoval do jedné ze soukromých leteckých továren bych naopak viděl jako zvýhodňování Aera před ostatními (Avia, Letov), nikoli jako Masarykovo plus.

    Myslím, že u Masaryka tu máme pořád něco jako kult osobnosti, a jeho rozhodnutí a názory se příliš nekritizují ani dnes.
    Naopak Beneš je takový obětní beránek na kterého svedeme vše (podzim 1938 i únor 1948, i když jako prezident v roce 1948 postupoval přesně podle zákona - demisi podala menší část vlády, na podzim 1938 bych o legálnosti jeho rozhodnutí pochyboval).

  • KOLT
    11:14 06.04.2016

    Beneš byl typický salónní diplomat a považoval vojáky za nižší životní formu ;-) Trochu přeháním, ale on skutečně na vojáky nahlížel dost "spatra". Zbrojení a budování za jeho éry bylo dáno nutností, nikoliv jeho přirozenou podporou armády. Kdyby nemusel, nic takového by nedělal.

    Švýcarské "milice" by leckteré stejně velké "regulérní" armádě natrhly p*del :-) Švýcarská armáda je sice miličního typu, ale to neznamená, že je to něco jako svého času Lidové milice... Je to skutečná armáda, výcvikem i vybavením. Sice má jinou formu branné povinnosti, než jsme měli u nás, ale to na výsledku nic nemění.

  • juhelak
    11:14 06.04.2016

    K tomu Polsku. holt oni na to mají peníze které ušetří na vsem ostatním oproti nám. Nějaké investice do ekologie a životniho prostředí se tam moc neřeší, Jejich sídliště a mesta vypadají jako nase nekdy v 80. letech.
    v situaci kdy místo aby se nejak vyvíjeli dopredu, zlepsovali zivotni podminky lidi atd, tak jedou všechno na hnědym uhlí a kupují tanky. Aby tu jejich vládu za chvíli nepadalo říct ze lidi se mají spatně protože je okolní staty utlačují :o)

  • Luky
    11:08 06.04.2016

    Tohle tu řešíme pod různými tématy celkem pravidelně a opět mi to nedá - hlavní problém byla celková neochota západu praktikovat kolektivní obranu. Němci sílili postupně po krocích a Francie i Británie měly v průběhu třicátých let mnoho příležitostí vystrčit zoubky a říci "tak dost!". V podstatě by nic neriskovaly, byly mnohem silnější. Oni to ale nikdy neudělaly a těď je v módě vyčítat Benešovi, že se začal obracet k východu.
    Největší zradou bylo, že platilo - pokud se budeme bránit, budou s námi jednat jako s AGRESOREM, který válku vyvolal. To je na tom nejhorší a neustále se to s oblibou přehlíží. Kecy o naší zbabělosti jsou naprostým nesmyslem z huby lidí jako jsou Urban (Diag Human), Kryslík a podobná hovada co se sami označili za historiky a bakalovská media tuto samozvanost dlouhodobě podporují a upevňují.

    Ani Masaryk ani Beneš nebyli žádná ořezávátka a je velmi dobře zdokumentováno jak se chovali ve chvílích válečných konfrontací se sousedy - tj. ve smyslu "postupujte dál, budeme zdržovat zasednutí k jednacímu stolu, ke kterému nás tlačí francouzští protektoři...půjdeme tam až obsadíte to a to...". V té době byla vůle jak mezi politiky, tak mezi lidmi, kteří měli radost, že máme konečně vlastní stát. Nedá se to srovnat s dneškem a je hrozné, že dáváme v médiiích prostor takovým zrádcům a presstitutkám co nenávidí Čechy.
    ---------------------------
    Co se týče dneška, podle mě většina lidí vůbec netuší, jak velkým protektorátem USA je Německo a jak moc to křiví jeho politiku. Nemám potřebu dělat osvětu na dané téma, jenom si myslím, že Němci nejsou nepřátelé a že po tom, co za lidi si tam tahají během posledních dekád, je pro ně naše rasa "genügend" a sposta z nich si myslí, že naše politika je celkem "richtig" a závidí nám to.

  • Rase
    10:52 06.04.2016

    jj284b:
    Abrams má velký potenciál a pokud by byly za nízkou cenu, proč ne (američané jich mají na skladech víc než dost). Dva typy by nemusely vadit - přeci jen, Polsko je velké (můžou fungovat souběžně u samostatných jednotek). Už teď mají víc tanků než Němci D

    crusader:
    Masaryk byl velkým propagátorem armády. Přečti si jak nabádal Šnejdárka, aby zabral co nejvíc Těšínska a podporoval jeho energický postup. V tomhle byl v rozporu s Benešem (kterých chtěl celou věc řešit diplomaticky). Masaryk měl armádu rád a myslím že finančne (soukromými) vypomohl i se založením Aera. Jen neměl rád generály z R-U (což mi docela vadí) a upřednosňoval legionáře. Celkově se silně vymezoval proti R-U.

  • crusader
    10:29 06.04.2016

    Jura 99
    Naopak právě Masaryk v exilu prosazoval miliční systém podle vzoru Švýcarska.
    Viz. Washingtonská deklarace, plným názvem Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou československou z roku 1918
    "Stálé vojsko bude nahrazeno milicí"
    nebo citace z projevu z 28.3.1919
    "Naše vojsko má sloužit obraně, naším cílem jest, skoro bych řekl, nemít vojsko..... u nás také bylo dáno heslo "milice"".

    Branný zákon z 19. března 1920 (ministr Klofáč)
    "Branná soustava RČS bude vybudována na podkladě miličním"
    Současně na MNO vzniká miliční oddělení MNO, to je zrušené až v prosinci 1924.

    Teprve v té době se Masaryk vzdal idejí miliční armády.

    Takže myšlenka domobrany neopustila T.G. Masaryka a reprezentaci země po bojích o Slovensko ale až v polovině 20 let.

    Abych Masarykovi nekřivdil, jmenování generála Krejčího za náčelníka hl. štábu je jeho zásluha (nahradil gen Syrového).
    Samozřejmě, že zásluhy za rozvoj armády patří především gen. Krejčímu, gen. Husárkovi, gen. Fialovi a ministrům Bradáčovi a především Machníkovi.
    Ale Beneš rozhodně armádu nepřehlížel, naopak ji podporoval.

  • Jura99
    09:01 06.04.2016

    crusader: to bych takto netvrdil, po první světové válce si každý myslel, že podobná jatka už lidstvo nikdy nepřipustí a že armády jsou v podstatě zbytečné. Naivní myšlenka o domobraně ale naši reprezentaci velmi brzy opustila, když se bojovalo o území Slovenska v regulérní válce se sousedy. Naivní nápady zde byly i po roce 1989, kdy sám prezident Havel navrhoval zrušení VS i NATO. Masaryk naopak prosazoval už v době exilu, že důvod vzniku nového státu musí být podložen existencí armády. Obrovský rozmach armády ČSR spadá zcela logicky do období ohrožení republiky Německem (do té doby byli hlavními nepříteli Habsburkové a Maďaři, které bychom utloukli čepicemi), kdy Masaryk už nebyl ve funkci a nemohl se tedy ani o rozmach armády v této době zasloužit. Kromě Beneše se zasloužil náčelník hlavního štábu Krejčí a ministr obrany Machník. Jinak Masaryk byl znám odvážným přístupem a na vojenské ohrožení republiky měl větu "..tož budeme sedlat !.."

  • crusader
    08:11 06.04.2016

    KOLT
    Benešovi se dá vyčítat ledacos (rozhodnutí o kapitulaci po Mnichovu, postoj v roce 1948) ale rozhodně ne přezíravost vůči vojákům.
    Beneš se o růst armády staral mnohem víc než Masaryk, který se sice strašně rád fotil na koni v oblečení podobnému uniformě a s vojáky kolem sebe, ale až do roku 1932 pro armádu neudělal skoro nic. Masaryk neměl armádu rád (možná maximálně legionáře) a dlouhou dobu se snažil ji zrušit a nahradit milicemi (přečtete si třeba knihu o generálu Podhajském).
    Největší rozvoj armády probíhal za Beneše, včetně toho, kolik peněz na modernizaci do ní bylo za Beneše směřováno.
    Beneš byl bohužel diplomat a ne vůdce, ale nemyslím se že Masaryk by se v roce 1938 zachoval jinak než Beneš (navíc nikdo ani nedovedl odhadnou co jsou Němci za zvířata).

  • jj284b
    08:08 06.04.2016

    Rase: technicky, medzi Leopardom 2A4 a A5 nie je ziaden rozdiel (ten isty motor, rovnake pristroje, rozdiel je len pridavny pancier)... kym PT-91 by sli do zalohy, takze by mali v podstate aktivne 2 typy, vybavene rovnakou municiou, co je lepsi pripad ako teraz, ked maju 120mm a 125mm tanky u bojovych jednotiek.

  • KOLT
    22:25 05.04.2016

    Omlouvám se za přepsání se, samozřejmě jsem myslel Těšínsko. Moc už nechci debatu na toto téma vířit, tak jen poznámku pro logika – já tím nemyslel, že Německo mělo na Sudety nárok kvůli německé menšině, to ani náhodou. Jenže při vzniku Československa jsme se zavázali podrobit určitým mezinárodním procedurám právě s ohledem na množství národů na území nově vznikajícího státu. Ne že by Mnichovská dohoda vznikla přesně podle těchto procedur, ale jistá malá míra legitimity zde byla. Nárok Ruska na Pobaltí oproti tomu neměl legitimitu absolutně žádnou.

    Poznámka na závěr. Vždy, když někdo řekne či napíše, že nás v Mnichově zradili spojenci, nedá mi to se nezeptat: jací prosím? S trochou znalostí historie je snadné si uvědomit, že nás zradil 1, slovy jeden spojenec. Od nějž jsme navíc zradu mohli předpokládat minimálně od dob postavení ML. Jenže to by Beneš, který byl zodpovědný za mezinárodní politiku Československa po celou dobu jeho trvání, nesměl jako správný diplomat mít přezíravý postoj k vojákům...

  • Rase
    21:04 05.04.2016

    Chápu, že ojeté Leopardy už neseženou a nové nekoupí, ale udržovat PT-91, Leopardy 2A5, modernizované staré Leopardy 2A4 a k tomu ještě Abramsy ? To už je slušná zbírka náhradních dílů. Na druhou stranu, Abramsů je pořád dost a pokud je osadí stejným motorem jako Leopardy, pohrají si s pancéřováním, proč ne. Pokud je nakoupí, tak doufám v nějký pořádný facelift )

  • jj284b
    20:28 05.04.2016

    btw, co je pravdy na tom ze Poliaci maju zaujem kupit 250 M1A2 Abramsov? zachytil som to na tank-nete nedavno, a ak by to bola pravda, tak by boli Poliaci prakticky prvi zakaznici pre M1A2 v ramci NATO... navyse, kombinacia 250 Leopardov 2 s 250 M1A2 Abrams, doplnene asi 200 Pt-91 dava celkom slusne tankove vojsko... cosi s cim urcite treba ratat...

  • asdf
    15:21 05.04.2016

    logik > Este mi prezrad, ake je podla teba racionalne riesenie ? Pustat ich dalej do Nemecka rychlostou 1 mil. za rok. Kedy je hranica, ze by sa povedalo nie. 5 mil. 10 mil alebo by sa do europy mal nastahovat cely afganistan, kosovo, irak, syria, banglades

  • asdf
    15:18 05.04.2016

    http://spravy.pravda.sk/svet/c...

    Takze do nemecka prislo 1.1 miliona utecencov. O azyl ich poziadalo 480k. Co tych zvysnych 700k utecencov co prisli do Nemecka. Len sa tak vyparili ? Pokial viem, tak Nemecko je cielovou krajinou.

    Za rok 2015 vratili Nemci 21k do krajiny povodu, ktorym neschvalili azyl. Dalsich 200k je takych, ktorym neschvalili azyl a mali by odist z Nemecka, ale zatial ich Nemci trpia. Dalsich 50k sa takych, ktorych by Nemci radi hned vyhodili ale nedari sa.

    Takze mame 250k ludi, ktori nedostali azyl. Kolko rokov ich budu Nemci vracat pri rychlosti 21k za rok.

  • lorgarius
    14:16 05.04.2016

    logik, ok ale do Nemecka sa nahrnul milion ludi za pol roka. Rusi tak nejak s nimi susedia/ziju uz par storoci. to je podla mna dost zasadny rozdiel- a aj to sa s nimi prevazne mlatili. A bude im treba dat nejaku pracu, preco nie v armade, bojove skusenosti uz maju, len by som sa obaval aby to nedopadlo ako divizia Skanderbeg cez WWII.

  • logik
    13:59 05.04.2016

    V rusku je muslimů více dvacet milionů. V německu jsou muslimů skoro pět milionů. V rámci imigrační vlny do německa se dostalo zatím asi ne půl milionu muslimů, co tam dostali azyl.

    Neříkám, že to nezvýší náklady na sociální služby, neříkám, že to není potenciální problém do budoucna. Co tvrdím je, že je kolem přistěhovaleckého problému hromada hysterie, která odsouvá racionální řešení problémů do kouta - a která vede k posilování extrémně nacionalistických názorů.

  • Zbrojir
    12:35 05.04.2016

    k logik

    On každý milion navíc znamená obrovské náklady, celou sérii problémů včetně nárůstu obecné kriminality a především velká rizika pro vnitřní bezpečnost…

    Když se sejde milion k dalším, nikterak bezproblémovým milionům, může to být již nestravitelné…

    Mj. netvrdila nám před lety právě ona Merkelová, že tzv. „multikulti“ zkrachovalo. Ona nyní sice tvrdí, že integrace je opakem „multikulti“… ale kdepak se to vlastně s větším počtem přistěhovalců z inkompatibilních kulturních okruhů povedlo…

    Kdo ví, s jakými problémy se s danou komunitou potýkají bezpečnostní složky, tak milion navíc je naprosto šílené číslo. Jen překlady a následná analýza odposlechů už prý zaberou takový časový prostor, že pokud by teroristé jednali rychle, bude jejich aktivita odhalena zpravidla již pozdě…

    Sebevědomá prohlášení politiků ve stylu „máme to pod kontrolou“, či „kontrolu na bezpečnostní situaci získáme“, jsou obvykle jen PR bláboly, bezpečnostní komunita věc vidí zcela opačně, její možnosti a kapacity jsou totiž omezené…

    k lorgarius

    Myslíš vydat se ve stopách Imperium Romanum, tak alespoň víme, jak (by) to dopadlo….

  • Jura99
    12:07 05.04.2016

    Přesně jak píše Magister_Peditum, po roce 1918 mělo nebývalý územní profit zejména Slovensko, přitom paradoxně nenechá na Česku nit suchou a obviňuje z údajných územních ztrát a dokonce ekonomického vykořisťování (!).
    Obecně platí, že pokud tě někdo osvobodí, nečiní tě šťastným jíst z jeho ruky.
    Česko by si přitom dokázalo zajistit nijak malá území ve svém regionu, jen kdyby se nevyčerpalo bojem za větší Slovensko.

  • lorgarius
    11:22 05.04.2016

    zbrojir, mozno ze nemci planuju vytvorit arabsku legiu v ramci integracie a zaistenia udrzania pracovnych navykov, ktore prichadzajuci ziskali v Afgane, Iraku, Syrii, Kosove etc, predsa uz Kaiser Wilhelm sa pasoval do roly priatela moslimov a pani Merkel len pokracuje.

  • logik
    11:09 05.04.2016

    Jinak doporučuji k přečtení rozhovor s polským historikem, ve kterém říká "polský" pohled na zábor "zaolží" v 38.

    http://www.britskelisty.cz/990...

    Byť je tam snaha Polsko omlouvat, tak je k Polsku i kritický, takže to stojí za přečtení.

  • logik
    11:04 05.04.2016

    crusader: A na tom je něco špatného, že se zbytek Evropy snažil něco dělat proti režimu, který byl spolu s Hitlerovým německem snad nejzločinějším režimem, co kdy na světě byl?

    Ohledně toho, že většinu polska vlastně drželo německo, to máš pravdu, zapoměl jsem, jak daleko na jihu sahalo. Nicméně to nic nemění na podstatě argumentu, že většina Slezska v tu dobu dávno nebyla v českých rukou - a že Těšínsko náleželo primárně do Slezska?

    A ohledně Polska jako umělého státu - ono Polsko vždycky tak nějak tam bylo, kromě cca sto let, co si ho rozdělilo Rusko a Německo (a taky čas bylo pod nadvládou Litvy). "Umělé" bylo to, že k němu byla připojena mezi válkami např. Halič. A souhlasím, že to bylo podobně umělé, jako když k nám bylo připojeno Slovensko a ke Slovensku i kus Maďarska....

    Zbrojir: Počet přistěhovalců do Německa je zatím daleko menší, než kolik tam muslimů už dávno žije....

    Ohledně toho, o které území jsme usilovali a o které ne, tak to je myslím krásná ukázka toho, jak se vždycky bojíme "minulých" hrozeb a neřešíme současné. Takže snahou Masaryka a Beneše bylo zabezpečit republiku především proti těm zlým Rakušanům a Uhrům - a hrozbu Německa ze severu vážně příliš nebrali, takže tam se spokojili relativně s málem.
    Koneckonců, Benešovi to vydrželo celé meziválečné období, ještě v 37 prohlásil, že se více bojí Habsburka než Hitlera.

  • Magister_Peditum
    10:58 05.04.2016

    *nesmysly. Pardon.

  • Magister_Peditum
    10:58 05.04.2016

    jarpe:
    Nehádáme. Jen vyvracíme logicovi jeho zeměpisné nesmysli. :-D

  • Zbrojir
    10:27 05.04.2016

    Pokud se na věc podívám z obecného a racionálního hlediska, tak jsou současné aktivity exekutivy SRN v evidentním nesouladu.

    Na jedné straně navyšuje zbrojní rozpočet pro zvýšení akceschopnosti a bojového potenciálu ozbrojených sil, tedy vyvíjí úsilí o zajištění vnější bezpečnosti země, na straně druhé však svou neprozíravou imigrační politikou vytváří značná rizika v oblasti bezpečnosti vnitřní.

    Pokud se Merkelová domnívá, že miliony přistěhovalců z inkompatibilních kulturních okruhů nepředstavují pro SRN vážné nebezpečí, pak je její názor v hrubém rozporu se závěry bezpečnostních složek země, které jsou již nyní problémy přetíženy…

    S ohledem na rozdíly v natalitě a dosavadní zkušenost s integrací, může za 15-20 let stát SRN před podobnými, v mezích zdejšího právního rámce jen obtížně řešitelnými problémy, stejně jako nyní Francie.

    Hospodářsky a vojensky silnou zemi lze nejlépe porazit tak, že ji postupně rozložím zevnitř. Jako bychom neznali mnohé příklady z historie…

    Bude moderní Evropa v budoucnu bez svých pilířů, které se díky vnitřním problémům mohou proměnit v nemohoucí mátohy, vůbec schopna uhájit hodnoty, na kterých vznikla, popravdě, vždyť již nyní za aktivního přispěn EU (EK) dochází k jejich citelnému oklešťování s náznakem směřování k určité formě totality (diktátu).

  • jarpe
    10:27 05.04.2016

    Magister_Peditum
    Výpadá to tak. Hádáte se tu pod diskuzí o navýšení ropočtu Německé armády. Očividně jste uvízli v minulosti.

Stránka 1 z 3