Obnova rusko-íránských vztahů v oblasti vojenství nese své „ovoce“ 

Obnova rusko-íránských vztahů v oblasti vojenství nese své „ovoce“ 
Rusko a Írán jsou blízcí spojenci / depositphotos.com (Zvětšit)

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podepsal koncem ledna 2015 v Teheránu se svým íránským protějškem Hosejnem Dehkánem dohodu o vojenské spolupráci obou zemí. Agentura AFP přitom uvedla, že íránský ministr dohodu označil jako společnou odpověď na „vměšování“ ze strany Spojených států amerických.

Íránská média uvedla, že ministr Šojgu byl v době své cesty do Íránu nejvyšším ruským armádním představitelem, který do Íránu za posledních 13 let zavítal. Dohodu podepsal v době,

kdy obě země čelí západním sankcím, i když prezident USA Biden je proti dalšímu embargu vůči Íránu. Smlouva z roku 2015 předpokládá společná vojenská cvičení, „spolupráci za účelem udržování míru a regionální a mezinárodní bezpečnosti a stability, a také spolupráci v boji proti separatismu a extremismu“.

Od doby podepsání uplynulo sedm let a na návštěvu iránské metropole ve druhé polovině července 2022 zavítal ruský prezident Vladimír Putin. Vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskou federací. Ze zprávy agentury Reuters rovněž vyplývá, že íránský vůdce vyzývá, aby Teherán a Moskva zůstaly ostražité „vůči klamům Západu“. Ajatolláh se vyjádřil i k nynější válce na Ukrajině, kterou označil za „tvrdou a těžkou událost”. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,” prohlásil Chameneí, který také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost”. Ve vztahu k ekonomice Alí Chameneí zdůraznil, že „dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu”. Je třeba zdůraznit, že Ruská federace a Írán jsou společnými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada a obě tyto země také spojuje protizápadní, a zejména protiamerické naladění. Rusko i Írán čelí západním sankcím. Agentura Reuters dále připomněla, že Putin dává touto cestou Západu najevo snahu o upevnění vztahů s „nepřítelem Západu” Íránem. Cesta do Teheránu byla Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu navštívil středoasijské postsovětské republiky Tádžikistán a Turkmenistán.

Oboustranný zájem na zlepšení vzájemných vztahů

V lednu letošního roku íránský prezident Ebrahim Raisi před odjezdem do Moskvy vyjádřil naději, že první návštěva íránského prezidenta po téměř pěti letech, povede k „zvratu“ ve vztazích jeho země s Ruskem. V ruské metropoli Raisi a jeho ruský protějšek Vladimir Putin podpořili zlepšení bilaterálních vztahů v průběhu tříhodinového setkání, během něhož diskutovali také o regionálních a mezinárodních otázkách. Íránští ministři ropy a hospodářství, kteří Raisího doprovázeli, uvedli, že jejich jednání s protějšky předčila očekávání. Ministři, aniž by prozradili mnoho podrobností, uvedli, že dohody byly uzavřeny v sektorech obchodu, energetiky, dopravy a bankovnictví, a slíbili, že výsledky se dostaví v dohledné době.  Po dvoudenní návštěvě analytici uvedli, že Írán a Rusko jsou na správné cestě ke zlepšení svých bilaterálních vztahů ve všech oblastech. Rozsah a načasování však naráží na řadu faktorů. Stejně jako v předchozích letech jakékoli závazky, pokud potrvají, nepochybně zkomplikují komplexní americké sankce vůči Íránu.

Rekord bilaterálního obchodu mezi Íránem a Ruskem, který podle zdrojů z íránského velvyslanectví v Moskvě v roce 2021 přesáhl 3,5 miliardy dolarů, je mezitím stále mnohem nižší ve srovnání s úrovněmi dosaženými mezi Ruskem a mnoha dalšími regionálními aktéry. „Návštěva se zdá být spíše slavnostní než zásadní obrat v bilaterálních vztazích,“ charakterizovala cestu íránského prezidenta v televizi  Al-Džazíra Nicole Gragosky, výzkumná pracovnice Mezinárodního bezpečnostního programu v Belferském centru pro vědu a mezinárodní záležitosti. Jak uvedla, nová a vylepšená dvacetiletá dohoda o spolupráci mezi Íránem a Ruskem nebyla ještě ani dokončena a Raisi předal íránský návrh až během cesty do Moskvy. Gragosky zároveň ale konstatovala, že rusko-íránské vztahy jsou dnes mnohem pevnější, než bylo patrné při poslední návštěvě íránského prezidenta v Rusku, Raisiho předchůdce Hassana Rouhani, jehož mandát vypršel v srpnu 2021.                             

Vztahy mezi Íránem a Ruskem nebyly vždy idylické

Nelze zapomenout, že vzájemné vztahy obou zemí měly v dějinách k ideálu hodně daleko, i když Sovětský svaz byl prvním státem, který uznal vládu islámských kleriků v Teheránu. Na druhou stranu je třeba například připomenout, že během druhé světové války britská a sovětská vojska společně vtrhla 25. srpna 1941 do Íránu. Důvodem byla obava z vlivu, jaký měla na íránského vůdce Rezu Šáha Pahlavího německá třetí říše. Šáh sice po vypuknutí války v roce 1939 vyhlásil íránskou neutralitu, ale ve svých ambiciózních plánech na rozvoj Íránu se hodně soustředil na německé technologie. V Íránu také začala aktivně působit německá výzvědná služba Abwehr, jejíž agenti měli za úkol ovlivňovat veřejné mínění v zemi.  

Tehdejší protiněmecké válečné spojence Velkou Británii a SSSR tyto skutečnosti znepokojovaly. Panovaly obavy, že si Němci z Íránu udělají jednak svou základnu pro vojenské operace proti Sovětskému svazu, jednak že jim v jejich válečném úsilí začne vydatně pomáhat íránská ropa. Tu však potřebovali rovněž Britové, kteří měli v Íránu své rafinérie (například anglo-perskou rafinérii Abadan, která v roce 1940 vyrobila osm milionů tun ropy, a byla tak klíčovou součástí spojeneckého vojenského průmyslu). V okamžiku, kdy nacistické Německo 22. června 1941 napadlo Sovětský svaz, začali navíc spojenci potřebovat Írán jako tranzitní kanál (tzv. Perský koridor) pro dodávky, jež byly životně důležité pro sovětské válečné úsilí. Konvoje po moři byly totiž neustále napadány německými ponorkami a transíránská železnice znamenala v tomto směru podstatně přijatelnější cestu. Kromě toho šlo o zajištění ochrany Indie. To vše vedlo k tomu, že v létě 1941 vyzvali Britové Írán, aby vysídlil Němce, kterých se podle britských informací mělo v této zemi nacházet zhruba pět tisíc. Sovětská tajná služba NKVD začala zároveň vydávat zprávy, podle nichž se do Íránu přemísťují v krytých vozech a po železnici německé jednotky. Íránský šáh žádost o vyhoštění německých státních příslušníků s bydlištěm v Íránu odmítl a popřel rovněž, že by německé jednotky využívaly iránskou železnici.

V návaznosti na to začala sovětsko-britská invaze, ačkoliv výzkum britských zpravodajských archívů provedený v 80. letech minulého století prokázal, že míru německého vlivu v Íránu spojenci nejspíše záměrně nadsadili, aby tak ospravedlnili svůj vpád. Podle zpráv britského velvyslanectví z roku 1940 například celkový počet německých občanů v Íránu nepřesahoval v Teheránu tisíc lidí. Rychlá invaze v létě 1941 dostala krycí označení „Operace tvář“. Bez jakýchkoli vojenských spojenců, kteří by mu okamžitě přispěchali na pomoc, byl odpor Íránu rychle zlomen a neutralizován sovětskými a britskými tanky a také pěchotou. Vojenské síly obou zemí, Sovětského svazu a Velké Británie, se setkaly asi 180 kilometrů západně od Teheránu. Írán byl prakticky poražen již po pěti dnech a strategicky cennou transíránskou železnici ovládli spojenci. Na straně Íránu padlo kolem 800 vojáků a 200 civilistů, dalších 7000 vojáků pak bylo zajato. Spojenecké ztráty byly úplně marginální: Britové ztratili 22 mužů a měli kolem 50 zraněných, Sověti hlásili 50 padlých a 100 zraněných. Oproti masakrům, k jakým v tu dobu docházelo na některých místech východní fronty, představovala invaze do Íránu poměrně bezbolestnou záležitost.

Výrazná obnova spolupráce po nástupu Putina na post prezidenta

Vojenské vztahy mezi Ruskem a Íránem měly několik period, přičemž jejich rozvoj začíná prakticky až od 60. let 20. století. V diplomové práci Rusko-íránské vojenské vztahy (Fakulta sociálních studií, MU Brno, 2010) její autor Vojtěch Vraspír vyjadřuje názor, že významnější spolupráce mezi oběma státy na poli obrany se začala vyvíjet až po roce 1979, a konstatuje, že do konce Irácko-íránské války byla spolupráce „značně sporá“. Přelom 80. a 90. let je začátkem období, kdy vojensko-technická kooperace nabírá na významu, je pro Írán stěžejní při zajišťování vojenské bezpečnosti a má vliv i na vývoj regionální situace. Po rozpadu Sovětského svazu bylo podepsán větší počet kontraktů na dodávky zbraní. Spolupráce ve vojenské oblasti klesá v polovině 90. let jako důsledek rusko-americké dohody. K výrazné obnově spolupráce pak dochází až po nástupu Vladimira Putina na post prezidenta v roce 2000.

V dnešní době íránské drony dodávané Rusku způsobují Ukrajincům značné ztráty na lidských životech i na materiálu. Vojenská spolupráce dvou autoritativních států, jež ovšem mají velmi rozdílný pohled na svět, prochází tedy v poslední době opět novou etapou. Jejím smutným výsledkem je utrpení lidí ve třetí zemi, která se před nedávnem vydala na cestu demokracie a prozápadního směřování.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Írán musí obcházet sankce a blíží se ke kritickému bodu

Íránská ropa se navzdory americkým hospodářským sankcím dostává ke svým zákazníkům. Promyšlený ...

PREMIUM Írán jako globální velmoc a vůdce muslimského světa

Občasné zprávy o akcích, které podnikají Spojené státy a Izrael proti íránským zájmům na Blízkém ...

PREMIUM Ruské nákupy v Íránu dokazují chybějící schopnosti

Podle odtajněných amerických zpravodajských informací navštívili Írán v posledních týdnech dvakrát ...

PREMIUM Význam Íránu roste: Potřebuje ho USA, Evropa, Rusko i Čína

Oživení jaderné dohody oddálí výrobu íránské bomby a zároveň pomůže kolektivnímu Západu vypořádat se ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • memo
    15:18 19.11.2022

    Pro Rusko a Írán má zásadní význam lodní doprava v Kaspickém moři. Zároveň je to jejich Achillova pata. Provést přerušení lodní dopravy ale Kaspickém moři by bylo velmi těžké a ...Zobrazit celý příspěvek

    Pro Rusko a Írán má zásadní význam lodní doprava v Kaspickém moři. Zároveň je to jejich Achillova pata. Provést přerušení lodní dopravy ale Kaspickém moři by bylo velmi těžké a velmi drahé. Navíc by bylo nutné narušit vzdušný prostor Gruzie a Arménie a také Ázerbájdžánu ale pravděpodobně i Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Takovou operaci lze provést pouze za použití hypersonických střel a i proto by to byla velmi nákladná operace. Uvažovat o použití dronů vzhledem k izolované pozici Kaspického moře je asi naprosto bezpředmětné.Skrýt celý příspěvek

  • Kamil
    08:37 19.11.2022

    Plně souhlasím s názorem, že většina obyvatel Íránu není zaměřena proti Americe a vůbec proti západnímu demokratickému světu. Díky za zajímavý text.

    Plně souhlasím s názorem, že většina obyvatel Íránu není zaměřena proti Americe a vůbec proti západnímu demokratickému světu. Díky za zajímavý text.

    • krllo
      17:20 19.11.2022

      Vy jste tam dělal průzkum ?

      Vy jste tam dělal průzkum ?

      • danny
        11:50 21.11.2022

        Má pravdu. Jo, já ten průzkum dělal. Názor naprosto převažující je "chceme svobodu, demokracii=chceme být bohatí a žít jako na Západě, ajatoláhové nám sem tahají arabské móresy. ...Zobrazit celý příspěvek

        Má pravdu. Jo, já ten průzkum dělal. Názor naprosto převažující je "chceme svobodu, demokracii=chceme být bohatí a žít jako na Západě, ajatoláhové nám sem tahají arabské móresy. Jsme sice správní muslimové, ale nic se nemá přehánět. Jo, ale kdyby to bylo možné, prosíme, neosvobozujte nás, vyřešíme si to sami. Máme tady 5 milionů uprchlíků z Afghánistánu, 7 milionů z Iráku. Tak nějak vidíme dost z blízka, jak ta západní pomoc při změně režimů dopadá, takže fakt neee".Skrýt celý příspěvek

  • Antonín Malý
    00:04 17.11.2022

    V článku mne zaujala společná sovětsko-britská invaze. Zajímalo by mne, zda tato zkušenost, kromě nábož. fundamentalizmu, přispívá k averzi části obyvatel Í. vůči západu.

    V článku mne zaujala společná sovětsko-britská invaze. Zajímalo by mne, zda tato zkušenost, kromě nábož. fundamentalizmu, přispívá k averzi části obyvatel Í. vůči západu.

    • Miroslav
      01:53 17.11.2022

      Iránci samotní nie sú nejak zvlášť vysadení proti západu. Skôr je to doména iránskej vlády a to hlavne kvôli tomu, že Irán bojuje so západom podporovanou Saudskou Arábiou o post ...Zobrazit celý příspěvek

      Iránci samotní nie sú nejak zvlášť vysadení proti západu. Skôr je to doména iránskej vlády a to hlavne kvôli tomu, že Irán bojuje so západom podporovanou Saudskou Arábiou o post regionálnej mocnosti.Skrýt celý příspěvek

      • Kfir
        08:44 17.11.2022

        Súhlasím Miro. Irán určite nie je stratený prípad ako rusko. Medzi režimom a vládou je priepastný rozdiel. Najmä u mladej generácie. Jedno zaujímavé video od českých cestovateľov ...Zobrazit celý příspěvek

        Súhlasím Miro. Irán určite nie je stratený prípad ako rusko. Medzi režimom a vládou je priepastný rozdiel. Najmä u mladej generácie.
        Jedno zaujímavé video od českých cestovateľov po Iráne.
        https://youtu.be/DToiqbEzkLg...
        Na youtube ich je viac a všetky sa zhodujú na tom, že Irán je krásna krajina s mladou generáciou, ktorá sa nijak nelíši od západných rovestníkov. A to je obrovský príslub do budúcnosti. V rusku taká liberálna generácia túžiaca po slobode vôbec neexistuje.Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          15:17 17.11.2022

          Som v kontakte s jedným Iráncom s ktorým si vymieňame nejaké profesné poznatky. Bavili sme sa aj o týchto témach. Potvrdil mi, že väčšina mladých vie po anglicky, fungujú na ...Zobrazit celý příspěvek

          Som v kontakte s jedným Iráncom s ktorým si vymieňame nejaké profesné poznatky. Bavili sme sa aj o týchto témach. Potvrdil mi, že väčšina mladých vie po anglicky, fungujú na Facebooku, radi sa moderne obliekajú a zabávajú... Proste ako mladí všade inde. Prekvapil ma tiež koľko toho vedel o Česku a Slovensku. Nežijú v nejakej bubline ako si asi predstavujemeSkrýt celý příspěvek

      • lychnis
        12:01 17.11.2022

        Tohle mi vždycky přišlo jako u nás za komoušů. Zločinecká vláda dštila síru na zlotřilý západ, ale prostý lid to viděl o dost jinak, víceméně opačně. ;-)

        Tohle mi vždycky přišlo jako u nás za komoušů. Zločinecká vláda dštila síru na zlotřilý západ, ale prostý lid to viděl o dost jinak, víceméně opačně. ;-)

    • ABC123
      20:01 18.11.2022

      To az skor od 50tych rokov...

      https://ct24.ceskatelevize.cz/...

      To az skor od 50tych rokov...

      https://ct24.ceskatelevize.cz/...

Načítám diskuzi...