Čeká vůdce Vagnerovců osud Albrechta z Valdštejna?

29. června, pět dní po tažení Vagnerovců na Moskvu, se obě strany pokusily v Kremlu urovnat spor o vedení ukrajinsko-ruské války. Z vládních představitelů se schůze zúčastnil Vladimir Putin, velitel ruské Národní gardy Viktor Zolotov a ředitel Služby vnější rozvědky Sergej Naryškin. Kromě Jevgenije Prigožina se do Moskvy dostavilo 34 velitelů skupiny Vagner. Výměna názorů trvala tři hodiny.

„Prezident zhodnotil působení jednotky na frontě během speciální vojenské operace [ukrajinsko-ruské války] a také události z 24. června,“ řekl Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí ruského prezidenta. Putin si vyslechl vysvětlení vedoucích Vagnerovců a nabídl jim další uplatnění v ozbrojených silách. „Velitelé nastínili svou verzi událostí a zdůraznili, že jsou věrnými stoupenci a vojáky hlavy státu. Potvrdili také svou připravenost pokračovat v boji za vlast.“

Během krátké vzpoury vedené Prigožinem se „muzikanti“, jak se Vagnerovci v ruskojazyčném prostoru přezdívají, zmocnili Rostova na Donu a obsadili budovu vojenského velitelství. Jejich cílem nebylo svrhnout vládu, nýbrž „postavit před soud“ nejvyšší vojenské velení za nedostatečné zásobování municí a úmysl včlenit skupinu Vagner do pravidelné armády. Povstání ukončila dohoda s Kremlem zprostředkovaná běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

Putin události z 24. června přirovnal k nepokojům, jež Rusko zachvátily v období před ruskou revolucí v roce 1917. Za odvrácení „chaosu a občanské války“ poděkoval ruským ozbrojeným silám a bezpečnostním službám. Prozatím nic nenaznačuje, že by se ruský prezident rozhodl ministra obrany Sergeje Šojgu a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova z jejich funkcí uvolnit.

Velitelům vzpoury z řad Vagnerovců se prezident Putin původně chystal vyměřit „tvrdé“ tresty. Nakonec však souhlasil s ukončením „pochodu spravedlnosti“ na Moskvu výměnou za odjezd Prigožina do Běloruska. Jednotliví bojovníci si pak mohli vybrat mezi podepsáním smlouvy s ministerstvem obrany, přesunem na běloruské území nebo odchodem domů. Putinovo rozhodnutí stáhnout obvinění z povstání proti Vagnerovcům, zvláště kvůli sestřelu několika vrtulníků a zabití desítek vojáků, vyvolalo kritiku ze strany ruských nacionalistických kruhů (např. Igora Girkina, veterána ruské kampaně na Ukrajině v roce 2014).