Jak přesně bombardují české lehké bojové letouny L-159 ALCA v Iráku?

-
27. 9. 2017
-
158 komentářů
-
Jan Grohmann
České lehké bojové letouny L-159 ALCA již více než rok používá irácké letectvo k úderům na pozice Islámského státu. Jedinou výzbroji iráckých L-159 jsou neřízené pumy Mk 82. Jak efektivní je kombinace letadel L-159 ALCA a pum Mk 82 a jak přesně dokáží piloti L-159 zasahovat cíle?
Taktika použití Mk 82 z lehkých bojových letounů L-159
Mark 82 (Mk 82) je víceúčelová neřízená puma o nominální hmotnosti 500 liber (227 kg). V ocelovém pouzdře je uloženo 89 kg výbušné náplně, obvykle Tritonal – 80 % TNT a 20 % práškový hliník. S hmotností 227 kg je to jedna z nejmenších a jedna z nejběžněji používaných leteckých zbraní vzduch-země na světě.
Puma Mk 82 tvoří bojovou hlavici pro laserem řízené pumy GBU-12 Paveway II a satelitem naváděné GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition).
Při použití Mk 82 z nízké výšky mohou bombardovací letoun zasáhnout střepiny vlastní odhozené pumy. K vyřešení tohoto problému lze Mk 82 vybavit brzdícím zařízením BSU-49. Nafouknutý padákový balón brzdí pumu a umožňují letadlu včas opustit místo dopadu. V této konfiguraci se puma označuje jako Mk 82 AIR.
Lehký bojový letounu L-159 ALCA má několik možnosti zamíření Mk 82. Například pilot L-159 může vyhledat a zaměřit cíl vizuálně přes průhledový HUD displej v módu CCIP (Constantly Computed Impact Point). V módu CCRP (Continually Computed Release Point) zase navádí letoun do bodu odhozu, odkud bombarduje cíl pomocí souřadnic cíle, které jsou vloženy do palubního počítače letounu před nebo během letu. Pilot v tomto módu vlastní cíl nemusí vůbec vidět.
Zejména CCRP mód je více citlivý na přesnost vstupů, se kterými pracuje zbraňově-navigační systém letounu. Ten potřebuje vědět přesnou polohu letounu (to je kritické pro mód CCRP). L-159 má kombinovaný inerciální (INS) a satelitní (GPS) navigační systém. Protože, ale GPS přijímač v L-159 pracuje jen s méně přesným civilním GPS signálem (to byla dáno vznikem letounu před vstupem ČR republiky do NATO; systém se po vstupu do NATO ale dosud nemodernizoval), doporučuje se v krátkém předstihu před vlastním odhozem pum provést aktualizaci polohy navigačního systému (každý metr navíc se už počítá) například průletem nad bodem o přesně známé poloze.
Na přesnost bombardování neřízenými pumami má velký vliv přesnost určení výšky, respektive šikmé vzdálenosti od letounu k cíli. Nejpřesnější je, když šikmou dálku změří palubní radiolokátor nebo laserový dálkoměr ve střeleckém kontejneru. Pokud radiolokátor z nějakého důvodu nefunguje (a střelecký kontejner není ještě integrován), tak je potřeba co nejpřesněji stanovit výšku letounu nad cílem.
Do určité výšky funguje v letounu radiovýškoměr. Pokud ale letoun bombarduje z vyšší výšky (například z výšky mimo dosah lehké protivzdušné obrany (PVO)), tak radiovýškoměr už je mimo svůj dosah. Proto se pro zajištění přesnosti balistických výpočtů palubního počítače doporučuje manuálně nastavit aktuálního hodnotu tlaku atmosféry v prostoru cíle. Pokud se totiž použije například nastavení platné pro vzdálené letiště vzletu nebo standardizované hodnoty používané v řízení letového provozu, tak to může mít za následek, že počítačový systém letounu nepřesně spočítá výšku letounu nad cílem.
V kombinaci s chybami v 2D určení polohy tak mohou vznikat 3D prostorové chyby určení polohy letounu a následně chyby ve výpočtu zamíření už při odhozu pum. Pochopitelně meteorologické podmínky (proměnlivý vítr, nebo jiný vítr než je v bodě odhozu – ten si avionika dokáže zjistit díky citlivé inerciální jednotce) mají tím větší vliv, čím výše se pumy odhazují a tím déle padají.
Dobu letu pumy, její balistiku a zamíření obecně může také ovlivnit profil bombardování. Pokud se bombarduje ze středních výšek metodou CCRP z horizontálního letu (tedy velmi podobně jako bombardéry za 2. světové války), tak se všechny špatné vlivy mohou sečíst.
Přesnost bombardování lze například zlepšit bombardováním ze střemhlavého letu (zjednodušeně to je prudké klesání pod úhlem 45° a více). To je metoda, kterou používaly například letouny Ju-87 Stuka už za druhé světové války nebo mnohem později dokonce letouny A-10 Thunderbolt II v první válce v Perském zálivu. Přestože hlavním důvodem tehdy bylo, že oba typy letounu neměly žádný blastický počítač (na rozdíl od L-159) a piloti museli cíl zaměřovat vizuálně přes zaměřovač, tak princip zlepšení přesnosti při tomto způsobu bombardování se nezměnil.
Letoun se při bombardování více přiblíží k cíli a navíc zrychlí. Stejně tak i odhozené pumy, které navíc padají po kratší balistické křivce. Touto metodou bombardování lze s neřízenými pumami dosáhnout vyšší přesnosti. Nevýhodou je, že na rozdíl od bombardování z bezpečných výšek mimo dosah lehké PVO, se letoun může při klesání, odhozu a vybírání náletu dostat do dosahu lehké PVO.
Český poradní tým
Hodně samozřejmě dělá výcvik pilota. Iráčtí piloti ze 115. letky při přeškolovacím výcviku v České republice nalétají údajně okolo třicet hodin na dvoumístné L-159. Poté ještě na domácí základně odlétají další letové hodiny při operačním výcviku na svých jednomístných L-159. Teprve poté jsou připravení k ostrému bojovému nasazení.
“Oni se stále věnují převážně bojovým operacím. Jsme schopni jim v tom předat to, co máme nacvičené – třeba útoky na pozemní cíle – a zvýšit efektivitu toho boje. Ale naplno zúročíme naše zkušenosti, až když bojové operace ukončí a budou se moci soustředěně věnovat právě výcviku. Teď to je tak, že jsou v nouzi a ve válce, takže piloti po třiceti letových hodinách v České republice a následném krátkém výcviku v Iráku musejí do bojového nasazení,” uvedl pro Aktuálně.cz Denis Dúbravčík, velitel třetího českého poradního týmu na letišti v Baládu, kde personál z Čáslavi školí piloty iráckého letectva.
Irácké letectvo nemá na své základně simulátor letounu L-159 – výcvik na simulátorech probíhá v ČR. Hlavním úkolem českého poradního je tedy ústně, písemně a pomocí přednášek mentorovat irácké piloty.
Není samozřejmě žádným tajemstvím, že reálné zkušenosti s ostrým nasazením letounů ve válečných konfliktech nemá v českém letectvu prakticky nikdo. Navíc irácké letectvo je první uživatel L-159, který na tomto letounu běžně používá ostré letecké pumy Mk 82.
Podle informací Armádních noviny Armáda ČR údajně pumy Mk 82 nikdy nepořídila v počtech potřebných pro pravidelný výcvik pilotů pro operační nasazení. Proto čeští piloti L-159 s touto municí dosud plně necvičili. Ověřili jsme si u tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR), vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jak český letecký poradní tým plní své poradní a mentorovací úkoly v oblasti použití právě této munice.
“Armáda ČR má dostatek cvičné i ostré munice sloužící k pravidelnému výcviku nejen pilotů a zásoby pravidelně doplňuje. Proto lze konstatovat, že letecký poradní tým (LPT) má dostatek zkušeností k plnění poradní a mentorovací role v oblasti použití zbraňových systémů a výzbroje letounu L-159,” vyvrací pochyby majorka Denisa Vernerová, z Oddělení komunikace s veřejností GŠ AČR.
Samozřejmě i se sebelepším zbraňově-navigační systémem je neřízená munice podle dnešních měřítek stále nepřesná (to platí i o ruském SVP-24, který principiálně odpovídá systému, který používá právě L-159). Proto vyspělá západní letectva v posledních dvou dekádách přešla prakticky jen na „chytrou“ naváděnou munici.
Konstrukční návrh letounu L-159 s tímto trendem počítal od samého počátku a proto mají také integrovanou přesnou protizemní munici. Konkrétně pumy GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II s poloaktivním laserovým navedením a protizemní řízené střely AGM-65B Maverick. Integrace a zkoušky munice na letounech L-159 byla certifikovaná v roce 2003. Bohužel Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) tuto chytrou, ale drahou munici nikdy nekoupilo pro operační použití. Navíc se postupně zcela vytratil zájem o pořízení operačních AGM-65.
Dodejme, že AGM-65B je určena především jako zbraň proti obrněným vozidlům, včetně tanků. Existují i další verze, které jsou určeny proti pozicím lodím nebo bunkrům. AGM-65 má podle verze televizní (například AGM-65B), infračervené nebo poloaktivní laserové navádění.
Střelecké kontejnery na L-159
Schopnosti L-159 dokáží posunout na zcela novou úroveň střelecké kontejnery. Na L-159 se střeleckými kontejnery počítalo už v roce 1995 s tím, že bude dokoupen a integrován do avioniky v dalších modernizačních fázích. Bohužel ze strany MO ČR dosud nebyl po zavedení letounu do výzbroje Armády ČR o dokončení integrace střeleckého kontejneru na L-159 vážný zájem. Výrobce letounu Aero Vodochody v roce roku 2012 na vlastní náklady provedlo demonstrační letové zkoušky s novou generací střeleckého kontejneru a toto řešení aktivně předvádělo Armádě ČR.
Dodejme, že české letectvo v roce 2018 získá čtveřici střeleckých kontejnerů řady Litening pro stíhačky JAS-39 Gripen. MO ČR zároveň objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II. Je s těmito kontejnery a výzbroji počítáno i pro L-159?
“S pořízením zaměřovacích kontejnerů pro letouny L-159 v rámci Armády ČR se počítá v horizontu do roku 2025. Jejich zavedení pro tento letoun je závislé na schopnosti výrobce integrovat tento typ zbraňového systému do letounu a následným vyčleněním finančních prostředků na pořízení systému. Letoun L-159 je schopen používat laserem naváděné pumy již nyní, a to s podporou ozařování předsunutými leteckými návodčími (JTAC) nebo z jiné letecké platformy např. kontejnerem neseným letounem JAS-39,“ uvedla na dotaz Armádních novin majorka Vernerová.
Podle informací Armádních novin má o pořízení střeleckých kontejnerů pro L-159 eminentní zájem irácké letectvo. Irácké L-159 tak poté budou moci efektivně používat právě laserem naváděnou munici řady Paveway II a díky televizním a infračerveným senzorům a laserovému dálkoměru na kontejneru také mnohem efektivněji používat v úvodu zmíněnou hloupou munici.
Dokáže tedy český letecký poradní tým (LPT) v budoucnu mentorovat irácké piloty L-159 při výcviku se střeleckým kontejnerem, i když kontejner není na L-159 dosud v podmínkách Armády ČR integrován?
“Současný mandát umožňuje působení LPT v Iráku do konce roku 2018. Další možné nasazení výcvikového týmu bude předmětem přípravy nového mandátu. Zkušenosti s použitím přesně naváděné munice již příslušníci poradního týmu mají. Laserový zaměřovací kontejner bude v AČR zaveden v roce 2018,” komentuje zprávy o zájmu iráckého letectva pořídit si střelecké kontejnery pro L-159 majorka Vernerová.
Pořízení a bojové nasazení L-159 ALCA v Iráku je obrovským úspěchem České republiky. Irák má podle otevřených zdrojů zájem o další L-159 a také zájem o posílení jejich schopností skrze pořízení střeleckých kontejnerů. Vzdušné síly Armády České republiky musí být na tuto skutečnost připravené.
Související články
Polská armáda testuje českou útočnou pušku CZ BREN 2
Polské ozbrojené složky v současné době testují pistole, samopaly i útočné pušky České zbrojovky. ...
-
24.07.2017
-
42 komentářů
-
Jan Grohmann
Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA
Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...
-
24.07.2017
-
70 komentářů
-
Tisková zpráva
Polsko-české vozidlo Husar 4×4 na tatrováckem podvozku
Na právě skončené výstavě MSPO 2017 v polských Kielcích česká firma TATRA DEFENSE VEHICLE (TDV) ...
-
09.09.2017
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost
Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...
-
13.09.2017
-
157 komentářů
-
Jan Grohmann
jirosi: Je nesmysl to přepočítávat kurzem dolaru v době, kdy byly prodávány ty Mastery (a to btw. nebylo 2014). Protože dolar si drží hodnotu, nikoli koruna - a tedy nemá smysl ...Zobrazit celý příspěvek
jirosi:
Je nesmysl to přepočítávat kurzem dolaru v době, kdy byly prodávány ty Mastery (a to btw. nebylo 2014). Protože dolar si drží hodnotu, nikoli koruna - a tedy nemá smysl porovnávat ceny v korunách, ale ceny v dolarech. Koneckonců velká část věcí na L159 je kupována ze zahraničí (avionika, motory, zbraně,....), takže když kolem roku 98 Aero ty věci do L159 kupovalo, tak je kupovalo nikoli za dolar z roku 2014, ale třeba za dolar z roku 1998, kdy stál 35Kč.
Takže mnou použitý kurz 25Kč byl dosti podstřelený, jak se koukám na přesný kurz dolaru, tak na tuto hodnotu dolar klesl až dávno po zaplacení kontraktu, v době placení stál dolar dokonce 40Kč....
Btw. právě vysoká hodnota dolaru (která pak padala) byl jedním z důvodů údajné předraženosti Alky. To ovšem byl problém daleko více českého MO, které se mělo zajistit proti kurzovému riziku, nikoli Aera - to věci cca za 35Kč (nebo i 40Kč) za dolar do Alek kupovalo, tak to pochopitelně tak MO naúčtovalo.
Máš pravdu v tom, že inflace by se asi započíst měla. Ovšem buďto můžeš započítávat inflaci, NEBO navýšení ceny v důsledku toho, že byla inflace. Ty započítáváš obojí, protože počítáš s inflací od roku 1997. To navýšení ceny óproti původnímu kontraktu bylo mj. i PRÁVĚ kvůli inflaci od uzavření kontraktu.
Správné období pro započtení je cca roku 2001 (kdy byla zaplacena největší část L159) do cca těch 2014 (kdy byly zaplaceny Mastery). A tam byla míra inflace (opět třeba řešit inflaci dolaru, nikoli koruny) nikoli 1.6, ale 1,34, tedy cca poloviční, než udáváš.
A údaj o 50 miliardách jsem již vyvracel. Skutečná zaplacená částka za Alky byla 42,7 miliard, jak vyplývá z vyjádření MO (viz předešlý odkaz) - a to do tohoto čísla jsou zahrnuté i věci, které nejsou zahrnuté do ceny Mastera (např. celý vývoj a dodávka kanónu Plamen - do ceny M-346 co vím zbraňové komplety zahrnuté nejsou). Takže cena k porovnávání by měla být nižší - jaká přesně je otázka, na kterou neznám odpověď.
Do těch padesáti jsou zahrnuty asi státní záruky za úvěry Aera: to však není zdaleka jen "cena za Alky". Naopak, ty jdou Alkám jdou na vrub jen menšinově: Aero mělo v té době několik vyloženě neúspěšných projektů (např. v prvních letech byl projekt pro Sikorského prodělečný o více než miliardu, Ae 270 skončil ve stoupě atd...), které stály přinejmenším nemalou část těchto záruk, další udělaly úroky z dluhů za ně...
Navíc tyto záruky nebyly dány přímo v souvislosti s objednávkou L159, ale až se vstupem Boeingu - a v podstatě by se dalo říct, že následné vyhnání Boeingu z Aera bylo jedním z důvodů, proč jsme ty záruky nakonec museli platit my (stát v podstatě za to, že Boeing odešel, tak ty dluhy zaplatil). Takže zahrnovat těchto 9 miliard do účtu za Alky je přinejmenším sporné hned z několika důvodů.Skrýt celý příspěvekTesil: snad jen https://youtu.be/8w8EQ2n7Lqg?t...
Tesil: snad jen https://youtu.be/8w8EQ2n7Lqg?t...
Logik: To jako ten výpočet myslíš opravdu vážně ? To sis to mohl vycucat z prstu a byl by to přesnější odhad. 850(cena)*20,7(pr. kurz dolaru v roce 2014)*72 / (30*1,6(inflace ...Zobrazit celý příspěvek
Logik: To jako ten výpočet myslíš opravdu vážně ? To sis to mohl vycucat z prstu a byl by to přesnější odhad.
850(cena)*20,7(pr. kurz dolaru v roce 2014)*72 / (30*1,6(inflace 97-2014)) = 26,3
Omlouvám se minule sem se upsal v té ceně(29,3). Když chceš něco srovnávat, tak jsi napřed najdi společný základ, případně si hodnoty dohledej.
"Resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun (příliš vysoká jednotková cena za letoun je už od začátku nákupu kritizována)"
http://www.armadninoviny.cz/da... Skrýt celý příspěvekJirosi: ať počítám jak počítám, tak 850 * 25 * 72 / 30 = 51, nikoli 29. Kusová cena za Itala je prostě větší. A ano, je to dvoumotorák, ale zas ty motory jsou slabší než u L159, a ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: ať počítám jak počítám, tak
850 * 25 * 72 / 30 = 51, nikoli 29. Kusová cena za Itala je prostě větší. A ano, je to dvoumotorák, ale zas ty motory jsou slabší než u L159, a vůbec, to bychom pak mohli porovnávat avioniku, radiolokátory (zrovna ten má Alka poměrně slušnej) a další vybavení a bylo by to materiálu na doktorát. Prostě ty letadla jsou ₊- v podobný třídě a +- stojej stejně. Teda cena za Alku přemrštěná nebyla.
50 miliard za alku si bral kde? Že ti do ceny alky počítáš i následný přestavby na dvoumotoráky, patnáctiletej servis a uskladnění nepoužívaných Alek? Pak bys možná těch 50 miliard dal dohromady.....
Tesil:
Jenže podobný plán (byť s pomalejším postupem na západ) existoval už před tím a prokazatelně se cvičil (např. cvičení již zmiňované cvičení Bouře). Takže Tvoje snahy o jeho znevěrohodnění jsou mimo.
Takže dokud nedokážeš, že tento plán je podvrh, nebo nedokážeš, že se AČR tímto plánem prokazatelně neřídila, tak beru svůj názor za prokázaný.
Protože Ty jsi na podporu svého tvrzení nepřinesl jediný důkaz. Ani jsi nepřinesl jediný důkaz, který by nějak vyvracel co tvrdím. Jen prostě VĚŘÍŠ, že ten hodnej Stalin a Brežněv by něco takového určitě neudělali....Skrýt celý příspěvekJirosi Člověče vždyť píši,že ten dokument byl psán v ruštině s použitím odborných výrazů. A není jisté zda podpis patří Novotnému.Je plný nesmyslů a pravděpodobně nebyl vůbec ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi
Člověče vždyť píši,že ten dokument byl psán v ruštině s použitím odborných výrazů.
A není jisté zda podpis patří Novotnému.Je plný nesmyslů a pravděpodobně nebyl vůbec určen pro použití armádou.
To,že si z toho nějaký autor udělá téma je nezodpovědné.Víc nemohu dodat.Skrýt celý příspěvekTesil: "A je nejisté zda ho vůbec podepsal či porozumněl jeho významu." Jako že by v případě vydání rozkazu k provedení plánu, by někdo posuzoval zda prezident dostatečně ...Zobrazit celý příspěvek
Tesil: "A je nejisté zda ho vůbec podepsal či porozumněl jeho významu."
Jako že by v případě vydání rozkazu k provedení plánu, by někdo posuzoval zda prezident dostatečně porozuměl dokumentu ? Když ho podepisoval...
Logik: "72 letadel stálo cca 50miliard."
Opět k jakému datu...
Tebou uváděný článek uvádí cenu programu 850 milionu dolarů za 30 dvou motorových letadel v roce 2014. Což vychází cca 29,3 mld vs Alca 50 MLD.Skrýt celý příspěveklogik Jasně jsem napsal,že letiště u hranic byla z důvodu včasného zásahu proti narušiteli.Do třetice a naposled, po napadení je zcela legální zahájit protiútok. Ani netvrdím,že ...Zobrazit celý příspěvek
logik
Jasně jsem napsal,že letiště u hranic byla z důvodu včasného zásahu proti narušiteli.Do třetice a naposled, po napadení je zcela legální zahájit protiútok.
Ani netvrdím,že útok by byl nereálný,pouze tvrdím,že tebou udávaný Plán byl nesmyslný.
Dokument byl napsán v ruštině a podpis Novotného je prakticky nečitelný.A je nejisté zda ho vůbec podepsal či porozumněl jeho významu.
Nakonec zbývá jen dodat,že dokument byl zázračně nalezen v r.2000.Skrýt celý příspěvekjirosi: a také se třeba podívej, za kolik se budou prodávat sériové F35 a kolik byla cena vývojových prototypů. Navíc jaksi novou L159 ještě nikdo nekoupil, takže co vlastně ...Zobrazit celý příspěvek
jirosi: a také se třeba podívej, za kolik se budou prodávat sériové F35 a kolik byla cena vývojových prototypů.
Navíc jaksi novou L159 ještě nikdo nekoupil, takže co vlastně porovnáváš? Cenu nového letadla a cenu letadla, co patnáct let stárne v hangáru? Nebo chceš tvrdit, že konkurence L159 se prodává nějak levněji, než za kolik AČR koupila Alky?
Když cenu srovnáš cenu, za kterou byla ALKA AČR prodána, s jinými lehkými proudovými bitevníky, tak nijak extra nadsazená nebyla. Např. M-346 byl prodán do izraele za cenu, kde by
72 letadel stálo cca 50miliard.
http://defense-update.com/2012...
Samozřejmě cena zbrojních dodávek se velmi těžko porovnává (nevíme konfigurace strojů), ale je vidět, že celková cena za Alky byla v normě.
U Brenu defakto AČR odebrala nedodělky - kdyby šlo o zahraniční zakázku a nebyla tam korupce, tak AČR požaduje vrácení peněz. U Alky dostala plně použitelná letadla za poměrně normální cenu, za kterou se podobná letadla na trhu prodávají.Skrýt celý příspěvekTesil: Tvrdil jsi, že letiště nebyly u hranic proto, že by se počítalo s útokem z nich na okolní státy, protože s ničím takovým jako útok za hranice neplánovala. Cituji: "VS ...Zobrazit celý příspěvek
Tesil:
Tvrdil jsi, že letiště nebyly u hranic proto, že by se počítalo s útokem z nich na okolní státy, protože s ničím takovým jako útok za hranice neplánovala. Cituji:
"VS nikdy naplánovala útok na státy NATO."
Teď sám už jsi uznal, že VS ty plány na útok asi měla.
V plánku pak není útok na Rakousko, protože ten neměla provést ČSLA, ale armáda Maďarska. Viz např.
http://21stoleti.cz/2017/03/23...
nebo
http://armada.vojenstvi.cz/pov...
To, že ty plány nebyly reálné - a copak jiné komunistické plány reálné byly?? Takže to není relevantní argument.
===
Ale v podstatě Tvé námitky jsou jen odvracení debaty od jádra problému - tedy k čemu sloužily letiště u hranic. Takže se znovu ptám na otázky, na které jsi neodpověděl:
Popíráš, že byla prezidentem Novotným 14. řijna 1964 schválen dokument " Plán použití Československé lidové armády v době války"?
A pokud to nepopíráš, tak na základě čeho tvrdíš, že letiště u hranic nebyla rozvíjena v intencích tohoto plánu, vypracovaného generálním štábem ČSLA a schváleným vrchním velitelem naší armády?Skrýt celý příspěveklogik:" usnadnit integraci dalších zbraňových součástí." Ne, usnadnit měl výměnu "hardwaru", nikoliv přidání něčeho na do něj. "Podstata mého sdělení je, že i kdyby to bylo ...Zobrazit celý příspěvek
logik:" usnadnit integraci dalších zbraňových součástí."
Ne, usnadnit měl výměnu "hardwaru", nikoliv přidání něčeho na do něj.
"Podstata mého sdělení je, že i kdyby to bylo těch 50 miliard jen za letadla, tak furt je to částka na vývoj bitevníku poměrně malá"
Kdyby ta částka byla malá nedokázali by za tu částku to letadlo vyvinou, vyrobit v 72 kusech, a ještě dodat Armádě serepetičky tipu trenažér. A pro něčí modré očí to taky nedělali, takže realizovali i zisk.Skrýt celý příspěveklogik Jistě,že VS měla plány útočných operací to je naprosto přirozené.Po obraně následuje protiútok a takto státy VS cvičily. Slavný Plán použití ČSLA v době války,tak zní celý ...Zobrazit celý příspěvek
logik
Jistě,že VS měla plány útočných operací to je naprosto přirozené.Po obraně následuje protiútok a takto státy VS cvičily.
Slavný Plán použití ČSLA v době války,tak zní celý název, je ručně psaný dokument zachovaný v jediném exempláři.Nachází se v něm např. informace o převzetí jaderné munice 2km východně od Jablonce.Já vím o čtyrech městech s tímto názvem.To je závažný nedostatek u tak významného dokumentu.Nebo snad ne?
Podle tohoto Plánu měla naše armáda provést jaderný úder s nasazením 96 jaderných hlavic a 35 atomových pum.A v takto zamořeném prostředí napochodovat do sladké Francie během týdne.
Sám musíš uznat,že to zní nereálně.
Takže VS plány určitě měla,ale v poněkud jiné podobě.
Určitě jsi zaregistroval,že na té mapce se útok na Rakousko nekoná.Skrýt celý příspěvekjirosi: Ale samozřejmě že většina byla. To byla ovšem i u F35. Koukni se, jak pomalu jde integrace zbraní do F35. Přitom všechny tyto zbraně už dávno byly integrovány do X jiných ...Zobrazit celý příspěvek
jirosi: Ale samozřejmě že většina byla. To byla ovšem i u F35. Koukni se, jak pomalu jde integrace zbraní do F35. Přitom všechny tyto zbraně už dávno byly integrovány do X jiných letadel.
A to avionika F35 byla (a co vím, tak v tom byla poměrně novátorská) navržená jako otevřený systém, který měl co nejvíce usnadnit integraci dalších zbraňových součástí.
"Prostě je to částka za zakázku": to ano. Ale za tu částku nebylo vyvinuto jen letadlo, ale hromada dalších věcí (trenažér atd...). Zatímco na Brenu byl novej jen ten Bren.
Ale to je v podstatě irelevantní. Podstata mého sdělení je, že i kdyby to bylo těch 50 miliard jen za letadla, tak furt je to částka na vývoj bitevníku poměrně malá - a bez dalších zakázek (které čeští politici úspěšně sabotovaly) nebo dalšího externího financování (které čeští politici vyhnáním Boeingu sabotovali také) by každá firma skončila tak, jak skončila.
Projekt L159 byl prostě velmi ambiciozní projekt. Pokud by se za něj ČR postavila tak, jako za ním stála do roku 2000, tak jsme mohli být předním světovým výrobcem bitevníků. Ale s tím, jak se k projektu stavěla vláda poté, co si "objednala gripeny", to v podstatě nemohlo skončit jinak, než to skončilo.
by skončila každá firmaSkrýt celý příspěvekLogic: "Ale i kdyby to byla částka za letadla, mění to na mé argumentaci něco? Zdá se Ti to - např. ve světle development costs F35 a délky a složitosti vývoje její avioniky jako ...Zobrazit celý příspěvek
Logic: "Ale i kdyby to byla částka za letadla, mění to na mé argumentaci něco? Zdá se Ti to - např. ve světle development costs F35 a délky a složitosti vývoje její avioniky jako dostatečná částka na vývoj letadla? "
Vážně chceš tvrdit že u ALCA šlo o nově vyvinutou avioniku co ještě nikdy nikde nebyla použita jako v případě F35, nebo jen použily co bylo v té době na trhu, už dostupné pro jiné letadla ?
"- ovšem to je celková částka, nejen za letadla, ale za trenažéry a další věci. "
Jasně a čistící náčiní se ke zbraním platilo zvlášť ..., prostě je to částka za zakázku a co k ní náleží.Skrýt celý příspěvekjirosi: inflace byla za roky 1999-2015 cca 33%. Ve skutečnosti se za celkový projekt nakonec zaplatilo více (něco ještě bylo špatně ošetřené kurzové riziko), takže celkové množství ...Zobrazit celý příspěvek
jirosi: inflace byla za roky 1999-2015 cca 33%. Ve skutečnosti se za celkový projekt nakonec zaplatilo více (něco ještě bylo špatně ošetřené kurzové riziko), takže celkové množství peněz bylo v roce 2005 42,7miliard
http://www.army.cz/scripts/det...
- ovšem to je celková částka, nejen za letadla, ale za trenažéry a další věci.
Ale i kdyby to byla částka za letadla, mění to na mé argumentaci něco? Zdá se Ti to - např. ve světle development costs F35 a délky a složitosti vývoje její avioniky jako dostatečná částka na vývoj letadla?
Tesil: co vlastně chceš tvrdit?
1) že Varšavská smlouva opravdu neměla plány na útok na západní Evropu - a podle těchto plánů necvičila?
Fakt chceš popírat např. to, že se uskutečnila v roce 61 cvičení Bouře? Fakt chceš popírat, že prezident Novotný schválil 14. řijna 1964 operační plán nasazení ČSA, který počítal s dosažením Francie v méně než týdnu? atd. atd.?
2) Nebo že ty plány, měla, ale byly to čistě obranné plány? Na základě čeho se zakládá Tvá víra, že ty plány nebyly podobného ražení, jako Hitlerova "obranná reakce" na útok v Glivicích? Na základě toho, že se každý rok vypouštěli na 1. máje holubičky míru?
(Nicméně motivace těchto plánů je v podstatě akademická debata - dokázat něčí motivaci k plánování něčeho jde v podstatě jen těžko, přesvědčený komunista bude furt věřit na ten první máj.... a motivace pro operační plány nijak nemění to, co z těchto operačních plánů vyplývá) .
A pokud nepopíráš 1), tak tedy chceš tvrdit, že sice armáda měla podepsaný operační plán, ale při budování a rozvoji leteckých základen se tímto plánem neřídila? Jaký konkrétní fakt Tě k tomu tvrzení vede?Skrýt celý příspěvekZrovna u toho videa nakládání GBU-39 jsem si říkal, že by se to dalo celé zautomatizovat, přinejmenším na letadlové lodi. Letadlo by narolovalo nad nabíjecí automat, který by podle ...Zobrazit celý příspěvek
Zrovna u toho videa nakládání GBU-39 jsem si říkal, že by se to dalo celé zautomatizovat, přinejmenším na letadlové lodi. Letadlo by narolovalo nad nabíjecí automat, který by podle zvolené konfigurace vybral a navěsil vše potřebné.Skrýt celý příspěvek
Shania: vďaka za linky. To video s nakladaním GBU-39 do F-35 je celkom zaujímavé. Vyzerá to byť celkom zdĺhavý proces. Mám pocit, že ak by znova došlo k bojom letiek z lietadlových ...Zobrazit celý příspěvek
Shania: vďaka za linky. To video s nakladaním GBU-39 do F-35 je celkom zaujímavé. Vyzerá to byť celkom zdĺhavý proces. Mám pocit, že ak by znova došlo k bojom letiek z lietadlových lodí ako v 2. svetovej, tak prezbrojovanie lietadiel by dnes trvalo oveľa dlhšie ako kedysi.Skrýt celý příspěvek
logik Ano Štěpánek a Minařík vycházejí z údajného Plánu na použití ČSLA.Podotýkám údajného.Jedná se o materiál ,který obsahuje řadu nesrovnalostí. Sám uvádíš,že po obranné ...Zobrazit celý příspěvek
logik
Ano Štěpánek a Minařík vycházejí z údajného Plánu na použití ČSLA.Podotýkám údajného.Jedná se o materiál ,který obsahuje řadu nesrovnalostí.
Sám uvádíš,že po obranné operaci by nastal protiútok,což je naprosto adekvátní chování, které nemá nic společného s agresí.
Samotné dosažení Rýna je sice logické, nacházely se tam zásoby PHM,munice atd.na 75 dní.Ale těžko proveditelné.Každých 40-60km se nalézá vodní překážka.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...